78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.69) --- 23. 1. 2008
Re: vrtačka rámků (26929)

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 23. 1. 2008
RE: spad roztočů (26894) (26931) (26932)

Naprostý souhlas.
Litrovka stolního oleje za cca 20Kč mi vystačí na několik roků.
V té souvislosti si dovoluji pro některé účastníky konference podrobně
popsat, jak to dělám.
Do nádoby (sklenice) o cca dvojnásobném obsahu než je objem měli naleju
olej, nasypu měl, zamíchám špejlí a počkám, až měl sedne na dno a na hladinu
vyplavou roztoči. Ale i křidélka, hlavičky a nožičky z uhynulých včel.
Po spočtení roztočů olej nechám zpátky překapat přes papírový kávový filtr,
který následně spálím. Olej je tak použitelný i pro další flotace a po
několik následujících roků ( než se zkazí ). Flotaci je dobré provádět při
pokojové teplotě.
Flotace je cenná informace skoro zadarmo.
(Flotaci v líhu jsem nezkoušel).
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Jindra
Sent: Tuesday, January 22, 2008 10:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spad roztočů

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v
týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na
včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral
druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na
včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo
nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat
flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je
informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev
postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte.
Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho
chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší
straně!
Honza


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 22. 1. 2008
Re: spad roztočů (26894) (26931)

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte. Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší straně!
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 22. 1. 2008
Re: spad roztočů (26894)

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně i přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír (85.207.123.92) --- 22. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26886)

Prosil bych také poslat nákres nebo popis uložení ložisek. Můj E-mail MojmirVecerka/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (82.113.42.254) --- 22. 1. 2008
vrtačka rámků

Dobrý den,
máte někdo zkušenosti s tím přípravkem na vrtání
kompletních rámků, co je občas inzerován v časopise
docela rozšiřuju a tak bych to chtěl nějak ulehčit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 22. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26885)

Dobrý den pane Mařík.Prosím pošlete mi ten návrh na mejl-pupek73/=/seznam.cz předem dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (195.22.38.201) --- 22. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26892)

Když probíráte č.1/2008 tak jsem zalistoval několika posledními ročníky. V okamžiku, kdy začal vycházet Moderní Včelař se přechodně podle mého mínění odborná kvalita začala přechodně zlepšovat. Bohužel jen přechodně. Myslím si, že například vázli informace o možnosti čerpání dotací z EU. Zato jsem půl roku po sjezdu četl o tom jak "jsme to zvládli". A schválně si zpočítejte co nebo kdo je nějčastěji na fotografiích v časopise.

Zatím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914) (26919) (26921) (26923)

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914) (26919) (26921) (26923)

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jano B. (212.55.241.19) --- 22. 1. 2008
Re: prelet 2008 (26902) (26916)

K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel. Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc. V minulosti sa odovzdavalo melivo alebo vzorky medu na rozbor. Podla mojich pozorovani (stav zav. plodu)sa klinicke priznaky moru neobjavili, potvrdene vysetrenim to vsak nemam. Inak som nestihol vyrezat jeden cyklus zavickovaneho trudieho plodu - to len na margo kliestika V.D.

Jano B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914) (26919) (26921)

Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně
zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od
roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše,
osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby
pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby
jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého
laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd.
Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit
nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a
rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou
kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné
odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich
pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost.
Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle
mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží
biomasy jsem pro místní zdroje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím
> nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26896) (26913)

Bezne ich kupujeme na Slovensko z VÚ- Kunovice u Uherskeho Hradiste, Ing.
Čižková tel: 6025696. Vrba trojmužná "trojtyčinková " Salix triandra L. tzv.
S- 430 sa
predáva v řizkach, na jar sa vysadí na záhon , zapustí korene, vyženie aj
meter vysoké výhony a na jeseň sa može presadiť na trvalé stanovište.
Distribuje sa v marci a cena je 4.-Kč- 1 ks.
Velmi dobrý sposob rozmnozovania popisuje pán Túrčani vo svojom
prispevku.
----- Original Message -----
From: "Pavel Chlup" <pavchlup/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 7:28 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby
> trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2813 (20080122) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914) (26919)

Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 22. 1. 2008
Re: loisko pod ko do medometu (26885) (26888) (26910) (26915)

Pohon zvláště u zvratných medometů nahoře je často chybou, protože zavazí při vkládání plástů. Proto je výhodnější jej mít dole pod medometem. Aby se nestalo to, že med nateče do ložisek, dává se mezi koš a ložisko odstřikovací kroužek, v podstatě talíř otočený dnem vzhůru. Voda po něm steče, pryč- dolů na řemenici. Normálně se to nestává, včelaře si to má hlídat, ale pokud se to náhodou stane, žádné nebezpečí poruchy - zničení ložiska nehrozí.
Tak to děláme v podstatě 28 let beze změny, od roku 1980.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908) (26914)

Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
správci konference

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy: Zrovna tak se vrací ty pro správce
Ostatní pošta na jiné adresy chodí normálně

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883) (26887) (26900) (26911)

Nic není zadarmo ten časopis mají včelaři předplacený

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 21. 1. 2008
Re: prelet 2008 (26902)

"Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal)."
Je mozno uvest jak byla vcelstva zazimovana?
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: loisko pod ko do medometu (26885) (26888) (26910)

Přesně tak. Co se týká zatékání medu, je asi třeba odlišit medomety se
svislým košem, tam se toho na hřídel skutečně moc nedostane a medomety s
vodorovným košem, tam může med z rámků kapat na hřídel běžně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 4:03 PM
Subject: Re: loisko pod ko do medometu


> Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu.
> Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a
> průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho
> vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím
> rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska
> tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou
> nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje:
> 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou
> již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899) (26908)

Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří,
nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to
někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové
dost málo produktivní.
Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly
a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky
stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i
stará a střechu nechává čistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se
> sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a
to
> nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý
> mokřad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Chlup (82.117.156.235) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26896)

Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26885) (26888) (26910)

Jestliže je si někdo jist, že se nemůže stát, aby mu po hřídelce steklo několik kapek medu, dobře mu tak. Já musím za den se otočit 2 x s vlekem nástavků a ty prohnat rad. medometem a med mě po hřídelce občas steče, protože z odvíčkovaných plástů to prostě kape. Pak je s ložiskem ámen v dohledné době. Jinak nejjednodušší zábrana je vystřihnout z gumy, nebo plastu kolečko, vyseknout o něco menší díru než je hřídel a navléknout. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 21. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883) (26887) (26900)

Vzhledem k tomu ,že je včelařství zadarmo a povinně tak je výborné.Je pravda ,že jako informační medium pro včelaře to jde. Má to však vadu,ještě by mělo nutit včelaře aby to přečetli také povinně.Kdyby však v tomto stavu bylo na stáncích mezi podobnými časopisy asi bych si ho málo kdo koupil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26885) (26888)

Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu. Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje: 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Poptávka (26889)

Svazenka a jiná osivo Je běžně k dostání v zemědělském zásobování Nejlépe ti poradí nejbližší zemědělec

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897) (26899)

nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý mokřad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26904)

Žádné vyřazovaní samičích jedinců nedoporučuji, ti jsou dobrým zdrojem nektaru a samčí zase zdrojem pylu

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Imeiilové rozhraní

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
první květy (26902)

Hlásím první květ, už několik dní na zahradě rozkvetlý žlutý petrklíč
prvosenku. Sněženky kupudivu letos ještě ani nevylezly.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Uvedené postupy jsou pro snadnozakořeňující řízky, to vrba jíva není.
Na vrbu jívu se dříve doporučovalo roubování nebo vysemenění do nějakého
mokřádku na igelitu a následně na stanovišti vyřazení nebo přeroubování
samičích jedinců.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 10:36 AM
Subject: RE: Včelařské vrby.


Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se
použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré
zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských
prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 21. 1. 2008
Re: prelet 2008 (26902)

Nadm.výška 480 m,9 stupňů včera jsem odebíral měl,velký prolet nebyl,pouze ta včelstva,která jsem rozrušil sporadicky létala.Jinak můžu konstatovat,že na podzim včelstvo,které bylo nejsilnější,mimo jiné mi vyloupilo i zásobní oddělek a to několikrát,mělo při odběru měli pouze tři uličky.Jedná se o zimování ve dvou nástavcích 39x24 r.míra.Ostatních 20 včelstev měl v průměru na 5-7 uličkách.Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jano B. (212.55.241.19) --- 21. 1. 2008
prelet 2008

Zdravim priatelov vcelarov,

vcera som bol na vcelnici a potesil ma krasny prelet vceliciek. Nadmorska vyska 250m, teplota nad 10°C. Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal). Sledoval som spravy o uhynoch u ostatnych vcelatrov tu na konferencii. Priciny uhynu su zatial nezname, resp. len dohady. Ake mate skusenosti ostatni?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26895)

Pán Hnátek z Banskej Bystrice ma požiadal pereposlať príspevok o rozmnožovaní rakyty. Anton


Zdravím všetkých. Pred pár dňami sa hovorilo o pestovaní vŕb, konkrétne rakyta. Salix caprea. Aj ja som sa pokúšal množiť vŕbu - rakytu zo začiatku neúspešne, ale po 2 rokoch neúspechov som našiel predsa recept.
1. Jednoročné odrezky musia byť minimálne 1 cm a viac hrubé. Takéto hrubé výhony však nájdete z pravidla len na pni (pařezu) odrezanej vŕby.
2. Narezané odrezky dávam do vedra s vodou, do ktorej rozmiešam 1 cm3 = 1 ml / 1 liter vody prípravku "DARINA", čo je kvapalné organickominerálne hnojivo na báze humínových kyselín získaných zo sapropelu - sibírskeho bahna.
3. Po 4 až 10 týždňoch sa na kôre odrezku objavia biele pupienky, čo sú zárodky nových korienkov. Zasadiť (aj do veľkých črepníkov) a zapestovať rastlinu. Často polievať, než riadne zakorení.
Robert Hnatek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 21. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883) (26887)

Pro běžného včelaře je časopis Včelařství dostatečným zdrojem všeobecných informací.Pokud se jedná o aktuálnost,to už se stačí podívat do tiráže a zjistíme s jakým předstihem bylo číslo dáno do tisku.Konkrétně č.1.2008 bylo dáno do tisku 12.11.2007.
Předplatné i pro nečleny by bylo jistým řešením.Pokud by se časopis dal do volného prodeje tak souhlasím s autorem tohoto příspěvku,že remitenda by mohla být dost vysoká a šlo by to k tíži vydavatele a tudíž nás všech,kteří v podstatě ze svých příspěvků částečně tisk hradíme.
Pro ty včelaře,kteří chtějí mít aktuální informace,odkazuji na internetové stránky.Když je zájem a snaha dají se najít úžasné věci.Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 21. 1. 2008
RE: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884) (26897)

Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu, kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat
> vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil
> :-( Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně
> jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883) (26887)

No já si pamatuji, že kdysi bylo Včelařství jen v některých stáncích nebo v
tabáku, obvykle v nějakém prestižním na náměstí nebo na vlakovém nádraží. Na
nějakém stánku uprostřed sídliště nebylo. Problém je asi v tom, že jak je
těch asi 15 let Včelařství dáváno prakticky povinně členům svazu, redakce
odvykla dělat ten časopis takový, aby se líbil lidem a aby si ho lidé
kupovali. Nyní redakce Včelařství dělá ten časopis takový, aby se líbil
samotné redakci a aby se líbil vrchnímu vedení Svazu. Ergo ve Včelařství
jsou prakticky shodné články jako před těmi 15 lety, protože i redakce i
vedení Svazu je nejméně těch 15 let prakticky stejné, pokud jsou měněni
lidé, noví členové vedení i redakce uvažují v podstatě stejně jako ti staří.
Dříve Včelařství prodávané volně ve stáncích bylo úrovní srovnatelné s
dalšími 3 - 6 zájmovými časopisy, co se tam mohly koupit. Dneska je ve větší
prodejně tisku zájmových časopisů celá stěna, 20 - 40 časopisů a prakticky
každý z nich je na mnohem vyšší úrovni než je dnešní Včelařství.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 7:36 PM
Subject: RE: 1 Včelařství 2008


Volný prodej? Myslíš ve stáncích a pod.? To se mi jeví jako neefektivní.
Např. pro každou z cca ( odhaduji jen pro ilustraci ) 5000 prodejen tisku po
5 výtiscích to je 25000x cca 20Kč to je 500000 Kč za měsíc, to je 6 000 000
Kč ročně.
Kolik myslíš, že by se skutečně prodalo navíc - tedy nad ten počet, který je
distribuován přímo na adresy včelařů?. Odhaduji, že podstatný počet výtisků
by šel do remitendy. Kdo by to platil? A není to jen otázka kvality
odborného obsahu (ta se mi popravdě také jeví jako ne zcela postačující pro
zvyšování úrovně včelařství).
Myslím si, že lepší je zpřístupnit Včelařství formou předplatného, aby si
jej mohl zajistit i nevčelař - zájemce ( nebo nečlen ).
Jinou otázkou je, že včelaři nečtou a to ani o tom, na co se ( v lepším
případě) vzápětí ptají (svých kolegů, nebo zde v konferenci).

Domnívám se, že je co v kvalitě podávaných informací a odborném rozsahu
časopisu zlepšovat.
Pozorně jsem např. sledoval několik přednášejících na různých včelařských
setkáních. Tam jsou obvykle sdělovány velmi zajímavé aktuální informace, do
detailů a širokých souvislostí. Bylo by jistě záslužné, kdyby se redakcí
někoho z přednášejících odborníků podařilo přesvědčit, aby ze své přednášky
sestavil a publikoval seriál. Kdyby měl takové procento pozorných čtenářů
jako pozorných posluchačů, byl by to fantastický úspěch pro časopis.

Na Moderním včelaři se mi líbí to, že již na první straně obálky je lákavá a
stručná upoutávka - věta o nějakém zajímavém článku, nebo řešení problému.
Možná že redakce Včelařství má problém v umění, jak včelaře upozornit ( nebo
"nalákat") k přečtení podrobnějšímu.

Také možná chybí autoři ( popularizátoři), kteří mají ten dar vyvarovat se
hrubých nepřesností a neupadat přitom do málo záživných ale odborně přesných
formulací. Možná by redakce mohla nápaditěji rozlišovat odborné a
popularizující články.

Protože jinak je obtížné mít lákavý obsah a přitom vysokou odbornou úroveň.

Josef Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884)

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
> Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do
> Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek K. (62.245.90.14) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878) (26884)

pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu o které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
------------------

Pravdepodobne se jednalo o vrbu jivu. Ta ze zimnich rizku (skroro) neroste, je treba ji roubovat na jinou dobre ujimajici se vrbu (napr. kosikarskou) a pak az zasadit. Nebo vsadit na krizence vrby jivy napr s vrbou mechovitou (klon 508)

Vse je dobre popsano v knize Vrby pro vceli pastvu (Mottl, Sterba, Kodon) / viz knihovna ci antikvariaty/

radek k.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horák (e-mailem) --- 21. 1. 2008
RE: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878)

Přátelé, mám zájem o řízky včelařské vrby. Prosím o zaslání kontaktnmích
informací na bohumil.horak/=/vsb.cz

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Saturday, January 19, 2008 5:01 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Včelařské vrby.

Doplňuji:
Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem o řízky,
můžeme se domluvit. Jinak skončí v chrastí.
Jedná se o severní Moravu, od každé vrby mám 1 stromek nebo keř, takže počet
řízků je omezen, nejvíc bude z S 021. Názvy ostatních si už nepamatuji, měly
by souvisle kvést zhruba od začátku března, kdy kvete S 021 až do poloviny
dubna, kdy rozkvétá smuteční vrba.

R. Polášek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (194.228.96.229) --- 21. 1. 2008
re:spad roztočů

Né že to je možné, ono to tak prostě je! U nástavkových úlů při uimování ve více nástavcích po rozvolnění chumáče dochází ke zvýšenému spadu. Mám to za několik let odpozorované.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 21. 1. 2008
Re: gupa - zůstaň s námi (26879)

On už je takovej. Stejně jako se "rozešel" se ZO ČSV a vůbec s ČSV, tak se chová i tady na konferenci. Za chvíli ho to přejde přijde se zase vykecat a zanadávat na ČSV.
Včelařské schopnosti ale má, to se musí uznat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 20. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882)


Mě vadí spíš to, že se nedají stáhnout starší čísla včelařství z internetu.



Petr napsal(a):
> Když jsem otevřel Včelařství 1.08 ihned jsem zašel do sklepa pro lahev
> medoviny. To se musí oslavit, zmizeli Řeháčkovi nekonečné články. Jinak ale
> kvalita odborného včelařského časopisu již delší dobu šeredně pokulhává.
> Jako volně prodejný bez vázání na členství v ČSV, by se tento časopis
> neuživil. Domnívám se, že je dobré aby časopis dostávali všichni členové,
> ale o to více by měla být využita jeho informační kapacita ane plýtvat
> papírem jako v č.1 2008 str.1,2,3,4,5,9, o rubrice úmrtí a jubilea ani
> nemluvě. Pan Prokeš a celá redakční rada by měli pouvažovat o stáži v
> redakci Moderního včelaře, anebo se alespoň podívat do jiných odborných
> časopisů.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 1. 2008

Pán Hnátek z Banskej Bystrice ma požiadal pereposlať príspevok o rozmnožovaní rakyty. Anton


Zdravím všetkých. Pred pár dňami sa hovorilo o pestovaní vŕb, konkrétne rakyta. Salix caprea. Aj ja som sa pokúšal množiť vŕbu - rakytu zo začiatku neúspešne, ale po 2 rokoch neúspechov som našiel predsa recept.
1. Jednoročné odrezky musia byť minimálne 1 cm a viac hrubé. Takéto hrubé výhony však nájdete z pravidla len na pni (pařezu) odrezanej vŕby.
2. Narezané odrezky dávam do vedra s vodou, do ktorej rozmiešam 1 cm3 = 1 ml / 1 liter vody prípravku "DARINA", čo je kvapalné organickominerálne hnojivo na báze humínových kyselín získaných zo sapropelu - sibírskeho bahna.
3. Po 4 až 10 týždňoch sa na kôre odrezku objavia biele pupienky, čo sú zárodky nových korienkov. Zasadiť (aj do veľkých črepníkov) a zapestovať rastlinu. Často polievať, než riadne zakorení.
Robert Hnatek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 20. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883) (26887)

Ještě k časopisu Včlařství.Jodnou mě pán redaktor napsal,že udělátek pro zveřejnění má plný šuplík,tak dotoho,nač ten ostych Zdravím a přeju hodně pěkných udělátek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Hübner (83.208.66.181) --- 20. 1. 2008
Poptávka

Kdo nabídne semeno svazenky /asi 5 kg/
a bílého máku /asi 20 dkg/.
Děkuji. Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 1. 2008
Re: ložisko pod koš do medometu (26885)

Ložisko mám dole i nahoře a 20 let je to bez problému.Návod bych zaslal meilem.Pokud máte možnost nechat si to vysoustružit je to jednoduché.Budeli zájem tak se to pokusím popsat podrobněji zde.
--------
V takovýchto případech se to dá poslat správci konference, on to zde pak vystaví. Já bych si to určitě se zájmem prohlédl.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 20. 1. 2008
RE: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882) (26883)

Volný prodej? Myslíš ve stáncích a pod.? To se mi jeví jako neefektivní.
Např. pro každou z cca ( odhaduji jen pro ilustraci ) 5000 prodejen tisku po
5 výtiscích to je 25000x cca 20Kč to je 500000 Kč za měsíc, to je 6 000 000
Kč ročně.
Kolik myslíš, že by se skutečně prodalo navíc - tedy nad ten počet, který je
distribuován přímo na adresy včelařů?. Odhaduji, že podstatný počet výtisků
by šel do remitendy. Kdo by to platil? A není to jen otázka kvality
odborného obsahu (ta se mi popravdě také jeví jako ne zcela postačující pro
zvyšování úrovně včelařství).
Myslím si, že lepší je zpřístupnit Včelařství formou předplatného, aby si
jej mohl zajistit i nevčelař - zájemce ( nebo nečlen ).
Jinou otázkou je, že včelaři nečtou a to ani o tom, na co se ( v lepším
případě) vzápětí ptají (svých kolegů, nebo zde v konferenci).

Domnívám se, že je co v kvalitě podávaných informací a odborném rozsahu
časopisu zlepšovat.
Pozorně jsem např. sledoval několik přednášejících na různých včelařských
setkáních. Tam jsou obvykle sdělovány velmi zajímavé aktuální informace, do
detailů a širokých souvislostí. Bylo by jistě záslužné, kdyby se redakcí
někoho z přednášejících odborníků podařilo přesvědčit, aby ze své přednášky
sestavil a publikoval seriál. Kdyby měl takové procento pozorných čtenářů
jako pozorných posluchačů, byl by to fantastický úspěch pro časopis.

Na Moderním včelaři se mi líbí to, že již na první straně obálky je lákavá a
stručná upoutávka - věta o nějakém zajímavém článku, nebo řešení problému.
Možná že redakce Včelařství má problém v umění, jak včelaře upozornit ( nebo
"nalákat") k přečtení podrobnějšímu.

Také možná chybí autoři ( popularizátoři), kteří mají ten dar vyvarovat se
hrubých nepřesností a neupadat přitom do málo záživných ale odborně přesných
formulací. Možná by redakce mohla nápaditěji rozlišovat odborné a
popularizující články.

Protože jinak je obtížné mít lákavý obsah a přitom vysokou odbornou úroveň.

Josef Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Martin
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 1 Včelařství 2008

Včelařství považuji za kvalitnější nejen obsahem, ale i zpracovaním a
použitým papírem. Je pravdou, že některé stránky nejsou zajímavé, ale to
platí i pro Moderního včelaře. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o
svazový časopis a ten má mimo jiné i za úkol informovat o dění ve svazu
(což pro některé může být třeba otrava). Jinak i já jsem za volný prodej
Včelařství.


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mařík j (88.146.207.2) --- 20. 1. 2008
ložisko pod koš do medometu

Ložisko mám dole i nahoře a 20 let je to bez problému.Návod bych zaslal meilem.Pokud máte možnost nechat si to vysoustružit je to jednoduché.Budeli zájem tak se to pokusím popsat podrobněji zde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mařík j (88.146.207.2) --- 20. 1. 2008
ložisko pod koš do medometu

Ložisko mám dole i nahoře a 20 let je to bez problému.Návod bych zaslal meilem.Pokud máte možnost nechat si to vysoustružit je to jednoduché.Budeli zájem tak se to pokusím popsat podrobněji zde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomtom (88.102.214.94) --- 20. 1. 2008
Re: Včelařské vrby. (26846) (26874) (26878)

Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu o které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 20. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851) (26882)

Včelařství považuji za kvalitnější nejen obsahem, ale i zpracovaním a použitým papírem. Je pravdou, že některé stránky nejsou zajímavé, ale to platí i pro Moderního včelaře. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o svazový časopis a ten má mimo jiné i za úkol informovat o dění ve svazu (což pro některé může být třeba otrava). Jinak i já jsem za volný prodej Včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.102.229.11) --- 20. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26807) (26851)

Když jsem otevřel Včelařství 1.08 ihned jsem zašel do sklepa pro lahev medoviny. To se musí oslavit, zmizeli Řeháčkovi nekonečné články. Jinak ale kvalita odborného včelařského časopisu již delší dobu šeredně pokulhává. Jako volně prodejný bez vázání na členství v ČSV, by se tento časopis neuživil. Domnívám se, že je dobré aby časopis dostávali všichni členové, ale o to více by měla být využita jeho informační kapacita ane plýtvat papírem jako v č.1 2008 str.1,2,3,4,5,9, o rubrice úmrtí a jubilea ani nemluvě. Pan Prokeš a celá redakční rada by měli pouvažovat o stáži v redakci Moderního včelaře, anebo se alespoň podívat do jiných odborných časopisů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 20. 1. 2008
spad roztočů

Byl jsem se dneska podívat na včelnici. Bylo krásné počasí a teplo a tak i včelám se to líbilo. Chtěl jsem zkontrolovat podložky, ale velmi mě překvapil spad roztočů na podložkách. Tyto podložky jsem kontroloval pravidelně každý týden a nebyl žádný spad a nemo jen 1ks. V podletí jsme použili gabonové pásky a pak jsme fumigovali v listopadu a prosinci aerosolem 3 krát. Včelstva mám ve 3 nástavkách. Je možné, že spad roztočů je proto, že včely rozvolnili chomáč a uklízejí na spodních rámkách? Má na to někdo nějaký názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 19. 1. 2008
RE: Nabídka pro mení včelaře (26853) (26860) (26875)

Koukam, že nečteš včelaře, včelařství 1/2008 uprostřed......Platí pro
všechny kraje

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luboš Adamec
Sent: Saturday, January 19, 2008 3:05 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Nabídka pro mení včelaře

na stránkách ČSV
----- Original Message -----
From: "Tomtom" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 18, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Nabídka pro mení včelaře


> Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 17. 1. 2008
> Nabídka pro menší včelaře
> Dobrý večer,
>
> když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží
se
> to
> vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct.
> Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už
od 20
> 000 Kč ?
>
> Může mi prosím někdo napsat kde najdu podrobné informace k této
> dotaci..hlavně mě zajímá zda těch 20 000 Kč je spodní hranicí platnou
pro
> celou republiku nebo zde bylo myšleno dotace, které schválily
jednolivé
> kraje pro začínající včelaře... Děkuji
> Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emilka Milka (88.100.95.205) --- 19. 1. 2008
gupa - zůstaň s námi

Milý gusto,zůstaň s námi a neurážej se pro každou prkotinu.
Víš dobře že mladí mají jiný názor nežli my starší.
Tvoje zkušenosti by mohly pomoci mnohým začínajím včelařům
a to je přece dobře a o to nám vlastně jde. Ty jako včelař praktik,můžeš jim tuto cestu usnadnit.
Velmi si Tě vážím jednak vzhledem k tomu kolik včelstev
máš a stačíš je obhospodařovat.Kéž by si i další z Tebe vzali příklad,bylo by to dobré,zdraví tě emilka milka...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 1. 2008
Včelařské vrby. (26846) (26874)

Doplňuji:
Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem o řízky,
můžeme se domluvit. Jinak skončí v chrastí.
Jedná se o severní Moravu, od každé vrby mám 1 stromek nebo keř, takže počet
řízků je omezen, nejvíc bude z S 021. Názvy ostatních si už nepamatuji, měly
by souvisle kvést zhruba od začátku března, kdy kvete S 021 až do poloviny
dubna, kdy rozkvétá smuteční vrba.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 1. 2008
Včelařské vrby. (26846) (26874)

Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem, můžeme
se domluvit. Jinak skončí v chrastí.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 19. 1. 2008
Re: Pylochytová mřížka-dotaz (26872)

Podívej se na
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/zakladni-potreby-k-ulum/
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 19. 1. 2008
Re: Nabídka pro mení včelaře (26853) (26860)

na stránkách ČSV
----- Original Message -----
From: "Tomtom" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 18, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Nabídka pro mení včelaře


> Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 17. 1. 2008
> Nabídka pro menší včelaře
> Dobrý večer,
>
> když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží se
> to
> vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct.
> Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už od 20
> 000 Kč ?
>
> Může mi prosím někdo napsat kde najdu podrobné informace k této
> dotaci..hlavně mě zajímá zda těch 20 000 Kč je spodní hranicí platnou pro
> celou republiku nebo zde bylo myšleno dotace, které schválily jednolivé
> kraje pro začínající včelaře... Děkuji
> Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 19. 1. 2008
správci konference (26846)

Nemohu se přes mail dostat do konference Ostatní maily v pořádku odcházejí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78276 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26874 do č. 26934)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu