76616

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Stanislav Pácl (77.48.77.22) --- 3. 3. 2008
Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ (27728) (27731) (27738)

Udivuje mě jak se dnes funkcionáři UV ČSV a redakce časopisu Včelařství staví k tak významným subjektům v oblasti včelařství jako je časopis Moderní včelař a PSNV.Na jedné straně si stěžují,že dnes členská základna stárne,že není nová generace a na druhé straně přehlíží možnost,která může v této situaci významně pomoci.Když jsem já před 25 lety začínal včelařit tak jsem odebíral Včelařství,slovenského Včelára,Včelařské překlady.K tomu jsem měl publikaci od ing,Veselého "Včelařství" a ještě slovenskou knížku Včelařství/autory si již nepamatuji/.Ve všem jsem vybral vždy něco zajímavého a hlavně mohl jsem porovnávat.A to jsem měl ještě velkou oporu v mém otci který mě ke včelařině přitáhl.Dnes už se mi taky blíží 60-ka a nemyslím si,že jsem spolkl Šalamounovo h....,abych nehledal informace jenom ve Včelařství.Velice mě dnešní situace připomíná období kdy př.Boháč začal propagovat u nás nástavkové včelaření.Vzpomeňme si na tehdejší reakce a porovnejme to kde jsme dnes.Proto si myslím,že by měli naši páni nahoře jak ve svazu tak v redakci spíše propagovat to co je unás doma a ne v různých pro nás exotických zemích.To si myslím,že by pro nové vřelaře bylo přínosnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (82.100.0.50) --- 3. 3. 2008
Re: trubci - darmožrouti (27732) (27736) (27739) (27744)

Vidím to podobně jako M. Václavek. Protirojové účinky neomezené stavby trubců se dají vysvětlit mnohem jednodušeji - udržením rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou krmné kašičky. Neomezenou stavbu trubčiny provozuji již třetí sezónu. Funguje to, ovšem ne absolutně. Hlavně se nesmí v květnu "ucpat" úlový prostor pylem a nektarem. Naprosto však nesouhlasím s názorem autorů metody, že šlechtit na menší sklon k rojení nemá význam. Všechno je relativní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: trubci - darmožrouti (27732) (27736) (27739)

Myslím že úspěch tohoto postupu eliminace rojových nálad ( pokud-li opravdu je ) tak je založen na prostém faktu odčerpání nadbytku krmných kašiček v období vrcholu síly, nadbytečné krmné stravy, jež spotřebuje trubčí plod a vylíhlý trubci, nadbytečných kašiček, které by jinak konzumovali krmičky a tím pádem by se z nich stávali rojové včely - anatomické trubčice. Odůvodňování účinnosti přes genetiku je podle mě relativní ( opírá se o kontroverzní teorii sobeckého genu, se kterou ne každý genetiky souhlasí ) a kontraproduktivní.... pochybuji, že tímto způsobem průměrný včelař pochopí princip této metody.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Škrob (e-mailem) --- 3. 3. 2008
levný cukr (27728) (27731) (27738) (27740) (27742)

Zdravím příznivce levného cukru,

zrovna jsem si všimnul na letácích, že od 5.3. do 11.3.2008 bude v
prodejnách Hypernova a Hyper-Albert cukr krystal za 14,90 Kč/kg.
Myslím, že je to celkem solidní cena. Pojedu nakoupit něco do zásoby:-)

Ještě jsem chtěl upozornit, že prodejna Hyper-Albert není obyčejný Albert,
tam akce zřejmě není.

Franta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ (27728) (27731) (27738) (27740)

Lidé jsou už takoví. Stále čekají někde na nepřítele. Když není nepřítel,
tak mu říkají alespoň konkurent a když nepřijde vůbec nikdo, tak si
nepřítele alespoň vymyslí.

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2008 5:27 PM
Subject: Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ


S tímto výrokem nesouhlasím, tato společnost NV dělá dobrou práci,časopis je
též konkurence a kdo chce tak si jej může dobrovolně koupit je to jenom na
něm. Znám tady hodně včelařů, kteří dělají dobrou práci - přednášky, výroba
úlů moderní metody včelaření. Franta








> ------------ Původní zpráva ------------
> Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji
> -------
> Pokud je to pravda, tak je třeba aby členové PSNV odešli z ČSV dobrovolně,
> nebo byli vyloučeni. :-) Není přeci možné dělat u dvou konkurujících si
> firem, politických stran, sdružení atd.
> Někdy je třeba k otestování některých tvrzení je dotáhnout do konce. A
tady
> to dost nesedí, protože většina členů z PSNV je činná a aktivní v ČSV.
>
> Což takhle jiný základ: ČSV vykonává státní správu a PSNV je organizací
> nástavkových včelařů ze záliby.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 3. 3. 2008
Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ (27728) (27731)

Já si myslím,že nejsem konkurentem ČSV a ani PSNV CZ jsem i členem ČSV předsedou ZO a nákazovým referentem.Byl jsem také na dvou posledních sjezdech.Na tom posledním jsem prohlásil,že to byl můj poslední. /už nikdy něco podobného nechci zažít/Pro vedení svazu je PSNV opravdu konkurentem.To sice moc nechápu,asi jsem natvrdlej.Mluvit o časopise MV ,to je pro vedení a další jak mávat před býkem červemým hadrem.Mohu tady říct,že hodně včelařů MV čte a jejich ohlasy mě příjemně překvapují. V některých ZO ho májí něco jako ve škole povinnou četbu.To samozřejmě trochu přeháním,ale jen málo.
Jak tady zaznělo,je to v ČSV o ničem a samostatná organizace dříve či později bude nutností.Možná přátelé ze Slovenska přijdou se zkušenostmi ze SR.
Ještě doplněk k zamyšlení,nákazová situace a jak říkám nastalé bezvětří.Východisko natírat plod jako záchrana Českého včelařství?
Co takhle dotace? Panečku to je téma!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ (27728) (27731) (27738)

S tímto výrokem nesouhlasím, tato společnost NV dělá dobrou práci,časopis je též konkurence a kdo chce tak si jej může dobrovolně koupit je to jenom na něm. Znám tady hodně včelařů, kteří dělají dobrou práci - přednášky, výroba úlů moderní metody včelaření. Franta








> ------------ Původní zpráva ------------
> Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji
> -------
> Pokud je to pravda, tak je třeba aby členové PSNV odešli z ČSV dobrovolně,
> nebo byli vyloučeni. :-) Není přeci možné dělat u dvou konkurujících si
> firem, politických stran, sdružení atd.
> Někdy je třeba k otestování některých tvrzení je dotáhnout do konce. A tady
> to dost nesedí, protože většina členů z PSNV je činná a aktivní v ČSV.
>
> Což takhle jiný základ: ČSV vykonává státní správu a PSNV je organizací
> nástavkových včelařů ze záliby.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 3. 3. 2008
Re: trubci - darmožrouti (27732) (27736)

O metodě LBV toho zatím moc nevím, protože vyšla ve Včelařství v květnu a to na vyzkoušení v mých Dadantech bylo pozdě. Dívám li se novým pohledem na svoje poznámky z posledních let, zdá se, že by mohla fungovat. Reakce na ní jsou silně rozpačité. Ing Titěra tvrdí, že odporuje všemu, co je napsáno v učebnicích genetiky a varuje před nezvladatelným navýšením roztočů. Př. Řeháček ji teoreticky odsoudil ihned a zbytečně se ztrapňuje odvoláváním se na mimojadernou dědičnost na kterou narazil u jednoho včelstva apod. Ani Anton ji nepřijal za svoji a má k ní výhrady. A tak bych mohl pokračovat. Já mluvil asi ze 4 včelaři, kteří ji použili a považují ji za super, včetně potvrzují TV matek a 100% nerojivost a více medu. Já ji letos nasadím u všech včelstev a tak na podzim už budu chytřejší. Navíc si rozdělím včelstva na několik skupin a budu zkoušet několik způsobů aplikace, které by u Dadantů přicházely do úvahy. Ono totiž vysvětlení nerojivosti nemusí být způsobeno nárůstem trubců, ale také silným výpadkem dělnic, z kterých se snadno stávají anatomické trubčice. Počítejte se mnou. V době před rojením je nesazeno u nástavkového úlu 5 - 6 stavebních rámků. Místo trubců by se z většiny buněk vylíhly včely a to dvě generace, to je 10 - 12 plástů tzn 36 plástů obsednutých včelami a to je nějakých včel!! A tak to budu zkoušet "po svém" protože co kdybych včely zachoval a trubci se odchovali jinde např nad plodištěm, co by tomu říkaly výnosy a pod?? Prostě nezbývá než zkoušet zkoušet a zkoušet. Navíc vyřezání trubčiny po slunovratu by se mohlo stát základním kamenem v boji proti varróze.Každopádně až půjdu někdy po Vinohradech půjčím si v UVTI Dawkinsnovu teorii sobeckého genu a možná i Slézání hory nepravděpodobnosti a pokusím se zjistit o čem to je a doufám, že na to moje inteligenco bude stačit. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 3. 3. 2008
Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ (27728) (27731)

Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji
-------
Pokud je to pravda, tak je třeba aby členové PSNV odešli z ČSV dobrovolně, nebo byli vyloučeni. :-) Není přeci možné dělat u dvou konkurujících si firem, politických stran, sdružení atd.
Někdy je třeba k otestování některých tvrzení je dotáhnout do konce. A tady to dost nesedí, protože většina členů z PSNV je činná a aktivní v ČSV.

Což takhle jiný základ: ČSV vykonává státní správu a PSNV je organizací nástavkových včelařů ze záliby.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586) (27719) (27722) (27724)

To že světlo vadí rostočům je blbost , vždyť ve své domovině žijí na včelách které staví plásty na větvích stromů a podobně. Jsou přímo vystavení slunci ;-))

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 03.3.2008 11:33:41
> ----------------------------------------
> Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu
> představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.
>
> Uváděné výhody skleněných den:
>
> ,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,
>
> Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem
> Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v
> nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými
> nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy,
> septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě
> varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.
>
> ,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,
>
> Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?
>
> ,, Toto dno dobře provětrává ,,
> ,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání
> úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,
>
> Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.
>
> ,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,
>
> Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění
> dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek
> s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva
> směrem dolů ?
>
> Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na
> to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře
> by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z
> pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: trubci - darmožrouti (27732)

Ano. Jsou i tací včelaři, kteří stavební rámky nepoužívají. Ti mají problémy s tím, že jim včely kazí dílo prostavováním trubčinou. Každé včelstvo si chce v produkčním období odchovávat trubce, vždyť jsou přenašeči genů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: Nepleťte sem politiku (27734)

Nepleťte sem politiku. Už tak je tu někdy dusno. Toto je včelařská diskuze, nikoliv diskuze o politických záležitostí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kormoran (195.113.79.10) --- 3. 3. 2008
DISKUZE O BŘÍ mAŠÍNOVÝCH

Ten,kdo odměnuje Mašínovi,je asi sám vrah a zasloužil by kriminál.Já bych mu rád dělal bachaře.Díky Kormorán.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kormoran (195.113.79.10) --- 3. 3. 2008
DISKUZE O BŘÍ mAŠÍNOVÝCH

Ten,kdo odměnuje Mašínovi,je asi sám vrah a zasloužil by kriminál.Já bych mu rád dělal bachaře.Díky Kormorán.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 3. 3. 2008
trubci - darmožrouti

Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano,včely samy si určují počet trubců,pokud jim včelař do plodiště/dvou / vloží třeba 2 stavební rámky,tyto vystaví na nich trubčinu a matka je zaklade.Pokud tak neučiní,včely
stejně přestaví dělničí buňky na trubčí na několika plástech a matka je zaklade.Čili resultát : včely se chovají tak,jak jsou po staletí zvyklé a i kdyby člověk chtěl je přizpůsobit k obrazu svému,nepodaří se mu to.
Z toho plyne toto ponaučení : když včelař vloží 1 - 2 stavební rámky do spodního a horního plodiště,včely zde vystaví trubčí dílo,matka je zaklade.Včelař může ty vystavené a zakladené rámky s trubčinou ve vhodném čase vyjmout a nahradit je novými stavebními rámkami.To je možno během roku opakovat řekněme 4 x .Pokud tak neučiní,
musí ty zkažené rámky trubčinou po sezoně vyřezat a vytavit
když se to tak vezme,vyjde to na stejno,protože včelař musí tak jako tak tavit černé a nevyhovující plásty.Ale to jsou někdy i světlé plásty,kterých je škoda.Takže pokud vložíte do plodišť rámky stavební,uchráníte si pěkně vystavené plásty dělničí.Nejsem toho názoru,že trubci jsou darmožrouti,jsou ve včelstvu velmi potřební a včelař může ovlivnit jejich líhnutí a na jakém místě se to koná...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.14.2) --- 3. 3. 2008
Re: Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ (27728)

Zaklad je jednoduchy: CSV a PSNV si vzajmne konkuruji.

At se to komu libi nebo ne - i mezi neziskovymi organizacemi existuje konkurence. A nejen vcelarskymi.

Je naprosto logicke, ze ve skautske klubovne nenajdete pozvanky na tabor pionyru a naopak. Proc by tedy v prodejne drzene CSV mela byt propagace na PSNV...?

Ten "narek" ukazuje bud na nepochopeni tohoto zakladniho mechanismu anebo je naopak medialni snahou o zviditelněni PSNV. Pevne doufam, ze "b" je spravne.
Jen aby to neposlalo MV do baziny "zpolitizovanych" clanku jako za byvale redakce...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: Nadprodukce trubců ve vztahu k rojové náladě (27725) (27727)

Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit

______________________________________________________________

Můžete se nám prosím pochlubit, jaké jste dosáhl výsledky ( rojivost, zvýšení výnosu ). Nejen mě by to zajímalo.

Osobně běžně jsem dával do každého nástavku doprostřed jeden stavební rámek. Předcházím rojení pravidelným odběrem plodových rámků ( ve 4 týdenním intervalu od rozkvětu řepky do rozkvětu lípy srdčité...zpravidla 3 odběry po 2 plodových plástech ), abych oddálil vrchol síly do pozdního léta a tím udržel včelstva v rozvoji a předešel vzniku rojové nálady, která se při brzkém dosažení vrcholu u silných včelstev nezřídka kdy objevuje. Samozřejmě je součástí každé úspěšné protirojové metody umožnění včelstvu neomezenému vývoji spojené s předcházením omezení kladení matky vhodným rozšiřováním a udržováním nadbytku prostoru nejen pro plod ale i pro zásoby ( 8-9 nízkých nástavků na produkční včelstvo ).
Okouzlila mě metoda nadbytku trubců, protože by mi tím odpadly dva odběry plodu během roku, jež jsou pro mě nadbytečné, nevyužitelné na tvorbu oddělků.
Ale ještě nejsem plně rozhodnutý ji vyzkoušet, protože ji stále plně nevěřím. Nerad bych se připravil o medný výnos.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: Nadprodukce trubců ve vztahu k rojové náladě (27725) (27727)

Včely ve skutečnosti více medu nepřinesou. Omezí se ale ztráty, které vznikají rojením. To, že včelař tedy vytočí med z více nevyrojených včelstev, to je ten vyšší výnos.

_______________________________________________________________

No to jsem si taky myslel. Zajímavé by bylo srovnání medného výnosu včelstev s ,, normálním ,, zastoupením trubců, u kterých se neprojevila rojová nálada, a včelstev s nadbytkem trubců ošetřovaných stejným způsobem ve stejných podmínkách a se stejnou zimní sílou. Každopádně je omezování trubčiny nepřirozené.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.164.130) --- 3. 3. 2008
Narek predsedy P.Texla nad PSNV-CZ

Casopis -Vcelarstvi-je charakterisovan takto:s přihlednutin ke skutecnosti,ze je jedine periodikum obsahove orientovane na dany obor,ma pri sireni informaci k odborne i siroke laicke verejnosti nezastupitelne misto.Za tuto dezinformaci plati danovi poplatnici z rozpoctu Ceske republiky 25 mil.Kč na verejne prospesnou cinnost CSV.Za tyto nepravdive informace se stydim.Statni sprava odbor vcelarstvi Min.zemedelstvi se nam vyhyba.Ve -Zprave- o vcelarstvi neni zadna zminka o aktivitach PSNV ani casopisu M.V. Ani pres urgence se nepodarilo odstranit narizeni vlady v diskrimanaci pri cerpani evropske dotace na seminare poradane PSNV.

Chyba je ve statni sprave ? Legislativni rade vlady ?
Chyba je ze narikame na nespravnem miste a ze nevyzadujem dostatecnou cinnost od UKRK !

26.2. A.Pridal: Je to o nicem, jakakoliv snaha je v tomto smeru zbytecna*
znovu se ukazuje,ze vytvorit skupinu profesnich vcelaru v ramci CSV je v primem rozporu se zamery a zajmy obou skupin. tak jedna nebo druha,musi byt zakonite nespokojena.S ohledem na radu skutecnosti to musi byt,temer vzdy ta ktera je v mensine.Jedine reseni je vytvorit samostatny subjekt,ktery muze hajit sve zajmy bez jakehokoliv omezeni.Do te doby nez vznikne...plati to co je v predmetu mailu*

Ocekavejme ze meznikem k jasnosti hospodareni a*v CSV bude breznove zasedani UV a UKRK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 3. 3. 2008
Re: Nadprodukce trubců ve vztahu k rojové náladě (27725)

"Stále mi nejde do hlavy údajné zvýšení medného výnosu".

To je pouze nepřesná interpretace. Včely ve skutečnosti více medu nepřinesou. Omezí se ale ztráty, které vznikají rojením. To, že včelař tedy vytočí med z více nevyrojených včelstev, to je ten vyšší výnos. Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit. Smekám včelařský kolobouk před tím, jak autoři tuto metodu zpracovali a zpřístupnili široké včelařské veřejnosti.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 3. 3. 2008
Cim vice vcelar podcenuje zdravotni stav vcelstev, tim o vice svych vcelstev v dusledku napadeni varoazou dojde




http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=129987&238p=ODPOLEDNITN&238d=21.02.2008&238o=

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Nadprodukce trubců ve vztahu k rojové náladě

Zkoušel jste někdo Bičíkovu-Linhartovu metodu? Co jsem tak sondoval, více lidí podobně včelaří už více let a na rojení si neztěžují. Stále mi nejde do hlavy údajné zvýšení medného výnosu. Co si o tom myslíte Vy?
Když to vloni začalo, zprvu mi to připomínalo apríl, ale opravdu je to myšleno vážně.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586) (27719) (27722)

Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.

Uváděné výhody skleněných den:

,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,

Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy, septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.

,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,

Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?

,, Toto dno dobře provětrává ,,
,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,

Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.

,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,

Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva směrem dolů ?

Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.


S pozdravem...M. Václavek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 3. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27673)

Co se týká plnění tlakových lahví u hasičů, nesmějí to dělat. U nás mi to plní potápěči, 20 Kč za lahev 10l - i mi je zadarmo půjčili.
Dějí se to věci...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586) (27719)

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného

Žádné. Každé sklo se vytáhne a umyje v SAVU.To se dá včelstvo ještě zachránit.To není v dnešní situaci zanedbatelné.Rychlá diagnostika a celkem levná...
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708) (27710) (27716)

Jestli se nepletu, tak v Dolském vyvíječi to funguje tak, že tam vznikají
kapičky o žádané velikosti 1 - 3 mikrony a taky kapičky podstatně větší. Ty
potřebné aerosolové kapičky 1 - 3 mikrony mohou být jen velmi malý zlomek z
množství všech kapek, akorát že ty velké se odloučí už v přístroji a stečou
zpátky do sklenice s roztokem léčiva. Pokud má něco Dolský vyvíječ
nahradit, docela možná to bude fungovat na podobném principu, budou tam
vznikat i velké kapky, ale ty se budou přes nějaký odlučovač vracet. Tady je
zřejmě i důvod, proč Dolský vyvíjec potřebuje pro funkci tak velký příkon,
minimálně 750 wattový elektromotor kompresoru, takže příkon jdoucí do
vlastního vyvíječe ve formě stlačeného vzduchu bude pár stovek wattů, 500 ?
atd. Úplně by stačilo, kdyby se potřebný příkon srazil na 300 - 500 wattů.
To už se dá vytáhnout z jedné autobaterie 12 voltů a relativně levným a
lehkým střídačem převést na 220 voltů.
Mimochodem před snad dvěma roky se tady diskutovala možnost použít jako
zdroj aerosolu ultrazvukové odpařovače, ale nikdo nikde nenašel, jestli jsou
schopny kapky potřebné malé velikosti vyrobit. Nepokročil v tom někdo dál ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 6:24 PM
Subject: Re: kompresor


> Co na Dole obdivuji, tak skvělé návrhy obšlehů, které nakonec fungují
jinak
> a lépe něž samotné originály. Dolský vyvíječ se nedá nahradit ničím jiným,
> než zase podobně stejnou technickou koncepcí vývinu aerosolu. Možnosti
> upgrade nebo úplně jiné zpracování léčby nebulizací podle mého názoru
> ještě existují a čekají na vynálezce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27657) (27718)

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno


>>
> Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám
> všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno
> aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do
> B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586)

To je zajímavé. Jestli bych měl nějak zhodnotit skleněné dna, tak v žádném případě bych je ve velkém nezačal bez ověření zavádět do chovu. Jestli ale samotný popis výhod sděluje cituji:

"Nemocné včely vidíte už z dálky, protože znečistí sklo, ..."

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného.


.......
Pepča:>Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 2. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27657)

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do sítě.Horší je zdolat úředního šimla. Je třeba pracovat s předstihem/před zdražením/.Včasná reakce, platí to i pro včely. Proto se omlouvám, že se k tomu vracím se zpožděním.. Pro včely moc času nezbývá a už vůbec ne na složité výroby nebo složité včelaření, či hraní, jak se domníváte.Na názor dalších velkovčelařů, že moje řešení nejsou k využití odpovím.Určitě bych jako velkovčelař včelařil s minimální pracností, odpovídající dnešním požadavkům.Ani 12letého včelaře nenechám zvedat 5 nástavků, když mu stačí jeden, ale s potřebným zařízením, aby to zvládl sám. Včera si odvezl po roce začínající včelař 2 zdravá včelstva/ zatím na podložce bez jednoho kleštíka/. Další budou pokračovat. Připravujeme další akce např. jednoduchý přechod na jinou rámkovou míru u staršího včelaře a ještě složitější akce se včelami..Vše si dotujeme sami.To je to nejlepší co můžeme pro včelařství udělat, vychovat si nástupce.Méně podstatné je, pokud nechápu význam skleněného dna a následných věcí. Tady se s tím zabývat, či vyjadřovat, je jen na škodu věci.Nebo si ho ještě pracným způsobem vyrábět bez zkušeností a pak zjistit, že je k ničemu, když nevím jak se využívá, nebo jak se jednoduše vyrobí.Platí to i pro skleněné nástavky.
Na www.včely.kvalitně.cz , Technický rozvoj je skleněný program pro Vás co to zajímá.
Bohužel, bez peněz nelze obhájit svá práva .A bohatý, pologramotný podnikatel se může člověkovi ještě vysmívat.Takže důchodci vymýšlet jen pro sebe a nenechat se urážet.
B.V

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jeĹžek.obecnĂ˝ (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: Ach ta dna - casovy snimek vyroby (27702)

musi se to trosku z automatizovat, nedelat postune jedno dno za druhym,
ale od kazdeho dilu udelat najednou potrebny pocet kusu, takto si
nadelat vsechen material a nakonec to najednou smontovat a najednou
natrit... tim z automatizovanim by mohl jit cas na polovinu, jestli
jste to tedy takto nedelal :)

petr j.


Martin Olsak napsal(a):
> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.
>
> Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
> desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.
>
> Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',
>
> zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
> z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
> nejnutnejsi.
>
> Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
> Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde?
>
> Diky,
> Martin
>
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008
> 12:14
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708) (27710)

Co na Dole obdivuji, tak skvělé návrhy obšlehů, které nakonec fungují jinak a lépe něž samotné originály. Dolský vyvíječ se nedá nahradit ničím jiným, než zase podobně stejnou technickou koncepcí vývinu aerosolu. Možnosti upgrade nebo úplně jiné zpracování léčby nebulizací podle mého názoru ještě existují a čekají na vynálezce.

Vše ostatní - kompresorové nebo zvukové nebulizéry v podobě jaké obvykle jsou - určení pro inhalaci, jsou na nižším stupínku. Mají nadbytečné prvky, které stěžují samotnou realizaci léčby včelstev.

Aj by mne zajímalo kdo jmenovitě udělal návrh řešení prvního VATu.


.......
Pepan:>a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 3. 2008
Re: Ach ta dna - casovy snimek vyroby (27702)

Mé dna trvají asi 45 min včetně impregnace. Mám výrobu nanormovanou, mám to tak, že během pár dní začínám dokončovat sérii právě touto výrobou. A dna a víka jsou zkrátka brnkačka. Za 40 dnů musí být hotovo cca 100 den a 100 vík. Vše ostatní je hotovo. Uvidí se, ale letošní rok mi na ztráty při vyzimování vychází nejlíp za posleních 5 let. Takže úlová záloha ve skladu nebude ani stačit.

poznámka: nemám síťovaná dna, takže je to o nějaký úkon lehčí a hlavně levnější. Na hraní se síty nemám čas! Zběžnou diagnostiku lze provést jinak.

........
M.Olšák:> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708) (27710)

Nový stojí cca 2500, já ho koupil na internetu za 900.-Kč.
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:31 PM
Subject: Re: kompresor


a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 15:26:42
> ----------------------------------------
> A co takhle inhalátor co používají doktoři?
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
> Subject: Re: kompresor
>
>
> U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
> USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: kompresor
> > Datum: 02.3.2008 00:22:55
> > ----------------------------------------
> > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které
> > stoupá
> > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se
> > zředí
> > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi
> > jemných
> > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak
> > 20
> > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak
> > lékařství.
> > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> > ohledu na teplotu.
> > Zdravím, H.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 2. 3. 2008
Re: Evidence kočovných vozů (27701) (27711)

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PRAVNI_kocovne.doc
přímý odkaz na podmínky provozu kočovných vozů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708) (27710)

Před krátkým časem jsem se díval na střídače. Střídač, který umí z 24 voltů vyrobit 220 voltů při výkonu 1000 wattů se prodává za cca 3500, střídač 1500 wattů je o nějakou tisícovku více. Hmotnost je 3,5 - 5 kg. Ze dvou běžných startovacích baterií 12 voltů zapojených v sérii, aby se dostalo těch 24 voltů, pokud jsou baterie v dobrém stavu, by střídač dával výkon 1000 wattů po dobu jedné hodiny, v praxi by bylo jistých minimálně půl hodiny práce elektrického kompresoru. To už nějaká ošetřená včelstva dá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 2. 3. 2008
Re: Evidence kočovných vozů (27701)

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni
Asi v polovině těch odkazů je tam i o kočovných včelínech. Bohužel zlatá doba kočovných vozů je 15 let pryč. Tehdy stačilo se domluvit s traktoristou na čtvrtou hodinu ráno, včelín se převezl, traktorista potom roztrhal papír k přepravě a dostal stovku a bylo převezeno. Dneska se to všechno musí oběhat, penízky za traktor jen letí a pokud se stane nějaká havárie zaviněná tím kočovným vozem, včelař platí všechno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707) (27708)

a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 15:26:42
> ----------------------------------------
> A co takhle inhalátor co používají doktoři?
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
> Subject: Re: kompresor
>
>
> U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
> USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: kompresor
> > Datum: 02.3.2008 00:22:55
> > ----------------------------------------
> > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> > ohledu na teplotu.
> > Zdravím, H.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707)

A co tkhle inhalátor co používají doktoři?
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
Subject: Re: kompresor


U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698) (27707)

A co takhle inhalátor co používají doktoři?
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
Subject: Re: kompresor


U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697) (27698)

U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ? (27700)

Chce to trochu klidu. Spreje a běžné rozprašovače dělají kapky o velikosti
20 - 100 - 200 mikronů, proto taky ty kapky ulpí na stříkaném předmětu nebo
i jinde. Aerosol potřebuje kapky o velikosti 1 - 3 mikronů, kapky takové
velikosti nikde neulpívají, ale správně elektricky nabity zůstávají ve
vzduchu v úlu a i mezi včelami minuty.
K tomu přidáváni peněz místním důvěrníkům podle mně nakonec stejně dojde,
pokud se má současný systém, kdy léčení provádějí důvěrníci, dlouhodobě
zachovat. Důvěrníci musí dostat za léčení stejné odpovídající peníze, jako
by je dostal léčitel profesionál.

R. Polášek
.
----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 10:48 AM
Subject: SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ?


> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
> Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
> musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
> / varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my
> včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
> kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale
i
> otázka,jestli by to nebylo zneužito.
> Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to
> odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
> svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
> Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
> mají větší zodpovědnost a i pravomoc...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Re: Ach ta dna - casovy snimek vyroby (27702)

Mne klasické dno vychází zhruba taky tak.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "'Vcelarská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 12:15 PM
Subject: Ach ta dna - casovy snimek vyroby


> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.
>
> Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
> desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.
>
> Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na
'tupo',
>
> zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
> z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
> nejnutnejsi.
>
> Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
> Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji
nejde?
>
> Diky,
> Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 2. 3. 2008
Re: Evidence kočovných vozů (27701)

Evidence koč. není, zákon. pojištění také ne. Podrobnosti najdeš na www.vcelarství.cz Poznamenávám, že přesun těchto vozů po silnicích povoluje Odbor dopravy a měl by si předložit stanovisko majitele silnice a také mohou chtít stanovisko policie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 3. 2008
Re: Ach ta dna - casovy snimek vyroby (27702)

na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
.......
Podíval bych se do ceníku někoho, kdo prodává podobná dna a viděl bych.
Otázka je, co člověka baví víc. Nakupování a vydělávání peněz nebo výroba (a má taky dost času).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 2. 3. 2008
Ach ta dna - casovy snimek vyroby

Pratele,
dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
a to jeste nemam hotovy ochranny nater.

Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.

Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',

zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
nejnutnejsi.

Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde?

Diky,
Martin

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008
12:14

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K. (213.29.120.67) --- 2. 3. 2008
Evidence kočovných vozů

Omlouvám se,že má otázka se netýká daného tématu.Rád bych, kdyby mi někdo znalý mohl poradit v oblasti podmínek provozu kočovných vozů - jejich evidence a pod.Vím, že tato otázka již byla někde řešena ale nedovedu se zorientovat kde.Mám totiž možnost koupit koč.vůz a nevím,zda musí být někde evidovaný či se musí podrobit techn. prohlídce a pod.Místní naši kočovníci mi na tuto otázku nedovedou odpovědět. V případě přesunu jen platí zákonné pojištění a nic víc, někteří ani toto.Chtěl bych mít v této věci jasno.Děkuji za odpověď.
Pavel K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 2. 3. 2008
SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ?

Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
/ varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale i otázka,jestli by to nebylo zneužito.
Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
mají větší zodpovědnost a i pravomoc...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697)

Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetífumigací. Lubo

Môže to byť aj inak. Prečítajte si komentár č. 27 690. Myslím si, že tu pretrváva určitý stereotyp a ten treba prekonať.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 2. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674) (27697)

Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27674)

Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetí
fumigací

Luboš
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 8:54 PM
Subject: Re: kompresor


> Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a
> zavěsit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: vichřice (27695)

Určitě bude letos vše o měsíc dřív. I to počasí s bouřkou mi silně připomíná spíče 1. duben - apríl než 1. březen. Chvíli sluníčko, pak bouřka, silný déšť a kroupy , pak se to utiší a svítí slunce a zase silný déšť , prostě apríl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

88.100.95.205 (88.100.95.205) --- 1. 3. 2008
vichřice

Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Dnes před polednem nám na dvou stanovištích sházel vítr asi
15 vík,včely byly odkryty,tak jsme to včas opravili.Chvála bohu žádný úl / 50 / o 3 nástavkách nebyl svalen a včely to dobře přežily,letos vyzimovaly všechny dobře.Střemcha u nás na jihozápadní Moravě je již silně napučená,snad již žádné velké mrazy nepřijdou a bude vše nejméně o 3 týdny
dříve,tedy řepka a ovocné stromy.Asi se budeme muset tomu počasí také přizpůsobovat, i naše včely s těmi roztoči...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.146.7.98) --- 1. 3. 2008
vichřice

Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 1. 3. 2008
Re: proskleny ul ala fejeton v MV (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500) (27680) (27687)

Reakci s acetonem nemohu potvrdit ani vyvrátit (úl s plexisklem máme krátce). Ale po jednom aerosolování se nic s plexisklem nestalo.

Pokud jde o desinfekci, tak právě plexi mi přijde jednodušší. Lze jej provrtat v rozích a přichytit k nástavku hřebíčky. Při desinfekci jej odstraním, nástavek dám do parafínu a pak zase vrátím...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675)

Chci se zeptat jestli je na diskuzi někdo kdo včelaří v okresu Tábor zda neví jestli se bude na jaře natírat. Údajně měla být minulý týden nějaká porada na okresním svazu včelařů. Franta Díky za odpověď.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 20:59:00
> ----------------------------------------
> V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68%
> ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> > Předmět: Re: Zprávy.
> > Datum: 29.2.2008 19:05:39
> > ----------------------------------------
> > U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> > včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> > až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> > začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> > funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> > jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> > Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> > včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> > typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> > spolcích.Zdravím. Sobotka
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681) (27686) (27690)

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 3. 2008
Re: Sklenene dno- skúsenosti s amitrazom (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681) (27686)

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 3. 2008
Re: n?t?r plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652) (27655) (27659) (27667) (27670) (27677) (27678)

Uvědomte si, že varaóza se ani u nás neléčí, ale pouze potlačuje. Léčení je
stav, kdy se nákaza jednorázově vyřídí úplně, aby potom mohly na tom místě
prosperovat i včelstva vnímavé k té nákaze bez léčení. Potlačování je trvalý
stav, kdy je nutné používat ty léčiva pořád a kdy je nutné pořád preferovat
a vybírat včelstva co nejméně citlivé k nákaze. Spíše by se to mohlo napsat,
že v dlouhodobém výhledu je to přetlačování s varaózou. Jednou výzkumnící
objeví nová léčiva a nové postupy a varaóze ustupuje a včelaři si libují.
Když se nic nového dlouho neobjeví, varaóza zase začíná postupovat. Současná
situace je nejspíš způsobena tím, že k varaóze se poslední rok, dva roky
přidal nový spojenec - virové nákazy. Ty jsou zřejmě silně rozšířeny v
jižním Česku, takže tam včely hynou, i když včelaři léčili správně a spad
roztočů byl stejný jako předchozí roky, ale třeba na Moravě, zvláště tady na
severní, rozšířena tolik nejsou, takže tady včely nepadají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 10:47 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem
jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a
hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou
dobu!
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: kompresor (27653) (27654) (27671) (27673) (27685)

Tak to budu řešit i já a to již letos. Teda doufám, čekám jen na přelom ledna a února, kdy mi mají z Dolu poslat vyvíječ . Jen zapoměli napsat který rok. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 1. 3. 2008
Re: proskleny ul ala fejeton v MV (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500) (27680)

Místo plexi použij sklo. Plexi se poškrábe při čištění, musíš být opatrnější při desinfekci ožehem a nevím jak bude reagovat na aceton z aerosolu - nezmatní?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 3. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27681)

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76616 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27686 do č. 27746)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu