Včelařská konference

Chcípáci jsou to ve srovnání s minulými roky. Kdyby jich bylo jen třeba na 3 rámkách, tak bych je sesypal dokupy, to jen pro upřesnění. Vzorek měli - respektive množství roztočů má samozřejmě jen informační hodnotu. U někoho budou 2 roztoči prostě příliš a u jiného ani 5 a více ks nemusí znamenat pohromu.

Pepík (81.0.194.126) --- 31. 12. 2007
Re: Spad po léčení (26417)

Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3 oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda tak ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje vajíčka.Takové tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

____________________________________________________________

Nedělal bych hned ukvapené závěry. Mohlo se totiž jednat o tichou výměnu. Pak byste spojením kmenového včelstva s oddělkem sice dosáhl silnějšího včelstva, ale mohl byste ztratit také kvalitní matku.
Pokud včely ,,kvílejí,, ( hučí střídavě vysokým a nízkým tónem ), což naznačuje bezmatečnost, pak by bylo spojení vhodné. Výsledkem zimování bezmatečného včelstva je propuknutí úplavice ( vlivem zvýšené spotřeby zásob způsobené neklidem včelstva ), v horším případě se může projevit nosemóza.

Farrar považoval únorové plodování za výhodné, protože se tím docílí více létavek v období jarní snůšky. Mě se zdá, že zimní plodování je spíše na škodu. Opotřebovávají se tím zimní včely, které by se mohly uplatnit jako létavky v jarní snůšce, vychovávají se tím včely, které se jarní snůšky nedožijí a tím pádem se plýtvá zásobami na jejich výchovu.
Asi Farrar věřil zákonu 40 dnů, ale ten se je neplatný. Ze zákona 40 dnů prospěšnost únorového plodování přímo vyplývá.
Zimnímu plodování se nevyhneme, je to projev rozmnožovacího pudu včelstva, ale dá se omezít tzv ,, komínovým efektem ,, ( nezúžené drátěné dno + otevřená očka v horních nástavcích ).
Zimní plodování dokazuje dokonalost včelího zimního chumáče jako takového.

S pozdravem...M. Václavek

Mrtvolky i měl rovnoměrně po celé ploše, ani málo ani moc, prostě "přiměřeně....

...Nesmí se ale zapomínat, že letos to co zbylo jsou opravdu "chcípáci" včelstva co byla silná bohužel odešla. Kozlík

Citujem len dve vety vytrhnuté z kontexu komentára, aby som mohol poukázať rozporuplnosť na obsah kometára.

Na jednej strane autor hovorí o slabých- (chcípáci)- zdecimovaných včelstvách, na druhej strane "mrtvolky a a melivo- měl rovnomerne po celej ploche!
Včelstvo v takomto stave nemôže mať melivo po celej ploche dna, mŕtvolky to áno (odpadnuté ešte žijúce včely sa mohli rozísť, ale melivo môže byť len pod včelami v uličkách kde je včelstvíčko- slaboch v zimujúcom chumáči.

Už sme raz písali o tom, že včelstvo zimujúce v debničke nad debničkou s plástami, môže byť obraz počtu V.D. skreslený, pretože zachytení jedinci na plástoch môžu postupne včely (pri oteplení) zhodiť na podmetovú podložku. Preto odpad VD hodnotiť vždy s rezervou.

Nemáte někdo medomet šestí rámkový zvratný od firmy Reinberk. Jakou máte s tím medometem zkušenost. Díky za informace.

Do kmenových jsem nekoukal.Moc se mi nechtělo a hlavně jsou ve 3 nástavkách 39 x 24 a nahoře medná komora do které zatím nedošly a tak je hodně těžká.Psal jsem o oddělkách,ale to jsou vlastně včelstva a i do jednoho z těch dvou co jsem koukal je matka z roku 2005 modrá.Plod který jsem tam viděl byl ve stejném množství i u matky z 23.8.2007. Všechny tyto oddělky jsem dělal 6.5.2006 a mám je na 18 plástech. Zima byla teplá a kmenová včelstva silná jako nikdy před tím nemohl jsem je spojit v listopadu 2006 zůstaly do roku 2007 s tím ,že u některých jsem vyměnil nevyhovující matky(výnos nedosáhl 25 kg) za vigorky.Ještě doplním ,že ani v roce 2007 jsem je nespojoval.Co napsat k Vigor-kám Kdo nevěří ať si je vyzkouší.

při ometání po posledním aerosolu po 14 dnech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po l??en?
> Datum: 01.1.2008 09:55:36
> ----------------------------------------
> JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI
> Pepan
> -------
> To jako na již ometených podložkách?
> Nebo při ometávání?
> Za jak dlouho to je?
>
> Díky
> Karel
>
>
>

Pepíku a je to mladou matkou? Nebo je to i v kmenových?

Koukal jsem na to předevčírem. Mrtvolky i měl rovnoměrně po celé ploše, ani málo ani moc, prostě "přiměřeně. Zatímco v Praze kde je blaze silnice oschly a teplota vystoupla i nad nulu, v Brdech bylo vše zamrzlé i když bez sněhu. Hezky jsem se sklouznul po jezírku. V podmetech skoro žádná voda a anizbytky larev.Sklo se nemlží, já myslím , že jestli je tam letos plod, tak je ho opravdu pomálu. Nesmí se ale zapomínat, že letos to co zbylo jsou opravdu "chcípáci" včelstva co byla silná bohužel odešla. Zároveň jsem se díval do záznamů. Když jsem začínal , tak po ošetřování a následném vyšetření jsem měl podstatně vyšší spady, cca 20 na včelstvo a přece žádné neuhynulo ani následující rok a postupně se mi dařilo průměrný spad zmenšovat až na minulou zimu kdy opět vyletěl. Katastrofu v letošním podzimu zapříčinili roztoči , ale ve spojení ještě s dalšími faktory - např. viry. Proto se to vyskytlo na poměrně velkém území, velice rychle na což nedokázali včelaři a veterináři adekvátně reagovat a přitom to zatím vynechalo některá stanoviště, možná trochu stranou "letových tras". Ošetřování třeba Formidolem u mne působilo kontraproduktivně , jak jsem již psal a příště bych postupoval jinak. Ti co byli letos zatím ušetřeni ať neusínají na vavřínech, protože příští rok bohužel asi provede "příroda" dočišťovací operaci .Na tu je třeba se připravit, zásobit se a promyslet si postup.

A živý plod, nezachlazený? U nás posledních cca 14 dnů bylo běžně v noci - 8
až -10 st C a ve dne -5 .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 9:37 PM
Subject: Re: Spad po léčení


> Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se
> stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem
> vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám
> oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3
> oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda
tak
> ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním
> očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň
> zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje
vajíčka.Takové
> tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou
> dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že
> ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI
Pepan
-------
To jako na již ometených podložkách?
Nebo při ometávání?
Za jak dlouho to je?

Díky
Karel

JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Spad po l??en?
> Datum: 31.12.2007 17:47:46
> ----------------------------------------
> http://www.novinky.cz/clanek/129735-v-cesku-nezasnezi-ani-v-lednu.html
> "Během ledna se Češi nedočkají velké sněhové nadílky. Obloha bude většinu
> měsíce zatažená a pokud z ní bude něco padat, bude to voda, nanejvýš
> mrznoucí déšť. Teploty se budou pohybovat kolem nuly, velké mrazy
> nepřijdou. Plyne to z dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického
> ústavu."
>
>
> Pokud by předpověď vyšla, tak tady máme zase další teplou zimu.
> V mém případě jsem trochu nervozní. Zatím jsem kontroloval podložky jen
> namátkově, ale to co jsem viděl mě znervozňuje.
> Do loňského roku jsem byl vždy zvyklý na následující scénář.
> 1. léčení - spadlo skoro všechno (desítky až stovky, bývaly časy že skoro
> nic nebylo, co by mohlo padat)
> 2. léčení - dopadaly většinou VD tak do desítky(několika des.), často však
> už nula
> 3. léčení - většinou nula, nebo ojediněle jednotky.
>
> Letos jsem až na vyjímky nepozoroval nijak výrazný spad (tedy jak se uvádí
> těch 500VD jako limit - tak ten byl snad jen u jednoho roje) ale roztoči
> padaly po každém léčení v desítkách. A jak jsem tak koukal, padaly i po
> posledním.
> Na žádné z podložek jsem neviděl stopy po plodování - tedy vyhozený plod.
> Ten by to snad vysvětloval.
>
> Jak jste na tom vy? Už máte ometeno?
>
> Karel
>
>
>

Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3 oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda tak ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje vajíčka.Takové tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

http://www.novinky.cz/clanek/129735-v-cesku-nezasnezi-ani-v-lednu.html
"Během ledna se Češi nedočkají velké sněhové nadílky. Obloha bude většinu měsíce zatažená a pokud z ní bude něco padat, bude to voda, nanejvýš mrznoucí déšť. Teploty se budou pohybovat kolem nuly, velké mrazy nepřijdou. Plyne to z dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu."


Pokud by předpověď vyšla, tak tady máme zase další teplou zimu.
V mém případě jsem trochu nervozní. Zatím jsem kontroloval podložky jen namátkově, ale to co jsem viděl mě znervozňuje.
Do loňského roku jsem byl vždy zvyklý na následující scénář.
1. léčení - spadlo skoro všechno (desítky až stovky, bývaly časy že skoro nic nebylo, co by mohlo padat)
2. léčení - dopadaly většinou VD tak do desítky(několika des.), často však už nula
3. léčení - většinou nula, nebo ojediněle jednotky.

Letos jsem až na vyjímky nepozoroval nijak výrazný spad (tedy jak se uvádí těch 500VD jako limit - tak ten byl snad jen u jednoho roje) ale roztoči padaly po každém léčení v desítkách. A jak jsem tak koukal, padaly i po posledním.
Na žádné z podložek jsem neviděl stopy po plodování - tedy vyhozený plod. Ten by to snad vysvětloval.

Jak jste na tom vy? Už máte ometeno?

Karel

Lze tyto poznatky jen potvrdit. Stačí si všimnout do čeho včely při útoku bodají velmi často to bývají právě ty ponožky Některé košile z um. vláken tmavé věci co máte na sobě dále to bývají různě ty kosmetické přípravky po holení př. pitralon jim nevadí s pivem mám také nedobré zkušenosti ale slivovice kterou jsem při práci omylem vypil jim nevadila

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 15:31:22
> ----------------------------------------
> Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík
>
> Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je
> agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že
> pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v
> minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné
> desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa
> využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
> Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s
> včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na
> hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie
> okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely
> ako také.
> Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli
> montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako
> je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či
> bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch),
> obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro
> so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá
> elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho
> vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na
> boso a mám svätý pokoj.
>
> Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo
> zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s
> včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou
> bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri
> dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim
> úplne ľahostajné.
>
> Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti
> pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove
> účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol
> som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?
>
> Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny
> dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto
> vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním
> vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7
> rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená
> v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita
> ohlásená.
>
> Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne
> pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u
> sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie,
> ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale
> ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.
>
> Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s
> ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim
> družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami,
> pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré
> prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa,
> vtedy nám pomôže len rýchly beh.
>
> Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej
> situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná
> dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
> Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.
>
> Anton
>
>
>

Co já pamatuji, vždy jsme rozchovávali svoje včely. A ve včelstvech jsme
zachovávali jednotlivé linie v úlech. Tak jednou za 5 - 10 let přibyla
nějaká chovná matka, ale nikdy jsme nevčelařili stylem vybrat nebo koupit
dobrou matku a dcery odchované od ní nacpat do všech nebo většiny úlů, jen
abychom proboha měli co nejvíc medu. Včely v 90 % úlů, pokud jejich výnos se
pohyboval v daném rozmezí a které nebyly příliš divoké, vždy dostaly
příležitost vychovat si novou matku jen ze svého plodu, nikdy ne z cizího.
Dříve kdysi hodně dávno hlavně přes rojení, později bez rojení oddělky.
Vlastnosti, které měly včely před 10 - 15 lety, byly na stejném úlu vidět i
dnes po několik generací matek. Jen občas se některé linie přerušily,
ztrátou matky při rojení, úhynem v zimě nebo zeslabením včelstva v létě a
vyloupením. Oslabení včelstva a jeho úhyn se dalo velice často předpovědět
nápadným zmírněním divokosti včelstva tak o půl roku dříve. Stejně tak se
snažím včelařit i teď, i když s podstatně menším počtem včelstev. Udržuji
linie v jednotlivých úlech a vyřazuji jen naprosté slabochy. Proto si
myslím, že můžu porovnávat. A to porovnávání vychází tak, jak vychází,
jednotlivá včelstva jsou za tu dobu čím dál tím víc sobě podobná a jejich
divokost klesá.
Něco jiného by bylo, kdybych měl prakticky všechny matky odchované od nějaké
koupené matky. Jenže při takovém včelaření teď mám všechny včelstva
odchované od jedné chovné matky jedné linie. Za 3 - 5 let si ve Včelařství
přečtu nějakou oslavnou recenzi na chovné matky jiné linie nebo přijdu na
poutavou přednášku prodejce matek nové linie, okamžitě je nakoupím a během
dvou, tří let vyměním ve všech včelstvech . Za dalších pár let změním zase.
Potom ale nemůžu nic porovnávat ve smyslu divokost včelstev dříve a nyní,
protože zhruba co 5 let kompletně nahradím na stanovišti jednu linii druhou
a z genů, které měla ta první linie odlišná od té druhé, nemám na stanovišti
nic. Můžu maximálně říkat "Tahleta linie, co jsem choval kdysi, mně
vyhovovala více než ta linie, co chovám dnes, ale ta dřívější linie se s
časem prý taky zhoršila(nebo zlepšila)". A i kdybych neměnil, stejně pokud
pravidelně nakupuji chovné matky, takové porovnávání stejně nemá smysl.
Vůbec totiž nevím, podle jakých kritérií vyšlechťuje chovatel tu linii. Roky
může vybírat vedle výnosu hlavně klidné včely. Pak se ukáže, že chovatel
musí občerstvit linii přišlechtěním nějaké jiné linie, třeba nalezené někde
v přírodě. A pak se třeba ukáže, že občerstvená linie má včelstva v průměru
divočejší a chovatel bude muset zase dlouhé roky šlechtit, aby získal stejně
klidné včely jako před přišlechtěním. "Kupovatel" matek o tom nemá potuchy a
tak tvrdí, že dříve byly včely klidnější a nyní jsou divočejší......
Přiznávám, že kdybych včelařil takhle, to znamená nakoupil chovnou matku a
během dvou let přidal dcery do všech úlů a takhle pořád dokola, asi bych měl
více medu a klidnější včely. Ale nějak se mně nechce, připadá mi to jako
včelaření s půjčenými včelami či co. Asi tak.

No nic, končím dneska a posílám všem na konferenci p.f. 2008.

R. Polášek

Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík

Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely ako také.
Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch), obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na boso a mám svätý pokoj.

Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim úplne ľahostajné.

Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?

Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7 rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita ohlásená.

Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie, ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.

Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami, pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa, vtedy nám pomôže len rýchly beh.

Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.

Anton

Ještě bych dodal .
U matek F1 je nutné dalších generacích provádět negativní výběr a její vlastnosti tak ustálit pak tímto postupem získáš svou vlastní linii která bude mít požadované vlastnosti Při přidání další linie zase získáš F1 a postup musíš opakovat Při samovolném rozmnožování F1 dochází k rozpadu vlastností a začnou vystupovat do popředí geny, i desítky generací potalačované , do popředí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 14:26:07
> ----------------------------------------
> Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1
> není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto
>
> Matka = A
> Otec = B
> Postup Křížení.
> A × B = F1
> F1 × B = F2
> F2 × B = F3
> Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších
> chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:bodavost v?el
> > Datum: 31.12.2007 11:08:38
> > ----------------------------------------
> > Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> > ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> > některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> > prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> > jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> > dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> > nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> > inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> > jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> > zdraví a medu.M.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Optej se v nejbližší organizaci a zařiď se podle ní a i pokud nejsi členem tak i jejím prostřednictvím Dobrá základní organizace bude dokonce ráda, že má o tobě přehled

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m?l
> Datum: 31.12.2007 13:23:16
> ----------------------------------------
> Do kdy se vlastně musí odevzdat měl?
>
>
>

Nemáš pravdu za zhruba 50 roků včelaření v různých úlech od zadováků přes budečáky, univerzální, až po dnešní tenkostěnné úly vždy se tak jednou z 3 roky setkám s takovým včelstvem které jen odděláš víko tak startují jak stíhačky k útoku
Je pravdu, že náprava takového včelstva je mnohem snažší v nástavkovém jak v zadem přístupném úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: divokost vcelstev
> Datum: 31.12.2007 11:08:44
> ----------------------------------------
> Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
> víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
> protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
> nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
> to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
> otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
> rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
> a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
> nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
> rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
> včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
> ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
> se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
> Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
> včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
> hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
> hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
> doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
> naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
> etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
> po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
> včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
> Subject: divokost vcelstev
>
>
> Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
> tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
> nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
> otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
> již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
> UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
> :-(
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> > Datum: 31.12.2007 09:57:36
> > ----------------------------------------
> > > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
> jednoducho
> > > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
> dnešné
> > > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
> myslím,
> > > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> > Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
> >
> >
> > Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> > Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
> myslím,
> > že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> > jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> > Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> > zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> > včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> > let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> > kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> > nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> > včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> > trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> > hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> > divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> > ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> > chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> > desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
> dnešních
> > včelách to musí být znát.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1 není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto

Matka = A
Otec = B
Postup Křížení.
A × B = F1
F1 × B = F2
F2 × B = F3
Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 11:08:38
> ----------------------------------------
> Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> zdraví a medu.M.H.
>
>
>

Do kdy se vlastně musí odevzdat měl?

To znám také a zadovák nemám žádný.Mám jenom nástavky.Jedná se právě o "vkládání" Gabonů do plodiště. Uteču do boudy kde je tma, část včel odletí a ostatní čekají před a na boudě až se vrátím. Tu nejhorší verbež odvedu k jezírku, tam si třeba na chvíli lehnu do vysoké trávy a pak poklusem k úlu rychle zatím přikryté včely uzavřít. Nějaké velké ohledy si musím odpustit, protože pokouření, smetání z okrajů nástavku má za následek "vylití" včel takže pak již ne! Teda ve všech případech bych měl použít minulý čas. Letošní rok jsem dopadl bledě, a spíš se těším na ten příští až zase nějaká žihadla dostanu, teda jestli bude od koho.

Když se kdysi před hodně lety začala varróza blížit z východu, znejistěl jsem a oba kočovné vozy prodal. Udělal jsem dobře, protože o dva roky jsem všechna zbylá včelstva vysířil. Když jsem je prodával neměl jsem k nim ani kuklu, ani rukavice, tak byla včelstva v nich mírná. Proč tomu tak bylo: Používal jsem chov. materiál od svého skvělého a nezap. učitele J. Topinky z Úhonic, za hluboké totality soukromého včelaře. Tedy žádná inseminace pouze výběr a porovnávání. Od těch dob jsem nic tak mírného neměl a to i navzdory tomu, že dnes používám jak inseminované matky, tak otev. matečníky od špičk. chovatelů. Takže se těm pitomnostem jak dřív bylo hůř se jen shovívavě usmívám. Potomstvo od IM z Dolu již se mírností k tomuto ideálu hodně blížilo, ale v 2 generaci o tuto vzácnost rychle přišlo a v medu ty výsledky také trochu zaostávaly. Takže nic moc. Takže ať se všem v příštím roce daří. Zdraví R.- Stonjek

Rok nám uplynul jako voda. Byl to rok do jisté míry neojedinělý. ,,Italská,, zima a přemnožení roztoče varroa mluví za své.
Pro některé, jako pro mě, to byl také rok nového začátku. Mor je hrozná věc. Před pár léty jsem si ho nevědomě dovlekl přímo z ohniska.
Všichni včelaři, jejichž včelstva onemocněla, by se měli vážně zamyslet nad tímto stavem. Nemohou za propuknutí nákazy sami? V mnoha případech je včelí nemoc způsobena špatným včelaření, lépe řečeno pavčelařením. Stavy včelstev některých ,,přátel,, jsou někdy i katastrofální( prehistorické úly s centimetrovými nánosy špíny, staré, mnoho let neobměňované dílo, opuštěné úly přístupné včelám, velmislabá včelstva, neprovádění dezinfekce ). Nedivme se , když jsou takové včelnice semeništěm nákaz. Všichni by měli v zájmu zachování dobrého zdravotní stavu včelstev dbát na hygienu, netrpět na stanovišti příliš slabá včelstva a dodržovat veterinární nařízení! Kdyby tomu tak bylo všeobecně, určitě by nákazová situace byla znatelně lepší.
Tento rok došlo místy k rozsáhlému přemnožení varroázy. Letos jsem v srpnu dal 4x Formidol a GOBON, ale přesto jsem měl po první fumigaci spad kolem 1000 roztočů, což mě velmi překvapilo, protože začátkem září jsem měl denní spad skoro nulový. Doufám, že na jaře nebudu muset provádět u svých včelstev jarní ošetření, nechce se mi je rozebírat v předjaří. U silných včelstev je jarní léčení opravdu nezáviděníhodná činnost. Udivují mě zprávy o podivném vytracení včel z úlu během pár dnů.
Doufejme, že se v příštím roce zamoření varroázou podstatně sníží.


Přeji všem mnoho úspěchů v nadcházejícím roce 2008.
S pozdravem...M. Václavek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Saturday, December 29, 2007 10:44 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider


Formidol byl vyvinut aby nebylo k léčení potřeba další zařízení k aplikaci kyseliny mravenčí jinak účinná látka je stejné
a odpařovače jsou lepší jen proto, protože je používají na západě. ;-). :-)))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V.Rajchart <vrajchart/=/seznam.cz>
> Předmět: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 28.12.2007 22:57:24
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli má někdo zkušenosti s odpařovači nassenheider? Chci
> si je pořídit a nevím jestli budou lepší než formidol.Zajimalo by mě jestli
> stačí jeden nebo musí být dva odpařovače do včelstva.
>
>
>

Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
Subject: divokost vcelstev


Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
:-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně zdraví a medu.M.H.

Někteří již na Tři Krále

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Apis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: divokost vcelstev-medobran?
> Datum: 31.12.2007 10:47:31
> ----------------------------------------
> Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.
>
>
>

Z archivu

Včelky
Blaženě bděte v hnízda teplém tichu,
zlatavé svěřenky!
ať zloba času vás pomíjí.

Na jarem rozkvetlou jívu
a pasek voňavost,barevnou krásu
a na svět rozezvučelý
se těšme spolu.

Pepan

Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.

Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o :-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

dnešní hekři ti to již dělají jinak , Adresy vyhledávají již podle poskytovatele Toho nemůžeš vynechat a je úplně jedno jaký znak bude místo zavináče stačí si spamy prohlédnou t hlavně ty hromadně rozesílaná a hned pochopíš jak se to dělá obvykle jsou to i stovky adres začínající na určité jméno a stejný poskytovatel za zavináčem a ochrana proti spamu na servrech je založena na vyhledávání kritických slov v textu a jejich slovosledu k jejich překonání pak stačí do slova vložit třeba tečku a již projde . a ty vlny přicházejí vždy po překonání těchto filtrů Tyto spamy je nutné smazat jako spamy a filtry si to zase zapamatují a přestane to chodit . Hekr pak zase změní písmenko a celý kolotoč jede na novo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: emailové příspěvky
> Datum: 30.12.2007 15:07:32
> ----------------------------------------
> Jsou roboti (programi) co hledají na internetu platné emailové adresy, a
> tato diskuze není ničím jiným než zdrojem adres (stačí dat vyhledat /=/ a
> ukladaji si to) pokud se zaregistrujete, nebo zadate adresu ješta na par
> mist (jiné konference) tak je na to zadelano rychlejš než na chleba. Jediná
> obrana je mít 2 schránky, jednu na spam , diskuze a spol a jednu kam mi
> píšou známí a tak.....
>
> Madra
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Radim Poláąek
> Sent: Saturday, December 29, 2007 9:44 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: emailové příspěvky
>
> Přesně tak. Já bych se ještě přimlouval, aby se do příspěvků psaly české
> předměty mailů. Někdy od 22 prosince se skokem zvýšil počet spamů na můj
> mail z 20 - 30 denně na odhadem 150 denně a stále to trvá. Nevím proč,
> jestli někdo hacknul antispamovou ochranu serveru poskytovatele schránky
> nebo co. Každopádně maily s nepovědomým odesílatelem a nečeským předmětem
> automaticky mažu a maily z konference bych mohl smazat taky.
> Uvažuji o přechodu na jinou mailovou adresu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 28, 2007 5:11 PM
> Subject: RE: emailové příspěvky
>
>
> Se vším, jak jste to vysvětlil souhlasím a rozumím. Ale to, o co mi jde a co
> jsem i popsal je, že se můj příspěvek odeslaný mailem vůbec ( ani po
> několika dnech !!) na webu nezobrazí, přestože jej server rozešle na všechny
> mailové adresy.
>
> To by znamenalo, že můj příspěvek vyhodnotí server jako spam a proto ho do
> databáze nepustí, ale přesto ho rozešle na všechny adresy.
> Nevím už, jak to srozumitelněji popsat ( vzhledem k tomu, že nejsem odborník
> na počítače ).
> Vadí mi to už jen proto, že se mi v poště občas začnou objevovat příspěvky
> (odpovědi) na předmět ( téma), které pro mne nemá začátek. Budiž: najdu si
> ten výchozí příspěvek na webu a není problém.
> Ale hlavně mi to vadí proto, že na například: na některé téma zareaguji, dám
> si práci s vypracováním reakce, odešlu, přijde mi mailem můj příspěvek ( to
> je pro mne důkaz, že ho všichni, kteří sledují konferenci emailem dostali a
> také důkaz toho, že to ani můj počítač nevyhodnotil jako spam). Po čase mi
> mailem začnou přicházet reakce jiných účastníků konference, ale ne jako
> reakce na můj příspěvek, ale pouze na časově předchozí, nebo následující
> reakce. Protože je mi to divné, kouknu na web a ejhle, vše je jasné, protože
> tam jsou vidět téměř všechny příspěvky časově před i po mém mailu, jen ne
> ten můj příspěvek. Skoro si připadám jako leprou stižený, ale neberu to jako
> tragédii.
> Nebo bych se měl přidat ke včelkám postiženým CCD a odejít tiše uhynout mimo
> úl ( zde míněno mimo konferenci . :-O))). Konferenci spíš jen sleduji, i
> když bych občas rád přispěl a neměl pocit diskriminace.
> I jsem se pokoušel znovu do konference a přihlásit - server mi odpověděl
> proč se o to pokouším, když už jsem přihlášen. Také jsem napsal správci
> konference, ale dopis jsem v zápětí vzal zpět, protože to zrovna několik
> následujících chvíl fungovalo ( a já se těšil, že už to bude nastálo ).
>
> Omlouvám se všem, koho tímto detailnějším líčením obtěžuji, ale i z odpovědi
> př. Mudrocha vyplývá, že ani jemu není jasné, kde je můj ( a asi nejen můj )
> problém. Poradíte mi někdo, zda přecejen nemůže být chyba u mne?
>
> Josef Kala
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> vcely/=/mudroch.cz
> Sent: Friday, December 28, 2007 3:32 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: emailové příspěvky
>
> Nejsem administrator teto konference, ale duvod proc se prispevky pri
> odeslani mailem zobrazi resp. odeslou az po nejake dobe muze byt ten, ze
> prispevky zasilane mailem se zpracovavaji davkove tzn.:
> - poslete mail
> - prichozi maily software konference zpracovava "davkove" - proste se
> pravidelne po nejake dobe spusti skript, ktery nove prichozi prispevky
> vlozi do databaze konference a nasledne odesle mail vsem uzivateum
> konference. Dulezite je slovo "po nejake dobe" napr. muze zaviset i na
> vytizenosti daneho serveru
>
> Jestlize prispevek zadate pres web, tak jej vlozite primo do databaze a
> rovnou se tento prispevek odesle i uzivatelum tzn. odpada skript kontroly
> prichozich mailu a vkladani do databaze.
>
> Co se tyce toho, ze nekomu prispevek vubec neprijde. To muze byt zpusobeno
> nastavenim vaseho postovniho klienta resp. tzv. spam filteru (filtrem
> nevyzadane posty). Obcas se totiz stane, ze vas spamfilter vyhodnoti
> prispevek jako "spam" ackoliv se o spam nejedna. Mluvim z vlastni
> zkusenosti, kdy jsem take myslel, ze mi nektere prispevky vubec nedosly,
> ale pak jsem se podival do slozky "nevyzadana posta" (spam) a prispevky
> byly tam...
>
> Ale jak jsem psal, nejsem administrator konference, mozna je vsechno
> jinak, tak me prosim prip. nekamenujte ;-).
>
> TM.
>
> > Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za
> > několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to
> > nefunguje stejně dokonale z emailu.
> > Josef Kala
> >
>
>
>
>
> __________ Informace od NOD32 2752 (20071228) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>
>
>

> Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
včelách to musí být znát.

R. Polášek

Nový chovatelský řád? To bych si nedovolil,když je nový tak musí už být téměř dokonalý.Nebo se pletu? Cítím,že víš o čem to je.Musím se přiznat,že mám v tomto případě špatný smysl pro humor.Připadá mi to právě teď jako černý humor.Dalo by se to pojmenovat daleko výstižněji a také ostřeji! Dnes však je 31.12. a to je datum pro srandu a né chovatelský řád. Přeji všem hodně zdraví,štěstí do Nového roku 2008. Snad také držme si palce ať nám toho moc nepadne abychom se mohli radovat z jarního bouřlivého rozvoje. J.Horký Dobříš hitzel.db/=/seznam.cz

Vážení přátelé,
děkuji všem za diskusi a zkušenosti s tímto úlovým systémem. Jak ale vidím, zázraky se nedějí. Určitě by se neutajily. Nicméně Vám všem diskutujícím na jakékoli téma přeji do nastávajícího roku mnoho zdraví Vám i Vašim rodinám, dobrý zdravotní stav i vašim včelám a samozřejmě i trochu toho pokakaného štěstíčka.

Josef Křapka, Bečov u Mostu

Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti, dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10.
R.P.

Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím, že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

Prvý raz som navštívil včely v úli, keď som mal 17 rokov. Otec začal včaláriť rok pred tým a hneď v nasledujúcej sezóne včelstvo vysatavalo Ms okrem plodiska aj v medníku. Agátovú znášku včely dokonale využili a úplne naplnili medom 11 plástov v medníku + v plodisku.
Prišiel čas vytáčať med, medomet bol pripravený a otca nikde. Rozhodol som med vytočiť úplne sám, i keď som to nikdy nevidel ani nerobil. Plne zanesené a včelami obsadené plásty som vyberal bez dymu a bez ochrany hlavy. Odviečkovacou vidličkou mi bola vidlička z obedového servisu , pretože tú otec nemal a ja som nevedel, že sa to robí špeciálnou. Napriek tomu som dokázal vytočiť 32 kg medu.

Trochu obšírne, no a pri mojich neznalostiach a hrubým zachádzaním s včelami, zmetaní pred úľom, som neobdržal ani jedno žihadlo. A to trvalo stále aj pri mojich včelách ani po 52 rokoch nemám pichavé včely, i keď bez žihadla sa to vždy neobíde. A to všetko bez špeciálnej selekcie.

Takže povedať, že dnešné včely sú hodne divoké aj po určitom výbere chovných línií, nie je opodstatnené. Včely pri nevhodnom zaobchádzaní , nepriaznivom vplyve slnečnej činnosti, bez dymu, budú vždy nepríjemným spoločníkom. Nakoniec, veď ak by nepichali, o čom by sme písali?

Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Priateľ, mechnizmus osadenia plástov Ste si zle overil. Jednotlivé plásty sa vkladajú do obalu- nosiča plástov aj jednotlivo, na hociktorom mieste. Takže v tomto nie je pre včelára problém. problém je v inom, sú drahé.
Np poznám včelára, ktorý má úľmi s otáčavými plodiskami
osadené týmito úľmi.

Úle dokáže vyrobiť vo svojej dielni za dobré peniaze, o nič nie drahšie ako obyčajné úle. Okrúhle rámiky vyrába z plastických vodovodných rúr s predpísaným priemerom. Kruh po odpílení opracuje na sústruhu. Skúsenosti s včelárením autor popísal na www.vcely.sk/technológia.

Ja napriek dobrým osobným referenciám od majiteľa týchto vlastoručne vyrobených úľov, ostanem v typických nadstavkových úľov.

Pepo! Doufám, že nechceš kritizovat nový navrhovaný chovatelský řád? Neboj se alespoň bude sranda! Zdraví R. Stonjek

Jsou roboti (programi) co hledají na internetu platné emailové adresy, a
tato diskuze není ničím jiným než zdrojem adres (stačí dat vyhledat /=/ a
ukladaji si to) pokud se zaregistrujete, nebo zadate adresu ješta na par
mist (jiné konference) tak je na to zadelano rychlejš než na chleba. Jediná
obrana je mít 2 schránky, jednu na spam , diskuze a spol a jednu kam mi
píšou známí a tak.....

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláąek
Sent: Saturday, December 29, 2007 9:44 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: emailové příspěvky

Přesně tak. Já bych se ještě přimlouval, aby se do příspěvků psaly české
předměty mailů. Někdy od 22 prosince se skokem zvýšil počet spamů na můj
mail z 20 - 30 denně na odhadem 150 denně a stále to trvá. Nevím proč,
jestli někdo hacknul antispamovou ochranu serveru poskytovatele schránky
nebo co. Každopádně maily s nepovědomým odesílatelem a nečeským předmětem
automaticky mažu a maily z konference bych mohl smazat taky.
Uvažuji o přechodu na jinou mailovou adresu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 28, 2007 5:11 PM
Subject: RE: emailové příspěvky


Se vším, jak jste to vysvětlil souhlasím a rozumím. Ale to, o co mi jde a co
jsem i popsal je, že se můj příspěvek odeslaný mailem vůbec ( ani po
několika dnech !!) na webu nezobrazí, přestože jej server rozešle na všechny
mailové adresy.

To by znamenalo, že můj příspěvek vyhodnotí server jako spam a proto ho do
databáze nepustí, ale přesto ho rozešle na všechny adresy.
Nevím už, jak to srozumitelněji popsat ( vzhledem k tomu, že nejsem odborník
na počítače ).
Vadí mi to už jen proto, že se mi v poště občas začnou objevovat příspěvky
(odpovědi) na předmět ( téma), které pro mne nemá začátek. Budiž: najdu si
ten výchozí příspěvek na webu a není problém.
Ale hlavně mi to vadí proto, že na například: na některé téma zareaguji, dám
si práci s vypracováním reakce, odešlu, přijde mi mailem můj příspěvek ( to
je pro mne důkaz, že ho všichni, kteří sledují konferenci emailem dostali a
také důkaz toho, že to ani můj počítač nevyhodnotil jako spam). Po čase mi
mailem začnou přicházet reakce jiných účastníků konference, ale ne jako
reakce na můj příspěvek, ale pouze na časově předchozí, nebo následující
reakce. Protože je mi to divné, kouknu na web a ejhle, vše je jasné, protože
tam jsou vidět téměř všechny příspěvky časově před i po mém mailu, jen ne
ten můj příspěvek. Skoro si připadám jako leprou stižený, ale neberu to jako
tragédii.
Nebo bych se měl přidat ke včelkám postiženým CCD a odejít tiše uhynout mimo
úl ( zde míněno mimo konferenci . :-O))). Konferenci spíš jen sleduji, i
když bych občas rád přispěl a neměl pocit diskriminace.
I jsem se pokoušel znovu do konference a přihlásit - server mi odpověděl
proč se o to pokouším, když už jsem přihlášen. Také jsem napsal správci
konference, ale dopis jsem v zápětí vzal zpět, protože to zrovna několik
následujících chvíl fungovalo ( a já se těšil, že už to bude nastálo ).

Omlouvám se všem, koho tímto detailnějším líčením obtěžuji, ale i z odpovědi
př. Mudrocha vyplývá, že ani jemu není jasné, kde je můj ( a asi nejen můj )
problém. Poradíte mi někdo, zda přecejen nemůže být chyba u mne?

Josef Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vcely/=/mudroch.cz
Sent: Friday, December 28, 2007 3:32 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: emailové příspěvky

Nejsem administrator teto konference, ale duvod proc se prispevky pri
odeslani mailem zobrazi resp. odeslou az po nejake dobe muze byt ten, ze
prispevky zasilane mailem se zpracovavaji davkove tzn.:
- poslete mail
- prichozi maily software konference zpracovava "davkove" - proste se
pravidelne po nejake dobe spusti skript, ktery nove prichozi prispevky
vlozi do databaze konference a nasledne odesle mail vsem uzivateum
konference. Dulezite je slovo "po nejake dobe" napr. muze zaviset i na
vytizenosti daneho serveru

Jestlize prispevek zadate pres web, tak jej vlozite primo do databaze a
rovnou se tento prispevek odesle i uzivatelum tzn. odpada skript kontroly
prichozich mailu a vkladani do databaze.

Co se tyce toho, ze nekomu prispevek vubec neprijde. To muze byt zpusobeno
nastavenim vaseho postovniho klienta resp. tzv. spam filteru (filtrem
nevyzadane posty). Obcas se totiz stane, ze vas spamfilter vyhodnoti
prispevek jako "spam" ackoliv se o spam nejedna. Mluvim z vlastni
zkusenosti, kdy jsem take myslel, ze mi nektere prispevky vubec nedosly,
ale pak jsem se podival do slozky "nevyzadana posta" (spam) a prispevky
byly tam...

Ale jak jsem psal, nejsem administrator konference, mozna je vsechno
jinak, tak me prosim prip. nekamenujte ;-).

TM.

> Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za
> několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to
> nefunguje stejně dokonale z emailu.
> Josef Kala
>




__________ Informace od NOD32 2752 (20071228) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Mno dival jsem se na ul rotapi v nasavrkách a podle mne je to strašne
složitej ul.... Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Muj názor je ten, že si stim může vyhrát jen člověk s několika málo
včelstvi, protože, mit to nekde v lese, kam člověk jede jednou za čas, tak
musíte mít zdroj elektřiny (solární panel) a u mechaniky, není nikdy
zaručena 100% funkčnost (od toho jsou záruky) takže když nemate jedno a
porouchá se druhé je veškerá výhoda v háji a máte tam jen hodne drahou a
složitou hračku....

Aneb zlatý bedýnky...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, December 28, 2007 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme
nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x
Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání
Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím
představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7
Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas.
Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného
propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného
pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na
vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné
dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici
jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku
jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl
vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi
vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak
málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam
se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

gfgfdg

No horem to je jednoznačně výhodnější. Pokud se formidol dá dospodu, ta
účinnost je menší, protože včely skutečně část kyseliny vyženou ven. Ale jen
část, takže to je takové méně výhodné nouzovější řešení. Při zasunování
formidolu místo mřížky je pravda, že po vysunutí mřížky včely propojí rámky
v plodišti a medníku souvislou vrstvou jedinců. Tady se ukáže , jestli
včelař umí skutečně se včelami pracovat, ne jenom přehazovat nástavky plné
včel, případně jestli kašle na vyřazování divokých včelstev. Do nyní
běžného klidného až středně divokého včelstva, pokud není rozrušeno, se dá
rovnoměrným pohybem za pomoci kuřáku ten formidol bez nějakého zvláštního
rozrušení zasunout i mezi ty včely. Když se jen otevřou včely, pokouří se,
pomalým rovnoměrným pohybem se formidol zasune, případně se přitom na včely
kolem zakuřuje a zase se včely zavřou, vyletí jich jen pár a ty většinou
nejsou rozrušené, takže nebodnou a vrací se česnem do úlu. Těch pár
bodajících včel s vysokou pravděpodobností bodne jen do rukavice nebo
pláště, ne do kůže. Pouze mimořádně divoká včelstva se za tak krátkou dobu
dokáží rozrušit a houfně vyletět, těch je ale už dneska málo. Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti,
dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10. Pokud se formidol vkládá
rovnou při vytahování mřížky, vyhodí se medníkové rámky, pak se vytáhne
mřížka, protože jen vytáhnout kvůli zatmelení nejde, vloží se zpátky
medníkové rámky, třeba jiné a před uzavřením včelstva okénky se mezi medník
a plodiště silně zakouří, včely, co se tam mezitím zavěsily, většinou
zalezou zpátky mezi rámky, okamžitě se tam vloží formidol a úl se zavře.
Takovým způsobem vložený formidol včely nijak nerozruší a než si včely
všimnou, že mají v úlu nějakou smradlavou kyselinu a že by kvůli tomu měly
na někoho útočit, úl je zavřený. Přirozeně pokud je potřeba něco změnit v
plodišti, přeháže se i plodiště a jako samozřejmá věc odkryté části drážek
se protáhnou a očistí od propolisu. V včelíně nebo dokonce odpérovaném
kočovném včelínu se ještě objeví jedna odlišnost v ošetřování včelstev
oproti nástavkům umístěným venku. V odpérovaném včelíně se rychlými pohyby
rozhoupá celý včelín a v stabilním včelíně se taky otřesy šíří do včelstev
poměrně rychle, zatímco venku to je prakticky jedno. Dlouholetý nástavkář je
zvyklý pracovat rychle, přehazovat celé nastavky atd a v uzavřeném prostoru
vůbec neregistruje, že "vyrábí" otřesy, které se šíří i do ještě
neotevřených včelstev a rozrušuje je. Tak už třetí a další včelstva jsou
tedy v uzavřeném včelíně kolikrát rozrušena ještě dříve, než je včelař
otevře a tudíž průběh zásahu bez plošných útoků včel je nereálný. Podle mně
je toto dost rozdíl , kterým se odlišují dnešní nástavkáři, kteří obvykle
dělají důvěrníky, od starších včelařů zvyklých pracovat ve včelínech a třeba
se zadováky prakticky libovolně dlouho bez nějakého velkého rozrušení
okolních včelstev. Zaznamenal jsem ale i venkovní stojany udělané takovým
způsobem, že práce v jednom úlu stojan rozhoupe, tam bude efekt tentýž.
Hlavně při práci ve včelstvech delší než několik minut, ale takové úly může
rozhoupat i vítr, včelař potom zaznamenává takové včely občas zdálnlivě bez
důvodu jako silně divoké.
Co se týká vkládání Gabonu, kvůli vkládání do plodiště vyhazovat celý
medník, případně i mřížku, aby byl přístup shora do plodiště za cenu nejméně
trojnásobného prodloužení doby práce se včelami, tak to už je typická
deformace nástavkáře, nic jiného. Proto to jsou úly se zadním přístupem, aby
se kvůli přístupu do plodiště nemusel vyhazovat medník. Samozřejmě kdo je
lempl, nečistí drážky, nechává rámky propojit můstky s mřížkou, tak vybírání
rámků zezadu z plodiště se může jevit jako velice obtížně proveditelná věc,
ale to z medníku taky. V udržovaném úlu to znamená vytáhnout mezi 5 - 10
rámky a zase je tam bez prohlídky vrátit + gabon a to je těch 5, maximálně
10 minut na úl.
Problém asi bude v tom, že kteří včelaři by ty zadováky udržovali, takže by
taková manipulace byla vcelku v pohodě, přešli na nastavky a u zadováků zbyl
i hlavně jen ti včelaři, kteří na to kašlou nebo kteří už nemohou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 6:21 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


> Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek,
> abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně
jim
> nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější
> je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy
> česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí.
> Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na
> mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože
> touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat
> Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi
> celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky.
> Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
> Zdraví R. Stonjek

Pane Václavku máte pravdu, ale pro mne není problém na vyzkoušení přišroubovat 2 čepy na úl a pootáčet servopohonem. Za takové snížení výnosu ….V Maďarsku, kde to vzniklo, mají za rok přes 1700 hodin slunečního svitu. To je velké plus pro včely. Na kotárech u nás a severní straně je to pod 1400 hodin. Jde mi o něco jiného.Vycházím z faktů. Zatím na odzkoušení mi stačí, že už 3 včelař začne včelařit s novým typem úlů a jednoduchou metodou. Je to zkušený včelař a včely převzal po otci před 20 lety.
B.V.

Spamer zfalšoval adresu odesílatele a poslal mail jakoby z mé hlavní adresy
na mou vedlejší nepoužívanou mailovou adresu. Já si toho při zařazování
spamů do seznamu blokovaných adres zřejmě nevšiml a dal svůj mail do
seznamu.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 11:53 AM
Subject: Re: Re:mizej?c? p??sp?vky


> bylo vymalováno. Omlouvám se.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 29, 2007 11:21 AM
> Subject: Re:mizej?c? p??sp?vky
>
>
> Ono úplně někdy stačí svůj příspěvek smazat jako spam a je vymalováno
>
> Pepan

Dnes jsme opravili výpadek spojení mailového rozhraní konference s webovým. Jednalo se o jednostranné přerušení spojení z mailu na web (opačným směrem to fungovalo normálně). Právě tato asymetričnost výpadku propojení obou rozhraní způsobila, že jsme to nezaregistrovali dříve.

Všem účastníkům se omlouvám.

Prosím, v případě dalších problémů pište kdykoliv přímo na e-mailovou adresu správce uvedenou na titulní straně konference dole. (Jinak se mi zpráva o chybě může ztratit mezi spoustou ostatních příspěvků.)

Rozhodně se nejednalo o žádnou "censuru" :-)

Ještě jednou se za výpadek propojení omlouvám.

Přeji včelařsky dobrý nový rok 2008!
A co nejmenší škody způsobené varroázou (já jsem na svém druhém stanovišti u Prahy přišel letos na podzim o polovinu včelstev... Na prvním stanovišti na Vysočině se Varroa drží na úrovni minulých let.)

J.P. Baudiš

ZDRAVÍM VŠECHNY PŘATELE TETO KONFERENCE,NABÍZÍM MOŽNOST DOPRAVY(SVEZENÍ) NA 7.SETKÁNÍ DADANTKLUBU. CHCI VYRAZIT V SOBOTU 5.1 OKOLO 5 HOD Z VODNAN PRES PISEK,PRAHA,MĚLNIK.
DOMU SE CHCI VRÁTIT V NEDĚLI PO SKONČENÍ AKCE.
PREJI VSE DOBRÉ. J. TLAPA 728 885 011

Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek, abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně jim nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí. Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky. Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
Zdraví R. Stonjek

testovaci prispevek

podano e-mailem

Spravce konference

Test rozhrani konference mail->web.

Pane Polášku nemáte zakázanou tuhle konferenci? to asi doufám dnes už snad není možné! Ikdyž ,ale to už bych ji měl také zakázanou pro to co tu občas napíšu a což teprve co nenapíšu! Třeba na téma chovy.

Zase zmizely moje příspěvky. Tři, co jsem napsal ráno

Pane Vojtěchu, to je sice hezké, že máte úly uzpůsobené na otáčení rámků, ale výrobci ROTAPI-úlů předpokládají otáčení plodiště 4 x za den ( každých 6 hodin, ve dne i v noci ), aby se jejich údajný efekt dostavil.
Pochybuji, že budete nástavky otáčet takhle intenzivně a to po celé produkční období. Pak bude výsledek Vašeho experimentu zkreslený.

Co k tomu napsat,potřebuje to ještě čas. Když dáte vydělat veterinárům budete mít papír na úhyn.Já jsem napsal,že mě se nepodařilo zatím nikoho ukecat aby si koupil nový úl.To ale neznamená ,že nejsou včelaři kteří si nové úly koupit chtějí.

Taky jsem si koupil nějaké tyto odpařovače. Zřejmě stačí jeden. Příští rok budu zkoušet. Zkus pročíst archiv této konference, popřípadě konferenci optimal klubu.
Udávaná účinnost je mnohem větší než u formidolu.

Radek Krušina

Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z…….

Provozuji úly, které mi umožňují otáčet rámky. Např.reakci včel na 1 rámek otočený v
plodišti atd. Výsledky po delším ověřování zveřejním.

B.V.

Chci se zeptat jestli má někdo zkušenosti s odpařovači nassenheider? Chci si je pořídit a nevím jestli budou lepší než formidol.Zajimalo by mě jestli stačí jeden nebo musí být dva odpařovače do včelstva.

Nic tady nebylo a posílám to z webu.

:>Já už také zkoumal všechny možné nastavení a přihlášení a nic jsem nenašel a na webu také nic nemám
Teď to odešlu a jdu se podívat<

Pepíku, pokud uvádíš možnost nákupu dvou nových úlů, předpokládám, že mluvíš o dotačním programu dle NŘ č.197/2005 Sb., v platném znění. Pokud se podíváš na přesnější podmínky čerpání této dotace u 2 zmiňovaných úlů,zjistíš, že je to v praxi nerealizovatelné (pokud nebude nějaký SZIF "změkčovací" komentář). A to za:1. musí se jednat o zimní úhyn a
2. kde příčinou bylo stanoveno Státní veterinární správou nakažlivé onemocnění.
Podmínky jsou kumulativní, tzn., že musí být splněny obě. A teď, je potřeba, aby někdo určil, které ty nakažlivé nemoci to vlastně jsou. Tato dotace nemůže být užita na náhradu škod z nemocí uvedených ve veterinárním zákoně např. mor vč. plodu atd./zde je hrazeno vše dle speciální právního předpisu - zákona č.166/99 Sb/.
Domnívám se, že toto ustanovení dotace je nepovedené a bez vydaného stanoviska SZFI i nevyužitelné.
Nekřivdi včelařům, vím o spoustě starých včelařů, kteří by velice rádi úly vyměnili a již se zajímali o možnost využití této dotace.

Stonjek napsal:

>Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci?
>A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci!
>Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne.
.............

Já například mám na jednom stanovišti obsazeno 7 budečáků (tedy měl jsem do letošního podzimu) a 2 nástavkové úly.
A ty operace si dovedu představit. Nepřijde mi to nic mimořádně náročného, ale jako vše u budečáků je to trochu časově náročnější.

Jarní nátěr plodu není problém. Vzhledem k tomu, že je v tuto dobu v úle nejméně včel, stejně při jarní prohlídce rozebírám celé plodiště u všech včelstev v budečácích a snažím se přeložit dopředu světlejší plásty a většinou dávám jednu mezistěnu, pokud nejsou moc slabé. Dá se přitom klidně natřít plod.
Formidol do podmetu je v souladu s návodem, je to otázka chvilky. Vůbec žádný problém.
Gabon je trochu náročnější, ale taky se to dá během pár minut na včelstvo. Vkládám při posledním vytáčení medu.
Na stanovišti, kde mi letos uhynulo sedm včelstev z devíti, přežily včely jen v budečácích.

Radek Krušina

Dobrý den, chtěla bych koupit pyl. Můžete mi prosím nabídnout (cena a množství)? Děkuji.

Jak musíš kvůli Gabonu rozebrat plodiště, tak je úplně jedno, jestli je to budečák nebo něco jiného. Alespoň u těch mých. V tu ránu mám polovinu včel na hlavě. No jestli tyhle přežijí, tak to bude příští rok určitě "lepší" :-(