Včelařská konference

Mám jiné informace. Med se prý přestal v jistých cenových relacích světově nabízet a není už nějakou dobu tak dostupný, jak býval.

.....
Zdeněk:>Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. >

Včelaření bez mateří mřížky je sice pro včelstva přirozenější, ale je to spojené s komplikovaným vytáčením medu, zvláště u vysokých nástavků ( do jisté míry s výjimkou Dadantů, ale i tam to není stoprocentní a navíc vůbec se nedá hovořit o přirozeném umístění plodiště u dna úlu, přirozené umístění plodiště je spíše ke středu úlu nikoliv po celé produkční období u dna úlu, jak je to u Dadantů ).
Jsou samozřejmě výjimky, kdy se někde v některých snůškových podmínkách vytváří období intenzivního stlačování plodu snůškou, což může být natolik efektivní, že nějaký ten plást s medem zablokovaným plodem neuškodí, naopak bude sloužit jako rezerva zásob, což v oblastech s mezisnůškovou přestávkou je potřeba.
Na druhou stranu včelař, který potřebuje ( nebo chce ) obhospodařovat svá včelstva intenzivně a docílit vysoké produktivity práce ( podíl přímé práce se včelstvem a medného výnosu včelstva ), tohoto stavu dosáhne bez použití mateří mřížky velmi obtížně ( ve smyslu najití toho nejvhodnějšího způsobu ), v některých snůškových podmínkách či úlových soustavách je to dokonce i nemožné. Získávání jednodruhových medů vylučuje nepoužívání mateří mřížky.
Často se docílí metodiky ošetřování včelstev, která je úzce vázaná na dané podmínky, v níž včelař svá včelstva chová. Takové metody se těžko převádějí do jiných oblastech, nedají se považovat za racionální, protože racionální metody by měli být do jisté míry univerzální.

Můj postoj vůči používání mateřích mřížek je kladný, protože chci dosáhnout maximální produktivity práce. Jinak používání mateří mřížky u nízkonástavkových úlů nepovažuji za nutnost, ale určitě je práce s mateří mřížkou alespoň pro mě pohodlnější.
Mateří mřížka je často kritizována jako prvek v úlu, který podporuje rojovou náladu a snižuje medný výnos. To je sice pravda, ale jen za jistých podmínek!
Podstata vzniku rojové nálady je v omezení plodování matky ( v případě mateřích mřížek jde o omezení přeplněním plodiště zásobami ) vedoucí ke vzniku nepoměru mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem doprovázejícím vznikem anatomických trubčic ( rojových včel ). K tomuto jevu často dochází v jednopatrových plodištích. Ve vícepatrových plodištích je to za včasného vytáčení medu z medníku a případného rozvolnění plodiště od přebytků zásob nepravděpodobné.
Rozvolňování plodiště se nejlépe provádí v nízkonástavkových úlech. V nízkonástavkových úlech se včelaří běžně s plodištěm ve třech nízkých nástavcích. V takovémto plodišti je spousta místa pro plod i těch nejplodnějších matek. Dále je tu i dostatek místa pro zásoby a souše ke krátkodobému uložení sladiny na vysušení. Pod plodištěm je dobré mít dva nízké nástavky, jež jsou včelami využity pro ukládání přebytků pylu a přinesené řídké sladiny v období nárazových snůšek. Dole u česna a drátěného dna v nástavcích s otevřenými očky jsou ideální podmínky k vysoušení sladiny, je připravena k uložení do buněk ( kde proběhne vlastní zraní medu působením enzymů ) za krátkou dobu, což je v období nárazové snůšky důležité, aby nedošlo k zablokování kladení včelstva, a navíc včelstva mohou zpracovávat více sladiny zároveň.
Toto všechno vytváří nadbytky prostoru a matka není při včasném vytáčení medu a rozvolnění plodiště omezována v kladení.
Rozvolnění v nízkonástavkových úlech se provádí při medobrání ( kromě posledního ). Spočívá v tom, že se horní plodový nástavek umístí nad mřížku a nahradí se vytočeným nástavkem ( případným bývalým plodovým nástavkem, aby se zbytečně nezvyšovalo zastoupení plodového díla na úkor panenského díla, některým lidem med z panenského díla více chutná ). Nástavek vybavený soušemi se vloží nad spodní plodový nástavek ( mezi střední a spodní ). Tím donutíme matku ke zakladení přidaného nástavku a udržujme stálé kladení, čímž bráníme vzniku rojových včel.
Zároveň do medníku natáhneme mladušky ( horním plodovým nástavkem ), které zde budou ukládat med nebo případně stavět dílo.
Z logiky věci vyplývá, že je potřeba zabránit případnému přenesení matky do medníku přes přeložený plodový nástavek.
Jsou tři možnosti jak tomu zabránit:
1/ Smetáním včel z plástů nástavku.
Jde o klasickou formu, jež se používá u klasického převěšování plodových rámků do medníku, s tím rozdílem, že se ,, převěšuje ,, celý plodový nástavek. Tato metoda je materiálně nenáročná, ale zabere mnoho času. Proto je tato metoda vhodná jen pro malovčelaře.
2/ Krátkodobým použitím druhé mřížky
Do prostřed přemístěného plodového nástavku se mezi plod vloží souš. Na přemístěný nástavek se dočasně vloží mateří mřížka ( stačí obyčejná plastová bez rámu ), aby se případně matka nedostala do medníku. Druhý den ( nebo i později ) se provede kontrola na přítomnost matky v přemístěném nástavku podle případného zakladení vložené souše. V případě pozitivního nálezu se převěšený nástavek zamění s horním ( bývalým středním ) plodovým nástavkem. Provizorní mřížka se odstraní.
3/ Vyfoukáním včel z nástavku
Při této metodě je nutné dbát na to, aby byly včely vyfukovány do plodiště, nikdy ne mimo úl, jinak by mohlo dojít ke ztrátě matky.

Med z plodiště není třeba při rozvolňování vytáčet, reguluje se rozvlňováním. Stále by mělo u silného včelstva zůstávat alespoň 10 kg medu v plodišti. Tento med se vytočí až při posledním vytáčení a pak se začne ihned s krmením. Tedy včely při tomto způsobu nemohou trpět hlady, což je opět proti rojové náladě.
Rozvolňování se dá provádět úspěšně jen při použití mateří mřížky.

Dále chci upozornit na špatné používání mateří mřížky.
Mřížka se má správně používat v rámu a s dráty umístěnými vodorovně s rámky, čímž se zvětšuje průchodnost mateří mřížky i o více jak 300%!
Mřížka k oddělení plodiště od medníku by měla být drátěná.
V rámu mateří mřížky je vhodné mít vyříznuté česno k odletu trubců a k vytvoření letového koridoru medníkových včel.
Používání mateří mřížky umožňuje používání výkluzů. Vlastní odebrání medu pak netrvá více jak 5 minut, což je pořádná úspora času.
Při veškeré manipulaci s nástavky je vhodné používat zvedáky, což šetří jak čas tak fyzickou námahu.

V letošním roce jsem došel k názoru, že mřížka je neprávem kritizována nesprávným používáním a včelaření v malo-plodištně vedených včelstev či celkově malých úlech.
Při mém způsobu včelaření nepozoruji, že by včelám nebo mě nějak mateří mřížky vadili. Naopak mi prospívají, neboť mi šetří spoustu času.

Nechci se nikomu svojí metodou včelaření vnucovat, navíc ji nemám ještě dostatečně prozkoušenou, ale zatím jsem s ní spokojen. Chtěl jsem jen sdělit svůj názor na danou problematiku.

S pozdravem…M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. Posuďte sami: cena se odvíjí od světové exportní ceny v USD nebo Euro. Nyní je dolar za skoro 16 korun (býval 28!!!), euro za 26 (bývalo i za 31).
Tak nevím, nevím, cena 30 korun za kilo medu je přepočteno v dolarech v současnosti neudržitelná.
Cena nafty navíc stále roste a EU chce rázně odbourat dotace do zemědělství. Bude to pro včelaře v této zemi likvidační?

man dotaz z prestavbou K vozu chci tam dat nadstavkove uly takže baterije sly ven a problem je že stena je asi 12 cm široka tak nevim jak vyvest česna ven .dna jsou orginal tachovacke a ule musi stat par cm od steny aby šly dobre rozebirat -rozpačit-tak nevim jak to viřesit tak jsem uvažoval že vybouram steny a necham jen strechu kterou prodlonžim kvuli desti misto stěn navařim svisle Jekle aby ule nevypadly vuz ma mohutnou kovovou konstrukcy a muj dotaz je jestli udelat vzdušny K vuz nebo to řešit prodlouženim den aby prošly prej stenu vozu .A ješte k uhynum na rostoče se mi zda že v vozech bylo napadeni vetči neš ve volne stojicich ulech na tomtež stanovištic tak usuzuji ze 3 připadu za tento rok u okolnich vcelaru i z vlastni skusenosti ..........

o OSB pisu o prispevek vyse....

>Dřevotříska nevydrží vysokou vlhkost.

Budete se divit, ale vydrží. Stavaři ji dnes běžně dávají do exteriérů (OSB). Tím nijak neznevažuji hodnotné vlastnosti dřeva, které je asi pořád nejlepší. Já zase nemám rád polystyren.

Nedivse napsal:

>A ty se diviš? Já se nedivím.
>Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.
..................

Já se třeba divím.
1.Myslím si, že ač se mnoho věcí opakuje, občas jsou tu pro každého zajímavé a někdy i aktuální věci.
2.Myslím si, že stálí diskutéři nejsou samolibí, naopak jsou ochotní se podělit o své zkušenosti s druhými.
3.Je přirozené, že zkušenost každého z nás se včelami je pro nás důležitá a považujeme své vývody za pravdivé. Myslím, že ani u pravidelně tu diskutujících se nedá vydedukovat, že za jedíné pravdivé. Pokud diskutujeme, chceme snad své "pravdy" konfrontovat se zkušeností druhých.
4.Tato konference je otevřená a svobodná. Nemám důvod věřit opaku. Takže tu může diskutovat každý, záleží na každém, jak se zapojí. Samozřejmě pokud takováto diskuse o včelách někoho unavuje a je pro něho zbytečná, a se svou zkušeností se nechce podělit a konfrontovat ji se zkušeností druhých, zřejmě je logické, když tu diskutovat nebude. Ovšem nechápu, proč tuto konferenci shazuje v diskusi, v príspěvcíh jako je například tento. Pokud máš něco konkrétního, tak napiš co, ale neznevažuj tuto diskusi a neútoč na osoby stálých diskutérů. Pokud chceš vést slušnou diskusi, diskutuje se o názorech, neútočí se na osoby.

Radek Krušina

Není problémem nadělat rámků, protože je mnoho způsobů. Cílem bylo vyřešit technologii tak, aby zvládali i nejmladší včelaři složit rámek včetně mezistěny. Podařilo se to, a mají z toho radost, protože to dovedou rychleji než já. Potom byl problém rozpěrákem odervat přilepenou horní loučku z úlu.To taky rámek řeší.Nyní zkoušíme skleněný program.Výhody a nevýhody pro včely během celého roku... Snad něco vydají v časopisech.Zatím to všechno funguje, i když názory "odborníků" ve Včelařství jsou jiné.Mateří mřížky nepotřebuji,abych je nemusel vyhodit, tak je používám pod stropem.Snadno se víko i po zimě nadzvedne.
B.V.

Omlouvám se, zkouším proč nejsou mé příspěvky e-mailem na webu.
Josef Kala

K té Prebene bych měl dotaz. Sponky vypadají bytelně. Na rámečky asi dostatečné. A co to použít na nástavky? Tedy jak to drží, když se stím spojují normální prkna. Dá se to rukou rozebrat? Kolik tak asi stojí ty sponky , třeba 30mm s lepidlem?

……………
Někdo mi kdysi říkal pravidlo pro volbu délky řebíku všeobecně. 1/3 do materiálu připevňovaného a 2/3 do podkladu. Jinými slovy 30 mm dlouhým řebíkem lze připevnit max. 10 mm silný materiál. To by u nástavku stejně znamenalo dělat nějakou polodrážku. Já osobně nemám rád nástavky, které když se i omylem chytnou přes úhlopříčku, tak se rozkládají. Což se stává když jsou lidi i včely zrovna nervózní. Vrut je vrut a muže být vše i na tupo a bez lepidla. Pořádná hřebikovačka je drahá. Nenašel jsem zrovna žádnou účtenku, ale sponka stojí cca 8 hal. (lepidlo? - spíš lak) Je otázka není- li to dost. Vzhledem k rychlosti – k nezaplacení. Pokud jde o nástavky 12 vrutů po 0,5-0,7 Kč není taky až tak hrozné. Jen to chce něco jako stojanovou na předvrtání. Na šroubování nástavků mám vyřazenu jednu Narexku bez sklíčidla, pod ním je 6ti hraný otvor na bity. Já osobně bych variantu sestřelování nástavků zavrhl. Přeci jenom je to páka a sebelepší spona bude mít problémy.

To je včelaření v Dadantu a tam je to z mřížkou jasné. Dříve jsem zkoušel i 24 s těmito výsledky. Zvolí li se extenzivní způsob včelaření tzn. že když je plné plodiště, vrazí se pod něj další dva nástavky a někdy v srpnu se to vytočí, tak to jde a výsledky vůbec nejsou špatné. Ale řepka už vytočit prakticky nejde, lesní med jak kdy a o jednodruhových medech si můžete nechat jen zdát. Chcete li to provádět intenzivněji, tak dopadnete jako Anton a tak to bylo i u mě. Mřížka mě vždy štvala a tak si to teď s Dadanty užívám. Zdraví R. Stonjek

seremedserious (82.208.2.221) --- 12. 12. 2007
Re: zimování - velikost prostoru (26122)

(...)...Jinak podle toho jak je silny vcelstvo nechavam 1 nebo 2 nastavky...zkousel sem to i na trech, ale to je blbost. (...)
_________________________________________________________________

Z hlediska léčení proti varroáze je to nevhodné. Mezi uličky nástavků může při léčení zapadnout i několik roztočů, kteří, pokud neproběhne prolet před vložením podložky, jsou vymeteni při proletu do zimní měly. Pár včelařů má s tím přímou zkušenost ( např. E. Veselí ).
Pak je tu i jistá možnost nadbytečného zatížení vosku rezidui léčiv.

Z hlediska racionálního včelaření to není žádný nesmysl, ale naopak velká smyslnost. Nejlépe se skladují souše pod včelstvem, než ve skříni či v nástavku někde ve skladě. Navíc velký prostor podporuje tvorbu silnějších včelstev a působí proti rojové náladě.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Tak jsem z rachoty doma a můžu nabídnout odkazy:

http://senco.com/con_rem/prod_finder.aspx
tady se v nailers a stepers vybere třída, To Finish znamená že to jsou tzv kolářské hřebíky, dokončovací práce.

prodává to u nás:
http://www.vanaerdengroup-fastening.com/default.asp?language=ts

--------------------
K té Prebene bych měl dotaz. Sponky vypadají bytelně. Na rámečky asi dostatečné. A co to použít na nástavky? Tedy jak to drží, když se stím spojují normální prkna. Dá se to rukou rozebrat? Kolik tak asi stojí ty sponky , třeba 30mm s lepidlem?

Docel by mě zajímaly zkušenosti uživatelů levných sponkovaček, co prodává třeba Hornbach, distributor je zn. Gude (přehlasované U). Je tanm zajímavá cena 1 až tři tisíce.

Díky
Karel

A ty se diviš? Já se nedivím. Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.

Zase jednou zajímavé, nekonfliktní téma.
Mě se nejvíce osvědčila sponkovačka Prebena 2P - H30SD (třetí pokus)
http://www.ahorn.net/cz/cz.htm
Mám to blízko, spony dostnu na počkání a mívají akce.
Na rámky používám spony 30 mm šířka viz stránky.
Používáme nečepované rámky nejjednoduššího možného typu s profilem louček 25x10 mm. A s pevností nejsou problémy. Rukou sice rámek jde rozdělat, ale dá to celkem dost práce.
Co se forem týká. Vzhledem k tomu, že ouška nejsou zúžená, tak je forma celkem nutnost. V podstatě jde jen o podržení bočních louček – kolmo a správně daleko od sebe s přijatelnou tolerancí na nepřesnost síly bočních louček a snadné vyndávání z formy. Podle mě je rozumně velká tak na 8 nebo 10 rámků – podle délky prstů – vyndávání po 4 nebo 5 ks. Spodní loučky dáváme po 20 ks - sériích. Spodní loučky děláme už bez formy pomocí prstů. Pozor na bříška, při střílení nesmí být prsty z boku. Občas nějaká uhne, lítají suky a podobně.
Nechci se chlubit ani nikoho udivovat. Za hodinu se tak rozumně nechá udělat 100 rámků. Po 600 za den už trochu bolí ruka a bez chránění sluchu by to určitě nešlo.

Já jsem koupil hřebíkovačku SENCO (asi USA) typ Finishpro, číslo nevím, hřebíky až do 50mm. Po pár nákupech v železářství beru hřebíky SENCO od distributora, Nějací Holandani ("buhsen? či tak nějak). Najde se to Googlem je to jediný distributor u nás.

Pokukuji po nějaké sponkovačce, nebo hřebíkovačce (ale na normální hřeby, ne ty kolářské co mám). A tam pokukuji po profi se širokými sponami. Koukal jsem na titulní stranu MV co byly fotky z Nového Zélandu a tam jsou nástavky dělané širokými sponami. A na tohle pomýšlím.

V případě rámků to bouchám dvěma hřebíky 32mm zhora a tvrdím muziku dalšími z boku nebo z čela.
U nečepovaných Langstrotů ho dávám zkrz boční loučku do horní (19mm silné) a u čepovaných jsem pral jeden 25mm dlouhý z boku do čepů.
Takže na případnou výrobu rámků už mám hřebíkovačku, ale po několika letech vím, že jsme měl vzít sponkovačku. Na rámky stačí 32mm na 6(šíře) ale ty nástavky mě leží v hlavě a nejsme rozhodnutý. Ta sponkovačka bude asi dostačující a asi nebude tolik štípat dřevo.

Měl jsem v ruce rámky které má přítel Dinbus (s Hofmanovými loučkami), nečepované, šité jednou sponou shora a nešly rukou roztrhnout. Nemá málo včelstev a prý stím nemá problém.

Karel

to ti mozna radili stary paky co vcelarej v zadovacich a tak ne? Tam to plesnivelo pekne. S otevrenym dnem to neplesnivi. Strupkova folie srazi vodu jako zdroj aby nemeli zizu. Spis by me zajimala zkusenost s reflexni folii. /Ja zase nejsem takovej odbornik, vcelarim asi 8 let/...Jinak podle toho jak je silny vcelstvo nechavam 1 nebo 2 nastavky...zkousel sem to i na trech, ale to je blbost. Urcite ti poradi zdejsi ostrileni vcelmistri

procpak se loucis?

Mně u nízkých nástavků jako mřížka bezvadně funguje medná komora.
Co příspěvěk v tomhle tématu, to jiný názor - asi si každý musí najít způsob, který jeho stanovišti, konstrukci úlů, provozní metodě, jemu samotnému i včelám vyhovuje nejlépe.
Ivan

Podmínkou pro včelaření bez MM je veliký rámek v plodišti.
Používám 39kr35 pod tímto je 39kr17 kde nechám stavět 5 pl.
trubčiny.Na velkém 1-2.Nad plodiskem jsou polorámky 39kr17.
Na těchto medníkových plástech nesmí být trubčina mohla by
přilákat matku.Za 11 let se to stalo jenom dvakrát ale jen
v malém množství.Matce se do malých plástů nechce,když má
k dispozici velký a ještě dostatek trubčiny.
Když se včelaří na stejných rámcích je mřížka nutná.Přesvědčil jsem se otom když jsem měl jenom níské nástavky.Přeji hodně zdraví MH.

Pokud se můžu k těm sponám ještě zeptat. Jaké máte zkušenosti s typy spon tzn. délka a šířka? Jám jsem raději koupil dražší délka 40 mm, a jsou to ty užší což mi pro Hoffmany vyhovuje. Jinak sponkovačkou jdou i hřebíky až do 50 mm.

Jinak sice mám sponkovačku teprve necelý měsíc, ale už dnes je jasné že období bez sponkovačky bylo dobou vysoce neproduktivní práce.
-----
Taktéž, jen jsem neměl možnost si jí před koupí vyzkoušet. A tak jsme mylně koupil hřebíkovačku, protože z té co jsem si půjčil držely hřebíky pevněji jak z jiné sponkovačky sponky.
Takže jedna rada - záleží na sponkách a hřebíkách. Na lepidle. Nevím jestli kvalitě lepidla, nebo ve vztahu lepidla ke dřevu a s měru sponkování atd.
Takže je dobré si odzkoušet pár druhů sponek.

Karel

Včelárenie bez materskej mriežky (MMr) je častou témou ako si zjednodušiť obsluhu úľov priamo v praxi. Nie raz som čítal vyjadrenie nadšencov o tomto spôsobe včelárenia aj s doporučením, odhoďte meterské mriežky, prekážajú včelám pri zvyšovaním výnosov, vyššie náklady a zvyšujú náročnosť na množstvo práce. Opak je pravdou.

Pred piatimi rokmi, aj napriek tomu, že som vedel čo ma čaká, som do sezóny pripravil 6 včelstiev (pre každé, 4 debničky miery B -27x42cm) bez MMr. Výsledok môjho pokusu na jednoduchšiu obsluhu a získanie viacej medu, nedopadol podľa toho, ako to "prognostik" napísal. Včelstvá sa nesprávali podľa mojich predstáv, stavba Ms bola náhodná, neboli všetky vystavané, matky plododovali , kde im včely pripravili miesto a to aj v troch debničkách, plod nebol len tam kde boli Ms a medu bolo poskromne. Práca s včelstvom bola nesystematická, tam kde bol med, bol aj plod, všetko bolo premiešané a vybrať vhodné plásty na vytáčanie, namáhavé a zdĺhavé.
Bol to môj prvý a posledný pokus, ako ľahko včeláriť, uľahčiť si prácu, skôr to bol pokus na skomplikovanie mojej práce.

Je isté, že jeden pokus nevyvráti ani nepotvrdí či tento spôsob včelárenia je pre včelára výhodný.

Preto použijem argumentáciu skupiny odborníkov, ktorý robili overovací pokus so skupinou 50- tich včelstiev s MMr a 50-tich bez MMr. Bolo to uverejnené v OVP asi pred 20 rokmi. Bol to naozaj porovnávací pokus so všetkými NAJ.

Záver pokusu:
- rojenie včelstiev v pokuse bolo 1:1, teda MMr nezabránila a ani priamo nebola jeho príčinou.

- o výnose medu to bolo taktiež 1:1, čiže MMr nebráni ani nepodporuje znášku. Vždy to záleží od jarného rozvoja, znáškových zdrojov a počasia.

- skupina bez MMr komplikovala prácu s včelami, plod bol rozťahaný, kontrola rozsahu plodovania ťažšia, zisťovanie rojovej nálady obmedzená a mnoho ďalších nevýhod proti včelstvám s MMr. Predstavte si vyberanie a hľadanie medových plástov bez plodu, prekladanie plástov s plodom - otravovanie včelára včelami a pod.

Záver pokusu: ak sa počet včelstiev dostáva nad hranicu 20 a viac, v každom prípade doporučili používať MMr, lebo zjednodušuje a zrýchľuje prácu včelára, kvalitu medu a menšie vyrušovanie včelstiev.
Anton

No protože mám včely na zahradě mojí mamky t.j. 35km od mého bydliště a dostanu se ke včelám málokdy. Bál jsem se že by včely měly málo prostoru (Pořád jsem to někde četl prostor,prostor prostor) tak už od začátku mého včelaření mřížku nepoužívám. Prostě radši dám další nástavek. V plodišti mám 11x 39x30 a nad jsou polonástavky 11x 39x17. A kdyz najdu v polonástavku plod tak to prostě nevytočím a vytočím ho později. Navíc se mi líbí ty úlové "komíny". A moje osobní zkušenost je že to ani pod 30kg medu na úl snad být nemůže a to jsem pěkně velký včelařský kopyto a stejně se mi polovina úlů vyrojí. Takže pokud se tomu někdo pravidelně věnuje a mění matky atd. a ne jako já tak musí mít nejméně 50kg na úl. Mám včelky po babičce a ta je měla po tatínkovy a rozhodně těch 30kg nebrali jako samozřejmost ale oni měli jinou míru plodiště 36x28 a jeden nástavek medníku 36x28 a to u nich byli častěji a praděda byl vyhlášený včelař (dokonce dostal nějaký diplom).

Takže to je moje osobní zkušenost.

Petr

Tuto neděli jsem prováděl poslední ošetření aerosolem. Okres Chomutov, zazimováno 19,úhyn zatím 0, ošetření v letošním roce: gabon cca 10.8.2007-15.9.2007, v polovině listopadu 1x fumigace, nyní aerosol (tj. letos bez KM).
Od okolních včelařů nemám informace, že by u někoho došlo k významným úhynům. Z toho co sleduji na konferenci se zdá, že hromadné úhyny zasáhli jen některé oblasti. Uvidíme na jaře.
At se Vám vše daří.

Začal jsem včelařit v roce 1975. Mřížku nepoužívám více jak 20 let. Tenkrát s obavami na reakci včelařů, jsem se zmínil v článku ve Včelaři, že používání mřížky snižuje výnos včelařům s malým počtem včelstev. Podle reakce včelařů, asi to byla novinka.
B. V.

Díky za dobré odkazy. Vyzkouším oboje nejprve bez formy a dle toho jak to půjde tak příp. přejdu na tu druhou formu ze www.vcely.sk. Vypadá velmi dobře. Jinak sice mám sponkovačku teprve necelý měsíc, ale už dnes je jasné že období bez sponkovačky bylo dobou vysoce neproduktivní práce.

....a roztoči měli dost času viry roznést po celé včelnici a okolí. Kozlík

Slovo vírusy - resp. viry sa na stránkach Konference ( ale i na našom Fórum-e) skloňujú vo všetkých pádoch. Pripomína mi to ako dôkaz nejasných úhynov včelstiev na našich včelniciach, ktoré nevieme vysvetliť, prečo vlastne včelstvá uhynuli.

Má naozaj niekto relevantný dôkaz o tom, že zdanlivo nevysvetliteľné úhyny spôsobil vírus, prenesený infikovanými klieštikmi? Toto vysvetlenie by som bral všetkými desiatimi, keby bol čo i len jediný oficiálny dôkaz, z oficiálneho pracoviska z dodaných úhynov včiel. Neviem, či vôbec to nejaké pracovisko na odhaľovanie vírusov u nás dokáže stanoviť.

Ak nieč také nebolo preukázané, potom nik nemá právo tvrdiť, že príčinov úhynov je vírusové ochorenie. Anton

Dnes jsem se vrátil z přednášky pražských včelařů. Přednášel p. Veselý. Přednáška na téma varoáza a viry byla zajímavá i když jsem ji v podstatě již slyšel na školení o používání vyvíječe aerosolu. Na rozdíl od této konference, kde se většina účastníků tváří, že je vše v pořádku (až na mne a Hitzera) se většina přítomných nijak netajila s obavami z úhynů včel i když tajili, jestli zrovna jim nějaké uhynuly. Dej včelí pánbíček, aby se změnilo nejen myšlení postižených včelařů , ale také jejich nákazových referentů a hlavně příslušných veterinářů. Myšlení se mění , ale dost pomalu. Jako např. p. Veselý, když poznamenal, že tam kde přes léto nasadili kyselinu mravenčí a třeba i 2*, tam k úhynům nedošlo. Jasně že jo, třeba u mne a dal jsem ji po půl. července.Gabon který jsem dostal až když už bylo rozhodnuto již nic změnit nemohl a nezměnil.Takže ano, kyselina mravenčí je skvělá - když se chcete zbavit zvápenatění plodu, dobrá - když se chcete zbavit části roztočů a větší části létavek a k ničemu, když je včelstvo opravdu zasaženo a roztoči měli dost času viry roznést po celé včelnici a okolí.

pokud jsem musel ve včelách použít mat. mřížku - například kvůli plástečkovému medu, klesl výnos asi o 25-50% a také dost neochotně stavěly nad mřížkou.

Zlaté dřevo!!!
Dřevotříska nevydrží vysokou vlhkost.

V nějakém letním Včelárovi je vyfocena a popsána jedna co se mi líbila a je odsud:

http://www.beesource.com/plans/10frjig.pdf

Tuhle si jednou udělám, i když čepované rámky jsme minule dělali v nástavku co měl uvnitř desku cca 1cm tlustou aby se rámky opřely. Na dolní loučku manželka posadila dvě boční, přiklepla dlaní horní a odložila do toho nástavku. A pak jsem to prošil hřebíkovačkou a otočil znova na tu desku a znova prošil hřebíkovačkou. Docela to šlo bez formy.

Ale teď si objednávám hotové, není čas:-)

Karel

Je otázka, jestli vůbec potřebuješ formu...

Zkus si na stůl naskládat spodní loučky - cca 10 ks - s ± 1,5 cm odstupy tak, aby loučky byly rovnoběžně s hranou stolu, u které stojíš.
Postav na všechny spodní loučky boční loučky (budou držet díky vyfrézování).
Nakonec nahoru přidej horní loučky.

Vezmi sponkovačku a protluč celou pravou řadu spojů horní+boční loučka. Rámky přidržuješ levou rukou.

Totéž udělej na levé řadě - sponkuješ "přes ruku".

Odlož sponkovačku a otoč 5 a pak dalších 5 rámků naráz. Chce to trochu cviku, ale pak to jde krásně.

Sesponkuj spodní+boční loučky obdobně jako předtím horní.

Toť vše. Cvik získáš rozhodně rychleji než bys vyrobil formu. A navíc dost pochybuji, že to s formou bude rychlejší - musel bys to do ní skládat a pak zas vyskládávat...

---

Někdo sponkuje jen po 3 rámcích - snáz se otáčí. Mě se víc osvědčilo po desíti.
Sponkovačku je dobré mít na závěsu, ale jde to i s odkládáním.

Ano, jde to.
Zavři si očka v mednících (lépe i v horním plodištním nástavku, či dvou) - nebude tam tolik pylu a i matka tam bude chtít méně klást.
Nad nejhořejším plodištěm je dobré nechávat jeden NN se zásobami - jednak mají včely dostatek zásob pro plodování a druhak to funguje podobně jako mřížka (matka přes to moc nechodí).
Ale pozor - včely většinou nečtou včelařské příručky a chovají nezávisle na našich přáních... :-)

Skúste kliknúť sem, sú tu dva typy šabló na zbíjanie rámikov. V obidvoch sa dajú zbíjať rámiky s plieckami alebo s medzerníkmi Anton

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=109&mode=&order=0&thold=0
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=265&mode=&order=0&thold=0

Tímto se s Vámi přátelé loučím a i nadále budu sledovat Vaše příspěvky vždy s úsměvem. Přeji Vám hodně štěstí a hlavně zdraví a hodně úspěchů u Vašich včel,emilka...

Přátelé nemáte někdo vhodné plánky příp. obrázky na formu na sbíjení rámků - typ hoffman. Nerad bych vymýšlel již vymyšlené a hlavně osvědčené. Díky předem za tipy a za rady.

Ještě chci upřesnit, jedná se o nástavkové úly.

Máte někdo zkušenosti s chovem včel bez mateří mřížky ? Lze tento způsob chovu použít a jaké jsou výsledky ? Kamarád, který chová 20 včelstev tvrdí, že má s tímto dobré výsledky rovněž letošní medný výnos byl údajně velmi dobrý cca 40 kg na včelstvo. (Nekočuje).

na ukrajině stojí jeden rámek(?) 5,60 hřiven za rozkvětu akácie,med 20-25 hřiven!,cukr do 2 h.za kilo!a můžete koumat....


pokud chcete dělat včely a med ,tak dohromady to na stejných včelstvech rentabilně nejde ....

standartní včelstvo cca 20 mezistěn

Ano cim vic vyparu tim min kontaminovany med:))) . . jinak takoveto materialy nejsou vhodne, do vlhka to chce alespon OSB 4 nebo superfinish Bau, ty maj uroven bobtani kolem 12%...formaldehyd v OSB neni..ale na uly nevhodne.

>Vypozoroval jsem, že včely jsou divoké tehdy, když je počasí jiné než akorát a když má nastat změna počasí.

To jste vypozoroval? Já to četl v moudrých knihách už dávno.

Mimochodem jaké jsou v současnosti na trhu dostupné kvalitní včelařské knihy?

> Bylo by možné použít dřevotřísku k výrobě úlu? sice uz je aspon 20 let stará, ale mám obavu aby se z ní něco neuvolňovalo

Já mám několik úlů z OSB desek a fungují v pohodě, včelám je to jedno. OSB je nejlevnější stavební materiál. Pozor ale na přímý vliv povětrnosti na dřevovláknité desky. Raději dobrý nátěr. Lépe úly mít někde pod střechou.
Také nadměrná vnitřní vlhkost třeba při plodování nebo krmení deskám moc neprospívá. Okraje určitě uzavřít nějakou barvou nebo lakem.
Pokud se něco uvolňuje, tím líp, protož to odchází zasíťovaným dnem. Množství formaldehydu klesá s lety.

Přikládám pár adres kde lze nalézt čeké návody k nassenheideru, případně německé originály:
http://www.nassenheider.com/german/s1.htm
Náhodně jsem hledal něco jiného a zabrousil na tuto stránku. Snad Vám to také pomůže.

med vyléčí všechny nemoce

zajímavá videa o včelách a včelaření v němčině nebo angličtině
http://www.iwf.de/iwf/do/mkat/listing.aspx?Action=Schnell&SearchStr=bienen

oprava DTD (drevotriska), sem se prepsal, DVD je samozrejme drevovlaknita deska (sololit,MDF,hobra..., ty mekke na ven take ne, sololit mozno)

jednoznačně ne. Dělám dřevostavby, vím co říkám. Nejen že DVD je není určená do exterieru, ale u 20let staré DVD bude v lepidle formaldehyd...a tedy karcinogen..

potřebuju odpověd co se dřive nacházelo na česlách v čov Bubeneč?odpovedi mi pls poslete na email moc dekuju

Bylo by možné použít dřevotřísku k výrobě úlu? sice uz je aspon 20 let stará, ale mám obavu aby se z ní něco neuvolňovalo.

Díky Jirko.Dneska jsem tam zavolal a objednal vše potřebné.Ptal jsem se pana Buriana na náhradní knoty do odpařovače a řekl mi ať si je udělám z pivních tácků.Asi to má vyzkoušený a funguje to.Pěkný den.

Pepa napsal:

>Takže závěrem : Když už odmítáš plnit nařízení veterinářů, tak to alespoň nikde nepiš !!!
...................

Nevím, jak je to u Vás, ale naše nařízení veterinářů by Honza Jindra neporušil.

Výtah z nařízení veterinární správy Jihomoravského kraje:
"V období od 10. října do 31. prosince běžného roku provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní.
3) Podle místních podmínek a po konzultaci s příslušným inspektorátem KVS je možno upravit konkrétní termíny druhého a třetího ošetření. Na území, kde byl použit GABON PA 92 nebo GABON PF 90, se první ošetření VARIDOLEM může vynechat.
4) Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5 °C. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby rezistence.
5) V odůvodněných případech, po konzultaci s KVS, může být VARIDOL při fumigaci nahrazen přípravkem MP-10 FUM a při ošetření aerosolem přípravkem M-1 AER. Při použití přípravku MP-10 FUM, který může u jednotlivých včelstev způsobit větší rozrušení, doporučujeme zkrátit dobu uzávěry česna na 5 až 10 minut. V místech zvýšené intenzity varoázy, kdy po třetím (event. již druhém) ošetření je patrný vysoký spad roztočů, může KVS povolit další ošetření, kterým se obvykle nahradí ošetření jarní.

Radek Krušina

Folii durovofol prodávají v Praze také v potřebách pro Kutily v Sokolovské přímo přes ulici proti východu z metra. Prodává se na Váhu cne cca 115,- za kg, amjí i různé tloušťky.

Ahoj Honzo, až když jsem Ti odpověděl na Tvoji otázku jsem si uvědomil, že jsem nevěděl, zda zimuješ letošní oddělky nebo silná včelstva. Oddělky zimovat v jednom nástavku je normální, silná včelstva zimovat ve dvou nástavcích (39 x 24) je taky normální. Ahoj Jiří.

Ale Pepane, snažíš se jít proti zdi jestli si myslíš, že bych jednal podle toho co mne napadne. Raději se zeptej někoho z organizovaných, kteří umí vyčerpat dotace na obnovu včelstev na ultimum tak, že to je až podezřele vyčerpáno k nule.

A vůbec se nevyznám, jen si občas přečtu co se nabízí a divím se tomu a sám se sebe ptám, proč například v jednom bodě 197-čky je naprosto vyčerpáno a v druhém je nedostatek žadatelů. Nebo se vrací peníze za 1D zpět, když nějaký žadatel zažádal.

Hold pěknej obrázek co nebo kdo vlastně organizaci "dobře" funguje.

Jo nezapomeňte tady opět někdo na mou adresu prohlásit, jakej jsem špatnej a jak ČSV ubližuji. Rád poslouchám melancholické výkřiky o někom místo o něčem.

Bohužel ostatní poněkud mlčí a přehlíží tento možný element při čerpání dotací, takže jakási tichá shoda v názorech až na Tebe existuje. Díky Ti za reakci.



..............
Pepan:>Nejak moc dobre se vyznas. Asi mas prakticke skusenosti. Mne by to ani nenapadlo!<

Nejak moc dobre se vyznas. Asi mas prakticke skusenosti. Mne by to ani nenapadlo!

Zimováním ve větším úlovém prostoru včelstvům silnějších než 5 000 včel v podmínkách ČR nijak neuškodíte.
V zimně je třeba dbát především na dostatečný odvod vodních par.
Při zimování ve vysoko-prostorových úlech ( 3 nízké nástavky a více ) je vhodné nechat horní očko otevřené ( zasíťované ). Otevřené horní očko kombinované s drátěným dnem vytváří v úlu tzv. komínový efekt, který má nejen dle mého názoru blahodárný vliv na zimovaní především silných a velmi-silný včelstev.
Včelstvo se dá obrazně přirovnat k potravině. Pokud ho chcete do jara zachovat ,, čerstvé ,, , nejlépe uděláte, když ho přes zimu necháte ,, zmražené ,,.
Včelstvo podchlazené komínovým efektem minimálně v zimě ploduje, čímž se šetří zásobami a vitalitou zimních včel, jež se plně využije v prvních snůškách v předjaří a na jaře. Takováto včelstva mají lepší rozvoj něž včelstva, která přes zimu plodovala vinou uteplení úlu. Jsou sice o nějaký ten měsíc pozadu, ale přesto to bez problému doženou. Mají nižší rojivost. Neplesniví jim přes zimu plásty.
Pro urychlení rozvoje je dobré začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) uzavřít horní očka a zúžit drátěné dno. Tím docílíme zrušení komínového efektu. V horním nástavku se bude srážet voda, jež je v předjaří včelstvem využívána pro plod. Pokud má včelstvo mednou komoru ( nástavek plný medu ), je dobré ji umístit pod plodiště, aby bylo plodové těleso v kontaktu s vodou u stropu.
Zimováním ve větším prostoru docílíte zpravidla silnějších včelstev, která dají více medu ( samozřejmě pokud se nedostanou do rojové nálady ).

Zimování ve větším prostoru je u úlů bez drátěného dna a oček problematické, avšak řešitelné.
Česno je nejlepší nechat přes zimu nezúžené. V období slídění v červenci až v září je vhodné česno zúžit kvůli možné loupeži spojené s nebezpečím přenosu včelích nákaz. V měsíci říjen nebo listopad ho pak bez problémů můžete plně rozšířit a opatřit pletivem nebo mateří mřížkou kvůli ochraně před vniknutím drobných hlodavců do úlu.
V případě absence oček je nejlepší mít strop prodyšný. Na strop je vhodné položit propolisovou síť, na kterou dáte pár-centimetrovou vrstvu prodyšného materiálu ( koberec, filc,... ).

Zajímavé články pojednávající na toto téma lze najít na slovenských stránkách www.vcely.sk
Pro zájemce o toto téma uvádím odkaz na jeden z těchto článků ( Horný letáč, Milan Bencúr ):
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282
( dole jsou zajímavé postřehy od pan Turčániho )

Zajímavá je i jedna diskuze na fóru:
http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487

Prostě uteplení úlu v zimě více škodí něž prospívá!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Podívej se na www.sweb.cz/jjvcela kapitola Včelařské filmy.
Honza

> Když jsem četl vloni o úhynech v Německu, tak jsem v tomto směru zavětřil. Ale momentálně mám docela dobrou práci a MVP za plotem. Ale prodej včelstev, včel, nebo jejich opylovací činnosti je zřejmě podstatným příjmem vč.farem ve světě. Proč o tom nepřemýšlet.

Tak tak, přemýšlet, prodávat a vytvářet cenu včelstev na trhu. Jeden nepříjemný efekt: včelstev všude kolem hodně, stačí jen vzít co moje není a prodat (s úly do kotle). Obrana?

Honzo, domnívám se, že pokud bude solidní počasí (nebude mrznout) a pokud je na nástavku trochu propolisu, aby se folie přilepila, vyměnit neprůhlednou za průhlednou folii můžeš. Pokud vyčkáš do jara, taky se nic nestane, ale v každém případě to chce průhlednou folii, vidíš co se ve včelách děje. Měj se.