Včelařská konference

jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej. Musí se roubovat , a nebo použít semenáč. I já jsem si ji koupil v zahradnictví . Nejlepší doba je po velikonocích, kdy je vyprodávají poloodkvetlé.

Se zvýšenou rychlostí se sníží zase pevnost a 0 od 0 pojde Ale zkoušet se musí jinak bychom se nepohnuli kupředu Já taky to tak dělám a některé návody jsou opravdu bláznoviny A někdy zjistíme . jak dale jsme v zajetí zvyklostí

Pepan


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 25.1.2008 07:55:35
> ----------------------------------------
> Pepan
> To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc
> ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje
>
> Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál,
> který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady
> pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků.
> Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
> Honza
>
>
>

Pepan
To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza

To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 21:37:41
> ----------------------------------------
> >>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku)       Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší
> hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to
> odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží
>
> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
>
>
>

>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
> Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza

>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 20:09:14
> ----------------------------------------
> Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu
> se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem
> (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri
> medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po
> nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se
> uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe
> sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi
> take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana
> mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
> Vse dobre,
> Vladimir Ptacek
>
>
>

Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

V D:
K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Názor VP: 4 nástavky Optimalu a jedna plotna Formidolu s kys. mravenci nejde dohromady. Tak nizka koncentrace jen mozna zlepsi hygienicke chovani vcelstva (vhodne pri vapenateni) ale na likvidaci klestikov nema vliv. Proto zde doslo k premnozeni kliestikov Varroa, podlomeni vitality zimnich generaci vcel a jejich vyprazdneni z ulu zacatkem podzimu. 2 x Avartin pozdeji jiz nemel co zachranit.
VD:
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel.

VP: Rovnez uhyn na varoazu, asi stejna pricina jako nahore, v okoli mensi tlak roztocu, proto ostatni vcelstva prezila to jedno uhunule si mohlo donest roztoce z některeho napadeneho vcelstva v okoli. U nas je v cervenci az srpnu nutno dat do vcelstev Gabon, ktery klestika likviduje prave v obdobi vzniku podletni generace vcel. (Problem - zda se ze vznika rezistence.) Mozna budeme casem nuceni delit vcelsta a tvorit z jednoho dve, krmit hodne vcas nebo ponechavat med, aby vcelstva prestavala plodovat jeste v dobe, kdy maji v podmetu zavickovanou trubcinu (kde se da predpokladat vice roztocu naz na delnicich).

VD:
Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc.
VP:
Postup bude zalezet na vasich veterinaroch.
Osetrujte vcelstva s pravidelnymi prohlidkami plodu alespon jednou za 6 tydnu (vsimat si opustenych zavickovynych bunek.
Rozdelte si stanoviste tak, aby se plásty a včelstva z oblasti s morem nevozila do oblasti bez moru.

Díky všem za odpověď. Udělal jsem po odběru přesně to co jste navrhovali, nechal jsem tam podložky dál a v únoru odběry zopakuji a podle výsledku se rozhodnu co dál. Včelstva jsou v pořádku bez jediné ztráty včelstva. LB

Vindex obhospodařuji já. Kontakt je:

gupa(zavináč)seznam.cz

Mám pocit žen ze tím stojí GUPA, ale určitě se sám přihlásí.

Vše hezké

Jinak 19 včelstev v okolí chomutova, léčení GABON 92, 1xfumigae, 1x areosol, zatím bezestrát.

Měl jsem podobné potíže s propojením

Poraďte mi prosím s kontaktem na administrátora těchto stránek. http://vindex.ic.cz/
Na uvedené adrese nefunguje jediný kontakt a není možno se dostat na jakoukoli adresu. Je to tak trochu tajemné :-). Díky za pomoc Pavel

http://www.sweb.cz/jjvcela/
kapitoly včelařské filmy

Na www.vcely.kvalitne.cz , odkaz Technický rozvoj je skleněné krmítko, které je na úle pořád. Pokud je slunečný den a sundám stříšku je možno využívat této zvýšené teploty. Při zkoušce žádný spad nebyl, protože nemělo co padat
B.V.

Inzertní a reklamní sdělení pro zájemce o oddělky:


Oddělky nejsou, kupte si med!!

Medu je u mne dostatek. Cena je bez ohledu na snůšku a při minimálním osobním odběru jednoho sudu a pouze za hotové za 55,-/kg. Více na mailu gupa(zavin)seznam.cz

S takovou výhodnou cenou totiž ušetříte mnoho námahy s oddělky, které jsou finančně nevýhodné a s velkou pravděpodobností znovu u Vás nedožijí letošních Vánoc! Je to potvrzováno studiemi o profylaxi ve spojitosti s problémovými viry ve Vašich úlech.

Kupte si raději místo ztrátového chovu včel hotový med. Takové nákupování je přeci také zábava a koníček!!



Stonjek:
>Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď. Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne, kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg!<

Zdravim včelaře ! Shanim tento dokument pro svého otce, četl jsem, že ho tady nekdo ma, tak se mi prosim ozvete na mail.
Jestli mate nejaky odkaz tak to bude nejlepsi, ale hledal jsem a nenasel... mějte se

Už jsem do toho nechtěl vstupovat,
ale aby nedošlo k chybné interpretaci:

tuto svépomocnou flotaci používám pouze pro spad měli po podzimních
ošetřeních ( tedy měl, kterou bych jinak bez užitku ometl z podložek).

Veškerou měl po posledním ošetření ( obvykle aerosolem kolem Vánoc )posíláme
za celou ZO ČSV koncem ledna k oficiálnímu vyšetření do VÚVč Dol. Dokáží (na
žádost) provést i diagnostiku na mor včelího plodu ( z části zaslané měli ).
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Moluka
Sent: Wednesday, January 23, 2008 9:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spad roztočů a jejich počítání

Souhlasím s posstupem zjišťpvámí roztočů v oleji nabo v lihu je to stejné.
Pro lepší počítání doporučuji zdrojem světla svítit na hladinu a počítat z
boku. Roztoči růžově světélkují, ostatní příměsi jsou v půsvodní barvě a
počítání je přesnější. Toto je třeba provést hlavně za měsíc po odběru
vzorků a zjistit skutečné zamoření a přijmout k tomu opatření v jarním
ošetření. Při dalších spadech nátěr plodu s fumigací a nenechat přežít ani
jednu samičku z minulého roku. Jinak nás potká to co bylo v roce 2007. Je
mírná zima a toje pro včelaře neštěstí. Zachrání nás tuhá zima. Zdrvím
všechny moluka/=/seznam.cz


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Souhlasím s posstupem zjišťpvámí roztočů v oleji nabo v lihu je to stejné. Pro lepší počítání doporučuji zdrojem světla svítit na hladinu a počítat z boku. Roztoči růžově světélkují, ostatní příměsi jsou v půsvodní barvě a počítání je přesnější. Toto je třeba provést hlavně za měsíc po odběru vzorků a zjistit skutečné zamoření a přijmout k tomu opatření v jarním ošetření. Při dalších spadech nátěr plodu s fumigací a nenechat přežít ani jednu samičku z minulého roku. Jinak nás potká to co bylo v roce 2007. Je mírná zima a toje pro včelaře neštěstí. Zachrání nás tuhá zima. Zdrvím všechny moluka/=/seznam.cz

Co jsem zatím zjistil.
Teplota a doba ohřevu:
40°C - 3 hod.
42°C - 70 min.
Způsob ohřevu:
- teplý vzduch
- horká plotna 120°C
Připravuji se na pokus :-). O výsledku dám vědět.
Zdravím. H.

Dej to někam na web, ať se mohou podívat všichni.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Křapka
Sent: Wednesday, January 23, 2008 6:48 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vrtačka rámků

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

již to funguje

Pepan

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestli to to nedělám blbě josef.mensik=seznam.cz

Pepan

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestlo to nedělám blbě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk?
> Datum: 23.1.2008 06:47:46
> ----------------------------------------
> Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již
> nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na
> mailovou adresu.
>
> Čau Pepča
>
>
>

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Naprostý souhlas.
Litrovka stolního oleje za cca 20Kč mi vystačí na několik roků.
V té souvislosti si dovoluji pro některé účastníky konference podrobně
popsat, jak to dělám.
Do nádoby (sklenice) o cca dvojnásobném obsahu než je objem měli naleju
olej, nasypu měl, zamíchám špejlí a počkám, až měl sedne na dno a na hladinu
vyplavou roztoči. Ale i křidélka, hlavičky a nožičky z uhynulých včel.
Po spočtení roztočů olej nechám zpátky překapat přes papírový kávový filtr,
který následně spálím. Olej je tak použitelný i pro další flotace a po
několik následujících roků ( než se zkazí ). Flotaci je dobré provádět při
pokojové teplotě.
Flotace je cenná informace skoro zadarmo.
(Flotaci v líhu jsem nezkoušel).
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Jindra
Sent: Tuesday, January 22, 2008 10:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spad roztočů

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v
týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na
včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral
druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na
včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo
nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat
flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je
informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev
postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte.
Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho
chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší
straně!
Honza


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte. Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší straně!
Honza

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně i přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB

Prosil bych také poslat nákres nebo popis uložení ložisek. Můj E-mail MojmirVecerka/=/seznam.cz

Dobrý den,
máte někdo zkušenosti s tím přípravkem na vrtání
kompletních rámků, co je občas inzerován v časopise
docela rozšiřuju a tak bych to chtěl nějak ulehčit

Dobrý den pane Mařík.Prosím pošlete mi ten návrh na mejl-pupek73/=/seznam.cz předem dík.

Když probíráte č.1/2008 tak jsem zalistoval několika posledními ročníky. V okamžiku, kdy začal vycházet Moderní Včelař se přechodně podle mého mínění odborná kvalita začala přechodně zlepšovat. Bohužel jen přechodně. Myslím si, že například vázli informace o možnosti čerpání dotací z EU. Zato jsem půl roku po sjezdu četl o tom jak "jsme to zvládli". A schválně si zpočítejte co nebo kdo je nějčastěji na fotografiích v časopise.

Zatím

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel. Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc. V minulosti sa odovzdavalo melivo alebo vzorky medu na rozbor. Podla mojich pozorovani (stav zav. plodu)sa klinicke priznaky moru neobjavili, potvrdene vysetrenim to vsak nemam. Inak som nestihol vyrezat jeden cyklus zavickovaneho trudieho plodu - to len na margo kliestika V.D.

Jano B.

Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně
zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od
roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše,
osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby
pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby
jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého
laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd.
Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit
nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a
rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou
kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné
odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich
pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost.
Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle
mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží
biomasy jsem pro místní zdroje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím
> nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady.
Pavel

Bezne ich kupujeme na Slovensko z VÚ- Kunovice u Uherskeho Hradiste, Ing.
Čižková tel: 6025696. Vrba trojmužná "trojtyčinková " Salix triandra L. tzv.
S- 430 sa
predáva v řizkach, na jar sa vysadí na záhon , zapustí korene, vyženie aj
meter vysoké výhony a na jeseň sa može presadiť na trvalé stanovište.
Distribuje sa v marci a cena je 4.-Kč- 1 ks.
Velmi dobrý sposob rozmnozovania popisuje pán Túrčani vo svojom
prispevku.
----- Original Message -----
From: "Pavel Chlup" <pavchlup/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 7:28 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby
> trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2813 (20080122) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel

Pohon zvláště u zvratných medometů nahoře je často chybou, protože zavazí při vkládání plástů. Proto je výhodnější jej mít dole pod medometem. Aby se nestalo to, že med nateče do ložisek, dává se mezi koš a ložisko odstřikovací kroužek, v podstatě talíř otočený dnem vzhůru. Voda po něm steče, pryč- dolů na řemenici. Normálně se to nestává, včelaře si to má hlídat, ale pokud se to náhodou stane, žádné nebezpečí poruchy - zničení ložiska nehrozí.
Tak to děláme v podstatě 28 let beze změny, od roku 1980.

Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy: Zrovna tak se vrací ty pro správce
Ostatní pošta na jiné adresy chodí normálně

Nic není zadarmo ten časopis mají včelaři předplacený

"Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal)."
Je mozno uvest jak byla vcelstva zazimovana?
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Přesně tak. Co se týká zatékání medu, je asi třeba odlišit medomety se
svislým košem, tam se toho na hřídel skutečně moc nedostane a medomety s
vodorovným košem, tam může med z rámků kapat na hřídel běžně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 4:03 PM
Subject: Re: loisko pod ko do medometu


> Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu.
> Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a
> průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho
> vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím
> rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska
> tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou
> nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje:
> 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou
> již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří,
nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to
někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové
dost málo produktivní.
Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly
a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky
stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i
stará a střechu nechává čistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se
> sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a
to
> nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý
> mokřad

Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?

Jestliže je si někdo jist, že se nemůže stát, aby mu po hřídelce steklo několik kapek medu, dobře mu tak. Já musím za den se otočit 2 x s vlekem nástavků a ty prohnat rad. medometem a med mě po hřídelce občas steče, protože z odvíčkovaných plástů to prostě kape. Pak je s ložiskem ámen v dohledné době. Jinak nejjednodušší zábrana je vystřihnout z gumy, nebo plastu kolečko, vyseknout o něco menší díru než je hřídel a navléknout. Zdraví R. Stonjek

Vzhledem k tomu ,že je včelařství zadarmo a povinně tak je výborné.Je pravda ,že jako informační medium pro včelaře to jde. Má to však vadu,ještě by mělo nutit včelaře aby to přečetli také povinně.Kdyby však v tomto stavu bylo na stáncích mezi podobnými časopisy asi bych si ho málo kdo koupil.

Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu. Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje: 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

Svazenka a jiná osivo Je běžně k dostání v zemědělském zásobování Nejlépe ti poradí nejbližší zemědělec

nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý mokřad

Žádné vyřazovaní samičích jedinců nedoporučuji, ti jsou dobrým zdrojem nektaru a samčí zase zdrojem pylu

Pepan

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy:

Hlásím první květ, už několik dní na zahradě rozkvetlý žlutý petrklíč
prvosenku. Sněženky kupudivu letos ještě ani nevylezly.

R. Polášek

Uvedené postupy jsou pro snadnozakořeňující řízky, to vrba jíva není.
Na vrbu jívu se dříve doporučovalo roubování nebo vysemenění do nějakého
mokřádku na igelitu a následně na stanovišti vyřazení nebo přeroubování
samičích jedinců.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 10:36 AM
Subject: RE: Včelařské vrby.


Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se
použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré
zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských
prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

Nadm.výška 480 m,9 stupňů včera jsem odebíral měl,velký prolet nebyl,pouze ta včelstva,která jsem rozrušil sporadicky létala.Jinak můžu konstatovat,že na podzim včelstvo,které bylo nejsilnější,mimo jiné mi vyloupilo i zásobní oddělek a to několikrát,mělo při odběru měli pouze tři uličky.Jedná se o zimování ve dvou nástavcích 39x24 r.míra.Ostatních 20 včelstev měl v průměru na 5-7 uličkách.Víťa

Zdravim priatelov vcelarov,

vcera som bol na vcelnici a potesil ma krasny prelet vceliciek. Nadmorska vyska 250m, teplota nad 10°C. Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal). Sledoval som spravy o uhynoch u ostatnych vcelatrov tu na konferencii. Priciny uhynu su zatial nezname, resp. len dohady. Ake mate skusenosti ostatni?????

Pán Hnátek z Banskej Bystrice ma požiadal pereposlať príspevok o rozmnožovaní rakyty. Anton


Zdravím všetkých. Pred pár dňami sa hovorilo o pestovaní vŕb, konkrétne rakyta. Salix caprea. Aj ja som sa pokúšal množiť vŕbu - rakytu zo začiatku neúspešne, ale po 2 rokoch neúspechov som našiel predsa recept.
1. Jednoročné odrezky musia byť minimálne 1 cm a viac hrubé. Takéto hrubé výhony však nájdete z pravidla len na pni (pařezu) odrezanej vŕby.
2. Narezané odrezky dávam do vedra s vodou, do ktorej rozmiešam 1 cm3 = 1 ml / 1 liter vody prípravku "DARINA", čo je kvapalné organickominerálne hnojivo na báze humínových kyselín získaných zo sapropelu - sibírskeho bahna.
3. Po 4 až 10 týždňoch sa na kôre odrezku objavia biele pupienky, čo sú zárodky nových korienkov. Zasadiť (aj do veľkých črepníkov) a zapestovať rastlinu. Často polievať, než riadne zakorení.
Robert Hnatek

Pro běžného včelaře je časopis Včelařství dostatečným zdrojem všeobecných informací.Pokud se jedná o aktuálnost,to už se stačí podívat do tiráže a zjistíme s jakým předstihem bylo číslo dáno do tisku.Konkrétně č.1.2008 bylo dáno do tisku 12.11.2007.
Předplatné i pro nečleny by bylo jistým řešením.Pokud by se časopis dal do volného prodeje tak souhlasím s autorem tohoto příspěvku,že remitenda by mohla být dost vysoká a šlo by to k tíži vydavatele a tudíž nás všech,kteří v podstatě ze svých příspěvků částečně tisk hradíme.
Pro ty včelaře,kteří chtějí mít aktuální informace,odkazuji na internetové stránky.Když je zájem a snaha dají se najít úžasné věci.Víťa

Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu, kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat
> vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil
> :-( Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně
> jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom