Včelařská konference

Tak si ji dej patentovat. Dokážeš ale připustit, že tvoje metodika nemusí být jinde dost účinná, tak jak Gabony (včelařský vynález století) u nás fungují a u tebe ne?
Pokud bys měl proti varroáze nějakou zázračnou metodu bez rizik a nevýhod (nevylučuji to), tak bys byl na Nobelovku a přál bych ti miliony. Takhle máš alespoň komparativní výhodu proti nám, kterým pomřou včely a ty budeš český včelí king.


---------------
G.P.
>Emane chápu Tě, ale nejsem v určitých směrech najivní. Chceš mou metodiku? Tak mi poskytni podmínky výzkumného ústavu a grant minimálně za 2 miliony a máš ji mít. Mám dost dobré výsledky.

Myslel jsem si to, ale znovu. Je mi k ničemu, když do nových úlů se podle mne vložit nedá. Je tam dodržena včelí mezera. Pravda je, že jsem to nezkoušel. Jen jsem se ptal, jak to dělají ostatní.
Tonda

>Navod na aplikaci Formidolu najdete na stráce"
http://www.beedol.cz/beedolcz.

Karel:>Koukni na web SVS a Hradecký kraj. Nejsem právník, ale podle mě zákon zmocňuje krajské veteriny vydávat závazné vyhlášky. Podle té letošní bych ani nemohl kočovat i kdybych chtěl (nechtěl za dané MVP situace). Musela by mi to povolit neexistující kočovná komise OV ČSV :-) a schválit plán atd.
<
....

Znáš metodiku SVS - Varoáza včelstev? Mor včelstev? Jestli jsou v přímém rozporu obecnězávazné vyhlášky s určitou metodikou, stěžuj si nejlépe s rozelílkou na více míst.

Stonjek:>Když to hodnotím s odstupem, tak jsem preventivní léčbu využil cca ze 30%. Vůbec jsem nepoužil formidol, vyřezávání trubčiny, odlehčující fumigaci apod. Takže rezervy jsou velké.<
....

Samozřejmě. Rezervy někde jsou, ale p. Stonjeku. Já mluvím otom, že na určitých místech a v určitých časech Gabony jsou už k ničemu.

Dokonce jsou i rozdíly v lokalitách, takže třeba o 10 km dál můžeš mít stanoviště, které Ti Gabon nezachrání. Toto mám na mysli.

G. Pazderka (80.78.146.242) --- 19. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233) (25234) (25235) (25273) (25276) (25278) (25289) (25299) (25300) (25303) (25311)
Karel:>U bás už tam čsv a zo a ov zmiňují, úkolují a zmocňují. Jestli je to dobře, je další otázka. <
....
Jen v rámci jakési dohody, která je běžná. Já mluvím kdo je zodpovědný za chyby a jejich následky.
-----------------
Koukni na web SVS a Hradecký kraj. Nejsem právník, ale podle mě zákon zmocňuje krajské veteriny vydávat závazné vyhlášky. Podle té letošní bych ani nemohl kočovat i kdybych chtěl (nechtěl za dané MVP situace). Musela by mi to povolit neexistující kočovná komise OV ČSV :-) a schválit plán atd.

SVS je ráda, že to může hodit na ČSV a jak to funguje, neboli zpětná vazba ji nezajímá. Je to pohodlnější pro obě dvě strany. Myslím, že jak mluvíš o té zodpovědnosti a nárocích na odškodnění, tak jsem zvědav až někdo přijde o včely a půjde pro náhradu k ČSV. Zatím si to nikdo neuvědomuje, ale myslím, že když je ČSV ve vyhlášce zmiňována, tak přebírá zodpovědnost. A pokud tedy OV, ZO nezajistí včasnou distribuci Gabonu atd., kterou třeba vyhláška nařizuje, tak se dostává na docela tenký led. Porušuje vyhlášku a jak rozhodují soudy ví každý. Výsledkem si nikdo nemůže být jistý. A pokud k někomu doručila Gabon na konci srpna, nebo vůbec, a ten by to doložil, a chtěl prachy, tak já bych si nebyl jistý.

Karel

Navod na aplikaci Formidolu najdete na stráce"
http://www.beedol.cz/beedolcz.

Broněk:>Metodika sama včely neléčí. <
....

V tomto se myslím mýlíš. Aby SVS nějak rozhodla, postupuje podle metodik. A kdo poskytuje chovatelům postupy s léčbou? SVS. ČSV je jen zájmová organizace = přetiskuje a uveřejňuje je. Tak může činit nezávisle kdokoli, kdo neporušuje schválenou metodiku. Kdo ji porušuje, bruslí na tenkém ledu. Metodika je základ v medicíně.

Karel:>U bás už tam čsv a zo a ov zmiňují, úkolují a zmocňují. Jestli je to dobře, je další otázka. <

....

Jen v rámci jakési dohody, která je běžná. Já mluvím kdo je zodpovědný za chyby a jejich následky.

Eman:>"Může za to metodika?" Máš nějakou lepší? Tak sem s ní.<
...

Emane chápu Tě, ale nejsem v určitých směrech najivní. Chceš mou metodiku? Tak mi poskytni podmínky výzkumného ústavu a grant minimálně za 2 miliony a máš ji mít. Mám dost dobré výsledky.

Čau.

M.Václavek:"Já vím, stále se opakuji, ale stále si myslím, že současný způsob léčení plně nevyhovuje silný a velmi-silným včelstvům ( nad dva nástavky ). Aplikovat 2 desky nejednou, 4 pásky, kapat 3 kapky varidolu a to na dva pásky, nevím o nikom, kdo to tak dělá... takhle bych si to naordinoval pro svá včelstva, otázkou je, zda se daná léčiva dají tak použít."

V jednom ze svých zpříspěvků k dotazu "Formidol v Langtrotech" jste glosoval, že je třeba číst návody. A sám je nečtete také:

Gabon:"Včelstvo rozebereme a do mírně rozšířených uliček mezi plodové plásty symetricky ke středu plodového tělesa zavěsíme 2 proužky (např. do 2. a 5. uličky). Jen u zvláště silných včelstev, která mají plod ve dvou nástavcích, zavěsíme ještě další l až 2 proužky."

Varidol FUM: Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.

Tak nevím co tady řešíte. V návodech je jasně řčeno dávkování léčiv pro silná včelstva. U formidolu se doporučuje opakovaná aplikace.

S pozdravem.

GP: Letošní zima zato nemůže. Může zato metodika.
------------------
Těžko říci o metodice. Určitě se to dá říci o praxi. Jestli je praxe v souladu s metodikou?
Já si myslím že si na to může každý odpovědět podle situace u sebe a u svého okolí.

Jinak jak píšeš o tom, že SVS nezmiňuje čsv - tak jak která krajská vyhláška. U bás už tam čsv a zo a ov zmiňují, úkolují a zmocňují. Jestli je to dobře, je další otázka.

Karel

Tak to Gusto pozor. Na "Dol" mi nebudeš takovýmhle způsobem sahat.
Každý je samozřejmě kritizovatelný, ale všechno má své meze. Tento tvůj způsob už meze překročil.

Nebudu rozebírat jednotlivé nefér výpady na metodiku léčení a práci Dolu.

Zatím se nikdo ani nepokusil seriozně monitorovat letošní úhyny. V jednom případě, kdy údajně byl v úlech plod a zásoby a bez včel to může připomínat CCD. Zajímalo by mě, jestli onen postižený tento případ hlásil jako úhyn na místní SVS a dal úl k vyšetření. Předpokládám, že ne. Přitom už tady je technologie na genetickou analýzu virů. Jenže to vyžaduje práci na obou stranách.

Dále, Dol správně předpovídal nepříznivý vývoj varroázy v tomto roce, doporučoval natírat a mám potvrzeno, že ti co jeho varování poslechli, nelitovali a naopak. Byli i takoví, co nevěřili anebo byli líní. Doplatili na to nejvíc sami. Výjimky potvrzují pravidlo.

"Může za to metodika?" Máš nějakou lepší? Tak sem s ní.
Žádná metodika boje proti varroáze na světě není dokonalá a bez rizik. Na této konferenci je názorná přehlídka toho, jaké mezery ve znalostech metodik a léčiv mají včelaři a to je tady v podstatě inteligentní elita - umí s počítačem, má rychlý přístup k návodům a nebojí se zeptat. Máme ve svých znalostech a pečlivosti obecně velké rezervy. Nejsme v tom horší ani lepší jako včelaři na celém světě.
Každý má odpovědnost především za své včely, a nikdo mu do jeho metod nebude mluvit, pokud tím nebude ohrožovat sousední včelaře. (Rozšiřování moru a varroázy zalétáváním a loupežemi). Od toho je veterinární zákon a nařízení.

Dol dělá to, co je dlouhodobě ověřeno, co účinkuje a dělá to dobře. Kromě toho stále monitoruje rezistenci. Co každému z nás brání sledovat v sezoně denní spad roztočů? A kdo to dělá? Já to taky flákám.
Mohu mít námitky k Dolu k jeho odmítání např. MiteGone, ale i to má racionální základ.

Kritiku zasluhují hlavně včelaři a organizace. Ale nikdo nepřekročí svůj stín. Ale všechno špatný je někdy pro něco dobrý. Člověk změní své špatné zvyky až dostane nějaký šok. Možná bylo na čase.
Já například zaznamenávám první změny k lepšímu, (větší zájem o můj aerosolový agregát. )

Howgh



> A jaké příčiny jsou u CCD? Mám tušení, že to podle posledních výzkumů ze
> světa u těch viróz skončilo. A to, jak se pojmenují podle DNA? Je to mi
> vlastně jedno a mělo by to být jedno každém včelaři, který dělá to, co má v
> dezinfekcích. CCD tu chodí kolem vrátek už dost dlouho. Kdo mi to vyvrátí?
> Má někdo u nás na výzkum CCD grant nebo pracuje natomto VÚ Dol?
> Včelař (ne nějaká ZO) musí aktivně soustavně omezovat intenzitu varroázy.
> (viz. vyhlášky SVS, kde není ani slovo o ČSV a její zodpovědnosti nad
> úhyny)
> A vina, jestli je metodika(za statisíce) v určitém období nebo lokalitě
> nedostatečně účinná nebo nedostatečná, je na bedrech Ústavu, který zani
> vzal peníze a následně podle ní stále "vyučuje" veterináře v Nasavrkách. A
> ne, aby se snažil dělat z chovatelů ovce, na které rok co rok dochází
> deprese a v určitých lokalitách kvůli špatné metodice o své včelstva
> dojdou. Získávají už snad i pocit a afekt a neschopní hledají vinu tam kde
> není. (Hornorakouské včelařství, vyjímečné situace se zimou atp.)

> Letošní zima zato nemůže. Může zato metodika.
>
> Pracoval jsi podle metodiky? Nepochybuji o Tobě a myslím, že své včely
> ošetřuješ svědomitě. Spíš mě napadá založit nezávislé a odborné sdružení
> poškozených včelařů, kteří jsou obětmi špatné "Metodiky boje proti varoáze"
> a jejímž cílem bude odškodnění a náprava stavu při nezvládnutém potírání
> nebezpečných chorob u včelstev. Bude prostě nezávisle a aktivně říkat
> nahlas, co se tutlá v ČSV a analyzovat význam školení, která jsou zřejmě
> nedostatečná.
>
> Podle mého názoru bude mít varoáza v budoucnu ještě horší průběh. Toť můj
> odhad. Popřemýšlej proč jsi vlastně došel o své včelstva v r. 2002, kdy oně
> došly z poloviny zde všichni a proč došly o ně včelaři letos v podletí?
>
> Jde o zásadní shodu a to mi zkuste někdo zdůvodnit, že nemám pravdu.
> Skončilo to náhradou za medovicovou pohromu, kdy jsme se svezli se
> ztrátami, které byly od Brna výš. Tím byly naše výhrady odsouzeny k
> zapadnutí do propadliště včelařských dějin. Pravda je taková, že se to
> letos projevilo opět a medovice, na kterou by se to mohlo svést, dost brzo
> odzvonila.

Ani já nejsem podložkovým maniakem. Rozhodně dávám přednost preventivní léčbě a dík tomu, že okr, nákazák dobře funguje, tak máme vše včas. Osobně jsem nasadil Gabon asi 15. 7. a to bylo všechno. Vyndal jsem ho do cca 5 týdnů. Všechna včelstva žijí, pouze jsem přišel o dva odělky, kam jsem Gabon nedával, nechtěl jsem načínat další balení. To svědčí nejlépe o účinosti léčby. Když to hodnotím s odstupem, tak jsem preventivní léčbu využil cca ze 30%. Vůbec jsem nepoužil formidol, vyřezávání trubčiny, odlehčující fumigaci apod. Takže rezervy jsou velké. Co se týká Formidolu, dávám ho pouze nahoru. Páry jsou těžší než vzduch a tak spodní uložení považuji za značně neúčiné. Výpary jsou včelám značně nepříjemné a oni rychle přijdou na to jak páry vyhnat křidélky z úlu. Od příštího roku chci plošně vyzkoušet neomezenou trubčinu v úle a tak bude také co vyřezávat. Takže rezervy jsou velké, jen nevím, kde vzít čas. Pro diskutující mající odlišný názor připomínám, že jsem v podmínkách, kdy se dá mluvit o dost velké odvčelenosti, a sousední obce začínají být bez včel. Zdraví R. Stonjek

Dekuji za informace jinak kdyby nekdo vedel vice treba jake uly pouzivaji na jakych ramkovych mirach atd.byl bych vdecny i za tyto informace.

Jenom upozorňuji. Příspěvky, které pošlete emailem, si přečtou jenom Ti, kteří čtou konferenci na emailu. Příspěvky zadané na WEBovém rozhraní, vidí všichni.

Existuje nějaký správce?

Jaroslav

Asi to bylo na mě. Já jsem se ptal, jak se deska vkládá do Langstrothů. Je zbytečné hned napadat.
Žádný návod jsem nečetl. Nekoupím 54 desek, abych potom zjistil, že je nemůžu použít. Možná bych návod našel někde na internetu, ale jsem už starší ročník, ne tak zkušený na počítači a asi by mně moc nepomohl.
Používal jsem pár desek někdy před deseti lety. To jsem měl ještě staré úly a vkládal jsem je na dno.
Tady na dno, které je 10 cm vysoké, asi nepůjdou. Jak jsem psal, nemám uzávěru a na spodních rámkách mám nastavěnou divočinu. Vyřezat samozdřejmě v tuto dobu na včelnici nejde. Navíc by s obtížema šla dát deska pod rámky. Včely na česně by byly hluboko pod deskou, takže by toho moc nevyvětraly.
Nad rámky a mezi nástavky taky asi nepůjde dát. Natož pod ní dát ještě lišty. Mezera je do 9 mm a desku odhaduji na 10 mm.
Proto jsem se ptal jak to v praxi včelaři dělají.
Tonda

>Je vidět, jak někteří včelaři na konferenci čtou návod ,,pečlivě,, ( nebudu jmenovat )!!!
< Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčko¬vaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.
>>

Gabon "z loňska" jsem samozřejmě neměl formidol jsem použil 2* a i když roztoči padali a hodně tak včelstva nakonec taky. Musí se nejen bojovat , ale taky vyhrát ! Já si desky neobjednal právě proto , abych nemusel na nikoho čekat a mohl je nasadit jak to bude možné , takže říci o někom spatra , že je šetřílek je zbytečné a neadekvátní. Chyba byla , že jsem si "nevyšetřil" léčivo z loňska a nepoužil ho v rozporu s veterinářem. Taky jsem nevěděl, že pokud chci léčit , mám na dodávce léčiva u veterináře "trvat" a nespokopjit se s jeho vyjádřením, že bude snůška, nic vám nedám. A znovu se ptám , kolik na tvé včelnici podložka zlikvidovala roztočů?

Myslím že metodika DOLu není špatná, například poslední dobou klade důraz na sledování přirozeného spadu během léta. A kdo to dělá? Po letošku nás přibude.
Metodika sama včely neléčí. Zodpovědnost za své včely má včelař (ne DOL, svaz, důvěrník apod.). Proto je třeba mít informace a hledat nová řešení přiměřená situaci. Je tu doba, kdy je nutné léčit během snůšky. Momentálně vkládám velké naděje do MITE GONE, odpařovače kyseliny mravenčí s dlouhodobým účinkem.

Broněk:>Gusto, napsal jsem, že mě včelstva uhynula v roce 2002. Nanazýval bych to CCD, byla to normální varoáza, samozřejmě provázená virózami.<
.....

A jaké příčiny jsou u CCD? Mám tušení, že to podle posledních výzkumů ze světa u těch viróz skončilo. A to, jak se pojmenují podle DNA? Je to mi vlastně jedno a mělo by to být jedno každém včelaři, který dělá to, co má v dezinfekcích. CCD tu chodí kolem vrátek už dost dlouho. Kdo mi to vyvrátí? Má někdo u nás na výzkum CCD grant nebo pracuje natomto VÚ Dol?

Včelař (ne nějaká ZO) musí aktivně soustavně omezovat intenzitu varroázy. (viz. vyhlášky SVS, kde není ani slovo o ČSV a její zodpovědnosti nad úhyny)

A vina, jestli je metodika(za statisíce) v určitém období nebo lokalitě nedostatečně účinná nebo nedostatečná, je na bedrech Ústavu, který zani vzal peníze a následně podle ní stále "vyučuje" veterináře v Nasavrkách. A ne, aby se snažil dělat z chovatelů ovce, na které rok co rok dochází deprese a v určitých lokalitách kvůli špatné metodice o své včelstva dojdou. Získávají už snad i pocit a afekt a neschopní hledají vinu tam kde není. (Hornorakouské včelařství, vyjímečné situace se zimou atp.)

Letošní zima zato nemůže. Může zato metodika.

Pracoval jsi podle metodiky? Nepochybuji o Tobě a myslím, že své včely ošetřuješ svědomitě. Spíš mě napadá založit nezávislé a odborné sdružení poškozených včelařů, kteří jsou obětmi špatné "Metodiky boje proti varoáze" a jejímž cílem bude odškodnění a náprava stavu při nezvládnutém potírání nebezpečných chorob u včelstev. Bude prostě nezávisle a aktivně říkat nahlas, co se tutlá v ČSV a analyzovat význam školení, která jsou zřejmě nedostatečná.

Podle mého názoru bude mít varoáza v budoucnu ještě horší průběh. Toť můj odhad. Popřemýšlej proč jsi vlastně došel o své včelstva v r. 2002, kdy oně došly z poloviny zde všichni a proč došly o ně včelaři letos v podletí?

Jde o zásadní shodu a to mi zkuste někdo zdůvodnit, že nemám pravdu. Skončilo to náhradou za medovicovou pohromu, kdy jsme se svezli se ztrátami, které byly od Brna výš. Tím byly naše výhrady odsouzeny k zapadnutí do propadliště včelařských dějin. Pravda je taková, že se to letos projevilo opět a medovice, na kterou by se to mohlo svést, dost brzo odzvonila.

Jak to ,že je sledování na prd.Když jsem začátkem července zjistil,že spad je od 10 do 200 za den nasadil jsem gabon a spad šel na 500 až 800 po dobu asi 14 dnů pak to šlo dolů.Musím přiznat,že kdybych gabon neměl tak to dopadlo špatně.Veterinář řekl ,žádný gabon je snůška a bylo hotovo.Vzal jsem loňský gabon a šup tam a stálo to za to,včely mám jako kdyby se nic nestalo a okolo to od srpna do ted padá po desítkách.Mimochodem někteří tvrdí ,že naše ZO dělá špatně ošetření!Kdyby to byla pravda tak by včelaři neměli med a tak pěkná včelstva jako měli.To dokonce někteří dělali jarní nátěr plodu a přesto jim to padlo.Chyba je ,že nesledovali spad.Mohli by použít aspoň Formidol jenže ten si skoro nikdo neobjednal a dokonce když už bylo zle nepřiobjednal a to za dotovanou cenu. Takový jsme také šetřílkové!!

Jak to ,že je sledování na prd.Když jsem začátkem července zjistil,že spad je od 10 do 200 za den nasadil jsem gabon a spad šel na 500 až 800 po dobu asi 14 dnů pak to šlo dolů.Musím přiznat,že kdybych gabon neměl tak to dopadlo špatně.Veterinář řekl ,žádný gabon je snůška a bylo hotovo.Vzal jsem loňský gabon a šup tam a stálo to za to,včely mám jako kdyby se nic nestalo a okolo to od srpna do ted padá po desítkách.Mimochodem někteří tvrdí ,že naše ZO dělá špatně ošetření!Kdyby to byla pravda tak by včelaři neměli med a tak pěkná včelstva jako měli.To dokonce někteří dělali jarní nátěr plodu a přesto jim to padlo.Chyba je ,že nesledovali spad.Mohli by použít aspoň Formidol jenže ten si skoro nikdo neobjednal a dokonce když už bylo zle nepřiobjednal a to za dotovanou cenu. Takový jsme také šetřílkové!!

Gusto, napsal jsem, že mě včelstva uhynula v roce 2002. Nanazýval bych to CCD, byla to normální varoáza, samozřejmě provázená virózami.

Broněk:>Na včelnici s 65 včelstvi se dožilo jara asi 12. <
....

A pak, že tu nemáme CCD.

Proti tomuto pomůže jen účinná (ne nějaká dezinfekce v komoře) profylaktická dezinfekce posléze preventivní profylaktická dezinfekce proti zatím neznámým virózám, které se hlavně v takovém úle a také na díle stále dokola ukazují! Stálé pravidelné bez ohledu na stáří a "průsvitnost" - třídění díla při medobraní u medometu a hlavně účinně léčit proti varoáze.

Ono taková identifikace virů podle např. genů není žádné zjištění na počkání. Viry se logicky totiž vyvíjí mnohem rychleji než samotná varoáza a v tom je zakopaný pes. Podle mého názoru ale dezinfekce je tím pravým řešením. Nepomůže žádná teorie o přeživších oddělcích, jen práce s udržitelným zdravotním stavem u úlů, medem a léčením. To je včelařina. Normální řemeslo jak přidavač zedníka.

Je úplně běžné vidět tachováky z dob zakládání SS Tachov a dílo tak černé, že šestihranné buňky jsou již dávno válcovité.

Prostě celkově tento stav zde popisovaný zavání nějakým průšvihem!!!! Z hlediska čistě matematického by soubor srovnatelných včelstev měl mýt stejné jednotkové zamoření...počet roztočů na daný počet včel ( např. 1000 včel )... za předpokladu stejné účinnosti ( v % ) léčení během roku a dostatečné míry opatření proti reinvazy, tedy by se neměly projevovat tak velké rozdíly v jednotkovém zamoření, pomineme-li oddělky a roje, jež nelze zařadit do souboru srovnatelných včelstev.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Já vím, stále se opakuji, ale stále si myslím, že současný způsob léčení plně nevyhovuje silný a velmi-silným včelstvům ( nad dva nástavky ). Aplikovat 2 desky nejednou, 4 pásky, kapat 3 kapky varidolu a to na dva pásky, nevím o nikom, kdo to tak dělá... takhle bych si to naordinoval pro svá včelstva, otázkou je, zda se daná léčiva dají tak použít.

S pozdravem...Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Já vím, stále se opakuji, ale stále si myslím, že současný způsob léčení plně nevyhovuje silný a velmi-silným včelstvům ( nad dva nástavky ). Aplikovat 2 desky nejednou, 4 pásky, kapat 3 kapy varidolu a to na dva pásky, nevím o nikom, kdo to tak dělá... takhle bych si to naordinoval pro svá včelstva, otázkou je, zda se daná léčiva dají tak použít.

S pozdravem...Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Je vidět, jak někteří včelaři na konferenci čtou návod ,,pečlivě,, ( nebudu jmenovat )!!!
< Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčko¬vaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.
>>

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

To by mne zajímalo, kolik to sledování podložek zabilo roztočů, že se to tady stále omílá jako nějaká spása. Já věděl , že je jich tam hodně , ale to je naprd.

Spíše to souvisí s přestávkou v plodování a tím také je ve včelstvu méně generací roztočů.Samozřejmě bude zároveň v oddělku méně trubčího plodu.V mých nebýval žádný.

Toto a jiné zprávy mně poněkud dělají starosti:
http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2007_05_c05.pdf

A pak mě ještě děsí ti, co si starosti nedělají. Pokud včelaří poblíž. :-((

Dnes jsem kontroloval přirozený spad, namátkově, a zatím to vypadá dobře. Od skoro nic po jednoho VD na půl centimetru uličky. Podložka tam je cca měsíc. Soused už léčil, spad za dva dny po 1. aerosolu na 12 včelstvech: od téměř nic do necelých 400VD na včelstvo. Na jaře měl nula VD ve vzorku.
On ale sebe a své okolí aerosoloval v polovině prosince.
Přes léto bez léčení, jen sledoval přirozený spad.
Asi máme ještě štěstí.

Karel

E-mailoví účastníci ale nic nepoznají.

Je tu někde doktor webu?

Kdo nesledoval spad na zasítovaných podložkách během sezony už toho moc nezachrání,zbývá už jen modlit se a čekat co se dožije jara!

Na podzim roku 2002 jsem prožil hromadný úhyn v oblasiti, kde včelaří Gusta Pazderka (na Břeclavsku). Na včelnici s 65 včelstvi se dožilo jara asi 12. Slábnutí probíhalo od konce srpna do listopadu. Nejsilnější včelastva s nejvyšším výnosem medu hynula nejdřív. Přežily převážně oddělky. Přemýšlel jsem proč. Vysvětluji si to tím, že oddělek po oplození matky vyžene trubce a jiné strážkyně nepustí do úlu. Předpokládám, že většinu roztočů přinesou do zdravých včelstev během léta trubci.

G. Pazderka napsal: ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Příteli,znovu a naposledy opakuji,že je to moje vymyšlenost
a ne Ing.Veselého.Z Vašeho příspěvku se dá usuzovat,že jste
asi na té přednášce byl, jak píšete ,kde bylo asi 40 -50
včelařů.Já jsem již staršího data a navíc do Prahy to mám asi 150 km takže v mém věku mi není zapotřebí zůčastňovat
se těchto odborných přednášek. Mám již dávno za sebou,kdy jsem nelitoval času a peněz a snažil jsem se nevynechat
žádnou přednášku,kde přednášeli naši přední odborníci.
Včelařství naše dnes trápí daleko závažnější problém o
kterém jste se nikdy nezmínil,asi Vás nikdy netrápil.U Vás v Praze je zajisté snadnější prodat med za slušnou cenu
než na venkově.Na tom ale nyní včelařství stojí,pokud nebude rentabilní,mnoho starých včelařů odejde a mladí již
nebudou chovat včely jen z lásky k nim,možná 2 - 3 včely
pro svoji radost.Tato problematika je závažná věc a také
naši představitelé by se měli probudit ze svého spánku a
udělat pro naše včelařství maximum co jde...

Mám dvě stanoviště, jedno devět včelstev, druhé jedenáct.
Na jednom (jedenáct včelstev) jsem kvůli nálezu roztočů v zimní měli prováděl na jaře nátěr plodu, na druhém bez nátěru.
Další léčení v tomto roce bylo stejné pro obě stanoviště.
začátkem července formidol, v srpnu gabon, v září gabon vyjmut.
Při odstraňvání gabonu v půlce září na stanovišti, kde jsem nedělal jarní nátěr plodu, jsem si všimnul u dvou včelstev "zachlazeného plodu", tato dvě včelstva byla slabší, ostatní obsedala dva nástavky.

V půlce října na stanovišti, kde jsem prováděl jarní nátěr plodu, jsou zatím všechna včelstva.

Na stanovišti, kde jsem jarní nátěr neprováděl, pět včelstev z devíti uhynulo, čtyři včelstva jsou zřetelně zesláblá.
Ve všech včelstvech byl ještě plod. Zavíčkovaný plod u zatím živých včelstev jsem vidličkou odvíčkoval a provedl fumigaci. Roztoči jen pršeli.
Uvidíme, jestli vůbec některé včelstvo na tomto stanovišti dožije jara.

Radek Krušina

Niečo si môžete prečítať na tejto adrese.

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=278&mode=&order=0&thold=0

Promiň, ale obávám se, že to nebylo z tvých úst, ale opravdu z úst p. Veselého přímo do mých uší.Určitě to ale slyšelo nejméně těch cca 40-50 včelařů, kteří se školení zúčastnilo.

Nepsal jsem že jsou bez roztočů. Psal jsem že mám na včelnici zkázu a jediné tyto čtyři včelstva jsou silná a zdají se být dobrá. Na ně asi podzimní léčení bude platit. U ostatních je to možná zbytečné.
Tonda

>Antoníne,klobouk dolů,udělat oddělky koncem července a dostat je před krmením na 3 nástavky a ještě bez roztočů,to dá asi fušku.Mnoho včelařů by potřebovalo takovýto recept a byli by vysmátí.

Antoníne,klobouk dolů,udělat oddělky koncem července a dostat je před krmením na 3 nástavky a ještě bez roztočů,to dá asi fušku.Mnoho včelařů by potřebovalo takovýto recept a byli by vysmátí.
Gusto,Ty máš velmi specielní dotazy,třeba na koridory a nebo přeletové schopnosti létavek.Jenže nemluvíš k velké většině včelařů,oni Ti prostě nerozumí.
Kozlíku,není to tichá pošta od ing.Veselého z VUVč ale moje pošta,kde asi by bylo naše včelařství,kdybychom neměli
takovouto kapacitu zabývající se nemocí včel.
Ševčíku,Vašim příspěvkům nelze nic vytknout,jsou fundované ale přece bych podotkl,že nátěry plodu dělá jen asi 1 včelař ze 100 a proto tuto problematiku neřeší.
Na závěr bych se přimlouval,aby provider opravdu tyto naskakující tabulky odstranil,nejsou k ničemu,zdržují a
otravují všechny přispívající do této konference.
Tato konference slouží všem,kteří ji čtou a občas ze svých zkušeností něco napíší.Je dobře,že ji bohudík máme a přispívá k osvětě i těch,kteří třeba začínají.Vše dobré...

>Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa.

Věřím tomu, že kdybych použil formidolové desky, včelstva bych zachránil. Chci se zeptat, kam bych je měl dát u Langstrothu. Mají se dávat na dno, protože páry prý jdou nahoru. Dno mám síťované, bez uzávěry, takže někde prostavěno až ke dnu. Podložka je až pod sítem. Musel bych dna nějak utěsnit. Někdo je dává nahoru pod strůpek. Není to podle návodu a nevím, jestli by se mi tam vešly. Pak musí být asi otvorama dolů.

>Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

Ošetřuju přesně podle metodiky. V srpnu gabony, 2x fumigace v říjnu a začátkem prosince aerosol. Aerosol dělám v celé ZO, takže okolní včely dělám taky dobře. Podložky mám pod sítem a na jaře jsem měl 2 roztoče/včelstvo. Přesto jsem dobrovolně včely přeléčil nátěrem plodu a fumigací.
Stejně mně včely na roztoče padají.
Tonda

Vazeni pratele jsem vcelar a zajimalo by me jestli nekdo nema zkusenosti se vcelarenim v holansku nebo nejake informace o tomto tematu mozno i v AJ dekuji za informace pritel Jan Kulovany

Byly vytvořeny na novém místě, kde mám oddělky na oplození matek. Používám celé nástavky 3/4 Langstroth. Vzdálenost je ale asi jen 5 m od ostatních včelstev (poslední řada). Přední řady byly plné, s vysokými úly, určitě s častým zalétáváním včel. V poslední chovné řadě jednonástavkové oddělky, určitě s méně častým zalétáváním. Postupně jsem na ně přidával nástavky. Spíše když už to bylo nutné, protože jsem je chtěl ještě taky přidat na kmenové. Tím se i určitě lépe chránily proti loupeživým, nebo zalétlým včelám. Více obsedaly prostor. Nebyly možná vytvořeny až koncem července. Zbyly vlastně po zužitkování ostatních oddělků. Byl to ale poslední chov, asi červenec.
Tonda

>Mám také dotazy. Byly u těch oddělků vytvořeny nové letové koridory nebo se využilo přeletové schopnosti létavek? Tzv. přeletáku. Jak daleko byly umístněny od ostatních.

Konec července je dost pozdní termín pro oddělky a dotaz směřuje k možnému vysvětlení ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa. Je mi to důkazem těch pět včelstev kde jsem formidol nedával. Koncem ledna jsem na zkoušku vložil podložky ze kterých nemohly včely vymest roztoče a přírozený spád u třech včelstev za tři dny byl v průměru 6 roztočů. Mnoho včelařů mělo velkou radost, že nemusí provádět nátěr plodu, neboť počet roztočů byl menší než tři na včelstvo. Když mu z jeho podložek včely roztoče vymetly, tak tam nebyl skoro žádný. Já jsem prováděl nátěr plodu a je to hrozná práce.
Loupeže skoro neznám a pokud má někdo nějakou loupež na včelnici, měl by nejdřív hledat důvod u sebe. Zásadně nekrmím večer, ale v průběhu dne a nepodaří se mi dat dávky všem včelám najednou. V současné době mám 83 včelstev na včelnici. Za celou dobu co to stanoviště mám, v letošním roce jsem také poznal teď v září co je krádež na včelnici. Nějaký "chudák" včelař mi odcizil dvoje včetně úlů a střech.
Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

A Podhájecký:>Nejlepší mám teď čtyři oddělky, které jsem udělal někdy koncem července a dostal je na tři nástavky.
<
....

Mám také dotazy. Byly u těch oddělků vytvořeny nové letové koridory nebo se využilo přeletové schopnosti létavek? Tzv. přeletáku. Jak daleko byly umístněny od ostatních.

Konec července je dost pozdní termín pro oddělky a dotaz směřuje k možnému vysvětlení ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!
.......

Opravdu včelstev? Nejsou to stanoviště?

Pokud je i odhad v počtech včelstev ostatních včelařů v okolí takto velmi nízký, tak takové výsledky v podstatě souhlasí.

Pro informaci. V průměru 12-ti km každého stanoviště mám cca 300 - 500 včelstev. Včetně sousedících mých. Je velkým rozdílem při reinvazích a bezpečně poznám, kdy ostatní začali léčit nebo jim včelstva již mé vylupují nebo doloupily. Bohužel Váš kolega, který vystupuje u nás obdobně jako Vy, (dělal a nevím jestli ještě dělá také testy pro VÚ) Má v názorech asi takové pochody, kdy prohlašuje, že velkovčelaři, tím u něj myšlen každý kdo má více jak 30 včelstev, neléčí a nekrmí svá včelstva a při odchodu ze zdejší ZO ještě stačil sdělit své stanovisko, že takoví velkochovatelé mohou za vylupování jeho včelstev. Zdůvodňoval to popisem situace, kdy po nakočování jednoho takového vozu k blízkosti jeho včelstev a následně vykresloval, jak mu jeho řádně vedené včelstva takové vyloupily. To jeho tvrzení je demagogie a snaha o omluvu vlastní neschopnosti léčit. Ostatní si snad domyslíte.

Mám proto velmi rázné chování vůči takovým domýšlivým chytrým hlavám a vždy mě zajímají výsledky a podmínky těch, kteří v pohodě v takových běžných včelařských podmínkách přezimují. Jsem toho názoru, že jsou běžné a o převčelení zde nejde, protože záleží při léčení na postupech.

Díky za odpovědi.

Když jsem otvíral ten zastydlý plod, tak na každé larvě byl roztoč. Není divu, že vylíhlé včely hned hynuly a včelstvo odcházelo před očima. Musel by se asi potírat i plod jako na jaře. To jsem na jaře dobrovolně léčil. Nejlepší mám teď čtyři oddělky, které jsem udělal někdy koncem července a dostal je na tři nástavky.
Tonda

>Nevím, jestli jsem dobrý hospodář, po letošku asi ne , ale starostlivý jsem určitě. Není pravda , že silná včelstva přežijí. Letos právě naopak! Silná jsem již dávno vytavil, zatímco slabší, sice ještě slabší, zatím vegetují. Průběh letošní "varoázy " není stejný jako v minulých letech! To zatím někteří včelaři nechtějí pochopit a bude chvilku trvat , než se o tom přesvědčí u svých včelstev. Normální průběh je, že křivka roztočů ve včelstvu narůstá, zatímco plodovací křivka včel se snižuje. Tak dochází k zvyšování množství roztočů a snižování počtu včel v úle. Tak se zkáza včelstva přesouvá do pozdního podzimu, případně zimy a včelstvo přitom slábne. Letos včelstva plodovala, množství včel narůstalo,do přidání kyseliny, kdy během 2-3 dnů zmizela polovina včel, minimálně ty vysící v podmetu, a třebaže tato včelstva po zakrmení a formidolu obsedala plnně 1. září nejméně 1 nástavek, tak třeba 5.9. tam nebyla ani včelka a zbyly jen zásoby a okraje zastydlého plodu.Kyselina to nezachrání .Já byl připravený na léčení, alespoň odlehčovací fumigaci, již počátkem srpna a Gabon v září mi byl opravdu

To je tichá pošta od p. Veselého z VUVč konkrétně z akce školení používání aerosolového vyvíječe.

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!

Pokud se jedná o Gabon 90 a nebo 92 to nemohu povážovat na své včelnici jako léčení. Pro VÚvč. jsem prováděl zkoušku na variotoleranci u 16 včelstev. U těchto včelstev se něco zjišťuje, ale nikoliv přímo účinost těchto léčiv jako celek.
Přesto těch 16 včelstev bych považoval jako za léčení Gabonem 92 a nebo 92.
Tam kde jsem nepoužil nic /formidol/ až přímo jsem použil varidol a nebo MP 10 tj. pět včelstev, asi do vánoc tam už nebude žádná včela.Počet roztočů byl na tisíce.
Závěrem poznamenávám, že provádím pro VÚvč. křížové zkoušky na rezistenci varidolu a nebo MP 10. Výsledky jsou srovnatelné a nezjišťují rezistenci na Varidol a nebo MP 10.

Nevím, jestli jsem dobrý hospodář, po letošku asi ne , ale starostlivý jsem určitě. Není pravda , že silná včelstva přežijí. Letos právě naopak! Silná jsem již dávno vytavil, zatímco slabší, sice ještě slabší, zatím vegetují. Průběh letošní "varoázy " není stejný jako v minulých letech! To zatím někteří včelaři nechtějí pochopit a bude chvilku trvat , než se o tom přesvědčí u svých včelstev. Normální průběh je, že křivka roztočů ve včelstvu narůstá, zatímco plodovací křivka včel se snižuje. Tak dochází k zvyšování množství roztočů a snižování počtu včel v úle. Tak se zkáza včelstva přesouvá do pozdního podzimu, případně zimy a včelstvo přitom slábne. Letos včelstva plodovala, množství včel narůstalo,do přidání kyseliny, kdy během 2-3 dnů zmizela polovina včel, minimálně ty vysící v podmetu, a třebaže tato včelstva po zakrmení a formidolu obsedala plnně 1. září nejméně 1 nástavek, tak třeba 5.9. tam nebyla ani včelka a zbyly jen zásoby a okraje zastydlého plodu.Kyselina to nezachrání .Já byl připravený na léčení, alespoň odlehčovací fumigaci, již počátkem srpna a Gabon v září mi byl opravdu .....

Ne, protože jsme ho prý nesměli dostat.

Přesně můj názor. Podle mne se mělo hlavně začít s léčením o hodně dřív. Celý rok je posunutý alespoň o měsíc dopředu. Dávání gabonů do každého nástavku s plodem u více včelstev na včelnici je v podletí skoro nemožné. Navíc by to bylo asi šest gabonů na včelstvo, což je taky dost. Plod je běžně ve třech nástavcích. Bylo potřeba co nejrychlejší přeléčení ještě někdy v srpnu. Já už mám z 54 včelstev 20 zavřených a to zdaleka nekončí. Teď můžu léčit poctivě, ale už to nepomůže. Zimní včely se líhly postižené a hynuly a letní odchází.
Tonda

>No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

Skutečně to otravuje

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

----------------------
zřejmě proto, že je zde tento diskusní příspěvek:

sdf (91.127.230.177) --- 15. 10. 2007

Karel

Stonjek:
>nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. <
....

To je tichá pošta nebo nějaké veřejné stanovisko? Nevšiml jsem si jej na beedol.cz webu.

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

p.Šefčík:

>...
- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.<

>
... 4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů<

.........

Měl bych tři otázky p. Šefčíku. A to.

1)Kolik máte v okolí (poloměr 6 km = kružnice o cca 12 km) stanovišť, oficiálně hlášených?
2) Kolik zhruba máte kolem sebe v tom 12 km kruhu včelstev na těch stanovištích?
3) Jak se provádí v tom kruhu preventivní léčba proti VD?

Máte bezpochyb s Gabony zcela vynikající výsledky, ale nevěřil bych jim, kdyby jste měl včely v mých podmínkách.

No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

Ano Pepo,třeba se Ti to i povede,budeme Ti držet palce.

Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.
......
Kdo si počká, ten se dočká.
A teprve dějiny a historie umí ocenit :-)

M. Václavek: Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.
----------------------------
Bylo to myšleno jinak. Ti, co netvoří oddělky, nemají čím nahradit úhyny. Jiná věc je, že oddělky samotné mají koncem léta méně roztočů než kmenová včelatva a tudíž při hromadném úhynu obvykle přežijí.

Slezsky vcelarsky spolek v Messendorfu u Bruntalu vydava-Der schlesische Imker-

Akciova Jednota v Koline obrala si za ukol,zriditi vystavu vzornych pribitku vcelnich,naradi a vyrobku,obstaravati koupi a prodej.Kapitalem 4000 zl.ktery az na 4000zl.rozmnoézen byti muze.

Ustavujici Valna hromada Zemskeho spolku pro Cechy v Praze v Plateise.
Zahajil Sary co mistopredseda delsi reci : Cteni panove!Pri zaneprazdneni zakladatelu spolku p.Teodora hrab.Thuna,dovoluji si co namestek zahajit...Racte moji pani svoliti abych Vas srdecne uvital pratelskym pozdravem vcelarskym...Z toho stanoviska poprano mi budiz promluviti nekolik slov o vyznamu vcelarstvi.Pestovani vcel tesilo se od staroveku velke pozornosti a vaznosti...v druhe knize Mojzisove...Taktez stari Rekove a Rimani...
Zvoleni : predsedou hrabe Harrach,(š)Sary sladek a statkar mistopredsedou,Gregr majitel knehtiskarny,Buchar,Dlask,Hancy,Kursa,Liska,Lorenc Popel,Spirk,Vanicek.Rozhodnuto aby v nejkrasi dobe zaslaly sve vzorky oulu a medometu,by ustredni spolek v 4tydnech mohl uciniti platne usneseni,po kterem se neprodlene zapocne shotovovati toto nacini...Ze 70 pritomnych 66rozhodlo se pro 9 1/2 vceliho palce(Buchar,Liska,Lorenc,Gregr).Ctyri hlasovali pro 10 palcu (Sary).Tato nepatrna mensina se rozhorsila a zpusobila takove rozcileni,ze ucinen navrh na zruseni usneseni,a aby se o sv.Jane se opetne plna hromada sesla.

Jednota Horicka.Jednatel Krcmar vykazuje se pripisem ze -c.k.vlastivedna hosp.spol.v Praze- byla rozpustena,a navrhuje,aby rozpustene spolecnosti te i jejimu predsedovi knizeti Karlu Svarcenberkovi povstanim vzdana cest,,coz se i stalo.
Chrudimsky spolek XIII.V.hromada..horlivy a neunavny predseda knize Karel Svarcenberk zvolen za cestneho clena.

4.7.Moravsky spolek Je zvastni ukaz,ze na mnohych vcelinech,ktere mely lonskeho roku hniloplod,se ta nemoc posud neukazala navzdor tomu,ze byly vcely ponechany ve starych hniloplodnych oulech a krome obycejneho osetrovani oulu se proti te nemoci nic nestalo.Mnohe oule,ktere jeste pri jarni prohlidce mely dosti hniloplodneho plodu,jsou ve stavu velmi dobrem.
1.8. Pritomni se o nynejsim stavu vcel jednohlasne vyjadrili ze nejsou nikoliv ve stavu uspokojivem,an se jen malo mnozily,staveti vosti prestaly,a nad to i medne zasoby velmi skromne.

Zemsky spolek v Praze Valna hromada.
Odbyvana v mistnostech u p.Saryho,pritomno 80 clenu.
Predseda J.Harach a mistopredseda Sary vzdali se sveho mista.O spolkovou miru zucastnili se debaty: Buchar,Hiller,Patak,Sary,Vanicek,Vykoukal,Huber,a jini.

Pisecka jednota :Slavny zemsky spolek v Praze pripisem 23.12.1872 racila nas uvedomiti o podilu nasem ze statni subvence 500 zl.(s dokladem,ze i i jine jednoty venkovske z podpory teto podeliti ma).Jsme toho presvedceni,ze takyto dar v uýmyslu vzneseneho darce a podporitele nikdy a nijak nebyl,a proto jej prijmouti nemuzeme..Dekujeme timto za takovou stedrotu.co drobek ze stolu bohatce padajici...

franta