Včelařská konference

U nás jsem 4 generace včelařů a spolehlivý údaj o chovu je z roku 1895

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Poumavský bio-med
> Datum: 07.2.2008 12:29:27
> ----------------------------------------
> On Tuesday 05 of February 2008 22:43:43 vsusicky wrote:
> > A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed
>
> a tradici maji opravdu dlouhou viz :
> Založení chovu "Pošumavských včeliček" je datováno rokem 1891
>
> :)
>
> Honza
>
>
>

Myslím si,že konečně nastala doba,kdy nás v prvé řadě budou zajímat včely,jejich zdravotní stav a pak na dalších místech produkty a z toho plynoucí zisky.Tímto by se mělo oddělit "snad" zrno od plev a doufejme,že se to v následujících letech vše projeví.Již asi před pěti lety jsem zakoupil odělky ze včelí farmy Bučovice,jestli ovšem se tyhle zubožené včelstvíčka,obsedající dva,v lepším případě tři uličky jednoho nízkého nástavku daly nazvat oddělky.Vše totálně zdecimované již tehdy roztočem,kdy spady kleštíka u těchto včelstev při podletní léčbě překračovaly několik tisíc jedinců.Zde bych hledal tu příčinu všeho neštěstí.Doufám,pro naše dobro,že tohoto pána,ale i ostatní,už samotné včely neživí.Značné množství včelstev za vidinou celkem snadného zisku a zřejmě naprosto nedokonalá léčba a postupy spojené s varoatolerancí léčiv.To vše a nic jiného.Věřme a neklesejme na mysli!!

Pepíno, zdravím Tě, na Tvoji otázku kladu další. Nemáš náhodu úly od výrobce z Mštěnovic u Val. Meziříčí? Jak jsi popsal dno Tvých úlů, mám asi stejné. Rovněž jsem řešil, zda podložku nechat nebo ne, neboť se mi zdálo, že proudění vzduchu je nedostatečné, i když jsou celosíťované dna. Na fólii bylo zevnitř dost vody. Po odběru měli jsem podložky vyndal a vody ubylo. Uvažoval jsem co s tím a snad by pomohlo na hoblovce zadní a přední lištu "šuplíku" na měl srazit asi o 0,5 cm. Asi za tři týdny jsem pod síťované dno šuplíky vrátil, abych zjistil, jestli je tam destruktor. Ke kontrole jsem se zatím nedostal. Měj se.

Jiří

Úly mám po celý rok otevřené. Očka všechna otevřená naplno, průměr 25 mm, česno na zimu před krmením zúžené asi na š=2 cm, výška do 8 mm, síto otevřené.
Teď už bych s tím ale asi nic nedělal. Včely podle toho sedí. Je ale vidět, že větrání mají málo. Sráží se hodně voda na strůpku. Podložku bych nechal do oteplení-jak se začnou rozšiřovat česna. I když by si i po vytažení na to zvykly. Větral bych v celé šířce zasíťovaným česnem a otevřel bych očka odspodu až po nástavek, kde jsou ještě včely. Pokud mají nad sebou ještě plný nástavek zásob, tam bych zatím očka nechal jak jsou-přivřená. Příští rok bych nechal otevřená všechna.
Tonda

>Tondo díky,jenže já mám podložky olištované dokola,aby se neprohýbali pod sítem.Jsou ve dně v plodrážce a lišty jsou mezi podložkou a sítem celkem přesné + - 1mm takže u mě s podložkami k žádnému větrání spodem nedochází.Mám je nechat a větrat jen zasíťovaným česnem (myši) nebo podložky odstranit? Očka mám taky k vůli myším přivřena.Včely jsem nevyrušil jelikož dno je konstruováno tak aby se při vyndávání podložky nemuselo nic otevírat, ani zadní ///dvířka/// . Asi to řeším moc komplikovaně, ale otázka zní: Otevřít zasíťované dno nebo ještě počkat?-Do kdy?

On Tuesday 05 of February 2008 22:43:43 vsusicky wrote:
> A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed

a tradici maji opravdu dlouhou viz :
Založení chovu "Pošumavských včeliček" je datováno rokem 1891

:)

Honza

Je tam napsáno :>>známé jako Jesličky, v anglické verzi Včelí úl. <<

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: v?ely na no?n? obloze
> Datum: 07.2.2008 11:33:40
> ----------------------------------------
> Já jsem tam viděl i četl roj hvězd, ne včel.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 06, 2008 11:27 PM
> Subject: včely na noční obloze
>
>
> Kdo jste ještě neviděl včely v noci tak se podívejte
> http://www.astro.cz/apod/ap020925.html
>
> Pepan
>
>
>
>

Tondo díky,jenže já mám podložky olištované dokola,aby se neprohýbali pod sítem.Jsou ve dně v plodrážce a lišty jsou mezi podložkou a sítem celkem přesné + - 1mm takže u mě s podložkami k žádnému větrání spodem nedochází.Mám je nechat a větrat jen zasíťovaným česnem (myši) nebo podložky odstranit? Očka mám taky k vůli myším přivřena.Včely jsem nevyrušil jelikož dno je konstruováno tak aby se při vyndávání podložky nemuselo nic otevírat, ani zadní ///dvířka/// . Asi to řeším moc komplikovaně, ale otázka zní: Otevřít zasíťované dno nebo ještě počkat?-Do kdy?
Díky Pepíno

Tonda napsal
Podložky jsou pořád asi 2 cm pod sítem, takže tam volně proudí vzduch. Jenom při léčení se dávají na síto pro utěsnění.
Včely hučely, protože byly vyrušeny.
Tonda

Já jsem tam viděl i četl roj hvězd, ne včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 11:27 PM
Subject: včely na noční obloze


Kdo jste ještě neviděl včely v noci tak se podívejte
http://www.astro.cz/apod/ap020925.html

Pepan

Podložky jsou pořád asi 2 cm pod sítem, takže tam volně proudí vzduch. Jenom při léčení se dávají na síto pro utěsnění.
Včely hučely, protože byly vyrušeny.
Tonda

>Máte na svých úlech zasíťovaná dna otevřena do kořán, nebo mají být ještě zavřena podložkama na měl když už je dávno odevzdaná? Jak u slabších včelstev? Jak tu čtu tak hodně vás má podložky.Včera jsem zkusil podložky vytánut (tiše),ale včely začali silně hučet,tak jsem jim podložky vrátil a za chvíli byl klid.Asi jsem jim narušil vnitřní cirkulaci vzduchu.Všechny mají na strůpkových folíjích celkem dost kapek.Jak je to u vás a co doporučujete?

"Komunikovat by chtěli. Není ale jak a s kým......"

To chce klacek a řezat a řezat a ře....

Čau Pepča

Psal jsem o opaku. Na každé členské schůzi chci po včelařích, aby mi nahlásili čísla telefonů a emailů. Taky změny. Nechávám kolovat seznam, aby čísla doplnili. Stejně je z nich nedostanu. Ani si je nepamatují. Pokud mi je někdo dá, používám je.
Červený lístek, o kterém byla řeč, byl informační. Proto jsem psal, že by jsme dali vědět včelařům až nějaké nařízení - řešení.
Tonda
>Je absolutně nemožné vnutit někomu z funkcionářů nějaký kontakt, mail nebo něco jiný přes internet, ten oni zásadně nepoužívají. Je velice těžký až nadlidský úkol dát funkcionářům číslo svého mobilu, oni ho na nic nemají, protože telefonování stojí peníze. Je ale pravda, že já s mobilem nejsem obvykle na příjmu, takže v případě volání odpovím za den až tři dny na zmeškané volání. Je asi nemyslitelné, aby jen kvůli informaci důvěrníci obcházeli jednotlivé včelaře, počká se, až bude nějaké nařízení, které se členům musí osobně nařídit a s ním se se sveze i ta informace.

Zdravíčko
Máte na svých úlech zasíťovaná dna otevřena do kořán, nebo mají být ještě zavřena podložkama na měl když už je dávno odevzdaná? Jak u slabších včelstev? Jak tu čtu tak hodně vás má podložky.Včera jsem zkusil podložky vytánut (tiše),ale včely začali silně hučet,tak jsem jim podložky vrátil a za chvíli byl klid.Asi jsem jim narušil vnitřní cirkulaci vzduchu.Všechny mají na strůpkových folíjích celkem dost kapek.Jak je to u vás a co doporučujete? Optimaly mám v otevřené maringotce (pouťová střelnice)

Konečně vysvitlo sluníčko
Pepíno

Je absolutně nemožné vnutit někomu z funkcionářů nějaký kontakt, mail nebo něco jiný přes internet, ten oni zásadně nepoužívají. Je velice těžký až nadlidský úkol dát funkcionářům číslo svého mobilu, oni ho na nic nemají, protože telefonování stojí peníze. Je ale pravda, že já s mobilem nejsem obvykle na příjmu, takže v případě volání odpovím za den až tři dny na zmeškané volání. Je asi nemyslitelné, aby jen kvůli informaci důvěrníci obcházeli jednotlivé včelaře, počká se, až bude nějaké nařízení, které se členům musí osobně nařídit a s ním se se sveze i ta informace.

Komunikovat by chtěli. Není ale jak a s kým. Předseda nemůže objíždět všechny členy. Pozvu na výbor důvěrníky. Vždycky je zveme. Nepřijdou všichni. Ti co přijdou a včelařům to vyřídí se nesetkají s velkým zájmem. Už je to stejně z další ruky. Pokud to jsou jenom informace, každý mávne rukou. Pokud je nařízení, provede se. Z časopisu se to má možnost každý dozvědět, třeba opožděně. Můžou si tam nechat místo, pokud předpokládají nutnost podat zprávu.
Asi jsme měli vědět, jak je to opravdu ve světě. Asi by jsme tomu víc věřili.
Dostat z lidí čísla mobilů a mailů je nadlidský úkol. Snažím se o to už několik let a moc jich nemám. Většinou je získám náhodou.
Musí vždy vyjít opatření jak postupovat. To rozšíříme. Jinak nikdo nebude v ZO navíc dělat léčení. Bojí se rezistence i odporu včelařů.
Tonda

>To je právě problém ZO, že nekomunikují. Většina těchto upozornění asi skončí na výboru ZO, protože osobní obcházení členů se snaží omezit, mobily to by se muselo zaplatit ze svého a maily nebo jinak přes internet to už vůbec ne. Co se týká komunikace se členy přes časopis Včelařství, tam je redakční lhůta 3 měsíce, aspoň před 2 roky byla. Ale i podle dnešních příspěvků je nadále 3 měsíce a to na nějakou komunikaci není.

Odpovídám Karlovi. Varování po linii DOL-ZO-členové proběhlo hned s dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni s tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále je tam popsáno co vše se musí udělat.
-----
To jsem nevěděl. Na jaře jsem byl na několika schůzkách, kde se debatovalo a řešilo jak přistoupit k nařízení veteriny o povinném ošetření gabonem atd, ale o nějakém létáku jsem neslyšel. Přes usilovné jarní debaty byl gabon stejně distribuován v srpnu:-(

Ale stejně se divím, když je tak zdůrazňován význam povinného Včelařství, že není využíváno k distribuci těchto sdělení a varování. O internetu nemluvě. On nějaký tam-tam a tichá pošta přes důvěrníky, pokud se to nakonec i šíří, může znamenat dost inf.šumu. Stejně jako doporučení o aerosolování M1 - které prý někde zaznělo na podzim, bylo utajeno jen pro zůčastněné.

Karel

To je právě problém ZO, že nekomunikují. Většina těchto upozornění asi skončí na výboru ZO, protože osobní obcházení členů se snaží omezit, mobily to by se muselo zaplatit ze svého a maily nebo jinak přes internet to už vůbec ne. Co se týká komunikace se členy přes časopis Včelařství, tam je redakční lhůta 3 měsíce, aspoň před 2 roky byla. Ale i podle dnešních příspěvků je nadále 3 měsíce a to na nějakou komunikaci není.

To je pravda, s tím cizím medem s choroboplodnými zárodky jsem si to neuvědomil. Takže med se supermarketu ne. Ale třeba od nějakého spolehlivého kolegy včelaře ano.

Jestli je dobré dávat víc desek. Aby ten první nápor kyseliny nebyl moc silný. Možná by stačilo dát v podletí 4x jednu napuštěnou desku. Kolik tam dát kyseliny? Už jsem zapoměl, jak jsme to napouštěli a kolik měla %. Musím se zeptat toho kolegy, co napouští dosud. Někde by se to asi i našlo.
Tonda

>Z časových důvodů a ulehčení napouštění ( kvůli tomu, že není nutné nasazovat regulační obal, kdy se intenzivního kontaktu s kyselinou mravenčí špatně vyhneme ( přílišné vystavení par kyseliny škodí zdraví! ). Navíc desky bez regulačního obalu jsou včelami často vykusovány. Zkroucení desek během odpařování určitě není na závadu, protože se po napuštění kyselinou opět narovnají ) budu vynechávat odstranění regulačních obalu. Pochybuji, že se tím účinnost ošetření tak sníží, až by se to nevyplatilo. Dám o jednu, dvě desky navíc a bude vystaráno.

Ošetření odpařovači nejde použít v produkčním období kvůli přílišnému překyselení medu. Jinak váhám, zda odpařovače v podletí vůbec aplikovat. Je to určitě pro včely daleko náročnější vydržet v oparu kyseliny několik dnů ( asi tři týdny ) v kuse něž pár dní při klasických deskách ( avšak těch je třeba dát několik ( 3-4...např. v týdenním intervalu v podletí ), aby se účinnost ošetření vyrovnala odpařovačům ). Odpařovače jsou časově nenáročné a účinnost mají dostatečnou.

Červený leták přišel jednatelovi, ukázal ho na výboru a víc se moc nedalo dělat. Další členské schůze jsou až na konci roku a každého včelaře obíhat se taky moc nechce. Stejně by to moc nepomohlo. Sám jsem bohužel tomu taky moc nevěřil. Psali, že včely jsou vysílené a pomalu se budou rozvíjet a ony naopak šly rychle do rozvoje. Jarní léčení jsem ale provedl, i když jsem měl pod 3. Možná to chtělo víc prosadit a nařídit. Když je něco nařízeno tak se to lépe prosadí u včelařů. I funkcionáři počkají až na to, co se nařídí.
Pokud vím, vzorky vyšetřoval Dol. Alespoň nám vžycky. My je tam zasíláme rovnou. Jinak se tam zasílají přes OVS. Plošné jarní ošetření těžko mohla nařídit a hlavně prosadit ZO. Jinak plošně léčíme celý okres gabony.
Tonda

>Varování po linii DOL-ZO-člonové proběhlo hned s dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni s tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále je tam popsáno co vše se musí udělat. Provést několik kontrolních ošetření a pak rozhodnout o plošném ošetření celé ZO. Mělo se ošetřovat i když roztočů bylo méně než 3 Toto funkcionáři podcenili a nebrali to na vědomí. Včelaři se o tomto nedozvěděli díky liknavosti funkcionářů ZO. Tito funkcionáři dnes vědí, že udělali chybu Myslím, že Dol v tomto udělal hodně. Nic pro to ovšem nudělali SVÚ, kteří vyšetřovali vzorky a žádne varování nedali, nechali si zaplatit a včelaře nechali na pospas přírodě. Ono jim to nelze zazlívat. Neni tam,kdo by toto vyhodnotil. Léčení neni věcí jednotlivých včelařů, ale je to věcí plošného ošetření v jednu dobu, jinad dochází k reinvazi a je to nezvladatelné.Bude li třeba jsem ochoten znění celé přepsat, nebo zaslat kopii. Proto útočím na funkcionáře ZO a OV. Jedině organizovností a plošným ošetřením VD zvládnem. V našem okrese nejsou takové ztráty jak v jiných, měli jsme plošně celý okres.

R.Polášek. Vaši reakci jsem očekával a díky za ni. Když jsem četl postup výroby a délku varu, také mne otázka HMF napadla.

Dobrý den,
bylo by možné sem hodit kontakt na pana Sapáka, výrobce distančních hřebenů?
A jaká je cena?
Děkuji předem
Dr. T. Kohoutek
Plzeň

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: kovov? mezern?k
> Datum: 06.2.2008 19:12:58
> ----------------------------------------
> Od téhle firmy ne, ale staré jsem měl a byly dobré. Nyní ale používám
> kovové hřebeny od pana Sapáka a jsem spokojený i když víc budu schopen
> říct na konci letošní sezony, mam je teprve druhý rok.
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> M?ra P.
> Sent: Thursday, January 31, 2008 10:05 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: kovov? mezern?k
>
> Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
> kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
> Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při
> vyndavání
> rámku.Díky Míra
>
>
>
>

Na výboru 23.1.08 ještě nic neříkal. Až na VČS 3.2.08. Mohly mu ale zmizet dřív. Hodně včelařů teprve zjišťuje že je bez včel. Jestli on měl plod nevím. Mně tam proužek zastydlého zůstával.
Tonda
>Kdy se to stalo? Měla včelstva plod?

Rozhodně nepoužívat žádný cizí med pro konzumaci včelami!
Ani tepelně upravený, ani do medocukrového těsta. Cizí med ( od jiného
včelaře, nebo z obchodu- to je jedno). Konzumace cizího medu včelami je
nejsnazší cesta, jak oslabeným včelstvům přidat právě to množství patogenů,
které vede k propuknutí chorob nosemózou počínaje, morem a virózami konče.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Tuesday, February 05, 2008 9:36 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Neklidné zimování

Pokud nejsou zpracované zásoby v plástech, nejrozumnější myslím bude med,
třeba klidně i med z akce v supermarketu.



__________ Informace od NOD32 2845 (20080202) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zas nejde z emailu, proto znovu:
Rozhodně nepoužívat žádný cizí med pro konzumaci včelami!
Ani tepelně upravený, ani do medocukrového těsta. Cizí med ( od jiného včelaře, nebo z obchodu- to je jedno). Konzumace cizího medu včelami je nejsnazší cesta, jak oslabeným včelstvům přidat právě to množství patogenů, které vede k propuknutí chorob nosemózou počínaje, morem a virózami konče.
J.Kala

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id70378/

Kdo jste ještě neviděl včely v noci tak se podívejte http://www.astro.cz/apod/ap020925.html

Pepan

Zapomněl jsem dodat že stejně přijdu tak o jedno z třiceti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Neklidn? zimov?n?
> Datum: 06.2.2008 22:58:28
> ----------------------------------------
> Občas se to stane , že některé včelstvo které dlouho plodovalo na podzim v
> podstatě při krmení buď oloupené nebo pro svoji slabost si málo uložilo zásob na
> zimu je před smrtí hladem vždy jsem to v lednu nebo únoru vyřešil jen medem
> Nikdy jsem ho nerozehříval Tak jak byl jsem ho asi v centymertové vrstvě
> napatlal na fólii nechal ztuhnout aby se s tím dobře manipulovalo a jednoduše
> jsem to plácnul na rámečky fólijí nahoru hladové včely sice sedí na horních
> loučkách ale jak mile odděláte strop tak do hodiny se stáhnou mezi rámky pak tam
> dám ten med a hotovo skoušel jsem i špachtlí med vtláčet do plástu ale byla to
> bída
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Neklidn? zimov?n?
> > Datum: 06.2.2008 22:26:50
> > ----------------------------------------
> > Při podněcování cukernou cihlou se cukr svařuje za malého množství vody a
> > teploty nad 100 st C, tudíž tam bude vznikat hodně HMF. Sice prolet už je
> > možný, ale myslím si, že by hodně HMF i tak včelám vadilo. Kromě toho výroba
> > tepelné cihly je náročná na přesnost teploty, může velice snadno dojít k
> > karamelizaci cukru a to by už měl být pro včely jed.
> > Pokud nejsou zpracované zásoby v plástech, nejrozumnější myslím bude med,
> > třeba klidně i med z akce v supermarketu. Případně pokud je to čerstvý med
> > od včelaře, myslím, že by stálo za to na 1 - 2 kila cukru přidat po 200
> > mililitrech vody, rozpustit ho za tepla a potom přidat kilo medu a nechat
> > takových 5 - 10 hodin při teplotě cca 40 st C. Enzymy v medu by měly
> > sacharózu v cukru z větší části rozštěpit. Než nalití bych viděl jako
> > kvalitnější přímé plnění buněk injekční stříkačkou, je to sice hrozná
> > piplačka, ale pro pár včelstev je to možné. Já jsem zatím vždy měl nějaké
> > zásoby v náhradních plástech.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, February 05, 2008 8:49 AM
> > Subject: Re: Neklidné zimování
> >
> >
> > > V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již
> > > invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup
> > i
> > > další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není
> > > nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro
> > > zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou,
> > kde
> > > se používá KM).
> >
> >
> >
> >
>
>
>

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=513348

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=400774

http://www.zvedavec.org/zvirata/2007/05/2039-prosim-boze-vcely-ne.htm

http://vzdelavani.ihned.cz/c4-10062440-20977900-d00000_d-vcely-zacaly-mizet-vedci-hledaji-vysvetleni

Odpovídám Karlovi. Varování po linii DOL-ZO-člonové proběhlo hned s dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni s tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále je tam popsáno co vše se musí udělat. Provést několik kontrolních ošetření a pak rozhodnout o plošném ošetření celé ZO. Mělo se ošetřovat i když roztočů bylo méně než 3 Toto funkcionáři podcenili a nebrali to na vědomí. Včelaři se o tomto nedozvěděli díky liknavosti funkcionářů ZO. Tito funkcionáři dnes vědí, že udělali chybu Myslím, že Dol v tomto udělal hodně. Nic pro to ovšem nudělali SVÚ, kteří vyšetřovali vzorky a žádne varování nedali, nechali si zaplatit a včelaře nechali na pospas přírodě. Ono jim to nelze zazlívat. Neni tam,kdo by toto vyhodnotil. Léčení neni věcí jednotlivých včelařů, ale je to věcí plošného ošetření v jednu dobu, jinad dochází k reinvazi a je to nezvladatelné.Bude li třeba jsem ochoten znění celé přepsat, nebo zaslat kopii. Proto útočím na funkcionáře ZO a OV. Jedině organizovností a plošným ošetřením VD zvládnem. V našem okrese nejsou takové ztráty jak v jiných, měli jsme plošně celý okres.

Občas se to stane , že některé včelstvo které dlouho plodovalo na podzim v podstatě při krmení buď oloupené nebo pro svoji slabost si málo uložilo zásob na zimu je před smrtí hladem vždy jsem to v lednu nebo únoru vyřešil jen medem Nikdy jsem ho nerozehříval Tak jak byl jsem ho asi v centymertové vrstvě napatlal na fólii nechal ztuhnout aby se s tím dobře manipulovalo a jednoduše jsem to plácnul na rámečky fólijí nahoru hladové včely sice sedí na horních loučkách ale jak mile odděláte strop tak do hodiny se stáhnou mezi rámky pak tam dám ten med a hotovo skoušel jsem i špachtlí med vtláčet do plástu ale byla to bída

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Neklidn? zimov?n?
> Datum: 06.2.2008 22:26:50
> ----------------------------------------
> Při podněcování cukernou cihlou se cukr svařuje za malého množství vody a
> teploty nad 100 st C, tudíž tam bude vznikat hodně HMF. Sice prolet už je
> možný, ale myslím si, že by hodně HMF i tak včelám vadilo. Kromě toho výroba
> tepelné cihly je náročná na přesnost teploty, může velice snadno dojít k
> karamelizaci cukru a to by už měl být pro včely jed.
> Pokud nejsou zpracované zásoby v plástech, nejrozumnější myslím bude med,
> třeba klidně i med z akce v supermarketu. Případně pokud je to čerstvý med
> od včelaře, myslím, že by stálo za to na 1 - 2 kila cukru přidat po 200
> mililitrech vody, rozpustit ho za tepla a potom přidat kilo medu a nechat
> takových 5 - 10 hodin při teplotě cca 40 st C. Enzymy v medu by měly
> sacharózu v cukru z větší části rozštěpit. Než nalití bych viděl jako
> kvalitnější přímé plnění buněk injekční stříkačkou, je to sice hrozná
> piplačka, ale pro pár včelstev je to možné. Já jsem zatím vždy měl nějaké
> zásoby v náhradních plástech.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 05, 2008 8:49 AM
> Subject: Re: Neklidné zimování
>
>
> > V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již
> > invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup
> i
> > další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není
> > nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro
> > zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou,
> kde
> > se používá KM).
>
>
>
>

Při podněcování cukernou cihlou se cukr svařuje za malého množství vody a
teploty nad 100 st C, tudíž tam bude vznikat hodně HMF. Sice prolet už je
možný, ale myslím si, že by hodně HMF i tak včelám vadilo. Kromě toho výroba
tepelné cihly je náročná na přesnost teploty, může velice snadno dojít k
karamelizaci cukru a to by už měl být pro včely jed.
Pokud nejsou zpracované zásoby v plástech, nejrozumnější myslím bude med,
třeba klidně i med z akce v supermarketu. Případně pokud je to čerstvý med
od včelaře, myslím, že by stálo za to na 1 - 2 kila cukru přidat po 200
mililitrech vody, rozpustit ho za tepla a potom přidat kilo medu a nechat
takových 5 - 10 hodin při teplotě cca 40 st C. Enzymy v medu by měly
sacharózu v cukru z větší části rozštěpit. Než nalití bych viděl jako
kvalitnější přímé plnění buněk injekční stříkačkou, je to sice hrozná
piplačka, ale pro pár včelstev je to možné. Já jsem zatím vždy měl nějaké
zásoby v náhradních plástech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 05, 2008 8:49 AM
Subject: Re: Neklidné zimování


> V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již
> invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup
i
> další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není
> nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro
> zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou,
kde
> se používá KM).

Špindlerův mlýn dnes ráno v 8 hod - +2,5stC, dole je i teď přes 5st.C.

Karel

Co se může stát staršímu funkcionáři? Jaká je neznalost, ...
----
Na první pohled je to jasné. Ale nejsem si jist, že je to tak jednoznačně. Ne každý je na internetu.
Je taková zažitá představa, že stačí sledovat jediný časopis a jsou v obraze. ("S přihlédnutím ke skutečnosti, že Včelařství je jediné periodikum obsahově orientované na daný obor, má při šíření informací ve směru k odborné i široké laické veřejností nezastupitelné místo.") :-))

Udělejte někdo analýzu, jaké informace o hrozící kalamitě měl člen (nechci psát starší) který čte Včelařství a je utvrzován v tom, že nic jiného ani není (internet, MV,..)
DOcela by mě to zajímalo, protože i tady zaznívají informace, že ze strany Svazu a Dolu byli včelaři informováni a oni nedbali a nedbali. Jsem v tom neobjektivní a zaujatý, ale nevzpomínám si, že bych si nějakých varování všiml. Na oficiálním webu, nebo ve Včelařství.

A hlavně se směji, když teď někdo skloňuje průběžnou diagnostiku a "varoa dna" jaksi byli z návrhu na dotace vyškrtnuty:-))

Takže pokud někdo má loňská čísla, tak ať projde alespoň letní část a dá vědět.
Karel

V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.

_____________________________________________________________

Kdy se to stalo? Měla včelstva plod?

S pozdravem...M. Václavek

Včelstvo bez matky môže byť od predzimy a majiteľ si to až teraz všimol, ak nie, k strate mohlo dôsť v dôsledku chýbajúcich zásob v tej uličke, kde zimovala matka, pretože sa včely s matkou nadokázali presunúť tam, kde zásoby ešte sú (už som to zažil).

______________________________________________________________

Jednou z výhod nízkonástavkového úlu v zimě je dobré propojení chumáče sedícího přes dva či více nástavků, což je u silných včelstev běžné, takže tato situace, docela reálná při zimování v jednom patře ( chumáč je rozdělen plásty ), v tomto případě nehrozí.

S pozdravem...M. Václavek

Antonín Podhájecký:
Takové léčení by chtělo rozvinot. Myslím, že nejlepší by bylo léčit hned po vytočení v červenci a srpnu kyselinou mravenčí napouštěním nějakých slabých desek, které se vejdou nad rámky. Dát dvakrát formidol je asi málo. Dávat ho opakovaně už by se taky prodražilo, jako nakoupení odpařovačů. Nijak nešetřím, ale při 50 včelstvech je to už hodně.
Možná by šlo formidol opakovaně napouštět. Ještě jsem to nestudoval.

______________________________________________________________

Nač to dělat složitě, když to jde jednoduše? Je to dobrý nápad, jasně že jde formidolové desky znova napouštět!

Z časových důvodů a ulehčení napouštění ( kvůli tomu, že není nutné nasazovat regulační obal, kdy se intenzivního kontaktu s kyselinou mravenčí špatně vyhneme ( přílišné vystavení par kyseliny škodí zdraví! ). Navíc desky bez regulačního obalu jsou včelami často vykusovány. Zkroucení desek během odpařování určitě není na závadu, protože se po napuštění kyselinou opět narovnají ) budu vynechávat odstranění regulačních obalu. Pochybuji, že se tím účinnost ošetření tak sníží, až by se to nevyplatilo. Dám o jednu, dvě desky navíc a bude vystaráno.

Ošetření odpařovači nejde použít v produkčním období kvůli přílišnému překyselení medu. Jinak váhám, zda odpařovače v podletí vůbec aplikovat. Je to určitě pro včely daleko náročnější vydržet v oparu kyseliny několik dnů ( asi tři týdny ) v kuse něž pár dní při klasických deskách ( avšak těch je třeba dát několik ( 3-4...např. v týdenním intervalu v podletí ), aby se účinnost ošetření vyrovnala odpařovačům ). Odpařovače jsou časově nenáročné a účinnost mají dostatečnou.

Rozhodně bych na léčení proti varroáze nepoužíval thymol, který, jak ukázaly studie VUVČ v Dole, je pro včely velmi škodlivý ( vede ke vzniku loupežím způsobených narušení ,,vůně,, včelstev zápachem thymolu, který zůstává ve včelstvu ještě dlouho po aplikaci, thymol prokazatelně způsobuje zkracování dlouhověkosti včel ) na rozdíl od kyseliny mravenčí, která je pro včelstvo přirozená a jejíž rezidua v medu nijak nevadí, možná i zlepšují chuť pro ty, kteří mají rádi mírně kyselejší med. Proto lze kyselinu mravenčí jako jediné v ČR dostupné léčivo aplikovat i v produkčním období ( nejlépe v období krátkodobého ustanutí snůšky ( období medobraní )...vodnaté medy během snadněji vážou kyselinu a tím snižují účinnost ).

S pozdravem...M. Václavek

Českomoravská vrchovina-Počátky n.v. 630 m. -v 19 hodin 5 stupnů,odpoledne tepleji-trochu sluníčko i déšt´.Včely by rády ven,ale fouká studený vítr.Karel

Nějak se nesměju. Smích mne opustil v půlce srpna, kdy jsem pochopil, že jsem se včelstvy - zatím ještě zdánlivě při síle v ..... . Rady jako použij Formidol( který jsem tam měl již druhý) jsem nevyužil a nevěděl jsem, jak se dostat k léčivu . Nesmál jsem se ani při hláškách tady, stylu oni včelaři léčiva- myslel tím formidol nepoužívají, kašlou na léčení. Jakoby formidol byl jen přes svaz. Situace je ale vážná a podle reakcí i tady na diskuzi si to začínají - tak jak se jich to začíná dotýkat - i "mladíci" již uvědomovat. Možná , že ti "bezeztrát" již na jaře nebudou mít co natírat.

Co se může stát staršímu funkcionáři? Jaká je neznalost, když funkcionář oznámí policii, že neznámý pachatel odcizil z jeho úlů všechny včely kromě jedněch. Bylo ohlášeno, že včely byly smeteny, v úlech ponechány zásoby a všechno dílo. Chudáci mladí policisté, kteří toto vyšetřovali. Nevěděli jak na to a když jim hrozilo řešení nadřízeným obrátili se na funkcionáře okresu, který na místě konstatoval varroaza. Policisté byli šťastni, protože měli případ vyřešený. Ovšem funkcionář v pokročilém věku toto do dnes nepochopil a stále podezírá mladého včelaře ze sousední vesnice. No a teď přemýšlím o diskusi na těchto stránkách, kde se pouštíme do termoterapie léčení VD,( pro širokou veřejnost nepoužitelné), ale včelaři, kteří tyto stránky čtou mnozí nevědí, že včelstva se léčí během června-září a ne v říjnu. Tam už neni co léčit. Tam můžeme zjištovat jen stupeň zamoření a zabezpečit , aby žádná smička nepřežila do nové sezony po zimním slunovaratu. Upustme teoterizování a pišme o věcech, tak zásadních jek snížit pošné zamořeníVD a jak celoročně postupovat ne jednotlivci, ale celými ZO popř OV. A jak donutit funkcionáře, aby objednávali dostaek léčiva a včas, ale aby i spolupracovali s KVS, pak by nebyly takto úsměvné příspěvky. Stalo se to na Jindřichohradecku.Kolik je takových včeařů, kteří neví o co jde.

na http://www.osel.cz/index.php?clanek=3215
je zajímavý článek o GMO a včelách.

R. Polášek

Přesně tak to dělám, pokud budeš chtít o víkendu můžu vyfotit a poslat.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
med?k
Sent: Monday, January 28, 2008 11:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: r?mek

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna

Od téhle firmy ne, ale staré jsem měl a byly dobré. Nyní ale používám
kovové hřebeny od pana Sapáka a jsem spokojený i když víc budu schopen
říct na konci letošní sezony, mam je teprve druhý rok.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
M?ra P.
Sent: Thursday, January 31, 2008 10:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: kovov? mezern?k

Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při
vyndavání
rámku.Díky Míra

V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.
---------
Na začátku této iniciativy byly stále častější dotazy členů, zda by se svaz jakkoliv zasadil o zprostředkování kvalitní nabídky, hlavně v oblasti trávení volného času a celoročních dovolených, které lze v jakémkoli období roku nastoupit a prožít zcela plnohodnotně a bez omezení. Šlo o hledání produktu prostého výraznějších sezonních výkyvů. Preferovanými tématy byla aktivní relaxace spojená s účinnou péčí o vlastní zdraví, fyzickou a psychickou kondici.
Lázně Poděbrady jsme zkrátka ohromili tím, že základna ČSV dnes čítá 50 000 aktivních členů!
-----
Vidíte, a Svaz mu hned zajistí psychickou a fyzickou rehabilatci a odpočinek od včel a dalších starostí.
A časem mu ani nepřijde, že nemá včely.

Na Hané teď v 17.30 je 11°C a jasno začíná se ochlazovat a při západním obzoru se k jihu valí černé mraky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pred?asn? jaro
> Datum: 06.2.2008 15:04:07
> ----------------------------------------
> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá
> včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách
> n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou
> létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.
>
>
>

Nejprve bych chtel vsem moc podekovat za rady. Ani jsem necekal takovy ohlas.

V ule podlozku samozrejme mam, ale pred 14 dny tam byl lecitel pro mel.. Takze sem tam byl dneska, ale pocasi tady bylo nic moc. Pekne tu fouka, teplota kolem 8 stupnu a hlavne se honily pekne cerne mraky. Nakonec sem si rekl, ze by mohlo kazdou chvilkou prset, tak ul nerozdelam a jen jsem vyndal predem podlozku. Na ni bylo asi 6 mrtvolek vcel a drobek meli. Zadne bobky od mysi, zadne rozkousane vcely nebo ubodana mys. Zajimave ze dneska byli uplne potichu. Jen pri lehkem potukani na ul bylo slyset slabe zabzuceni. Matku sem v oddelku na podzim mel, mam je oznacene a pri vetsine prohlidek si davam pozor, jestli tam je matka a abych ji treba neprimackl. Ted nastava otazka, kdyby prisli z nejakych duvodu o matku, prestal by po cca 2dnech ten bzukot? Asi budu moudrejsi az bude mensi vitr a min mraku..

Jinak vcelarim take v podkrkonosi. Teplota dnes kolem 7-10 stupnu, pekne cerne mraky a k ranu drobek prehanek.

Dneska navecer , skoro uz vecer sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu. Hc22

Túto prosbu Michala by bolo treba ukončiť srávnou diagnózou. So 100%-nou istotou môžem napísať, že v "plačúcom" včelstve chýba matka! Ak zvukový prejav šíriaci sa z úľa počujeme 1 meter pre úľom bez odpočúvania hadičkou,všetko tomu nasvedčuje, že je bez matky. Včelstvo bez matky môže byť od predzimy a majiteľ si to až teraz všimol, ak nie, k strate mohlo dôsť v dôsledku chýbajúcich zásob v tej uličke, kde zimovala matka, pretože sa včely s matkou nadokázali presunúť tam, kde zásoby ešte sú (už som to zažil). Ak by majiteľ bol vložil v jeseň- podzimu podmetovú podložku pod zimujúce včely, nemal by teraz problém uhynutú matku na nej medzi odpadnutými mŕtvolkami nájsť.
Tak, či tak úľ treba otvoriť a postupným vyťahovaním rámikov hľadať príčinu. Michal už raz napísal, že zásobnú matku nemá, pomôže mu len pomoc slušného včelára, ktorý mu poskytne zásobné včelstvo. Ak je zásob v zbytku včelstva málo, ťažko je včelstvo zachrániť.
Michal však získal skúsenosť, aj keď drahú, lebo musí za ňu zaplatiť stratou včelstva, ale na druhej strane ak toto sklamanie prekoná a včelárenie nezanechá, už sa mu to viac nestane. Nie je prvý, ani posledný.

P.S. Denná teplota do +6-8˚C je na túto robotu vhodná. AK včelstvo je početné, má dostatok zásob a k tomu matku, tak včelstvo môže zachrániť. V zime 2005 pri +3˚C robil zása v včelstve. Predtým som na chumáčom odmeral teplotu bola +22˚C. Aj keď som prácu robil opatrne, niekoľko včiel vzlietlo, niektoré popadali na dno, 10 plástov som po odfotografovaní plodu vrátil nazad. Nad chumáč som položil teplomer a postune zaznamenával teplotu, už po 1/2 hod. začala teplota stúpať, po 3 hod. bola +30˚C a po ďalšej hodine, vystúpila na 34˚C. To je teplota, ktorá teplom zaplaví aj uličky bez včiel a tie čo sa rozišli a popadali z chumáča sa doňho vrátili. Po kontrole úľa som nezistil žiadne mŕtvolky na dne úľa.
Práve tento moment je dôležité poznať, lebo včelár ho môže využiť práve pri záchranných prácach včelstva v zime, najviac pri dopĺňaní chábajúcich zásob (zásadne vkladať do stredu chumáča, dá sa nahriať) alebo bezpečne pridať chýbajúcu matku (aj to som už robil a s vynikajúcim výsledkom.

S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů. Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit, nebo změřit?
Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku.
Už jdu shánět fén do auta :-).
Zdravím, H.

Dobrý den jestli by jste z něčím potřebovali pomoc tak se ozvěte už to dělám náký pátek

V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.

Jasno, cca 6 stupňů, ale pěkně to tady fučí.
Táborsko

Na jihu Čech nevím, ale tady na severní Moravě je pod mrakem, občas dost silné nárazy větru a dešťové přeháňky.

Chci se zeptat, jak to vypadá na Jihu Čech s počasím - mám tam včelky. Bechyňsko

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: hukot v?elstva
> Datum: 06.2.2008 12:54:29
> ----------------------------------------
> Já bych sázel, že tam zrovna vnikla nějaká neopatrná myška a včelky se
> rozrušily a usmrtily ji žihadlem. Druhá možnost je, že došlo vlivem
> přeplnění výkalových váčků včel k spuštění kálení uvnitř úlu, za
> předpokladu, že včely jsou někde na nějakém studeném místě, třeba nějakém
> údolí, kde od listopadu a prosince nemohl být prolet a včely se tudíž
> nemohly vyprázdnit.
> Krmit teď je problém, včely na zpracovávání zásob potřebují bílkoviny, které
> berou z těla a o to méně potom jsou schopny vychovat nové včely. Ideální v
> tuto dobu, pokud už nemají zásoby je dodání rámků s zpracovanými zásobami.
> Pokud ostatní včelstva mají hodně zásob na neobsazených rámcích, vzít po
> jednom rámku z jednoho úlu a do oddělku přidat tak dva ty rámky. Ale jen
> jestli je oddělek skutečně životaschopný, to je zdravý a dostatečně silný.
> Pokud je oddělek příliš slabý a do jara by uhynul, je nejlepší řešení ho
> připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.
> Krmení takovým způsobem, že včely zásoby zpracují a samy uloží do buněk je v
> tuto dobu na ostří nože, protože může včelstvo ještě naopak dorazit
> oslabením jednotlivých včel.
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "MichalHc22" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, February 04, 2008 7:35 PM
>
>
> > Dobry den, mam jeden zacatecnicky dotaz. Dneska navecer , skoro uz vecer
> > sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo
> > ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu.. V
> > jinych je klid, jen v tomhle jednom. Jedna se o oddelek, ketry nebyl pred
> > zimou nejak extra silny. Je mozny ze by vely takhle bzucely, kdyby treba
> > meli male zasoby?? Nepokazim neco, kdyz se do nich podivam a par zadnich
> > plastu vyndam a prohlednu??
> >
> > Dekuji za rady..
> >
> > PS: je mozne je pripadne ted prikrmit?? Pres den kdyz sviti slunicko??
> > Nehrozi pak nosema?
>
>
>
>

Já bych sázel, že tam zrovna vnikla nějaká neopatrná myška a včelky se
rozrušily a usmrtily ji žihadlem. Druhá možnost je, že došlo vlivem
přeplnění výkalových váčků včel k spuštění kálení uvnitř úlu, za
předpokladu, že včely jsou někde na nějakém studeném místě, třeba nějakém
údolí, kde od listopadu a prosince nemohl být prolet a včely se tudíž
nemohly vyprázdnit.
Krmit teď je problém, včely na zpracovávání zásob potřebují bílkoviny, které
berou z těla a o to méně potom jsou schopny vychovat nové včely. Ideální v
tuto dobu, pokud už nemají zásoby je dodání rámků s zpracovanými zásobami.
Pokud ostatní včelstva mají hodně zásob na neobsazených rámcích, vzít po
jednom rámku z jednoho úlu a do oddělku přidat tak dva ty rámky. Ale jen
jestli je oddělek skutečně životaschopný, to je zdravý a dostatečně silný.
Pokud je oddělek příliš slabý a do jara by uhynul, je nejlepší řešení ho
připojit k jinému včelstvu nebo oddělku.
Krmení takovým způsobem, že včely zásoby zpracují a samy uloží do buněk je v
tuto dobu na ostří nože, protože může včelstvo ještě naopak dorazit
oslabením jednotlivých včel.


----- Original Message -----
From: "MichalHc22" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 04, 2008 7:35 PM


> Dobry den, mam jeden zacatecnicky dotaz. Dneska navecer , skoro uz vecer
> sem byl na vceline a v jednom ulu mi strasne bzuci vcely. Netusite nekdo
> ceho to muze byt pricina? Ten bzukot je slyset na metr daleko od ulu.. V
> jinych je klid, jen v tomhle jednom. Jedna se o oddelek, ketry nebyl pred
> zimou nejak extra silny. Je mozny ze by vely takhle bzucely, kdyby treba
> meli male zasoby?? Nepokazim neco, kdyz se do nich podivam a par zadnich
> plastu vyndam a prohlednu??
>
> Dekuji za rady..
>
> PS: je mozne je pripadne ted prikrmit?? Pres den kdyz sviti slunicko??
> Nehrozi pak nosema?

Na myšku nemá výška stojanu vliv. Takže se radši mrkni. Ani kočky tomu moc nebrání. Na naší zahradě mají 3 sousedovic kočky rajon. Myši tam přesto žijí ve velkém množství a jednou jsem je měl i v úlu.

>To jsou dávky, podle mého soudu, odpovídající prostoru úlu a síle Vašich včelstev. Jak si vysvětlujete tak vysoký úhyn Vašich včelstev? Došlo k reinvazi či k virózám, k prudkému rozmnožení roztočů vlivem teplé zimy??


Myslím, že došlo k reinvazi i k virózám. Když jsem na jaře přeléčil tak po zimě to nemohlo být tak zlé. Zažil jsem už vysoký spad, kdy podložky byly červené, ale včelstva přežila v pořádku. V okolí je určitě hodně divokých rojů. Jak v lese, tak v nedalekém starém hospodářství, kde je občas marně likviduju.

>Zprávy o náhlém vytracení včel z úlu během jednoho dne na mě působí fantasticky. Těžko se to posuzuje, když se s tím člověk nesetkal.


V neděli na VČS nám pokladník s údivem vyprávěl, jak mu včely ulétly z úlů. Že tam nechaly zásoby a během dne byly pryč. Není to zase nic jiného. Vytratí se v tichosti a zůstala tam třeba jen matka.


>Něco podobného hodlám použít i já, akorát plánuji místo hobry použít umělohmotné utěrky na nádobí.


Takové léčení by chtělo rozvinot. Myslím, že nejlepší by bylo léčit hned po vytočení v červenci a srpnu kyselinou mravenčí napouštěním nějakých slabých desek, které se vejdou nad rámky. Dát dvakrát formidol je asi málo. Dávat ho opakovaně už by se taky prodražilo, jako nakoupení odpařovačů. Nijak nešetřím, ale při 50 včelstvech je to už hodně.
Možná by šlo formidol opakovaně napouštět. Ještě jsem to nestudoval.

Tonda

A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed

Zde si dovolím citovat z návodu k léčivu M1:
.
.
.
Technologický postup
ošetření včelstev proti varroáze přípravkem M-1 nátěrem plodu

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3.
Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit.
Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další
plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.

Tolik citace.
A současně upozorňuji na ( domnívám se ) zásadně chybný údaj v návodu -
plocha je uvedena v decimetrech krychlových!

Správně by asi mělo být 10dm2 ( tedy deset decimetrů čtverečních, což je
čtverec o stranách 32 x32 cm, nebo jinak a po včelařsku řečeno: 5 plástů, na
každém z nich je po obou stranách 10x10cm tedy 1dm x 1dm zavíčkovaného
plodu, tedy 5x2x1x1=10dm2).

Nemějte mi za zlé, že to tak podrobně popisuji, ale z vlastní
"přesvědčovací" kampaně vím, že i takto podrobně vysvětlené je pro řadu i
mladých včelařů složité. Mnozí trvali na tom, že 10dm2 = 10dmx10dm a těžko
jsem jim vysvětloval, že to by bylo 1m2 tedy 100 dm2.

Popravdě musím přiznat, že si nejsem svým zjištěním jist. Je to přecejen
návod k léčivu, tak by tam neměly být nesrozumitelnosti, nebo dokonce chyby!
Návod je stažen ze stránek beedol.cz - návody k lékům.
Pokud je můj výklad mylný, pak prosím aby mi to někdo vysvětlil.
Předesílám, že mám ukončené VŠ vzdělání s pěti úspěšně ukončenými semestry z
matematiky.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
Václavek
Sent: Monday, February 04, 2008 9:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Oetření aerosolem v lednu

Zatím mi žádné včelstvo na varroázu neodešlo a natírat plod v předjaří
samozřejmě budu, pokud-li mi to bude nařízeno, i když velmi nerad. Nedivte
se, rozebírat několika nástavkový Optimal na jaře, kde se plod začátkem
předjaří nachází zpravidla ve dvou nástavcích, později ve třech, nikdy ne v
jednom, je nevděčná činnost, která včelstvo znatelně rozruší. Ale
nepochybuji o vysoké účinnost tohoto léčení ( samozřejmě, pokud-li je
prováděno správně a doplněno fumigací nebo aerosolem ).


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Díky své lenosti jsem si v loni nestihl opatřit novodurovou trubku
upravenou tak, aby jeden konec se dal vsunout do očka a druhý napojit na
hrdlo vyvíječe aerosolu. Aerosol se vhodným očkem pak vpravuje přímo do
chumáče.
Výsledek mé lenosti bylo z mého pohledu docela groteskní třetí ošetření (
aerosolem ). Aerosol důvěrníci vpouštěli dnem, což je trošku nepraktické,
když máte naskládaných nad sebou několik nástavků. Chumáč je stáhnutý v
horních partiích úlu. Pochybuji o tom, že ten trošek aerosolu, který mi do
včelstev naši spěchající důvěrníci vpravili dnem, pronikne v dostatečném
koncentraci do chumáče. Navíc část aerosolu se dostalo nedokonale utěsněným
drátěným dnem ven. ,,Skrblíci,, , určitě by tam trochu aerosolu navíc pro
mě měli :-)))


__________ Informace od NOD32 2845 (20080202) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Antonín Podhájecký:
Dvě kapky na obsednutý nástavek. Zimuju ve třech až čtyřech nástavcích, tak počítám, že obsedají vždy minimálně o jeden nástavek méně. To je 4 až 6 kapek. Aerosol dávkuju podle počtu nástavků. Používám aceton a pokud si pamatuju, je 30 vteřin na nástavek a pak na každý další 10 vteřin.

_____________________________________________________________
To jsou dávky, podle mého soudu, odpovídající prostoru úlu a síle Vašich včelstev. Jak si vysvětlujete tak vysoký úhyn Vašich včelstev? Došlo k reinvazi či k virózám, k prudkému rozmnožení roztočů vlivem teplé zimy??

Zprávy o náhlém vytracení včel z úlu během jednoho dne na mě působí fantasticky. Těžko se to posuzuje, když se s tím člověk nesetkal. Můžete mi někdo prosím vysvětlit, jak je něco takového možné??? Postupné ( v rámci týdnů ) vymíraní včelstva zakončené mohutnou loupeží, jež může za pár dní skončit totálním rozpadem včelstva ( včely se přidají k lupičkám ) je jistě věrohodnější něž vytracení včel ze dne na den bez známek loupeže.

___________________________________________________________
Antonín Podhájecký:
Známý léčí kyselinou mravenčí, kterou napouští hobrové desky v igelitu, ve kterém jsou otvory. Nemá problémy se ztrátami. Takto jsme kdysi léčili. ZO nakoupila kyselinu v sudu a každý si přijel napustit desky.
____________________________________________________________

Něco podobného hodlám použít i já, akorát plánuji místo hobry použít umělohmotné utěrky na nádobí.
...

Význam předjarního ošetření je v preventivní eliminaci vstupního počtu roztočů, jež se do podletí mnohonásobně zvětší. Ve výsledku pár desítek roztočů zlikvidovaných v této době znamená snížení počtu roztočů v podletí o několik tisíců! Ošetření po každém medobraní v produkčním období ( jedině kyselinou mravenčí! ) má význam v zamořenějších oblastech kvůli průběžnému snižování zamoření. Podletní ošetření je zaměřeno na ochranu zimní generace v zamořenějších oblastech, což může být zajištěno jedině Gabony, nebo odpařovači kyseliny mravenčí, či několikanásobným ( 3-4x )ošetřením odparnými deskami. Aplikace musí být provedena tak, aby se pokrylo období tvorby zimních včel, má-li poskytovat ochranu během tohoto období ( které je zpravidla v srpnu, ale u pozdně krmených včel se toto období protahuje do září, u včelstev zásobených ihned po posledním medobraní v případě nízké podletní snůšky část zimních včel pochází z července ). Přesto v případě reinveze ( v září ) může podletní ochranná léčba ztroskotat. Význam podzimního léčení je v co možná nejvyšším snížení počtu roztočů.

Je třeba předejít dosažení stavu, kdy počet roztočů je řádově vyšší něž pár tisíc. V takovém případě již včelstva velmi podléhají napadení a růst populace roztočů se urychluje díky zvýšené pravděpodobnosti setkání dvou samiček roztoče v jedné buňce s následným hybridizačním efektem ( umocňován nízkým kladením ), který podporuje růst populace roztočů. Kombinace neúnosného zamoření s následným propuknutí viróz je situace, ze které se velmi nesnadno vyhází a která nemusí být vždy úspěšně vyřešena i třeba včasným započetím podletního léčení.

Zřejmě i moje včelstva prodělala v loni reinvazi, protože v průběhu září došlo k nečekanému zvýšení spadu doprovázený podivnou nárazovou snůškou bez přínosu pylu ( což by poukazovalo na břečťany ). Loupeži se dá snadno předcházet na rozdíl od reinvaze. Reinvaze by byli maximálně minimalizovány, pokud by byly všichni včelaři svědomití ( netrpěli slabá včelstva, dodržovaly správné postupy při léčení, předcházeli loupežím včasným nakrmením a zúžením česen v podletí ) a nevyskytovali by se v přírodě divoká včelstva.


S pozdravem....M. Václavek

Také asi patřím k těm, co "mají štěstí", proto se musím připojit.
Nenatíral jsem na jaře, Formidol jsem dával jen do včelstev, kde spadl nějaký roztoč, Gabon jsem nikdy neviděl, po první fumigaci jsem měl spad nejvíce 100 roztočů (z 12 včelstev) po druhé fumigaci nejvíce 25, po aerosolu 3.
Ještě počkám jak na tom jsou ostatní v ZO, ale žádné zvěsti o hromadných úhynech v okolí jsem nezachytil.
Pomyšlení na plošné použití všech dostupných prostředků opravdu asi nebude to správné ořechové.

Tomtom napsal:
>...na jaře jsem nenatíral, nefumigoval, v létě jsem nedával formidol..( už na mě nezbyl ) fumigoval jsem 3x na podzim, po první byl spad cca 200_400 roztočů..po druhé a třetí téměř nulový...z osmi včelstev,
>při odběru měli jsem našel 1ks roztoče....rok před tím to samé, akorát fumigaci jsem stihnul o jednu míň...
..............

Při stejném přístupu v některých ,jiných částech republiky bys zřejmě už neměl na podzim co fumigovat. Myslím, že jsi měl štěstí. Tento rok už bys takové mít nemusel.


Tomtom napsal:
>Děsím se, že by se měly včely plošně léčit nátěrem, fumigaci, jedním gabonem..druhým gabonem...a nevím čím ještě...
.................

Je zřejmě na zodpovědnosti veterinární správy, aby stanovila zodpovědně jak postupovat při léčení. Pokud by se loni všichni zajímali jen o to , co bylo nařízeno, zřejmě by byla nákazová situace mnohem lepší. Pokud by podle potřeby bylo využito i toho, co bylo doporučeno, možná by to bylo ještě lepší.
Ale je pravda, že někteří dali formidol i gabon v souladu s návodem na léčení, a přesto přišli o včely.
Jiní na jaře natírali, dali gabon, a přesto přišli o včely.
Neuvědomuji si, jestli je tu někdo, že by na jaře natíral, dal formidol a gabon a přesto přišel o včely.

V každém případě, dokud člověku nepadnou vlastní včely, zřejmě má každý tendenci si myslet, jak to má zvládnuto, že Ti ostaní jsou zřejmě lajdáci, kteří neléčí podle návodů (nebo naopak jsou hloupí, že léčí podle návodů).

Myslím, že není problém používat vícekrát léčivo, nebo více druhů léčiv, ale tehdy a tam, když je to potřeba.



Tomtom napsal:
>kdy na schůzi všichni chtějí nasadit vešteré dostupné léčiva preventivně a plošně...brrr
..............

To by zřejmě bylo opravdu smutné.
Myslím, že z obavy ze vzniku rezistence ani celoplošné povinné preventivní léčení všemi dostupnými léčivy nebude kompetentními orgány nařízeno.
Loňská metodika veterinární správy mi připadá dobrá (alespoň té naší jihomoravské), jen se jí držet.
Možná by neškodilo povolit u nás oficiálně ještě další způsoby léčení kyselinou mravenčí, než jen formidol.
Zřejmě pro ekologické včelaření, kde nic jiného nelze použít, bude léčba formidolem leckde málo účinná.


Radek Krušina

Když se podíváte do Včelařství a i do této diskuze, tak napadení VD začíná být vážný problém. Mapky ve Včelařství č. 2 hovoří jasně. Na řadě stanovišť nepomohl ani nátěr plodu a na podzim již neměli co fumigovat.Možná jste stejně jako já měl štěstí. Také jem nedělal nátěr plodu, ale v srpnu jem dával gabon a na pozim 1x fumigace a 1x areosol. Zatím je vše OK. Nicméně co stačilo loni nemusí být pro Vaše stanoviště postačující letos. Potom platí osvědčené "štěstí přeje připraveným". A je dobré si vydiskutovat možné postupy k potlačení VD. Jako rozhodující se jeví zvádnutí populace VD v období cca od konce července do konce září.