78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251)

Asi ale i toto platí v extrémním případě, třeba když to krmítko se zbytky cukru zůstane v úlu a cukr kvasí přes zimu. Jednou se mi takové krmítko zatoulalo do úlu a že je ze zinkového plechu jsem si všiml až když jsem ho po krmení vytahoval díky větší hmotnosti a podezřelému vzhledu, včelstvu se tehdy nestalo nic.
Každopádně zinek a hliník jsou kovy velice citlivé ke kyselinám, snadno vznikají soli a zinečnaté a zřejmě i hlinité soli ve sladině jsou pro včely jedovaté. Ale při běžném použití v úlu - pozinkovaná mateří mřížka, kovové mezerníky nebo jiné kousky plechu se soli těch kovů do sladiny nedostávají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250)

Navíc kovové části v dosahu včel včely potahují vrstvou propolisu a ten je před kyselinou do určité míry chrání. V minulosti bylo v literatuře varováno před korýtkovými krmítky do zadováku na obrácenou láhev vyrobenými z zinkového plechu, dobře se ohýbal a snadno pájel, místo pocínovaného. Uvádělo se, že při pozdnějším krmení, kdy včely odebírají roztok cukru už pomalu, tam cukr zůstane, potom roztok kvasí a rozpouští zinek a vzniklé zinkové soli mohou včelstvo otrávit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249)

Zinkové soli jsou pro včelstvo jedovaté, ale v takovém množství, v jakém je zinek na pozinkované mateří mřížce, v podstatě včelstvu neškodí. Zinkové soli včely nijak nelákají ke konzumaci, pokud se s nimi jednotlivé včely setkají jako s pevnou látkou, vynesou je z úlu jako každou jinou nečistotu a nijak je to neohrozí. Aspoň si to myslím. Mohly by se otrávit jednotlivé včely, kdyby kapky sladiny na něčem pozinkovaném zkvasily nebo by se v nich srazila kyselina mravenčí z léčení tak, že by se v nich objevilo větší množství kyseliny, která by reagovala se zinkem. Hromadný úhyn nebo oslabení včelstva při běžném použití pozinkovaných věcí uvnitř úlu nehrozí, ale je dobré o tom vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247)

Dobrý večer
Pane Polášek tak teť jste mi vyrazil dech.To že zoxidovaná pozink mřížka včelkám škodí (jedovatá) by mě ani ve snu nenapadlo.To nikdo neví ani včelařské prodejny když se vesele prodávají? Přece KM chce léčit skoro každý a včely jsou s zoxidovaným pozink sítem v kontaktu stále.Nedostává se ten bordel i do medu? Nevim jakou povrchovou úpravu mají kovové mateří mřížky?(používám plast).Jestli je to opravdu tak škodlivé (((nepochybuji o vašem příspěvku,ale je to pro mě dost drsná novina,protože předtím jsem měl darované vysloužené moravské univerzály a s radostí jsem je spálil))) tak je než včelky vyletí okamžitě natírám.Jen nevím co je na pozink vhodné,trvanlivé,potravinářské a hlavně odolné KM protože tohodle léčiva se nechci vzdát.Jestli má někdo prověřený nátěr tak bych uvítal radu,abych nemuset složitě řešit s prodavači v barvy laky kteří chcou vetšinou jen prodat ať je to cokoliv.Řešení by byla nerez síta,jenže ta astrooonooomickááááá cena je nereálná hlavně při více úlech a jettli se požadovaná zrnitost (oka) vůbec vyrábí.Nebo nějaká podobná odolná nezávaná slitina,ale to už bych chtěl asi moc.



Přeji všem zdravé včelky
Pepíno



R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 8. 2. 2008
RE: Pred?asn? jaro (27163) (27164) (27222)

Na příjezdu vlakem do Pardubic kvetou lísky...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Wednesday, February 06, 2008 5:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pred?asn? jaro

Tady na severní Moravě výška asi 330 m by to plodování zas tak moc
nevadilo.
Píšou, že v únoru nebudou nějaké velké mrazy, vypadá to tedy na denní
teploty nad nulou, noční do -5 st C a pokud bude pár dnů jižní vítr a
bez
mraků, určitě už i leccos rozkvete, takže včely budou mít jakýsi pyl.
Letos
je velice zajímavé, že dávno slezl sníh, roztála půda a první jarní
květy,
sněženky, sotva začaly vylézat ze země. Taky lýkovec už půl měsíce sotva
začal kvést. Letos jsou větší vyrůstající tulipány než ty sněženky.
Zřejmě
potřebují k jarnímu rašení větší zimu a sníh, než byla letos a myslí si,
že
je ještě podzim.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra Hladík" <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 3:03 PM
Subject: Re: Predčasné jaro


> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že
některá
> včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich
podmínkách
> n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou
> létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246)

oprava - chemicky čistý hliník

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230)

Pane Václavek, najděte si na internetu adresu "honey-well.com". V ceníku je nabídka odpařovacích desek MiteGone. Smůla je v tom, že tento ceník je pro velkoodběratele a není zde uvedeno, jestli MG prodávají i maloodběratelům. Snad se cesta najde. 50 ks balení, 1 ks za 23,- Kč včetně DPH.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240)

Dnes jsem obdržel poštou zásilku z VÚVč z Dolu. Koncem minulého roku jsem si objednal publikaci "Celý rok proti varroáze" stojí 45,- Kč. Shrnuje nové poznatky v léčení včelstev proti varroáze u nás. Poukazuje a vysvětluje důsledky nuceného soužití včel s varroázou. Poukazuje na chyby v postupech léčení, která provádějí včelaři a ukazuje cestu jak dál proti varroáze. Je to nové vydání 2008. Vřele doporučuji všem diskutujícím. Bohužel poštovné nemohu doporučit, je vyšší než požadovaná cena publikace. Zaplakal jsem 68,50 Kč.

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 8. 2. 2008
Re: Re[2]: Termicke osetreni vcel (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27166) (27239)

Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent roztočů.

Pokud je tato věta pravdivá, pak máme způsob ošetřování včel, kerý nás může zbavit VD. Je zapotřebí se tímto tématem zabývat a najít optimální způsob ošetřování. Měli by se zapojít především ti, co milují včely, jsou mladí duchem a mají kreativní myšlení.
Zdravím, H.

P.S. Fén na baterii jsem zatím nesehnal, ale na 220 V (za 149 Kč). Na pokus u baráku mi to zatím stačí :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240) (27241)

Tomáš Heřman napsal:
Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
.............

Už jsem to tu asi psal, ale to nevadí.
Prodává je pan Burian v Brně na Kolišti za 129,-Kč/kus.
Na plnění prodává plastové lahve za tuším kolem 80,- Kč.
http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Vlastní zkušenosti budu mít až po sezóně, teď by to byly jen spekulace.
Kyselina se bude muset ředit, v návodech píšou na 60%, z různých dotazů jsem vydedukoval, že včelaři do odpařovačů běžně používají 65% (při podzimním léčení někteří i 85%).

Myslím, že ve včelařských novinách je to pěkně popsané, ale jak už jsem psal, zatím vlastní zkušenosti nemám.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240)


>
> Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké
> odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a
> plnění je vymyšleno a v německu schváleno.
>

Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
U desek Mitegone se mi nelibi ta moznost lehce se poleptat kyselinou, je tam dle mne moc nebezpecnich kroku pri aplikaci ale znam je jen z toho co je dostupneho na netu.

Funguje plneni odparovacu tak jak je popsano a na obr. na http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802 ???
To se jevi jako bezpecne. A jestli ze se 65procentni kys. se nesezene, tak kriticke je jen redeni - co myslite??

Diky

p.s. u znovunapousteni formidolu se mi nezda to, ze ho obvykle rozkousou a vynosi, nevim jak zjara ale v lete stacilo 2-4 dny a desky byly venku pred ulem nebo na situ. To jen muj postreh.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234)

vsusicky napsal:
>U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
>Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. >V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek.
..................

Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a plnění je vymyšleno a v německu schváleno.

Jen pár poznámek:
- při znovuplnění formidolu by zřejmě odpadlo ředění, protože kyselina mravenčí se běžně prodává 85%. Ve formidolu je 40ml 85% kyseliny mravenčí.
- 40 ml 85% kyseliny mravenči by mohlo přijít i bez dotace řádově na cca 2,-Kč, pokud by se kyselina kupovala ve větším balení (20 litrů)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re[2]: Termicke osetreni vcel (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27166)

Před dvaceti lety dodával Výzkumný ústav včelařský dokumentaci ke
stavbě zařízení na termické ošetření včel proti VD.

Byla to jakási velká plechová krabice, do níž je dole přiváděn horký
vzduch ohřívaný v nějakém výměníčku malým propan-butanovým hořáčkem
(sporáčkem).

Vevnitř byla umístěna "klec" na včely. Byla z pletiva - včelotěsná.
Klec byla otáčivá, byla na jakési hřídeli vyvedené na boku ven a
točilo se s ní klikou. (Trochu to fungovalo jako osudí na losování
Matesa - pamětníci vědí)

Součástí zařízení byl přesný teploměr a nahoře plechové krabice byly
otevíratelné regulovatelné průduchy, jimiž se odpouštěl horký vzduch
ven. Je totiž nutné udržovat uvnitř poměrně přesně teplotu 48 stupňů.

Do "klece" se smete včelstvo, klec se vloží do zařízení a klikou se s
klecí uvnitř pomalu otáčí. To mělo mít dvojí efekt: 1.) se tím bránilo
včelám, aby se shlukly do nějakého hroznu; otáčením klece se včely
promíchávaly a teplota mohla účinkovat na každého včelího jedince; 2.)
otáčením klece se promíchával vzduch uvnitř zařízení.

Bylo nutno po určitou dobu (nějaké minuty) včely vystavit přesné
teplotě. Není totiž velký rozdíl mezi teplotou, při které hyne VD, a
teplotou, při níž hyne včela.

Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent
roztočů.

Doporučovalo se to pro ošetření smetenců a rojů. (Tedy včelstev bez
plástů, resp. bez plodu.

Termické ošetření včelstev s plásty je vyloučeno. Jednak se teplotou
zahubí plod, a kromě toho se plásty roztaví (resp. změknou a zhroutí
se) - a kromě toho horký vzduch se nedostane do obsazených
meziplástových uliček, protože včely přístup tomuto horku uzavřou.

Bylo by zřejmě možno spojit s tzv. "norským zazimováním", kdy se na
podzim smetou včelstva na mezistěny a začnou krmit. (Tedy jako
mezistupeň mezi smetením a usazením na mezistěny by mohlo takové
včelstvo projít termickým ošetřením a být zbaveno roztočů.)

V poslední době o tomto ošetření přestal Vúvč mluvit. Možná je to
kvůli tomu, že pro velikou pracnost a nutnost budovat speciální
neskladné zařízení se tato metoda neujala. Bylo by potřeba se na to
výzkumníků zeptat.

---------------

Každopádně, myslím, že nějaké vhánění teplého vzduchů do úlů či
přihřívání v podmetu nemá pro tlumení varoázy žádný vliv. Nanejvýš se
tak může podařit zvýšením teploty zabít plod či roztavit část plástů.

Termické ošetření je nutno dělat mimo úl a bez plástů. Je logické, že
ošetřené včelstvo se nesmí vrátit na své původní plodové plásty,
protože na plodu jsou roztoči.

Pokud začíná rezistence roztoče na chemii, možná bude tato metoda
oprášena.

Já vidím jako jedinou reálnou možnost jak smysluplně aplikovat tuto
metodu v běžném provozu, až začne selhávat chemické ošetřování (a nebo
bude drastické či málo účinné), používat termické ošetření na podzim
(ať už s přemetáním na mezistěny nebo bez). Každopádně to bude
znamenat zbavit včely podzimního plodu (což jim však nikterak kriticky
neublíží).

Pro toho, kdo má k dispozici u včel elektrický proud by bylo jistě
pohodlnější zařídit ohřev vzduchu nějakým elektrickým topným tělesem
napojeným na přesný termostat. Vzduch by však měl zařízením alespoň
trochu proudit, aby byl stále čerstvý.

---------

Teď jsem ještě znovu prohlížel vlákno diskuse a koukám, že tu už odkaz
na původní dokumentaci z Vúvč byl:

http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf




> S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití
> baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů.
> Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou
> hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit,
> nebo změřit?
> Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se
> uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku.
> Už jdu shánět fén do auta :-).
> Zdravím, H.




J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Otev?en? dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

teť si neuvědomuju
> jak to má orginal optimal-možná už taky tak-nevim)

original to ma sito pevne ve dne - nejde ho vysunovat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223)

Zdravíčko
Jiříku s AL fóliemi vám neporadím,protože jsem je neměl a ani nezkoušel.Výrobce z Mštěňovic je myslím používá a určitě vám rád poradí. Mě vyšel vždy vstříc a jsem rád že mi dobře poradil.Já jsem chtěl orginal Optimal jen jsem si nechal udělat již zmiňované dno s vysouvací mřížkou protože se po vysunutí skvěle čistí kartáčem,smetáčkem.(teť si neuvědomuju jak to má orginal optimal-možná už taky tak-nevim) Při pohledu na nátavky s AL fólii jsem váhal,ale nakonec jsem se přiklonil ke včelami prověřenému dřevu. Osobně upřednostňuju přírodní materiály.
Když jsem minulý rok použil Formidol tak mi lechce místy zrezavělo spodní síto kde byla porušená pozik vrstva. Pozik taky zoxidoval,takže síta letos natřu,ale nevím čím aby to dlouho drželo a včelkám nevadilo.
Podložky na měl jsem dnes povytáhl a až za několik dní je odstraním úplně ať nemají šok se změnou cirkulace.Nenaprší mi do nich protože jsou v maringotce.Jsou nové a vypadají skvěle,že mi je bylo líto dát ven na déšť sníh.
Letos už né,ale příští rok si asi pořídím ještě navíc užší sololity nebo plechy které budou lehce větrat ale dno nedude dokořán.Uvidím po letošní "zimě nezimě"

Ať se Vám daří v nových Úlech
Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(77.104.245.96) --- 8. 2. 2008

www.darkmoon.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234)

Moje injekční stříkačka koupená loni v lékárně končí na 60 mililitrech. Ve formidolu je tuším 45 ml kyseliny. Pro snadnou manipulaci - nasávání naředěné kyseliny přímo z láhve je vhodné na stříkačku nasunout takových 25 cm tenké hadičky, nejsnadněji se asi sežene hadička pro vzduchování akvárií a akvaristických potřebách. Nasátí z láhve a stříknutí kyseliny do použitého formidolu je potom otázka minuty + pár minut na vsáknutí. Já bych kyselinu ani neředil, protože v použitém formidolu už určitá vlhkost je. Určité nebezpečí vidím v materiálu, ta stříkačka je na rozdíl od těch malých těsněna na pístu gumovým kroužkem a kyselina mravenčí se chová zároveň jako organické rozpouštědlo i kyselina, nevím, jestli ten kroužek nezpuchří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230)

Když si přečtete můj příspěvek zjistíte, kde se dají desky MiteGone koupit. Popis použití jsem našel na tomto fungujícím odkazu http://www.mitegone.com/czech.asp .
U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek. Zkuste si přepočítat pracnost plnění s průměrnou hodinovou mzdou. O MiteGone nebo němckých odpařovačích by uvažoval právě z pohledu dlouhodobého účinku, ale u nás v podletí zatím účinně funguje GABON.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227)

To je asi pravda. Dík za radu. I při 50 včelsvech to ještě není hodně peněz. Horší je ta práce. Navíc potom v podletí časté rozebírání hodně včelstev vede k loupežím.
MITE GONE se zdá lepší. Něco jsem o tom našel u Emana na jeho stránkách. Pokusím se to naštudovat. Hlavně jak velké desky nařezat, jak dlouho se to vypařuje atd. Pokud se to zavěšuje, síla nevadí. Vejde se to za rámky. Škoda, že se musí uzavřít síťové dno. V létě je to větrání dobré.
Tonda

>Zabývat se řešením opětovného napouštění formidolových desek se mi zdá při ceně MITE GONE jako ztráta času. Pro informaci uvádím nabídku z eShopu Honey well:

210008 Odpařovací desky pro kys.mravenčí Mite one 29,00

Ty jsou určeny pro opakované použití a cena není až tak vysoká.
Formidol objednaný přes ZO ČV vychází po dotaci cca na 6,- Kč na desku, takže není důvod vložit postupně desek několik. Problémem pro mne je, že po týdnu musím vložit novou desku a pokud ji kvůli účinnosti budu vkládat nad plodištní nástavek, znamená to větší pracnost, která u MiteGone vzhledem k delší době působení odpadá. Problém opakovaného vkládání do včelstva opakované napustění a použití desek formidolu neřeší a je o tázkou, zda to při ceně Formidolu cca 6,- Kč za desku stojí za vynaložené úsilí. Také zvažte kolik stojí hodina práce vůči při opakovaném vkládání Formidolu s cenou MiteGone+KM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.60) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226)

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou.
----
Normální stříkačka končí na 20ml.
Dávky používané při léčení KM jsou podle toho co kde čtu většinou několikrát vyšší.

Viděl jsem pár úrazů s kyselinama, asi bych s tím machroval někde blízko koupelny, nebo tekoucí vody a asi ne sám na samotě. Proto se mi líbí ty systémy, kde to převážím již připravené a relativně bezpečné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2008
Jedincna sance

celá tato situace okolo velkých úhynů včel mne přivádí k myšlence, ženám vlastně příroda nabízí jedinečnou šanci k trošičku větší odolnosti včel.
Podle mne v dalším období by dobrý šlechtitel se pokusil k dalšímu rozchování použít veškeré přeživší roje. Musíme si uvědomit , že se na jaře budou prodávat i včelstvíčka která by skončila spojením s jinými a problém pak bude že budou pocházet z oblastí které ještě nebyly zasaženy CCD Spojování i když slabochů za účelem získání alespoň nějaké snůšky se zbavujem části genetického materiálu který přežil. Nákup, nových ze vzdálených oblastí by asi byl kontraproduktivní, protože by tento potenciál oslabil tento potenciál. Řešením by také mohla být v těchto případech dvojmatečná včelstva která by se pak znovu rozdělila . Opravdu si myslím , že je to jedinečný genetický materiál a také tak by se sním mělo tak zacházet

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227)

O Mitegone uvažuji, ale zatím jsem ho nikde nikdy na vlastní oči neviděl, nemám s ním zkušenosti a nevím, kde se dá sehnat. Navíc se nedá použít v produkčním období ( kvůli přílišnému překyselení medu ). V oblastech s vyšším zamoření, je vhodné průběžně snižovat počet roztočů v období medobraní a nečekat až do podletí, což se v loni mnohde nevyplatilo.

VUVČ prováděl pokus s Mitegone. Účinnost jarního ošetření se jeví zatím jako srovnatelná s Formidoly, v podletí se zjistila účinnost 87%. Plánují se další pokusy ( použití koncentrovanější kyseliny ( Mitegone obsahuje 65% kyselinu ), otestování zdravotní nezávadnosti hmoty, z niž je Mitegone vyroben,... ).... viz Včelařství 2008/2

O napouštění Formidolů ( či jeho domácích napodobenin ) uvažuji, protože s nimi mám zkušenosti a vím co od nich můžu očekávat ( na rozdíl od Mitegone ).

Ale pokud se Mitegony osvědčí a zjistím, kde se dají koupit, tak je za rok určitě vyzkouším ( jak bylo řečeno, je to časově daleko méně náročné než tam v podletí 3-4x dávat desky. Mitegony se asi taky dají znova napouštět )


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (81.19.45.6) --- 8. 2. 2008
cena medu

NOviny Globus-med luční----29,90Kč------0,5kg

med lesní,lipový-----39,90-----0,5kg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226)

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou. Asi by to bylo i rychlejší. Proč ale dávat desku otvory nahoru? Po sundání medníků bude nad deskou fólie a otvory by přikryla. KM snad už vytékat nebude.
Tonda

____________________________________________________________

Samozřejmě, když máte medníky už sundané, je třeba dát desku otvory dolů ( samozřejmě v tomto případě podložit desku latičkami, aby vznikla dilatační mezera ).

Poukazoval jsem mimo jiné na možnosti léčení v produkčním období. Vkládání desek nad medník by ztrácelo účinnost a spíše by kyselina vyháněla včely s medníku, než aby léčila. Rozhodně nedávat odpařovat kyselinu do vysokého dna.

Stříkačkou naplňovat desky jde určitě taky, ale je to pomalejší.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226)

Zabývat se řešením opětovného napouštění formidolových desek se mi zdá při ceně MITE GONE jako ztráta času. Pro informaci uvádím nabídku z eShopu Honey well:

210008 Odpařovací desky pro kys.mravenčí Mite one 29,00

Ty jsou určeny pro opakované použití a cena není až tak vysoká.
Formidol objednaný přes ZO ČV vychází po dotaci cca na 6,- Kč na desku, takže není důvod vložit postupně desek několik. Problémem pro mne je, že po týdnu musím vložit novou desku a pokud ji kvůli účinnosti budu vkládat nad plodištní nástavek, znamená to větší pracnost, která u MiteGone vzhledem k delší době působení odpadá. Problém opakovaného vkládání do včelstva opakované napustění a použití desek formidolu neřeší a je o tázkou, zda to při ceně Formidolu cca 6,- Kč za desku stojí za vynaložené úsilí. Také zvažte kolik stojí hodina práce vůči při opakovaném vkládání Formidolu s cenou MiteGone+KM. Zvláště u M.Václavka mne takovéto neracionální úvahy překvapují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216)

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou. Asi by to bylo i rychlejší. Proč ale dávat desku otvory nahoru? Po sundání medníků bude nad deskou fólie a otvory by přikryla. KM snad už vytékat nebude.
Tonda

>K napouštění lze použít nějakou plastovou vzduchotěsně uzavíratelnou nádobu, do které se nalije kyselina mravenčí tak, aby desky ( v regulačním obalu ) byli pod hladinou. Za okamžik po vložení do nádoby nasáknou patřičné množství kyseliny. Potom se deska vyjme ( každopádně používat při manipulaci s napuštěnými deskami gumové rukavice, HCOOH je žíravina!!! ) a nechá se okapat. Následně se rovnou vloží do včelstva a to nejlépe přímo nad plodiště ( otvory nahoru!!!... nad deskou musí být alespoň 6 mm mezera! ). Desku je vhodné podložit výstřižkem folie, aby se minimalizovalo její přitmelení k rámkům ( to má význam zvláště když chceme desky vložit nad mateří mřížku k oddělitelné liště rámu mřížky tak, abychom nemuseli při aplikaci léčiva sundávat medníky ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223)


Bylo mi sděleno.
Redakce MV a PSNV-CZ připravuje přílohy MV, ve kterém bude otázka úlových
den řešena v různých konstrukčních variantách, čímž se přispěje k vývoji této
důležité otázky úlových soustav.Děkujeme Vám za Váš zajímavý článek o úlovém dně dodaný k uveřejnění v Moderním včelaři (MV). V redakční radě byl posouzen jako vhodný k otištění
po formálních úpravách. Někteří členové redakční rady nás upozornili na to,
že Váš nápad byl již uveřejněný, a to ve Včelařství (2007/9, str. 243).
Proto jsem se rozhodl, že duplicitně nebudeme vydávat jednu a tu samou věc
znovu. Jistě pochopíte, že by to nemělo vůbec žádný smysl…

Děkuji a těším se na jednoduchá řešení, která kladně ovlivní
zdravotní stav našich včel, a taky usnadní práci se včelami.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Neklidné zimování (27130) (27133) (27148)

Při podněcování cukernou cihlou se cukr svařuje za malého množství vody a
teploty nad 100 st C, tudíž tam bude vznikat hodně HMF. Sice prolet už je
možný, ale myslím si, že by hodně HMF i tak včelám vadilo. Kromě toho výroba
tepelné cihly je náročná na přesnost teploty, může velice snadno dojít k
karamelizaci cukru a to by už měl být pro včely jed.
Pokud nejsou zpracované zásoby v plástech, nejrozumnější myslím bude med,
třeba klidně i med z akce v supermarketu. Případně pokud je to čerstvý med
od včelaře, myslím, že by stálo za to na 1 - 2 kila cukru přidat po 200
mililitrech vody, rozpustit ho za tepla a potom přidat kilo medu a nechat
takových 5 - 10 hodin při teplotě cca 40 st C. Enzymy v medu by měly
sacharózu v cukru z větší části rozštěpit. Než nalití bych viděl jako
kvalitnější přímé plnění buněk injekční stříkačkou, je to sice hrozná
piplačka, ale pro pár včelstev je to možné. Já jsem zatím vždy měl nějaké
zásoby v náhradních plástech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 05, 2008 8:49 AM
Subject: Re: Neklidné zimování


> V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již
> invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup
i
> další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není
> nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro
> zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou,
kde
> se používá KM).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214)

Pepíno, opět zdravím, dostal jsem se k počítači teprve teď. Tvoje chvála a charakteristika úlů z Mštěnovic je přesná. Rovněž jsem velice spokojen. Dnes jsem byl pro další dna a nějaké nástavky. V letošním roce chci léčit kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenheider. Nástavky jsou s hliníkovou fólií uvnitř a nevím, co s ní kyselina udělá. Nemáš nějaké reference ? S tím "šuplíkem" máš pravdu, bylo by škoda porušit těsnost úlu při fumigaci. Povytahovat šuplík by bylo asi špatné řešení, pokud bude pršet, dřevo navlhne a zkroutí se. Výrobce "šuplík" chce řešit jiným způsobem, dnes jsem se ho na to ptal. Jinak souhlasím s názory Karla a A. Podhájeckého, nebál bych se nechat síťované dno úplně otevřené, vložit podložku či "šuplík" pouze na čas, pro orientaci na spad destruktora, v této roční době včelám ublíží teplo, ne zima.

Měj se. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Predčasné jaro (27163) (27164)

Tady na severní Moravě výška asi 330 m by to plodování zas tak moc nevadilo.
Píšou, že v únoru nebudou nějaké velké mrazy, vypadá to tedy na denní
teploty nad nulou, noční do -5 st C a pokud bude pár dnů jižní vítr a bez
mraků, určitě už i leccos rozkvete, takže včely budou mít jakýsi pyl. Letos
je velice zajímavé, že dávno slezl sníh, roztála půda a první jarní květy,
sněženky, sotva začaly vylézat ze země. Taky lýkovec už půl měsíce sotva
začal kvést. Letos jsou větší vyrůstající tulipány než ty sněženky. Zřejmě
potřebují k jarnímu rašení větší zimu a sníh, než byla letos a myslí si, že
je ještě podzim.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra Hladík" <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 3:03 PM
Subject: Re: Predčasné jaro


> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá
> včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách
> n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou
> létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177)

Zkopírováno přímo z návodu léčiva

Všeobecně
M-l v aplikační formě nátěrem plodu je určen k hubení roztočů v zavíčkovaných buňkách. Aplikuje se zásadně jen po sklizni medu v době od 1. 10. do 15. 4.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27204) (27206)

Zužovat drátěné dno na zimu, ucpávat horní očka a jiné zásahy provozované ve snaze včelstvo chránit před zimou jsou zbytečné, protože se tím zpravidla včelstvu pomůže k zimnímu plodování a s tím spojené vyšší spotřebě a komplikovanějšímu přezimování, což není žádoucí. Ušetřit zásobami se tím může jedině za teplého zimního počasí, kdy uteplení ,,chrání,, před ohřívání úlu sluncem. Takže uteplení v zimě má význam jen u včelstev slabších než 0,5 kg ( ty mají příliš vysokou spotřebu zásob na jednu včelu, pokud nejsou zimovány v zúženém utepleném úle ( stačí polystyren z obou stran místo krajních rámků ... ponechá se +/-5 středových rámků ve dvou nízkých nástavcích...), může se u nich jinak stát to, že při delším období chladného počasí bez proletu ( více měsíců v kuse ) buď propukne úplavice nebo spotřebují zásoby v uličkách, ve kterých sedí, potom uhynou ). U silných včelstev má uteplení význam jen jako ochrana vůči teplu slunečního záření, nikoliv chladu...tato ochrana může být v létě velmi efektivně zastoupena stínem stromů.

...,,Chcete-li zimovat včelstvo čerstvé, zmrazit ho musíte!,,...
Na zimu drátěná dna zbytečně nezužujte a nechte otevřená horní očka, aby mohl vzduch úly proudit a nesrážel se v nich. Nijak se tím nepřipravíte o zásoby, naopak ušetříte zásoby na výchovu zimního plodu, kdy je to pro včelstvo nejnáročnější ( nejen tepelně, taky jde o omezené zdroje pylu, které, pokud-li jsou včely staženy do chumáče, získávají jen z vlastního těla, čímž se jim zkracuje životnost ( nejhorší je situace, kdy po delší periodě teplého počasí následuje dlouhodobé ochlazení...včelstva jsou rozplodovaná... sice za mrazu zarazí kladení, ale potrvá 9 dní než se veškerý plod zavíčkuje )). A proto se vyplatí vzdušné zimování nejen kvůli tomu, že neplesnivý plásty, ale i k omezení zimního plodování a tím šetření zásob pro předjaří, kdy se lépe a kvantitativněji zužitkují.

Princip omezení kladení ,,komínovým efektem,, je spíše ve snížení vlhkosti v úlu než vlastním podchlazení, který se v neutepleném nezúženém úlu děje automaticky.
Tento efekt je potřebné přerušit v předjaří ( letos se nedá říci začátkem předjaří...rozkvětem olše nebo lísky...ty už kvetou, ale třešně začnou kvést až v dubnu, nikoliv v březnu, proto zásah typický pro začátek předjaří je vhodnější provést v době teplotně již stálejší...na začátku března ), kdy se zúží drátěné dno ( stačí vložením zásuvky ) a ucpou horní očka, abychom podpořili srážení vody v úlu. Vodu budou včely potřebovat pro zakládání větších ploch plodu...pro jarní rozvoj a taky ji zpravidla veškerou spotřebují, takže plísně už tak nehrozí.


S pozdravem... M. Václavek

PS
Letošní zima je v lednu a v únoru ( alespoň u nás ve východních Čechách ) podobně jako v loni ,,italská,,. To nám včelařům zrovna nenahrává do karet, protože se tak všechna včelstva nadbytečně rozkladou a pokud nastane prudké dlouhodobější ochlazení, dostanou včelstva pořádnou zátěž. Ale, jelikož včelí společenství je k přezimování dokonale přizpůsobeno, i tuto situaci, sice s obtížemi, přežijí i bez žádné pomoci ze strany včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Vir na konferenci? (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27150)

Na mailové konferenci musí řádit nějaký vir, který rozesílá znova včelařům
příspěvky, které už byly odeslány před 2 - 3 dny a možná i starší. Kdo si
nedá pozor a nepodívá se datum zprávy, může diskutovat znova o něčem, co se
tady už diskutovalo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216)

K opětovnému napouštění formidolových desek je zapotřebí ....
------
Na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii
je docela pěkný návod na výrobu, rozměry a počet otvorů s popsaným účinkem. V podstatě mi to umožní volit formu aplikace.
Takže pokud bych musel už manipulovat s kyselinou, šel bych tímto směrem.
O Formidolu totiž toho moc nevím a ani jsem se nedozvěděl. Účinnost, poškozuje plod,... atd? Stejně jak je v článku konstatováno. Natož, když ho budu regenerovat. Navíc myslím že při dotované ceně je to asi málo ekonomické.

Procvakám sešívačkou folii a ve svářečce zatavím hobru, nebo něco podobného a pak naskládám do misky a zaleji KM.
A zvážím, kolik toho nasáklo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184)

To je právě problém ZO, že nekomunikují. Většina těchto upozornění asi
skončí na výboru ZO, protože osobní obcházení členů se snaží omezit, mobily
to by se muselo zaplatit ze svého a maily nebo jinak přes internet to už
vůbec ne. Co se týká komunikace se členy přes časopis Včelařství, tam je
redakční lhůta 3 měsíce, aspoň před 2 roky byla. Ale i podle dnešních
příspěvků je nadále 3 měsíce a to na nějakou komunikaci není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Moluka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 11:09 PM
Subject: Re: Ukradené včely


> Odpovídám Karlovi. Varování po linii DOL-ZO-člonové proběhlo hned s
> dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem
> "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni
s
> tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále
> je tam popsáno co vše se musí udělat. Provést několik kontrolních ošetření
> a pak rozhodnout o plošném ošetření celé ZO. Mělo se ošetřovat i když
> roztočů bylo méně než 3 Toto funkcionáři podcenili a nebrali to na vědomí.
> Včelaři se o tomto nedozvěděli díky liknavosti funkcionářů ZO. Tito
> funkcionáři dnes vědí, že udělali chybu Myslím, že Dol v tomto udělal
> hodně. Nic pro to ovšem nudělali SVÚ, kteří vyšetřovali vzorky a žádne
> varování nedali, nechali si zaplatit a včelaře nechali na pospas přírodě.
> Ono jim to nelze zazlívat. Neni tam,kdo by toto vyhodnotil. Léčení neni
> věcí jednotlivých včelařů, ale je to věcí plošného ošetření v jednu dobu,
> jinad dochází k reinvazi a je to nezvladatelné.Bude li třeba jsem ochoten
> znění celé přepsat, nebo zaslat kopii. Proto útočím na funkcionáře ZO a
> OV. Jedině organizovností a plošným ošetřením VD zvládnem. V našem okrese
> nejsou takové ztráty jak v jiných, měli jsme plošně celý okres.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 7. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195)

K opětovnému napouštění formidolových desek je zapotřebí 85% kyselina mravenčí. Celkem se na jedno napuštění spotřebuje necelých 50 ml kyseliny ( cca 40 ml na napuštění jedné desky, zbytek jsou ztráty při manipulaci ).

Osobně bych desky dávkoval tak, že u včelstev s 1 nebo 2 nízkými nástavky s plodem, slabší včelstva ( do 4 NN ), bych vložil jednu desku, u včelstev s 3 plodovými nízkými nástavky, silnější včelstva ( pět a více NN ), bych aplikoval dvě desky. U včelstev bez drátěných den bych polovinu otvorů regulačního obalu zakryl kvůli zpomalení odparu, čímž se vykompenzuje pomalejší odvětrávání.

K napouštění lze použít nějakou plastovou vzduchotěsně uzavíratelnou nádobu, do které se nalije kyselina mravenčí tak, aby desky ( v regulačním obalu ) byli pod hladinou. Za okamžik po vložení do nádoby nasáknou patřičné množství kyseliny. Potom se deska vyjme ( každopádně používat při manipulaci s napuštěnými deskami gumové rukavice, HCOOH je žíravina!!! ) a nechá se okapat. Následně se rovnou vloží do včelstva a to nejlépe přímo nad plodiště ( otvory nahoru!!!... nad deskou musí být alespoň 6 mm mezera! ). Desku je vhodné podložit výstřižkem folie, aby se minimalizovalo její přitmelení k rámkům ( to má význam zvláště když chceme desky vložit nad mateří mřížku k oddělitelné liště rámu mřížky tak, abychom nemuseli při aplikaci léčiva sundávat medníky ).

Rozhodně stačí dvě desky na jedno silné včelstvo po celý rok ( až 8 ošetření ). Po celý rok se dají používat stejné desky, čímž se znatelně ušetří za léčení ( zvláště u většího počtu včelstev ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27213)

Vidím že jsme odpověděli současně s velmi podobným názorem.Ten zužený plech bude určitě lepší než povytáhlá podložka.
Zdraví Pepíno

Napsal Karel
Pokud těch úlů nemáte zrovna 50, tak bych se možnosti úplně zavřít dno nezbavoval - podzimní léčení, léčení KM. A místo tlusté olištované podložky bych si pořídil o něco kratší a slabší plech, nebo něco podobného, aby to větralo kolem přední a zadní hrany.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210)

Zdravíčko
Jiříku přesně ste výrobce mých úlů trefil a můžu říct že jsem maximálně spokojen (přesnost,kvalita,cena)-nechci aby to vyznělo jako reklama. Když nechám podložku zasunutou pod sítem tak je těsnost spíš výhoda.Při léčení jsou úniky minimální,takže je hoblovat nechci.Asi tu podložku jen kousek povytáhnu a až bude teplo tak ji úplně vyndám jak radí A Podhájecký.
Děkuji za vaše rady a skušenosti,protože v mém okolí má drtivá většina včelařů včelíny s úly do kterých chodí zadem,rád k nim chodím na rady,ale u nich nejsou síta ,strůpkové fólie,atd.Maj to prostě úplně jinak.

Díky Pepíno


Napsal Jiří
Pepíno, zdravím Tě, na Tvoji otázku kladu další. Nemáš náhodu úly od výrobce z Mštěnovic u Val. Meziříčí? Jak jsi popsal dno Tvých úlů, mám asi stejné. Rovněž jsem řešil, zda podložku nechat nebo ne, neboť se mi zdálo, že proudění vzduchu je nedostatečné, i když jsou celosíťované dna. Na fólii bylo zevnitř dost vody. Po odběru měli jsem podložky vyndal a vody ubylo. Uvažoval jsem co s tím a snad by pomohlo na hoblovce zadní a přední lištu "šuplíku" na měl srazit asi o 0,5 cm. Asi za tři týdny jsem pod síťované dno šuplíky vrátil, abych zjistil, jestli je tam destruktor. Ke kontrole jsem se zatím nedostal. Měj se.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210)

Na fólii bylo zevnitř dost vody...
----
Záleží na ročním období. Teď si myslím, že voda na horní folii je spíše lepší než sucho v úle. Samozřejmě pokud nic neplesniví. Plod potřebuje teplo, vlhko a kyslík.
Pokud těch úlů nemáte zrovna 50, tak bych se možnosti úplně zavřít dno nezbavoval - podzimní léčení, léčení KM. A místo tlusté olištované podložky bych si pořídil o něco kratší a slabší plech, nebo něco podobného, aby to větralo kolem přední a zadní hrany.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Poumavský bio-med (27126) (27157) (27208)

U nás jsem 4 generace včelařů a spolehlivý údaj o chovu je z roku 1895

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Poumavský bio-med
> Datum: 07.2.2008 12:29:27
> ----------------------------------------
> On Tuesday 05 of February 2008 22:43:43 vsusicky wrote:
> > A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed
>
> a tradici maji opravdu dlouhou viz :
> Založení chovu "Pošumavských včeliček" je datováno rokem 1891
>
> :)
>
> Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (81.19.35.235) --- 7. 2. 2008
V.D.-ukradené včely ll.

Myslím si,že konečně nastala doba,kdy nás v prvé řadě budou zajímat včely,jejich zdravotní stav a pak na dalších místech produkty a z toho plynoucí zisky.Tímto by se mělo oddělit "snad" zrno od plev a doufejme,že se to v následujících letech vše projeví.Již asi před pěti lety jsem zakoupil odělky ze včelí farmy Bučovice,jestli ovšem se tyhle zubožené včelstvíčka,obsedající dva,v lepším případě tři uličky jednoho nízkého nástavku daly nazvat oddělky.Vše totálně zdecimované již tehdy roztočem,kdy spady kleštíka u těchto včelstev při podletní léčbě překračovaly několik tisíc jedinců.Zde bych hledal tu příčinu všeho neštěstí.Doufám,pro naše dobro,že tohoto pána,ale i ostatní,už samotné včely neživí.Značné množství včelstev za vidinou celkem snadného zisku a zřejmě naprosto nedokonalá léčba a postupy spojené s varoatolerancí léčiv.To vše a nic jiného.Věřme a neklesejme na mysli!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201)

Pepíno, zdravím Tě, na Tvoji otázku kladu další. Nemáš náhodu úly od výrobce z Mštěnovic u Val. Meziříčí? Jak jsi popsal dno Tvých úlů, mám asi stejné. Rovněž jsem řešil, zda podložku nechat nebo ne, neboť se mi zdálo, že proudění vzduchu je nedostatečné, i když jsou celosíťované dna. Na fólii bylo zevnitř dost vody. Po odběru měli jsem podložky vyndal a vody ubylo. Uvažoval jsem co s tím a snad by pomohlo na hoblovce zadní a přední lištu "šuplíku" na měl srazit asi o 0,5 cm. Asi za tři týdny jsem pod síťované dno šuplíky vrátil, abych zjistil, jestli je tam destruktor. Ke kontrole jsem se zatím nedostal. Měj se.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27204) (27206)

Úly mám po celý rok otevřené. Očka všechna otevřená naplno, průměr 25 mm, česno na zimu před krmením zúžené asi na š=2 cm, výška do 8 mm, síto otevřené.
Teď už bych s tím ale asi nic nedělal. Včely podle toho sedí. Je ale vidět, že větrání mají málo. Sráží se hodně voda na strůpku. Podložku bych nechal do oteplení-jak se začnou rozšiřovat česna. I když by si i po vytažení na to zvykly. Větral bych v celé šířce zasíťovaným česnem a otevřel bych očka odspodu až po nástavek, kde jsou ještě včely. Pokud mají nad sebou ještě plný nástavek zásob, tam bych zatím očka nechal jak jsou-přivřená. Příští rok bych nechal otevřená všechna.
Tonda

>Tondo díky,jenže já mám podložky olištované dokola,aby se neprohýbali pod sítem.Jsou ve dně v plodrážce a lišty jsou mezi podložkou a sítem celkem přesné + - 1mm takže u mě s podložkami k žádnému větrání spodem nedochází.Mám je nechat a větrat jen zasíťovaným česnem (myši) nebo podložky odstranit? Očka mám taky k vůli myším přivřena.Včely jsem nevyrušil jelikož dno je konstruováno tak aby se při vyndávání podložky nemuselo nic otevírat, ani zadní ///dvířka/// . Asi to řeším moc komplikovaně, ale otázka zní: Otevřít zasíťované dno nebo ještě počkat?-Do kdy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Poumavský bio-med (27126) (27157)

On Tuesday 05 of February 2008 22:43:43 vsusicky wrote:
> A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed

a tradici maji opravdu dlouhou viz :
Založení chovu "Pošumavských včeliček" je datováno rokem 1891

:)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: v?ely na no?n? obloze (27187) (27205)

Je tam napsáno :>>známé jako Jesličky, v anglické verzi Včelí úl. <<

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: v?ely na no?n? obloze
> Datum: 07.2.2008 11:33:40
> ----------------------------------------
> Já jsem tam viděl i četl roj hvězd, ne včel.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 06, 2008 11:27 PM
> Subject: včely na noční obloze
>
>
> Kdo jste ještě neviděl včely v noci tak se podívejte
> http://www.astro.cz/apod/ap020925.html
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27204)

Tondo díky,jenže já mám podložky olištované dokola,aby se neprohýbali pod sítem.Jsou ve dně v plodrážce a lišty jsou mezi podložkou a sítem celkem přesné + - 1mm takže u mě s podložkami k žádnému větrání spodem nedochází.Mám je nechat a větrat jen zasíťovaným česnem (myši) nebo podložky odstranit? Očka mám taky k vůli myším přivřena.Včely jsem nevyrušil jelikož dno je konstruováno tak aby se při vyndávání podložky nemuselo nic otevírat, ani zadní ///dvířka/// . Asi to řeším moc komplikovaně, ale otázka zní: Otevřít zasíťované dno nebo ještě počkat?-Do kdy?
Díky Pepíno

Tonda napsal
Podložky jsou pořád asi 2 cm pod sítem, takže tam volně proudí vzduch. Jenom při léčení se dávají na síto pro utěsnění.
Včely hučely, protože byly vyrušeny.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: včely na noční obloze (27187)

Já jsem tam viděl i četl roj hvězd, ne včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 11:27 PM
Subject: včely na noční obloze


Kdo jste ještě neviděl včely v noci tak se podívejte
http://www.astro.cz/apod/ap020925.html

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201)

Podložky jsou pořád asi 2 cm pod sítem, takže tam volně proudí vzduch. Jenom při léčení se dávají na síto pro utěsnění.
Včely hučely, protože byly vyrušeny.
Tonda

>Máte na svých úlech zasíťovaná dna otevřena do kořán, nebo mají být ještě zavřena podložkama na měl když už je dávno odevzdaná? Jak u slabších včelstev? Jak tu čtu tak hodně vás má podložky.Včera jsem zkusil podložky vytánut (tiše),ale včely začali silně hučet,tak jsem jim podložky vrátil a za chvíli byl klid.Asi jsem jim narušil vnitřní cirkulaci vzduchu.Všechny mají na strůpkových folíjích celkem dost kapek.Jak je to u vás a co doporučujete?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184) (27194) (27197) (27199)

"Komunikovat by chtěli. Není ale jak a s kým......"

To chce klacek a řezat a řezat a ře....

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184) (27194) (27197) (27199) (27200)

Psal jsem o opaku. Na každé členské schůzi chci po včelařích, aby mi nahlásili čísla telefonů a emailů. Taky změny. Nechávám kolovat seznam, aby čísla doplnili. Stejně je z nich nedostanu. Ani si je nepamatují. Pokud mi je někdo dá, používám je.
Červený lístek, o kterém byla řeč, byl informační. Proto jsem psal, že by jsme dali vědět včelařům až nějaké nařízení - řešení.
Tonda
>Je absolutně nemožné vnutit někomu z funkcionářů nějaký kontakt, mail nebo něco jiný přes internet, ten oni zásadně nepoužívají. Je velice těžký až nadlidský úkol dát funkcionářům číslo svého mobilu, oni ho na nic nemají, protože telefonování stojí peníze. Je ale pravda, že já s mobilem nejsem obvykle na příjmu, takže v případě volání odpovím za den až tři dny na zmeškané volání. Je asi nemyslitelné, aby jen kvůli informaci důvěrníci obcházeli jednotlivé včelaře, počká se, až bude nějaké nařízení, které se členům musí osobně nařídit a s ním se se sveze i ta informace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 7. 2. 2008
Otevřené dno

Zdravíčko
Máte na svých úlech zasíťovaná dna otevřena do kořán, nebo mají být ještě zavřena podložkama na měl když už je dávno odevzdaná? Jak u slabších včelstev? Jak tu čtu tak hodně vás má podložky.Včera jsem zkusil podložky vytánut (tiše),ale včely začali silně hučet,tak jsem jim podložky vrátil a za chvíli byl klid.Asi jsem jim narušil vnitřní cirkulaci vzduchu.Všechny mají na strůpkových folíjích celkem dost kapek.Jak je to u vás a co doporučujete? Optimaly mám v otevřené maringotce (pouťová střelnice)

Konečně vysvitlo sluníčko
Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184) (27194) (27197) (27199)

Je absolutně nemožné vnutit někomu z funkcionářů nějaký kontakt, mail nebo něco jiný přes internet, ten oni zásadně nepoužívají. Je velice těžký až nadlidský úkol dát funkcionářům číslo svého mobilu, oni ho na nic nemají, protože telefonování stojí peníze. Je ale pravda, že já s mobilem nejsem obvykle na příjmu, takže v případě volání odpovím za den až tři dny na zmeškané volání. Je asi nemyslitelné, aby jen kvůli informaci důvěrníci obcházeli jednotlivé včelaře, počká se, až bude nějaké nařízení, které se členům musí osobně nařídit a s ním se se sveze i ta informace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184) (27194) (27197)

Komunikovat by chtěli. Není ale jak a s kým. Předseda nemůže objíždět všechny členy. Pozvu na výbor důvěrníky. Vždycky je zveme. Nepřijdou všichni. Ti co přijdou a včelařům to vyřídí se nesetkají s velkým zájmem. Už je to stejně z další ruky. Pokud to jsou jenom informace, každý mávne rukou. Pokud je nařízení, provede se. Z časopisu se to má možnost každý dozvědět, třeba opožděně. Můžou si tam nechat místo, pokud předpokládají nutnost podat zprávu.
Asi jsme měli vědět, jak je to opravdu ve světě. Asi by jsme tomu víc věřili.
Dostat z lidí čísla mobilů a mailů je nadlidský úkol. Snažím se o to už několik let a moc jich nemám. Většinou je získám náhodou.
Musí vždy vyjít opatření jak postupovat. To rozšíříme. Jinak nikdo nebude v ZO navíc dělat léčení. Bojí se rezistence i odporu včelařů.
Tonda

>To je právě problém ZO, že nekomunikují. Většina těchto upozornění asi skončí na výboru ZO, protože osobní obcházení členů se snaží omezit, mobily to by se muselo zaplatit ze svého a maily nebo jinak přes internet to už vůbec ne. Co se týká komunikace se členy přes časopis Včelařství, tam je redakční lhůta 3 měsíce, aspoň před 2 roky byla. Ale i podle dnešních příspěvků je nadále 3 měsíce a to na nějakou komunikaci není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.138.39.54) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184)

Odpovídám Karlovi. Varování po linii DOL-ZO-členové proběhlo hned s dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni s tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále je tam popsáno co vše se musí udělat.
-----
To jsem nevěděl. Na jaře jsem byl na několika schůzkách, kde se debatovalo a řešilo jak přistoupit k nařízení veteriny o povinném ošetření gabonem atd, ale o nějakém létáku jsem neslyšel. Přes usilovné jarní debaty byl gabon stejně distribuován v srpnu:-(

Ale stejně se divím, když je tak zdůrazňován význam povinného Včelařství, že není využíváno k distribuci těchto sdělení a varování. O internetu nemluvě. On nějaký tam-tam a tichá pošta přes důvěrníky, pokud se to nakonec i šíří, může znamenat dost inf.šumu. Stejně jako doporučení o aerosolování M1 - které prý někde zaznělo na podzim, bylo utajeno jen pro zůčastněné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184) (27194)

To je právě problém ZO, že nekomunikují. Většina těchto upozornění asi skončí na výboru ZO, protože osobní obcházení členů se snaží omezit, mobily to by se muselo zaplatit ze svého a maily nebo jinak přes internet to už vůbec ne. Co se týká komunikace se členy přes časopis Včelařství, tam je redakční lhůta 3 měsíce, aspoň před 2 roky byla. Ale i podle dnešních příspěvků je nadále 3 měsíce a to na nějakou komunikaci není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 7. 2. 2008
Re: Neklidné zimování (27130) (27133) (27148) (27182) (27190)

To je pravda, s tím cizím medem s choroboplodnými zárodky jsem si to neuvědomil. Takže med se supermarketu ne. Ale třeba od nějakého spolehlivého kolegy včelaře ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177)

Jestli je dobré dávat víc desek. Aby ten první nápor kyseliny nebyl moc silný. Možná by stačilo dát v podletí 4x jednu napuštěnou desku. Kolik tam dát kyseliny? Už jsem zapoměl, jak jsme to napouštěli a kolik měla %. Musím se zeptat toho kolegy, co napouští dosud. Někde by se to asi i našlo.
Tonda

>Z časových důvodů a ulehčení napouštění ( kvůli tomu, že není nutné nasazovat regulační obal, kdy se intenzivního kontaktu s kyselinou mravenčí špatně vyhneme ( přílišné vystavení par kyseliny škodí zdraví! ). Navíc desky bez regulačního obalu jsou včelami často vykusovány. Zkroucení desek během odpařování určitě není na závadu, protože se po napuštění kyselinou opět narovnají ) budu vynechávat odstranění regulačních obalu. Pochybuji, že se tím účinnost ošetření tak sníží, až by se to nevyplatilo. Dám o jednu, dvě desky navíc a bude vystaráno.

Ošetření odpařovači nejde použít v produkčním období kvůli přílišnému překyselení medu. Jinak váhám, zda odpařovače v podletí vůbec aplikovat. Je to určitě pro včely daleko náročnější vydržet v oparu kyseliny několik dnů ( asi tři týdny ) v kuse něž pár dní při klasických deskách ( avšak těch je třeba dát několik ( 3-4...např. v týdenním intervalu v podletí ), aby se účinnost ošetření vyrovnala odpařovačům ). Odpařovače jsou časově nenáročné a účinnost mají dostatečnou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.163.242) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184)

Červený leták přišel jednatelovi, ukázal ho na výboru a víc se moc nedalo dělat. Další členské schůze jsou až na konci roku a každého včelaře obíhat se taky moc nechce. Stejně by to moc nepomohlo. Sám jsem bohužel tomu taky moc nevěřil. Psali, že včely jsou vysílené a pomalu se budou rozvíjet a ony naopak šly rychle do rozvoje. Jarní léčení jsem ale provedl, i když jsem měl pod 3. Možná to chtělo víc prosadit a nařídit. Když je něco nařízeno tak se to lépe prosadí u včelařů. I funkcionáři počkají až na to, co se nařídí.
Pokud vím, vzorky vyšetřoval Dol. Alespoň nám vžycky. My je tam zasíláme rovnou. Jinak se tam zasílají přes OVS. Plošné jarní ošetření těžko mohla nařídit a hlavně prosadit ZO. Jinak plošně léčíme celý okres gabony.
Tonda

>Varování po linii DOL-ZO-člonové proběhlo hned s dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni s tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále je tam popsáno co vše se musí udělat. Provést několik kontrolních ošetření a pak rozhodnout o plošném ošetření celé ZO. Mělo se ošetřovat i když roztočů bylo méně než 3 Toto funkcionáři podcenili a nebrali to na vědomí. Včelaři se o tomto nedozvěděli díky liknavosti funkcionářů ZO. Tito funkcionáři dnes vědí, že udělali chybu Myslím, že Dol v tomto udělal hodně. Nic pro to ovšem nudělali SVÚ, kteří vyšetřovali vzorky a žádne varování nedali, nechali si zaplatit a včelaře nechali na pospas přírodě. Ono jim to nelze zazlívat. Neni tam,kdo by toto vyhodnotil. Léčení neni věcí jednotlivých včelařů, ale je to věcí plošného ošetření v jednu dobu, jinad dochází k reinvazi a je to nezvladatelné.Bude li třeba jsem ochoten znění celé přepsat, nebo zaslat kopii. Proto útočím na funkcionáře ZO a OV. Jedině organizovností a plošným ošetřením VD zvládnem. V našem okrese nejsou takové ztráty jak v jiných, měli jsme plošně celý okres.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 7. 2. 2008
Re: Neklidné zimování (27130) (27133) (27148) (27182)

R.Polášek. Vaši reakci jsem očekával a díky za ni. Když jsem četl postup výroby a délku varu, také mne otázka HMF napadla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tokoko (e-mailem) --- 7. 2. 2008
RE: kovov? mezern?k (27055) (27171)

Dobrý den,
bylo by možné sem hodit kontakt na pana Sapáka, výrobce distančních hřebenů?
A jaká je cena?
Děkuji předem
Dr. T. Kohoutek
Plzeň

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: kovov? mezern?k
> Datum: 06.2.2008 19:12:58
> ----------------------------------------
> Od téhle firmy ne, ale staré jsem měl a byly dobré. Nyní ale používám
> kovové hřebeny od pana Sapáka a jsem spokojený i když víc budu schopen
> říct na konci letošní sezony, mam je teprve druhý rok.
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> M?ra P.
> Sent: Thursday, January 31, 2008 10:05 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: kovov? mezern?k
>
> Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
> kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
> Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při
> vyndavání
> rámku.Díky Míra
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27192 do č. 27252)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu