Včelařská konference

Byly prázdné už začátkem září.
Tonda

>Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan.

Teˇmne napadá to přerušení plodování.
Včely ikdyž budou mít zásoby tk v podletí jakmile se snižuje snůška tak přestávají plodovat, jak víme. Tím se tedy přeruší i životní ciklus VD.
Jsou tady včelaři kteří okamžitě začnou běhat s kbelíky cukru aby se plodování nepřerušilo a včely opravdu toto krmení vnímají jako snůšku a tok si včelař sám VD poctivě chová aby asi o něj nedej Pán Bůh nepřišel . :-)Vždyť by tady pak neměl na co nadávat ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
> poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
> včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
> zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
> jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
> chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
> nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
> nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
> Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
> starý člověk nebo vrcholový sportovec.
> Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
> zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
> mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
> norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
> podstatně nenarušuje snůšku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> > veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> > stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> > léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> > školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> > je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> > klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> > úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> > problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> > podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> > příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> > včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
> včelstvo
> > nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> > včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> > podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> > léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> > zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> > Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> > opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> > ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
> v
> > případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> > formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> > snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> > některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> > některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> > nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> > možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> > uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> > dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> > odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
> rozlévání,
> > plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> > být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>
>

Česká včelařská veřejnost slovy tajemníka Peroutky nasazuje naplno nejsilnější zbraň na redukci roztočů Varroa Destructor. A to bez ohledu jestli se před tím aplikoval Gabon nebo ne!

Pokud se mohu domnívat, provází to mnoho příprav. Nepropásněte v tomto roce zdravotní stav včelstev na svých území ZO a OV.

Kdo víte v okolí, že sousední organizace aerosolovou techniku nemá, donuťte je ji si pořídit a naučte je ji používat.

Jsou výročky a toto je to pravé téma aby se do aerosolové techniky odhlasovaly investice.

Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
starý člověk nebo vrcholový sportovec.
Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
podstatně nenarušuje snůšku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

>D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro
mne je to výsměch. <
Ona je opravdu koncipována, jako úhrada za opylování planě rostoucích rostlin

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: K zamylen?....
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Stále se na řádkách této diskuse střídají názory o tom kdo léčí, neléčí,
> proč neléčí - mohou za to samozřejmě funkcionáři ZO a OV, řeší se dotace
> D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro
> mne je to výsměch. Nikdo zde ale nezmínil, že mimo chemických léčiv
> existují ještě biologické prostředky decimace populací roztoče VD. Ty
> nemusíme nakupovat ani o ně žádat o povolení SVS. Pochopitelně jejich
> účinnost zdaleka nedosahuje účinnosti chemických léčiv, ale bohu buď dík za
> každého roztoče, který ve včelstvu nesplní své zhoubné dílo. Již od roku
> 1997 likviduji v období letního slunovratu zavíčkovaný trubčí plod. V roce
> 2003 jsem termín propásl a (poslední)trubčí plod se vylíhl do včelstva.
> Bylo to znát na spadu roztočů po první fumigaci. Od roku 2004 léčím
> následovně: Při jarních prohlídkách pokud se venkovní teplota přiblíží 20
> st. C (obvykle u nás prvá až druhá dekáda dubna)vkládám do plodišťních
> nástavků stavební rámky a současně použiji Formidol nad plodové těleso. V
> období slunovratu zavíčkované trubčí plásty (stavební rámky) vyjímám a
> trubčí plod likviduji a současně použiji Formidol. Po posledním medobraní
> upravím zimní sezení včelstva a použiji Formidol. Od roku 2006 jsme počali
> na okrese používat Gabon. Ten vkládám namísto dosud použitého Formidolu po
> posledním medobraní.Spady roztočů při podzimním léčení Varidolem do roku
> 2002 do 1 000 ks, v 2003 mezi 3000 - 4000 ks, 2004 - 2005 do 800 ks, 2006
> a 2007 do 50 ks na jedno včelstvo. (Vyšší počty roztočů nad 100 ks odhaduji
> pomocí mřížky). Z uvedeného je patrné, že po opomenutí včasné likvidace
> trubčího plodu v roce 2003 výrazně stoupl počet roztočů spadlých na
> podložku po provedených léčeních fumigací a aerosolem. Dále je prokázána
> nesporná vysoká účinnost léčiva Gabon použitého v roce 2006 a 2007. Pro
> úplnost uvádím spady roztočů v jarní měli do roku 2006 vždy v normě do 3 ks
> na jedno včelstvo. Pro úplnost včelařín v nízkonástavkových úlech o rámkové
> míře 42 x 17,5 cm. Patrně jsem v diskusi opět trchu mimo mísu, ale taková
> jsem já, matinko.
> Pepča
>
>
>

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka.

Citace"
"Jinak roztoč neni přenášen jen včelou, ale i vosou, která v září hojně navštěvuje úly a v létqě je roznášen i jiným hmyzem z květu na květ, ale to už jsme u biologie roztočů a to by bylo moc dlouhe, tak až příště".
Pepča

Já mám stále dojem že reinvaze VD je zdánlivá V době kdy se včelstvo připravuje na zimu Prudce snižuje svůj stav s obsednutých 40 rámků na pouhých 10 ať a zrovna stejný poměr je s plodem to znamená , že na nový zimní plod připadá tedy 4× tolik samiček než v předcházejícím období děláte co chcete Zvyšování výnosů pomocí velmi silných včelstev pochází z doby kdy tady ještě VD. nebyl zkuste si připustit , že právě tím problémem jsou ta příliš silná včelstva a neobviňovat ta slabší. Já to již delší dobu pozoruji že do problému se dostávají právě ta nejsilnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>

Stále se na řádkách této diskuse střídají názory o tom kdo léčí, neléčí, proč neléčí - mohou za to samozřejmě funkcionáři ZO a OV, řeší se dotace D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro mne je to výsměch. Nikdo zde ale nezmínil, že mimo chemických léčiv existují ještě biologické prostředky decimace populací roztoče VD. Ty nemusíme nakupovat ani o ně žádat o povolení SVS. Pochopitelně jejich účinnost zdaleka nedosahuje účinnosti chemických léčiv, ale bohu buď dík za každého roztoče, který ve včelstvu nesplní své zhoubné dílo. Již od roku 1997 likviduji v období letního slunovratu zavíčkovaný trubčí plod. V roce 2003 jsem termín propásl a (poslední)trubčí plod se vylíhl do včelstva. Bylo to znát na spadu roztočů po první fumigaci. Od roku 2004 léčím následovně: Při jarních prohlídkách pokud se venkovní teplota přiblíží 20 st. C (obvykle u nás prvá až druhá dekáda dubna)vkládám do plodišťních nástavků stavební rámky a současně použiji Formidol nad plodové těleso. V období slunovratu zavíčkované trubčí plásty (stavební rámky) vyjímám a trubčí plod likviduji a současně použiji Formidol. Po posledním medobraní upravím zimní sezení včelstva a použiji Formidol. Od roku 2006 jsme počali na okrese používat Gabon. Ten vkládám namísto dosud použitého Formidolu po posledním medobraní.Spady roztočů při podzimním léčení Varidolem do roku 2002 do 1 000 ks, v 2003 mezi 3000 - 4000 ks, 2004 - 2005 do 800 ks, 2006 a 2007 do 50 ks na jedno včelstvo. (Vyšší počty roztočů nad 100 ks odhaduji pomocí mřížky). Z uvedeného je patrné, že po opomenutí včasné likvidace trubčího plodu v roce 2003 výrazně stoupl počet roztočů spadlých na podložku po provedených léčeních fumigací a aerosolem. Dále je prokázána nesporná vysoká účinnost léčiva Gabon použitého v roce 2006 a 2007. Pro úplnost uvádím spady roztočů v jarní měli do roku 2006 vždy v normě do 3 ks na jedno včelstvo. Pro úplnost včelařín v nízkonástavkových úlech o rámkové míře 42 x 17,5 cm. Patrně jsem v diskusi opět trchu mimo mísu, ale taková jsem já, matinko.
Pepča

Květnové oddělky nebo roje se ještě za příhodných podmínek vytáčejí , to si opravdu myslíš , že to opylení nevykonaly v dostatečné míře Uvědom si Američané po velkém úbytku včelstev dovážejí a rozmísťují po polích papírové úlky ve kterých je jen půl kila včel + mateří látka včelky něž umřou splní svoji opyl ovací povinnost a o odklizení úlku se postará již příroda sama.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V případě, že by byl požadavek - stav včelstev pro dotaci 1D hlášen zjara:
> -----------------------------
> Jestli by bylo viditelně nahlášeno na dotaci 1D z jara někde více včelstev
> než ve skutečnosti je, je to víc nápadné než když se to schová napodzim
> mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen
> ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou
> nespokojenost s "přítelem" a jeho svědomím v pravou chvíli. Je opravdu
> lepší vizitkou včelaře mít najaře včelstva v pořádku a vypočítat dotaci z
> vyzimovaných včelstev, než napodzim 1.9. nějaké kolektivní a hromadné
> počítání nějakých bedýnek, vynásobeno částkou na včelstvo.
>
> Efekt je při počítání včelstev k 1.9 zastaralý a vychází z titulu dotace
> "na zazimování" a ne "za opylení"
> .......
> Pepan:>Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že
> včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli
> stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené
> peníze<
>
>
>

Nebudu kritizovat, ale chci pomoct těm, kde to tak katastrofálně nefunguje. Vše jak bylo řečeno v mnoha článcích je v lidech, v jejich dobré informovanosti a organizovanosti. Pokud nám toto chybí je vše nefunkční včetně všech nařízení, předpisů a metodických pokynů. Tak teda kde to je v léčení nefunkční a včelař si uvědomuje, že je třeba léčit(on ví že musí)a jak léčivo získat. Zajdete si za vašim místním veterinářem aby vám napsal recept, kde napíše co vy potřebujete(jedná se o gabony, varidoly a mP-l0 a m-1) formidol je volně prodejný v Dole deska 20 kč. Napíšte si objednávku co chcete,, přiložíte recep a zašlete do Dolu. Dol léčivo zašle. Formidol si objednáváte bez receptu kdykoliv, je volný. Druhý způsob je ten, že si zajdete za veterinářem, který má lekárnu na veterinární léčiva a on vám je prodá. Nevýhoda je, že je to bez dotací a poměrně dražší. ovšem je to opravdu špatné pokud neléčí sousedéje váš úspěch jen 30% proto je zde požadavek léčení plošně a v jednotném čase a to se nedá zajisti bez dobrých funkcionářů ZO Je třeba se orientovat hlavně na léčení po letnímslunovaratu, kdy matky začínaji klást dlouhověké včelstva. Je třeba aby každý včelař si nejprve uvědomil jaký je rozdíl mez krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou a pak pochopí proč léčit v červenci-srpnu a to včas. Líhnoucí včely z nakladených vajček po letním slunovrati si vytváři po vylíhnutí tuková tělíska, která z ní dělaj včelu dlouhověkou, která žije až někdy od 10.5. následujícího roku. Pokus včela si nevytvoří tukové tělísko je z ní včela krátkověká a ty končí svůj život ve včelstvech do konce října-přibližně. Stává se, že kamaradi říkaji jak maji silná včelstva v srpnu, v září a jestě pri první fumigaci, kterou děláme plosně celý okres v první dekádě října. Při druhé fumigaci ovšem přichází, že včelstva zeslábla a dělají-li aerosol po 20 listopadu, kdy 100% už neni plod, už jej dělat nemusí, včely jsou pryč. Vesměs v úle zústává uschlá matka s hrtkou 20-30 včeliček, plné rámky medu a kolečko plodu, kde po otevření je spousta roztočů. Vesměs nejdříve odchází nejsilnější včelstva, protože ty si nanosí looupením nejvíce roztoče.Pokud roztoč saje kuklu niky se z ní nemůže vylíhnou včela, která je dlouhověká. Ubírá jí zásobní látky a ona nemá sílu vytvoři tukové tělísko. A ještě něco rozdíl je mezi letní včelou a dlouhověkou včelou v hynutí během podzimu a zimy. Krátkověká v zimě nenei, ale je na podzim. Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan. Jinak roztoč neni přenášen jen včelou, ale i vosou, která v září hojně navštěvuje úly a v létqě je roznášen i jiným hmyzem z květu na květ, ale to už jsme u biologie roztočů a to by bylo moc dlouhe, tak až příště. Zdravím všechy, nechci pořád jen provokovat a souhlasí s příspěvky př. Čermáka. Je třeb se nustále vzdělávat. Staré pořekadlo včelařú je , že každý včelař umírá vzdy hloupí. Protože je pořád se co učit. Co platilo vloní letos u včelaře neplatí Honza

ve včelínu již nenechávám nic k ukradení a ve dveřích jsem nechal okénko,
aby se tam každý mohl podívat než ty dveře rozbije. Po této úpravě se mi tam
již nikdo nedobíval.
Luboš
- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 11:44 PM
Subject: Re: Zodpvednost a funkcio??i


> GUPA. Vám ale ty včelaříci leží v žaludku. Už mi vykradli včelín 4x za 2
> roky. Dveře vypáčené krumpáčem vše mimo vlastních včel na jedné hromadě.
> Už
> to opravuji jen tak, aby jim to příště nedalo moc práce. 1x jsem zavolal
> policii. Přijeli, zeptali se mne zda se mi ztratilo něco co mám výrovní
> číslo podle čeho by se to dalo dohledat. Tak jsme si 10 minut pokecali,
> řekli-mi že je to ztráta času pro mně i pro ně psát protokol, protože to
> stejně odloží. Jediný smysl by to mělo v případě že je to pojištěné. No
> prostě sranda. Co k tomu říct, než se trochu alespoň cynicky zasmát, prý i
> to prodlužuje život. Místy mi připadala diskuze zase příliš osobní, tak
> jsem ji chtěl trochu černým humorem odlehčit. Tím jsem nechtě zlehčit
> vážnost problematiky. No nepovedlo se.
> Vše hezké

A taky škoda že neříká co se stane, když vyhoří VUVč. Dol., nebo když zemře jednatel OV :-))

-------------------------
Karel:
....Škoda, že metodika neříká, co se stane, když včelař (nebo důvěrník) to léčivo včas nedostane.

Tento příspěvek není špatný. Podepsaný by ale byl mnohem cennější.
S pozdravem Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 8:34 AM
Subject: Kdo je K. Čermák ???


Vážení přátelé. Nedá mi to, abych nezaregoval, i když anonymně. Kteří
jste se pustili do kritiky několika příspěvků autora K. Čermáka. Ptám se
Vás zdá víte kdo to je, zřejmě ne. K. Čermák je ing. Květoslav Čermák CSc,
vědecký pracovník VÚ. Žel je to jediný, který se do této diskuze zapojoval
ze skupiny významných odborníků českého včelařství. Vůbec by mě to
nepřekvapilo, kdyby se p. ing. Čermák navždy se z této diskuse odmlčel.
Závěrem: Přátelé nechme si poradit od opravdových odborníků a už
přestaňme mnohdy své nesmyslné metody při ošetřování včel vnucovat jiným a
být lepší než celý VÚ včelařský.


__________ Informace od NOD32 2769 (20080107) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

To je relativní pohled. Já si p. Čermáka vážím osobně velice, ale nechci propadnou při reakci na jeho příspěvky nebo komunikaci přímo s ním do ohromně zajímavých záležitostí, které jsou opravdu jeho parketou. Spíš vidím a chci vidět přínos v praktickém využití takových ohromných zkušeností při běžném pohledu nebo pohledech na problém. Tak se často a vlastně v jeho komunikacích zpravidla děje. Jsem rád za jeho přítomost zde, také p. Antonína Přidala, myslím, že tu občas vykoukne reakce i od p. Ptáčka. Jsou odbornými pilíři našeho včelařství.

Pokud někdo za 50 nebo 100 let bude číst daný nadpis Gabo, bude přesně pro toho, kdo bude nějaké shánět informace o jeho osobě.

Nic není výstižnějšího při prohlížení historických pramenů než nadpis: Kdo je hrabě Harrach, kdo je F. Adamec, kdo je ... - vyčteno z dobových a volně přístupných zdrojů informací. (Český včelař, Včela Moravská)

Nevidím v nadpisu problém a myslím je zbytečné směrovat diskuzi v tomto "blbém duchu" pán Komínek.
........
G.Komínek:>A nadpis : kto je Ing. Čermák ! Ten mohol dať ozaj len poriadny
blbec.<

Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem? Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM- formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání, plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

V naší ZO dělám součet léčiva přes důvěrníky. Každý důvěrník mně musí nahlásit počet včelstev od včelařů a potřebu léčiva pro fumigaci. Včelaři důvěrníkům nahlásí počet včelstev a potřebu gabonů, pásků a lahviček Varidolu na fumigaci. Důvěrník to dá dohromady tak, aby mu léčivo určitě vyšlo. Bere se raději nějaká rezerva. Na aerosol si Varidol spočítám podle počtu včelstev sám. Od všeho pak objednám něco navíc, abych měl rezervu. Léčivo nestojí po odečtení dotace zase tolik a každý rok se to opakuje. Částku za léčivo pak rozpočítáme na včelsto a vyplatíme dotaci. Gabony podle toho, kolik si kdo objednal. Zatím ho dostáváme vždycky včas. Dívím se, že někde je léčiva málo.
Tonda

>Díky za informaci. Vytisknu si ji na schůzi a na jaře si objednám písemně léčivo. Škoda, že metodika neříká, co se stane, když včelař (nebo důvěrník) to léčivo včas nedostane. Předpokládám že Gabon a Formidol si dává včelař sám (nebo to musí dělat důvěrník :-) )

Já bych byl vedle formidolu pro uvolnění prodeje Gabonů. Situace v léčení
důvěrníky ZO se mně jeví tak, že za současné špatné rentability včelaření
prostě se nedá sehnat potřebný počet spolehlivých lidí, kteří by ty
důvěrníky dělali a kteří by byli zárukou kvalitního léčení. Proto se musí
zodpovědnost za výsledky léčení aspoň částečně přesunout na jednotlivé
včelaře, kde soukromé léčení těchto včelařů by ochránilo aspoň jejich
včelstva před varaózou v těch ZO, kde ti spolehliví důvěrníci a funkcionáři
prostě nejsou. Formidol na takovou ochranu účinností nestačí, odpařovače
jsou poměrně drahé, nutné je uvolnit účinnější léčivo, jak je Gabon.
Výzkumníci si sice budou kvůli uvolnění Gabonu rvát vlasy, protože jeho
nekontrované používání znamená ve výsledku urychlení nástupu resistentních
roztočů ny pyrethroidy, ale bohužel, nedá se svítit.
Jinak tady na severní Moravě vypadá, že přežívají i včelstva letního léčení
proti varaóze. Ono taky u nás ta teplá zima byla výrazně méně teplejší než
ve zbytku ČR.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 10:15 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> No to se nám za poslední dny urodilo příspěvků! Myslím, že o kvalitě
> některých to napsal dobře Honza. Když vše v distribuci léčiv funguje jak
> má, je to v pohodě a já znovu musím pochválit OV Praha západ. Jestliže ZO
> předly alespoň trochu snahy, léčiva byla včas. O letní léčení v naší ZO
> projevilo zájem asi 20% včelařů a všem jim včelstva žijí. Je to málo,
> navzdory tomu, že je už po několik let z nák. refer. k tomu přímo nutíme.
> Proto jsem silně skeptický,že takováto organizace léčení má smysl.
Domnívám
> se, že do budoucna by bylo daleko výhodnější, aby zodpovědnost za svá
> včelstva měl každý sám tedy i v praxi. Výrazným pomocníkem k tomu už by
byl
> prodej léků za cenu po odečtení dotace jak se o tom uvažuje a jejich
> distribuce např. z vybraných včel. prodejen nebo z Dolu. Prostě kdo léčit
> nechce, nemusí. Potíž by byla přežít první tři roky, ale pak by se Svaz
> zbavil všech lemplů lenochů, bordelářů a neschopných blbů a že jich v
každé
> organizaci je!!! Rovněž ulétlých rojů by bylo výrazně méně. Pak by
> včelařina byla úplně o něčem jiném a já bych pro takovou strategii léčení
> určitě hlasoval.Zdraví R. Stonjek

V případě, že by byl požadavek - stav včelstev pro dotaci 1D hlášen zjara:
-----------------------------
Jestli by bylo viditelně nahlášeno na dotaci 1D z jara někde více včelstev než ve skutečnosti je, je to víc nápadné než když se to schová napodzim mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou nespokojenost s "přítelem" a jeho svědomím v pravou chvíli. Je opravdu lepší vizitkou včelaře mít najaře včelstva v pořádku a vypočítat dotaci z vyzimovaných včelstev, než napodzim 1.9. nějaké kolektivní a hromadné počítání nějakých bedýnek, vynásobeno částkou na včelstvo.

Efekt je při počítání včelstev k 1.9 zastaralý a vychází z titulu dotace "na zazimování" a ne "za opylení"
........
Pepan:>Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené peníze<

Pokud včelař léčil aerosolem, je podepsaný na seznamu, tak musí dotaci dostat. Pokud neléčil, vynechali ho, tak není na seznamu a dotace na něho nepřišla.
Slyšel jsem, že si někde odhlasovali, že tuto dotaci dávají důvěrníkovi, který aerosol provádí. Správně by ale měli dotaci vyplatit a pak ji zase se souhlasem včelaře vybrat.
Tonda

>Já také nemám s plošností problém a také se nesnažím zpochybňovat její výklad. Pokud ale někdo z pokladníků takovou dotaci vrátí zpět jako nevyplacenou, může se doopravdy dít problém, že úředníka napadne názor, že nebyl aerosol aplikován u žadatele (ČSV) plošně. Nejde přímo o něj (úředníka SZIF) jako zpracovatele, ale oto, že on sám podléhá kontrolním Unijním orgánům a musí to třeba i zdůvodnit proč se v nějaké lokalitě vrací nějaká částka - podle pravidel z plošné aplikace.

Pokud se částka 10,-/včelstvo na člena obdrží, myslím si, že ji z podstaty nevracet za žádnou cenu.

Doufám, že jsem se kvůli pochopení vyjádřil lépe.

Uvedomte si priatelia, že je málo tých, ktorí by sa mohli pánu Ing.
Čeremákovi vyrovnať.
My na Slovensku si ho veľmi Vážime, je dopisovateľom aj do slovenskej
včelárskej konferencii a hodne nám pomohol nielen v súčasnosti, ale aj pre
desiatimi či dvadsiatimi rokmi.
V niektorých oblastiach Vých. Slovenska do dnešných dní úspešne
odchovávajú ním vyšľachtené matky so samočistiacim pudom Vigor a pod. Radi
sa s nín stretávame na výstavách v Čechách, naposledy v Prahe. Udržiavame
hojné kontakty priamo cez osobné emaily. Ale niekomu sa páčia ukecaní tzv,
všechnoznalovia, tak nech ich velebia.
A nadpis : kto je Ing. Čermák ! Ten mohol dať ozaj len poriadny
blbec.,
G. Komínek , Košice



----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 10:18 AM
Subject: Re: Kdo je K. Čermák ???


> Jsem přesvědčen, že se Ing.Čermák (http://vigorbee.cz/) neodmlčí. Jsou to
> s
> Ing.Přidalem dosud nejexponovanější včelařští odborníci, kteří se této
> největší mezinárodní včelařské internetové konference v češtině na světě
> zúčastnili a měli bychom si toho vážit. (snad jsem na někoho z
> akademických
> kruhů nezapomněl, to se jinak omlouvám)
> Kdo umí ten umí....
>

Honza:
...Podle nařízení vlády č 197/05, dnes již po novele, je povinností každého včelaře si do 1.6. každého roku objednat u ZO léčivo na počet včelstev, které budete v tom roce léčit. ZO provede suhrn a do 5.6.. doručí suhrn za ZO na OV. OV doručí žádost na ČSV a zároveň provede objednávku léčiva u výrobce tj VÚVč dol. Objednávka musí být potvrzená SVS. Dol v dohodnutém termínu zašle léčivo z OV a OV je dodá do ZO, ZO je rozdělí jednotlivým včelařům, kteří je v plné hodnotě uhradí a to letní léčivo podle nařízení SVS (doporučený) termín do 30.6 Jedná so formidol a gabony. Léčivo pro podzimní léčení OV dodá do ZO nejlépe do20.8. a Zo je rozdělí důvěrníků a ti podle Metodického pokynu je použíjí u včelařů v souladu s Dohodou SVS a ČSV (prakticky to bývá podle autority jednotlivé ZO, tam kde to nefunguje dostanoou to rovnou včelaři).
------------
Díky za informaci. Vytisknu si ji na schůzi a na jaře si objednám písemně léčivo. Škoda, že metodika neříká, co se stane, když včelař (nebo důvěrník) to léčivo včas nedostane. Předpokládám že Gabon a Formidol si dává včelař sám (nebo to musí dělat důvěrník :-) )

Karel

Stále si docela nerozumíme. Hlídat populaci roztočů ve Vašich včelách a
reinvaze je nepochybně podstatně důležitější pro Váš praktický včelařský
život. To co jsem psal o inbrídingu u roztočů, přimo nevyužijete. Ale
dají se tím vysvětlit některé situace, konkrétně proč někomu se roztoči
nepřemnožují a jinému ano. U p. Turčániho je velmi pravděpodobné, že
reinvaze jsou malé, protože jednou psal, že kolem sebe snad 5 km nemá
jiná včelstva (nepamatuji si jeho údaj přesně a teď to jednoznačně
neupřesnil). Tedy nešlo o můj názor, ale použití jeho informace! Jako
zkušený praktik došel k závěru, že stačí každý rok pouze podzimní
fumigace. Jenže stejný postup doporučovat všem ostatním je pro ně velmi
nebezpečné, jak i situace z uplynulé sezony ukazují. Snažil jsem se na
to upozornit, poradit. Každý je v jiné situaci...
Ona inbrední deprese probíhá i ve Vašich včelách, poté co důkladně
přeléčíte, takže v úlu zůstane jen několik málo roztočů, trvá to týdny
až měsíce do doby než dojde k reinvazím a než vždy dvě nebříbuzné
samičky zalezou do buňky a množí se tam - dojde ke křížení a nárůstu
vitality. Jak brzo a v jakém rozsahu dojde k reinvazím (zpočátku třeba
jen zalétáváním včel a trubců) je velmi rozdílné na různých
stanovištích. To jsem myslel černo-bílým viděním, tak jak jste Vaši
situaci napsal to vyznělo, že Vás se to absolutně netýká, že je to něco
zcela mimo Vás...
Tvrdíte, že "Šlo mi o to, že takové stanoviště u Antona s výskytem
jakéhokoli významného íbridingu není." Jak to víte? Já sice předpokládám
opak, ale ne s takovou jistotou jako Vy (takové jednoznačné soudy
považuji za ukvapené, odbyté posouzení). Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z toho
se dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. Mně jde
o to, že druzí včelaři mohou být v podobných situacích a zde mají jedno
z vysvětlení, proč je to tak a ne jinak... Jsou zprávy o tom, že volně
žijící osamocené včelstvo přežívá rok i dva, bez léčení. Proč asi?
Analogie - má-li někdo 5 včelstev a v okolí v doletu jiná nejsou, má o
starost míň - bude mu stačit jen podzimní přeléčení. Pokud na stejném
stanovišti bude mít 100 včelstev, bude situace už jiná -
životaschopnosti roztoče prospívá i migrace v rámci stanoviště, protože
větší populace roztočů snižuje jejich příbuznost a tím vliv inbrední
deprese.
K. Čermák

Taky bych hlasoval pro takovou strategii.
Myslím ale, že nám asi příležitost k hlasování nebude dána. Možná je to dobře, protože řešení nákazové situace nemusí být vhodné řešit demokratickou cestou.
Ale mohlo by to vyplynout z jednání mezi veterinou a vedením ČSV.

Radek Krušina

Všechny tyto absurdnosti které se mohou sta jenž všichni uvádíte mohu mít zanedbatelný vliv na zdravotní stav celého okolí
Na zahradě mám třicet úlů tu se stane, že jsem do některého nevložil podložku nebo v něm na jaře najdu zapomenutý gabon Taky se mi již letos stalo že jsem po 14 dnech našel úl s pěti nástavky dokonale prázdný. za 50 let včelaření jsem to viděl poprvé

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> No aerosol asi mimo Svaz bude sehnatelný jen velice těžko, veterináři
> přístroj někde ve skříni asi mít nebudou. Ostatní léčení, hlavně gabon a
> fumigaci bych považoval za docela možné dělat i mimo systém důvěrníků ZO,
> pokud je skutečně možné ty léčiva objednat jako soukromník mimo ZO.
> Každý systém má své pro a proti. Systém důvěrníků a zřejmě i ZO podle mně
> zadrhává z ekonomických příčin. A to kvůli výraznému zhoršení rentability
> včelaření. Dříve bylo ve výrazném plusu hospodaření třetiny až dvou třetin
> včelařů v každé ZO. Těmto včelařům tedy velice záleželo na tom, aby léčení
> všech ostatních včelařů v okolí proběhlo tak, jak má proběhnout, aby jejich
> včely od nich nebyly nakaženy. Proto dělali důvěrníky a léčili ty včelstva v
> okolí. Když nemohl dělat důvěrníka jeden, nastoupil na jeho místo bez
> problémů druhý a všichni společně utáhli mrtvou váhu těch včelařů, co kvůli
> stáří nebo jiným důvodům na to kašlali. Ztráty včelstev kvůli varoa
> znamenaly ztrátu výdělku a takový systém léčení tedy šlapal. Dneska možná
> existují ZO, kde ani jeden včelař nedosahuje nějakých výrazných zisků z
> chovu včel. Ztráta včelstev u takových včelařů znamená v lepším případě
> ztrátu malého množství peněz a získání volného času, v horším případě to
> znamená i ztrátu prodělku, tudíž zisk. Je logické, že takoví včelaři coby
> důvěrníci ztrácejí motivaci to léčení dělat pořádně, možná i ztrácejí
> motivaci pracovat v nějaké funkci v ZO. Ochotni léčit kvalitně včelstva
> okolních včelařů jsou dneska hlavně ti, které včely úplně nebo jen částečně
> živí a těch zas tak moc není. Všichni ostatni důvěrníci jsou pečlivě
> sledováni ve smyslu toho, aby se nenaštvali a nepraštili s tím, protože v ZO
> by měli velký problém ukecat někoho dalšího (vola), kdo by to dělal místo
> nich.
>
> Jinak odebírat třeba sklenice přes základní organizace, o tom se tady už
> diskutovalo. Pokud se pamatuji, nikdo neřekl, že by to u něho takhle přes ZO
> fungovalo. Maximálně se dá dohromady několik včelařů samostatně bez ZO a
> rozdělí se o jednu paletu sklenic. Problém bude asi v tom, že lidi nejsou
> připraveni platit za takovou příležitostnou službu obchodní přirážku tak
> velkou, aby se to ZO vyplatilo. A asi taky v předpisech, bude to nějaký
> zisk, který by se musel nějak danit.
>
> Co se týká důvěrníků, kteří léčí v nepřítomnosti včelaře, záleží jak kdy.
> Když důvěrník zná včelařovy úly, ví, co kde má vyjmout a otevřít, aby třeba
> ten knot nebo aerosol tam dostal, včelař to schvaluje, není problém. Když
> důvěrník se třeba nemůže dočkat včelaře, nebo to s ním ani nedomluvil, vidí
> česna, tak do nich třeba foukne aerosol a vůbec si třeba nevšimne, že ho
> fouká pod podložku do síta ven z úlu nebo že horní nastavek není nastavek se
> včelami, ale jen s uteplením, tak to je něco jiného.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 07, 2008 9:04 PM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Leoš:
> > 2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro
> > své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude
> > jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,-
> Kč
> > pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč
> by
> > důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
> > --------
> > Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a
> > třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj
> > někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní
> > přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak.
> > Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny,
> > sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla
> > slušně profitovat.
> >
> > Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
> > Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný
> poplatek
> > za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva,
> důvěrníci
> > je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává
> > vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu
> > šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů
> (v
> > případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem
> > poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu,
> > že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření
> > chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé
> čsv
> > :-) )
> >
> > A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v
> > nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Já také nemám s plošností problém a také se nesnažím zpochybňovat její výklad. Pokud ale někdo z pokladníků takovou dotaci vrátí zpět jako nevyplacenou, může se doopravdy dít problém, že úředníka napadne názor, že nebyl aerosol aplikován u žadatele (ČSV) plošně. Nejde přímo o něj (úředníka SZIF) jako zpracovatele, ale oto, že on sám podléhá kontrolním Unijním orgánům a musí to třeba i zdůvodnit proč se v nějaké lokalitě vrací nějaká částka - podle pravidel z plošné aplikace.

Pokud se částka 10,-/včelstvo na člena obdrží, myslím si, že ji z podstaty nevracet za žádnou cenu.

Doufám, že jsem se kvůli pochopení vyjádřil lépe.



.........
Eman:>Já osobně s tím nemám problém, neboť jsem včely aerosoloval na celé ploše mého stanoviště. <
.........
Leoš:>Takže - plošné ošetření aerosolem. Byl jsem loni v Nasavrkách na školení ohledně dotací prostřednictvím SZIF. Jeden z dotazů na pracovníka SZIF byl ono plošné ošetření. Kamenujte mě, bylo řečeno že se jedná o plošné ošetření - včelnice. Nebo snad plošně ošetříme území ZO, okresu , kraje, celé republiky ? Jasně, proč ne.<

To ještě neznamená, že má ve všem pravdu. Ale jeho příspěvky jsou skutečně
velmi solidní , velice často tady vědeckými argumenty koriguje příliš
rozevláté příspěvky některých včelařů, kteří nemají v odborném včelaření
takový rozhled jako on. Pokud ale vím, př Čermák nejvíc diskutuje na jiné
diskuzi, tato konference je pro něho jen okrajová, protože jinak by se
zřejmě "ukorigoval".

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 8:34 AM
Subject: Kdo je K. Čermák ???


> Vážení přátelé. Nedá mi to, abych nezaregoval, i když anonymně. Kteří
> jste se pustili do kritiky několika příspěvků autora K. Čermáka. Ptám se
> Vás zdá víte kdo to je, zřejmě ne. K. Čermák je ing. Květoslav Čermák CSc,
> vědecký pracovník VÚ. Žel je to jediný, který se do této diskuze zapojoval
> ze skupiny významných odborníků českého včelařství. Vůbec by mě to
> nepřekvapilo, kdyby se p. ing. Čermák navždy se z této diskuse odmlčel.
> Závěrem: Přátelé nechme si poradit od opravdových odborníků a už
> přestaňme mnohdy své nesmyslné metody při ošetřování včel vnucovat jiným a
> být lepší než celý VÚ včelařský.

A nemůže být pravdou , že právě ti vyčuránci raději ze svazu vypadnou a tak se snadněji vyhli jakési , byť iluzorní kontrole a pak tam kde se provádějí léčení komisionálně tam kontrola přece je. Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené peníze

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Rád bych reagoval, protože tu vědomě jsou šířeny opět zavádějící a velmi
> známé problémy spjaté s 1D a dogmaty s dražšími léčivy bez členství v ČSV.
>
> 1) Datum sčítání včelstev jako staticky není vůbec napořadu dne. Problém
> nastává při pravidelném podporování šlompáků, kteří pro pár stokorun jsou
> schopni zazimovávat často v čemsi shnilém, cosi, co vypadá jako včelstvo,
> které nejenže nemůže opylovat po celou sezonu, ale protože uhyne, zvyšuje
> se reinvaze VD do okolních včelstev v podletí, které když přeroste je
> NĚKOLIKATIHODINOVOU ZÁLEŽITOSTÍ KDY VČELSTVO ZKOLABUJE. Nemluvím o invazích
> bakteriálních chorob.
>
> Co si Leoši myslíš otom, proč pochybuji o takovém datumu? Ano. Zkus
> rozdávat kupony na dotace výměnou za nějaký roj nebo "výhodnou" koupi před
> zazimováním. To je panečku hrnoucích se pánů včelařů. Zkus ale chtít
> kvalitní a zodpovědně oceněný (dotovaný) přístup s vyzimovanými včelstvy,
> tak jsem buřič a nepřítel "včelařů" ČSV a kdoví koho a čeho ještě? Takový
> normální zodpovědný přístup není všude v každé ZO a OV a u větších včelařů
> kde se bere ošetřování na osobní bedro to platí také. Takový systém 1.9. -
> dotace 1D vloni (2007) ukázal OHROMNÉ NAŠE nedostatky a svou druhou stranu
> mince i když se dodržovaly dané metodiky léčení. Já jsem pro, aby se dotace
> vyplácela na základě vyzimovaných včelstev s termínem počítání včelstev
> rozhodující pro dotaci někdy začátkem dubna - najaře. To odfiltruje velkou
> část parazitů od opravdu zájmových a zodpovědných profesních včelařů
> věrných a zodpovědných svému hobby a chlebu. Také lze očekávat pokles
> výskytu VD v podletí. Nemůže to mít v žádném případě negativní vliv na
> počet skutečně vyzimovaných včelstev a opylování volně rostoucích
> entomofilních rostlin jak se může někdo domnívat.
>
> Může dokonce docházet k výskytu lokalit, kde se bude roztoč pářit většinou
> inbredně a bude se tak přirozeně omezovat jeho vitalita.
>
> Dodnes si Česká republika nepřímo takto podporuje na jedné straně dotací 1D
> roztoče VD a vlastně dotuje to aby existoval ve více variantách a byl
> vitální a na druhé vydává do toho samého systému ale do výzkumného odvětví
> další částky na jeho omezení.
>
> 2) Ano, mohu si objednat léčiva třeba i přes vydaný SVS recept. Ale nemáš
> pravdu, že je to dražší než přes ZO. Na vyplacení zpětné 70% dotace na
> léčiva a přípravky je nárok přes OV stejný. To tady opět zavádíš nepravdy a
> nějaké osobní zážitky.
>
> Nevím proč lakuješ začátečníky.
>
> .......
> Leoš:>To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům,
> jako námět k zamyšlení.<
>
>
>

Pokusím se nelakovat začátečníky . . .

Takže - plošné ošetření aerosolem. Byl jsem loni v Nasavrkách na školení ohledně dotací prostřednictvím SZIF. Jeden z dotazů na pracovníka SZIF byl ono plošné ošetření. Kamenujte mě, bylo řečeno že se jedná o plošné ošetření - včelnice. Nebo snad plošně ošetříme území ZO, okresu , kraje, celé republiky ? Jasně, proč ne.

Každopádně termín plošné ošetření skutečně v nařízení vlády uveden je. Jde o výklad.

Nákup léčiva - pokud se týká konkrétně gabonu, normálně jsem ho kupoval v kamené prodejně za níže uvedenou cenu. Samozřejmě si můžete objednat léčivo samostatně, sehnat razítko SVS a pak žádat dotaci - iniciativě se meze nekladou. Někomu, kdo má 10 včelstev se to vyloženě finančně vyplatí. Ale dávám za pravdu Gustovi, jde to.

Dále klidně si můžeme prostřednictvím dotací zakoupit aerosolový vyvíječ a kompresor, nemusíte hledat veterináře, který ho bude mít náhodou ve skříni. Alespoň konečně někteří zjistí, že dotace nejsou jen o tom odevzdat důvěrníkovi dva papíry a pak si domů nechat donést peníze.

Až se nám tady "společně" podaří přesvědčit SVS, jak to léčení děláme blbě, předejme to soukromým veterinářům. Ale zapomeňte, že ti budou léčit včelstvo za 15 nebo 20 Kč.

Ale zase to oddělí zrno od plev podstatně učinějí než "termín" dotace D1.

Proškoleným léčitelem svých včel se také staneš když si řádně přečteš návod k léčení :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Johan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dostupnos lie?iv
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> I unás je povinnost, že . za léčení zodpovídá chovatel včel.Podle dohody
> se SVS a ČSV mohou léčit včelstva proškolené osoby, členové ČSV nebo
> veterinární lékaři jsou -li schopni sami nebo prostřednictví třetích osob,
> které k tomu maj certifikaci. ZO maji v tmto kontrolní funkci, aby
> nezůstala v obvodu ZO nelečená včelsstva.Ty má ZO za povinnost hlásit, že
> nebyla léčena místnímu inspektorátu SVS a ten pak donutí k léčení.(I
> pokutou nebo správním řízením)
>
>
>

Problémem je , že někteří přispěvatelé nejsou členy svazu, tak se k některým informacím nedostanou. Neoznamují svá stanoviště místním důvěrníkům a pak se o nich neví V posledních letech na doporučení lékaře provozuji cykloturistiku a při svých cyklotuolkách jsem narazil na spoustu stanovišť kde včelíny nebo vozy nejsou ani označeny komu patří. Proto je zcestné hledat chyby ve vedení ČSV ale sami u sebe


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotace a l??en?.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé prošel jsem si dnes všechny příspěvky od 6-7,1.2008 a je mi
> jasné proč je stav v léčení včelstev takový jaký je popsán dnes na www.
> včelařství/novinky. Než začnete reagovat na můj článek, tak si to
> přečtěte. A proč je tomu tak_ Je to jasné,selhal celý systém a to začíná už
> u včelařů, kteří v první řadě si nepřečtou ani časopis Včelařství,kde jsou
> Metodické pokyny k léčení včel 2007-2008. To co každý včelař má dělat a jak
> je vidět to co jste neudělali, jinak by jste nemohli o léčení takto
> nesmyslně tlachat.Podle nařízení vlády č 197/05, dnes již po novele, je
> povinností každého včelaře si do 1.6. každého roku objednat u ZO léčivo na
> počet včelstev, které budete v tom roce léčit. ZO provede suhrn a do 5.6..
> doručí suhrn za ZO na OV. OV doručí žádost na ČSV a zároveň provede
> objednávku léčiva u výrobce tj VÚVč dol. Objednávka musí být potvrzená SVS.
> Dol v dohodnutém termínu zašle léčivo z OV a OV je dodá do ZO, ZO je
> rozdělí jednotlivým včelařům, kteří je v plné hodnotě uhradí a to letní
> léčivo podle nařízení SVS (doporučený) termín do 30.6 Jedná so formidol a
> gabony. Léčivo pro podzimní léčení OV dodá do ZO nejlépe do20.8. a Zo je
> rozdělí důvěrníků a ti podle Metodického pokynu je použíjí u včelařů v
> souladu s Dohodou SVS a ČSV (prakticky to bývá podle autority jednotlivé
> ZO, tam kde to nefunguje dostanoou to rovnou včelaři).JINAK O TOMTO BY SE
> DALO PSAT A MYSLIM, ŽE BY Z NˇAS MĚLI RADOT PRIVÁTNÍ VETERINAŘI.Ti se
> nemohou dčkat, až nám budou ošetřovat za úplatu a cesták . Pak se budete
> divit.Vše musí včelař uhradit v plné výši při dodání léčiva pokud ZO nemá
> dostatečnýé množství peněz na účtě. Každý by chtěl léčivo, alekdyž má
> platit, tak by sinechal vrtat koleno a raděj neléčí, Rovněž je chyba i u
> funkcinářů ZO,kteří neobjednaji léčivo v dostatečném množství a pak to
> dopadá,tak jak popisujete. Ale proč? No proto, že včelaři nechtějí platit.
> Je zaptřebí aby ZO si udělali finanční rezervu minimálně 70,- Kč od jednoho
> včelře na každé jdno
> včelstvo. Po obdržení dotací EU se přeci léčivo vyúčtovává.
> ZO nusíobjednávat léčivo na počet včelstev a to 1 lahvičku na 30 včelstev +
> 30% rezervu léčiva na další nástavkyAjak toje. Vy co popisujete vaší
> situacei myslím, že nejste schpni ani pořádně včelařit, když sinejste
> schopni dojít pro peníze z dotace a svádíte toto na ČSV. Pak se snažíte
> srovnávat sovenské včelaře s našimi,zejmena systém výplty a systém léčení.
> Kdyby dotace se dělali jako na Slovensku, tak u nás pobírá dotace hodně
> málo včelařů. Přátelé ze Slovenska popište jaký musíte udělat proces než
> statní dotaci dostanete. Za nás na základě žádostívčlařů a celé ZO žádá
> ČSV.Na slovensku žádádá každý sám, platí správní ptek za žádost.Nebo to
> tam tak neni?Kdyby nebylo práce ČSV, tak si myslím, že už nás nebude hodně
> včelařit a nebudeme mít to co dnes máme. Jinak myslím, že nemá cenu po
> přečtění vašich některých diskusních příspěvků něco dál psát protože
> někteří patříte tak jak je to v tom článku "varroa atd....."Dnes se ojevily
> články na www. včelaařství/novinky, ČLÁNEK ZTRÁTY JAKÉ NAŠI VČELAŘI
> NEPAMATUJÍ.Vážím si některých článků z těchto dní, ale některé by bylolépe
> kyby mlčeli, byli by pak považováni za chytré. No je to od mě provokace,
> ale ať se to točí! Honza
>
>
>

Moravsky spolek valna hromada
..ode vsech pritomnych uznana a schvalena snaha spravni rady..nacez v zalezitosti ucetni ze vselike zodpovednosti osvobozena byla na zaklade podanneho dobrozdani znalcu co kontroloru,aby nasledujici panove,jihz zasluhy vubec znamy jsou zvolili...coz se stalo pri vsech volbach jednohlasne...
Vdp.prelat Mendl prizvukuje ze vcely v jednoduchych ulech i na venku prezimovati mohou.On sam takto prezimoval,ktera take v nalezite sile jara se dockala a nyni mezi ty nejsilnejsi patri.
Citam po nekolik let na nejsilnejsim vcelstvu,vcely behem jedne minuty z pastvy domu se vracejici a sice o 10 a pak o 15 hodine.Vcera rano(12.7.)102vcel,odpoledne 107,to povazuji za plnou snusku.Stojak dal o 19hodine zvaziti,coz mi ukazalo ze o 11 a 1/4 libry na vaze pribylo.

Sjezd vcelaru cesko-moravskych v Chrudimi
Zahajil predseda ustredni jednoty Adolf Hajek,nacez purkmistr mesta dr.Drabek uvital ucastniky:
Jak se zachovate ke schůzi nem-rakouskych vcelaru v Praze ?
Nemci vzdy pri sjezdech vlidne uvitali cechuu,prednost jim davajice a tedy budou opet nemci po slovansku zajiste uvitani a pohosteni v Praze.At se teda vyslovi hromada,budiz ponechano rokovani nemcum,aby nemuseli poslouchati,cemu nerozumeji a cesi at se sucastni na vystave.

Pripravna schuze ku sjezdu nem-rakouskych vcelaru v Praze
..Pri zname inteligenci ceskych vcelaru da se ocekavat,ze tito kvuli svym cizim hostum zucastni se rokovani i v jazyku nemeckem.Pri rokovani sdeluje -Vanicek-co predseda prazskeho spolku ucini ve vyboru navrh,aby (ustredni)spolek pristoupil k(novemu) ustrednimu zemskemu spolku.Nabyl presvedceni ze jenom v jednote je sila a jeho snahou aby jednotny mohutny ustredni spolek pusobil ku zdaru vcelarstvi.
Pan president Komers potesen vyjadrenim timto,pral zdaru umyslu tomuto a rozvinul jeste dale svou iideu o spojeni vsech vcelarů ceskych i nemeckych v jeden ustredni spolek,by spolupusobili a vydavali casopis cesky a nemecky a u verejnosti co jediny celek vystupovali.
Tyto projevy vedly pritomne k uprimne umluve tyto snahy vsemozne podporovati a k uskutecneni privesti.Dle prani presidenta Komerse bude agenda mezi oba zvolene jednatele rozdelena a veci tykajici se sjezdu a rokovani prideleno Vanickovi a vse ostatni Mikulasovi.
Mikulas :Komisar Zemske rady-co starosta Vystavniho komitetu -Hruby-.p.Smied se obratil na spravu ustredniho spolku,abychom navrhli(schvalili)kandidaty do predsednictvi.
Po zrale uvaze vsech okolnosti ktere nutne nastanou,se nejlepe hodi rytire Komerse ponechat a misto Budiegizki navrhli Prochazku z Kaznova.(Po intervenci z Komersu,Hrubeho a Hilera)Prochazka nemohl nic jineho nez pro churavost se teto hodnosti vzdat,aby Budiegizki mohl opet tuto funkci vziti zpet.

Jsem přesvědčen, že se Ing.Čermák (http://vigorbee.cz/) neodmlčí. Jsou to s Ing.Přidalem dosud nejexponovanější včelařští odborníci, kteří se této největší mezinárodní včelařské internetové konference v češtině na světě zúčastnili a měli bychom si toho vážit. (snad jsem na někoho z akademických kruhů nezapomněl, to se jinak omlouvám)
Kdo umí ten umí....

Nikdo snad není tak hloupý, aby si tady nechal něco vnucovat. Každý tu píše jen své názory, tak jak to umí. Chybami se člověk učí. A nikdo není nekritizovatelný, pokud se to dělá slušně.

Nedávno jsem o tom psal .
Úhrada za opylování planě rostoucích rostlin je právě ta stále dokola napadaná DOTACE D1.
Úhradu za opylování zemědělských plodin si od dob Klausových vlád musíte sjednat s příslušným zemědělcem sami.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: ?hradu za opylovac? ?innost si vy?i?te se zem?d?lci sami ...
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Je všeobecně známo a nikdo to dnes již nezpochybňuje, že opylovací činnost
> včel je nezastupitelná. Je nezastupitelná v ovocnářství a je nezastupitelná
> u mnoha zemědělských plodin. Zde se dá měřit a VÚVč tak již v minulosti
> učinil.
> Včely se ale nepodílejí pouze na opylování takzvaně kulturních plodin.
> Včely mají svou nezastupitelnou úlohu v tvorbě a udržení kulturní krajiny.
> Vždyť opylovací činnost je hlavním produktem včel a přináší prospěch celému
> lidstvu. Med je z tohoto pohledu produkt podružný. Počátkem osmdesátých let
> vyšel v Odborných včelařských překladech článek, kde jeden výzkumný
> včelařský ústav v Německu ohodnotil roční přínos jednoho včelstva v
> přepočtu t e h d e j š í ch 40 000,- Kč. (Překlad do češtiny). Možná, že
> někdo z diskutujících, dříve narozený, si na tento článek vzpomene. Nemělo
> by tedy doporučení o úhradách znít i tak, že i tato činnost bude
> odměňována???? Vždyť o tomto nejdůležitějším produktu včel se taktně (nebo
> takticky) mlčí. Jako by neexistoval a přeci jej všichni užívají. Další téma
> na diskusi. Nebo snad ne ???
>
> Pepča       
>
>
>

No to se nám za poslední dny urodilo příspěvků! Myslím, že o kvalitě některých to napsal dobře Honza. Když vše v distribuci léčiv funguje jak má, je to v pohodě a já znovu musím pochválit OV Praha západ. Jestliže ZO předly alespoň trochu snahy, léčiva byla včas. O letní léčení v naší ZO projevilo zájem asi 20% včelařů a všem jim včelstva žijí. Je to málo, navzdory tomu, že je už po několik let z nák. refer. k tomu přímo nutíme. Proto jsem silně skeptický,že takováto organizace léčení má smysl. Domnívám se, že do budoucna by bylo daleko výhodnější, aby zodpovědnost za svá včelstva měl každý sám tedy i v praxi. Výrazným pomocníkem k tomu už by byl prodej léků za cenu po odečtení dotace jak se o tom uvažuje a jejich distribuce např. z vybraných včel. prodejen nebo z Dolu. Prostě kdo léčit nechce, nemusí. Potíž by byla přežít první tři roky, ale pak by se Svaz zbavil všech lemplů lenochů, bordelářů a neschopných blbů a že jich v každé organizaci je!!! Rovněž ulétlých rojů by bylo výrazně méně. Pak by včelařina byla úplně o něčem jiném a já bych pro takovou strategii léčení určitě hlasoval.Zdraví R. Stonjek

Vážení přátelé. Nedá mi to, abych nezaregoval, i když anonymně. Kteří jste se pustili do kritiky několika příspěvků autora K. Čermáka. Ptám se Vás zdá víte kdo to je, zřejmě ne. K. Čermák je ing. Květoslav Čermák CSc, vědecký pracovník VÚ. Žel je to jediný, který se do této diskuze zapojoval ze skupiny významných odborníků českého včelařství. Vůbec by mě to nepřekvapilo, kdyby se p. ing. Čermák navždy se z této diskuse odmlčel.
Závěrem: Přátelé nechme si poradit od opravdových odborníků a už přestaňme mnohdy své nesmyslné metody při ošetřování včel vnucovat jiným a být lepší než celý VÚ včelařský.

Tentokráte máš Gusto pravdu.
"Sazba dotace činí 10 Kč na jedno včelstvo za jeden kalendářní rok na plošné ošetření včelstev aerosolem."

Já osobně s tím nemám problém, neboť jsem včely aerosoloval na celé ploše mého stanoviště.



---------------------------------
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/szif.pdf

Strana 5 uprostřed. Pravidla jsou pravidla. ;-)

No aerosol asi mimo Svaz bude sehnatelný jen velice těžko, veterináři
přístroj někde ve skříni asi mít nebudou. Ostatní léčení, hlavně gabon a
fumigaci bych považoval za docela možné dělat i mimo systém důvěrníků ZO,
pokud je skutečně možné ty léčiva objednat jako soukromník mimo ZO.
Každý systém má své pro a proti. Systém důvěrníků a zřejmě i ZO podle mně
zadrhává z ekonomických příčin. A to kvůli výraznému zhoršení rentability
včelaření. Dříve bylo ve výrazném plusu hospodaření třetiny až dvou třetin
včelařů v každé ZO. Těmto včelařům tedy velice záleželo na tom, aby léčení
všech ostatních včelařů v okolí proběhlo tak, jak má proběhnout, aby jejich
včely od nich nebyly nakaženy. Proto dělali důvěrníky a léčili ty včelstva v
okolí. Když nemohl dělat důvěrníka jeden, nastoupil na jeho místo bez
problémů druhý a všichni společně utáhli mrtvou váhu těch včelařů, co kvůli
stáří nebo jiným důvodům na to kašlali. Ztráty včelstev kvůli varoa
znamenaly ztrátu výdělku a takový systém léčení tedy šlapal. Dneska možná
existují ZO, kde ani jeden včelař nedosahuje nějakých výrazných zisků z
chovu včel. Ztráta včelstev u takových včelařů znamená v lepším případě
ztrátu malého množství peněz a získání volného času, v horším případě to
znamená i ztrátu prodělku, tudíž zisk. Je logické, že takoví včelaři coby
důvěrníci ztrácejí motivaci to léčení dělat pořádně, možná i ztrácejí
motivaci pracovat v nějaké funkci v ZO. Ochotni léčit kvalitně včelstva
okolních včelařů jsou dneska hlavně ti, které včely úplně nebo jen částečně
živí a těch zas tak moc není. Všichni ostatni důvěrníci jsou pečlivě
sledováni ve smyslu toho, aby se nenaštvali a nepraštili s tím, protože v ZO
by měli velký problém ukecat někoho dalšího (vola), kdo by to dělal místo
nich.

Jinak odebírat třeba sklenice přes základní organizace, o tom se tady už
diskutovalo. Pokud se pamatuji, nikdo neřekl, že by to u něho takhle přes ZO
fungovalo. Maximálně se dá dohromady několik včelařů samostatně bez ZO a
rozdělí se o jednu paletu sklenic. Problém bude asi v tom, že lidi nejsou
připraveni platit za takovou příležitostnou službu obchodní přirážku tak
velkou, aby se to ZO vyplatilo. A asi taky v předpisech, bude to nějaký
zisk, který by se musel nějak danit.

Co se týká důvěrníků, kteří léčí v nepřítomnosti včelaře, záleží jak kdy.
Když důvěrník zná včelařovy úly, ví, co kde má vyjmout a otevřít, aby třeba
ten knot nebo aerosol tam dostal, včelař to schvaluje, není problém. Když
důvěrník se třeba nemůže dočkat včelaře, nebo to s ním ani nedomluvil, vidí
česna, tak do nich třeba foukne aerosol a vůbec si třeba nevšimne, že ho
fouká pod podložku do síta ven z úlu nebo že horní nastavek není nastavek se
včelami, ale jen s uteplením, tak to je něco jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 9:04 PM
Subject: Re: K zamylení . . .


> Leoš:
> 2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro
> své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude
> jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,-
Kč
> pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč
by
> důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
> --------
> Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a
> třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj
> někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní
> přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak.
> Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny,
> sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla
> slušně profitovat.
>
> Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
> Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný
poplatek
> za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva,
důvěrníci
> je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává
> vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu
> šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů
(v
> případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem
> poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu,
> že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření
> chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé
čsv
> :-) )
>
> A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v
> nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.
>
> Karel

Je docela možné, že si to naše ZO tu dotaci nevyřídila, nevím. Já o situaci
v ZO mluvím jen se svým důvěrníkem a ten toho taky moc neví. Každopádně ale
lidi, co vedli ZO v 80 letech v 90 letech víceméně skončili a místo nich
byli převážně zvoleni jejich vrstevníci. Dneska už to jsou řadu let důchodci
a už řadu let by to pravděpodobně rádi předali, ale nikoho, kdo by je
nahradil a pracoval podle jejich představ, zřejmě nenašli. Že by nějak
sledovali současný vývoj, použití počítačů třeba pro pružnou evidenci atd,
to asi moc nehrozí. Těch pár mladších a mladých, co tam je ve výboru, je
pravděpodobně ve velice podobné situaci, jako jsem byl já ve výboru před 20
lety. Co se má dělat a jak se to má dělat do posledního puntíku asi
rozhodují ti, co to ve výboru vedou a na ně zbývá jen ta práce, prosadit
nějaké svoje nápady mají asi velký problém a ujmout se vedení ZO asi
nechtějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 7:09 PM
Subject: Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ???


> No já vlastně reagoval potažmo na Radimuj příspěvek, kde mluví o
> aerosolování, dotaci a nějakém problému s nějakým lesem a párkem včelstev.
> A tuším, že by ZO byla přeci hloupá, kdyby si aerosolovací komise
> nevyřídila dotaci na aerosolování přes žádosti každého člena. Jestli se
> tedy u Radimovy ZO jen vybírá a kašle se na možné dotace, za které se dá
> prakticky uhradit celé komisionelní aerosolování, potom jsem se spletl a
> zapletl téma. Sorry
> ........
> Tomáš Heřman (e-mailem) --- 7. 1. 2008
> Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ??? (26510) (26519) (26530) (26537)
> (26555) (26561) (26564) (26566) (26567) (26568)
> Aha, nevedel jsem, ze dotace na aerosolovani je z jineho soudku,
komentoval
> jsem jen dotaci D1
>
> T.H.

Nepovedlo. Je to velice aktuální téma.

......
V.Sušický: >No nepovedlo se. <

Rád bych reagoval, protože tu vědomě jsou šířeny opět zavádějící a velmi známé problémy spjaté s 1D a dogmaty s dražšími léčivy bez členství v ČSV.

1) Datum sčítání včelstev jako staticky není vůbec napořadu dne. Problém nastává při pravidelném podporování šlompáků, kteří pro pár stokorun jsou schopni zazimovávat často v čemsi shnilém, cosi, co vypadá jako včelstvo, které nejenže nemůže opylovat po celou sezonu, ale protože uhyne, zvyšuje se reinvaze VD do okolních včelstev v podletí, které když přeroste je NĚKOLIKATIHODINOVOU ZÁLEŽITOSTÍ KDY VČELSTVO ZKOLABUJE. Nemluvím o invazích bakteriálních chorob.

Co si Leoši myslíš otom, proč pochybuji o takovém datumu? Ano. Zkus rozdávat kupony na dotace výměnou za nějaký roj nebo "výhodnou" koupi před zazimováním. To je panečku hrnoucích se pánů včelařů. Zkus ale chtít kvalitní a zodpovědně oceněný (dotovaný) přístup s vyzimovanými včelstvy, tak jsem buřič a nepřítel "včelařů" ČSV a kdoví koho a čeho ještě? Takový normální zodpovědný přístup není všude v každé ZO a OV a u větších včelařů kde se bere ošetřování na osobní bedro to platí také. Takový systém 1.9. - dotace 1D vloni (2007) ukázal OHROMNÉ NAŠE nedostatky a svou druhou stranu mince i když se dodržovaly dané metodiky léčení. Já jsem pro, aby se dotace vyplácela na základě vyzimovaných včelstev s termínem počítání včelstev rozhodující pro dotaci někdy začátkem dubna - najaře. To odfiltruje velkou část parazitů od opravdu zájmových a zodpovědných profesních včelařů věrných a zodpovědných svému hobby a chlebu. Také lze očekávat pokles výskytu VD v podletí. Nemůže to mít v žádném případě negativní vliv na počet skutečně vyzimovaných včelstev a opylování volně rostoucích entomofilních rostlin jak se může někdo domnívat.

Může dokonce docházet k výskytu lokalit, kde se bude roztoč pářit většinou inbredně a bude se tak přirozeně omezovat jeho vitalita.

Dodnes si Česká republika nepřímo takto podporuje na jedné straně dotací 1D roztoče VD a vlastně dotuje to aby existoval ve více variantách a byl vitální a na druhé vydává do toho samého systému ale do výzkumného odvětví další částky na jeho omezení.

2) Ano, mohu si objednat léčiva třeba i přes vydaný SVS recept. Ale nemáš pravdu, že je to dražší než přes ZO. Na vyplacení zpětné 70% dotace na léčiva a přípravky je nárok přes OV stejný. To tady opět zavádíš nepravdy a nějaké osobní zážitky.

Nevím proč lakuješ začátečníky.

........
Leoš:>To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům, jako námět k zamyšlení.<

I unás je povinnost, že . za léčení zodpovídá chovatel včel.Podle dohody se SVS a ČSV mohou léčit včelstva proškolené osoby, členové ČSV nebo veterinární lékaři jsou -li schopni sami nebo prostřednictví třetích osob, které k tomu maj certifikaci. ZO maji v tmto kontrolní funkci, aby nezůstala v obvodu ZO nelečená včelsstva.Ty má ZO za povinnost hlásit, že nebyla léčena místnímu inspektorátu SVS a ten pak donutí k léčení.(I pokutou nebo správním řízením)

GUPA. Vám ale ty včelaříci leží v žaludku. Už mi vykradli včelín 4x za 2 roky. Dveře vypáčené krumpáčem vše mimo vlastních včel na jedné hromadě. Už to opravuji jen tak, aby jim to příště nedalo moc práce. 1x jsem zavolal policii. Přijeli, zeptali se mne zda se mi ztratilo něco co mám výrovní číslo podle čeho by se to dalo dohledat. Tak jsme si 10 minut pokecali, řekli-mi že je to ztráta času pro mně i pro ně psát protokol, protože to stejně odloží. Jediný smysl by to mělo v případě že je to pojištěné. No prostě sranda. Co k tomu říct, než se trochu alespoň cynicky zasmát, prý i to prodlužuje život. Místy mi připadala diskuze zase příliš osobní, tak jsem ji chtěl trochu černým humorem odlehčit. Tím jsem nechtě zlehčit vážnost problematiky. No nepovedlo se.
Vše hezké

Ano tak to mávypadat. Držím vám palce at to vydrží. Určitě nemáte takové úhyny jaké jsou popsány ve www. včelařaství.cz. Smekám před vašimi funkcionáři, kteří si umí zjednat pořádek. Vše je v lidech a to je to nejhorší, tam kde to nefunguje. Zkrátka se nechce a jsou to ti lajdáci.

Vážení přátelé prošel jsem si dnes všechny příspěvky od 6-7,1.2008 a je mi jasné proč je stav v léčení včelstev takový jaký je popsán dnes na www. včelařství/novinky. Než začnete reagovat na můj článek, tak si to přečtěte. A proč je tomu tak_ Je to jasné,selhal celý systém a to začíná už u včelařů, kteří v první řadě si nepřečtou ani časopis Včelařství,kde jsou Metodické pokyny k léčení včel 2007-2008. To co každý včelař má dělat a jak je vidět to co jste neudělali, jinak by jste nemohli o léčení takto nesmyslně tlachat.Podle nařízení vlády č 197/05, dnes již po novele, je povinností každého včelaře si do 1.6. každého roku objednat u ZO léčivo na počet včelstev, které budete v tom roce léčit. ZO provede suhrn a do 5.6.. doručí suhrn za ZO na OV. OV doručí žádost na ČSV a zároveň provede objednávku léčiva u výrobce tj VÚVč dol. Objednávka musí být potvrzená SVS. Dol v dohodnutém termínu zašle léčivo z OV a OV je dodá do ZO, ZO je rozdělí jednotlivým včelařům, kteří je v plné hodnotě uhradí a to letní léčivo podle nařízení SVS (doporučený) termín do 30.6 Jedná so formidol a gabony. Léčivo pro podzimní léčení OV dodá do ZO nejlépe do20.8. a Zo je rozdělí důvěrníků a ti podle Metodického pokynu je použíjí u včelařů v souladu s Dohodou SVS a ČSV (prakticky to bývá podle autority jednotlivé ZO, tam kde to nefunguje dostanoou to rovnou včelaři).JINAK O TOMTO BY SE DALO PSAT A MYSLIM, ŽE BY Z NˇAS MĚLI RADOT PRIVÁTNÍ VETERINAŘI.Ti se nemohou dčkat, až nám budou ošetřovat za úplatu a cesták . Pak se budete divit.Vše musí včelař uhradit v plné výši při dodání léčiva pokud ZO nemá dostatečnýé množství peněz na účtě. Každý by chtěl léčivo, alekdyž má platit, tak by sinechal vrtat koleno a raděj neléčí, Rovněž je chyba i u funkcinářů ZO,kteří neobjednaji léčivo v dostatečném množství a pak to dopadá,tak jak popisujete. Ale proč? No proto, že včelaři nechtějí platit. Je zaptřebí aby ZO si udělali finanční rezervu minimálně 70,- Kč od jednoho včelře na každé jdno
včelstvo. Po obdržení dotací EU se přeci léčivo vyúčtovává.
ZO nusíobjednávat léčivo na počet včelstev a to 1 lahvičku na 30 včelstev + 30% rezervu léčiva na další nástavkyAjak toje. Vy co popisujete vaší situacei myslím, že nejste schpni ani pořádně včelařit, když sinejste schopni dojít pro peníze z dotace a svádíte toto na ČSV. Pak se snažíte srovnávat sovenské včelaře s našimi,zejmena systém výplty a systém léčení. Kdyby dotace se dělali jako na Slovensku, tak u nás pobírá dotace hodně málo včelařů. Přátelé ze Slovenska popište jaký musíte udělat proces než statní dotaci dostanete. Za nás na základě žádostívčlařů a celé ZO žádá ČSV.Na slovensku žádádá každý sám, platí správní ptek za žádost.Nebo to tam tak neni?Kdyby nebylo práce ČSV, tak si myslím, že už nás nebude hodně včelařit a nebudeme mít to co dnes máme. Jinak myslím, že nemá cenu po přečtění vašich některých diskusních příspěvků něco dál psát protože někteří patříte tak jak je to v tom článku "varroa atd....."Dnes se ojevily články na www. včelaařství/novinky, ČLÁNEK ZTRÁTY JAKÉ NAŠI VČELAŘI NEPAMATUJÍ.Vážím si některých článků z těchto dní, ale některé by bylolépe kyby mlčeli, byli by pak považováni za chytré. No je to od mě provokace, ale ať se to točí! Honza

Myslím, že systém léčení, tedy ten který je aplikován v naší ZO není špatný. Léčení provádí u všech členů ZO zdravotní referent a další osoby, kteří mu pomáhají (fumigace a aerosol). Tito dostávají od naší ZO peníze, které pokrývají náklady - doprava, nějaký ten telefon (13 Kč za včelstvo tj. rok 2007 cca 16.000 Kč - můžem si to dovolit umíme si sehnat peníze). Gabon a Formidol je distribuován od zdr. referenta přes důvěrníky přímo včelařům a musím říci, že včas - zde se tedy provádí aplikace přímo včelaři. Osobně bych nebyl za volný prodej léčiv a léčení. Tak jako všude, tak i mezi včelaři jsou šlendriáni a chytráci, kteří by nerespektovali nařízení SVS a návody k užití a nakonec by nám tito včelaři akorát zocelili roztoče. Ano, je pravdou, že každý by se měl starat sám, ale tomu lidskému šlendriaánu a roztoči by to jen nahrávalo.
Na léčení bez přítomnosti včelaře nevidím nic špatného, v naší ZO sami včelaři předávají klíče např. od zahrad pro volný přístup ke včelstvům. Ono totiž čekat na včelaře, který je téměř k nedostižení, to bychom také mohli léčit ještě v květnu. Kdo chce bude u léčení, kdo ne tak tam nebude.Zájemce si může sám zavolat zdr. referentovi na datum provedení léčby.

Je všeobecně známo a nikdo to dnes již nezpochybňuje, že opylovací činnost včel je nezastupitelná. Je nezastupitelná v ovocnářství a je nezastupitelná u mnoha zemědělských plodin. Zde se dá měřit a VÚVč tak již v minulosti učinil.
Včely se ale nepodílejí pouze na opylování takzvaně kulturních plodin. Včely mají svou nezastupitelnou úlohu v tvorbě a udržení kulturní krajiny. Vždyť opylovací činnost je hlavním produktem včel a přináší prospěch celému lidstvu. Med je z tohoto pohledu produkt podružný. Počátkem osmdesátých let vyšel v Odborných včelařských překladech článek, kde jeden výzkumný včelařský ústav v Německu ohodnotil roční přínos jednoho včelstva v přepočtu t e h d e j š í ch 40 000,- Kč. (Překlad do češtiny). Možná, že někdo z diskutujících, dříve narozený, si na tento článek vzpomene. Nemělo by tedy doporučení o úhradách znít i tak, že i tato činnost bude odměňována???? Vždyť o tomto nejdůležitějším produktu včel se taktně (nebo takticky) mlčí. Jako by neexistoval a přeci jej všichni užívají. Další téma na diskusi. Nebo snad ne ???

Pepča

Je všeobecně známo a nikdo to dnes již nezpochybňuje, že opylovací činnost včel je nezastupitelná. Je nezastupitelná v ovocnářství a je nezastupitelná u mnoha zemědělských plodin. Zde se dá měřit a VÚVč tak již v minulosti učinil.
Včely se ale nepodílejí pouze na opylování takzvaně kulturních plodin. Včely mají svou nezastupitelnou úlohu v tvorbě a udržení kulturní krajiny. Vždyť opylovací činnost je hlavním produktem včel a přináší prospěch celému lidstvu. Med je z tohoto pohledu produkt podružný. Počátkem osmdesátých let vyšel v Odborných včelařských překladech článek, kde jeden výzkumný včelařský ústav v Německu ohodnotil roční přínos jednoho včelstva v přepočtu t e h d e j š í ch 40 000,- Kč. (Překlad do češtiny). Možná, že někdo z diskutujících, dříve narozený, si na tento článek vzpomene. Nemělo by tedy doporučení o úhradách znít i tak, že i tato činnost bude odměňována???? Vždyť o tomto nejdůležitějším produktu včel se taktně (nebo takticky) mlčí. Jako by neexistoval a přeci jej všichni užívají. Další téma na diskusi. Nebo snad ne ???

Pepča

Leoš:
2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,- Kč pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč by důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
--------
Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak. Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny, sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla slušně profitovat.

Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný poplatek za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva, důvěrníci je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů (v případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu, že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé čsv :-) )

A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.

Karel

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/szif.pdf

Strana 5 uprostřed. Pravidla jsou pravidla. ;-)

A jinak: Vitaj


.........
Leoš: >Ještě k tomu aerosolu - podmínkou dotace není plošné ošetření ! ! ! <

Radek Krušina napsal:

Tomáš Heřman napsal:

>>Aha, nevedel jsem, ze dotace na aerosolovani je z jineho soudku, komentoval jsem jen dotaci D1
.............

>Peníze jdou ze stejného soudku - opatření na boj proti varroáze.
.....................

Tak teď odvolávám sám sebe.
Dotace na léčení (jak aerosol tak ostatní léčiva uvedená v nařízení vlády) jdou z jiného soudku než D1.

Omlouvám se. Nějak jsem přehlídl tu D1.

Radek Krušina

Ale ne, jsme na stejném vlaku o stejné stanici a stejnou cestou vycházíme z perónu. A černobílá reakce je u mne možná.

Vy jste reagoval na Antoniho stanoviště a došel jste k názoru, že by mohl mít stanoviště, kde dochází k ibridingu u roztočů. Potom jste něco naznačil, že i poctiví včelaři došli o svá včelstva přes léčbu, kterou mají.

Já reagoval, že Antoniho stanoviště takové určitě není. Antoni běžně píše o "odlehčovacích" fumigacích. Proto není vyjímkou.

Také jsem reagoval na Vaše sdělení, že i přes léčbu v létě včelaři došli o svá včelstva.

Já si dovolil reagovat, že je podstatné řešení reinvaze a její a monitoring a um poznat ji. Jestli to včelař nedokáže, dojde tedy o svá včelstva i přes léčení.

... popsal jsem to samé jinými slovy.

Posléze jste rozvinul téma na úrovně íbridingu a dostáváme se hlouběji do problematiky. Takže se mne snažíte zatáhnout dále do problematiky, kterou bezesporu znáte dobře - je to Vaše parketa, začeš Vám děkuji, ale naznačujete, že jsem to v minulé reakci odbyl. (nevím co?)

Opakuji. Zapletli jsme se a oto mi nešlo. Šlo mi oto, že takové stanoviště - u Antona s výskytem jakéhokoli významného íbridingu není.


Pro vysvětlení - vycházím také z jeho (antoniho) zajímavých popisů a sdělení.

Co se týká černobílé reakce - tak souhlas. Věřte, že udržet naživu a v dobré kondici do jara více jak 400 vyzimovaných včelstev v jedné osobě černobílé je. Jestli někde probíhá něco genově zajímavého u roztočů mne v chvíli kdy je ničím nezajímá.

Zajímá mne jen omezit nejen jeho množení, ale hlavně jeho reinvazi. To, že může takovým způsobem vlastně docházet k inbredním úrovním, protože nedochází tolik k zalézání dvou a více samiček je rozšířením mého nadhledu.




.........
K.Čermák:>Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze<

Dobrý večer,

rozhodl jsem se porušit novoroční předsevzetí, že už nebudu přispívat do této diskuze.

To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům, jako námět k zamyšlení.

1. Nerozumím tomu, proč se zde celá řada včelařů dopouští otevřené kritiky dotace D 1 z pohledu data sčítání včelstev. V době kdy jsem choval okolo osmdesáti včelstev, vědomě jsem zazimovával 15% - 20% rezervních včelstev. Tyto včelstva jsem na jaře spojoval se slabě vyzimovanými včelstvy tak, abych docílil vyrovnanosti všech včelstev. Tím jsem mimojiné dociloval trochu lepší ekonomiky už tak ztrátového provozu. Ano, pokud bude med ve výkupu vykupován za 90,- Kč , prodej v drobném za 140,- Kč čert vzal dotaci. Ale takhle ?
Tato dotace je snad poslední podpora od státu určená všem včelařům bez rozdílu.

2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,- Kč pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč by důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
Opět si dovolím malé srovnání. Vedle včel chovám také několik málo oveček na spásání zahrady. Papírování nesrovnatelně více než s chovem včel a NIKDO ho za mě neudělá. Dotace ? Ano, ale starám se sám. Léčení ? Ano, stejně jako u včel povinnost chovatele, ale musím povinně volat veterináře. Platím mu léčení, cestu, jeho čas a jeho zákrok pečlivě zapsuji do sešitu a nechávám potvrdit. Fajn, zavedeme to i u včel, ale doplatíme na to finančně všichni. Anebo zvolíme cestu Polska a Slovenska. Ať si každý dělá co chce, léčí - neléčí. Jenom si prosím o pár příspěvků níže pozorně přečtěte co napsal p. Čermák o VD.

Ještě k tomu aerosolu - podmínkou dotace není plošné ošetření ! ! !

Leoš

No předpokládám, že v minulých podmínkách k vyplacení dotace SZIF (Fondem) dle zákona 197/2005 Sb. tomu tak bylo.
.........
>Z čeho vyplývá, že plošnost je podmínkou vyplacení?
V nařízení veteriny je doporučení, že je vhodné použít aerosol a při posledním ošetření byla být včelstva bez plodu.

Radek Krušina<

No já vlastně reagoval potažmo na Radimuj příspěvek, kde mluví o aerosolování, dotaci a nějakém problému s nějakým lesem a párkem včelstev. A tuším, že by ZO byla přeci hloupá, kdyby si aerosolovací komise nevyřídila dotaci na aerosolování přes žádosti každého člena. Jestli se tedy u Radimovy ZO jen vybírá a kašle se na možné dotace, za které se dá prakticky uhradit celé komisionelní aerosolování, potom jsem se spletl a zapletl téma. Sorry
.........
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 7. 1. 2008
Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ??? (26510) (26519) (26530) (26537) (26555) (26561) (26564) (26566) (26567) (26568)
Aha, nevedel jsem, ze dotace na aerosolovani je z jineho soudku, komentoval jsem jen dotaci D1

T.H.

Pane Čermáku, ono se těžko něco vysvětluje, když si každý myslí, že má pouze tu svoji pravdu...
"Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)..." Taky mi to tu tak připadá...

Tak přepiš předmět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace z jedne i druhe strany
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Chápete to černo-bíle. Jsou mezistupně. Navíc jsem netvrdil, že
> inbredizovaný V.d. uhyne nebo nenarůstá jeho populace. Nikoliv, jen se
> nemnoží tak rychle, roztoči jsou méně životaschopní a tudíž tolik
> neškodí. Pokud znáte křivku nárůstu počtu roztočů ve včelstvu během
> sezony, pochopíte, že oddálení včelstvu nebezpečné hranice počtu V.d.
> (kys. mravenčí, přerušením plodování,působením inbrídingu) o dva nebo
> tři týdny může znamenat jeho přežití.
> Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)...
> K. Čermák
>
> G.Pazderka napsal(a):
> > Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné
> > inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by
> > muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam
> > VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Tak jestli to takhle funguje na Slovensku jak Jaro píše tak to bych tady zavedl taky.Dává mi to smysl,vyplatit dotaci až na jaře podle počtu přezimovaných včelstev.Ty budou přece v nadcházejícím roce opylovat a starat se o úrodu.Co se týče té u nás zbytečné byrokracie s léčivy tak má taky pravdu.Já sem dostal přiděleno varidolu opravdu tak přesně,že mi to ani nestačilo a musel sem si sehnat ještě trošku bokem.Proč se s tím prodejem na volno ještě pořád otálí nechápu!Nebo si snad na to někdo udělal monopol a nechce si nechat vzít kšeft!Každému z nás jde přece o to chovat zdravá včelstva a mít z toho radost a užitek,tak proč si sami sobě házet klacky pod nohy.Co myslíte.

Tu řepku budou opylovat ty co nahlásíš k prvnímu květnu jako vyzimované

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa-konec v?ela?en? lajd?k? ???
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Kolika včelstvy bude opylovat včelař řepku? Zazimovaným nebo vyzimovaným
> počtem včelstev.
>
> Jsi moc chytrý, ale tak blbej nejsem a je snad jen ten, který ti ty
> "záměny" baští.
>
> ......
> Pepan:>omyl včelstva která jsou schopná zimování zakládají právě tu
> skutečnost ,že byla dostatečně silná aby tuto službu splnila
> tady dochází k záměně faktů a já se nedivím ten omyl vychází právě z toho
> názvu Dotace D1 a historie podpor včelařů.<
>
>
>

Chápete to černo-bíle. Jsou mezistupně. Navíc jsem netvrdil, že
inbredizovaný V.d. uhyne nebo nenarůstá jeho populace. Nikoliv, jen se
nemnoží tak rychle, roztoči jsou méně životaschopní a tudíž tolik
neškodí. Pokud znáte křivku nárůstu počtu roztočů ve včelstvu během
sezony, pochopíte, že oddálení včelstvu nebezpečné hranice počtu V.d.
(kys. mravenčí, přerušením plodování,působením inbrídingu) o dva nebo
tři týdny může znamenat jeho přežití.
Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné
> inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by
> muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam
> VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )
>
>

Tomáš Heřman napsal:

>Aha, nevedel jsem, ze dotace na aerosolovani je z jineho soudku, komentoval jsem jen dotaci D1
.............

Peníze jdou ze stejného soudku - opatření na boj proti varroáze.

Ale dotace na šetřená včelstva aerosolem se stanovují podle počtu ošetřených včelstev - 10 Kč na včelstvo.
Dotace na léčiva uvedená ve vyhlášce jsou ve výši do 70% nákladů na pořízení léčiva.

Dotace se při posílání na ZO uvádějí odděleně.

Radek Krušina

G.P. napsal:

>To ale není tak jednoduché vrátit v tomto případě příspěvek na aplikaci na aerosol za jednoho včelaře,
>protože zřejmě plošná aplikace provedena byla a navrácení jedné položky by znamenalo důkaz,
>že nebyla tedy provedena plošně.
>A plošnost je (byla) podmínkou k vyplacení.
..................

Z čeho vyplývá, že plošnost je podmínkou vyplacení?
V nařízení veteriny je doporučení, že je vhodné použít aerosol a při posledním ošetření byla být včelstva bez plodu.

Radek Krušina