76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (85.132.169.34) --- 29. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26375)

Pane Vojtěchu, to je sice hezké, že máte úly uzpůsobené na otáčení rámků, ale výrobci ROTAPI-úlů předpokládají otáčení plodiště 4 x za den ( každých 6 hodin, ve dne i v noci ), aby se jejich údajný efekt dostavil.
Pochybuji, že budete nástavky otáčet takhle intenzivně a to po celé produkční období. Pak bude výsledek Vašeho experimentu zkreslený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 29. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362) (26372)

Co k tomu napsat,potřebuje to ještě čas. Když dáte vydělat veterinárům budete mít papír na úhyn.Já jsem napsal,že mě se nepodařilo zatím nikoho ukecat aby si koupil nový úl.To ale neznamená ,že nejsou včelaři kteří si nové úly koupit chtějí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 12. 2007
Re: Odpařovač kyseliny mravenčí nassenheider (26374)

Taky jsem si koupil nějaké tyto odpařovače. Zřejmě stačí jeden. Příští rok budu zkoušet. Zkus pročíst archiv této konference, popřípadě konferenci optimal klubu.
Udávaná účinnost je mnohem větší než u formidolu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 29. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361)


Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z…….

Provozuji úly, které mi umožňují otáčet rámky. Např.reakci včel na 1 rámek otočený v
plodišti atd. Výsledky po delším ověřování zveřejním.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Rajchart (212.80.64.105) --- 28. 12. 2007
Odpařovač kyseliny mravenčí nassenheider

Chci se zeptat jestli má někdo zkušenosti s odpařovači nassenheider? Chci si je pořídit a nevím jestli budou lepší než formidol.Zajimalo by mě jestli stačí jeden nebo musí být dva odpařovače do včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 28. 12. 2007
zobrazení

Nic tady nebylo a posílám to z webu.

:>Já už také zkoumal všechny možné nastavení a přihlášení a nic jsem nenašel a na webu také nic nemám
Teď to odešlu a jdu se podívat<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362)

Pepíku, pokud uvádíš možnost nákupu dvou nových úlů, předpokládám, že mluvíš o dotačním programu dle NŘ č.197/2005 Sb., v platném znění. Pokud se podíváš na přesnější podmínky čerpání této dotace u 2 zmiňovaných úlů,zjistíš, že je to v praxi nerealizovatelné (pokud nebude nějaký SZIF "změkčovací" komentář). A to za:1. musí se jednat o zimní úhyn a
2. kde příčinou bylo stanoveno Státní veterinární správou nakažlivé onemocnění.
Podmínky jsou kumulativní, tzn., že musí být splněny obě. A teď, je potřeba, aby někdo určil, které ty nakažlivé nemoci to vlastně jsou. Tato dotace nemůže být užita na náhradu škod z nemocí uvedených ve veterinárním zákoně např. mor vč. plodu atd./zde je hrazeno vše dle speciální právního předpisu - zákona č.166/99 Sb/.
Domnívám se, že toto ustanovení dotace je nepovedené a bez vydaného stanoviska SZFI i nevyužitelné.
Nekřivdi včelařům, vím o spoustě starých včelařů, kteří by velice rádi úly vyměnili a již se zajímali o možnost využití této dotace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362) (26365)

Stonjek napsal:

>Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci?
>A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci!
>Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne.
.............

Já například mám na jednom stanovišti obsazeno 7 budečáků (tedy měl jsem do letošního podzimu) a 2 nástavkové úly.
A ty operace si dovedu představit. Nepřijde mi to nic mimořádně náročného, ale jako vše u budečáků je to trochu časově náročnější.

Jarní nátěr plodu není problém. Vzhledem k tomu, že je v tuto dobu v úle nejméně včel, stejně při jarní prohlídce rozebírám celé plodiště u všech včelstev v budečácích a snažím se přeložit dopředu světlejší plásty a většinou dávám jednu mezistěnu, pokud nejsou moc slabé. Dá se přitom klidně natřít plod.
Formidol do podmetu je v souladu s návodem, je to otázka chvilky. Vůbec žádný problém.
Gabon je trochu náročnější, ale taky se to dá během pár minut na včelstvo. Vkládám při posledním vytáčení medu.
Na stanovišti, kde mi letos uhynulo sedm včelstev z devíti, přežily včely jen v budečácích.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

virgula (62.240.165.30) --- 28. 12. 2007
pyl

Dobrý den, chtěla bych koupit pyl. Můžete mi prosím nabídnout (cena a množství)? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362) (26365)

Jak musíš kvůli Gabonu rozebrat plodiště, tak je úplně jedno, jestli je to budečák nebo něco jiného. Alespoň u těch mých. V tu ránu mám polovinu včel na hlavě. No jestli tyhle přežijí, tak to bude příští rok určitě "lepší" :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362)

pepíku přesvědči mne! Jak mám postupovat? Jestli máš čas, obětuj ho trochu na mne a pošli mi info na pet.kozlik/=/volny.cz Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362) (26365)

Taky jsem zvědav na výsledky z Nasavrk, i když více důvěřuji německému výzkumu než výzkumu prováděného v Nasavrkách.

Zajímalo by mě, vůči čemu chtějí v Nasavrkách objektivně porovnávat medný výnos včelstev. Pokud chtějí medný výnos srovnávat s jejch slabými včelstvy ošetřovanými praktikami dovouprostorového včelaření, pak půjde o zjištění velmi neobjektivní. Výmluvy typu: ,, To jsou chovná včelstva, ty dávají méně medu a jsou dvakrát slabší než normálně rozvinuté včelstvo ,, nepřímám! Spíše bych věřil tomu, že se jim tam včelstva běžně rojí.
Ovšem že se v Euro-dadantech běžně dosahuje výnos větší o více jak 50 %, ale až na to, že se to zjistilo v Nasavrkách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362) (26365)

Dovedu si to představit,dělal jsem takhle před pár lety nátěr plodu ve čtyřech budečákách.Tan včelař byl po mrtvičce a byl rád,že došel na zahradu.Výsledek byl ,že každý jsme dostali aspoň 20 žihadel a rozlámali jsme mu polovinu rámků.Od té doby dělá každý sám já jen dohlížím.Bohužel někdy ani to ne,nemají čas ,nejsou doma atd. A následná fumigace jó jo tak to se snad už ani tak nedělá!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361) (26362)

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas. Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (88.102.193.235) --- 28. 12. 2007
Re: emailové příspěvky (26363)

Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to nefunguje stejně dokonale z emailu.
Josef Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (88.102.193.235) --- 28. 12. 2007
emailové příspěvky

Běžně přes web nepíši. Své příspěvky posílám poštou. Na webu se neobjevují buď vůbec, nebo jen některé. Tytéž problémy má i Radim Polášek a někteří další. Stačí mezi oběma způsoby porovnat příspěvky.
Píši tento příspěvek tentokrát zcela vyjímečně na www.
Josef Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 28. 12. 2007
Re: Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!! (26361)

Šok to snad ani ne,možná pro některé propagátory.Jinak si myslím,že by ho včelaři nekupovali.Ti totiž nekoupí téměř nic,dokonce ani teď kdy je na úly dotace a můžou si koupit dva nové.Zatím se mě nepodařilo někoho s postižených hromadným úhynem přesvědčit ke koupi alespoň 2 kusů.Raději si znovu osadí prohnilý budečák a bude všem okolo tvrdit,že lepší úl nikdo ještě nevymyslel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 28. 12. 2007
Šok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

Upozorňuji na zajímavý poznatek z konference Optimalklub:
,,,
Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z
Maďarska Konya. Psal jsem, že nevím o nějaké zprávě vyhodnocující
účinek
otáčení plodiště na množení kleštíka včelího (Varroa d.). Nyní v
Odborných včelařských překladech č. 2/2007, str.32-35 takový článek je (z německého časopisu Deutsches Bienen-Journal 2005, autorů Aumeier a
Liebig).
Porovnání s kontrolními včelstvy (bez otáčení plástů) jednoznačně
ukázalo, že otáčení plástů nemělo žádný vliv na množení roztočů
ani na
jejich konečnou populaci. Medný výnos byl v obou skupinách úplně stejný. Jediný úspěch zjistili při zamezování rojení včelstev - včely vždy
zničily převrácený matečník, nepotlačovala se tedy rojová nálada, jen
se
znemožnilo vlastní vyrojení.
Tedy jednoznačný výsledek. Bylo by zajímavé vědět, na základě čeho
autoři úlu deklarovali účinek otáčení plástů na omezování reprodukce roztočů. Vypadá to, že si to řádně ani neověřili a pustili se do jeho
výroby a propagace jen na základě své představy...
K. Čermák
,,,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 28. 12. 2007
Re: Racionalizaci zdar. (26354) (26356)

Musím uznat, že jde o dobrý nápad, narozdíl od té plástevnice, kterou nízkonástavkový včelař vůbec nepotřebuje.
Před chvílí jsem zkoušel vařit vlasec ve vodě a kupodivu se mu nic nestalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 27. 12. 2007
Re: Racionalizaci zdar. (26354) (26356)

Včelaře čtu pravidelně už 35 roků. Asi jsem to zbytečně řešil a nějak mi to uniklo, ale přesto řešení do Včelaře pošlu.Minule mi vyšel článek Plástevnice, ale taky jsem tam dříve nic takového neviděl.Vlasec po vaření se ještě více napne, nebo taky po vyprání může být prádlo menší. Snad se nepletu? Nová varianta rámku je na www. včely.kvalitne.cz, a na obrázku je rámek vytažen ze slunečního tavidla a vsunutí mezistěny je otázkou vteřin. Nový výplet je snadný a ještě rychlejší pomocí přípravku.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343) (26345) (26346) (26353) (26355)

Problém je Radime vždy a pokaždé, když dojde na peníze. To ostatně víš stejně jako já, že obzvláště ve včelařství se peníze shání těžko. Nemohu zato, že tu jsou takové podmínky, kdy nemá často nějaký zájmový spolek navíc, než na pobírání dotací přes nebo pro jejich členy a nenaučí se využívat výhodu celku pro jeho zhodnocení do budoucna a existenci.

A nemusí jít o velké částky v tomto případě. Podobná technologie je již tak levná, že jeji možno pořídit v řádu desetikorun s předělávkou a vývojem tak kolem 30-50 tis.(věř té částce, protože jsou komponenty pro takovou záležitost menší problém než matrice na mezistěny)

Výsledný sériový kus je tedy někde kolem 1-10 tisíc. Pěkně, aby se dalo vydělat, jak na zboží pocházející z Číny, ale bez čínštiny. :-) Nejde o velkou a těžkou věc.


Přetisk z archivu na:
http://v.or.cz/pipermail/vcely/2007-December/thread.html
.......
R.Polášek:>
Nějakou dobu jsem se coby projektant a technolog linkami zabýval. Postavit
automatickou linku na cokoliv dneska technicky není vůbec žádný problém,
stačí jen zaplatit dostatečný počet člověkohodin týmu kvalitních lidí. Přeji
Ti Gustave hodně úspěchů. Jen se asi budeš muset naučit pořádně anglicky
nebo možná španělsky či čínsky, protože takovou linku si bude moct dovolit
včelařství tak od 10 tisíc včelstev výše. A ty tady nejsou, jen snad v USA,
Argentině, Novém Zélandu či Číně. Z jiných provozů takové automatické linky
zatím uživí jen výroba automobilů či vysocesériových počítačových komponent,
všude jinde je pořád rentabilnější člověk.
A ještě něco, takové zařízení není dnes schopen dát dohromady jediný člověk,
protože prostě nemůže obsáhnout všechny znalosti potřebné k tomu, aby
všechno v takové lince bylo na dostatečně vysoké úrovni. A pokud nebude
všechno zařízení linky na dostatečné úrovni, linka bude mít mouchy a bude v
praxi nepoužitelná.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (81.19.45.6) --- 27. 12. 2007
Varování

Přátelé, někteří už nepijte,aby té tepelné a motorické energie nebylo příliš.
Včelstvům zdar!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 12. 2007
Re: Racionalizaci zdar. (26354)

O upevňování mezistěn ale něco ve Včelařství je. Stačí číst. Dokonce i vlasce a nitě. Problém s vlascem je ten, že se nedá pravidelně vařit. No a tak narůstá pracnost a snižuje se racionalizace.
......
VB:>Např. používaní vlasce místo drátku.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343) (26345) (26346) (26353)

Chyba příteli, chyba. Jestli se něco vymyslí, občas se stává, že se výmysl zdokonalí a otom to je. Pár věcí jsem ve včelařství takto překousl a promne je to cesta jak vyřešit to, že jsem na můj stav jedinej. (pardon plus má š120 cka, která když má dobrou náladu nemá chybu)

Musí se počítat se stroji, protože při tom rozvoji v technoologích myslíš že zůstane včelařství pořád jen otročina? Musí se vědět co přesně Ti urychlí sled a ušetří klouby.

Kdo má "čtyřřadý kravín", tak nedojí rukama.
......
R.Stonjek:>Gustave já si myslím, že ve včelařině a jinde všeobecně platí, že: Potřebuji li jednou měsíčně šlehačku do kávy, nepořizuji si čtyřřadý kravín s mlékárnou.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 27. 12. 2007
Racionalizaci zdar.

Heslo zde často používané. Aby kluci věděli jaká je stará metoda, tak je nejdříve nechám tuto metodu použít, a potom přejdeme na novou , aby věděli co je to racionalizace. Dělání dírek provlíkaní drátků, zatavování atd.:„ To snad už tak postaru nikdo nedělá“. Když jim vysvětlím, že jsou asi první na světě, kdo tu metodu mění, protože zatím jsem ani zmínku v literatuře neviděl, nevěří. Např. používaní vlasce místo drátku. Drátek nemá pružnost, prohýbá loučky, prořezává mezistěnu. Časem se uvolňuje, potom se napružuje vroubkovačem.. … Výhody změny. Např. mezi natažené vlasce v rámku se dá vsunout i mezistěna, protože pružnost vlasce to umožňuje.
Medomod jsem nazval nové zařízení. Medomet, který by byl racionální tím,
že i odvíčkuje a odpadnou další složitá zařízení. Složitě lze vyřešit a udělat všechno, ale aby to bylo jednoduché, to chodí kolem nás, ale nenavštíví.
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 27. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343) (26345) (26346)

Gustave já si myslím, že ve včelařině a jinde všeobecně platí, že: Potřebuji li jednou měsíčně šlehačku do kávy, nepořizuji si čtyřřadý kravín s mlékárnou.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26351)

na panenské zkuste horkovzdušnou.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334)

jak budeš čistit ty jehly a co zbytky vosku na drátu - nebudou se přehřívat a uvolňovat do medu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 12. 2007
Re: Odviečkovač pre malých a veľkých včelárov (26348) (26349)


bereza/=/velkabystrice.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 12. 2007
Re: Odviečkovač pre malých a veľkých včelárov (26348)

E-mail na pána Berezu

Zdeněk Bereza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 12. 2007
Odviečkovač pre malých a veľkých včelárov

Kto chce naozaj dobrú pomôcku tak si urobí komplet odviečkovač podľa vzoru, ktorý som v r. 2006 umiestnil ne tento e-mail.

http//vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006101101

Pre tých, ktorý nedokážu so železom robiť, pán Zdeněk Bereza vám ho vyrobí, ktorému som dal ponuku na voľnú výrobu. A tento "pán to umí".

Zdenek Cejka

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 26. 12. 2007
HACKED BY TEAMTURK

Bacha na:

http://www.vcely.cz/

Podle všeho se snaží tento web při pouhém otevření instalovat škodilý software, takže důrazně: NEOTVÍRAT TENTO WEB!!!

Správce www.vcely.cz by se měl probrat a odstranit následky útoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343) (26345)

Není to podle všeho zcestné. Tuším, že tu zmiňuješ vlněautomatický vytáčení. Mne už do určité míry nelíbí, protože má svá těžko překonatelná úskalí bohužel většinou s výsledkem nižší produktivity než u rozkouskovatelného linkového postupu.

Linky jsou totiž nejvíce zranitelné v poruchovosti provedení sledu úkonů. Poznal jsem to při zprovozňování válců na mezistěny. U mezistěn to jde ale relativně velmi elegantně vyřešit, protože jde ovlivnit konstantní fyzikální vlastnosti vstupní suroviny. U rámků s medy to není tak jednoduché a proto je lepší mít mezi úkony u strojů ruky a oči.

Řešení existuje a mám ho v návrzích, ale šlo by to jen v případě za použití nějaké skenovací metody a nasazení robotů. Potom by to mělo význam, protože by to bylo opravdu významné v tom jak u těch válců na mezistěny, protože by takovou práci zastal jen jeden člověk. Vycházím tedy z mých možností (jsem na mé včelařství sám) a řešení je v tomto případě plně automatického vytáčení je možné, ale dost časově i finančně náročné. V případě běžných linek s požadavky na více lidí není nemožné dosáhnout lepší produktivity než u fázovitého postupu s lidskou prací. Proto je lepší zatím používat i tu vidličku. A není vidlička jako vidlička.

.........
Stonjek:>V první řadě je zcela zcestné do něj ručně vkládat plásty a pak zas ručně vkládat do medometu.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343)

Používání motorového odvíčkovače přináší celou řadu problémů. V první řadě je zcela zcestné do něj ručně vkládat plásty a pak zas ručně vkládat do medometu. To je taková komplikace, že i pro naše velké včelaře je výhodnější používat špičkovou vidličku. Jiná situace je u velkovčelařů s tisíci včelstvy kde je odvíčkovač součástí vytáčecí linky, kde na jedné straně jdou na pás nástavky a na druhé vycházejí vytočené. Pak se víčka od medu separují v odstředivkách a pod. Proč myslíte, že př. Kolomý odvíčkovává vidličkou?? Je to jednoduché a tím si ten horor zv. medobraní nekomplikuje. Důležité je vybrat tu správnou vidličku. Špičkové se dají přivézt z Německa, široké z Dolu také nejsou špatné. Já používám žlutou plastovou kdysi koupenou od Sedláčka a nestěžuji si. Důležité je, aby byla 2 x lomená a aby když se jehlami položí na stůl se tam vešla ruka a nedotýkala se stolu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 26. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339) (26341) (26342)

Přítel J.Jindra má také svou pravdu,ale vynalézavci přišli na to proč se dřít s nějakými úly atd.Ti co včely koupí ve většině přece mají své úly a zásoby.Teď v tomto počasí stačí jen několik pytlů nebo krabic a včely tam z největšího naklepat a kšeft je hotov.To jsem nedávno viděl na vlastní oči.Je to spoušť,ale bohužel jsou mezi námi i včelaři kterým to asi stojí za to,že by tolik potřebovali med pro své zákazníky na příští rok? Možná!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338)

Na výstavě v Ostravě jsem viděl odvíčkovač. Plást procházel mezi dvěma rotačními válečky, které byly opatřeny na způsob rotační metly. Vzaly každé víčko.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339) (26341)

Já přidám něco předsilvestrovsky současného.
Jednotná míra mimo jiné znamená také možnost jednoduššího přemísťování od včelaře k nenechavci (rádobyvčelaři potřebnému).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339)

Jaro napsal:

Ja neverím, že raz bude na svete, v EÚ alebo v Československu jednotná miera. Myslím si, že to nebude o 50 ani o 100 rokov.
.............

Já přidám něco předsilvestrovsky zpátečnického.

A je to dobře, že jednotná míra nebude. Kéž by nebyla. Jednotná míra mimo jiné znamená také možnost jednoduššího přemisťování včel, včelích chorob a včelích škůdců na velké vzdálenosti.
Vzhledem k pravděpodobné blízkosti lesknáčka buďme rádi za naši eropsky nekonpatibilní míru 39 x x.

(neberte mě úplně doslova, ale nekritický obhájce globalizace určitě nejsem) :)

Tak pěkný zbytek Vánoc všem.
A v novém roce zdravé včely.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339)

Samozřejmě je myšlenka sjednocení rámkových měr a úlových systémů v dohledné době nereálná. Je to spíše takový sen, který chce PSNV převést do skutečnosti. Jinak tato myšlenka je již mnoho let stará. Při jejím zrodu v Čechách stál i zrod naší české rámkové míry 39x24 cm.
Je škoda, že se Adamcovi nepodařilo prosadit Langstroth již tehdy. Možná bychom se tím vyhnuli marnivé éry Budečáků, Univerzálů a jejich modifikací. Je to podivné, ale Adamec kromě jiného navrhoval také Langstroth. Nakonec byla prosazena 39x24 cm , protože se na ni dobře přecházelo z tehdejších stojanů s výškou ( délkou ) rámku 24 cm, kterých bylo mezi českými včelaři mnoho.
Velmi dobrý postřech je, že dosavadní snahy o sjednocení rámkových měr a úlových systémů působily kontraproduktivně. Dostávaly se tak na trh nové rámkové míry a úly, staré rámkové míry a úly zůstávaly, a tam se sortiment rámkových měr a úlů zvětšil, místo zmenšil. Kromě toho vznikaly modifikace těchto úlů, což jistě také nepomohlo, a tak před léty vznikl i můj oblíbený Optimal, což je jen další příklad snah, které jen rozšířily sortiment úlů v ČR.
Posledním příchozím se stal Langstroth. Oproti ostatním úlům, se Lansgtroth liší tím, že je ve světě hojně zastoupen. Jde o nejrozšířenější úlový systém na světě a tak to i zůstane. Proto je volba Langstrthu ze strany PSNV jako jednotného úlu jistě rozumným krokem.
Potrvá jistě ještě mnoho let, než poslední utvrzení konzervativní včelaři budou klást odpor, ale optimisticky věřím, že někdy v budoucnu se bude v Evropě včelařit převážně v Langstrothu.

S přáním pěkných Vánoc....M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333)

S názvom plne súhlasím. Ale tie veci, ktoré sú popísané ďalej sa dajú robiť aj v iných úľových systémoch, nie len pri langstrote. V každom úľovom systéme niekto robí pracnejšie, iní menej pracne. Zavádzaním a propagovaním Langstrota sa tu rozšíril sortiment úľov. Čiže sa nezjednotili úľové systémy, ale sa rozšírili. Viacero včelárov prešlo na nový systém úľa, ale prečo by to nemohlo byť aj opačne? Nie je to prvý krát čo sa tu o tom píše. Jeden tu predával langstroty a vracal sa k svojej pôvodnej väčšej rámikovej miere.
Včelári si "prispôsobili" langstrot tak, že si vyrobili nízke ND na mieru svojich pôvodných úľov. Tak tu máme nízke ND typu B a CS.ČIže zase sa rozšíril sortiment úľov. Všetci majú NND, ale každý má inú dĺžku rámika. Ja neverím, že raz bude na svete, v EÚ alebo v Československu jednotná miera. Myslím si, že to nebude o 50 ani o 100 rokov. Aj keď nereálne to nie je. Toto som napísal preto, lebo keby EÚ povedalo, že dá dotácie a to nemalé len na jeden typ úľa, tak vtedy by sa snáď "ľady pohli".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 25. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334)

Nad (pod) boky vozíku dát dvě kmitací pilky (nebo jednu) s nerezovými adaptéry, které připomínají nerezové ostré hrábě. Na koncích hrabiček je čep - oporný systém proti vylomení.

Obě pilky se spouští přes nožní spínač a jsou chráněny proti medu.

Veselé Vánoce.

.......
Hruška:>Na tomto vozíku uložen držák (vyhřívaný) s jehlami, co 5mm od sebe , který by se mírně otáčel kolem své osy. A při pohybu dolů, nahoru, doleva či doprava jehly se zabodnou do plástu s aretací hloubky. Tímto se odstraní víčka.Pozor... pohyb vozíku jen dvěma směry tam i zpět.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333)

"Nekažme již snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů"!

Tento citát je pravdivý tak na 50% a vôbec nie je pravdivý čo sa týka rojenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 12. 2007
Re: evrodadant (26332)

Nízkonástavkové úly jsou úly na přezimování snůškových včelstev, nikoliv chcípáků srovnatelných se včelstvy v Budečácích.

Slabým včelstvům se v nízkonástavkových úlech nedaří, pokud včelař vhodně nezasáhne.

Rotace a uteplení vše zpraví.

PS.
Myslím tím uteplení vnitřní, nikoliv vnější. Po odstranění krajních rámků, tak aby v nástavcích zůstaly 6-8 rámků ( podle síly včelstva ) se na kraje přiloží uteplující přepážky ( podobné Blinově přepážce ). Při dostatku zásob proběhne jakési nástavkové ,, komorování,, , jež slabé včelstvo podpoří v rozvoji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333)

Když vás baví se rámečkovat, TAK SI RÁMEČKUJTE, ale nečekejte vysokou produktivitu času.

Přeji příjemné svátky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hruška (217.197.149.120) --- 25. 12. 2007
odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie.

Rád bych se podělil o nápad použit elektromotoricé či jiné síly při odstranění víček z plástu před vlastním točením medu. Při snaze získat čas pro jiné úkoly. Mám myšlenku jak odstraňovat víčka z plástů následovně: Rámek s medem se rychlým způsobem sevře do rámu na jeho bocích je pohyblivý vozík. Na tomto vozíku uložen držák (vyhřívaný) s jehlami, co 5mm od sebe , který by se mírně otáčel kolem své osy. A při pohybu dolů, nahoru, doleva či doprava jehly se zabodnou do plástu s aretací hloubky. Tímto se odstraní víčka.Pozor... pohyb vozíku jen dvěma směry tam i zpět.
Druhý pokus mám na mysli místo jehel použít odporový drát, kterým se při pohybu odřízl požadovanou část víček. Místo lidské síly je možno použit síly z motorku na nízké napětí s plynulou regulací pohybu. Čekám na názor od praktiků!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 12. 2007
Názory pokrok nezastaví.

Cituji:
"Nekažme již snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů"! Tak složitý systém nemusí vyhovovat všem. Podnikatel, který už včelaří mnoho let a v současné době , kdy nemá na včely potřebný čas, chtěl včely prodat. Po seznámení s novým typem úlů , který včelaření usnadňuje po všech stránkách, staré úly zruší a přejde na nový typ úlů, který je komplexně řešen , aby včelaření bylo jednoduché. Kontrola bez rozebíraní včel, snadné zjištění stavu včel, snadné léčení. Při vytáčení medu doplňování mezistěn do úlů. Žádné skladování nástavků , ani rámků.Strop úlu tvoří současně krmítko, které je průhledné, a vidíme jestli např. doplnit vodu, aniž bychom museli úl rozebírat.Na včelaření v jeho podmínkách stačí dva nástavky s 22 rámky.Je to včelaření bez rojení, protože i laik zjistí, že jsou plné a včas upozorní.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra Hladík (77.78.81.117) --- 24. 12. 2007
evrodadant

Od r.1971 do r.1988jsem včelařil v jednoduchých nízko nánstavkových úlech,které jsem si vyrobil sám podle tehdy vycházejících článcích v Odborných překladech.Věřte,že lituji každého roku včelaření v těchto úlech.Nacpal jsem donich 24kg cukru a po dvě jara jsem některá včelstva musel přikrmit!Na podzim byla skoro ve 3 nástavcích.Na jaře pomalý rozvoj,včelstva v polovině května dohnala včelstva chovaná v budečácích sousedních včelařů!Musím ještě dodat že jsem nadm.v.480m.Po těchto zkušenostech jsem se rozhodl pro izolované úly. Vyhrály to dadanty.Spokojenost.Nemusím používat mřížku,vytáčím panenské plásty,nemusím zatavovat mnoho mezistěn,nepřekládám plodové pl.do medníku.Je toho ještě více ale otom bylo na této diskuzi psáno. Přeji hezké Vánoce.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 12. 2007
příspěvky nezobrazované na webu

Čím to je, že některé moje mailové příspěvky se na webu nezobrazí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325) (26328) (26329)

Překládat včely v zimě se musí buď při teplotě +5 +10 st C a vyšší, kdy včely, co vzlétnou, se zase vrátí nebo při teplotě -5 st C a nižší, kdy se musí rámky s zimním chumáčem opatrně rozebrat bez otřesů a mráz zajistí, že včely nevzlétnou. Při teplotách okolo nuly vzlétne vždy hodně včel, ale nízká teplota jim zabrání se vrátit do zimního chumáče, sednou třeba někde blízko něho, ale kvůli mrazu ztuhnou a už do něho nedojdou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325) (26328)

chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry
-------
A co si pod tímto pojmem představujete? Zas vás ne všichni pochopili.

Překládat z úlu do úlu jde v podstatě kdykoli. Nebál bych se toho ani teď pokud se teplota dostane na nulu. Když neroztrhnete chumáč a nepoztrácíte moc včel, tak proč ne. Ale určitě to počká i po proletu. Jak to popisujete, tak jen připomínka nezapomeňte během roku povyměňovat matky i dost díla. Uvidíte, že se to vyplatí.

Když už tady byl zmíněn Dr. Kamer a ing. Čermák. Všichni víme, že výnos není o úlu, ale o stanovišti a včelaři. Docela rád bych viděl tyto dva pány v debatě o dadantech. Já to zkoušel s každým zvlášť a i tady se ukazuje známé pravidlo „na deset včelařů, dvanáct názorů“.

Všem pokojné svátky a do nového roku hlavně zdraví.
Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325)

Sedím v práci a tak mám čas. Př M. V. nám opět opsal něčí názor, při naprosté absenci názorů vlastních, natož aby něco sám odzkoušel. Než jsem se rozhodl pro Dadanty testoval jsem je s ostatními úly na jednom stanovišti přes 3 roky a tak mohu psát o tom co jsem viděl a zvážil a mám to v hlavě navždy srovnané a nemusím se zabývat objevy jiných. Stránky Optimalů jsou pro mě tedy pouze zajímavé, možná v něčem mírně inspirativní. Nikdy jsem je ani Langstrothy neměl a proto nemám nejmenší důvod je kritizovat a nadhodnocovat jejich nedostatky. Co se týče citátů známých včelařů mohu upozornit na Ing. Kamlera který v Praze v Letňanech hlásil při jejich testování navýšení výnosů o 50%. A co na to velký racionátor??? Ono to chce být také trochu rozkoukaný a sledovat cvrkot i vedle a ne jenom opisovat názory druhých. Už nedávno jsem psal, že je li tohle ta slavná racionalizace tak děkuji nechci! Jinak všem účastníkům Konference přeji hezké Vánoce a hodně zdraví a radosti z chovu včel v příští sezoně. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325)

Vojta: Samozřejmě ti, kteří přecházejí z Budečáků na Erodadanty, budou s výnosy v Dadantech spokojeni.
Při zazimování snůškových včelstev Dadanty ztrácejí význam.

Já si zase myslím, že o výnosech to přímo není. Těžko však vysvětlit tomu kdo si práci s kombinovaným úlem provozně neověřil. V současnosti mám zazimovaných 142 včelstev na kombinované míře a jednoznačně souhlasím s Rudou, že je to "poezie" ve srovnání s ostatními systémy. Na rozdíl od Eurodadantu mám plodiště menší = slabší včely, ale u mě méně plodu = méně roztočů. Taky je to o dlohověkosti a vitálnosti chovaných línií a spolu s odolností proti nemocem nám sami včely řeknou co je v současné době životaschopné a co je třeba vyměnit. Přeji Vám všem ať Vaše (naše) populace včel je právě tou, která přežije naše pokusy s ovládnutím světa a pokořením naší matky přírody. Mnoho radosti při pozorování rozvoje včelstev v následujícím jaru přeje Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kylianek Petr (194.213.62.51) --- 24. 12. 2007
Prodej medometu

Prodam novy nerezovy zvratny medomet,pohon vrtacka.PC 20 000,-Kc, nyni 15 500,-Kc .Tel. 724 217 070 Jizni Cechy, Orlik nad Vlavou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324)

viz konference Optimalklub:

,,
Poslední dva roky nemám pozorovatelný rozdíl mezi včelstvy v DS a NN
variantě v rozvoji a síle, a také ve výnosu medu je rozdíl jen malý a
spíš v opačném smyslu, než by se dalo předpokládat (viz web PV Zubří,
tabulka v záložce Zajímavosti).(...)
K. Čermák
,,


Samozřejmě ti, kteří přecházejí z Budečáků na Erodadanty, budou s výnosy v Dadantech spokojeni.
Při zazimování snůškových včelstev Dadanty ztrácejí význam.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 24. 12. 2007
Re: (26321)

To, že chceš přejít na Eurodadant, nebo nějakou jeho modifikaci ti schvaluju a určitě se ti tento způsob bude líbit a výrazným navýšením výnosů určitě také nepohrdneš.Žel Eurodadant je širší než Budečák a tak díra po Budečáku bude užší a Dadant se tam nevejde, takže zde budeš muset hodně improvizovat. Loučka zadováku je dlouhá 415 mm, někdy ještě méně a u nástavkovéhob úlu je to i 420mm. To je velký rozdíl a staré rámky pak v novém úle propadávají. Musí se pak zespoda pod ouškem natlouct dva hřebíky a zaštípnout a doladit na správnou míru. Prodloužit plásty z 24 na 30 a více jde nejjednodušeji tak, že se na cirkulárce ze starých rámků vyřízne malý plást, přiklepne nová loučka a vše se pevně přidrátuje k spodní původního rámku. Chce to šikovný kozlík a pak to jde dělat i se včelami naprosto v pohodě. Alespoň já jsem to tak dělal. Pak to chce udělat vše pro to, aby včelstva postavila co nejrychleji nové plásty, protože v novém úle takhle zdrátované plásty to je hnus. Dobře se dá použít i podletní stavba podle Ing. Čermáka. Zbytky plástů se opět přiříznou, přitluče spodní laťka a je plást do polomedníku. Začínám li, dobře bych zvážil výšku plástu do plodiště. Důvodem pro výšku 30 cm. je většinou to, že není větší medomet a pak se tomu teprve dodá ta správná teorie příp. výpočet. My co jsme zvolili výšku větší jsme s ní spokojeni a já bych rozhodně na menší než 35 cm nešel. Hodně úspěchů. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 23. 12. 2007
Re: přeložení včel (26318)

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev.?
Pokud někomu vyhovují složité manipulace se včelami, přeji , ať se mu to daří.
Rád si to taky přečtu, ale nerad už dělám zbytečnou práci.Tmavší rámky vyřazuji hned při prvním vytáčení, a při dalším vytáčím už nové vystavěné mezistěny a přidávám další. ..Viz.na www.včely.kvalitne.cz. Zimní včely šetřím, aby nezeslábly.Souhlasím , že při krmení dobře staví. Dnes jsem přestěhoval jedny včely venkovní do včelína. Protože jsou silné, udržují si dostatek tepla, proto byly některé schopné vyletět při mrazu -6°C. Rámkovou míru si může každý stanovit podle způsobu včelaření a podmínek, které nejsou jako např. v Maďarsku.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 23. 12. 2007
Re: (26321)

právě jsem poslal mailem příspěvek na to přemístění včelstev. Jsem zvědav, kdy to tady přijde.-:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (81.19.45.6) --- 23. 12. 2007

Možná byl můj dotaz ohledně přeložení včelstev zavádějící nebo nepochopen.Nejde mi o přeložení na jinou míru,ale o přemístění včelstev z nerozebiratelných zadováků napevno umístěných v nepojízdném koč.voze.Včelstva jsou na rámkové míře 39*24,zazimována dvouprostorově na teplou stavbu.Potřebuji je dostat mimo vůz do nástavků.Tyto nástavky mám,jak VN tak NN.pPo odstranění chci vůz zrekonstruovat/prostě vše vymlátit/a včelstva s nástavky vrátit zpět,Vnástavkovém včelaření chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry.
Děkuji za odpovědi a přeji všem krásné a příjemné prožití vánočních svátků.
AtˇVám to lítá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ester (88.102.96.110) --- 23. 12. 2007
Re: Včelařské pletivo. (4918 ) (5039)

Ahoj Dani,
včelám moc nerozumím,chtěla jsem tě jen pozdravit.
Ester z Brněnský přehrady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel (26311) (26317)

Prečítal som si rady včlárov, ako postupovať pri prechode, z jednej rámikovej miery do druhej. Každá rada je v niečom lepšia v druhom horšia, ale všetky sú náročné na zložitý technologický postup, a ani jedna nie je dokonalá, podľa mňa sú aj lepšie, ráchlejšie, jednoduchšie včelár nemusí prísť o pravidelné znášky. Konečný efekt záleží od sily prezimovaného včelstva, inak je to naozaj len prechod z jednej miery na druhú.

Technologický postup:
Prechod npr. z miery 240x390 mm do miery 270x420, ale i pre dĺžky 445mm s výškou 159,185mm

- pripravíme si potrebný počet rámikov s medzistenami, materskú mriežku, latky-loučky na uchytenie prekladaných rámikov, dlhé ako je dĺžka nového úľa.

- ak máte odnímateľné dno ale i plodiskový monolit, odložte ho stranou. Na uvolnené miesto položte debničku novej miery. Všetky plodiskové rámiky opatrite latkou-lôčkou potrebnej dĺžky, drôtom upevnite na hornú latku rámika a vložte do pripravenej debničky. Jeden svetlý plást s plodom, so zásobami a naň i matku a preložte do stredu budúceho plodiska, zo strán vložte 9 -10 medzistien. Miesto odobraného plásta, vložte Ms s novými mierami. Tento záchytný plást je potrebný, aby nedochádzalo k dezorientácii včiel, matka má kde klásť vajíčka,včely kde ukladať peľ.

- na novú debničku s plodiskovými plástami položte perfektnú materskú mriežku.

- na takto upravenú spodnú debničku položte debničku s Ms a s matkou. Zhora utepliť, ale čo je dôležité, včelstvu tam kde sú MS, podať 3-4 krát 1 podať liter cukrového roztoku 1:1, aby stavba prebehla rýchlejšie.

Celú operáciu urobte v čase kvitnutia vŕb ale primerane teplo, aby včely mohli vyletovať a donášať vodu, peľ a nektár.
Primerane silné včelstvo tento zákrok prežije bez ujmy na jarnom rozvoji. Robím to už 23 rokov (každému včelstvu umožním vybudovať nové plodisko s novými plástami) a nikdy som také niečo nespozoroval aby včelstvo utrpelo ujmu na plode alebo k zastaveniu rozvoja.

V spodnej debničke včely sa o plod starajú, včely sa liahnu, v hornej debničky včely postupne pribúdajú a stavajú Ms, vystavané Ms môžete prekladať na okraj plodiska.

Po dvoch týždňoch môžete úľ definitívne usporiadať, debničku so starými plástami z dna úľa odložíte, miesto z nej postavíte novovybudované plodisko na úľové dno, preložíte materskou mriežkou a tak debničkou so starými plástami.

Včely sa postupne so starých plástov vyliahnu, staré plásty splnia ešte svoju úlohu v nasledujúci znáškach. V novom plodisko bude život kypieť plnou silou. Staré plásty môžete postupne vymieňať v medníku, ale definitívnu výmenu môžete uskutočniť v budúcom roku.

Každá robota potrebujete čas, ale pri tomto spôsobe ho budete potreboavť najmenej a hlavne, že včely znášku (ak bude) využijú, včelár prakticky nič nestratí.

Pri NN debničkách to bude horšie, ale i tam to ide, do dvoch debničiek vložíme aj vyšší plást a pretože matka sa na starých plástoch sa nebude zdržiavať, včely prázdny priestor dostavajú divinou a zanesú medom.

-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev

Původní koncepce norského zimování je pojata jako způsob ozdravění včelstev od nosemové nákazy, aby takto „ošetřená“ včelstva šla do zimy s minimálním počtem spor nosemy. Kýženého výsledku se má dosáhnout zimováním na nově postaveném díle a termoterapií jako důsledek zvýšené stavební činnosti
V severských oblastech kde byla nosematoza velkým problémem, především u včelstev původní včely se takto včelaři snažili bojovat s nemocí, jež decimovala včelstva během zimování a jarního rozvoje, pokud včelstva vůbec vyzimovala .V našich podmínkách jsme měli podobné problémy, ale chovem silných kraňských včelstev byly odstraněny. Včelaři jež chovají slabá včelstva na nevhodných stanovištích, mohou mít problém v podobě nosematozy, ale změnou stanoviště a zootechniky lze problémy se zimováním odstranit.
Relativně novým problémem je invaze roztoče Varooa destructor. Varoáza je novodobým a lze říci stěžejním problémem celoevropského včelařství. Boj s touto nákazou je problematický.
Norské zimování se provádí v podletí ( v původní metodice je doporučováno září) tak, že se včelstvo vymete na mezistěny a intenzivním krmením se donutí ke stavbě nového díla. Intenzivní stavební činností se tvoří hodně metabolického tepla. Tělesná teplota jednotlivých včel je o něco zvýšena a toto zvýšení Nosema apis nesnáší. Není-li množství unikajícího tepla ze sezení včel velké(neuteplené úly), tak dochází k termoterapii. U tenkostěnných úlu je termoterapeutický efekt nejspíše podstatně snížen. Další výhodou této metody je obnova díla. Nové dílo je méně zatíženo patogeny a v neposlední řadě také rezidui varoacidních látek.
K norskému zimování jsem se dostal přečtením článku ve slovenském časopise Včelár. Rozhodl jsem se vše vyzkoušet tak jak to bylo v článku popisováno s tím rozdílem, že jsem přesunul termín přibližně na polovinu srpna. Zdalo se mi, že termín v září je zatěžující pro zimní generaci včel. S nosemovou nákazou jsem nikdy problémy neměl. Později jsem termín přesunul na dobu posledního vytáčení (u mne kolem 20. července). Tím spojíme dvě operace v jednu . Navíc si včely stihnou vychovat 2-4 generace včel , využijeme letní generaci k zpracování zásob a stavbě plástu. Důvodem proč, jsem se rozhodl otestovat norské zimování byl úplně jiný. V prvé řadě zvítězila moje zvědavost a zároveň jsem si tímto způsobem chtěl rozšířit zásobu souší. Taktéž mne napadlo, že mohu zlepšit zdravotní situaci včelstev biologickým bojem s varoázou. Včelstva totiž převáděním zbavíme veškerého plodu a tím i většiny roztočů. V té době jsem včelařil na r.m. 39x24 v různých nástavkových systémech. Metodu jsem několikrát s úspěchem použil včelstva a vyzimovala překvapivě velmi dobře. Novou metodu jsem zařadil do zootechniky včelaření stabilně. Každým rokem jsem několik včelstev takto zimoval.V době, kdy jsem řešil přechod na jinou rámkovou míru ¾ Langstroth, se metoda norského zimováni přímo nabízela. Přechod na jinou rámkovou míru je při absenci díla v nové rámkové míře problematický. Při přechodu z r.m. 39x24cm na ¾ Langstroth jsem použil dvě metody. Jednak přeřezání plodových a zásobních plástu do nových rámku a nor. zimování. Toto jsem prováděl u 5 a 5 včelstev. Měl jsem tím možnost ověřit si co je výhodnější z hlediska biologie včelstva. Musím konstatovat, že jediný rozdíl je v pracnosti obou způsobů a kvalitě díla v nových rámcích.
Přeřezávání plodových a medných plástů je opravdu nevděčná metoda. Musí se pracovat maximálně rychle. Přesto se člověk neubrání mnoha žihadlům i u mírných včelstev. S prodlužujícím se časem práce, jsou včely bodavější. Oproti tomu smetení včelstva na mezistěny je rychlé a s minimem žihadel.
V případě norského zimování záleží na počtu včelstev, která chceme takto převést a také máme-li k dispozici několik souší nové míry. V případě, že nemáme souše nové r. míry k dispozici necháme si je postavit smetenci, nebo roji. Kdybychom použili jen mezistěny, tak včely opustí úl a vžebrají se do sousedních včelstev . Včelstva rozdělíme na dvě skupiny. První převedeme první rok a druhou si necháme na rok příští. Máme-li alespoň tolik nových souší , je to jednodušší. Pro každé převáděné včelstvo počítáme s jednou souší nové rámkové míry. Taktéž musíme počítat s tím, že nám zůstane hodně plodových a zásobných plástů. Proto skupinu včelstev kterou nebudeme převádět vytočíme dříve a připravíme na nasazení nástavku s plodovými a zásobními plásty.
Nyní k samotné metodě:
Vše si předem promyslíme a připravíme, což je důležité aby vše proběhlo rychle a bez zbytečného hledání potřebných věcí. Včelstvo, které převádíme odsuneme stranou a na jeho místo dáme nový úl vybavený dobře zatavenými mezistěnami, přičemž uprostřed nástavku je jedna souš. Včelstvo rozebereme a najdeme plást s matkou, který ometeme opatrně na vystavěnou souš i s matkou. Rámky srazíme k sobě a nový úl zavřeme. Můžeme také nalezenou matku vložit do klícky kterou zavěsíme na jednu stranu rozestupu souše a mezistěny. Je však nebezpečí, že včely během horlivého stavění rozestup prostaví příčnou stavbou a pokazí nám tak novou sousední souš. Já klíckování nevyužívám. Další částí práce je ometení veškerých včel do rojáku přes smyk. Plodové plásty které nám zůstanou zužitkujeme do druhé skupiny včelstev, oddělků, nebo odrojených včelstev. Záleží na situaci a plánu.
Včely z rojáku nasypeme na náběh (musí být velký a dobře upevněný k česnu) a necháme včely vcestovat dovnitř. Lze také nasadit prázdný nástavek a včely nasypat do něj. Především je to lepší, budeme-li prázdný nástavek používat ke krmení. Krmítko vložíme před nasypáním včel z rojáku (u mne plastová nádoba s korkovými špunty). Ještě zužitkujeme plodové plásty a je hotovo. Přeložené včelstvo začneme intenzivně krmit,ale až večer. Nalijeme roztok do krmítka a dáme uteplivku na krmný nástavek. Díky intenzivnímu krmení včely rychle postaví nové dílo. Je velmi důležité za 2-3 dny odebrat souš a vložit místo ní mezistěnu. V případě, že bychom souš ponechali, tak se matka bude snažit klást hlavně do ní. Odebráním souše si totiž matka vynutí prostor pro kladení v nových plástech. Včely mají tendenci zanášet nově postavené plásty krmivem a omezili by tak matku v kladení na ponechanou souš. Krajních mezistěn by si nevšímali a postavené by byli rozšířené. Odebraný plást zanesený z velké části zásobami a zakladený můžeme použít pro další včelstvo určené k přeložení. Intenzivním krmením( tolik kolik včely berou) docílíme rychlé stavby. Asi tak za týden překontrolujeme jak včely stavějí a případně přeskupíme krajní mezistěny doprostřed a vystavěné ke krajům. Stává se, že krajní mezistěny jsou nedostavěné a tímto včely donutíme k jejich dostavění. Obzvláště se to stává v případě použití nízkých nástavků. V mém případě smetené včelstvo z pěti nástavků „nacpu“ do dvou. Včelstvo tak plně zaplní oba nástavky a ještě se vyvěsí do podmetu (10cm). Lépe obsazené nástavky znamenají rychlejší stavbu v lepších tepelných poměrech pro včelstvo. Hůře jsou stavěny mezistěny ve spodním nástavku a na krajích. Přeskupením rámků tento nedostatek odstraníme. Během 14 dní má přeložené včelstvo postavené všechny mezistěny, zpracované zásoby a matka již intenzivně klade. Získali jsme tak včelstvo na novém díle, zbavené velké části roztočů,které má zpracováno ¾ zásob na zimu. Dokrmení dokončíme v první dekádě září. Ještě se mi nestalo, aby takto přeložené včelstvo špatně vyzimovalo. Je pravda, že jde do zimy o malinko slabší než ostatní nepřekládaná včelstva,ale na jaře vše dožene. Existuje jeden problém při použití norského zimování, kterým je pyl. Smetením včelstva na mezistěny jej připravíme také o nanošený pyl. Pylové plásty uschováme, nebo přidáme do včelstev před krmením na „zakonzervování“ V oblastech kde je přínos pylu v podletí malý, je důležité takto ošetřeným včelstvům přidat pylové plásty. V opačném případě včelstva trpí nedostatkem pylu a to se projeví hlavně v předjaří a na jaře. Taková včelstva na jaře zeslábnou více než ostatní a nepřijdou-li dny s velkým přínosem pylu, včelstvo nemůže intenzivně plodovat. Naštěstí to není můj případ, protože v podletí je pylu dostatek. Včelstva na novém díle si tak stačí udělat zásoby dostačující až do doby, kdy na jaře začne všechno kvést. V rámci boje s varoázou se naskýtá také jeden problém. Ze včelstev u kterých provádíme norské zimování získáme velké množství plodových plástů , které vložíme do včelstev druhé skupiny, kterou takto zimovat nebudeme. První skupině včelstev takto „pustíme“ žilou, ale zároveň odebereme i mnoho roztočů V. destructor. Druhá skupina je posílena nejenom o plod,ale také o roztoče! Na to je třeba myslet a včelstva s přidaným plodem proléčit kys.mravenčí (formidol).
V závěru jen několik poznámek:
1.       ideální je spojit norské zimování s vytáčením posledního medu.
2.       použité rámky musí být dobře drátované a mezistěna pevně zatavená
3.       musí se použít souš doprostřed mezi mezistěny, kterou za 3 dny odstraníme záměnou za mezistěnu.
4.       intenzivně krmíme-tolik kolik včely stačí brát
5.       asi tak po týdnu zkontrolujeme průběh stavby a případně nedostavěné mezistěny přehodíme na střed
6.       za 14 dní provedeme kontrolu plodu a uložení zásob, případně upravíme sezení
7.       dokrmení na zimu přibližně v první dekádě září
8.       v oblastech s malým přínosem pylu myslíme na dodání pylových plástu
9.       u včelstev do kterých přidáváme plodové plásty odebrané ze skupiny „norského zimování“ pečlivě sledujeme intenzitu napadení V.destructor a při zvýšeném spadu nasadíme odparné desky s kys. mravenčí

pozn. Tento článek jsem zaslal do redakce moderního včelaře. Nebyl otištěn ani se mi nikdo neozval, proto jsem ho nakopíroval do konference.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76646 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26318 do č. 26378)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu