Včelařská konference

Z vlastní zkušenosti Vám mohu chov trubců (to je také nepřesná interpretace, ve skutečnosti se jedná pouze o to včely v tomto směru neomezovat, nepřekážet jim)jen doporučit

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano,včely samy si určují počet trubců,pokud jim včelař do plodiště/dvou / vloží třeba 2 stavební rámky,tyto vystaví na nich trubčinu a matka je zaklade.Pokud tak neučiní,včely
stejně přestaví dělničí buňky na trubčí na několika plástech a matka je zaklade.Čili resultát : včely se chovají tak,jak jsou po staletí zvyklé a i kdyby člověk chtěl je přizpůsobit k obrazu svému,nepodaří se mu to.
Z toho plyne toto ponaučení : když včelař vloží 1 - 2 stavební rámky do spodního a horního plodiště,včely zde vystaví trubčí dílo,matka je zaklade.Včelař může ty vystavené a zakladené rámky s trubčinou ve vhodném čase vyjmout a nahradit je novými stavebními rámkami.To je možno během roku opakovat řekněme 4 x .Pokud tak neučiní,
musí ty zkažené rámky trubčinou po sezoně vyřezat a vytavit
když se to tak vezme,vyjde to na stejno,protože včelař musí tak jako tak tavit černé a nevyhovující plásty.Ale to jsou někdy i světlé plásty,kterých je škoda.Takže pokud vložíte do plodišť rámky stavební,uchráníte si pěkně vystavené plásty dělničí.Nejsem toho názoru,že trubci jsou darmožrouti,jsou ve včelstvu velmi potřební a včelař může ovlivnit jejich líhnutí a na jakém místě se to koná...

Ano. Jsou i tací včelaři, kteří stavební rámky nepoužívají. Ti mají problémy s tím, že jim včely kazí dílo prostavováním trubčinou. Každé včelstvo si chce v produkčním období odchovávat trubce, vždyť jsou přenašeči genů.

O metodě LBV toho zatím moc nevím, protože vyšla ve Včelařství v květnu a to na vyzkoušení v mých Dadantech bylo pozdě. Dívám li se novým pohledem na svoje poznámky z posledních let, zdá se, že by mohla fungovat. Reakce na ní jsou silně rozpačité. Ing Titěra tvrdí, že odporuje všemu, co je napsáno v učebnicích genetiky a varuje před nezvladatelným navýšením roztočů. Př. Řeháček ji teoreticky odsoudil ihned a zbytečně se ztrapňuje odvoláváním se na mimojadernou dědičnost na kterou narazil u jednoho včelstva apod. Ani Anton ji nepřijal za svoji a má k ní výhrady. A tak bych mohl pokračovat. Já mluvil asi ze 4 včelaři, kteří ji použili a považují ji za super, včetně potvrzují TV matek a 100% nerojivost a více medu. Já ji letos nasadím u všech včelstev a tak na podzim už budu chytřejší. Navíc si rozdělím včelstva na několik skupin a budu zkoušet několik způsobů aplikace, které by u Dadantů přicházely do úvahy. Ono totiž vysvětlení nerojivosti nemusí být způsobeno nárůstem trubců, ale také silným výpadkem dělnic, z kterých se snadno stávají anatomické trubčice. Počítejte se mnou. V době před rojením je nesazeno u nástavkového úlu 5 - 6 stavebních rámků. Místo trubců by se z většiny buněk vylíhly včely a to dvě generace, to je 10 - 12 plástů tzn 36 plástů obsednutých včelami a to je nějakých včel!! A tak to budu zkoušet "po svém" protože co kdybych včely zachoval a trubci se odchovali jinde např nad plodištěm, co by tomu říkaly výnosy a pod?? Prostě nezbývá než zkoušet zkoušet a zkoušet. Navíc vyřezání trubčiny po slunovratu by se mohlo stát základním kamenem v boji proti varróze.Každopádně až půjdu někdy po Vinohradech půjčím si v UVTI Dawkinsnovu teorii sobeckého genu a možná i Slézání hory nepravděpodobnosti a pokusím se zjistit o čem to je a doufám, že na to moje inteligenco bude stačit. Zdraví R. S.

Myslím že úspěch tohoto postupu eliminace rojových nálad ( pokud-li opravdu je ) tak je založen na prostém faktu odčerpání nadbytku krmných kašiček v období vrcholu síly, nadbytečné krmné stravy, jež spotřebuje trubčí plod a vylíhlý trubci, nadbytečných kašiček, které by jinak konzumovali krmičky a tím pádem by se z nich stávali rojové včely - anatomické trubčice. Odůvodňování účinnosti přes genetiku je podle mě relativní ( opírá se o kontroverzní teorii sobeckého genu, se kterou ne každý genetiky souhlasí ) a kontraproduktivní.... pochybuji, že tímto způsobem průměrný včelař pochopí princip této metody.

S pozdravem...M. Václavek

Vidím to podobně jako M. Václavek. Protirojové účinky neomezené stavby trubců se dají vysvětlit mnohem jednodušeji - udržením rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou krmné kašičky. Neomezenou stavbu trubčiny provozuji již třetí sezónu. Funguje to, ovšem ne absolutně. Hlavně se nesmí v květnu "ucpat" úlový prostor pylem a nektarem. Naprosto však nesouhlasím s názorem autorů metody, že šlechtit na menší sklon k rojení nemá význam. Všechno je relativní.