78506

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turčáni (62.168.124.211) --- 7. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24185)

Včely přirozeně staví dílo směrem dolů.Vždy od horní loučky.Kdo toto jednoduché pravidlo porušuje tak může se těšit na rojení včel. Vojtěch

Toto "jednoduché" pravidlo je scestné. Znamenalo by to, že voľne žijúce včely v dutinách sa podľa p. Vojtěcha neroja. Ale ony sa roja a viac ako tie čo sú pod kontrolou včelára.
V mojich začiatkoch v dedine rástla vysoká statná lipa z dutinou asi 10- 15 metrov nad zemou a to včelstvo sa rojilo. Je to všetko inak.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165) (24166) (24168) (24174) (24182)

V tuto dobu mívám v medníkách nějakých 10 a víc kilo zásob v rámcích
společně s plodem, čekám, až vyběhne plod a zároveň chytám případnou pozdní
slabou snůšku. Letos to ale kvůli suchu nevypadá dobře, v takovém suchu
možná ani červený jetel nemeduje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 06, 2007 5:30 PM
Subject: Re: GABON


při vkládání Gabonu máš snad již medníky dole nebo ne

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 06.8.2007 14:52:54
> ----------------------------------------
> Ale na druhé straně v medníku jsou přece taky běžně plodové plásty, které
se
> tam přemisťují z plodiště.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 06, 2007 11:18 AM
> Subject: Re: GABON
>
>
> > To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.
> >
> > R. Polášek
> > _____________________________________________________________
> > Cože??????????????????
> > Váš důvěrník je asi ,,vtipálek,,, když Vám radí dávat pásky do medníku.
V
> > návodu je vícekrát jasně psáno, že pásky musí být vloženy mezi plodové
> > rámky symetricky ke středu plodové plochy.
> > Pásky musí být 24 hodin denně minimálně 24 dní ( maximálně 30 dni )
> > obklopeny z obou stran včelami a toho se dá s jistotou docílit jen
tehdy,
> > jsou-li pásky po celou dobu v plodovém tělese, jinak dochází ke snížení
> > účinnosti a k zvýšení rizika vzniku rezistence na účinnou látku GABONU (
> > tau-fluvalinat nebo acrinathrin )
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
> > RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24177)

Sušené kvasinky potřebují nějakou dobu, minimálně půl dne, aby nabobtnaly a
aktivizovaly se. Pokud se hodí suché rovnou do kvasu, často se nestane téměř
nic, protože než se kvasinky zaktivizují, je většina z nich povražděna
jinými mikroorganismy. Proto se používá zákvas. Tak litr převařené vody,
třeba z konvice se doplní cukrem a živnou solí a až zchladne tak na 30 st
C+- 5, pozná se to, že obal nádoby už prakticky nehřeje nebo jen velmi
slabě, doplní se kvasinky. Praktické je to dát do čisté PET láhve. Během
dne kvasinky začnou kvasit a během dalšího dne, dvou dnů se rozkvasí naplno
a teprve potom se dělá medovina a dává se do ní zákvas.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 06, 2007 4:41 PM
Subject: Medovina


> Radek Krušina:
> Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to
> behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni
> kvasinky co pouzivam na vino.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (88.101.12.73) --- 6. 8. 2007
Matky Vigor

Přátelé, registrovaný chov nabízí k prodeji několik posledních letošních matek Vigor. Jsou to matky F1, oplozené, volně spářené. K odběru tento týden, příp. začátkem dalšího. Objednávejte nejlépe telefonicky 724 758 774. Možno přímý odběr, matky posílám také poštou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva?

Odpověď začínajícímu včelaři.

POKUD Ti to ale nedá, tak mi můžeš napsat, jaký finanční rozpočet by dělala taková práce např. u stovky včelstev, kdybych si tě na takovou, dle mého názoru špatnou práci najal. Sněžnice, auto které zapadne v závěji a zvedák ale musíš mít z vlastního zdroje.

Protože se na mne obrací začínající včelaři o radu jak začít, jsou pro mne tyto odpovědi poučné. Snadno se mi potom vysvětluje rozdíl metody včelaření u velkovčelařů a ostatními včelaři podle pracnosti. Mám mnoho příkladů, ale aspoň jeden případ cituji „Když jsem se potřeboval informovat jak začít včelařit, tak se mne velkovčelař zeptal kolik mám včelstev. Žádné jsem mu odpověděl, tak jsem se skoro nic nedozvěděl“.
Nesnažím se nikomu nic vnucovat, každý se musí rozhodnout sám , ale měl by být poučen příklady. Představou včel v dutém stromě. Včely přirozeně staví dílo směrem dolů.Vždy od horní loučky.Kdo toto jednoduché pravidlo porušuje tak může se těšit na rojení včel.Proto nepřidávám medníky. Další příklad : 5 nástavků s 55 rámky dá zkušenému včelaři 50 kg medu, ale stejný výsledek lze docílit se dvěma nástavky s 22 rámky, ještě bez rojení a menší pracností, když se dodrží zásada, že dole mají co stavit a do včel se nezasahuje.Kluci mají lepší výsledky než já, protože svoje zásady tak nedodržuji jako oni, pořád něco měřím a měním atd.Odkazy na minulé zkušené včelaře jsou poučné, ale doba pokročila díky také tvořivosti.Mladí nevědí, že byla doba, kdy se cukr zamykal před dětmi.Včelaři šetřili...Přesto zpráva, že přes zimu z 50 včelstev 10 uhyne,nikoho nepřekvapí, vina přírody, čtvrtina se vyrojí, ale jede se dál, protože není čas a finanční rozpočet to nedovolí. "Každý neumíme vyskakovat z rozjetého vlaku a vymyslet to tak abychom se nezranili".
Takový je život.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Valenta (88.100.138.200) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24146) (24156) (24180)

Pokud je medovina uvařená podle návodu přiloženého k Dolským kvasinkám
a pokud je teplota okolo 25°C, měla by se rozkvasit. Pokud
je roztok sladší, mají kvasinky problém začít se množit
(cukr z medu působí jako konzervant).
Potom pomůže provzdušnění medoviny. Já to dělám tak, že k tomuto
účelu mám extra akvarijní vzduchovátko s hadičkou a akvarijním kamenem.
Provzdušňuji po cca 20 min prvé dva dny, poté se již kvasinky "rozjedou".

Přeju hodně zdaru!

Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 6. 8. 2007
Re: Problém málo včel v úle a včely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)

Přátelé,
potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
Děkuji, Bohouš
------
Pokud máš nakrmeno a úl je plný zásob. Tak já to považuji za normální. Když jsem přešel na krmení na přelomu červenec/srpen, tak jsem se divil. Říkal jsem tomu líné včely. Dokonce se nechávají v klidu rozebrat a když jsem je prvně našel v září bez otevřeného plodu, tak jsem byl značně vylekán.
Prostě mají hotovo.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165) (24166) (24168) (24174)

při vkládání Gabonu máš snad již medníky dole nebo ne

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 06.8.2007 14:52:54
> ----------------------------------------
> Ale na druhé straně v medníku jsou přece taky běžně plodové plásty, které se
> tam přemisťují z plodiště.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 06, 2007 11:18 AM
> Subject: Re: GABON
>
>
> > To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.
> >
> > R. Polášek
> > _____________________________________________________________
> > Cože??????????????????
> > Váš důvěrník je asi ,,vtipálek,,, když Vám radí dávat pásky do medníku. V
> > návodu je vícekrát jasně psáno, že pásky musí být vloženy mezi plodové
> > rámky symetricky ke středu plodové plochy.
> > Pásky musí být 24 hodin denně minimálně 24 dní ( maximálně 30 dni )
> > obklopeny z obou stran včelami a toho se dá s jistotou docílit jen tehdy,
> > jsou-li pásky po celou dobu v plodovém tělese, jinak dochází ke snížení
> > účinnosti a k zvýšení rizika vzniku rezistence na účinnou látku GABONU (
> > tau-fluvalinat nebo acrinathrin )
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
> > RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re:GABON (24158)

bohatě to stačí Jen je bezpodmínečně nutné aby byl zavěšen v plodovém hnízdě jiné umístění je k ničemu Účinnou látku totiž roznášejí krmičky do buněk z plodem a ty se v jiné části úlu nepohybují a létavky zase nepřijdou do styku z plodem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubo_B <lberkovec/=/o2active.cz>
> Předmět: GABON
> Datum: 06.8.2007 09:43:15
> ----------------------------------------
> Zdravím. Tak jsem nafasoval GABON a byl jsem překvapen, že pouze 2 ks na
> včelstvo (je to i v návodu) a ne na nástavek jako v minulosti. Doufám že
> jenom panikařím a je to správně - ušetřím čas...Jak je to jinde?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24146) (24156)

kvašení medoviny by mělo probíhat při 25°C.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 06.8.2007 08:53:16
> ----------------------------------------
> Ondra napsal:
>
> >Dobry den, zkousim vyrabet 30 litru medoviny, ale mam s tim nejake trable.
> Poradite mi prosim nekdo? Zakvas byl v porad kalny po stranach sli bublinky
> a po zamychani penil. Ale kdyz sem to smychal s prevarenym medem a vodou a
> pridal zivnou sul podle navodu a uzavrel, tak to vubec nechce bublat :-(
> Tak bych se chtel optat, za jak dlouho by se to melo rozbublat a jak asi
> hodne to pak bubla?
> >Treba rybizove vino mi tedy bublalo hodne asi jedna bublinka zhruba behem
> 2-3 sekund. Je to u medoviny stejne?? Netusite proc mi to po 2 dnech nechce
> bublat??
> ..................
>
> Zkusil bych dát roztok pokud možno do tepla (nemít ho ve sklepě a už vůbec
> ne ve studeném), a počkal bych ještě. Myslím, že se to do týdne rozkvasí.
>
> Jinak jedna bublinka během 2 - 3 sekund není moc. Myslím, že medovina v
> plném kvasu bude bulat mnohem víc. Pozor ať nepřeteče.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re:Problém málo včel v úle a včely "apatické" (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)

to máš tak skončila snůška včelstvo již snižuje svůj počet a možná má také hlad


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: Problém málo včel v úle a včely "apatické"
> Datum: 06.8.2007 08:12:16
> ----------------------------------------
> Přátelé,
> potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
> včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
> jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
> možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
> Děkuji, Bohouš
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: formidol (24142) (24153)

Nejlepší je v srpnu léčba Gabonem ten tam působí ce´ěsíc a zamezuje rozmnožování varoázy na plodu .Fumigace má za účel zlikvidovat hlavně později zavlečené roztoče a zajistit co nejmenší počet přezimujících roztočů , už nám ale nezajistí zdravě vyvinuté zimní včely Toto nejlépe zajistí jen gabon ,formidol je je náhradní řešení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: formidol
> Datum: 06.8.2007 07:45:00
> ----------------------------------------
> V tuto dobu bych formidol nepoužíval. Jelikož už nebudeš točit med, nemá
> použití formidolu smysl. Dobré je zjistit si průměrný spad roztočů a
> není-li nutný zásah, tak opravdu počkat až na fumigaci. Nespravovat to co
> není porouchané.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondra (77.236.209.145) --- 6. 8. 2007
Medovina

Radek Krušina:
Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni kvasinky co pouzivam na vino.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158)

Doufám že jenom panikařím a je to správně - ušetřím čas... Luboš

... a peniaze. Tie dva pásky Gabonu PA 92 vložte do stredu plodového telasa do jednej uličky, 5 cm od jednej i druhej steny úľa. Prečo do stredu plod. telesa? Preto, že sa tam zdržuje najviac matka, produkujúca feromón metarská látka, ktorá musí vo včelom spoločenstve kolovať. A práve všetky včely aj okrajové musia si prísť "načerpať" ML a zároveň sa kontaktujú s acrinatrinom ktorý obsahuje GABON PA 92. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 6. 8. 2007
Re: Problém málo včel v úle a včely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)

Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Bohouš

Nič neobvyklé, vaše včely nie sú lenivé-líné, reagujú len na situáciu, ktorá nastala na vašom stnovišti vplyvom tepla. Ak je u vás stále vysoká denná teplota a podľa Vás je, kvety vysychajú a nedávajú ani nektár dokonca ani peľ. Zároveň staršie včely sa z úľov vytratili, letná včela ôpo 30 dňoch hynie, či pracuje alebo nie. Taká istá situácia je aj na mojom stanovišti (juh stredného Slovenska).

Ak ich chcete trochu "popohnať", ihneď im začnite podávať obdeň cukrový roztok 1:1, dvojlitrových dávkach. Dodáte včelstvu zimné zásoby, včely začnú pracovať, prinášať aspoň peľ čo je predpokladom, že matka bude plodovať a zároveň včelstvo si pripraví dlhoveké zimné včely. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165) (24166) (24168)

Ale na druhé straně v medníku jsou přece taky běžně plodové plásty, které se
tam přemisťují z plodiště.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 06, 2007 11:18 AM
Subject: Re: GABON


> To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.
>
> R. Polášek
> _____________________________________________________________
> Cože??????????????????
> Váš důvěrník je asi ,,vtipálek,,, když Vám radí dávat pásky do medníku. V
> návodu je vícekrát jasně psáno, že pásky musí být vloženy mezi plodové
> rámky symetricky ke středu plodové plochy.
> Pásky musí být 24 hodin denně minimálně 24 dní ( maximálně 30 dni )
> obklopeny z obou stran včelami a toho se dá s jistotou docílit jen tehdy,
> jsou-li pásky po celou dobu v plodovém tělese, jinak dochází ke snížení
> účinnosti a k zvýšení rizika vzniku rezistence na účinnou látku GABONU (
> tau-fluvalinat nebo acrinathrin )
>
> S pozdravem...M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Gabon (24172)

No, já jsem předpokládal, že důvěrník umí číst a že si ten návod přečetl. A
zatím jsem nenašel čas si ten návod vyhledat a přečíst osobně. -:)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 06, 2007 12:47 PM
Subject: Gabon


> To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.
>
> R. Polášek
>
> Radim, v návode je riadne napísané ako sa aplikuje Gabon. Či už nie je o
> čom písať?, tak sa píše o tom čo si každý má prečítať v návode. Gabon sa
> používa len do plodiska, čo najbližšie ku plodu! Z medníkov si môžte
stavať
> aj mrakodrap, ale to nič nemení na množstve vloženého gabonu do úľa.
Jediná
> možnosť je, keď má včelstvo ešte v tom období dva vysoké ND plodu. Tak
> vtedy je možné /nie nutné/ použiť ďalšie dva pásiky gabonu do druhého
> plodiska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 6. 8. 2007
Gabon

To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.

R. Polášek

Radim, v návode je riadne napísané ako sa aplikuje Gabon. Či už nie je o čom písať?, tak sa píše o tom čo si každý má prečítať v návode. Gabon sa používa len do plodiska, čo najbližšie ku plodu! Z medníkov si môžte stavať aj mrakodrap, ale to nič nemení na množstve vloženého gabonu do úľa. Jediná možnosť je, keď má včelstvo ešte v tom období dva vysoké ND plodu. Tak vtedy je možné /nie nutné/ použiť ďalšie dva pásiky gabonu do druhého plodiska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24150) (24170)

No zajímá mne hodně kolem včelaření resp.racionalizace a postupy v určitých období historie včelařství a zrovna spolkové stojany jsou mezi tím. Asi před nějakou dobou jsem uveřejnil víc jak sto let starý text - sken na vindexu. Pokud by to někoho zajímalo:

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&catid=55%3Askeny&id=825%3Aspolkovy-ul-vcelarske-jednoty-v-uhrinevsi&Itemid=56&option=com_content
______________________________________________________________
Něco podobného je i na...... http://vcelareni.kgb.cz/
,,Moderní včelaření. (Praktický návod k novodobému včelaření v úlech českých, slovanských, dzierzonských, amerických, anglických a jiných. Napsal Josef Křemen, 1908),,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24150)

R.Polášek:
>Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky.<
....
No zajímá mne hodně kolem včelaření resp.racionalizace a postupy v určitých období historie včelařství a zrovna spolkové stojany jsou mezi tím. Asi před nějakou dobou jsem uveřejnil víc jak sto let starý text - sken na vindexu. Pokud by to někoho zajímalo:

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&catid=55%3Askeny&id=825%3Aspolkovy-ul-vcelarske-jednoty-v-uhrinevsi&Itemid=56&option=com_content

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 6. 8. 2007
Re: Problém málo včel v úle a včely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)

B Horák:
>Přátelé, potřebuji poradit.<
.......
Jeto zjevné ve všech včelstvech, které máte nebo jen v jednom? Pasivní jsou viditelně mladé včely nebo jsou mezi něma i starší - opotřebované?

V jakém stavu je plod - je mezerovitý nebo celistvý a OK a kolik dm2? V jakém stavu jsou zásoby? Je v úlu matka? Kolik tedy po ránu asi obsedají naplno asi plástů? Jsou zjevně čestvé mrtvolky (1-2dny) pod výletem?

Máte-li už med pro letošek vybrán - zkoušel jste večer kontrolně vložit podložku, zafumigovat a zjistil jste jaká je situace ráno s počtem odpadlých roztočů (VD)? Jestli se potvrdí vysoký spad, okamžitě něco s tím na celém stanovišti dělejte.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165) (24166)

To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.

R. Polášek
_____________________________________________________________
Cože??????????????????
Váš důvěrník je asi ,,vtipálek,,, když Vám radí dávat pásky do medníku. V návodu je vícekrát jasně psáno, že pásky musí být vloženy mezi plodové rámky symetricky ke středu plodové plochy.
Pásky musí být 24 hodin denně minimálně 24 dní ( maximálně 30 dni ) obklopeny z obou stran včelami a toho se dá s jistotou docílit jen tehdy, jsou-li pásky po celou dobu v plodovém tělese, jinak dochází ke snížení účinnosti a k zvýšení rizika vzniku rezistence na účinnou látku GABONU ( tau-fluvalinat nebo acrinathrin )

S pozdravem...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš_B (193.165.208.202) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24164)

Tak jsem zavolal našemu důvěrníkovi - řekl že mi to špatně spočítali a mám 2ks na nástavek. Asi by to chtělo něco jako "1ks na 4 rámky s plodem". Jinak si to každý bude dělat jak chce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165)

To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 06, 2007 10:38 AM
Subject: Re: GABON


> Podíval jsem se do návodu k aplikaci GABONU.
> ..............................................
> GABON PA 92
> (...)
> Dávkování: 2 proužky pro středně silné včelstvo
> (...)
> ..............................................
> Otázka je, co je podle VUVČ středně silné včelstvo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160)

Podíval jsem se do návodu k aplikaci GABONU.
...............................................
GABON PA 92
(...)
Dávkování: 2 proužky pro středně silné včelstvo
(...)
...............................................
Otázka je, co je podle VUVČ středně silné včelstvo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158)

Na počet nástavků se násobí kapky varidolu pro fumigaci. Gabonové pásky
navíc nad 2 se přidávají jen do velmi silných včelstev, jsou-li ještě
plodová tělesa ve více nástavcích. Metodika by měla být všude stejná - je
určena výrobcem. KVS pak již jen stanoví, sníží-li se při povinném použití
gabonových pásků počet podzimních fumigací o jednu, nebo ne. Například
Královéhradecká veterinární správa pro letotošek nařizuje provést i v tomto
případě fumigace tři.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Lubo_B" <lberkovec/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 06, 2007 9:43 AM
Subject: GABON


Zdravím. Tak jsem nafasoval GABON a byl jsem překvapen, že pouze 2 ks na
včelstvo (je to i v návodu) a ne na nástavek jako v minulosti. Doufám že
jenom panikařím a je to správně - ušetřím čas...Jak je to jinde?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nenimozno (88.100.95.205) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Vážený příteli Václavku,myslím si,že byste se s těmi svými
racionalizacemi na chvíli měl odmlčet. Doporučuji abyste ty své rady začal publikovat řekněme někdy v březnu či v dubnu příštího roku.Pak nic nezkazíte.Ty Vaše letošní pokusy a jejich publikování na této stránce by mohly poškodit ty,co nemají dlouhé zkušenosti v chovu včel.
To se prostě nedělá,takto mámit včelaře,aby nedopustili př.
tomu,aby včely nenaplnily úplně medník,přesto,že všichni včelaři je kvůli tomu chovají.Likvidace plodu taktéž je
proti racionalisaci,kterou neopomenete vždy na konci svého blafu uvést. Prosím zamyslete se nad sebou a ty své pokusy na včelách si ponechejte pro sebe,české včelařství na tom může jedině vydělat. Varuji začínající včelaře...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 6. 8. 2007
Re: Prosakovací sklenice. (24139) (24157)

Také jsem s tím měl problémy. Tak krmím 3 rokem v kbelíku od malířských barev nebo v kanystru. Jako plovák používám korkové zátky do vína. Získal jsem použité přes známé nějaké vinárny. Zkoušel jsem kousky polystyrénu, slámu, ale korek nakonec zvítězil.Už dva roky mám rozdělané dřevěné stropní krmítko, jen ho vhodně nalakovat, ale tohle je jednodušší.
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24138) (24143) (24148)

Vše je jen o zvládnutí rojové nálady. Jakmile rojová nálada začne, je už pozdě. Dochází ke snížení výnosu.
Do mé nové provozní metody jsem zakomponoval několik protirojových zásahů, přitom spotřeba díky práci převážně s celými nástavky není vysoká.
Ten kdo neumí zvládnout rojovou náladu, tomu se nevyplatí chovat velmi-silná včelstva.
Boháčova věta platí jen pro případ nevzniknutí rojové nálady, ale věta Bretschkova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158)

U na sverozápadě Čech (Chomnutovsko) také 2 ks na včelstvo.
O víkendu jsem ho vložil do včelstev.
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondra (77.236.209.145) --- 6. 8. 2007
medovina

Radek Krušina:
Mam ji v pokoji kde je porad kolem 24-25 stupnu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš_B (193.165.208.202) --- 6. 8. 2007
GABON

Zdravím. Tak jsem nafasoval GABON a byl jsem překvapen, že pouze 2 ks na včelstvo (je to i v návodu) a ne na nástavek jako v minulosti. Doufám že jenom panikařím a je to správně - ušetřím čas...Jak je to jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 6. 8. 2007
Re: Prosakovací sklenice. (24139)

Flakatos napsal:

>Dnes jsem chtel zkusit dat krmeni do 4 litrove flasky namisto doted mnou pouzivanim 1 litrove flasky, jenze jak jsem dal sklenici na misto krmeni tak jsem si vsiml, ze roztok zacina vytikat po obvode stojanu kde mam umisten úl.Kde jsem mohl udelat chybu (málo krmne davky a tim vznik vzduchove bubliny, vestsi tlak na prosakovaci vicko)?.prosim poradte díky moc.
.............

Jak už psali druzí.
Když mi roztok z prosakovací sklenice vytékal, vždy to bylo způsobeno tím, že sklenice nebyla ve svislé poloze.
Po narovnání sklenice do svislé polohy vytékání přestalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24146)

Ondra napsal:

>Dobry den, zkousim vyrabet 30 litru medoviny, ale mam s tim nejake trable. Poradite mi prosim nekdo? Zakvas byl v porad kalny po stranach sli bublinky a po zamychani penil. Ale kdyz sem to smychal s prevarenym medem a vodou a pridal zivnou sul podle navodu a uzavrel, tak to vubec nechce bublat :-( Tak bych se chtel optat, za jak dlouho by se to melo rozbublat a jak asi hodne to pak bubla?
>Treba rybizove vino mi tedy bublalo hodne asi jedna bublinka zhruba behem 2-3 sekund. Je to u medoviny stejne?? Netusite proc mi to po 2 dnech nechce bublat??
...................

Zkusil bych dát roztok pokud možno do tepla (nemít ho ve sklepě a už vůbec ne ve studeném), a počkal bych ještě. Myslím, že se to do týdne rozkvasí.

Jinak jedna bublinka během 2 - 3 sekund není moc. Myslím, že medovina v plném kvasu bude bulat mnohem víc. Pozor ať nepřeteče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 6. 8. 2007
Re: Problém málo včel v úle a včely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)

Není to jednoduché říci čím to je.Není snůška a mají málo zásob,nemají matku a nebo nedej bůh je to varroa a její doprovodné jevy.První bych zjistil jak jsou na to se zásobama a matkou.Dále bych se zaměřil na varroazu,stav plodu a včel běhajících po plástech.(nevyvinutá křídla atd)Do podmetu bych dal podložku s dvojitým sítem a kontroloval spad roztočů za den.Pokud bude větší jak 10 zasáhnout.(formidol nebo gabon ten ale je na předpis)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horák (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Problém málo včel v úle a včely "apatické" (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144)

Přátelé,
potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
Děkuji, Bohouš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 6. 8. 2007
Re: formidol (24142)

V tuto dobu bych formidol nepoužíval. Jelikož už nebudeš točit med, nemá použití formidolu smysl. Dobré je zjistit si průměrný spad roztočů a není-li nutný zásah, tak opravdu počkat až na fumigaci. Nespravovat to co není porouchané.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Prosakovací sklenice. (24139)

Kdysi jsem používal prosakovací víčka něco mezi 5 a 10 lety. Za tu dobu se
uvolnila na hrdle flašek a zvětšily se otvory, takže flašky byly maximálně
citlivé na vodorovnost položení při krmení a někdy ani to nepomohlo a cukr
vytékal. Ty největší otvory jsem zalepoval měkkým voskem a stejně to moc
nepomáhalo. Nakonec jsem sehnal víčka bez děr a otvory v nich sám vrtal
vysokoobrátkovou vrtačkou a vrtákem 0,8 milimetrů. Myslím, že stárnutí víček
urychlilo to, že jsem je měl v kočovném včelíně vystavené v létě horku a v
zimě mrazu a občas natažené na flaškách. Pomáhá taky, když se otvorů na
převrácené flašce nedotýká žádný předmět. Totiž jak jsou otvory větší a
flaška skoro plná, tlak roztoku ve flašce způsobí, že roztok z otvorů
"vyhřezne" ve formě půlkulatých kapiček, které působí proti tlaku ve flašce
kapilárními silami. Když je na otvoru nějaká věc, třeba sítko nebo loučka
rámku, roztok po něm může stékat, protitlak kapilárních sil pak není a
roztok začne vykapávat nebo rovnou vytékat. Vytékání roztoku omezí taky,
když je roztok hustší, takže když je cukr rozpuštěný. Taky jak jsou včely
dostatečně silné a začnou během desítky minut intenzívně odebírat, dokážou
roztok, co by jinak vykapával, netekl cúrkem, z flašky odebírat tak, že
posunou tlakové poměry a z flašky nic vykapávat nebude.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 05, 2007 1:36 PM
Subject: Prosakovací sklenice.


> Dnes jsem chtel zkusit dat krmeni do 4 litrove flasky namisto doted mnou
> pouzivanim 1 litrove flasky, jenze jak jsem dal sklenici na misto krmeni
> tak jsem si vsiml, ze roztok zacina vytikat po obvode stojanu kde mam
> umisten úl.Kde jsem mohl udelat chybu (málo krmne davky a tim vznik
> vzduchove bubliny, vestsi tlak na prosakovaci vicko)?.prosim poradte díky
> moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Hm, racionální včelaření bude asi pojem, který v různých dobách bude mít
různý až úplně opačný obsah. Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky. Za racionální bylo nejspíš
považováno využívání drahého prostoru ve včelínech a později kočovných
včelínech pomocí úlových baterií zadováků, zatímco tehdejší nastavkové
bedničky (nastavkový úl se u nás používal souběžně s zadováky a předtím
kláty už před 150 lety) na "stejný počet by zabraly celou zahradu" a taky
ochrana před ukradením v lese byla a je u nastavků mizerná. Ono i v zadováku
se dají včely spolehlivě odradit od rojení, i když se zimovalo v nezúženém
prostoru zadováku a taky se i v zadováku dá dosáhnout výnosů srovnatelných s
výnosy v nastavkových úlech. Jenom to prostě chce několikrát více času, do
každého zadováku od května do srpna jít tak jednou za dva týdny nebo i
častěji tak minimálně na půlhodinu. Velice zajímavě to vypadá, když se
neporovnávají výnosy v kilech, ale výnosy v relativních penězích. Když se
porovná hospodaření v takovém zadováku před 20 lety a dříve ( med do výkupu
za 35, v prodeji ze dvora za 60, průměrná mzda 1800 - 2000 ) s hospodařením
v dnešním nástavkovém úlu, vyjde, že výnos z 20 - 40 zadováků je
odpovídající výnosu z 100 - 200 dnešních nastavkových úlů. Potom vyjde taky,
že pracnost na jednotku výnosu u zadováků byla stejná nebo lepší než u
dnešních nastavkových úlů. 20 - 40 zadováků stejně jako 10 - 20 nastavkovém
úlů mohlo být na jednom stanovišti, pokud byl kolem jen trochu lepší zdroj
snůšky, smíšený les atd. Včelíny na zahradách s 20 a více včelstvy byly
úplně běžné. Kočovné vozy s 40 i více včelstvy v jednom voze byly před 20 a
více lety taky vcelku běžné. Obvykle si je dělali zkušení včelaři pár let
před důchodem a pak v nich včelařili ještě dlouho v důchodu. K úspěšnému
včelaření jim stačilo, že dokázali do vozu dojít nebo dojet na mopedu a
zvedat pár hodin jednotlivé plné rámky. Ten jeden jejich vůz s těmi včelstvy
jim převezl traktorista za malý peníz. Na 100 - 200 nastavkových úlů dneska
je třeba na převoz desítky jízd na přívěsném vozíku za osobním autem nebo
rovnou nějaký uzpůsobený náklaďák. A že by včelaři včelařili hromadně s
100 - 200 nástavky ještě desítky let v důchodovém věku po desítkách let
včelaření v aktivním věku nijak nehrozí, spíše naopak. Námaha při manipulaci
s celými nástavky zajistí, že většina včelařů skončí s větším včelařením
ještě před důchodem a zbude jim jen zájmové včelaření s absolutně
zanedbatelným finančním přínosem. Přirozeně na výhodnosti tehdejších
zadováků má hlavní podíl propad relativní ceny medu, z tohoto pohledu dneska
používat zadováky jako produkční úly pro získávání medu je nesmysl, doba se
změnila a je někde úplně jinde. Ale nemůžu si pomoct, vychází mně, že i
přes "zuřivou" racinalizaci včelaření v dnešních nástavkových úlech je na
tom dnešní nastavkový střední a větší včelař hůře než tehdejší střední a
větší včelař v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 05, 2007 12:35 PM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Zdravím přátele včel!
> Proč zužujeme včelstva????????
> Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
> Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale
> provádím až v říjnu.
>
> V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního
> včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech
> škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají
> efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v
> nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný
> odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek
> prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva
> ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8
> nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků

> 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2
> plástu ).
> V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
> Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo
> podobně jako v úlech klasických.
> Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště
> nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je
> např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se
> manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené
> na podzim k odběru.
> Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
> S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že
> silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní (
začít
> krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako
> slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
> Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem
> melicitózního medu.
>
> Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí
> vyšším výnosem! ,,
> Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více
> jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva
> není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za
> předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).
>
> S pozdravem…M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Hm, racionální včelaření bude asi pojem, který v různých dobách bude mít
různý až úplně opačný obsah. Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky. Za racionální bylo nejspíš
považováno využívání drahého prostoru ve včelínech a později kočovných
včelínech pomocí úlových baterií zadováků, zatímco tehdejší nastavkové
bedničky (nastavkový úl se u nás používal souběžně s zadováky a předtím
kláty už před 150 lety) na "stejný počet by zabraly celou zahradu" a taky
ochrana před ukradením v lese byla a je u nastavků mizerná. Ono i v zadováku
se dají včely spolehlivě odradit od rojení, i když se zimovalo v nezúženém
prostoru zadováku a taky se i v zadováku dá dosáhnout výnosů srovnatelných s
výnosy v nastavkových úlech. Jenom to prostě chce několikrát více času, do
každého zadováku od května do srpna jít tak jednou za dva týdny nebo i
častěji tak minimálně na půlhodinu. Velice zajímavě to vypadá, když se
neporovnávají výnosy v kilech, ale výnosy v relativních penězích. Když se
porovná hospodaření v takovém zadováku před 20 lety a dříve ( med do výkupu
za 35, v prodeji ze dvora za 60, průměrná mzda 1800 - 2000 ) s hospodařením
v dnešním nástavkovém úlu, vyjde, že výnos z 20 - 40 zadováků je
odpovídající výnosu z 100 - 200 dnešních nastavkových úlů. Potom vyjde taky,
že pracnost na jednotku výnosu u zadováků byla stejná nebo lepší než u
dnešních nastavkových úlů. 20 - 40 zadováků stejně jako 10 - 20 nastavkovém
úlů mohlo být na jednom stanovišti, pokud byl kolem jen trochu lepší zdroj
snůšky, smíšený les atd. Včelíny na zahradách s 20 a více včelstvy byly
úplně běžné. Kočovné vozy s 40 i více včelstvy v jednom voze byly před 20 a
více lety taky vcelku běžné. Obvykle si je dělali zkušení včelaři pár let
před důchodem a pak v nich včelařili ještě dlouho v důchodu. K úspěšnému
včelaření jim stačilo, že dokázali do vozu dojít nebo dojet na mopedu a
zvedat pár hodin jednotlivé plné rámky. Ten jeden jejich vůz s těmi včelstvy
jim převezl traktorista za malý peníz. Na 100 - 200 nastavkových úlů dneska
je třeba na převoz desítky jízd na přívěsném vozíku za osobním autem nebo
rovnou nějaký uzpůsobený náklaďák. A že by včelaři včelařili hromadně s
100 - 200 nástavky ještě desítky let v důchodovém věku po desítkách let
včelaření v aktivním věku nijak nehrozí, spíše naopak. Námaha při manipulaci
s celými nástavky zajistí, že většina včelařů skončí s větším včelařením
ještě před důchodem a zbude jim jen zájmové včelaření s absolutně
zanedbatelným finančním přínosem. Přirozeně na výhodnosti tehdejších
zadováků má hlavní podíl propad relativní ceny medu, z tohoto pohledu dneska
používat zadováky jako produkční úly pro získávání medu je nesmysl, doba se
změnila a je někde úplně jinde. Ale nemůžu si pomoct, vychází mně, že i
přes "zuřivou" racinalizaci včelaření v dnešních nástavkových úlech je na
tom dnešní nastavkový střední a větší včelař hůře než tehdejší střední a
větší včelař v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 05, 2007 12:35 PM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Zdravím přátele včel!
> Proč zužujeme včelstva????????
> Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
> Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale
> provádím až v říjnu.
>
> V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního
> včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech
> škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají
> efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v
> nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný
> odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek
> prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva
> ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8
> nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků

> 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2
> plástu ).
> V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
> Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo
> podobně jako v úlech klasických.
> Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště
> nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je
> např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se
> manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené
> na podzim k odběru.
> Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
> S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že
> silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní (
začít
> krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako
> slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
> Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem
> melicitózního medu.
>
> Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí
> vyšším výnosem! ,,
> Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více
> jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva
> není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za
> předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).
>
> S pozdravem…M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131) (24133) (24134) (24135) (24147)

Janík:
>Vážený velkovčelaři , když někdo napíše,že včely v ŮNORU připravuje na snůšku tak jak mohou SLÍDIT. Je to nový způsob využití zimní doby atd. <
......

Určitě Janíku v únoru běhat venku po stanovištích nebudu kvůli chystání na snůšku. Nanejvýš měnit dílo v jednom z nástavků pomocí jeřábu. Takové chystání na snůšku provádím v podletí.

POKUD Ti to ale nedá, tak mi můžeš napsat, jaký finanční rozpočet by dělala taková práce např. u stovky včelstev, kdybych si tě na takovou, dle mého názoru špatnou práci najal. Sněžnice, auto které zapadne v závěji a zvedák ale musíš mít z vlastního zdroje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24138) (24143)

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <
.....................

Tuto myšlenku jsem si ověřoval v době, kdy jsem měl 70 včelstev - zavedla mě do horoucích pekel. Silná včelstva se v drtivé většině vyrojila, přes všechna protirojová opatření. Dospěl jsem k názoru, že pokud se chce někdo podobnými radami řídit, baví ho šplhat po do nebe sahajících nástavcích, ať tak činí. Ale pochybuji, že to bude zvládat u více než pár včelstev.
Navíc celé výše uvedené tvrzení p. Boháče se mi v praxi ověřilo jako nesmysl. 2 středně silná včelstva zaberou v součtu podstatně méně času, než jedno super silné a navíc ekonomický efekt je u nich výraznější.

Podle mého názoru by ve větších chovech ( 200 a více včelstev)ani nebylo účelné takto silná včelstva chovat.

A na závěr, rada p. Turčániho ohledně dvouprostorových úlů není vůbec k zahození. Dnes už mám podstatně méně včelstev a tím pádem více času na jejich ošetřování, a musím říci, že ve dvouprostorovém (nástavkovém) úlu jsou výnosy velice zajímavé.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janík (85.13.78.3) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131) (24133) (24134) (24135)


V podstatě jsme natom stejně, akorát vy máte včelstev pár a já takové vysokomontážní zásahy nemohu dělat na stanovištích dle své libovůle. (slídivost, počasí atp.) Čím více jev doletovém rádiu aktuálně včelstev včelařů, tím je větší předpoklad, že budu více stahovat a třídit.


Jsem začínající včelař.Konečně jsem našel na webu Včelaření moderně jednoduchý a stručný popis včelaření , který se mi daří a už jen rozšiřuji podstavováním. Žádným návodům jsem nerozuměl , ani vědeckým radám ze Včelařství /Minimum znalostí pro začátečníky/ ani v diskusi .Ale na webu Pana B.V. jsem pochopil všechny rady.Vážený velkovčelaři , když někdo napíše,že včely v ŮNORU připravuje na snůšku tak jak mohou SLÍDIT. Je to nový způsob využití zimní doby atd.


Janík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondra (77.236.209.145) --- 5. 8. 2007
Medovina

Dobry den, zkousim vyrabet 30 litru medoviny, ale mam s tim nejake trable. Poradite mi prosim nekdo? Zakvas byl v porad kalny po stranach sli bublinky a po zamychani penil. Ale kdyz sem to smychal s prevarenym medem a vodou a pridal zivnou sul podle navodu a uzavrel, tak to vubec nechce bublat :-( Tak bych se chtel optat, za jak dlouho by se to melo rozbublat a jak asi hodne to pak bubla? Treba rybizove vino mi tedy bublalo hodne asi jedna bublinka zhruba behem 2-3 sekund. Je to u medoviny stejne?? Netusite proc mi to po 2 dnech nechce bublat??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144)

Docela by mě zajímalo jak hodnotíte vývoj snůšky. Podle mě se snůšky zlepšují, nebo moje včelaření:-) . Ale mohu v podstatě posoudit jen posledních 20 let.
Děkuji. Karel

Včely budú vždy prinášať med, ak budú mať na to výdatné zdroje a vhodné počasie. Včely to využívajú a narastajú do nebývalej sily. Mnohopočetné včelstvo dokáže ponúknuté zdroje využiť lebo má k tomu potrebný čas. Majú to v génoch. Mnohí to pripisujú aj výberu a zošľachťovaniu najlepších klonov včely medonosnej. Píroda však vyberala milióny rokov z rôznych klonov a ostali len tie najodolnejšie, ktoré sa vedeli prispôsobiť prírodným podmienkam. Toto obdobie je vzostupné aj bez prispenia človeka, určitú dobu bude na výslní do doby, kedy začne rýchla alebo pomalá regresia- ústup smerom dole. V živočíšnej ríši je tento zjav známy a dobre funguje, npr.ak sa jednému druhu začne dariť, začne sa iný druh-predátor na ňom priživovať a rozvoj sa zastaví, zníži sa na minimum a proces sa začne odznova. Tieto vety som použil len preto, že to človek vie ovplyniť zo svojej pozície, ale natrvalo a výrazne.
Čo ak je to tak aj v prípade včely medonosnej, ktorá je naozaj závislá na situácii, ktorú som uviedol hneď v prvej vete? V Sévres v Paríži už vyše 200 rokov zaznamnávajú teploty a všetko čo s počasím súvisí a v jednom storočí zaznamenali 4 striedajúce sa približne 25 ročné periody. Teraz bola tá teplá a mala byť končiť a má nastúpiť chladnejšia, daždivá, veterná, nevhodná pre chov včiel. Dúfajme, že to pravda nebude. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140)

Kto prežil včelárenie v rokoch 1955 do roku 1980 mi dá za pravdu, že aj napriek snahy sa vytáčalo oveľa menej medu. V takých pozitívnychn rokoch ako boli teraz (od r.1981) dokážu včely bohato priniesť medu aj bez včelárskych skúseností a znalostí. Anton
-------
Docela by mě zajímalo jak hodnotíte vývoj snůšky. Podle mě se snůšky zlepšují, nebo moje včelaření:-) . Ale mohu v podstatě posoudit jen posledních 20 let.
Děkuji. Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24138)

Zdravím přátele včel!
Racionální včelaření je relativní pojem. Pro malovčelaře je důležitý medný výnos než produktivita práce, u velkovčelařů je to naopak.
Zdolávání rojové nálady.......... je hlavní příčina odmítání včelaření s velmi-silnými včelstvy. Jak řekl Bretschko: ,, Na co míti v úle 80 000 včel, když jenom 5 000 včel lítá za snůškou! ,, To je situace velmi-silného včelstva, které má rojovou náladu. Většina včelařů si z rojovou náladou neumí poradit a to zvláště u velmi-silného včelstva. Je potřeba eliminovat rojovou náladu po celé produkční období způsobem integrovaným s provozní metodikou včelstev.
Letos jsem vypracoval metodiku včelaření s velmi-silnými včelstvy v nízkonástavkových úlech, kterou budu v následujících letech ověřovat a vylepšovat.
Líbí se mi na ni poměrně nízká spotřeba na manipulaci s jedním včelstvem ( 2-3 hodiny za celý rok, mimo léčení a chov matek ). Předpokládám zpravidla nulový výskyt rojových nálad za předpokladu dodržení potřebných zásahů v daném čase v závislosti na síle včelstva a počasí.
Princip je následující:
Po celý rok mají včelstva nadbytek prostoru, nedopustím tísnění včel, ve včelstvech nedopustím existenci matky starší 2 let, od začátku produkčního období provádím rozvolňování plodiště o celý nástavek v 4 týdenním intervalu až do začátku podletí, nedopustím úplné naplnění medníku, pod včelstvem nechávám po celý rok jeden až dva nástavky souší, od vrcholu do rozkvětu lípy malolisté ( srdčité ) udržuji včelstva v rozvojové fáze ( 4 týdny před vrcholem síly ) pravidelným odběrem oddělku cca 10 000 buněk zavíčkovaného plodu ve 4 týdenním intervalu ( plod použiji k posilnění stávajících oddělků, pokud-li oddělky jsou na vrcholu síly ( 80 000 včel ) plod likviduji ).
Pokud-li chcete popíšu metodiku podrobněji.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 5. 8. 2007
formidol

Včera jsem koupil formidol a když jsem si přečetl návod,mám dojem, že to má víc negativ než pozitiv. Mám 3 letošní oddělky na 7 rámkách a nerad bych je oslabil.Jsou plné zavíčkovaného plodu s minimem zásob. Tak chci krmit.Jde to při použití formidolu? Není lepší počkat na fumigaci?
Dík Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 8. 2007
Re:Prosakovac? sklenice. (24139)

1: Úl nestojí rovně. 2: roztok byl studený a ohřátý vzduch ho vytlačí ven. 3: Příliš velké dírky ve víčku 4: nepoužívat roztok ale do sklenice nasypat 3 kg Krystalového cukru a doplnit vodou a máš-li krupici tak obráceně 2l vody a doplnit cukrem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prosakovac? sklenice.
> Datum: 05.8.2007 13:36:54
> ----------------------------------------
> Dnes jsem chtel zkusit dat krmeni do 4 litrove flasky namisto doted mnou
> pouzivanim 1 litrove flasky, jenze jak jsem dal sklenici na misto krmeni
> tak jsem si vsiml, ze roztok zacina vytikat po obvode stojanu kde mam
> umisten úl.Kde jsem mohl udelat chybu (málo krmne davky a tim vznik
> vzduchove bubliny, vestsi tlak na prosakovaci vicko)?.prosim poradte díky
> moc.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,

30 rokov som budoval včelnicu na viacnadstavkovom princípe (teraz ošetrujem 72 včelstiev), včelstvá som nechal na miere B rozvíjať až do 5 debničiek (50 plástov) a vďaka vynikajúcim podmienkam sa ROJILI. Práca s toľkými debničkami je náročná a ťažká. Postupne som znižoval počet debničiek, až som ostal na trojzostave, ROJILI sa ďalej. Pred tromi rokmi som sa u 12 včelstiev vrátil k dvojzostave, výsledok: v dvojzostave sa vyrojilo 17%, pri trojzostave 65%. Medný výťažok bol rovnaký, až na to, že z dvojzostavy som vytáčal častejšie. Práca v dvojzostave je jednoduchšia a menej namáhavá pre včelára v rokoch a tie sa už u mňa prihlásili.

Preto som sa rozhodol včeláriť len dvojzostave. Včelstvá som nikdy nezužoval a v zostave ostali všetky debničky. Každé včelstvo každý rok vystavalo celú debničku nových plástov a včeláril som s celými nadstavkami.

Teraz budem včeláriť proti všetkým moderným zásadám, treba myslieť aj na roky, keď znáška nebude kráľovská. Zbavím sa zbytočnej roboty, keď menej medu bude sústredené do jednej debničky a nie do to isté množstvo medu do npr. piatich. Kto prežil včelárenie v rokoch 1955 do roku 1980 mi dá za pravdu, že aj napriek snahy sa vytáčalo oveľa menej medu. V takých pozitívnychn rokoch ako boli teraz (od r.1981) dokážu včely bohato priniesť medu aj bez včelárskych skúseností a znalostí. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 5. 8. 2007
Prosakovací sklenice.

Dnes jsem chtel zkusit dat krmeni do 4 litrove flasky namisto doted mnou pouzivanim 1 litrove flasky, jenze jak jsem dal sklenici na misto krmeni tak jsem si vsiml, ze roztok zacina vytikat po obvode stojanu kde mam umisten úl.Kde jsem mohl udelat chybu (málo krmne davky a tim vznik vzduchove bubliny, vestsi tlak na prosakovaci vicko)?.prosim poradte díky moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136)

Jsem nenavázal na vlákno diskuze. Tak ještě jednou. ...

M. Václavek RACIONALIZACI ZDAR!!!

>Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <

....

Jestlipak víte co racionalizace znamená v praxi včelaře, který se svým chovem živí? Tam je racionalizace mnohdy propracována tak, že by jste žasnul jak to někdo může zvládat a přitom mít osvojeny napohled náročné postupy. (prý zastaralé a zbytečné)

K větám p. Boháče. Rojovka je včelstvům daná.
Silnější a k síle vyhecované včelstvo v podletí se Vám z 95% po rozvoji najaře vyrojí ihned nebo po ochlazení i v té největší snůšce. Tz. že je možné, že z 30 včelstev máte během "pár hodin" cca 27 v rojovce. Co s tím, když se to u takových silných včelstev stane?? A představte si, že těch včelstev máte i desetkrát nebo i víc než desetkrát více jako ošetřovatel!

A hlavně mi neříkejte, že se včela na vrcholu rozvoje nerojí nebo má všech těch kupříkladu 30 včelstev vynikající nerojivé geny. (viděl jsem rojení i v nejvyšších chovech s pouze inseminovaným materiálem)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007

M. Václavek RACIONALIZACI ZDAR!!!

>Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <

....

Jestlipak víte co racionalizace znamená v praxi včelaře, který se svým chovem živí? Tam je racionalizace mnohdy propracována tak, že by jste žasnul jak to někdo může zvládat a přitom mít osvojeny napohled náročné postupy. (prý zastaralé a zbytečné)

K větám p. Boháče. Rojovka je včelstvům daná.
Silnější a k síle vyhecované včelstvo v podletí se Vám z 95% po rozvoji najaře vyrojí ihned nebo po ochlazení i v té největší snůšce. Tz. že je možné, že z 30 včelstev máte během "pár hodin" cca 27 v rojovce. Co s tím, když se to u takových silných včelstev stane?? A představte si, že těch včelstev máte i desetkrát nebo i víc než desetkrát více jako ošetřovatel!

A hlavně mi neříkejte, že se včela na vrcholu rozvoje nerojí nebo má všech těch kupříkladu 30 včelstev vynikající nerojivé geny. (viděl jsem rojení i v nejvyšších chovech s pouze inseminovaným materiálem)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128)

Zdravím přátele včel!
Proč zužujeme včelstva????????
Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale provádím až v říjnu.

V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8 nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2 plástu ).
V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo podobně jako v úlech klasických.
Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené na podzim k odběru.
Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní ( začít krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem melicitózního medu.

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).

S pozdravem…M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131) (24133) (24134)

??
A těch 63 cm znamená, že se chomáč již dotýká strůpku? Kolik máte zpravidla cm zásob nad chomáčem a vedle něj?

VB>Nástavek ,podmet,česno vyčistil teplovzdušnou pistolí, vyměnil tmavé dílo za mezistěny.Žádné voštiny neskladuji a hned vytavuji, na vosk zavíječi nejdou. <
...

No já v podstatě také neskladuji. Malé porovnání.

Vy - je potřeba pomůcka, která ne vlastně při tomto způsobu a v určitém věku nutnost. Zaháknete zvednete, vyberete, vyměníte za mezistěny nebo světlé souše, položíte a máte hotovo.

Já - otevřu víko, vyberu a vrátím krásné medné plásty (zimuji na medu) s prostorem pro zimní chumáč, tím vytřídím zbytečné plásty a vytvořím sedlisko tam, kde je to dle mého nejoptimálnější, zbytek k vyvaření. Bílých a nedostavěných je tak do 10% z vytříděných - co převezu domů. (příklad. 9 N vyvařím, 1 N bílých dám bokem do místnosti, kde třeba ani netáhne)

V podstatě jsme natom stejně, akorát vy máte včelstev pár a já takové vysokomontážní zásahy nemohu dělat na stanovištích dle své libovůle. (slídivost, počasí atp.) Čím více jev doletovém rádiu aktuálně včelstev včelařů, tím je větší předpoklad, že budu více stahovat a třídit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131) (24133)

Toto včelstvo bylo zimováno ve 3 nástavcích. Čekal jsem až přestaly přesahovat až do spodního nástavku, kde všechno vybraly, zvedl jeřábem a vyfotil. Nástavek ,podmet,česno vyčistil teplovzdušnou pistolí, vyměnil tmavé dílo za mezistěny.Žádné voštiny neskladuji a hned vytavuji, na vosk zavíječi nejdou.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24131)

Vojtěch
>Jasné to není a bude určitý čas trvat než tento způsob další včelaři pochopí.<
.....
Co se týká včelaření chápu mnohé. Nemusí to být ale jedinný optimální způsob.

A těch 63 cm znamená, že se chomáč již dotýká strůpku? Kolik máte zpravidla cm zásob nad chomáčem a vedle něj?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 8. 2007
Re: (3707)

Další oběť. Je té nepředstavitelné tragédie plný internet.


(Bleskově.cz,Novinky.cz,Novinky.cz: krimi,Aktuálně.cz: domácí,ČT24: aktuálně,České noviny: domácí,Atlas.cz: zpravodajstí)

Bodla ho včela a hned zemřel

Praha 4. srpna (ČTK) - Na Berounsku dnes před polednem zemřel po bodnutí žihadlem do hlavy jednapadesátiletý muž. Protože byl alergik, propukl u něj šok. Přestal dýchat a měl srdeční zástavu. Nezachránilo ho ani, že ho okamžitě začal oživovat lékař ze sousedství. Sdělila to mluvčí středočeské záchranné služby Nina Šeblová.

Muž utrpěl takzvaný anafylaktický šok, při němž se objevují křeče, bezvědomí, zástava srdce a dýchání. "Záchranáři ihned po příjezdu pokračovali v rozšířené neodkladné resuscitaci. Po 45 minutách však pokusy o oživování ukončili," uvedla Šeblová.

V srpnu 2003 zemřela na následky bodnutí včely do šíje sedmačtyřicetiletá žena. Žihadlo u ní vyvolalo silnou alergickou reakci, která způsobila otok mozku.

Alergici by u sebe měli vždy mít podle záchranářů injekci, kterou si sami aplikují do svalu. Ostatním postačí k utišení bolesti studený obklad a užití masti. Volat záchranku na čísle 155 je třeba v případě, že člověk je alergik, nebo v při bodnutí do krku či úst, uvedla Janečková.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 4. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?ely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127)



Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva?
> Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým
> si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je
> sporná jeho kvalita? ...
>
> jinak ...
> Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné (
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo
> při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více
> prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Stručně k problému.
To je pohled do 2. nástavku zespodu.Protože do horního není vidět tak to popisuji.Mohl jsem udělat obrázek ve volných mezerách do horního, a bylo vidět v jakém tvaru zimují.Takže to jasné není,přestože to popisuji.Poučení pro mne.
Jasné to není a bude určitý čas trvat než tento způsob další včelaři pochopí.Potom se to bude brát jako běžné včelaření.Jako se stává včelaření bez mřížky, protože si mysleli, že bez mřížky se úspěšně včelařit nedá, a byl jsem dokonce napaden, že popírám nejlepší patent.Jako řešení ho uznávám,ale v jiných podmínkách.
..kde je
> sporná jeho kvalita? ...
Sporná kvalita vůbec není, protože takové včelstvo je schopno si velmi brzy vytvořit potřebnou teplotu pro produkci.Vystavěné nové mezistěny, zanese ne cukrem, ale velmi brzy medem,stačí pár dnů snůšky,a med se vytáčí po odkvětu třešní,durancií atd..Pokud mají ještě cukr je výhodné, protože mají z čeho žít a med odeberu.Kluci včelaří je odkaz na webu ukázka takového plástu a je to první vytáčení.To jiným způsobem dosáhnout nelze v podmínkách, kdy včely nemají možnost proletu např. v lednu, ale letos byl prolet brzy 8.března.S čistým cukrem vydrží a nenadělají do úlu./Méně odpadu./Když ze dvou nástavků vytočím 20kg medu při 3.a posledním vytáčení,tak hned dostanou 20kg cukru.Vy berete nástavek, ale já ne. K melecitóze jen krátce.Ani náznak problému, přestože mají včely prostor. Ostatní dostali odškodnění, jeden včelař byl tak poškozen, že mu náhrada činila 100 tisíc. Tak v čem to je, mají už někteří jasno? Proč se včelaří složitě s mnoha nástavky? To všechno už kluci,začínající včelaři znají.Americké včelaření kopírovat nehodlají.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2007
Melcitoza

V poslední době se stalo moderní strašit Melicitoózou s odvoláváním se na rok 2002. ALE CO SE TEHDY STALO? Tehdy se sešlo několik nepříznivých situací do jedné zimy 1. opracdu celoplošná snůška z modřínů v období krmení a právě modříny bývají největším zdrojem melicitózy
2. Snůška byla poměrně dlouhá takže včely zaplnily ní prostor v prostředku chomáče po vylíhlém plodu ale to pořád nebyl ještě ten největší problém ten teprv přišel v podobě velmi tuhé zimy kdy včely nemohly ven se vyprášit od Martina až do konce března. To máte 4 a 1/2 měsíce Normálně vyletují ještě v polovině prosince a v únoru již nanovo, to jsou jen 2. včely tak káleli b úlu a vypukla nosema další nepříznivá věc byla nešla řádně provést druhá fumigace a to se projevilo na jaře velkým nástupem VD Pokud by taková snůška přišla v jiné roky ani bychom ji nezaznamenali. A ten rok jsem za 50 roků včelaření viděl v takovém rozsahu melicitózní snůšku po prvé, a letní nás nemusí vzrušovat tu stihnou zkonzumovat na výchovu zimní generace

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 4. 8. 2007
Re: Myi (8360) (23981)

Asi omyl, že?

----- Original Message -----
From: "lenka" <lenka/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 27, 2007 5:23 PM
Subject: Re: Myi


> cawate. kde je ta zurka chcela by som dojst ale neviem kam ????poslite mi
> suradnice.DAKUJEM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78506 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24129 do č. 24189)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu