Včelařská konference

Nemáš pravdu za zhruba 50 roků včelaření v různých úlech od zadováků přes budečáky, univerzální, až po dnešní tenkostěnné úly vždy se tak jednou z 3 roky setkám s takovým včelstvem které jen odděláš víko tak startují jak stíhačky k útoku
Je pravdu, že náprava takového včelstva je mnohem snažší v nástavkovém jak v zadem přístupném úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: divokost vcelstev
> Datum: 31.12.2007 11:08:44
> ----------------------------------------
> Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
> víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
> protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
> nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
> to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
> otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
> rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
> a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
> nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
> rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
> včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
> ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
> se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
> Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
> včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
> hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
> hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
> doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
> naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
> etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
> po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
> včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
> Subject: divokost vcelstev
>
>
> Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
> tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
> nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
> otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
> již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
> UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
> :-(
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> > Datum: 31.12.2007 09:57:36
> > ----------------------------------------
> > > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
> jednoducho
> > > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
> dnešné
> > > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
> myslím,
> > > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> > Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
> >
> >
> > Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> > Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
> myslím,
> > že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> > jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> > Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> > zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> > včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> > let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> > kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> > nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> > včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> > trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> > hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> > divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> > ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> > chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> > desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
> dnešních
> > včelách to musí být znát.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1 není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto

Matka = A
Otec = B
Postup Křížení.
A × B = F1
F1 × B = F2
F2 × B = F3
Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 11:08:38
> ----------------------------------------
> Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> zdraví a medu.M.H.
>
>
>

Do kdy se vlastně musí odevzdat měl?

To znám také a zadovák nemám žádný.Mám jenom nástavky.Jedná se právě o "vkládání" Gabonů do plodiště. Uteču do boudy kde je tma, část včel odletí a ostatní čekají před a na boudě až se vrátím. Tu nejhorší verbež odvedu k jezírku, tam si třeba na chvíli lehnu do vysoké trávy a pak poklusem k úlu rychle zatím přikryté včely uzavřít. Nějaké velké ohledy si musím odpustit, protože pokouření, smetání z okrajů nástavku má za následek "vylití" včel takže pak již ne! Teda ve všech případech bych měl použít minulý čas. Letošní rok jsem dopadl bledě, a spíš se těším na ten příští až zase nějaká žihadla dostanu, teda jestli bude od koho.

Když se kdysi před hodně lety začala varróza blížit z východu, znejistěl jsem a oba kočovné vozy prodal. Udělal jsem dobře, protože o dva roky jsem všechna zbylá včelstva vysířil. Když jsem je prodával neměl jsem k nim ani kuklu, ani rukavice, tak byla včelstva v nich mírná. Proč tomu tak bylo: Používal jsem chov. materiál od svého skvělého a nezap. učitele J. Topinky z Úhonic, za hluboké totality soukromého včelaře. Tedy žádná inseminace pouze výběr a porovnávání. Od těch dob jsem nic tak mírného neměl a to i navzdory tomu, že dnes používám jak inseminované matky, tak otev. matečníky od špičk. chovatelů. Takže se těm pitomnostem jak dřív bylo hůř se jen shovívavě usmívám. Potomstvo od IM z Dolu již se mírností k tomuto ideálu hodně blížilo, ale v 2 generaci o tuto vzácnost rychle přišlo a v medu ty výsledky také trochu zaostávaly. Takže nic moc. Takže ať se všem v příštím roce daří. Zdraví R.- Stonjek

Rok nám uplynul jako voda. Byl to rok do jisté míry neojedinělý. ,,Italská,, zima a přemnožení roztoče varroa mluví za své.
Pro některé, jako pro mě, to byl také rok nového začátku. Mor je hrozná věc. Před pár léty jsem si ho nevědomě dovlekl přímo z ohniska.
Všichni včelaři, jejichž včelstva onemocněla, by se měli vážně zamyslet nad tímto stavem. Nemohou za propuknutí nákazy sami? V mnoha případech je včelí nemoc způsobena špatným včelaření, lépe řečeno pavčelařením. Stavy včelstev některých ,,přátel,, jsou někdy i katastrofální( prehistorické úly s centimetrovými nánosy špíny, staré, mnoho let neobměňované dílo, opuštěné úly přístupné včelám, velmislabá včelstva, neprovádění dezinfekce ). Nedivme se , když jsou takové včelnice semeništěm nákaz. Všichni by měli v zájmu zachování dobrého zdravotní stavu včelstev dbát na hygienu, netrpět na stanovišti příliš slabá včelstva a dodržovat veterinární nařízení! Kdyby tomu tak bylo všeobecně, určitě by nákazová situace byla znatelně lepší.
Tento rok došlo místy k rozsáhlému přemnožení varroázy. Letos jsem v srpnu dal 4x Formidol a GOBON, ale přesto jsem měl po první fumigaci spad kolem 1000 roztočů, což mě velmi překvapilo, protože začátkem září jsem měl denní spad skoro nulový. Doufám, že na jaře nebudu muset provádět u svých včelstev jarní ošetření, nechce se mi je rozebírat v předjaří. U silných včelstev je jarní léčení opravdu nezáviděníhodná činnost. Udivují mě zprávy o podivném vytracení včel z úlu během pár dnů.
Doufejme, že se v příštím roce zamoření varroázou podstatně sníží.


Přeji všem mnoho úspěchů v nadcházejícím roce 2008.
S pozdravem...M. Václavek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Saturday, December 29, 2007 10:44 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider


Formidol byl vyvinut aby nebylo k léčení potřeba další zařízení k aplikaci kyseliny mravenčí jinak účinná látka je stejné
a odpařovače jsou lepší jen proto, protože je používají na západě. ;-). :-)))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V.Rajchart <vrajchart/=/seznam.cz>
> Předmět: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 28.12.2007 22:57:24
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli má někdo zkušenosti s odpařovači nassenheider? Chci
> si je pořídit a nevím jestli budou lepší než formidol.Zajimalo by mě jestli
> stačí jeden nebo musí být dva odpařovače do včelstva.
>
>
>

Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
Subject: divokost vcelstev


Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
:-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně zdraví a medu.M.H.

Někteří již na Tři Krále

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Apis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: divokost vcelstev-medobran?
> Datum: 31.12.2007 10:47:31
> ----------------------------------------
> Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.
>
>
>

Z archivu

Včelky
Blaženě bděte v hnízda teplém tichu,
zlatavé svěřenky!
ať zloba času vás pomíjí.

Na jarem rozkvetlou jívu
a pasek voňavost,barevnou krásu
a na svět rozezvučelý
se těšme spolu.

Pepan

Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.

Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o :-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

dnešní hekři ti to již dělají jinak , Adresy vyhledávají již podle poskytovatele Toho nemůžeš vynechat a je úplně jedno jaký znak bude místo zavináče stačí si spamy prohlédnou t hlavně ty hromadně rozesílaná a hned pochopíš jak se to dělá obvykle jsou to i stovky adres začínající na určité jméno a stejný poskytovatel za zavináčem a ochrana proti spamu na servrech je založena na vyhledávání kritických slov v textu a jejich slovosledu k jejich překonání pak stačí do slova vložit třeba tečku a již projde . a ty vlny přicházejí vždy po překonání těchto filtrů Tyto spamy je nutné smazat jako spamy a filtry si to zase zapamatují a přestane to chodit . Hekr pak zase změní písmenko a celý kolotoč jede na novo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: emailové příspěvky
> Datum: 30.12.2007 15:07:32
> ----------------------------------------
> Jsou roboti (programi) co hledají na internetu platné emailové adresy, a
> tato diskuze není ničím jiným než zdrojem adres (stačí dat vyhledat /=/ a
> ukladaji si to) pokud se zaregistrujete, nebo zadate adresu ješta na par
> mist (jiné konference) tak je na to zadelano rychlejš než na chleba. Jediná
> obrana je mít 2 schránky, jednu na spam , diskuze a spol a jednu kam mi
> píšou známí a tak.....
>
> Madra
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Radim Poláąek
> Sent: Saturday, December 29, 2007 9:44 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: emailové příspěvky
>
> Přesně tak. Já bych se ještě přimlouval, aby se do příspěvků psaly české
> předměty mailů. Někdy od 22 prosince se skokem zvýšil počet spamů na můj
> mail z 20 - 30 denně na odhadem 150 denně a stále to trvá. Nevím proč,
> jestli někdo hacknul antispamovou ochranu serveru poskytovatele schránky
> nebo co. Každopádně maily s nepovědomým odesílatelem a nečeským předmětem
> automaticky mažu a maily z konference bych mohl smazat taky.
> Uvažuji o přechodu na jinou mailovou adresu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 28, 2007 5:11 PM
> Subject: RE: emailové příspěvky
>
>
> Se vším, jak jste to vysvětlil souhlasím a rozumím. Ale to, o co mi jde a co
> jsem i popsal je, že se můj příspěvek odeslaný mailem vůbec ( ani po
> několika dnech !!) na webu nezobrazí, přestože jej server rozešle na všechny
> mailové adresy.
>
> To by znamenalo, že můj příspěvek vyhodnotí server jako spam a proto ho do
> databáze nepustí, ale přesto ho rozešle na všechny adresy.
> Nevím už, jak to srozumitelněji popsat ( vzhledem k tomu, že nejsem odborník
> na počítače ).
> Vadí mi to už jen proto, že se mi v poště občas začnou objevovat příspěvky
> (odpovědi) na předmět ( téma), které pro mne nemá začátek. Budiž: najdu si
> ten výchozí příspěvek na webu a není problém.
> Ale hlavně mi to vadí proto, že na například: na některé téma zareaguji, dám
> si práci s vypracováním reakce, odešlu, přijde mi mailem můj příspěvek ( to
> je pro mne důkaz, že ho všichni, kteří sledují konferenci emailem dostali a
> také důkaz toho, že to ani můj počítač nevyhodnotil jako spam). Po čase mi
> mailem začnou přicházet reakce jiných účastníků konference, ale ne jako
> reakce na můj příspěvek, ale pouze na časově předchozí, nebo následující
> reakce. Protože je mi to divné, kouknu na web a ejhle, vše je jasné, protože
> tam jsou vidět téměř všechny příspěvky časově před i po mém mailu, jen ne
> ten můj příspěvek. Skoro si připadám jako leprou stižený, ale neberu to jako
> tragédii.
> Nebo bych se měl přidat ke včelkám postiženým CCD a odejít tiše uhynout mimo
> úl ( zde míněno mimo konferenci . :-O))). Konferenci spíš jen sleduji, i
> když bych občas rád přispěl a neměl pocit diskriminace.
> I jsem se pokoušel znovu do konference a přihlásit - server mi odpověděl
> proč se o to pokouším, když už jsem přihlášen. Také jsem napsal správci
> konference, ale dopis jsem v zápětí vzal zpět, protože to zrovna několik
> následujících chvíl fungovalo ( a já se těšil, že už to bude nastálo ).
>
> Omlouvám se všem, koho tímto detailnějším líčením obtěžuji, ale i z odpovědi
> př. Mudrocha vyplývá, že ani jemu není jasné, kde je můj ( a asi nejen můj )
> problém. Poradíte mi někdo, zda přecejen nemůže být chyba u mne?
>
> Josef Kala
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> vcely/=/mudroch.cz
> Sent: Friday, December 28, 2007 3:32 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: emailové příspěvky
>
> Nejsem administrator teto konference, ale duvod proc se prispevky pri
> odeslani mailem zobrazi resp. odeslou az po nejake dobe muze byt ten, ze
> prispevky zasilane mailem se zpracovavaji davkove tzn.:
> - poslete mail
> - prichozi maily software konference zpracovava "davkove" - proste se
> pravidelne po nejake dobe spusti skript, ktery nove prichozi prispevky
> vlozi do databaze konference a nasledne odesle mail vsem uzivateum
> konference. Dulezite je slovo "po nejake dobe" napr. muze zaviset i na
> vytizenosti daneho serveru
>
> Jestlize prispevek zadate pres web, tak jej vlozite primo do databaze a
> rovnou se tento prispevek odesle i uzivatelum tzn. odpada skript kontroly
> prichozich mailu a vkladani do databaze.
>
> Co se tyce toho, ze nekomu prispevek vubec neprijde. To muze byt zpusobeno
> nastavenim vaseho postovniho klienta resp. tzv. spam filteru (filtrem
> nevyzadane posty). Obcas se totiz stane, ze vas spamfilter vyhodnoti
> prispevek jako "spam" ackoliv se o spam nejedna. Mluvim z vlastni
> zkusenosti, kdy jsem take myslel, ze mi nektere prispevky vubec nedosly,
> ale pak jsem se podival do slozky "nevyzadana posta" (spam) a prispevky
> byly tam...
>
> Ale jak jsem psal, nejsem administrator konference, mozna je vsechno
> jinak, tak me prosim prip. nekamenujte ;-).
>
> TM.
>
> > Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za
> > několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to
> > nefunguje stejně dokonale z emailu.
> > Josef Kala
> >
>
>
>
>
> __________ Informace od NOD32 2752 (20071228) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>
>
>

> Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
včelách to musí být znát.

R. Polášek

Nový chovatelský řád? To bych si nedovolil,když je nový tak musí už být téměř dokonalý.Nebo se pletu? Cítím,že víš o čem to je.Musím se přiznat,že mám v tomto případě špatný smysl pro humor.Připadá mi to právě teď jako černý humor.Dalo by se to pojmenovat daleko výstižněji a také ostřeji! Dnes však je 31.12. a to je datum pro srandu a né chovatelský řád. Přeji všem hodně zdraví,štěstí do Nového roku 2008. Snad také držme si palce ať nám toho moc nepadne abychom se mohli radovat z jarního bouřlivého rozvoje. J.Horký Dobříš hitzel.db/=/seznam.cz

Vážení přátelé,
děkuji všem za diskusi a zkušenosti s tímto úlovým systémem. Jak ale vidím, zázraky se nedějí. Určitě by se neutajily. Nicméně Vám všem diskutujícím na jakékoli téma přeji do nastávajícího roku mnoho zdraví Vám i Vašim rodinám, dobrý zdravotní stav i vašim včelám a samozřejmě i trochu toho pokakaného štěstíčka.

Josef Křapka, Bečov u Mostu

Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti, dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10.
R.P.

Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím, že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

Prvý raz som navštívil včely v úli, keď som mal 17 rokov. Otec začal včaláriť rok pred tým a hneď v nasledujúcej sezóne včelstvo vysatavalo Ms okrem plodiska aj v medníku. Agátovú znášku včely dokonale využili a úplne naplnili medom 11 plástov v medníku + v plodisku.
Prišiel čas vytáčať med, medomet bol pripravený a otca nikde. Rozhodol som med vytočiť úplne sám, i keď som to nikdy nevidel ani nerobil. Plne zanesené a včelami obsadené plásty som vyberal bez dymu a bez ochrany hlavy. Odviečkovacou vidličkou mi bola vidlička z obedového servisu , pretože tú otec nemal a ja som nevedel, že sa to robí špeciálnou. Napriek tomu som dokázal vytočiť 32 kg medu.

Trochu obšírne, no a pri mojich neznalostiach a hrubým zachádzaním s včelami, zmetaní pred úľom, som neobdržal ani jedno žihadlo. A to trvalo stále aj pri mojich včelách ani po 52 rokoch nemám pichavé včely, i keď bez žihadla sa to vždy neobíde. A to všetko bez špeciálnej selekcie.

Takže povedať, že dnešné včely sú hodne divoké aj po určitom výbere chovných línií, nie je opodstatnené. Včely pri nevhodnom zaobchádzaní , nepriaznivom vplyve slnečnej činnosti, bez dymu, budú vždy nepríjemným spoločníkom. Nakoniec, veď ak by nepichali, o čom by sme písali?

Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Priateľ, mechnizmus osadenia plástov Ste si zle overil. Jednotlivé plásty sa vkladajú do obalu- nosiča plástov aj jednotlivo, na hociktorom mieste. Takže v tomto nie je pre včelára problém. problém je v inom, sú drahé.
Np poznám včelára, ktorý má úľmi s otáčavými plodiskami
osadené týmito úľmi.

Úle dokáže vyrobiť vo svojej dielni za dobré peniaze, o nič nie drahšie ako obyčajné úle. Okrúhle rámiky vyrába z plastických vodovodných rúr s predpísaným priemerom. Kruh po odpílení opracuje na sústruhu. Skúsenosti s včelárením autor popísal na www.vcely.sk/technológia.

Ja napriek dobrým osobným referenciám od majiteľa týchto vlastoručne vyrobených úľov, ostanem v typických nadstavkových úľov.

Pepo! Doufám, že nechceš kritizovat nový navrhovaný chovatelský řád? Neboj se alespoň bude sranda! Zdraví R. Stonjek

Jsou roboti (programi) co hledají na internetu platné emailové adresy, a
tato diskuze není ničím jiným než zdrojem adres (stačí dat vyhledat /=/ a
ukladaji si to) pokud se zaregistrujete, nebo zadate adresu ješta na par
mist (jiné konference) tak je na to zadelano rychlejš než na chleba. Jediná
obrana je mít 2 schránky, jednu na spam , diskuze a spol a jednu kam mi
píšou známí a tak.....

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláąek
Sent: Saturday, December 29, 2007 9:44 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: emailové příspěvky

Přesně tak. Já bych se ještě přimlouval, aby se do příspěvků psaly české
předměty mailů. Někdy od 22 prosince se skokem zvýšil počet spamů na můj
mail z 20 - 30 denně na odhadem 150 denně a stále to trvá. Nevím proč,
jestli někdo hacknul antispamovou ochranu serveru poskytovatele schránky
nebo co. Každopádně maily s nepovědomým odesílatelem a nečeským předmětem
automaticky mažu a maily z konference bych mohl smazat taky.
Uvažuji o přechodu na jinou mailovou adresu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 28, 2007 5:11 PM
Subject: RE: emailové příspěvky


Se vším, jak jste to vysvětlil souhlasím a rozumím. Ale to, o co mi jde a co
jsem i popsal je, že se můj příspěvek odeslaný mailem vůbec ( ani po
několika dnech !!) na webu nezobrazí, přestože jej server rozešle na všechny
mailové adresy.

To by znamenalo, že můj příspěvek vyhodnotí server jako spam a proto ho do
databáze nepustí, ale přesto ho rozešle na všechny adresy.
Nevím už, jak to srozumitelněji popsat ( vzhledem k tomu, že nejsem odborník
na počítače ).
Vadí mi to už jen proto, že se mi v poště občas začnou objevovat příspěvky
(odpovědi) na předmět ( téma), které pro mne nemá začátek. Budiž: najdu si
ten výchozí příspěvek na webu a není problém.
Ale hlavně mi to vadí proto, že na například: na některé téma zareaguji, dám
si práci s vypracováním reakce, odešlu, přijde mi mailem můj příspěvek ( to
je pro mne důkaz, že ho všichni, kteří sledují konferenci emailem dostali a
také důkaz toho, že to ani můj počítač nevyhodnotil jako spam). Po čase mi
mailem začnou přicházet reakce jiných účastníků konference, ale ne jako
reakce na můj příspěvek, ale pouze na časově předchozí, nebo následující
reakce. Protože je mi to divné, kouknu na web a ejhle, vše je jasné, protože
tam jsou vidět téměř všechny příspěvky časově před i po mém mailu, jen ne
ten můj příspěvek. Skoro si připadám jako leprou stižený, ale neberu to jako
tragédii.
Nebo bych se měl přidat ke včelkám postiženým CCD a odejít tiše uhynout mimo
úl ( zde míněno mimo konferenci . :-O))). Konferenci spíš jen sleduji, i
když bych občas rád přispěl a neměl pocit diskriminace.
I jsem se pokoušel znovu do konference a přihlásit - server mi odpověděl
proč se o to pokouším, když už jsem přihlášen. Také jsem napsal správci
konference, ale dopis jsem v zápětí vzal zpět, protože to zrovna několik
následujících chvíl fungovalo ( a já se těšil, že už to bude nastálo ).

Omlouvám se všem, koho tímto detailnějším líčením obtěžuji, ale i z odpovědi
př. Mudrocha vyplývá, že ani jemu není jasné, kde je můj ( a asi nejen můj )
problém. Poradíte mi někdo, zda přecejen nemůže být chyba u mne?

Josef Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vcely/=/mudroch.cz
Sent: Friday, December 28, 2007 3:32 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: emailové příspěvky

Nejsem administrator teto konference, ale duvod proc se prispevky pri
odeslani mailem zobrazi resp. odeslou az po nejake dobe muze byt ten, ze
prispevky zasilane mailem se zpracovavaji davkove tzn.:
- poslete mail
- prichozi maily software konference zpracovava "davkove" - proste se
pravidelne po nejake dobe spusti skript, ktery nove prichozi prispevky
vlozi do databaze konference a nasledne odesle mail vsem uzivateum
konference. Dulezite je slovo "po nejake dobe" napr. muze zaviset i na
vytizenosti daneho serveru

Jestlize prispevek zadate pres web, tak jej vlozite primo do databaze a
rovnou se tento prispevek odesle i uzivatelum tzn. odpada skript kontroly
prichozich mailu a vkladani do databaze.

Co se tyce toho, ze nekomu prispevek vubec neprijde. To muze byt zpusobeno
nastavenim vaseho postovniho klienta resp. tzv. spam filteru (filtrem
nevyzadane posty). Obcas se totiz stane, ze vas spamfilter vyhodnoti
prispevek jako "spam" ackoliv se o spam nejedna. Mluvim z vlastni
zkusenosti, kdy jsem take myslel, ze mi nektere prispevky vubec nedosly,
ale pak jsem se podival do slozky "nevyzadana posta" (spam) a prispevky
byly tam...

Ale jak jsem psal, nejsem administrator konference, mozna je vsechno
jinak, tak me prosim prip. nekamenujte ;-).

TM.

> Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za
> několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to
> nefunguje stejně dokonale z emailu.
> Josef Kala
>




__________ Informace od NOD32 2752 (20071228) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Mno dival jsem se na ul rotapi v nasavrkách a podle mne je to strašne
složitej ul.... Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Muj názor je ten, že si stim může vyhrát jen člověk s několika málo
včelstvi, protože, mit to nekde v lese, kam člověk jede jednou za čas, tak
musíte mít zdroj elektřiny (solární panel) a u mechaniky, není nikdy
zaručena 100% funkčnost (od toho jsou záruky) takže když nemate jedno a
porouchá se druhé je veškerá výhoda v háji a máte tam jen hodne drahou a
složitou hračku....

Aneb zlatý bedýnky...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, December 28, 2007 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme
nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x
Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání
Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím
představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7
Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas.
Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného
propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného
pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na
vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné
dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici
jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku
jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl
vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi
vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak
málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam
se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

gfgfdg

No horem to je jednoznačně výhodnější. Pokud se formidol dá dospodu, ta
účinnost je menší, protože včely skutečně část kyseliny vyženou ven. Ale jen
část, takže to je takové méně výhodné nouzovější řešení. Při zasunování
formidolu místo mřížky je pravda, že po vysunutí mřížky včely propojí rámky
v plodišti a medníku souvislou vrstvou jedinců. Tady se ukáže , jestli
včelař umí skutečně se včelami pracovat, ne jenom přehazovat nástavky plné
včel, případně jestli kašle na vyřazování divokých včelstev. Do nyní
běžného klidného až středně divokého včelstva, pokud není rozrušeno, se dá
rovnoměrným pohybem za pomoci kuřáku ten formidol bez nějakého zvláštního
rozrušení zasunout i mezi ty včely. Když se jen otevřou včely, pokouří se,
pomalým rovnoměrným pohybem se formidol zasune, případně se přitom na včely
kolem zakuřuje a zase se včely zavřou, vyletí jich jen pár a ty většinou
nejsou rozrušené, takže nebodnou a vrací se česnem do úlu. Těch pár
bodajících včel s vysokou pravděpodobností bodne jen do rukavice nebo
pláště, ne do kůže. Pouze mimořádně divoká včelstva se za tak krátkou dobu
dokáží rozrušit a houfně vyletět, těch je ale už dneska málo. Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti,
dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10. Pokud se formidol vkládá
rovnou při vytahování mřížky, vyhodí se medníkové rámky, pak se vytáhne
mřížka, protože jen vytáhnout kvůli zatmelení nejde, vloží se zpátky
medníkové rámky, třeba jiné a před uzavřením včelstva okénky se mezi medník
a plodiště silně zakouří, včely, co se tam mezitím zavěsily, většinou
zalezou zpátky mezi rámky, okamžitě se tam vloží formidol a úl se zavře.
Takovým způsobem vložený formidol včely nijak nerozruší a než si včely
všimnou, že mají v úlu nějakou smradlavou kyselinu a že by kvůli tomu měly
na někoho útočit, úl je zavřený. Přirozeně pokud je potřeba něco změnit v
plodišti, přeháže se i plodiště a jako samozřejmá věc odkryté části drážek
se protáhnou a očistí od propolisu. V včelíně nebo dokonce odpérovaném
kočovném včelínu se ještě objeví jedna odlišnost v ošetřování včelstev
oproti nástavkům umístěným venku. V odpérovaném včelíně se rychlými pohyby
rozhoupá celý včelín a v stabilním včelíně se taky otřesy šíří do včelstev
poměrně rychle, zatímco venku to je prakticky jedno. Dlouholetý nástavkář je
zvyklý pracovat rychle, přehazovat celé nastavky atd a v uzavřeném prostoru
vůbec neregistruje, že "vyrábí" otřesy, které se šíří i do ještě
neotevřených včelstev a rozrušuje je. Tak už třetí a další včelstva jsou
tedy v uzavřeném včelíně kolikrát rozrušena ještě dříve, než je včelař
otevře a tudíž průběh zásahu bez plošných útoků včel je nereálný. Podle mně
je toto dost rozdíl , kterým se odlišují dnešní nástavkáři, kteří obvykle
dělají důvěrníky, od starších včelařů zvyklých pracovat ve včelínech a třeba
se zadováky prakticky libovolně dlouho bez nějakého velkého rozrušení
okolních včelstev. Zaznamenal jsem ale i venkovní stojany udělané takovým
způsobem, že práce v jednom úlu stojan rozhoupe, tam bude efekt tentýž.
Hlavně při práci ve včelstvech delší než několik minut, ale takové úly může
rozhoupat i vítr, včelař potom zaznamenává takové včely občas zdálnlivě bez
důvodu jako silně divoké.
Co se týká vkládání Gabonu, kvůli vkládání do plodiště vyhazovat celý
medník, případně i mřížku, aby byl přístup shora do plodiště za cenu nejméně
trojnásobného prodloužení doby práce se včelami, tak to už je typická
deformace nástavkáře, nic jiného. Proto to jsou úly se zadním přístupem, aby
se kvůli přístupu do plodiště nemusel vyhazovat medník. Samozřejmě kdo je
lempl, nečistí drážky, nechává rámky propojit můstky s mřížkou, tak vybírání
rámků zezadu z plodiště se může jevit jako velice obtížně proveditelná věc,
ale to z medníku taky. V udržovaném úlu to znamená vytáhnout mezi 5 - 10
rámky a zase je tam bez prohlídky vrátit + gabon a to je těch 5, maximálně
10 minut na úl.
Problém asi bude v tom, že kteří včelaři by ty zadováky udržovali, takže by
taková manipulace byla vcelku v pohodě, přešli na nastavky a u zadováků zbyl
i hlavně jen ti včelaři, kteří na to kašlou nebo kteří už nemohou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 6:21 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


> Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek,
> abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně
jim
> nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější
> je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy
> česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí.
> Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na
> mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože
> touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat
> Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi
> celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky.
> Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
> Zdraví R. Stonjek

Pane Václavku máte pravdu, ale pro mne není problém na vyzkoušení přišroubovat 2 čepy na úl a pootáčet servopohonem. Za takové snížení výnosu ….V Maďarsku, kde to vzniklo, mají za rok přes 1700 hodin slunečního svitu. To je velké plus pro včely. Na kotárech u nás a severní straně je to pod 1400 hodin. Jde mi o něco jiného.Vycházím z faktů. Zatím na odzkoušení mi stačí, že už 3 včelař začne včelařit s novým typem úlů a jednoduchou metodou. Je to zkušený včelař a včely převzal po otci před 20 lety.
B.V.

Spamer zfalšoval adresu odesílatele a poslal mail jakoby z mé hlavní adresy
na mou vedlejší nepoužívanou mailovou adresu. Já si toho při zařazování
spamů do seznamu blokovaných adres zřejmě nevšiml a dal svůj mail do
seznamu.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 11:53 AM
Subject: Re: Re:mizej?c? p??sp?vky


> bylo vymalováno. Omlouvám se.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 29, 2007 11:21 AM
> Subject: Re:mizej?c? p??sp?vky
>
>
> Ono úplně někdy stačí svůj příspěvek smazat jako spam a je vymalováno
>
> Pepan

Dnes jsme opravili výpadek spojení mailového rozhraní konference s webovým. Jednalo se o jednostranné přerušení spojení z mailu na web (opačným směrem to fungovalo normálně). Právě tato asymetričnost výpadku propojení obou rozhraní způsobila, že jsme to nezaregistrovali dříve.

Všem účastníkům se omlouvám.

Prosím, v případě dalších problémů pište kdykoliv přímo na e-mailovou adresu správce uvedenou na titulní straně konference dole. (Jinak se mi zpráva o chybě může ztratit mezi spoustou ostatních příspěvků.)

Rozhodně se nejednalo o žádnou "censuru" :-)

Ještě jednou se za výpadek propojení omlouvám.

Přeji včelařsky dobrý nový rok 2008!
A co nejmenší škody způsobené varroázou (já jsem na svém druhém stanovišti u Prahy přišel letos na podzim o polovinu včelstev... Na prvním stanovišti na Vysočině se Varroa drží na úrovni minulých let.)

J.P. Baudiš

ZDRAVÍM VŠECHNY PŘATELE TETO KONFERENCE,NABÍZÍM MOŽNOST DOPRAVY(SVEZENÍ) NA 7.SETKÁNÍ DADANTKLUBU. CHCI VYRAZIT V SOBOTU 5.1 OKOLO 5 HOD Z VODNAN PRES PISEK,PRAHA,MĚLNIK.
DOMU SE CHCI VRÁTIT V NEDĚLI PO SKONČENÍ AKCE.
PREJI VSE DOBRÉ. J. TLAPA 728 885 011

Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek, abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně jim nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí. Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky. Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
Zdraví R. Stonjek

testovaci prispevek

podano e-mailem

Spravce konference

Test rozhrani konference mail->web.

Pane Polášku nemáte zakázanou tuhle konferenci? to asi doufám dnes už snad není možné! Ikdyž ,ale to už bych ji měl také zakázanou pro to co tu občas napíšu a což teprve co nenapíšu! Třeba na téma chovy.

Zase zmizely moje příspěvky. Tři, co jsem napsal ráno

Pane Vojtěchu, to je sice hezké, že máte úly uzpůsobené na otáčení rámků, ale výrobci ROTAPI-úlů předpokládají otáčení plodiště 4 x za den ( každých 6 hodin, ve dne i v noci ), aby se jejich údajný efekt dostavil.
Pochybuji, že budete nástavky otáčet takhle intenzivně a to po celé produkční období. Pak bude výsledek Vašeho experimentu zkreslený.

Co k tomu napsat,potřebuje to ještě čas. Když dáte vydělat veterinárům budete mít papír na úhyn.Já jsem napsal,že mě se nepodařilo zatím nikoho ukecat aby si koupil nový úl.To ale neznamená ,že nejsou včelaři kteří si nové úly koupit chtějí.

Taky jsem si koupil nějaké tyto odpařovače. Zřejmě stačí jeden. Příští rok budu zkoušet. Zkus pročíst archiv této konference, popřípadě konferenci optimal klubu.
Udávaná účinnost je mnohem větší než u formidolu.

Radek Krušina

Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z…….

Provozuji úly, které mi umožňují otáčet rámky. Např.reakci včel na 1 rámek otočený v
plodišti atd. Výsledky po delším ověřování zveřejním.

B.V.

Chci se zeptat jestli má někdo zkušenosti s odpařovači nassenheider? Chci si je pořídit a nevím jestli budou lepší než formidol.Zajimalo by mě jestli stačí jeden nebo musí být dva odpařovače do včelstva.

Nic tady nebylo a posílám to z webu.

:>Já už také zkoumal všechny možné nastavení a přihlášení a nic jsem nenašel a na webu také nic nemám
Teď to odešlu a jdu se podívat<

Pepíku, pokud uvádíš možnost nákupu dvou nových úlů, předpokládám, že mluvíš o dotačním programu dle NŘ č.197/2005 Sb., v platném znění. Pokud se podíváš na přesnější podmínky čerpání této dotace u 2 zmiňovaných úlů,zjistíš, že je to v praxi nerealizovatelné (pokud nebude nějaký SZIF "změkčovací" komentář). A to za:1. musí se jednat o zimní úhyn a
2. kde příčinou bylo stanoveno Státní veterinární správou nakažlivé onemocnění.
Podmínky jsou kumulativní, tzn., že musí být splněny obě. A teď, je potřeba, aby někdo určil, které ty nakažlivé nemoci to vlastně jsou. Tato dotace nemůže být užita na náhradu škod z nemocí uvedených ve veterinárním zákoně např. mor vč. plodu atd./zde je hrazeno vše dle speciální právního předpisu - zákona č.166/99 Sb/.
Domnívám se, že toto ustanovení dotace je nepovedené a bez vydaného stanoviska SZFI i nevyužitelné.
Nekřivdi včelařům, vím o spoustě starých včelařů, kteří by velice rádi úly vyměnili a již se zajímali o možnost využití této dotace.

Stonjek napsal:

>Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci?
>A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci!
>Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne.
.............

Já například mám na jednom stanovišti obsazeno 7 budečáků (tedy měl jsem do letošního podzimu) a 2 nástavkové úly.
A ty operace si dovedu představit. Nepřijde mi to nic mimořádně náročného, ale jako vše u budečáků je to trochu časově náročnější.

Jarní nátěr plodu není problém. Vzhledem k tomu, že je v tuto dobu v úle nejméně včel, stejně při jarní prohlídce rozebírám celé plodiště u všech včelstev v budečácích a snažím se přeložit dopředu světlejší plásty a většinou dávám jednu mezistěnu, pokud nejsou moc slabé. Dá se přitom klidně natřít plod.
Formidol do podmetu je v souladu s návodem, je to otázka chvilky. Vůbec žádný problém.
Gabon je trochu náročnější, ale taky se to dá během pár minut na včelstvo. Vkládám při posledním vytáčení medu.
Na stanovišti, kde mi letos uhynulo sedm včelstev z devíti, přežily včely jen v budečácích.

Radek Krušina

Dobrý den, chtěla bych koupit pyl. Můžete mi prosím nabídnout (cena a množství)? Děkuji.

Jak musíš kvůli Gabonu rozebrat plodiště, tak je úplně jedno, jestli je to budečák nebo něco jiného. Alespoň u těch mých. V tu ránu mám polovinu včel na hlavě. No jestli tyhle přežijí, tak to bude příští rok určitě "lepší" :-(

pepíku přesvědči mne! Jak mám postupovat? Jestli máš čas, obětuj ho trochu na mne a pošli mi info na pet.kozlik/=/volny.cz Dík

Taky jsem zvědav na výsledky z Nasavrk, i když více důvěřuji německému výzkumu než výzkumu prováděného v Nasavrkách.

Zajímalo by mě, vůči čemu chtějí v Nasavrkách objektivně porovnávat medný výnos včelstev. Pokud chtějí medný výnos srovnávat s jejch slabými včelstvy ošetřovanými praktikami dovouprostorového včelaření, pak půjde o zjištění velmi neobjektivní. Výmluvy typu: ,, To jsou chovná včelstva, ty dávají méně medu a jsou dvakrát slabší než normálně rozvinuté včelstvo ,, nepřímám! Spíše bych věřil tomu, že se jim tam včelstva běžně rojí.
Ovšem že se v Euro-dadantech běžně dosahuje výnos větší o více jak 50 %, ale až na to, že se to zjistilo v Nasavrkách.

Dovedu si to představit,dělal jsem takhle před pár lety nátěr plodu ve čtyřech budečákách.Tan včelař byl po mrtvičce a byl rád,že došel na zahradu.Výsledek byl ,že každý jsme dostali aspoň 20 žihadel a rozlámali jsme mu polovinu rámků.Od té doby dělá každý sám já jen dohlížím.Bohužel někdy ani to ne,nemají čas ,nejsou doma atd. A následná fumigace jó jo tak to se snad už ani tak nedělá!?

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas. Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to nefunguje stejně dokonale z emailu.
Josef Kala

Běžně přes web nepíši. Své příspěvky posílám poštou. Na webu se neobjevují buď vůbec, nebo jen některé. Tytéž problémy má i Radim Polášek a někteří další. Stačí mezi oběma způsoby porovnat příspěvky.
Píši tento příspěvek tentokrát zcela vyjímečně na www.
Josef Kala

Šok to snad ani ne,možná pro některé propagátory.Jinak si myslím,že by ho včelaři nekupovali.Ti totiž nekoupí téměř nic,dokonce ani teď kdy je na úly dotace a můžou si koupit dva nové.Zatím se mě nepodařilo někoho s postižených hromadným úhynem přesvědčit ke koupi alespoň 2 kusů.Raději si znovu osadí prohnilý budečák a bude všem okolo tvrdit,že lepší úl nikdo ještě nevymyslel.

Upozorňuji na zajímavý poznatek z konference Optimalklub:
,,,
Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z
Maďarska Konya. Psal jsem, že nevím o nějaké zprávě vyhodnocující
účinek
otáčení plodiště na množení kleštíka včelího (Varroa d.). Nyní v
Odborných včelařských překladech č. 2/2007, str.32-35 takový článek je (z německého časopisu Deutsches Bienen-Journal 2005, autorů Aumeier a
Liebig).
Porovnání s kontrolními včelstvy (bez otáčení plástů) jednoznačně
ukázalo, že otáčení plástů nemělo žádný vliv na množení roztočů
ani na
jejich konečnou populaci. Medný výnos byl v obou skupinách úplně stejný. Jediný úspěch zjistili při zamezování rojení včelstev - včely vždy
zničily převrácený matečník, nepotlačovala se tedy rojová nálada, jen
se
znemožnilo vlastní vyrojení.
Tedy jednoznačný výsledek. Bylo by zajímavé vědět, na základě čeho
autoři úlu deklarovali účinek otáčení plástů na omezování reprodukce roztočů. Vypadá to, že si to řádně ani neověřili a pustili se do jeho
výroby a propagace jen na základě své představy...
K. Čermák
,,,

Musím uznat, že jde o dobrý nápad, narozdíl od té plástevnice, kterou nízkonástavkový včelař vůbec nepotřebuje.
Před chvílí jsem zkoušel vařit vlasec ve vodě a kupodivu se mu nic nestalo.

Včelaře čtu pravidelně už 35 roků. Asi jsem to zbytečně řešil a nějak mi to uniklo, ale přesto řešení do Včelaře pošlu.Minule mi vyšel článek Plástevnice, ale taky jsem tam dříve nic takového neviděl.Vlasec po vaření se ještě více napne, nebo taky po vyprání může být prádlo menší. Snad se nepletu? Nová varianta rámku je na www. včely.kvalitne.cz, a na obrázku je rámek vytažen ze slunečního tavidla a vsunutí mezistěny je otázkou vteřin. Nový výplet je snadný a ještě rychlejší pomocí přípravku.
B.V.

Problém je Radime vždy a pokaždé, když dojde na peníze. To ostatně víš stejně jako já, že obzvláště ve včelařství se peníze shání těžko. Nemohu zato, že tu jsou takové podmínky, kdy nemá často nějaký zájmový spolek navíc, než na pobírání dotací přes nebo pro jejich členy a nenaučí se využívat výhodu celku pro jeho zhodnocení do budoucna a existenci.

A nemusí jít o velké částky v tomto případě. Podobná technologie je již tak levná, že jeji možno pořídit v řádu desetikorun s předělávkou a vývojem tak kolem 30-50 tis.(věř té částce, protože jsou komponenty pro takovou záležitost menší problém než matrice na mezistěny)

Výsledný sériový kus je tedy někde kolem 1-10 tisíc. Pěkně, aby se dalo vydělat, jak na zboží pocházející z Číny, ale bez čínštiny. :-) Nejde o velkou a těžkou věc.


Přetisk z archivu na:
http://v.or.cz/pipermail/vcely/2007-December/thread.html
.......
R.Polášek:>
Nějakou dobu jsem se coby projektant a technolog linkami zabýval. Postavit
automatickou linku na cokoliv dneska technicky není vůbec žádný problém,
stačí jen zaplatit dostatečný počet člověkohodin týmu kvalitních lidí. Přeji
Ti Gustave hodně úspěchů. Jen se asi budeš muset naučit pořádně anglicky
nebo možná španělsky či čínsky, protože takovou linku si bude moct dovolit
včelařství tak od 10 tisíc včelstev výše. A ty tady nejsou, jen snad v USA,
Argentině, Novém Zélandu či Číně. Z jiných provozů takové automatické linky
zatím uživí jen výroba automobilů či vysocesériových počítačových komponent,
všude jinde je pořád rentabilnější člověk.
A ještě něco, takové zařízení není dnes schopen dát dohromady jediný člověk,
protože prostě nemůže obsáhnout všechny znalosti potřebné k tomu, aby
všechno v takové lince bylo na dostatečně vysoké úrovni. A pokud nebude
všechno zařízení linky na dostatečné úrovni, linka bude mít mouchy a bude v
praxi nepoužitelná.<

Přátelé, někteří už nepijte,aby té tepelné a motorické energie nebylo příliš.
Včelstvům zdar!

O upevňování mezistěn ale něco ve Včelařství je. Stačí číst. Dokonce i vlasce a nitě. Problém s vlascem je ten, že se nedá pravidelně vařit. No a tak narůstá pracnost a snižuje se racionalizace.
......
VB:>Např. používaní vlasce místo drátku.<

Chyba příteli, chyba. Jestli se něco vymyslí, občas se stává, že se výmysl zdokonalí a otom to je. Pár věcí jsem ve včelařství takto překousl a promne je to cesta jak vyřešit to, že jsem na můj stav jedinej. (pardon plus má š120 cka, která když má dobrou náladu nemá chybu)

Musí se počítat se stroji, protože při tom rozvoji v technoologích myslíš že zůstane včelařství pořád jen otročina? Musí se vědět co přesně Ti urychlí sled a ušetří klouby.

Kdo má "čtyřřadý kravín", tak nedojí rukama.
......
R.Stonjek:>Gustave já si myslím, že ve včelařině a jinde všeobecně platí, že: Potřebuji li jednou měsíčně šlehačku do kávy, nepořizuji si čtyřřadý kravín s mlékárnou.<

Heslo zde často používané. Aby kluci věděli jaká je stará metoda, tak je nejdříve nechám tuto metodu použít, a potom přejdeme na novou , aby věděli co je to racionalizace. Dělání dírek provlíkaní drátků, zatavování atd.:„ To snad už tak postaru nikdo nedělá“. Když jim vysvětlím, že jsou asi první na světě, kdo tu metodu mění, protože zatím jsem ani zmínku v literatuře neviděl, nevěří. Např. používaní vlasce místo drátku. Drátek nemá pružnost, prohýbá loučky, prořezává mezistěnu. Časem se uvolňuje, potom se napružuje vroubkovačem.. … Výhody změny. Např. mezi natažené vlasce v rámku se dá vsunout i mezistěna, protože pružnost vlasce to umožňuje.
Medomod jsem nazval nové zařízení. Medomet, který by byl racionální tím,
že i odvíčkuje a odpadnou další složitá zařízení. Složitě lze vyřešit a udělat všechno, ale aby to bylo jednoduché, to chodí kolem nás, ale nenavštíví.
B. V.

Gustave já si myslím, že ve včelařině a jinde všeobecně platí, že: Potřebuji li jednou měsíčně šlehačku do kávy, nepořizuji si čtyřřadý kravín s mlékárnou.
Zdraví R. Stonjek

na panenské zkuste horkovzdušnou.....

jak budeš čistit ty jehly a co zbytky vosku na drátu - nebudou se přehřívat a uvolňovat do medu?