78024

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Uvedené postupy jsou pro snadnozakořeňující řízky, to vrba jíva není.
Na vrbu jívu se dříve doporučovalo roubování nebo vysemenění do nějakého
mokřádku na igelitu a následně na stanovišti vyřazení nebo přeroubování
samičích jedinců.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 10:36 AM
Subject: RE: Včelařské vrby.


Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se
použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré
zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských
prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Žádné vyřazovaní samičích jedinců nedoporučuji, ti jsou dobrým zdrojem nektaru a samčí zase zdrojem pylu

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu