Včelařská konference

To by mne zajímalo, kolik to sledování podložek zabilo roztočů, že se to tady stále omílá jako nějaká spása. Já věděl , že je jich tam hodně , ale to je naprd.

Spíše to souvisí s přestávkou v plodování a tím také je ve včelstvu méně generací roztočů.Samozřejmě bude zároveň v oddělku méně trubčího plodu.V mých nebýval žádný.

Toto a jiné zprávy mně poněkud dělají starosti:
http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2007_05_c05.pdf

A pak mě ještě děsí ti, co si starosti nedělají. Pokud včelaří poblíž. :-((

Dnes jsem kontroloval přirozený spad, namátkově, a zatím to vypadá dobře. Od skoro nic po jednoho VD na půl centimetru uličky. Podložka tam je cca měsíc. Soused už léčil, spad za dva dny po 1. aerosolu na 12 včelstvech: od téměř nic do necelých 400VD na včelstvo. Na jaře měl nula VD ve vzorku.
On ale sebe a své okolí aerosoloval v polovině prosince.
Přes léto bez léčení, jen sledoval přirozený spad.
Asi máme ještě štěstí.

Karel

E-mailoví účastníci ale nic nepoznají.

Je tu někde doktor webu?

Kdo nesledoval spad na zasítovaných podložkách během sezony už toho moc nezachrání,zbývá už jen modlit se a čekat co se dožije jara!

Na podzim roku 2002 jsem prožil hromadný úhyn v oblasiti, kde včelaří Gusta Pazderka (na Břeclavsku). Na včelnici s 65 včelstvi se dožilo jara asi 12. Slábnutí probíhalo od konce srpna do listopadu. Nejsilnější včelastva s nejvyšším výnosem medu hynula nejdřív. Přežily převážně oddělky. Přemýšlel jsem proč. Vysvětluji si to tím, že oddělek po oplození matky vyžene trubce a jiné strážkyně nepustí do úlu. Předpokládám, že většinu roztočů přinesou do zdravých včelstev během léta trubci.

G. Pazderka napsal: ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Příteli,znovu a naposledy opakuji,že je to moje vymyšlenost
a ne Ing.Veselého.Z Vašeho příspěvku se dá usuzovat,že jste
asi na té přednášce byl, jak píšete ,kde bylo asi 40 -50
včelařů.Já jsem již staršího data a navíc do Prahy to mám asi 150 km takže v mém věku mi není zapotřebí zůčastňovat
se těchto odborných přednášek. Mám již dávno za sebou,kdy jsem nelitoval času a peněz a snažil jsem se nevynechat
žádnou přednášku,kde přednášeli naši přední odborníci.
Včelařství naše dnes trápí daleko závažnější problém o
kterém jste se nikdy nezmínil,asi Vás nikdy netrápil.U Vás v Praze je zajisté snadnější prodat med za slušnou cenu
než na venkově.Na tom ale nyní včelařství stojí,pokud nebude rentabilní,mnoho starých včelařů odejde a mladí již
nebudou chovat včely jen z lásky k nim,možná 2 - 3 včely
pro svoji radost.Tato problematika je závažná věc a také
naši představitelé by se měli probudit ze svého spánku a
udělat pro naše včelařství maximum co jde...

Mám dvě stanoviště, jedno devět včelstev, druhé jedenáct.
Na jednom (jedenáct včelstev) jsem kvůli nálezu roztočů v zimní měli prováděl na jaře nátěr plodu, na druhém bez nátěru.
Další léčení v tomto roce bylo stejné pro obě stanoviště.
začátkem července formidol, v srpnu gabon, v září gabon vyjmut.
Při odstraňvání gabonu v půlce září na stanovišti, kde jsem nedělal jarní nátěr plodu, jsem si všimnul u dvou včelstev "zachlazeného plodu", tato dvě včelstva byla slabší, ostatní obsedala dva nástavky.

V půlce října na stanovišti, kde jsem prováděl jarní nátěr plodu, jsou zatím všechna včelstva.

Na stanovišti, kde jsem jarní nátěr neprováděl, pět včelstev z devíti uhynulo, čtyři včelstva jsou zřetelně zesláblá.
Ve všech včelstvech byl ještě plod. Zavíčkovaný plod u zatím živých včelstev jsem vidličkou odvíčkoval a provedl fumigaci. Roztoči jen pršeli.
Uvidíme, jestli vůbec některé včelstvo na tomto stanovišti dožije jara.

Radek Krušina

Niečo si môžete prečítať na tejto adrese.

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=278&mode=&order=0&thold=0

Promiň, ale obávám se, že to nebylo z tvých úst, ale opravdu z úst p. Veselého přímo do mých uší.Určitě to ale slyšelo nejméně těch cca 40-50 včelařů, kteří se školení zúčastnilo.

Nepsal jsem že jsou bez roztočů. Psal jsem že mám na včelnici zkázu a jediné tyto čtyři včelstva jsou silná a zdají se být dobrá. Na ně asi podzimní léčení bude platit. U ostatních je to možná zbytečné.
Tonda

>Antoníne,klobouk dolů,udělat oddělky koncem července a dostat je před krmením na 3 nástavky a ještě bez roztočů,to dá asi fušku.Mnoho včelařů by potřebovalo takovýto recept a byli by vysmátí.

Antoníne,klobouk dolů,udělat oddělky koncem července a dostat je před krmením na 3 nástavky a ještě bez roztočů,to dá asi fušku.Mnoho včelařů by potřebovalo takovýto recept a byli by vysmátí.
Gusto,Ty máš velmi specielní dotazy,třeba na koridory a nebo přeletové schopnosti létavek.Jenže nemluvíš k velké většině včelařů,oni Ti prostě nerozumí.
Kozlíku,není to tichá pošta od ing.Veselého z VUVč ale moje pošta,kde asi by bylo naše včelařství,kdybychom neměli
takovouto kapacitu zabývající se nemocí včel.
Ševčíku,Vašim příspěvkům nelze nic vytknout,jsou fundované ale přece bych podotkl,že nátěry plodu dělá jen asi 1 včelař ze 100 a proto tuto problematiku neřeší.
Na závěr bych se přimlouval,aby provider opravdu tyto naskakující tabulky odstranil,nejsou k ničemu,zdržují a
otravují všechny přispívající do této konference.
Tato konference slouží všem,kteří ji čtou a občas ze svých zkušeností něco napíší.Je dobře,že ji bohudík máme a přispívá k osvětě i těch,kteří třeba začínají.Vše dobré...

>Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa.

Věřím tomu, že kdybych použil formidolové desky, včelstva bych zachránil. Chci se zeptat, kam bych je měl dát u Langstrothu. Mají se dávat na dno, protože páry prý jdou nahoru. Dno mám síťované, bez uzávěry, takže někde prostavěno až ke dnu. Podložka je až pod sítem. Musel bych dna nějak utěsnit. Někdo je dává nahoru pod strůpek. Není to podle návodu a nevím, jestli by se mi tam vešly. Pak musí být asi otvorama dolů.

>Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

Ošetřuju přesně podle metodiky. V srpnu gabony, 2x fumigace v říjnu a začátkem prosince aerosol. Aerosol dělám v celé ZO, takže okolní včely dělám taky dobře. Podložky mám pod sítem a na jaře jsem měl 2 roztoče/včelstvo. Přesto jsem dobrovolně včely přeléčil nátěrem plodu a fumigací.
Stejně mně včely na roztoče padají.
Tonda

Vazeni pratele jsem vcelar a zajimalo by me jestli nekdo nema zkusenosti se vcelarenim v holansku nebo nejake informace o tomto tematu mozno i v AJ dekuji za informace pritel Jan Kulovany

Byly vytvořeny na novém místě, kde mám oddělky na oplození matek. Používám celé nástavky 3/4 Langstroth. Vzdálenost je ale asi jen 5 m od ostatních včelstev (poslední řada). Přední řady byly plné, s vysokými úly, určitě s častým zalétáváním včel. V poslední chovné řadě jednonástavkové oddělky, určitě s méně častým zalétáváním. Postupně jsem na ně přidával nástavky. Spíše když už to bylo nutné, protože jsem je chtěl ještě taky přidat na kmenové. Tím se i určitě lépe chránily proti loupeživým, nebo zalétlým včelám. Více obsedaly prostor. Nebyly možná vytvořeny až koncem července. Zbyly vlastně po zužitkování ostatních oddělků. Byl to ale poslední chov, asi červenec.
Tonda

>Mám také dotazy. Byly u těch oddělků vytvořeny nové letové koridory nebo se využilo přeletové schopnosti létavek? Tzv. přeletáku. Jak daleko byly umístněny od ostatních.

Konec července je dost pozdní termín pro oddělky a dotaz směřuje k možnému vysvětlení ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa. Je mi to důkazem těch pět včelstev kde jsem formidol nedával. Koncem ledna jsem na zkoušku vložil podložky ze kterých nemohly včely vymest roztoče a přírozený spád u třech včelstev za tři dny byl v průměru 6 roztočů. Mnoho včelařů mělo velkou radost, že nemusí provádět nátěr plodu, neboť počet roztočů byl menší než tři na včelstvo. Když mu z jeho podložek včely roztoče vymetly, tak tam nebyl skoro žádný. Já jsem prováděl nátěr plodu a je to hrozná práce.
Loupeže skoro neznám a pokud má někdo nějakou loupež na včelnici, měl by nejdřív hledat důvod u sebe. Zásadně nekrmím večer, ale v průběhu dne a nepodaří se mi dat dávky všem včelám najednou. V současné době mám 83 včelstev na včelnici. Za celou dobu co to stanoviště mám, v letošním roce jsem také poznal teď v září co je krádež na včelnici. Nějaký "chudák" včelař mi odcizil dvoje včetně úlů a střech.
Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

A Podhájecký:>Nejlepší mám teď čtyři oddělky, které jsem udělal někdy koncem července a dostal je na tři nástavky.
<
....

Mám také dotazy. Byly u těch oddělků vytvořeny nové letové koridory nebo se využilo přeletové schopnosti létavek? Tzv. přeletáku. Jak daleko byly umístněny od ostatních.

Konec července je dost pozdní termín pro oddělky a dotaz směřuje k možnému vysvětlení ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!
.......

Opravdu včelstev? Nejsou to stanoviště?

Pokud je i odhad v počtech včelstev ostatních včelařů v okolí takto velmi nízký, tak takové výsledky v podstatě souhlasí.

Pro informaci. V průměru 12-ti km každého stanoviště mám cca 300 - 500 včelstev. Včetně sousedících mých. Je velkým rozdílem při reinvazích a bezpečně poznám, kdy ostatní začali léčit nebo jim včelstva již mé vylupují nebo doloupily. Bohužel Váš kolega, který vystupuje u nás obdobně jako Vy, (dělal a nevím jestli ještě dělá také testy pro VÚ) Má v názorech asi takové pochody, kdy prohlašuje, že velkovčelaři, tím u něj myšlen každý kdo má více jak 30 včelstev, neléčí a nekrmí svá včelstva a při odchodu ze zdejší ZO ještě stačil sdělit své stanovisko, že takoví velkochovatelé mohou za vylupování jeho včelstev. Zdůvodňoval to popisem situace, kdy po nakočování jednoho takového vozu k blízkosti jeho včelstev a následně vykresloval, jak mu jeho řádně vedené včelstva takové vyloupily. To jeho tvrzení je demagogie a snaha o omluvu vlastní neschopnosti léčit. Ostatní si snad domyslíte.

Mám proto velmi rázné chování vůči takovým domýšlivým chytrým hlavám a vždy mě zajímají výsledky a podmínky těch, kteří v pohodě v takových běžných včelařských podmínkách přezimují. Jsem toho názoru, že jsou běžné a o převčelení zde nejde, protože záleží při léčení na postupech.

Díky za odpovědi.

Když jsem otvíral ten zastydlý plod, tak na každé larvě byl roztoč. Není divu, že vylíhlé včely hned hynuly a včelstvo odcházelo před očima. Musel by se asi potírat i plod jako na jaře. To jsem na jaře dobrovolně léčil. Nejlepší mám teď čtyři oddělky, které jsem udělal někdy koncem července a dostal je na tři nástavky.
Tonda

>Nevím, jestli jsem dobrý hospodář, po letošku asi ne , ale starostlivý jsem určitě. Není pravda , že silná včelstva přežijí. Letos právě naopak! Silná jsem již dávno vytavil, zatímco slabší, sice ještě slabší, zatím vegetují. Průběh letošní "varoázy " není stejný jako v minulých letech! To zatím někteří včelaři nechtějí pochopit a bude chvilku trvat , než se o tom přesvědčí u svých včelstev. Normální průběh je, že křivka roztočů ve včelstvu narůstá, zatímco plodovací křivka včel se snižuje. Tak dochází k zvyšování množství roztočů a snižování počtu včel v úle. Tak se zkáza včelstva přesouvá do pozdního podzimu, případně zimy a včelstvo přitom slábne. Letos včelstva plodovala, množství včel narůstalo,do přidání kyseliny, kdy během 2-3 dnů zmizela polovina včel, minimálně ty vysící v podmetu, a třebaže tato včelstva po zakrmení a formidolu obsedala plnně 1. září nejméně 1 nástavek, tak třeba 5.9. tam nebyla ani včelka a zbyly jen zásoby a okraje zastydlého plodu.Kyselina to nezachrání .Já byl připravený na léčení, alespoň odlehčovací fumigaci, již počátkem srpna a Gabon v září mi byl opravdu

To je tichá pošta od p. Veselého z VUVč konkrétně z akce školení používání aerosolového vyvíječe.

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!

Pokud se jedná o Gabon 90 a nebo 92 to nemohu povážovat na své včelnici jako léčení. Pro VÚvč. jsem prováděl zkoušku na variotoleranci u 16 včelstev. U těchto včelstev se něco zjišťuje, ale nikoliv přímo účinost těchto léčiv jako celek.
Přesto těch 16 včelstev bych považoval jako za léčení Gabonem 92 a nebo 92.
Tam kde jsem nepoužil nic /formidol/ až přímo jsem použil varidol a nebo MP 10 tj. pět včelstev, asi do vánoc tam už nebude žádná včela.Počet roztočů byl na tisíce.
Závěrem poznamenávám, že provádím pro VÚvč. křížové zkoušky na rezistenci varidolu a nebo MP 10. Výsledky jsou srovnatelné a nezjišťují rezistenci na Varidol a nebo MP 10.

Nevím, jestli jsem dobrý hospodář, po letošku asi ne , ale starostlivý jsem určitě. Není pravda , že silná včelstva přežijí. Letos právě naopak! Silná jsem již dávno vytavil, zatímco slabší, sice ještě slabší, zatím vegetují. Průběh letošní "varoázy " není stejný jako v minulých letech! To zatím někteří včelaři nechtějí pochopit a bude chvilku trvat , než se o tom přesvědčí u svých včelstev. Normální průběh je, že křivka roztočů ve včelstvu narůstá, zatímco plodovací křivka včel se snižuje. Tak dochází k zvyšování množství roztočů a snižování počtu včel v úle. Tak se zkáza včelstva přesouvá do pozdního podzimu, případně zimy a včelstvo přitom slábne. Letos včelstva plodovala, množství včel narůstalo,do přidání kyseliny, kdy během 2-3 dnů zmizela polovina včel, minimálně ty vysící v podmetu, a třebaže tato včelstva po zakrmení a formidolu obsedala plnně 1. září nejméně 1 nástavek, tak třeba 5.9. tam nebyla ani včelka a zbyly jen zásoby a okraje zastydlého plodu.Kyselina to nezachrání .Já byl připravený na léčení, alespoň odlehčovací fumigaci, již počátkem srpna a Gabon v září mi byl opravdu .....

Ne, protože jsme ho prý nesměli dostat.

Přesně můj názor. Podle mne se mělo hlavně začít s léčením o hodně dřív. Celý rok je posunutý alespoň o měsíc dopředu. Dávání gabonů do každého nástavku s plodem u více včelstev na včelnici je v podletí skoro nemožné. Navíc by to bylo asi šest gabonů na včelstvo, což je taky dost. Plod je běžně ve třech nástavcích. Bylo potřeba co nejrychlejší přeléčení ještě někdy v srpnu. Já už mám z 54 včelstev 20 zavřených a to zdaleka nekončí. Teď můžu léčit poctivě, ale už to nepomůže. Zimní včely se líhly postižené a hynuly a letní odchází.
Tonda

>No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

Skutečně to otravuje

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

----------------------
zřejmě proto, že je zde tento diskusní příspěvek:

sdf (91.127.230.177) --- 15. 10. 2007

Karel

Stonjek:
>nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. <
....

To je tichá pošta nebo nějaké veřejné stanovisko? Nevšiml jsem si jej na beedol.cz webu.

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

p.Šefčík:

>...
- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.<

>
... 4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů<

.........

Měl bych tři otázky p. Šefčíku. A to.

1)Kolik máte v okolí (poloměr 6 km = kružnice o cca 12 km) stanovišť, oficiálně hlášených?
2) Kolik zhruba máte kolem sebe v tom 12 km kruhu včelstev na těch stanovištích?
3) Jak se provádí v tom kruhu preventivní léčba proti VD?

Máte bezpochyb s Gabony zcela vynikající výsledky, ale nevěřil bych jim, kdyby jste měl včely v mých podmínkách.

No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

Ano Pepo,třeba se Ti to i povede,budeme Ti držet palce.

Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.
......
Kdo si počká, ten se dočká.
A teprve dějiny a historie umí ocenit :-)

M. Václavek: Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.
----------------------------
Bylo to myšleno jinak. Ti, co netvoří oddělky, nemají čím nahradit úhyny. Jiná věc je, že oddělky samotné mají koncem léta méně roztočů než kmenová včelatva a tudíž při hromadném úhynu obvykle přežijí.

Slezsky vcelarsky spolek v Messendorfu u Bruntalu vydava-Der schlesische Imker-

Akciova Jednota v Koline obrala si za ukol,zriditi vystavu vzornych pribitku vcelnich,naradi a vyrobku,obstaravati koupi a prodej.Kapitalem 4000 zl.ktery az na 4000zl.rozmnoézen byti muze.

Ustavujici Valna hromada Zemskeho spolku pro Cechy v Praze v Plateise.
Zahajil Sary co mistopredseda delsi reci : Cteni panove!Pri zaneprazdneni zakladatelu spolku p.Teodora hrab.Thuna,dovoluji si co namestek zahajit...Racte moji pani svoliti abych Vas srdecne uvital pratelskym pozdravem vcelarskym...Z toho stanoviska poprano mi budiz promluviti nekolik slov o vyznamu vcelarstvi.Pestovani vcel tesilo se od staroveku velke pozornosti a vaznosti...v druhe knize Mojzisove...Taktez stari Rekove a Rimani...
Zvoleni : predsedou hrabe Harrach,(š)Sary sladek a statkar mistopredsedou,Gregr majitel knehtiskarny,Buchar,Dlask,Hancy,Kursa,Liska,Lorenc Popel,Spirk,Vanicek.Rozhodnuto aby v nejkrasi dobe zaslaly sve vzorky oulu a medometu,by ustredni spolek v 4tydnech mohl uciniti platne usneseni,po kterem se neprodlene zapocne shotovovati toto nacini...Ze 70 pritomnych 66rozhodlo se pro 9 1/2 vceliho palce(Buchar,Liska,Lorenc,Gregr).Ctyri hlasovali pro 10 palcu (Sary).Tato nepatrna mensina se rozhorsila a zpusobila takove rozcileni,ze ucinen navrh na zruseni usneseni,a aby se o sv.Jane se opetne plna hromada sesla.

Jednota Horicka.Jednatel Krcmar vykazuje se pripisem ze -c.k.vlastivedna hosp.spol.v Praze- byla rozpustena,a navrhuje,aby rozpustene spolecnosti te i jejimu predsedovi knizeti Karlu Svarcenberkovi povstanim vzdana cest,,coz se i stalo.
Chrudimsky spolek XIII.V.hromada..horlivy a neunavny predseda knize Karel Svarcenberk zvolen za cestneho clena.

4.7.Moravsky spolek Je zvastni ukaz,ze na mnohych vcelinech,ktere mely lonskeho roku hniloplod,se ta nemoc posud neukazala navzdor tomu,ze byly vcely ponechany ve starych hniloplodnych oulech a krome obycejneho osetrovani oulu se proti te nemoci nic nestalo.Mnohe oule,ktere jeste pri jarni prohlidce mely dosti hniloplodneho plodu,jsou ve stavu velmi dobrem.
1.8. Pritomni se o nynejsim stavu vcel jednohlasne vyjadrili ze nejsou nikoliv ve stavu uspokojivem,an se jen malo mnozily,staveti vosti prestaly,a nad to i medne zasoby velmi skromne.

Zemsky spolek v Praze Valna hromada.
Odbyvana v mistnostech u p.Saryho,pritomno 80 clenu.
Predseda J.Harach a mistopredseda Sary vzdali se sveho mista.O spolkovou miru zucastnili se debaty: Buchar,Hiller,Patak,Sary,Vanicek,Vykoukal,Huber,a jini.

Pisecka jednota :Slavny zemsky spolek v Praze pripisem 23.12.1872 racila nas uvedomiti o podilu nasem ze statni subvence 500 zl.(s dokladem,ze i i jine jednoty venkovske z podpory teto podeliti ma).Jsme toho presvedceni,ze takyto dar v uýmyslu vzneseneho darce a podporitele nikdy a nijak nebyl,a proto jej prijmouti nemuzeme..Dekujeme timto za takovou stedrotu.co drobek ze stolu bohatce padajici...

franta

áááááááááá já umírám ááá umírám jááá

Tak nevím,nevím jak asi příští rok na jaře vyzimují včely
na našem území.Skeptici již mají prognozy že budou velké ztráty,ale oni mají pravdu,ztráty jsou každé jaro buď vlivem/a to ponejvíce/samotných včelařů při přípravě svých
včel na dlouhé zimní období a poté teprve vlivem zimy.
Tyto zráty včel se většinou nenahlašují a v průběhu jara
se nahrazují roji či oddělky,takže stavy jsou vyrovnané.
Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.

Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky.
____________________________________________________________

Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.

prosim o e-mail na vyrobu medzistien v cz napr. strazisko dakujem

javascript: void(document.forms[1].onsubmit="return false"); void(document.forms[1].elements[6].value="\""); void(document.forms[1].elements[7].value="a"); void(document.forms[1].elements[8].value="b"); void(document.forms[1].submit);

"

Je to možné, jak to píšeš a já tomu říkám lipový med omylem. Nevím jak to v mých možnostech zjistit. To aroma je ale typické, opakuje se to skoro každý rok a lípy u nás včelami hučí. Nic jiného v tu dobu kolem tolik nekvete.

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Broněk:>Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, <

Já typuji, že to bude oficiální stanovisko. Skutečnost bude ale horší ostatně jako vždy (30%-40%), když se má neúspěch hlásit. Skutečnost by vyplula napovrch, když by se takové úhyny měly hromadně platit. Potom by se dal udělat jakýsi průměr z více nahlášených při výjměčné situaci a placení a nenahlášených, když by se ztráty při podobných událostech nehradily. :-)

Broňa:>Předpokládám brzký nárůst výkupních cen.<

Ceny už ale ve světě jdou nahoru. Jen u nás je to v háji Broňku.

http://skamberg.com/honey.htm

Eman:>Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data. <
........

Možná, (dost pochybuji) v České Republice je něco jako organizovanost ve včelařství, ale jaká organizovanost? Každopádně při zdražování všude okolo je cena medu opět i při zachování svého cenového indexu nižší, takže opravdu výhra s takovou organizovanou schopností.

Také. Včelaři, co skočily na lep s investorskými vizemi a s nedostatečnými dotacemi EU do technologií skončily jako vinohradníci u nás. Zbyla jim jen manuální práce a dluhy a vyhlídky na suchou kůrku. Ale tak se peníze přeci nevydělávají potažmo obor neposiluje, jestli je návratnost dlouhodobá a hlavně mizivá!

Obor včelařství u nás potřebuje podporu obchodníků, ne tajemníků.(jsou moc tajemní) Na zdravotní situaci (kvůli "království VÚ Vč.")u včelstev se už stavět nedá, protože je stejně kritická, jako všude jinde ve světě. Proto si myslím, že je potřeba mít obchodního a netajemného ducha v situacích při jednání s včelaři. Dát jim jasně najevo, že při léčení si musí poradit a radit každý sám a když mi po poradách se zdravotnímmi referenty ZO vymřou včelstva, opustit takovou organizaci a vzdělat se v tom a spolehnout se jen sám na sebe nebo nechovat včely a koupit si raději to kilo, dvě medu.

Jinde v EU prý taková organizovanost podle místních zvěstí není. Není to pravda. Je, ale na životaschopnějších úrovních, kde neexistuje hlasovací převaha v nějakých ZO, ale zákonnitosti trhu.

Takže otázkou je, co je opravdu ve včelařství u nás a i hlavně pro jeho udržitelnost něco jako živná půda. Vyplácení dotací? Zčásti, ... spíše ne! Je to cena produktu a následné kalkulace pro životaschopnost. Jestli máš Emane vizi jak prodat Českou produkci (tj. podle loňských inf. z agrisportálu 9tis.t.) bez obchodníků, tak se vyjádři. Dost ponich jdeš a vůbec asi netušíš, kolik kupuješ jiných šmejdů denní potřeby a můžeš to vztáhnout i na energie (a jejich nedostatečně plnou kvalitu), i když jsou označeny jinak.

Jestli si nemohu sám ověřit kvalitu zboží nevěřím mu i když ho kupuji. Úřady a organizace jsou tu kvůli tahání peněz od daňových poplatníků a členů, přitom existují již technologie, které dokážou nahradit často drahé analyzátory a detektory atp.

... Problém je u medu a jeho kooproduktů jinde. Jde o obchod a uněj zůstaňme.


S klidem si projdi jen "bio" databázi EU a počet firem, které se zabývají bio produkty. Věříš té čistotě? Já ne, ale má to obchodní strategii(dokonce dlouhodobou) a jestli funguje u medu jinde v EU, proč nefunguje u nás? Změny se udály také i v Bruselu, aby se produkce bio potravin, potažmo i hlavně u medu zjednodušila. Na toto se dívám jako vizi pro organizaci, která neumí prodat ani kilo medu, ale má plně potiské stránky svého bulváru otom, jak ho prodat.


databáze(heslo pro vyhledávání honey):
http://www.organic-bio.com/en/directory/
poslední "bio" změny:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:189:0001:01:CS:HTML


Nevšiml jsem si, že by se při zdražování potravin nějak odlepily výkupní ceny medů. A to je hlavní nedostatek. Proto mé tiché vivat takovým zprávám.

Na Znojemsku a přilehlém Třebíčsku byla sezóna slabá. Jarních medů bylo dost, ale po akátu téměř nic. Mám 14 stanovišť a rozdíly nebyly velké. Předpokládám brzký nárůst výkupních cen. Taky u nás máme úhyny na varoázu. Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky. Protože se včely letos nerojily, nemají čím doplnit stavy a zůstanou prázdné úly.

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Lípy jsou ve větším počtu na hřbitově a samotné obří lípy u památníčků a božích muk a sem tam po vesnici.

Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data.

>naozaj sa jedná o kvetový lipový med

Když výrobce oznámí, že vyrobí méně produktu, spotřebitel zavětří a z pocitu nedostatku zvýší poptávku. Zvýšená poptávka dovolí výrobci zvýšit cenu. Má-li skutečně méně produktu, vydělá stejně, vyslal-li "kachnu" vydělá více.

Toto není z Bachorovy hlavy - je to základ tržní ekonomiky. Běžně se to používá. On si to jen přečetl a i to několikrát mezi včelaři zmínil. Chytří pochopili...
Teď se podle toho začal i chovat.

Rozumný včelař se s nadprodukcí nechlubí, spíše naopak...

HOWGH

Například já měl 10.7. plné úly lipového medu. Eman

o tom nepochybujem, ale zaujíma, naozaj sa jedná o kvetový lipový med alebo je to medovicový med z líp? Akú rozlohu /hektár-dva alebo ešte viac/ tvorí lipový porast, prípadne koľko solitérnych líp sa nachádza v okolí včelnice. Anton

Ono se to hodnocení letošní úrody medu bude asi na různých místech lišit. Například já měl 10.7. plné úly lipového medu, a včelař 4 km ode mne (Kasalice) jižně u lesa si stěžoval, že mu včely hladověly - po řepce prý tam nebylo nic.
Nepochybuji o tom, že hodnocení výnosů 17.9. nebylo ze statistických hlášení, která se odevzdávají do 15.9. Tak rychlý sběr dat z celého kraje je možný jen při volbách. To jsou odhady vycucané z prstu a podle vlastních podmínek. Extrapolaci na celý kraj bych si nedovolil.

Zprávám věřím jen těm, které vidím ve včelím úlu.

Co se počítá při hlášení přes ten statistický papír při předávání žádosti o dotaci 1D je přinejmenším hrubý odhad. Čísla mohou být tedy velmi nepřesná.

Za sebe mohu říci (chovám podle odhadu cca 5 - 10% včelstev na Břeclavsku), že snůška byla nastartována cca na 130% a možná i více a to při vlivu suchého a teplého jarního počasí. Takové, že vyschla nádrž Nesyt.(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=334 )
Takové počasí drží snůšku na vysoké úrovni.


Ale po ochlazení,(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=342) které bylo razantní zřejmě pro vegetaci květů a hlavně pro producenty medovice z lip, (bylo někdy během květu akátu) se výrazně obrátila situace. Bohužel až na min.30 - max.50%(průměr podle stanovišť je cca35%) běžného plnění, které si pro sebe registruji. Takže pro mne mizerný a hlavně tedy podprůměrný rok.

Tak jsem se dočetl, že v Pardubickém kraji mají o polovinu méně medu. http://www.agris.cz/vyhledavac/search_result.php?PHPSESSID=0d94e5e09288b46ece3a48cad8ad6023&sSlovaOr=med&iObdobiFast=0&x=0&y=0
(jestli vám ten link nebude fungovat, tak si dejte na http://www.agris.cz vyhledat slovo med.
Na Olomoucku prý mají zase letos hodně medu a snižují ceny. Mě se nikdo neptal, a já měl přibližně stejně medu jako vloni. Vrtá mi hlavou, kdo je schopen tak rychle vyhodnotit letošní sezonu. Tak já tedy nevím, k čemu jsou takové zprávy od odborníků?
Každý by měl zatím asi mluvit za sebe, než se to spočítá. Jak to vidíte vy?

Díval jsem se na ně, ale mám dojem, že to není na osobní vozidlo, ale na pracovní stroje. Samozřejmě, že se na ně dá jezdit. Měla by u těch pneu uvedena také rychlost a ta tam není. Já tomu až tak nerozumím a určite je někdo kdo to dokáže objektivné posoudit. Podívejte sa na to někdo.

Vilík:
.... siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma.
-------
Montáž pneu ale asi ve službě není :-)) Takže mi to s přirážkou a bez záruky namontují v pneuservisu a v konečném součtu asi moc neušetřím. :-((

Mája

Zdravim vsechny, i vcelari potrebuji nejen cukr, ale i kvalitni zimni pneu a to jedine od firmy http://pneu.extralevne-pneu.cz, siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma. Mohu je jako vcelar kupujici kvalitni pneu jedine doporucit.

tzuitýitziit

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Pozdě není,musíte dbát na to aby ty fumigace,předpokládám
že třikrát se konaly po týdnu či 10 dnů za teploty 10 stupňů a pak to bude OK.

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Pane Turčáni,
někdy z Vaších rad českým včelařům mám pocit, že si myslíte, že si v ČR každý včelař léčí sám.
Nevím, jak je to u Vás na Slovensku, ale v Česku podzimní léčení provádí až na výjimky komise, a ta léčí ( alespoň by měla léčit ) podle platných návodů vydaných VUVČ a podle metodického plánu vydávaného každoročně Státní veterinární správou.


Pro všechny:
U silných a velmi-silných včelstev se domnívám, že současné dávkování léčiva plně nepostačuje, tedy léčení nemá takovou účinnost jako u slabých včelstev.
Dále je tu problém s roztoči, kteří během posledního či předposledního léčení zapadnou mezi uličky nebo do plástu a při lednové nebo únorové oblevě je včely vymetou do zimní měli ( a jsou tomu důkazy...např. E. Veselý ).
Po letošní zkušenosti, kdy mi důvěrník málem zapálil úl, bych si raději fumigaci prováděl sám.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!