Včelařská konference

Zdravíčko
Máte na svých úlech zasíťovaná dna otevřena do kořán, nebo mají být ještě zavřena podložkama na měl když už je dávno odevzdaná? Jak u slabších včelstev? Jak tu čtu tak hodně vás má podložky.Včera jsem zkusil podložky vytánut (tiše),ale včely začali silně hučet,tak jsem jim podložky vrátil a za chvíli byl klid.Asi jsem jim narušil vnitřní cirkulaci vzduchu.Všechny mají na strůpkových folíjích celkem dost kapek.Jak je to u vás a co doporučujete? Optimaly mám v otevřené maringotce (pouťová střelnice)

Konečně vysvitlo sluníčko
Pepíno

Podložky jsou pořád asi 2 cm pod sítem, takže tam volně proudí vzduch. Jenom při léčení se dávají na síto pro utěsnění.
Včely hučely, protože byly vyrušeny.
Tonda

>Máte na svých úlech zasíťovaná dna otevřena do kořán, nebo mají být ještě zavřena podložkama na měl když už je dávno odevzdaná? Jak u slabších včelstev? Jak tu čtu tak hodně vás má podložky.Včera jsem zkusil podložky vytánut (tiše),ale včely začali silně hučet,tak jsem jim podložky vrátil a za chvíli byl klid.Asi jsem jim narušil vnitřní cirkulaci vzduchu.Všechny mají na strůpkových folíjích celkem dost kapek.Jak je to u vás a co doporučujete?

Tondo díky,jenže já mám podložky olištované dokola,aby se neprohýbali pod sítem.Jsou ve dně v plodrážce a lišty jsou mezi podložkou a sítem celkem přesné + - 1mm takže u mě s podložkami k žádnému větrání spodem nedochází.Mám je nechat a větrat jen zasíťovaným česnem (myši) nebo podložky odstranit? Očka mám taky k vůli myším přivřena.Včely jsem nevyrušil jelikož dno je konstruováno tak aby se při vyndávání podložky nemuselo nic otevírat, ani zadní ///dvířka/// . Asi to řeším moc komplikovaně, ale otázka zní: Otevřít zasíťované dno nebo ještě počkat?-Do kdy?
Díky Pepíno

Tonda napsal
Podložky jsou pořád asi 2 cm pod sítem, takže tam volně proudí vzduch. Jenom při léčení se dávají na síto pro utěsnění.
Včely hučely, protože byly vyrušeny.
Tonda

Úly mám po celý rok otevřené. Očka všechna otevřená naplno, průměr 25 mm, česno na zimu před krmením zúžené asi na š=2 cm, výška do 8 mm, síto otevřené.
Teď už bych s tím ale asi nic nedělal. Včely podle toho sedí. Je ale vidět, že větrání mají málo. Sráží se hodně voda na strůpku. Podložku bych nechal do oteplení-jak se začnou rozšiřovat česna. I když by si i po vytažení na to zvykly. Větral bych v celé šířce zasíťovaným česnem a otevřel bych očka odspodu až po nástavek, kde jsou ještě včely. Pokud mají nad sebou ještě plný nástavek zásob, tam bych zatím očka nechal jak jsou-přivřená. Příští rok bych nechal otevřená všechna.
Tonda

>Tondo díky,jenže já mám podložky olištované dokola,aby se neprohýbali pod sítem.Jsou ve dně v plodrážce a lišty jsou mezi podložkou a sítem celkem přesné + - 1mm takže u mě s podložkami k žádnému větrání spodem nedochází.Mám je nechat a větrat jen zasíťovaným česnem (myši) nebo podložky odstranit? Očka mám taky k vůli myším přivřena.Včely jsem nevyrušil jelikož dno je konstruováno tak aby se při vyndávání podložky nemuselo nic otevírat, ani zadní ///dvířka/// . Asi to řeším moc komplikovaně, ale otázka zní: Otevřít zasíťované dno nebo ještě počkat?-Do kdy?

Zužovat drátěné dno na zimu, ucpávat horní očka a jiné zásahy provozované ve snaze včelstvo chránit před zimou jsou zbytečné, protože se tím zpravidla včelstvu pomůže k zimnímu plodování a s tím spojené vyšší spotřebě a komplikovanějšímu přezimování, což není žádoucí. Ušetřit zásobami se tím může jedině za teplého zimního počasí, kdy uteplení ,,chrání,, před ohřívání úlu sluncem. Takže uteplení v zimě má význam jen u včelstev slabších než 0,5 kg ( ty mají příliš vysokou spotřebu zásob na jednu včelu, pokud nejsou zimovány v zúženém utepleném úle ( stačí polystyren z obou stran místo krajních rámků ... ponechá se +/-5 středových rámků ve dvou nízkých nástavcích...), může se u nich jinak stát to, že při delším období chladného počasí bez proletu ( více měsíců v kuse ) buď propukne úplavice nebo spotřebují zásoby v uličkách, ve kterých sedí, potom uhynou ). U silných včelstev má uteplení význam jen jako ochrana vůči teplu slunečního záření, nikoliv chladu...tato ochrana může být v létě velmi efektivně zastoupena stínem stromů.

...,,Chcete-li zimovat včelstvo čerstvé, zmrazit ho musíte!,,...
Na zimu drátěná dna zbytečně nezužujte a nechte otevřená horní očka, aby mohl vzduch úly proudit a nesrážel se v nich. Nijak se tím nepřipravíte o zásoby, naopak ušetříte zásoby na výchovu zimního plodu, kdy je to pro včelstvo nejnáročnější ( nejen tepelně, taky jde o omezené zdroje pylu, které, pokud-li jsou včely staženy do chumáče, získávají jen z vlastního těla, čímž se jim zkracuje životnost ( nejhorší je situace, kdy po delší periodě teplého počasí následuje dlouhodobé ochlazení...včelstva jsou rozplodovaná... sice za mrazu zarazí kladení, ale potrvá 9 dní než se veškerý plod zavíčkuje )). A proto se vyplatí vzdušné zimování nejen kvůli tomu, že neplesnivý plásty, ale i k omezení zimního plodování a tím šetření zásob pro předjaří, kdy se lépe a kvantitativněji zužitkují.

Princip omezení kladení ,,komínovým efektem,, je spíše ve snížení vlhkosti v úlu než vlastním podchlazení, který se v neutepleném nezúženém úlu děje automaticky.
Tento efekt je potřebné přerušit v předjaří ( letos se nedá říci začátkem předjaří...rozkvětem olše nebo lísky...ty už kvetou, ale třešně začnou kvést až v dubnu, nikoliv v březnu, proto zásah typický pro začátek předjaří je vhodnější provést v době teplotně již stálejší...na začátku března ), kdy se zúží drátěné dno ( stačí vložením zásuvky ) a ucpou horní očka, abychom podpořili srážení vody v úlu. Vodu budou včely potřebovat pro zakládání větších ploch plodu...pro jarní rozvoj a taky ji zpravidla veškerou spotřebují, takže plísně už tak nehrozí.


S pozdravem... M. Václavek

PS
Letošní zima je v lednu a v únoru ( alespoň u nás ve východních Čechách ) podobně jako v loni ,,italská,,. To nám včelařům zrovna nenahrává do karet, protože se tak všechna včelstva nadbytečně rozkladou a pokud nastane prudké dlouhodobější ochlazení, dostanou včelstva pořádnou zátěž. Ale, jelikož včelí společenství je k přezimování dokonale přizpůsobeno, i tuto situaci, sice s obtížemi, přežijí i bez žádné pomoci ze strany včelaře.

Pepíno, zdravím Tě, na Tvoji otázku kladu další. Nemáš náhodu úly od výrobce z Mštěnovic u Val. Meziříčí? Jak jsi popsal dno Tvých úlů, mám asi stejné. Rovněž jsem řešil, zda podložku nechat nebo ne, neboť se mi zdálo, že proudění vzduchu je nedostatečné, i když jsou celosíťované dna. Na fólii bylo zevnitř dost vody. Po odběru měli jsem podložky vyndal a vody ubylo. Uvažoval jsem co s tím a snad by pomohlo na hoblovce zadní a přední lištu "šuplíku" na měl srazit asi o 0,5 cm. Asi za tři týdny jsem pod síťované dno šuplíky vrátil, abych zjistil, jestli je tam destruktor. Ke kontrole jsem se zatím nedostal. Měj se.

Jiří

Na fólii bylo zevnitř dost vody...
----
Záleží na ročním období. Teď si myslím, že voda na horní folii je spíše lepší než sucho v úle. Samozřejmě pokud nic neplesniví. Plod potřebuje teplo, vlhko a kyslík.
Pokud těch úlů nemáte zrovna 50, tak bych se možnosti úplně zavřít dno nezbavoval - podzimní léčení, léčení KM. A místo tlusté olištované podložky bych si pořídil o něco kratší a slabší plech, nebo něco podobného, aby to větralo kolem přední a zadní hrany.
Karel

Vidím že jsme odpověděli současně s velmi podobným názorem.Ten zužený plech bude určitě lepší než povytáhlá podložka.
Zdraví Pepíno

Napsal Karel
Pokud těch úlů nemáte zrovna 50, tak bych se možnosti úplně zavřít dno nezbavoval - podzimní léčení, léčení KM. A místo tlusté olištované podložky bych si pořídil o něco kratší a slabší plech, nebo něco podobného, aby to větralo kolem přední a zadní hrany.
Karel

Zdravíčko
Jiříku přesně ste výrobce mých úlů trefil a můžu říct že jsem maximálně spokojen (přesnost,kvalita,cena)-nechci aby to vyznělo jako reklama. Když nechám podložku zasunutou pod sítem tak je těsnost spíš výhoda.Při léčení jsou úniky minimální,takže je hoblovat nechci.Asi tu podložku jen kousek povytáhnu a až bude teplo tak ji úplně vyndám jak radí A Podhájecký.
Děkuji za vaše rady a skušenosti,protože v mém okolí má drtivá většina včelařů včelíny s úly do kterých chodí zadem,rád k nim chodím na rady,ale u nich nejsou síta ,strůpkové fólie,atd.Maj to prostě úplně jinak.

Díky Pepíno


Napsal Jiří
Pepíno, zdravím Tě, na Tvoji otázku kladu další. Nemáš náhodu úly od výrobce z Mštěnovic u Val. Meziříčí? Jak jsi popsal dno Tvých úlů, mám asi stejné. Rovněž jsem řešil, zda podložku nechat nebo ne, neboť se mi zdálo, že proudění vzduchu je nedostatečné, i když jsou celosíťované dna. Na fólii bylo zevnitř dost vody. Po odběru měli jsem podložky vyndal a vody ubylo. Uvažoval jsem co s tím a snad by pomohlo na hoblovce zadní a přední lištu "šuplíku" na měl srazit asi o 0,5 cm. Asi za tři týdny jsem pod síťované dno šuplíky vrátil, abych zjistil, jestli je tam destruktor. Ke kontrole jsem se zatím nedostal. Měj se.

Jiří

Pepíno, opět zdravím, dostal jsem se k počítači teprve teď. Tvoje chvála a charakteristika úlů z Mštěnovic je přesná. Rovněž jsem velice spokojen. Dnes jsem byl pro další dna a nějaké nástavky. V letošním roce chci léčit kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenheider. Nástavky jsou s hliníkovou fólií uvnitř a nevím, co s ní kyselina udělá. Nemáš nějaké reference ? S tím "šuplíkem" máš pravdu, bylo by škoda porušit těsnost úlu při fumigaci. Povytahovat šuplík by bylo asi špatné řešení, pokud bude pršet, dřevo navlhne a zkroutí se. Výrobce "šuplík" chce řešit jiným způsobem, dnes jsem se ho na to ptal. Jinak souhlasím s názory Karla a A. Podhájeckého, nebál bych se nechat síťované dno úplně otevřené, vložit podložku či "šuplík" pouze na čas, pro orientaci na spad destruktora, v této roční době včelám ublíží teplo, ne zima.

Měj se. Jiří

Bylo mi sděleno.
Redakce MV a PSNV-CZ připravuje přílohy MV, ve kterém bude otázka úlových
den řešena v různých konstrukčních variantách, čímž se přispěje k vývoji této
důležité otázky úlových soustav.Děkujeme Vám za Váš zajímavý článek o úlovém dně dodaný k uveřejnění v Moderním včelaři (MV). V redakční radě byl posouzen jako vhodný k otištění
po formálních úpravách. Někteří členové redakční rady nás upozornili na to,
že Váš nápad byl již uveřejněný, a to ve Včelařství (2007/9, str. 243).
Proto jsem se rozhodl, že duplicitně nebudeme vydávat jednu a tu samou věc
znovu. Jistě pochopíte, že by to nemělo vůbec žádný smysl…

Děkuji a těším se na jednoduchá řešení, která kladně ovlivní
zdravotní stav našich včel, a taky usnadní práci se včelami.
B.V.

Zdravíčko
Jiříku s AL fóliemi vám neporadím,protože jsem je neměl a ani nezkoušel.Výrobce z Mštěňovic je myslím používá a určitě vám rád poradí. Mě vyšel vždy vstříc a jsem rád že mi dobře poradil.Já jsem chtěl orginal Optimal jen jsem si nechal udělat již zmiňované dno s vysouvací mřížkou protože se po vysunutí skvěle čistí kartáčem,smetáčkem.(teť si neuvědomuju jak to má orginal optimal-možná už taky tak-nevim) Při pohledu na nátavky s AL fólii jsem váhal,ale nakonec jsem se přiklonil ke včelami prověřenému dřevu. Osobně upřednostňuju přírodní materiály.
Když jsem minulý rok použil Formidol tak mi lechce místy zrezavělo spodní síto kde byla porušená pozik vrstva. Pozik taky zoxidoval,takže síta letos natřu,ale nevím čím aby to dlouho drželo a včelkám nevadilo.
Podložky na měl jsem dnes povytáhl a až za několik dní je odstraním úplně ať nemají šok se změnou cirkulace.Nenaprší mi do nich protože jsou v maringotce.Jsou nové a vypadají skvěle,že mi je bylo líto dát ven na déšť sníh.
Letos už né,ale příští rok si asi pořídím ještě navíc užší sololity nebo plechy které budou lehce větrat ale dno nedude dokořán.Uvidím po letošní "zimě nezimě"

Ať se Vám daří v nových Úlech
Pepíno

teť si neuvědomuju
> jak to má orginal optimal-možná už taky tak-nevim)

original to ma sito pevne ve dne - nejde ho vysunovat

Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

oprava - chemicky čistý hliník

Dobrý večer
Pane Polášek tak teť jste mi vyrazil dech.To že zoxidovaná pozink mřížka včelkám škodí (jedovatá) by mě ani ve snu nenapadlo.To nikdo neví ani včelařské prodejny když se vesele prodávají? Přece KM chce léčit skoro každý a včely jsou s zoxidovaným pozink sítem v kontaktu stále.Nedostává se ten bordel i do medu? Nevim jakou povrchovou úpravu mají kovové mateří mřížky?(používám plast).Jestli je to opravdu tak škodlivé (((nepochybuji o vašem příspěvku,ale je to pro mě dost drsná novina,protože předtím jsem měl darované vysloužené moravské univerzály a s radostí jsem je spálil))) tak je než včelky vyletí okamžitě natírám.Jen nevím co je na pozink vhodné,trvanlivé,potravinářské a hlavně odolné KM protože tohodle léčiva se nechci vzdát.Jestli má někdo prověřený nátěr tak bych uvítal radu,abych nemuset složitě řešit s prodavači v barvy laky kteří chcou vetšinou jen prodat ať je to cokoliv.Řešení by byla nerez síta,jenže ta astrooonooomickááááá cena je nereálná hlavně při více úlech a jettli se požadovaná zrnitost (oka) vůbec vyrábí.Nebo nějaká podobná odolná nezávaná slitina,ale to už bych chtěl asi moc.



Přeji všem zdravé včelky
Pepíno



R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Zinkové soli jsou pro včelstvo jedovaté, ale v takovém množství, v jakém je zinek na pozinkované mateří mřížce, v podstatě včelstvu neškodí. Zinkové soli včely nijak nelákají ke konzumaci, pokud se s nimi jednotlivé včely setkají jako s pevnou látkou, vynesou je z úlu jako každou jinou nečistotu a nijak je to neohrozí. Aspoň si to myslím. Mohly by se otrávit jednotlivé včely, kdyby kapky sladiny na něčem pozinkovaném zkvasily nebo by se v nich srazila kyselina mravenčí z léčení tak, že by se v nich objevilo větší množství kyseliny, která by reagovala se zinkem. Hromadný úhyn nebo oslabení včelstva při běžném použití pozinkovaných věcí uvnitř úlu nehrozí, ale je dobré o tom vědět.

Navíc kovové části v dosahu včel včely potahují vrstvou propolisu a ten je před kyselinou do určité míry chrání. V minulosti bylo v literatuře varováno před korýtkovými krmítky do zadováku na obrácenou láhev vyrobenými z zinkového plechu, dobře se ohýbal a snadno pájel, místo pocínovaného. Uvádělo se, že při pozdnějším krmení, kdy včely odebírají roztok cukru už pomalu, tam cukr zůstane, potom roztok kvasí a rozpouští zinek a vzniklé zinkové soli mohou včelstvo otrávit.

Asi ale i toto platí v extrémním případě, třeba když to krmítko se zbytky cukru zůstane v úlu a cukr kvasí přes zimu. Jednou se mi takové krmítko zatoulalo do úlu a že je ze zinkového plechu jsem si všiml až když jsem ho po krmení vytahoval díky větší hmotnosti a podezřelému vzhledu, včelstvu se tehdy nestalo nic.
Každopádně zinek a hliník jsou kovy velice citlivé ke kyselinám, snadno vznikají soli a zinečnaté a zřejmě i hlinité soli ve sladině jsou pro včely jedovaté. Ale při běžném použití v úlu - pozinkovaná mateří mřížka, kovové mezerníky nebo jiné kousky plechu se soli těch kovů do sladiny nedostávají.

Pokud se bude hodně používat kyselina mravenčí a v úlu bude toho kovu hodně, mohlo by dojít k nějakému nárazovému vzniku většího množství těch solí, potom by bylo třeba dávat pozor, jestli se to nějak neprojevuje na včelách. Určitá možnost, ne jistota tady je. Asi takhle.
Co se týká nátěru, viděl bych jako potřebné natřít pozinkovaný plech, pokud se používá jako podložka na měl a včely k němu mají přístup. Jinde v úlu natřít tu stranu pozinkovaného plechu, ke které včely nemají přístup a tudíž ho nemohou potáhnout propolisem. Vůbec by se asi neměla natírat mateří mřížka, barvou by se zúžily mezery mezi dráty. U úlů vylepených hliníkovou fólií nevím, to musí ukázat praxe.

Ve svých úlech používám pouze pozink podmetové síto po kterém včelky pochodují celé léto a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal do teť,ale asi už je slabší.(Nevim,protože jsem tomu nevěnoval pozornost,ale do budoucna to budu sledovat,protože s kyselinou mravenčí mám velké plány.)Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni.Co se týká mateří mřížky tak ta je taky plast,jen hřebíky v rámcích jsou pozink,ale to bude asi opravdu zanedbatelné.Drátky jsou už naštěstí nerez.Je to každopádně k zamyšlení do budoucna při volbě materialu,zvláště když budoucnost velmi pomalu ale jistě směřuje k bio medu a použití hlavně přírodních léčiv.Vaše je informace jsou přínos,protože jsem o včelaření něco přečetl i o léčení KM se píše že je agresivní kyselina,ale nikde se neuvádí že reakcí vznikají jedovaté látky,což mi teť zní logicky i když nejsem chemik.(((asi jsem špatně četl)))


Zdraví Vám všem i včelkám přeje Pepíno

.... a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal ...
-------
Když vypadalo nadějně, že do dotací půjdou i varoadna, tak jsem se tady poptával zda někdo nezná ceny vhodného nerez síta. To bych si zainvestoval (když to jiní platí :-) .

Kdysi když nebylo varoa síto běžně v sortimentu včel.prodejen, tak jsem znouze dával dolů hrubé kovové síto proti myším, na to fasádní perlinku do zateplených fasád. Včely to trochu ohoblovaly, ale ještě teď po několika letech drží. Ale vypadá to, že nebude věčná.

Ale kolem staveništ se používají zelené sítě. Jednu jsem okukoval když jí natahovali (bohužel na roli nebyl napsaný dodavatel) a byla z takové "věčné" pevné umělé hmoty. Z podobné se dělají umělohmotné zipy když je vyrábějí jako zmáčknutou spirálu. Ta síť co jsem okukoval byla docela hustá, spíše na strop a propolis, či větrání, ale kdyby byla o číslo řidší, na varoa dno by docela šla.

Bohužel nemám čas bloudit po stavebninách, ale pokud někdo by někde zjistil výrobce-dodavatele a kouklo by se, jestli by od něj bylo něco vhodného, tak by se asi dost ušetřilo.

Jen kolem té stavby co jsem okukoval omotaly několik set metrů. Nemohlo to být tedy asi zas tak drahé.
Bohužel, když to sundávali, tak jsme nebyl v dosahu, abych se dohodl:-)

Karel

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, z bývalého jednoho socialistického řempa vzniklo několik soukromých prodejen, ale pořád se dají pod heslem řempo najít na internetu. Největší výběr je asi v pražském řempu, www.rempo.net, kde je i kvalitní internetová prodejna s množstvím doplňkových informací. To zelené síto, kterým se "omotávají" stavby, tam myslím je taky. Potom plastová síta s vhodnými otvory na dno jsem viděl prodávat v Bauhausu jako ochranu stromků proti okousání zvěří, bylo ale dost tvrdé, takže je otázka, za jak dlouho by popraskalo.

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, ...
Radim.
........
Viděl jsem pravděpodobně tohle:

http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/lesenarske-site-zastinujici-sitova-tkanina-plotex-s-oky/

Ale rozměr ok neuvádějí. Na dno bude ale asi třeba o číslo řidší. Padesát Kč za m2, pozink je asi trochu dražší. Problém je, že tohle by chtělo vidět na vlastní oči. Takže až budu v důchodu a budu mít dost času :-))

Ale na ochranu před ptáky a nebo natáhnout na plot před česna aby včely létaly výš nad sousedy či kolemjdoucími asi dobrý.

Karel

Jsem rád, že se kyselině mrav. věnuje větší pozornost, určitě si to zaslouží a nemůže za to, že se používá tím nejhloupějším způsobem, co existuje. Nejhůře je to zespoda, o něco lepší je to z boku a určitě nejlepší zezhora přes plodiště.ˇZezhora to ale moc Formidolem dobře nejde, protože je to hodně pracné a krátkodobé a u většího počtu včelstev nepoužitelné. Vyvíjím tedy svůj způsob s doplňováním bez otevírání úlu a určitě ho zveřejním alespoň po sezoním odzkoušení. Mám tedy prosbu pro "naše chemiky" což je obor v kterám mám pouze základní vědomosti. Co udělá kys mravenčí s molitanem , neuvolňuje se něco jedovatého?? Jaké by připadaly do úvahy neškodné a měkké materiály?? Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu?? Výrobce se zasekl na Formidolových deskách a zřejmě ničím jiným nepřekvapí a tak si musíme pomoct sami. Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??

-----

Vyzkoušel bych hobru.
Papírky pro fumigaci a jiné filtrační a další speciály (m.j. pro ČSLA) se vyráběly na pokusném stroji ve Štětí - patřil tehdy IRAPA. Pak se nějak privatizoval a jak se jmenuje firma teď, tak nevím. (Ono mediální ROTO to není:-)

Pokud by se nehodila HOBRA, tak čistší nasákavý materiál je právě ve filtračním materiálu. V galvanovnách a.j. se používají filtry, kde je filtr halda mezikroužků z papíru podobného pivním táckům. Ale z principu to musí být "čistší" než nějaké pivní tácky.

A co netkané textilie?

Karel

"Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??"

Květinoví aranžéži používají hmotu s vysokou nasákavostí, která se nechá velmi dobře dělit nožem. Protože v této hmotě vydrží i živé květy, mohla by být vhodná i pro naše účely. Nechá se zakoupit v některých květinářstvích a zahradnictvích.
Čau Pepča

"Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni."
Já již léta pužívám noviny. Jsou prodyšné, jednorázově hygienické, pomáhají odstranit vlhkost, pokud na dno nakape, nemusím nic skladovat.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

noviny nedoporučuji, kondenzovaná vlhkost je přilepí ke dnu a roztrhnete si je. Měl se včelkami se rozsype. Musí se jich dát více na sebe a pak to z toho vyklepávat.

To je proč se mi moc nechce do kyseliny mravenčí. Mám strach o síťovaná dna. Není tak jednoduché je často měnit.
Tonda

>Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Já mám pozinkovaná sít používám formidol již nejméně 6 let a nic se neděje

Pepan