78404
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708) (27710)
Před krátkým časem jsem se díval na střídače. Střídač, který umí z 24 voltů vyrobit 220 voltů při výkonu 1000 wattů se prodává za cca 3500, střídač 1500 wattů je o nějakou tisícovku více. Hmotnost je 3,5 - 5 kg. Ze dvou běžných startovacích baterií 12 voltů zapojených v sérii, aby se dostalo těch 24 voltů, pokud jsou baterie v dobrém stavu, by střídač dával výkon 1000 wattů po dobu jedné hodiny, v praxi by bylo jistých minimálně půl hodiny práce elektrického kompresoru. To už nějaká ošetřená včelstva dá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27712
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 2. 3. 2008
Re: Evidence kočovných vozů (27701)
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni
Asi v polovině těch odkazů je tam i o kočovných včelínech. Bohužel zlatá doba kočovných vozů je 15 let pryč. Tehdy stačilo se domluvit s traktoristou na čtvrtou hodinu ráno, včelín se převezl, traktorista potom roztrhal papír k přepravě a dostal stovku a bylo převezeno. Dneska se to všechno musí oběhat, penízky za traktor jen letí a pokud se stane nějaká havárie zaviněná tím kočovným vozem, včelař platí všechno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27711
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708)
a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz> > Předmět: Re: kompresor > Datum: 02.3.2008 15:26:42 > ---------------------------------------- > A co takhle inhalátor co používají doktoři? > ----- Original Message ----- > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM > Subject: Re: kompresor > > > U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE > USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU > > Pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: kompresor > > Datum: 02.3.2008 00:22:55 > > ---------------------------------------- > > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy > > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá > > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. > > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí. > > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí > > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných > > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 > > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. > > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. > > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje > > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné > > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez > > ohledu na teplotu. > > Zdravím, H. > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27710
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Vávra (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707)
A co tkhle inhalátor co používají doktoři? ----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM Subject: Re: kompresor
U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz> > Předmět: Re: kompresor > Datum: 02.3.2008 00:22:55 > ---------------------------------------- > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí. > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez > ohledu na teplotu. > Zdravím, H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27709
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Vávra (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707)
A co takhle inhalátor co používají doktoři? ----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM Subject: Re: kompresor
U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz> > Předmět: Re: kompresor > Datum: 02.3.2008 00:22:55 > ---------------------------------------- > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí. > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez > ohledu na teplotu. > Zdravím, H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27708
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698)
U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz> > Předmět: Re: kompresor > Datum: 02.3.2008 00:22:55 > ---------------------------------------- > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí. > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez > ohledu na teplotu. > Zdravím, H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27707
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ? (27700)
Chce to trochu klidu. Spreje a běžné rozprašovače dělají kapky o velikosti 20 - 100 - 200 mikronů, proto taky ty kapky ulpí na stříkaném předmětu nebo i jinde. Aerosol potřebuje kapky o velikosti 1 - 3 mikronů, kapky takové velikosti nikde neulpívají, ale správně elektricky nabity zůstávají ve vzduchu v úlu a i mezi včelami minuty. K tomu přidáváni peněz místním důvěrníkům podle mně nakonec stejně dojde, pokud se má současný systém, kdy léčení provádějí důvěrníci, dlouhodobě zachovat. Důvěrníci musí dostat za léčení stejné odpovídající peníze, jako by je dostal léčitel profesionál.
R. Polášek . ----- Original Message ----- From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, March 02, 2008 10:48 AM Subject: SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ?
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez > ohledu na teplotu. > OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO > Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století > musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik > / varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my > včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů > kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale i > otázka,jestli by to nebylo zneužito. > Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to > odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za > svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí. > Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať > mají větší zodpovědnost a i pravomoc...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27706
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polásek (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: Ach ta dna - casovy snimek vyroby (27702)
Mne klasické dno vychází zhruba taky tak.
R. Polásek
----- Original Message ----- From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net> To: "'Vcelarská konference'" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, March 02, 2008 12:15 PM Subject: Ach ta dna - casovy snimek vyroby
> Pratele, > dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem. > Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me > casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu, > a to jeste nemam hotovy ochranny nater. > > Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam > desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar. > > Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo', > > zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem > z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to > nejnutnejsi. > > Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba? > Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde? > > Diky, > Martin
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27705
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin Olsak (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Ach ta dna - casovy snimek vyroby
Pratele, dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem. Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu, a to jeste nemam hotovy ochranny nater. Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar. Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',
zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to nejnutnejsi. Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba? Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde? Diky, Martin
No virus found in this outgoing message. Checked by AVG Free Edition. Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008 12:14
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27702
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel K. (213.29.120.67) --- 2. 3. 2008
Evidence kočovných vozů
Omlouvám se,že má otázka se netýká daného tématu.Rád bych, kdyby mi někdo znalý mohl poradit v oblasti podmínek provozu kočovných vozů - jejich evidence a pod.Vím, že tato otázka již byla někde řešena ale nedovedu se zorientovat kde.Mám totiž možnost koupit koč.vůz a nevím,zda musí být někde evidovaný či se musí podrobit techn. prohlídce a pod.Místní naši kočovníci mi na tuto otázku nedovedou odpovědět. V případě přesunu jen platí zákonné pojištění a nic víc, někteří ani toto.Chtěl bych mít v této věci jasno.Děkuji za odpověď.
Pavel K.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27701
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 2. 3. 2008
SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ?
Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
/ varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale i otázka,jestli by to nebylo zneužito.
Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
mají větší zodpovědnost a i pravomoc...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27700
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vorja (78.108.145.2) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697)
Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
Zdravím, H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27698
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lubo? Adamec (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674)
Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetí fumigací
Luboš ----- Original Message ----- From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, February 29, 2008 8:54 PM Subject: Re: kompresor
> Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a > zavěsit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27697
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 1. 3. 2008
vichřice
Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Dnes před polednem nám na dvou stanovištích sházel vítr asi
15 vík,včely byly odkryty,tak jsme to včas opravili.Chvála bohu žádný úl / 50 / o 3 nástavkách nebyl svalen a včely to dobře přežily,letos vyzimovaly všechny dobře.Střemcha u nás na jihozápadní Moravě je již silně napučená,snad již žádné velké mrazy nepřijdou a bude vše nejméně o 3 týdny
dříve,tedy řepka a ovocné stromy.Asi se budeme muset tomu počasí také přizpůsobovat, i naše včely s těmi roztoči...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27695
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (88.146.7.98) --- 1. 3. 2008
vichřice
Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27694
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JD (62.24.71.204) --- 1. 3. 2008
Re: proskleny ul ala fejeton v MV (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500) (27680) (27687)
Reakci s acetonem nemohu potvrdit ani vyvrátit (úl s plexisklem máme krátce). Ale po jednom aerosolování se nic s plexisklem nestalo.
Pokud jde o desinfekci, tak právě plexi mi přijde jednodušší. Lze jej provrtat v rozích a přichytit k nástavku hřebíčky. Při desinfekci jej odstraním, nástavek dám do parafínu a pak zase vrátím...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27693
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675)
Chci se zeptat jestli je na diskuzi někdo kdo včelaří v okresu Tábor zda neví jestli se bude na jaře natírat. Údajně měla být minulý týden nějaká porada na okresním svazu včelařů. Franta Díky za odpověď.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Zprávy. > Datum: 29.2.2008 20:59:00 > ---------------------------------------- > V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68% > ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO. > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz> > > Předmět: Re: Zprávy. > > Datum: 29.2.2008 19:05:39 > > ---------------------------------------- > > U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny > > včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu > > až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a > > začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé > > funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření > > jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev. > > Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265 > > včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů > > typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních > > spolcích.Zdravím. Sobotka > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27692
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681) (27686) (27690)
V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27691
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681) (27686)
Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.
Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27690
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667) (27670) (27677) (27678)
Uvědomte si, že varaóza se ani u nás neléčí, ale pouze potlačuje. Léčení je stav, kdy se nákaza jednorázově vyřídí úplně, aby potom mohly na tom místě prosperovat i včelstva vnímavé k té nákaze bez léčení. Potlačování je trvalý stav, kdy je nutné používat ty léčiva pořád a kdy je nutné pořád preferovat a vybírat včelstva co nejméně citlivé k nákaze. Spíše by se to mohlo napsat, že v dlouhodobém výhledu je to přetlačování s varaózou. Jednou výzkumnící objeví nová léčiva a nové postupy a varaóze ustupuje a včelaři si libují. Když se nic nového dlouho neobjeví, varaóza zase začíná postupovat. Současná situace je nejspíš způsobena tím, že k varaóze se poslední rok, dva roky přidal nový spojenec - virové nákazy. Ty jsou zřejmě silně rozšířeny v jižním Česku, takže tam včely hynou, i když včelaři léčili správně a spad roztočů byl stejný jako předchozí roky, ale třeba na Moravě, zvláště tady na severní, rozšířena tolik nejsou, takže tady včely nepadají.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, February 29, 2008 10:47 PM Subject: Re: n?t?r plodu
> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak > je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20 > let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše > ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale > změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu > používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i > jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost > používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro > účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále > spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu! > Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27689
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681)
"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "
Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.
Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27686
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27673)
"Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )"
V tomto případě (vlastnictví el. kompresoru) bych te řešil spíše elektrocentrálou. Poměrně slušný výběr mají v OBI, BAUMAXU... V naší ZO to funguje bezproblémů.
Pepča
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27685
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.169.34) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681)
Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.
S pozdravem...M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27684
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667) (27670) (27677) (27678)
Právě ta doba u víkendových včelařů je tím problémem NA FUMIGACI JE TA DOBA KRÁTKÁ A NE KAŽDÝ DEN Aerosolem to jde téměř kdykoliv
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: n?t?r plodu > Datum: 29.2.2008 22:47:15 > ---------------------------------------- > Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak > je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20 > let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše > ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale > změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu > používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i > jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost > používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro > účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále > spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu! > Honza > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27683
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: Přdchazení rezistenci (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667) (27670)
předcházení rezistencí
V léčbě čehokoli aˇjiž zvířat ,rostlin nebo lidí platí jedno přípravky se musí střídat skus na jaře formidol Gabony jsou dva každý s jinou účinnou látkou Pak varidor a k aerosolování M1 Aer v každém je něco jiného
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Choze <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: n?t?r plodu > Datum: 29.2.2008 17:11:06 > ---------------------------------------- > Odpověď tam není. > Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat > antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze > srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se > včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou > být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci. > Ch. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27682
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651)
Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky. Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá. K. Čermák
Josef K?apka napsal(a): > Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém > příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve > čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27681
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JD (62.24.71.204) --- 1. 3. 2008
Re: proskleny ul ala fejeton v MV (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500)
KaJi :
.......................
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.
.......................
Zdravím,
Ještě k tématu prosklených nástavkových úlů:
Máme vyzkoušené celkem 3 typy prosklených nástavků - jeden celý skleněný a dva prosklené pouze zezadu (každý rozdílné konstrukce).
Fotografie můžete najít na
http://www.vcelky.cz/expozice-zoo-praha.htm
http://www.vcelky.cz/expozice-td.htm
případně i na konci stránky http://www.vcelky.cz/fotobanka-05.htm (zde lze rozkliknout na větší rozlišení).
Popis konstrukce v MV mi přijde zbytečně složitý, ale proti gustu...
Nejvíc nám vyhovuje prosklení plexisklem jen zezadu. Chce to vymyslet tak, aby šlo odendat při desinfekci nástavku či případné výměně z důvodu poškození. Know-how na výrobu má nejlépe zmáklé Tomáš Jaša.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27680
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 1. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27676)
Hlavně na aerosol musí být stejný tlak cca 3,5 atm. Takže výstup z vzdušníku by musel mít redukční ventil a v tomto provedení by to asi moc nefungovalo. Lahve od hasičů jsou super, mají tlak 150 atm. a dá se z jedné ošetřit acetonem až 50 včelstev. Také se dají použít menší bomby od kyslíku a nafoukat je vzduchem jejich kompresorem přes redukci. V tomhle provedení to mám nachystáno, kdyby něco...Myslím, že letošní úhyny nejsou způsobeny nefunkčností léčiv, ale tím, že: 1/ v létě včelstva nebyla ošetřena vůbec
2/ " byla ošetřena špatně a nedostatečně
3/ " " pozdě
Takže jako v r. 2002 naprosté a nepochopitelné selhání včelařů. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27679
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (89.203.134.130) --- 29. 2. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667) (27670) (27677)
Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20 let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27678
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667) (27670)
Dovolím si nesouhlasit. Účinnost léčiv a případný vznik resistence na ně je předmětem trvalého výzkumu - mimo jiné i za pomoci nás, včelařů. Kdybyste měl pravdu, byli by už včelaři na seznamu zaniklých profesí :-). S pozdravem Petr.
----- Original Message ----- From: "Choze" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, February 29, 2008 5:10 PM Subject: Re: n?t?r plodu
Odpověď tam není. Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci. Ch.
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2912 (20080229) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27677
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 29. 2. 2008
RE: kompresor (27653) (27654) (27671)
Pro úvahy o volbě zdroje tlakového vzduchu je třeba vědět několik podstatných údajů.
Správnou odpověď na takto položenou lze proto získat ( spočítat ) podle údajů v návodu k vyvíječi VAT 1a na http://www.beedol.cz/beedolcz.html, kde v rubrice: výroba klikneš na: vyvíječ aerosolu. Z údajů uvedených v návodu lze spočítat, jaký objem tlakového vzduchu je třeba pro ošetření konkrétním vyvíječem jakého počtu včelstev. Josef Kala
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Luboš Adamec Sent: Friday, February 29, 2008 6:58 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: kompresor
Dobrý den,
mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit. Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.
Luboš Adamec
__________ Informace od NOD32 2908 (20080228) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27676
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672)
V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68% ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz> > Předmět: Re: Zprávy. > Datum: 29.2.2008 19:05:39 > ---------------------------------------- > U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny > včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu > až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a > začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé > funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření > jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev. > Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265 > včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů > typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních > spolcích.Zdravím. Sobotka > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27675
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (90.176.186.153) --- 29. 2. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671)
Dobrý den,
mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.
Luboš Adamec
---------
Měřil jsme to jen jednou "na sucho" a vyšlo mi, že v případě vzdušníku 24l by se snad dala až tři včelstva acetonem udělat. Max tlak byl 8barů.
Na tohle se povídá, že je dobrý být kamarád s hasičema, ty mají možnost natlakovat bomby do dýchacích přístrojů na slušný tlak a tedy i objem. Možná to samé (ale nezjišťoval jsem to) i potápěčské.
Mezitím mě trošku vzrostl počet včelstev mimo el.proud a naše ZO koupila kompresory s dotací. Takže tuto cestu jsem dál nezkoumal, ale situace začíná být vážná, tak budu dál hledat cestu, abych byl nezávislý
Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )
Možná bych se připravil na povodně a motor demontoval na podzim z kompletu čerpadla, a jinak bych si zavlažoval zahrádku:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27673
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromír Sobotka (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620)
U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev. Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265 včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních spolcích.Zdravím. Sobotka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27672
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Choze (81.19.35.235) --- 29. 2. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667)
Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27670
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: jeste neplodujou? (27610)
tezko radit proc tam matky nejsou, minulý víkend jsem léčil a plod byl na 2-4 plástech, tak řekni někomu od Vás at ti pomuze. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: ilac <restauraceudraka/=/seznam.cz> > Předmět: jeste neplodujou? > Datum: 27.2.2008 22:29:45 > ---------------------------------------- > o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani > v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici > a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo > tolik matek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27669
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re:Síření (27643) (27647) (27648) (27656) (27658) (27663) (27664)
V naší vesnici, kde včelařím (Bechyňsko) z pěti včelařů tři včelaři nemají nic já s kolegou jsme na 30 %.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz> > Předmět: Re:Síření > Datum: 29.2.2008 12:23:10 > ---------------------------------------- > Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal > prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz> > > Předmět: Síření > > Datum: 29.2.2008 11:36:43 > > ---------------------------------------- > > Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě, > > proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo > ideální). > > Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z > > vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní > > ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto > komínu > > proniknout. > > Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry > > odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe > > nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let. > > Pepa > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27668
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659)
Já se odvažuji tvrdit , že na stránce 74 - 78 Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: n?t?r plodu > Datum: 29.2.2008 09:57:42 > ---------------------------------------- > Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím > víc, než je nařízeno. > Tonda > > >Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. > Léčím, padají a padají,... > Něco je blbě. > Je v tom Včelařství na to odpověď? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27667
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: kompresor (27653) (27654)
Jako odlučovač oleje nejspíš slouží dlouhá hadice. Dokud je kompresor v dobrém stavu, zřejmě stačí.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, February 29, 2008 8:47 AM Subject: Re: kompresor
> Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? > Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí > nějaké samo domo zařízení? > ---------- > Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je > olejový. > Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový > (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s > ním já i další eaerosulujeme. > > Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el. > kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější > než používám já a kolega. > > Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27666
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 29. 2. 2008
zavíječ voskový 2 druhy
uskladněné plásty kdekoli,třeba ve skříních síříme na podzim dokud teplota nepoklesne na + 9 stupňů.Poté se již larvy zavíječe nevyvíjejí.
Z jara netřeba sířit do začátku května , ale to již se uskladněné plásty dávají do včel a síra je vyprchaná a
tudíž včelám nevadí a vajíčka od podzimu nakladená v plástech a schopná vývoje včely zajisté samy odstraní.
Raději napište do této konference jak Vám včely přezimovaly
a jak dál,když je tolik nářků na úhyny včelstev.Můžeme mít i my obavu z budoucnosti,i když si myslíme,že je to jinde a nás se to netýká.Ale také se to nás týká,třebaže později.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27665
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re:Síření (27643) (27647) (27648) (27656) (27658) (27663)
Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz> > Předmět: Síření > Datum: 29.2.2008 11:36:43 > ---------------------------------------- > Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě, > proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo ideální). > Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z > vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní > ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto komínu > proniknout. > Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry > odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe > nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let. > Pepa > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27664
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Síření (27643) (27647) (27648) (27656) (27658)
Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě, proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo ideální). Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto komínu proniknout. Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let. Pepa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27663
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.138.39.54) --- 29. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659)
Takže zbývá změnit včelaře,
když vše ostatní je O.K.
a chyba je v nás.
Dovedeno do absurdní dokonalosti:
Pak je taky otázka na členy ČSV, jestli je nutném, aby jejich funkcionáři měli včely a byli dobří a pečliví včelaři. Taktéž učitelé včelaření a přednášející odborníci by měli vyzimovbat beze ztrát. Pokud ne, tak nejsou dobří a pečliví včelaři. To je v logice dosavadních tvrzeních. (Se kterými moc nesouhlasím, ale když je to tedy pravda, proč z ní nevycházet?)
Aby nebyly nové volby:-))
--------------------
Tonda napsal:
Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím víc, než je nařízeno.
>Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27660
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 2. 2008
Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. (27643) (27647) (27648) (27656)
Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím.
je to dobrý spôsob ochrany uskladnených plástov. Prečo "jednou za čas" sírite, lebo ak sírenie v čase uskladnenia bolo správne, plásty uchránite aj v uzavrenom priestore (skriňa) až do jarného použitia.
Preto už nesírte.Sírené plásty môžete bezpečne použiť do včelstva. ale aj keby ste ich sírili, 2-3 týždne úplne stačia na to by vyvetrali.
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27658
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651)
a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).
Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.
U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.
Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27657
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. (27643) (27647) (27648)
Chci se zeptat, já mám rámky uskladněny v komínech nástavků. Dole i nahoře mám síto aby mohl proudit vzduch. Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím. Díky za odpověď. Franta
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. > Datum: 29.2.2008 00:08:14 > ---------------------------------------- > Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé. > Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich > začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno. > Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku > místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá > nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým > poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je > ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k > podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v > předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a > pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době > včely daleko nelétají. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM > Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. > > > nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to > potřebují > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: flakatos <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. > > Datum: 28.2.2008 20:56:09 > > ---------------------------------------- > > Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů > > plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných > > včelách, nebo co s nimi. > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27656
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.138.39.54) --- 29. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652)
Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda
Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27655
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.138.39.54) --- 29. 2. 2008
Re: kompresor (27653)
Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?
----------
Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je olejový.
Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s ním já i další eaerosulujeme.
Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el. kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější než používám já a kolega.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27654
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78404 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27653 do č. 27713)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu