Včelařská konference

Zajimalo by mne, zda je možné spolehlivě ošetřit takto teplotne i plásty,
které jsou i trochu pokálene od úplavice a zda by je bylo mozné použít ke
krmení. Myslím, zda se spory nosemy spolehlive zničí i v tomto případě.
Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: Jan.Jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 28, 2003 8:13 PM
Subject: Re: Dezinfekce


> Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na
CD).
> Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
> Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin
> na téma Nemoci a nákazy včel.
> At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších

dnů

přenesou si zásoby kde budou potřebovat.

Přenesou si zásoby, nebo se přestěhují? Nebo jak to vůbec řeší? Je dobré
vložit plný plást do plodového tělesa při zvýšené spotřebě.?Třeba při
vyrušování myší?

Díky za názor. Milan Řehůřek.

Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

Nejsou včely jako včely.
Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích, přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat? Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském zákroku.

Hodně úspěchů !!

Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

2425

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Pokud jde o úlovou váhu hydraulickou, byly o této uvedeny příspěvky v naší diskusi a to :
č.863 24.4.2002, č.874 24.4.2002, č.890 26.4.2002,
č.915 28.4.2002, č.918 29.4.2002, č.1448 16.7.2002,
č.1486 24.7.2002
podrobnější informace byly uvedeny ve starých číslech Včelařství.

>Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

zdravím Karásek

Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na CD). Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin na téma Nemoci a nákazy včel.
At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Pred nejakou dobou se tady diskutovalo o dezinfekci zavickovanych zasob v termokomore /nosema/.

Hledal jsem v archivu prispevky na toto tema, ale nenasel jsem, co jsem potreboval.

Poradte mi prosim, na jakou teplotu a jak dlouho ramky ze zasobami ohrivat?

Jde o ucinnou metodu, nebo jenom o neoverenou myslenku?

Je tato metoda ucinna i na uplavici?

> V 90 % případů přežijí obě.

Jak dlouho? To si každá klade na svým? Jednou se tam přece musí udělat pořádek.
Eman

> -----Original Message-----
> From: milan [mailto:milancf/=/quick.cz]
> Sent: Wednesday, February 26, 2003 1:12 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: spájanie včiel
> Importance: Low
>
>
>
> -Spojit to přes noviny na mřížce.
>
> A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna
> přežije? A která to bude? Diky Milan.
>
V 90 % případů přežijí obě.

S pozdravem

Lněnička

Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

Zdravím všechny v konferenci.
V Beskydech je již několik dní překrásně, Vydal jsem se zkontrolovat
včely na stanovišti č.2. Jsou ve výšce asi 450 m. Všude leží vrstva
sněhu od 15 - 20 cm. Zkontoloval jsem a očistil podložky.
Včelstva zimují klidně, zásob dostatek, v jednom úlu jsem měl myš.
Zavinil jsem si to sám, neupevnil jsem dobře mat. mřížku a potvůrka
tam vklouzla. Včely v té době byly již o nádstavek výš, takže
na ně nemohla. V porovnáni s jinými včejstvy je to včelstvo slabší.
Na všech podložkách jsem našel kapky sladké štavy.
Co mě nejvíc zaujalo je rozdílné postavení chomáče.
U nástavkového úlu s očkem (mám jen jeden) je chomáč proti očku
v nejstudenější zóně.
U ulu na teplou stavbu je při očku ale v každém včelstvu různě.
V jednom co nejbliž v druhem co nejdál atd.
Taktéž tvar se změnil podle záznamu při odběru měli.
U některých z 6 uliček vyniklo 7 a u dalších z 6 přešly včely na 4
a to přes celý plást. Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších
dnů
přenesou si zásoby kde budou potřebovat. V nižších polohách jsou
prolety, boufám, že počasí umožní prolety i ve výšších polohách,
prozatí je tam hodně sněhu a po proletu by hodně včel zůstalo venku.
Zdravím Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Nevidim odpoved tak jednoduchou, jako tu zaznela. Myslim si, ze vodu
ze strupku vcely odebiraji, ale celkove mnozstvi takto dostupne vody
nedostacuje spotrebe. letos zimuji 20 vcelstev s foliemi a oproti
minulym rokum se mi zdaji vcelstva v lepsi kondici, coz je samozrejme
hlavne predcasne. Mimoto se vcely musi behem jara proletet a
vyprazdnit a tezko rict, kolik z nich bere vodu a kolik a porovnat to
se vcelstvy bez strupkove folie. KazdopaDNE MUZU POTVRDIT, ZE FOLIE
PO CELOU ZIMU NEZPUSOBUJE ZVYŠENE PLESNIVENI V ULE! Folie jsem dal
hned v zari a zadny negativni vliv nema. takze otazka zni, zda folie
ma nejaky pozitiva. K tomu snad jen tvrzeni pr. Kolomeho a dalsich,
kteri na folie nenechaji dopustit.
A pokud jde o vcelareni v Čejkovych ulech, pokud se zimuji vcelstva
do 1kg, je to úplne jine nez pokud zimujete poradne včely. K tomu
vřele doporucuji videt v jeden den takovy šok jako jsme se spoluzaky
z Nasavrk loni na jare, kdy jsme po navsteve Polskych vcelaru a
jejich mrzacku na 7 ramcich a za hranicemi u Mirka Zeleneho vcelstva
na 3 nastavcich 44.8*18.5. I vynosy jsou uplne o necem jinem.
S pozdravem
Radek Hubac

Dne 25. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Fotky jsou na této adrese kdo chce, tak se může zeptat mailem, popíšu.


http://mujdisk.atlas.cz/jaroslav.vodicka/e/

A co bych mohl vytknout naší konstrukci- nemáme celosvařovaný plášť. Sice to ničemu nevadí, prostě to děláme jinak, ale dejme tomu...
Ostatní jsou jedno velké + v porovnání s ostatními.

Můj názor je ten, že důležité je jádro medometu -
pohon a koš, plášť je jen k zachycení medu. Když se zeptáte jak to máme, tak když si koupíte v obchodě konzervu, ta také není svařovaná a neteče. tak to máme jako tu konzervu.

Jv.

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Ano je, náš medomet je možné rozebrat do 5 minut,ale medomet se nemusí kvůli čištění rozdělávat.Když je koš venku, může se ostříkat vodou. U nich jsem to dopodrobna nestudoval, nevím za jak dlouho, ale bude to pravděpodobně velmi podobné.Možná jim to trvá trochu déle, ale to je zanedbatelné. Co se týká přístupu a tak dále, motor mají nahoře.Našel jsem některé obtížně čistitelná místa, které pokud by byly u našeho medometu, nedostali bychom známku ověřené pomůcky ČSV nebo by nám byla odebrána.
Ale ty místa jsou zanedbatelná.
Tolik k čištění.Od loňského roku Giordan velmi spravili, nicméně při spojování kazet jsem našel neopracované místa, byla tam na každé kazetě jehla 2-3 mm vysoká, po konstrukčním sváru v místě spoje kulatiny, zapoměli pilníkem to spravit, to není ale zásadní problém, ale vadilo mi to.

V čem vidím konstrukci lepší-

a/ tichost- jejich medomet je hlučný, protože nahoře je převodovka.

Náš běží tiše.

B/ konstrukce pro převoz

to máme lepší my, medomet je rozdělen na čtyři části, z nich každá projde dveřmi o šířce 60/70/80 cm, dle typu medometu.Jejich menší čtyřrámek by ale prošel některými z těchto dveří. Je třeba určitě u nich demontovat více šroubů, protože z pláště jdou nohy,náš je volně posazen na podstavci.

c/ zásadní rozdíl v pohonu- používají převodovky - hlučnost a možnost vychození,ale věřím, že ten medomet vydrží hodně. My máme zase klínový řemen.
hlavní je produktivita práce a samotná obsluha medometu- musí ručně, my máme automat. A to je velmi zásadní rozdíl proč konstrukce našeho je lepší.

Nikdo o kom vím v Evropě nemá automatickou regulaci, jen Fritz a Thomas a my. Giordan ji neměl. regulace má velmi výrazný vliv na celý medomet, špatná regulace, špatný medomet. Jejich ruční reguace se mi líbila, jednoduchá a účinná.Otáčky velmi dobré, zrychlení také. Jen ten hluk.

masivní pružiny místo hvězdy v koši- myslím, že nebyly z nerezi, ale nevím to.

Medomety z dovozu mají jednu nevýhodu pro ČR a SR- nepočítají s rozdílnými rámkovými mírami u nás a s tím, že se používají u nás často mezerníky. což potom může mít vliv na vytahování rámků nebo na kvalitu vytáčení coby neporušení díla. U jednoho medomety byl ale výřez uprostřed kazety, pro snažší vyjmutí, je to případ od případu, podle mě tak dopodrobna nejdou. Ale v zásadě se dají dobře použít. Třeba u Fritze který má kazety z děrovaného plechu by šlo špatně vytáčet rámek s mezerníkem, rámek by nedolehl. Na výrobu je to ale pro něj jednodušší.

Ahoj!
..snad nebude vadit, když se k tomuto tematu vrátím skoro po měsíci...

Vidíš, já nemám možnost přemýšlet zda v takové výšce včelařit či ne... Já
zde bydlím a tím je to dáno.. :) (Drahanská vrchovina).
Ekonomika? - v pohodě, ikdyž mám včelky hlavně pro radost. Včelařů ubývá,
tím i konkurence, medu vyprodukuju dost (průměr se točí kolem 35kg na
včelstvo) a přece málo, protože musím zákazníky od listopadu odmítat (nikdo
v okolí už nemá med...). Stanoviště mám dvě. Doma ani není žádná řepka či
něco podobného, na druhém stanovišti, pravda - o asi 100m níže - už jsou i
takové plodiny. Chystám kočovný vůz.
Vučko? - tak to nevím... Já mám na stanovišti Sklenárky a Slovinky a jsem
spokojený. Vučko jsem si pořídil poprvé loni, takže na nějaké hodnocení je
hodně brzo... Co mi nešlo (ale v žádném případě netvrdím, že jsou
špatné!!! - jen jsem možná měl smůlu) byly Singerky.

Takže - vzhůru do jara! :)

jose

www.sweb.cz/josef.samalik




----- Original Message -----
From: "Stefan" <e-mail/=/nezadan.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 05, 2003 4:52 PM
Subject: Nadmorska vyska.


Chcel by som skusit vcelarit v nm.670m .
Ake mate skusenosti a ci je to ekonomicke.
Zvladne to Vucko alebo potrebujem ine matky.



avast! (VPS 21.2.2003): zprava neobsahuje virus

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Konštrukcia nadstavkov v uvedenej knihe je vyhovujúca. Sám ju používam, ale s miernymi úpravami pre rámikovú mieru B a polonástavky výšky 170mm (10 rámikov). Hrúbka stien 25mm, závesy na rámikové ušká do hĺbky 16mm, včelia medzera medzi nadstavkami cca 8mm. Nádstavky sú bezfalcového typu, nemá tam zmysel používať protisklzové lišty, nakoľko pri včelej medzere cca 8mm medzi nadstavkami sa lišta môže zlepovať propolisom o horné latky rámikov, čo sťažuje samotné oddeľovanie nadstavkov od seba. Nadstavky používam tzv. "prechodného typu" na pôdorys Langstrotovho úľového nadstavku vonkajších rozmerov 425 x 515mm a svetlosť 375 x 465mm pri hrúbke steny 25 mm v zmysle doporučení Pracovnej spoločnosti nadstavkových včelárov ( viď www.n-vcelari.cz )

Jeto tak, že se voda musí vařit u jedné strany kotle, a tak je vosk strháván k protější stěně. Rámky vytahuji v místech varu. Pak rámkem klepnu o hranu kotle. Nějaký ten vosk na rámku stejně zůstane, ale to vůbec nevadí, včely si s ním poradí. Hlavně, že je rámek teplem vydezinfikovaný. Že se drátek povolí, je spíše dáno předcházejícím zatížením drátku při vytáčení než vyvařováním. Drátek napínám z boku hřebíčkem do boční loučky. Existují také zoubkovací kleště s dvěma uzubenými kolečky (dalo by se i snadno vyrobit z koleček s jemnými zuby ).
Nerezové drátky lze také sehnat v prodejnách se svařovacími materiály.

Voda v kotli se musí vařit klokotem. Pak je rámek nádherně čistý. Vosk se varem drží u stěny a rámek se nevytahuje přes vosk. Pak ho sbírám z povrchu a leju přímo přes cedník do kýblíků z umělé hmoty a nechám pomalu chladnout. Zbytky z cedníku dávám do vařáku a ještě slisuju. Nerez drátek zasílá na dobírku př. Kolomý.
Tonda

Vyvaroval jsem vosk podobne jako pritel Kala, s tim rozdilem, ze jsem vosk z ramku nevyrezaval, ale vyvaroval jsem je cele, aby dratek zustal zachovan.

Vysledkem bylo, ze ramky i dratek byly po vytazeni z horke vody cele ulepene od vosku, ktery plaval na hladine. Cisteni takto ulepenych ramku je narocnejsi, nez vosk vyrezat a znova ramek nadratkovat.

Vim, ze se bezne cele ramky vyvaruji. Muzete mi poradit, vcem je chyba? Navic se tenke dratky pri vyvarovani protahnou, jak silne dratky /nerez/ pouzit?

Michal Pol

Prohlášení všem včelařům 6/68/130
UVčSV projednala otázku demokratizačního procesu...

Byly ustaveny komise pro vypracování akčního plánu Svazu.
Komisi pro vypracování akčního programu:
R.Brodák,J.Bambuch,V.Chromý,V.Kraus,R.Rezníček,V.Steiner,V.Vedral.
Komisi pro vypracování rezolucí:
J.Mazánek,J.Borkovec,S.Kodon,J.Samšinák,J.Soukup,L.Simek,J.Vohrna.
Komisi pro přípravu stanov:
V.Krejčí,O.Brenner,J,Jaroš,A.Jurák,B.Jureček,S.Koptyš,V.Kratochvíl,J.Nepraš,L.Petrák.

Návrhy od OV.ZO.i jednotlivců Komise zpracovaly v

Návrh akčního programu
tento návrh obdržely znovu OV a ZO aby jej s připomínkami a návrhy znovu vrátili UVčSV do 15.7.68 aby byly zpracovány v konečný Akční program.

Slovenská včelařská organisace se na návrzích nepodílela.

Ukončením a zvratným krokem ukončení demokratizačního procesu bylo NEUZNANI Sedlčanského sjezdu KSC slovenskou stranou.Představa podivné souměrnosti...
Den 28.říjen 1986 se stal dnem Federace dvou státoprávních celků,Ceskoslovenska a Slovenska.

Praze se podařilo stihnout katastralnímu přepisu vlastictví k včelařského domu a obnovení Výrobního a pbchodního družstva českých včelařů v Praze.

Umysl opravdové bratrské pomoci 5 armád lze doložit podmínkou zákazu konání nejbližšího sjezdu KSC ,dokud nebude provedena normalisace splečnosti.

vše v dobrém franta

Krátce z Grazu

Na výstavě vystavovali jako konkurenčí firmy Italové, Němci a Finové. Italská firma Giordan nabízí kompletní sortiment pro vytáčení a zpracování medu. Jejich zvratné medomety nemají automatickou regulaci. Německá firma Fritz ( mercedes mezi medomety ve střední Evropě ) ani zde nenabídla automatické medomety, běžně je však vyrábí, ale za cenu, která není většině rakušanů dostupná, proto ani s sebou automatický medomet neměli, nemělo by to žádný smysl. Finové s troufli více- představili celou automatickou linku- tyto linky jsou stavěny pro rámky bez frézování, bez mezerníků, je nutnost používání v úlech hřebenů.
Linka samozřejmě měla radiální medomet, zespodu vyhřívaný topnou spirálou, pro snažší pohyb medové kaše a pro teplo uvnitř v medometu. Pro polorámky tato poloha nevadí, kaše z odvíčkování se dále zpracovává točivým mechanizmem šneku.
Rámečky jdou do medometu ještě teplé z úlů, místy ještě lezou včely…
Nevím kolik jich prodají, asi moc ne, ale vymyšleno to měli dobře. V Nasavrkách 15 března vezmu s sebou kazetu, jestli někdo bude mít zájem, můžu to tam pustit…
Co se týká naší nabídky, tak kvalita minimálně rovnocená, něco měli lepší oni, něco my, místy jsme měli daleko lépe řešenu konstrukci, hlavně ve směru automatické regulace a pohonu, konstrukce koše.
Nemůžeme nabídnout kompletní sortiment jako silné firmy Giordan nebo Fritz, výroba pro sklad je náročná na finační zázemí, ale dokážeme podle požadavku také reagovat, bohužel ale ne tak pružně.
To je naše minus, jinak cenově od našich medometů byl obrovský rozdíl, ale kvalitou jsme byli troufnu si říct, že lepší ve zvratných medometech typu A. V ostatních sortimentech byli lepší oni a to v tom, že výrobek měli skladem a nemusí jej vyvíjet a okamžitě jsou schopni jej nabídnout, za hroznou cenu, ale je to tak. V popředí byly tangenciální medomety, radiální medomet byl na výstavě jen jeden. Všechny firmy ( i my ) zaznamenaly stagnaci v poptávce. Pár zakázek, které jsme uzavřeli byly díky kvalitě a pomocí našich přátel
( dřívějších zákazníků ) a relativně velmi nízké ceně.
Graz je krásné město, má velmi zachovalý historický střed, rakušané jej nazývají městem kultury.
Později na našich stránkách uvidíte i fotky z výstavy.

S pozdravem Vodička

... v tej knihe je to dobre napisane, na vyfrezovanej drazke si mozes
akurat zlomit necty. Hmatove listy / aj ked nie v pravom slova zmysle /
pouzivam uz 13 rokov a su bezchybne. Nepouzivam listu po celej dlzke
nastavku, ale len cca 10 - 15 cm.

Matej


Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou
pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi
,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku
sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho
uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.

-Spojit to přes noviny na mřížce.

A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna přežije? A která to
bude?
Diky Milan.

Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
dešťovou
vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
asi po 20 let co to tak dělám.

Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
to v klidu pozvolna vychladnout.

To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
nečistot kleslo pod vosk.

V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
doby,
než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
mm ).

Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
malou ostrou sekerkou.
Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi ,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.
S pozdravom
At nam to bzuci

Imrich Belej

Opět skvělý Michalův dotaz!

V pozdním odpoledni jsem dnes nahlédl do podmetů všech včelstev. U dvou
včelstev, která měla po stěnách dna kusy ledu a do prostoru visely rampouchy
( celkem objem cca 0,3 l vody z úlu ) jsem vyměnil za suché jak spodní
nástavek, tak dno a tři plásty.
I jiné vody a to v tekutém stavu byl v úlu přebytek na stěnách, i plástech
způsobený zvýšením odběru zásob při plodování ).

Ani dnes, ani jindy jsem neviděl, že by jediná včela v lednu či únoru pila
takto vysráženou vodu v úlu .

Myslím, že jediný případ, kdy včely takovou vodu odebírají je ve stavu nouze
jako např. při převozu včel v parném létě. Ale při předjarním vypjatém úsilí
myslím, že mají proč ji nebrat. Buď se v přirozených dutinách voda
nesrážela, nebo včelstva, která ji odebírala nepřežila a tudíž tuto
vlastnost pozdější generace nezdědily. A tak stále včely riskují životy a
hnány pudem chladnou venku ( a to zřejmě po tisíce generací ).
Jenže v mých ČjÚ, ( viz: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php )které jsou
utepleny 5cm slaměnými rohožemi ( tedy prodyšně ) není vysrážená vlhkost
žádná. U těchto včelstev byl zatím asi jen jeden prolet a od té doby jsou
včely v úlech bez potřeby ve větším množství vyletovat. Přestože již nyní
skvěle plodují.

V literatuře je obvykle konstatováno, že pod krycí fólií se sice sráží voda,
ale že to nevadí, ba naopak protože ji včely potřebují. Jsou pro taková
konstatování věrohodné důkazy?

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Michal Pol <michal.pol/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 25, 2003 8:49 AM
Subject: Voda


> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a strupkove folii srazena voda je?

Michal Pol

Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.455 / Virová báze: 255 - datum vydání: 13.2.2003

Když už jsme v takových detailech, zajímalo by mne, na čem pŕovádíte opracování čepů dřevěných rámů k polystyrénovým nástavkům. Zda máte frézku,nebo nějaký jednoduší vlastní postup./zlepšováček/ Patřím totiž k těm,kteří nemají nijak zvlášť vybavenou dílnu,takže si musím i takovéto věci nechat vyrábět dodavatelsky

Díky !

Pro všechny návštěvníky včelařské konference:

Připravil jsem anketu s cílem zjistit přibližné zastoupení skupin nástavkových úlů, podle délky rámků, a to 37, 39, 42 a 44,8 cm. Týká se ČR a SR. Zapojte se v co největším počtu, aby výsledky ukázaly přibližnou situaci v obou našich zemích.
Hlasovat v anketě můžete pomocí formuláře na adrese: http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
O stavu hlasování v anketě budeme informovat tamtéž a přehledy aktualizovat vždy po nahromadění zajímavého počtu hlasů.
Můžete poslat i údaje za včelaře z Vašeho okolí, kteří takovou možnost nemají.

K. Čermák

Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.

Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.

Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.

Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.

Michal Pol

Konec února je správně!
> mam zmatek v terminech. Nevite nekdo, do kdy se ma ohlasit na obecni urad stanoviste vcelstev?
> Zakon 147/96 uvadi termin 25.brezen, ale ve vcelarstvi byla zminka o konci unora. Jsou nejake zmeny?


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Platí konec února.
Tonda

Pekny den,
mam zmatek v terminech. Nevite nekdo, do kdy se ma ohlasit na obecni urad stanoviste vcelstev?
Zakon 147/96 uvadi termin 25.brezen, ale ve vcelarstvi byla zminka o konci unora. Jsou nejake zmeny?
Diky
Pavel

> A byl tady i modrinovy med. Nedalo se nic delat , nez vse ponechat osudu.

Jak to ??? Vždyť stačilo si s tím trošku "pohrát", vyndat betonové rámky a
zakrmit znovu cukrem. Betonové rámky pak můžeš přidat v létě, to včely
zpracují.

Zdeněk Čejka

Ano - mohu potvrdit - v oblasti Moravského Krasu, cca 500 m/n.m., byl v
minulých slunečních dnech pěkný prolet. Uvidíme, co přinesou dny
následující, má být ještě tepleji ...

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, February 24, 2003 7:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: zimovani



Vazeni pratele,
Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u svych 40 vcelstev
zaznamenal pomerne silny prolet. Vcelarim na chalupe v Komarove u Holic.
Zdravotne to vypada, tedy u mne pomerne dobre. Zadna pokalena cesna ani
premira mrtvolek. Vcelam zdar a vcelarum jeste trochu trpelivosti.

František Rousek
Hradec Kralove

Minuly tyden ve stredu 19. unora byly 3 stupne nad nulou a hlavne z jednoho
ulu vcely silne vyletovaly. Cast, snad polovina se jich nevratila a hynula
na snehu. Pred ulem silne pokaleno a tez celo tohoto ulu. Z jinych ulu
vyletovaly ojedinele a myslim,ze se vracely. Na podzim jsem mel koncem
srpna nakrmeno- ta horlivost- ale prvnich deset dni v zari jim stacilo
vsem k tomu, aby zanesly jeste kde co. A byl tady i modrinovy med. Nedalo se
nic delat , nez vse ponechat osudu. A tak myslim, ze bylo na problem
zadelano. Cely prosinec a cely leden a do ted nebyla teplota na prolet
alespon tech 8-9 stupnu.Tedy tri mesice,podle mych zaznamu o pocasi.Vratil
jsem se k zaznamum za posledni leta, nikdy to tak dlouho nebylo. Dokonce byl
jednou prolet i v lednu. A tak je to asi od tech vcel akt zoufalstvi.
Predtavte si, ze byste byli v podobne situaci nekdy vy a to jeste na
verejnosti.Neco takoveho jsem zazil v Moskve, kde, jak znamo problem s WC je
asi trvaly.Tak myslim, ze tohle vcelstvo asi na nosemu odejde.
Zdravi Jarka

To byl velky letecky vikend. Jen moravske univerzaly dokazaly, ze maji dobrou izolaci. Pokud na ul svitilo slunce, vcely sly ven. Uz bylo na case!
Eman
> Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u

______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Vazeni pratele,
Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u svych 40 vcelstev zaznamenal pomerne silny prolet. Vcelarim na chalupe v Komarove u Holic. Zdravotne to vypada, tedy u mne pomerne dobre. Zadna pokalena cesna ani premira mrtvolek. Vcelam zdar a vcelarum jeste trochu trpelivosti.

František Rousek
Hradec Kralove

Váľený příteli.
Sladina která se objeví na podloľce,je zředěný cukr,který vytéká z rámků.Stává se to tehdy,kdy včely při krmení nestačí vąechen cukr řádně zahustit a zavíčkovat.Větąinou,kdyľ máme na zimu včelstva hodně rostaľená a hodně nakrmená.Cukr přijímá vzduchovou vlhkost,řidne,buňky se přeplňují a část vytéká z buněk,Tímto spůsobem na jaře včely získávají vodu tak,ľe zásoby odvíčkují.Včelař,kterému záleľí na kvalitě medu,před nasazením medníku skontroluje zásoby,nadbytečné vytočí,převaří a nechá pro potřebu v roce a nebo na podzim znovu převaří a skrmí.Malovčelař můľe horký cukr nalít do PET lahví.Při dávce 25 kg na včelstvo,jak uvádíte je tento jev normální.Vąe řeąte aľ od 20 dubna do 1 května.
Hodně úspěchu.

Co se tyce kapek roztoku na podlozkach - to se nekdy stava...
Ja mam takto postizena vsechna vcelstva. Pricina je asi tato:
Med a nebo cukr v krajnich plastech neni zavickovan a
jelikoz je med hygroskopicky, nasaje vzdusnou vlhkost
ridne a z plastu normalne vyteka. Stava se to hlavne k jaru, kdyz
vcely zacinaji plodovat.

Prolet cekam kazdym dnem a tesim se na dalsi diskuzi s vami vsemi.

S pozdravem,
F. Sanek

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvoracek" <PaDvoZa/=/email.cz>
> Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez
> vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
> Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce
> velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy
> nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle
> sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.
>

U nas na Humpolecku v ulech uteplenych jeste prolet nebyl. Vcelari vcelarici
v tenkostennych ulech slabsi prolety zaznamenali.

Zdravi,
F. Sanek



> A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
> výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
> ( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
> jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
> vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
> toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
> to uľ teď nedoľenu.
> Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
> s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
> vědí líp neľ já, co mají dělat.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> > Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> > Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
> za
> > odpovědi. Jiří.

Protože se ptáte na detaily postupu výroby cinků, který je uveden v souborech pro stažení v této konferenci, doplňuji:

Následující postup jsem vymyslel již před 25-lety když jsem si vyráběl zásuvky do ponku v dílně. Pak jsem ho používal na výrobu svých prvních dřevěných nástavků. Tímto způsobem spojené díly nástavku, s použitím hřebíků křížem zatlučených do rohů nástavků, vytvoří velmi pevnou a tuhou konstrukci, která až do dnes odolává povětrnosti při celoročním včelnicovém umístění úlů. Ani polodrážka, která je výrobně jednodušší, se šrouby v rozích nevydrží tolik a prkna se časem "rozškebí". I když dřevěné polonástavky již používám pouze jako vysoká dna seznámím Vás s postupem jejich výroby.

1. Křížem vypodložím list jemnozubé pily měkkými špalíčky tak, aby šířka záběru byla alespoň taková, jaká je tloušťka prken. Pilu je třeba dotáhnout s citem! Pila by měla být co nejmenšího průměru, aby byla co nejvíce tuhá. Musí však vyčnívat nad stůl přesně tolik jak jsou prkna tlustá. K tomu potřebujete cirkulárku s možností vysouvání pily, nebo nadzvedání stolu. V nouzi lze zvýšit tloušťku stolu deskou potřebné tloušťky.
2. Na stůl pily (je dobré pokud je dřevěný) přišroubuji ocelové pravítko (v nouzi lze použít dřevěné ohoblované z tvrdého dřeva) v takové vzdálenosti od krajní polohy jaká je šířka "kmitání" pily (event. o něco méně - skutečná proříznutá šířka bývá o trochu menší). Pravítko (co nejdelší) je vhodné zachytit na několika místech v jeho délce, aby se neprohýbalo. V případě ocelového pravítka není nutné aby mělo šířku budoucí drážky. Sám používám ocelový hranou 10x10mm, který mi dosavad vyhověl pro všechna použití.
3. Postup výroby ozubení je třeba si řádně rozmyslet!!! Snadno se vyrobí zmetek pokud se nebudete soustředit! Jednotlivé díly spojovaného rámu prken, je potřeba od sebe oddělit a srovnat je tak, jak budou v rámu umístěny (čelní x boční). Začínat výrobu ozubení doporučuji začínat na horní hraně nástavku. Sice mám vyrobený dřevěný "truhlík", který mi pomáhá udržet kolmost jak svislou tak vodorovnou, ale jde to i bez něj.
4. Prkno přisadíte z boku k pravítku a proříznete první drážku. Poté posunete o zub a vyříznete další, a další. Na konci šířka prkna může dojít k tomu, že zbývající zub bude velmi úzký a proto je lepší jej odříznout (ručně). V tom případě nesmíte zapomenout, že u protikusu musíte poslední drážku na kraji prkna vynechat!
5. Po vyříznutí drážek ze všech dílů jednoho typu - např. čelní a zadní díl nástavku, se pustíte do protikusů (boční díly nástavků). První drážka protikusu je hned na kraji prkna a pro její odsazení od pravítka použijte protikus (čelní díl). Pro další drážky už pomocný díl již nepotřebujete.

Po sesazení nástavků (nasucho - není třeba lepit) doporučuji navrtat krajní zuby vrtákem průměr 2,5 mm a to vždy křížem nahoře i dole. Navrtání zamezí rozštípnutí prkna po zatlučení hřebíků.
Mírné prohnutí drážek vzniklé kmitáním pily není vůbec na závadu, protože se při stažení nástavku zamačne.

Tento způsob používám i na rámy krabicových střech úlů na kterých je přibit sololitový strop.

Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Proti noseme jsem na jare provadel postrik vsech ramku v ulu
Fumagelinem pozdeji, kdyz nebyl na trhu Fumagelin, jsem pouzival
Nitekabin. Nyni jiz asi deset let jsem se omezil pouze na jarni vymenu
den za desinfikovane, desinfekci nastavku, desinfekci okoli pred cesny
ulu a vytridenim a vytavenim tmavych sousi.Takto osetruji vsechna
vcelstva a proto nemohu urcit o kolik me okrada o med nasema.
Ramky uskladnuji ve voze, primo na stanovisti. Protoze nemam k disposici
mistnost na hromadnou desinfekci ramku ani termokomoru jsou to vsechna
opatreni, ktera pro snizeni nosemy v mych podminkach mohu udelat.

Daleko vice me zajima varoa. Jak jsem se dovedel z prednasek o
vcelastvi z CD, ktere jsem od Vas koupil, vyrezavanim trubciny -
kterou provadim - se snizi pocet brouku jen nepatrne vzhledem k poctu
bunek delnicniho plodu. Atraktivnost trubciho a delniciho plodu je pro
varoa stejna. Z toho jsem si udelal zaver, ze tato cinnost je zbytecna
o cemz me utvrzuje i Vas zpusob osetrovani vcelstev - trubcina v
podmetu ulu, kterou vyzezavate az pred krmeni na zimu. Vsechny
preparaty na snizeni varoa v prubehu rozvoje vcelstva pouzivane v zahranici
jsou problematicke - smrdi med, rezidua ve vcelich produktech a pod.
Pro nam zbyva pouze kyselina mravenci po poslednim vytaceni medu.
Jak jsem se docetl v casopisu Vcelar c. 1. z roku 2003 je na Slovensku
volne pristupny Avartion a pritel Fuska - viz jeho prispevek - timto
pripravkem provadi osetreni vcelstev po poslednim medobrani a potom
ve ctrnacti dennich intervalech tak dlouho az na podlozce zisti spod
do peti brouku. Napocital jsem asi sest osetreni. Take tento zpusob
se u nas neda pouzit.
V nasi ZO se provadi osetreni proti varoa v predepsanych terminech s
tim, ze posledni, to je treti osetreni, je provadeno v druhe dekade
prosince, kdy je pravdepodobnost plodu ve vcelstvech je velmi mala. Jak
vsak vime nejvice skody na rodici se zimni generaci vcel zpusobuje
varoa v cervenci az zari. Zde je pouze doporuceni pouzit Formidol.
Pouze v jedne prednasce na CD je zminka, ze v cele ZO provadi vsichni
vcelari osetreni prvniho srpna Formodolem - coz ma smysl.
Ve Vasi prednasce se take nezminujete o zpusobu osetreni vcelstev
proti varoa. Proto by me zajimal Vas nazor na tuto problematiku a Vas
zpusob osetrovani vcelstev proti varoa.
Pisi proto tak obsirne, protoze nazory a zkusenosti uvedene v
prednaskach na CD, jsou velmi poucne a vyuziji je v moji technice osetrovani
vcelstev.
Zaujal me i Vas navrh na nastavek z kartonu. Pouzivam rovnez jako Vy
ramkovou miru 390 x 275 mm a do polonastavku 390 x 135 mm. Nastavky
jsem si navrhl na 11 ramku s vnitrnimi rozmery 405 x 426 mm a silou
steny 30 mm. Nastavek tvori horni a spodni ramek. Vnejsi plast nastavku
je z 5 mm sololitu napusteneho fermezi, izolace je z polystyrenu a
vnitrek z nepiskovane lepenky natrene barvou. Nizke nastavky jsou z
colovych prken. Dno drevene z colovych desek s 90 mm vyskym podmetem a
cele dno je zasitovane.
Puvodne jsem mel vcelstva umistena na paletach po trech vcelstvech a prevazel
je na upravenem voziku za osobnim autem vzdy po trech paletach
najednou. Nastavky jsem upevnoval jako Vy popruhy a palety na vozik
pryzovzmi popruhy. Bylo to pracne a namahave zvlaste pri kocovani k
repce, kdyz se musela vcelstva umistit, podle prani zemedelskeho
podniku, do lanu repky. Proto jsem si vyrobil kocovny vuz a nastavky umistil ve
vozu. To me umoznilo i minimalni povrchovou ochranu ulu. Vcelarsky vuz
ma vsak nevyhody pri chvu matek - az 90 procentni ztaty matek v
dusledku velkeho pocet vcelsev na male plose - stene vozu.

Vas zpusob pouziti nizkeho nastavku jako pomet se mi velmi libi stejne
jako Vase povrchova ochrana polystyrenu. Dva nastavky jsem udela z
tvrzeneho polystyrenu. Dalsi tvrzeny polystyren jsem nesehnal proto
jesem pouzil pouze polystyren. Jak jsem se docetl na farme Kolomy
pouzivaji nastavky z tvrzeneho polystyrenu.
Proto me zajima jak chcete resit nastavek z kartonu, karton z kolika
vrstev, jak inpregnovany, zda pouze vnejsek nebo i vnitrek nastavku z
kartonu a jak upevnite karton na ramy nastavku.
Uvazoval jsem o necem podobnem pri vyrobe nizkych nastavku a inspiroval
me ktomu clanek v Odbornych prekladech c. 2. z lonskeho roku, kde je
popisovan rojak z kartonu. Karton ma dostatecnou pevnost - obaly na
spotrebni zbozi na pr. pracky, ktere se daji stohavat i ve trech vrstvach.
Pri jejich vaze az 120 kg spodni karton nese asi 250 kg. Horsi bude
navlhavost kartonu a v dusledku toho ztrata pevnosti.

At nas nosema a varoa neokrada o med.

Zdravi Jarda.

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
JJ> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
JJ> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
JJ> 5 kg na včelstvo.
JJ> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
JJ> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
JJ> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
JJ> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
JJ> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
JJ> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
JJ> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
JJ> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
JJ> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
JJ> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
JJ> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
JJ> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
JJ> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
JJ> Tak dotoho a ať nám to lítá

Vaľený Příteli Jirko můj příspěvěk měl vyprovokovat diskusi o tomto problému.Já samozřejmě něco tuąim o oąetřování včel,i kdyľ nevčelařím dlouho teprve od roku 1965.Uvítal bych raději zprávu kde včelaříą a jaká je u vás asi situace.Můľeą také napsat jaký je zdravotní stav tvých včelstev a jak ho zjią»ujeą nebo si to jen myslíą ľe to máą vąechno zdravé.Těąím se na odpověd·.Děkuji Horký

----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 21, 2003 12:54 PM
Subject: Re: Prosba o radu - spravnyrozmer (vyska) nastavku


Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja
bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4
L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval
zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a
ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening
systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.
cz

Když jsem já začínal, před 3 lety, a staral se na čem mám včelařit, potkal
jsem s šířkou rámku 39 výšky: 37, 24, 17, 16.5, 16, 15, 13.5. A možná i něco
dalšího mezi tím. Všichni co na těchto mírách včelařili nemněli proti nim
žádné námitky.
Kdo jednou zvolil, ví, že to má na celý svůj včelařský věk.
Pokud nechceš měnit šířku (39cm), tak mně teď napadlo, se zajdi zeptat svého
dodavatele rámkových přířezů, který rozměr dělá nejčastěji. (rozumněj mezi
14 - 20cm).
A pokud chceš měnit i šířku rámku tak vybírej z řady.
Buď Langstroth 44.8 x 13.7, 15.9, 18.5, 23.2, 28.5 viz
http://www.n-vcelari.cz/
a nebo Optimal 42x17. (určitě existují i modifikace ale tahle bude
nejčastější).

Minulý týden jsem náhodou v archivu vyhrabal, cituji z e-mailu V.Vydry do
diskuze 1.9.1998:
> Jeste si dovolim na toto tema uvezt basnicku, kterou australsky
> vyrobce ulu Guilfoyle's uvadi ve svem katalogu, aby pomohl
> zakaznikum s vyberem vysky ramku.
> Vyrabi tyto ctyri vysky ramku:
> full 23.2 cm
> W.S.P 18.1 cm
> Ideal 13.3 cm
> Half 10.8 cm
>
> At 20 young Jim was so full of vim
> he knew that full depth were the size for him.
> At 40 with hundreds of hives of bees
> he thought he'd do better with W.S.P.'s.
> At 60 with old age hard on his heels
> slipped disc and strained muscles called out for Ideals.
> Now Junior Jim has ordered supplies
> to re-box the lot in the full depth size.
>
> cesky (bez rymu):
> Kdyz Jimovy bylo 20 let, mel dost elanu na vysoke ramky.
> Kdyz mu bylo 40 let a mel stovky ulu, usoudil, ze W.S.P. budou
> pro neho lepsi.
> V 60, kdyz stari dolehlo na jeho bedra,
> plotenky a unavene svaly si vyzadaly Idealy.
> Nyni si Jim-junior objednal zaz spoustu nastavku s vysokymi
> ramky...

přeju příjemný den
Libor Jarolím
Stará Bělá

Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.cz

Taky přispěju svou troškou do mlýna, na téma jednoduché sluneční tavidlo.
Vzal jsem černý smaltovaný pekáček, do kterého se v pohodě vejde rámek 39x24 + je tam ještě místo na roztavený vosk. Přímo na něj jsem položil sklo z nějaké staré knihovničky (cca 5mm silné) a to je celé, jenom jsem to na jedné straně podložil aby mohl vosk stékat k jedné straně. Fungovalo to pefektně, při sebemenším oslunění (to je divný slovo) se vosk začal tavit, ale jak zašlo slunce za mrak, rychle tuhnul, tak jsem provedl upgrade a dal jsem pod to kus polystyrenu. Od té doby jenom průběžně přes den měním rámky a vosk vyndavam až večer. Vosk je po celý den tekutý, takže nečistoty pěkně klesnou ke dnu, to má tvar V a tak navečer je lehce seškrábnu a dam ještě do dalšího dne přetavit. A vyndavam už jenom kásný žlutý desky vosku.
                                                               Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.

Myslím, že na tuhle otázku není jednoznačná odpověď. V podstatě každý si
bude obhajovat svůj systém a je jen na tobě, čemu dáš přednost. Doc. Ptáček
s úspěchem včelaří v Optimálech (viděl jsem na vlastní oči). Někteří včelaři
si zase přizpůsobují svoji rámkovou míru na polorámky na med (např. míra
39x24 a k ní nízký rámek 39x17).

Zdeněk Čejka


>ja bych rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na
www.n->vcelari.cz jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o
kombinovanych >ulech (2x 3/4 L pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja
bych si nerad >komplikoval vzivot vice nez jednou ramkovou merou.

Uľ koncem září jsem slyąel, ľe nadcházející zima přijde náhle v polovině
prosince a bez výrazných výkyvů potrvá do teplejąího období ve třetí dekádě
ledna a pak bude pokračovat aľ do Josefa, kdy náhle přejde do plného jara.
Tehdy jsem tomu nevěnoval pozornost, tak ani uľ nevím, kdo mi to říkal. Ale
je pro mne záhadou, jak to poznal, ľe to aľ dosud vychází. Je v tom
nepochybně víc iracionálna, ale moľná i fakt, ľe včelstva nosila mnoľství
pylu, měla velké plochy plodu jeątě koncem srpna, umístění zásob bylo
poněkud sevřenějąí, kompaktnějąí, bez problémů odebírala krmení .... Jenľe
záznamy tohoto druhu nedělám abych mohl objektivně porovnat s jinými roky
tak aby se z toho něco sdělitelného a jednoznačného dalo vyvodit. Tak si
myslím, ľe je to jen pocit, moľná intuice.

A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
to uľ teď nedoľenu.
Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
vědí líp neľ já, co mají dělat.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Dobry den,
jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
uly.Mam ovsem nekolik problemu,
ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
vice nez jednou ramkovou merou.
Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.

Jan Cervenka

> Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

(Myslel jsem aby to bylo aktuální. )
Náhodou jsem měl veškerý materiál po ruce jako odpad a obě ruce mám spíš levé.
Vzal jsem starou dřevěnou bednu po granátech, na okraje přilepil alkaprenem molitanové proužky, na to křídlo ze starého okna (jen musí být trochu větší sklo než bedna). Gumicukem to potom přikurtovat proti větru.
Dovnitř jsem na polystyrenový odpad položil kus starého pozink plechu. Plech velký asi pro dva rámečky.
Kleštěma jsme zvednul okraje aby nestékal vosk jinam, než je potřeba. Plech ne moc hluboko pod sklo. Uprostřed plechu dole (mezi rámky) jsem vystřihl ústí pro odtok vosku do vaničky postavenémezi polystyrenem. Může být i ze silnějšího alobalu. Bednu mírně naklonit proti slunci(20 st.). Vyzkoušel jsem spádování a odtok pomocí vody. A ze starých souší mi vyteklo překvapivě hodně krásnýho žlutýho vosku. Když jsem šel náhodou kolem, tak jsem tam vyměnil další souše atd. Je to bez nepořádku, bez topení. Tavidlo vypadá hrozně, ale funguje to. Pár dní se sluncem se koncem července a v srpnu vždycky najde. Po posledním vytočení medu je nejlepší čas na vytřídění plástů. Taky se ty rámečky teplem trochu sterilizujou. Jsou na slunci dost dlouho.

Ještě jednoudušší tavidlo jsem viděl z kbelíku s vodou, přes okraje síťovinu, na ní kusy vyřezaných souší. Přes to kus skla. Pořád je to lepší, než souše vyvářet a čistit, pokud toho máte málo. Ale předpokládám, že tady je většína včelařů s +- 10 úly. Velkovčelaři taky tyhle rady nepotřebují.

Eman


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

> (V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na

Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

Zdravi PP
--
*----------------------------*
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999
393 17 Pelhrimov
+420 565 353 127(111)
www.dup.cz
*----------------------------*