Včelařská konference

Na druhou stranu to nahrávává různým podvodníkům a pod., což je zase pro podniky určitý problém (dlužníci a pod.)Úřad na OOÚ funguje a je docela otravnej, ale není o něm v médich moc slyšet.

Na lámání si hlavy máš ještě čas posuď to až budeš mít nasazovat medníky V tu dobu by včelstvo mělo obsedat alespoň 5 uliček a máš na to ještě dva měsíce Je zkontroluj zásoby a jeli tam matka a jestli klade V tu dobu tam můšeš použít brigádu a nebo zaměnit úl ze silnějšími To dno raděj zavři nic tím nepokazíš

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slab? odd?lek - co s n?m
> Datum: 08.3.2008 14:05:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou
> v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo.
> Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14
> dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ?
> Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
> _____________________________________________________________
>
> Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto
> byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného
> zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka
> v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních
> oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která
> podporuje plodování, v zimně nežádoucí.
>
> U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v
> neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj
> může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší
> včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a
> proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ),
> než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr
> počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako
> včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu
> znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která
> nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit
> plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva,
> které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.
>
> Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn )
> velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří
> kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by
> jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se
> praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí
> rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy,
> podtrhneme včelstva v rozvoji.
>
> Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip
> je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku
> včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén
> v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít
> sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento
> uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu
> předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak
> včelstvo bude sílit.
>
> Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny
> plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku.
> Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce.
> Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s
> přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo
> stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod,
> tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva
> rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v
> Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy.
> Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již
> připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při
> čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad
> plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.
>
> Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je
> potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe
> stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou
> včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli.
> Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>
>
>

Eeee tak zase tomuhle kapku rozumim, rč je zakazano používat z toho důvodu,
že nejen , že se dá z něj vyčíst datum narození pohlaví, ale i místo
narození a tak (první dve čisla za lomítkem), ale hlavne jak jste napsal je
to jediný a nejduležitější identifikátor a je zakazan hlavne kvuli pr a
jiným marketingovým firmám, protože Vás R4 jednoznačne identifikuje a to by
jste se divil, co všechno o vas časem zjistili (adresa, stav, zázemí,
zaměstnani, co mate za spotřebiče v domacnosti atd). Proto Vaše R4 má
sloužit jen pro jednani s úřady a soukromé subjekty pouze s Vaším písemným
souhlasem. Koneckonců Rč vzniklo na min sociálních věcí v 50 letech, aby Vas
dokazali identifikovat je to vlastne číslo socialni pojistky.

Ono totiž v jadru pudla je obchod s Našimi osobními údaji jeden s
nejvynosnějších na světe.

Zákon ani není paskvil, ale ma tu smůlu, že defakto není pořádn uřad který
by ho učinně prosazoval. Nebo jste snad slyšeli mimo nejkřiklavější připady
(udaje z perzonalek v popelnici) , že by někde zasáhly??? Ja ne...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Friday, March 07, 2008 6:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Seznam ekologických včelařů

Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého
lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný
identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob
číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte
povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani
neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo
natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní systém,
takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to
administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

A co tak dat na silnejsie vcelstvo mat. mriezku a na to slabsie vcelstvo tak na jeden mesiac. Ja to pouzivam, ak nie je podozrenie na chorobu u slabsieho vcelstva. A budete prekvapeny ako rychlo sa slabsie vcelstvo spameta. Po mesiaci spodne silnejsie vcelstvo dame vedla. Cast lietaviek zostane v slabsom vcelstve a cast v silnejsom. Este lepsie keby slabsie vcelstvo malo ocko a tade lietalo.
Miro

Odložit nastavek, dno vyplnit uteplivkami, senem, klidně i pomačkanými
novinami nebo jiným starým papírem, zakrýt igelitem, aby ho včely
nerozkousaly a potom na něho vrátit nastavek. Krajní jeden, dva rámky
vyhodit, místo nich vložit další uteplivky zase zabalené v igelitu, aby je
včely nerozkousaly. Na nastavek nasadit další prázdný nastavek, na rámky se
včelami dát igelit nebo i muší síto a na to zase tak 10 cm uteplivek. V
rámcích ponechaných v oddělku musí být dost zásob i prázdných buněk, 1 /3 až
1 /2 buněk by měly být zásoby, zbytek prázdné buňky. Víc uteplit oddělek už
dost dobře nejde. P
ozor na tenký mikrotenový igelit, ten rozkoušou, musí to být ten silnější.
Až obsadí i krajní rámky v oddělku, vyndají se z oddělku uteplivky a vrátí
se tam bývající rámky. Až začnou obsazovat i ty, odstraní se uteplení dna.
Uteplení strůpku se odstraní nakonec,až bude v květnu teplo.
Je tam jeden háček, podle některých pramenů se nastartuje květnové rojení už
když je v oddělku jenom pár ale plně obsazených rámků, to by mohlo být už za
měsíc po takovém uteplení, takže takhle uteplovaný i slabý oddělek se musí
více sledovat než silný oddělek s dostatkem prostoru bez uteplení. Pokud ale
ten oddělek pochází z dobré matky, je slabý z jiného důvodu, a přijde se v
květnu na to, že tam jsou rojové matečníky, je v současném nedostatku
včelstev docela dobré řešení ty rámky s matečníky rozstrkat a vytvořit z
tohoto oddělku několik dalších oddělků, takové rojové matečníky, hlavně
pokud jsou už zavíčkované, jsou pro rozmnožování včelstev mnohem lepší než v
podstatě nouzové matečníky zakládané v běžných oddělcích. Jen je třeba další
roky sledovat, jestli takové včelstvo není příliš náchylné na rojení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 9:36 AM
Subject: zasíované dno a jetě očko...


> Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
> slabý oddělek - co s ním
> Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl
> bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v
> současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám
> je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny
> jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám
je
> zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky
> podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.
>
>
> Díky za radu.
> Jiří

No, já na včelaření v maringotce - kočovném včelínu vzpomínám rád, začínal
jsem takhle, ale dnes skutečně už to není ono. Tam je hlavně to dilema
jestli nastavky, kde ta obsluha zabírá minimum času, ale vejde se jich málo
nebo zadováky, kde se dá těch úlů nacpat do včelína hodně, ale jeden kočovný
včelín plně osazený včelstvy v zadovácích znamená od května po srpen nedělat
téměř nic jiného než se hrabat v těch včelstvech. V minulosti bylo typické,
že takové včelíny měli buď důchodci nebo lidi, kteří měli takové povolání,
že byli zaměstnáni, ale mohli být hodně času u včel. Tehdy se to vyplatilo
trávit tolik času v tom včelíně, protože jeden takový kočovný včelín s 60
včelstvy v zadovácích vydělal za med tolik jako tehdy činil průměrný roční
výdělek
Dneska by se musely hlavně upravit zadováky, asi místo dvakrát po 14 rámcích
39 x 24 by takové zadováky musely mít 3x po 14 - 15 rámcích. Potom by nešlo
umístit více úlů než dva nad sebou, do šestimetrového vozu by se potom vešlo
maximálně 52 včelstev, pokud by se přípravna a vytáčení medu řešila zvenku
třeba stanem nebo maximálně do 30 včelstev, pokud by přípravna s medometem
byla uvnitř včelína. Rentabilní by takový včelín mohl být tehdy, pokud by se
platilo a dobře za opylování, potom by se mohlo ošetřování v těch zadovácích
více omezit jen na opatření zabraňující rojení a tak by se mohlo snížit dost
radikálně potřebné množství času nutné k ošetřování včelstev v zadovácích.
Kočovné včelíny by se potom mohly vyplatit místně zemědělci, pokud by byla
snadná dostupnost traktoru a pokud by v tom místě byla dostatečná síť
polních cest, kde by se ty včelíny mohly přesunovat bez vyřizování papírů.
Totiž při správné konstrukci úlů stačí u kočovných včelínů doslova jen pár
minut k přípravě na kočování, zavřou se česna, uvnitř se zajistí proti pádu
pár věcí a včelín se může připnout a jede se. Na rozdíl od samostatných úlů
na paletách, kde se ty úly musí nakládat a skládat.
Občas jsem uvažoval o variantě umístit dva nastavkové úly nad sebou a pro
práci je vysunovat, bohužel samostatné nastavkové úly mají proti kompatní
úlové baterii zadováků množství hluchých prostorů na šířku i na výšku, takže
by se jich do stejného prostoru i tak vešlo méně a práce hlavně na horní
řadě by byla práce spíše na žebříku, ale ještě jsem to neuzavřel. Možná budu
takhle přezimovávat nastavkové úly ve včelíně doma na zahradě, přes zimu by
včely byly ve včelíně ve dvou nastavcích 39x24 plus nějakých 20 cm na dno a
víko ve třech řadách nad sebou, od dubna by se většina těch úlů vyvezla
venku na letní stanoviště a někdy na konci září by se úly zase zůžily na ty
dva nastavky a dovezly zase zpátky na zimování do včelína.
Ale jinak, pokud by pro někoho byla lákavá práce v kočovných včelínech
oproti práci v klasicky umístěných samostatných nastavkových úlech na
paletách, domnívám se, že nyní pro nové včelíny by bylo asi nejlákavější
řešení používat převozné včelínové moduly převážené na samostatném
oddělitelném podvozku. Ten podvozek se potom může provozovat v rámci
klasického silničního schváleného zařízení, tudíž by se podroboval
pravidelným technickým prohlídkám a byl by jištěn běžným komerčním povinným,
případně havarijním pojištěním a potom taky těch včelínových modulů může být
více. Ten podvozek by potom klidně mohl být nějaký sérivý, třeba od oka by
šlo docela dost velký včelín udělat na podvozek používaný k transportu
osobních automobilů za nějakým větším osobákem za cenu trochu vyšších nároků
na kvalitu příjezdového cesty na stanoviště. Případně by se takový podvozek
mohl i půjčovat, za jednu noc by se určitě stihl obrátit vícekrát a převést
více včelínů.
Co se týká nedostatků kočovných včelínů, je to z velké části věc zvyku.
Málo prostoru jsem nikdy nějak nepociťoval, 20 let jsem dělal jen ve
včelínech a mít k dispozici jen uličku mezi úly širokou něco těsně přes
metr mně připadá úplně normální. Je třeba si zorganizovat, jak jednotlivé
bedny a nastavky umístit a po ruce mít hlavně ty, které potřebuji nejvíc. Je
to možné zorganizovat tak, že za hodinu práce v jednom včelstvu se vstává ze
židličky jen párkrát.
Vše nosit do schodů - to je skutečně problém, který dost dobře odstranit
nejde. Zase na nastavcích umístěných venku mně dost vadí kluzký povrch,
kolikrát je při práci ve včelách venku bláto, které klouže nebo i když je
sucho, stačí rozšlapat v zápalu práce se včelami nějaký silnější stonek a
klouže to taky. Uvnitř ve včelíně to klouže málokdy, i když tam jsou na
podlaze hladké krytiny.
Světlo - pro práci v zadovácích se musí přisvěcovat světlem, třeba baterkou,
aby se dobře trefilo rámky v kleštích do drážek nebo rámek dobře uchopil
kleštěmi nebo se vyřezalo to, co je potřeba a zbytečně se nerušily včely.
Hledání matky je možné pod světlíkem, prohlížet plod na rámku se musí venku.
Dneska ale by se už na to mohlo udělat kvalitní osvětlení z bílých LED diod
a nemuselo by se chodit ven vůbec.
Kuřák - to byl problém, včelař buď uzavřel prostor a byl doslova vyuzen (
skoro bych ale řekl, že vedle propolisu takové nakuřování výrazně zvyšovalo
životnost různých filcových a látkových uteplivek i vnitřků včelínů, o
včelařích si to tvrdit nedovoluji, v nastavcích umístěných samostatně venku
tyhlety uteplivky velice rychle odcházejí, plesniví atd.) nebo kuřák měl u
pootevřeného okna na takovém místě, že průvan kouř odnášel ven, ale dovnitř
létaly včely. Nyní připravuji předělávku bývalého kočovného včelínu na
stabilní, tam budou ve stropu dva odtahy na kouř z kuřláku dělané z
hliníkového obalu ze spreje zakomponovaného do střechy a zajištěného proti
včelám muším pletivem, kuřlák bude těsně pod stropem kouřit rovnou do
odtahu. Uvažoval jsem i o odtahu poháněném malým ventilátorkem napajeným
malým aku na 12 voltů, nevím ale, jak se motorek popere s dehty obsaženými v
kouři.
Pořádek a čistota - stejné nečistoty jako ve včelíně padají na zem i kolem
úlů venku, tam se ale ztratí v blátu. Ve včelíně je vhodné používat hladkou
podlahu, typicky vyřazené lino a po práci je třeba zamést, vodou a hadrem
nečistoty uklidit a ty voskové oškrábat.
Myši vadí ve včelínech spíš proto, že proti samostatným úlům se tam nechává
více věcí. Když ty věci nebudou volně venku, ale zavřené v dobré skříni,
myši se na ně nedostanou a v holém včelíně jen s zavřenými úly se ani
nebudou moc zdržovat. Jinak jsou schopné se pokusit sežrat klidně i
parafínovou svíčku nebo mýdlo. Zase pokud jsou ve včelíně různé pro člověka
nepřístupné prostory, třeba i vyplněné uteplivkou, polystyrenem, stávají se
útočištěm myší.
Sršni, vosy se musí podchytit během května, kdy je hnízdo malé. Do velikosti
několika centimetrů není problém hnízdo za šera rozmačkat mezi dvěma deskami
nebo shodit do igelitového pytlíku a vyhodit ven, nebo taky rozšlapat.
dneska bych se je asi pokusil v tom pytlíku prostě přemístit aspoň 20 metrů
daleko od včely, měly by být schpné se z něho prokousat.
Už raději končím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Včelaření v maringotce


> Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze
> negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz
> zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost
> srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl.
> Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci
> ve voze jsem se pravdu netěšil
> Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
> 2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty
> 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
> 3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek
> bylo pořád málo
> 4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy
> mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na
> několik minut)
> 5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel
> pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při
> neodstranění nelibě vonící.
> 6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
> 7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14
> dní hnízdo sršňů.
> Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
> Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa
> která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke
> značnému snížení produktivity práce.

Slovenská televize - druhý program (STV-2) bude vysílat v úterý 11.3.2008 od
20 hodin francouzský dokumentární seriál PARAZITI 2/8 - "Mutované včely".
Opakování bude ve středu 12.3.2008 od 10,40 hodin také na STV-2.

Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.

_____________________________________________________________

Otevřené drátěné dno není pro tak slabé včelstvo žádným přínosem, proto byste ho měl raději nechat zúžený. Mnou propagovaný efekt vzdušného zimování, tzv. ,,komínový efekt v úlu,, ( plně otevřené drátěné dno + očka v horních nástavcích ), je třeba teď v předjaří přerušit uzavřením horních oček a zúžením drátěného dna. Tím docílíme vyšší vlhkosti v úlu, která podporuje plodování, v zimně nežádoucí.

U tak slabého včelstva bych rozhodně uvažoval o uteplení, protože v neutepleném prostředí neskýtá záruku plnohodnotného rozvoje. Navíc se u něj může projevit nosema, která by ho s velkou pravděpodobností zničila. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky ( jak zásoby tak tepelné požadavky ), než na včelstva silnější, která mají vždy relativně méně plodu ( poměr počtu buněk plodu k počtu včel ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu jako včelstva slabší. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu znatelně více plodu něž včel. V tomto stavu je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče chránící plodové hnízdo, a může krmit plod. Pokud se uteplení provede správně, urychlí rozvoj slabého včelstva, které se pak v létě může počtem včel vyrovnat se včelstvy od zimy silnými.

Uteplení se často provádí špatně. Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Já doporučuji vnitřní uteplení, vhodné pro rozvoj slabého včelstva. Princip je takový, že se odeberou krajní rámky v plodových nástavcích až k sedisku včel, přičemž se na obě strany sediska vloží uteplivka ( nejlépe polystyrén v rámu doléhajícím ke stěnám nástavku... rám je vhodné z obou stran pobít sololitem, abychom včelám zabránili vykousávat polystyrén ). Pod tento uteplený prostor se vloží nástavek s obebranými rámky, abychom včelstvu předem vytvořily místo pro budoucí rozšiřující se sedisko včel, jak včelstvo bude sílit.

Tento sytém není založen na dokonalé izolaci. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěnu tvoří neuteplená stěna nástavku. Není to vůbec na závadu za předpokladu, že na úl odpoledne svítí slunce. Tento systém uteplení totiž kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních dnech se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobném principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Při mé modifikaci není prostor úlu omezen, pod plodištěm jsou již připravené rozšiřovací nástavky. Růst probíhá přirozeně od shora dolů, při čemž je plodové těleso stlačováno do spodních pater ukládáním medu nad plod. Mateří mřížku není při tomto způsobu rozšiřovaní nutné používat.

Pokud včely nenavštěvují zdroj nezávadné vody v těsné blízkosti úlů, je potřeba v průběhu předjaří včelstvům dodávat vodu přímo do úlu a to nejlépe stropem ( stačí sklenicí prosakovacím způsobem ). Za chladných dnů nemohou včely vyletovat pro vodu na velkou vzdálenost, protože by zkřehli. Nedostatek vody v předjaří brzdí rozvoj.


S pozdravem...M. Václavek

Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 3. 2008
slabý oddělek - co s ním
Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří
-----------------------------------------------------------

Milý Jirko,asi to nebude k ničemu,ale dá se věřit tomu,že i když jsi takto nešťastně začal a taky tak skončíš,že na včelařinu nezanevřeš a začneš znovu,ale již trochu jinak.
Osvěta je nutností,netřeba věřit každému,kdo Ti asi radil.
Také ve včelařině se nedá vše uspěchat...

Děkuji všem, kteří sem napsali svoje zkušenosti s tvorbou oddělků. Chtěl bych se ještě zeptat na oddělek, který mi přezimoval, ale včelky jsou v současné době jenom ve třech uličkách, zdá se mi, že jich je tam málo. Mám je na celozasíťovaném dně, nástavek má očko (otevřel jsem ho). Před 14 dny jsem vrátil do nástavku rámky, je jich tam 11. Neudělal jsem chybu ? Mám je zúžit a pod síťované dno dát šuplík, aby nebyl průvan, abych včelky podpořil v plodování ? Když je pěkně, nosí pyl, nechtěl bych jej zrušit.


Díky za radu.
Jiří

Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl. Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci ve voze jsem se pravdu netěšil
Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek bylo pořád málo
4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na několik minut)
5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při neodstranění nelibě vonící.
6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14 dní hnízdo sršňů.
Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke značnému snížení produktivity práce.

Já sena to dívám ještě jinak Rozvoj včelstva trvá + - 4 měsíce celou tu dobu stoupá i varoaza Udělám li nátěr plodu varoa začíná od začátku a do koce letních generací jí zbývají cca 3 měsíce Avšak vložím li do včelstva na začátku května formidol jsem v polovině tohoto rozvoje a do nasazení gabonů na rozvoj varoi zbývajíl jen něco málo přes 2 měsíce Zdá se mi , že v případě jarního léčení je práce kvapná málo platná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete
> Datum: 07.3.2008 20:19:31
> ----------------------------------------
> Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
> něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
> - úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
> se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
> zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
> toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
> podstatě tří organizací..
> Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
> červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
> pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
> krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
> nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
> snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
> zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
> infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
> použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
> už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
> tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
> 50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
> Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
> kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
> ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
> nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
> dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
> Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
> mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
> Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
> nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
> Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
> žádnou snůšku!!!
> Radek
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Pol?ek
> Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete
>
> Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
> začíná
> právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
> oficiálně
> není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
> léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
> kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
> srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
> léčilo
> proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
> u
> Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
> medu
> měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
> 92
> jen v době po snůšce.
>
>
>
>

Polský obchodní řetězec Žabka, který od loňska vlastní skupina Penta, se zabydluje v Česku.

Zdravím Dušane.Ještě před zimou mi jeden pán nabízel maringotku.Je to kousek od Boru u Tachova.Pokud máte zájem pošlu vám číslo na toho člověka.Míra

Včelaření v maringotce už nejméně 10 let jen dobíhá. Podstatně se zdražil
převoz, traktor je drahý a zvětšil se používaný objem úlu pro včely, aby se
neztrácelo množství času a energie na potlačování rojení, takže dřív běžně
používaný zadovák nevyhovuje. Nastavkových úlů se tam zase vejde příliš
málo, aby se kvůli nákladům na převozy, o pořizovací ceně maringotky
nemluvě, rentovaly. Proti nastavkovým úlům umístěným venku a převážených na
obyčejném přívěsu za auto nemají maringotky ekonomikou provozu vůbec šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan" <placatejknedlik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:45 PM
Subject: Včelaření v maringotce


> Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce,
> popř. nějekou mar. k prodeji.

Zákon o ochraně osobních údajů je skutečně paskvil. Zákonodárci nevyhradili
použití rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru jen pro vyhrazené
databáze s citlivými údaji a nezamezili zveřejňování rodných čísel jako
součástí různých dokumentů na internetu.
V místním honebním společenstvu kvůli zákonu museli rodná čísla vymazat a
nahradit daty narození.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 6:51 PM
Subject: Re: Seznam ekologických včelařů


> Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého
> lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný
> identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob
> číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte
> povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani
> neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo
> natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní
systém,
> takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to
> administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Včelařím ve výšce asi 330 m n. m. V červenci je přece snůška z lip
malokvětých, která u některých lip ojediněle trvá až do začátku srpna. Lípy
jako stromy mají kořeny hluboko, takže sucho kromě absolutně
katastrofálního, kdy usychá tráva a mladé stromky, nepůsobí. Citlivost na
sucho potom záleží na krajině, kde za socialismu dali každý pramen, bahniště
a potok do rour, aby bylo více místa na pole a louky, je sucho problém. Kde
je členitá krajina a tyto vodoteče jsou otevřené, doplňují odparem vlhkost
do vzduchu, dokáží žít rostliny, hlavně na lukách a krajích lesa a cest,
celé měsíce z rosy. Na stanovišti mám nasazenou netýkavku žláznatou, což je
rostlina evidentně vyžadující množství vody. Stanoviště je dva tři metry
vysoko nad hladinou vody v potoku, pokud tam je voda a je vzdáleno od potoka
takových 10 metrů na kraji lesa kolem potoka, nezaznamenal jsem, že by tam
nějaká netýkavka v posledních 5 letech, kdy byla nejméně 3 roky sucha,
zaschla. I když je hodně sucho, časně ráno po chladnější noci tam bývají
rostliny úplně mokré od rosy jako postříkané vodou.
S tou snůškou v srpnu se to má tak. Když budu hladový po medu a na to
stanoviště naperu 10 - 20 včelstev, tak všechny z nich naplno snáší med z
řepky v květnu, pokud ji tam na okolní pole zemědělci nasejí a potom z
jiných rostlin celý květen a část června. pak je to slabší a lipová snůška v
červenco je potom spíš podněcovací pro udržení včelstev v plné síle do srpna
a než na vytáčení nějakého velkého množství medu kromě obzvlášť dobrých let.
A v srpnu by tyto včely bez krmení cukrem hladověly. Když tam dám 3 - 5
včelstev, tak naplno snášejí v květnu, červnu, lípy a medovici v červenci a
nějaká snůška se najde i v srpnu, i když je sucho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:19 PM
Subject: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete


Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Ten seznam je z oficiálních stránek min. zemědělství. A myslím že je vše v pořádku a není se čeho obávat. Nejsou tam jen včelaři. Přikládám odkaz. http://www.mze.cz/Index.aspx?deploy=539&typ=2&ch=73&ids=539&val=539
Olouvám se všem které jsem k smrti vyděsil uveřejněním tohoto seznamu. Měl jsem zřejmě hned uvést i zdroj.

Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce, popř. nějekou mar. k prodeji.

Tak prodej 6 oddelků po 600 kč a máš to i se ziskem a každý kupec bude
rád za jistotu, že si nezavleče mor... Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pep?k
Sent: Thursday, March 06, 2008 6:38 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Podm?nky prodeje matek a odd?lk?

Tyto podmínky se zdají být poněkud podivné.
Prodejce oddělků musí mít vyšetřená včelstva na mor plodu.To je jistě
správné,ale většina drobných včelařů nedá 450 Kč za tento rozbor aby
potom
prodal 2 nebo 3 oddělky a to za pětistovku.
Prodejce matek musí mít veterinární atest.Aby ho dostal musí nechat
udělat
rozbory na nosemozu,akarinosu,varroazu a mor včelího plodu.
Nezdá se vám,že ten první může klidně prodávat oddělky s Varroou a
nosematické.O matkách ani nemluvě.
Tak se mi zdá ,že častou překážkou Českého včelařství jsme mi sami, tím
co
vymýšlíme za ptákoviny.
Ještě k těm ptákovinám,na západ od nás jsme navštívili jednoho eko
včelaře
na jeho ekofarmě.Ukázal nám jak vše dělá a pak došlo na otázky.Jedna ze
základních otázek byla,co okolní zemědělci?Ti nepoužívají hnojiv a
chemických prostředků? Včelař nechápal otázku!Když během několika minut
byla opakována snad 5 x řekl.Já nevím předpokládám,že je to drahé a tak
se
snaží dávat jen nějnutnější dávky.Jako odpověď to nestačilo a přišla
opět
stejná otázka.Včelař zase nechápal,ale odpověděl trochu
podrážděně.Německá
firma ,která můj med vykupuje mi dala podmínky ty já dodržuji! Firma si
to
kontroluje 2 až 3 x v průběhu roku.
Postřehli jste ten rozdíl? Oni dostanou podmínky a ty prostě dodržují a
hotovo.
My dostat podmínky tak hned špekulujem jak je obejít a ti nahoře chtějí
těm
vyč.....ům to co nejvíce znepříjemnit a vyjde s toho typická Česká
ptákovina,která už skoro nejde splnit a tak potom mudrují i ti
poctivější.
Na konci vás napadne výrok Lenina.? Ne to jsem popletl, kdo to řekl za
vším
hledej ženu.? Ne to jsem zase popletl.Za vším hledej peníze,dotace a
zisky
různých ..... a pro samotného včelaře? Nula od nuly pojde.

Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Zákon o ochraně osobních údajů je paskvil. Zakázal rodné číslo, ze kterého lze vyčíst věk a pohlaví, ale nezavedl jiný obecně použitelný jednoznačný identifikátor fyzické osoby. Na západě se běžně používá u fyzických osob číslo pojištění. A tak je zákon zase polotovar. Daňové doklady máte povinnost uchovávat 10 let a je-li tam RČ, tak bych to neřešil a ani neriskoval. Je to střet dvou legislativních norem, takže když by to šlo natvrdo, musí to skončit u soudu. Bohužel nemáme precedentní právní systém, takže každý soudce to může posoudit jinak. Bylo rozumné, že to administrátor smazal, ale by stačilo smazat ta RČ.

Příspěvek s uvedenými rodnými čísly jsem raději smazal. Domnívám se, že takový údaj by se měl poskytovat jen se souhlasem dotčené osoby (resp. měla by jej poskytovat jen ona dotčená osoba).

Včelaře s oběma stejnými jmény je možno odlišit označením obce, ve které působí.

Omlouvám se, jestli to někdo pociťuje jako cenzurní zásah. Myslím, že problematika osobních údajů je dosti citlivá a ožehavá oblast, a údaje jsou snadno zneužitelné.


J.P.B. (správce)

Letos na jaře vám žádný komerční včelař oddělky neprodá, leda by pro vás byla rozumná cena několik tisíc. Máte malou šanci výhodně sehnat maximálně pozůstalost.Z přezimovaného oddělku se dá nadělat několik nových a poptávka letos bude velká. Oddělky na prodej ve velkém dělám již 6 let a letos asi nebudu schopen uspokojit poptávku, podobně jako v roce 2003. Kdo neobjedná včas, bude v létě marně shánět. Pokud budou dotace na obnovu stavů, půjde cena oddělků hodně přes 1000 Kč. U mě je možné sehnat oddělky nejdříve v polovině května. Pokud budete mít zájem o ceník a další informace, pište na b.gruna/zavináč/seznam.cz (inzeruji též ve Včelařských novinách a v Moderním včelaři)
Bronislav Gruna
----------------------------------
zcela určitě nejsem jediný, kdo přišel o včely. Vyzkoušel jsem skoro všechny velkovčelaře, ale s negativním výsledkem a proto využívám možnosti této konference, kterou sleduji již dlouhá léta:

Prosím, kdo by byl ochoten prodat 2-3 vyzimované oddělky?

Nejlépe na plzeňsku. Rozumnou cenu budu respektovat.

Děkuji

T. Kohoutek

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/192-vandalov-zniili-u-sezimova-st-20-velstev.html

Jinak je pravda, že rodné číslo se dá získat z veřejných rejstříků firem a podnikatelů, ale já jsem taky narazil na to, že některé firmy tam tyhle věci už nemají. Je tam adresa, číslo mobilu na jednatele a to je všechno.

Já ten zákon o ochraně údajů přesně neznám. Jenom vím, že dneska, když je potřeba někomu dávat rodné číslo a další citlivé údaje, musí mi dát potvrzení o tom, že tyto údaje bude podle toho zákona chránit a tuším musí být i nějak evidován. Rodné číslo totiž slouží jako klíčový údaj ve všech státem spravovaných databázích, ke kterým mají přístup desítky tisíc úředníků. Kdo v tom umí chodit, stačí mu tedy to rodné číslo a zjistí o tom člověku všechno, zdravotní stav, majetek, daně až po policejní záznamy. V lepším případě to potom použije na cílené nabídky na míru léků, zdravotních pomůcek, půjček atd, v horším na přípravu nějakého podvodu. Dokud nebyl zákon na ochranu osobních údajů, zjednodušovali si to i tvůrci soukromých databází a volili jako klíč taky to rodné číslo, tím se rodné číslo dostalo do spousty různých databází, kde by jinak nemuselo být.

Dobrý den,
zcela určitě nejsem jediný, kdo přišel o včely. Vyzkoušel jsem skoro všechny velkovčelaře, ale s negativním výsledkem a proto využívám možnosti této konference, kterou sleduji již dlouhá léta:

Prosím, kdo by byl ochoten prodat 2-3 vyzimované oddělky?

Nejlépe na plzeňsku. Rozumnou cenu budu respektovat.

Děkuji

T. Kohoutek

Taky mě to napadlo, že ty rodná čísla je třeba smazat. Odkud vůbec ten seznam biovčelařů je?
----------
Nic není tak jednoduchého, jak se interpretuje.

To mám smazat účetnictví s DPH, které deset let musím archivovat? DIČ fyzických osob je rodné číslo.
A to se má vymazat obchodní rejstřík? A tam ke všemu jsou vidět obraty i zisky firem, tedy společníků. S rodným číslem a i adresou bydliště.

Jak mám poznat Josefa Nováka Biovčelaře od Josefa Nováka?
Když mají živnosťák, tak podle IČa, když ne tak jen podle rodného čísla.

Nemůžu zveřejnit RČ třeba zaměstnanců, tady je dokonce v rozporu se zákonem zveřejňování mailových adres. Tedy v inzerci je porušením zákona - napídky pošleta na mail vonasek.josef/=/firma.cz , správně má být v inzerátu poptavky/=/firma.cz.

Ale pokud někdo požádá o zápis do nějakého veřejného seznamu (třeba Obchodní rejstřík, seznam agentů :-) atd.)
tak s tím musí počítat. Nikdo nikoho nenutí žádat o BIO dekret atd.

Například chybějící rodné číslo z uvedeném seznamu získá každý v seznamu daňových subjektů - pokud to josu plátci DPH, a to v některých případech jsou.

Karel

Taky mě to napadlo, že ty rodná čísla je třeba smazat. Odkud vůbec ten seznam biovčelařů je?

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo začíná právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska oficiálně není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se léčilo proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit, u Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani medu měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA 92 jen v době po snůšce.

Tak jak se tesime na dotace? Prý to bude až 2000,- Kč.

Uveřejňování rodných čísel je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Tento článek je třeba smazat!!!

Tyto podmínky se zdají být poněkud podivné.
Prodejce oddělků musí mít vyšetřená včelstva na mor plodu.To je jistě správné,ale většina drobných včelařů nedá 450 Kč za tento rozbor aby potom prodal 2 nebo 3 oddělky a to za pětistovku.
Prodejce matek musí mít veterinární atest.Aby ho dostal musí nechat udělat rozbory na nosemozu,akarinosu,varroazu a mor včelího plodu.
Nezdá se vám,že ten první může klidně prodávat oddělky s Varroou a nosematické.O matkách ani nemluvě.
Tak se mi zdá ,že častou překážkou Českého včelařství jsme mi sami, tím co vymýšlíme za ptákoviny.
Ještě k těm ptákovinám,na západ od nás jsme navštívili jednoho eko včelaře na jeho ekofarmě.Ukázal nám jak vše dělá a pak došlo na otázky.Jedna ze základních otázek byla,co okolní zemědělci?Ti nepoužívají hnojiv a chemických prostředků? Včelař nechápal otázku!Když během několika minut byla opakována snad 5 x řekl.Já nevím předpokládám,že je to drahé a tak se snaží dávat jen nějnutnější dávky.Jako odpověď to nestačilo a přišla opět stejná otázka.Včelař zase nechápal,ale odpověděl trochu podrážděně.Německá firma ,která můj med vykupuje mi dala podmínky ty já dodržuji! Firma si to kontroluje 2 až 3 x v průběhu roku.
Postřehli jste ten rozdíl? Oni dostanou podmínky a ty prostě dodržují a hotovo.
My dostat podmínky tak hned špekulujem jak je obejít a ti nahoře chtějí těm vyč.....ům to co nejvíce znepříjemnit a vyjde s toho typická Česká ptákovina,která už skoro nejde splnit a tak potom mudrují i ti poctivější.
Na konci vás napadne výrok Lenina.? Ne to jsem popletl, kdo to řekl za vším hledej ženu.? Ne to jsem zase popletl.Za vším hledej peníze,dotace a zisky různých ..... a pro samotného včelaře? Nula od nuly pojde.

DO DESÍTI PROCENT JE TO NORMÁLNÍ STAV

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Bo?ek <pbosek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varo?za
> Datum: 06.3.2008 18:10:12
> ----------------------------------------
> Chtěl bich se také zeptat ostatních včelařů jaký mají názor
> na varoázu v ČR. (mně uhynulo na následky nákazy roztočem varoa destruktor
> jedno včelstvo )
>
>
>

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Chtěl bich se také zeptat ostatních včelařů jaký mají názor
na varoázu v ČR. (mně uhynulo na následky nákazy roztočem varoa destruktor jedno včelstvo )

vorja: >Tyto alternativní prostředky musíme znát. Musíme vědět, které to jsou, jakou mají účinnost a kdy je použít. K tomu by mohla být nápomocná i táto konference.<
......

Je zcela jisté, že až tak velký zájem natom lidé z různých s.r.o., kteří jsou výrobci léčiv nemají. Např. počítal jsem jak bych byl natom s amitrazem a už při koupi 1l nemusím vůbec shánět dotace, protože zkrátka je to tak levné! ZO by měly zpozornět, protože je to určité odlehčení jejich administrativní práce, z které nakonec má zisk někdo jiný.


Ale aby to nebylo jen takové pravdivé a holé. Našel jsem zajímavý hodnotící zdroj s mnoha dalšími (i ceny) ohledně léčiv a alternativ (rostliný olej a tp. oleje) a dal jsem to i na svůj web. Stojí zato vědět jak si jinde ve světě stojí. (je to v angličtině)





Původní odkaz: http://www.biosecurity.govt.nz/pests-diseases/animals/varroa/paper/varroa-treatment-options.htm

... a abych to pořád nemusel hledat, tak jsem to přidal do archívu a zveřejnil na:

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=852:celkove-zhodnoceni-lecebnych-prostredku-a-postupu-v-boji-proti-varoaze-na-novem-zelande&catid=61:odborne-publikace&Itemid=56

Já ve Vídni viděl med od 8 do 10€, avšak oběd v bufetu ve středu města stál i s pivem 13€

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena v holandskem supermarketu
> Datum: 06.3.2008 10:54:50
> ----------------------------------------
> Poslední akce v Plusu byla bez omezení( cca před 14 dny), takže jsem trochu
> přetížil auto a mám doma celou paletu (720 kg á 14,90).
> Jen jsem u pokladny zaplatil a paletu mi vyvezly na rampu (ale 2 dny před
> akcí, jsem si to domluvil s vedoucí a prostě objednala o moji paletu více a
> koukal jsem že ho měli dostatek, neboť ho za tuto cenu celý týden).
>
>
>

Poslední akce v Plusu byla bez omezení( cca před 14 dny), takže jsem trochu přetížil auto a mám doma celou paletu (720 kg á 14,90).
Jen jsem u pokladny zaplatil a paletu mi vyvezly na rampu (ale 2 dny před akcí, jsem si to domluvil s vedoucí a prostě objednala o moji paletu více a koukal jsem že ho měli dostatek, neboť ho za tuto cenu celý týden).

Pozozrně si prohlédněte Obě populační křivky a je tom jasně vidět kdy se ojevujě prudký poles včes u včel a vzestup u varoy a to je ten přesný čas vložení Gabonů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nadprodukce trubc? ve vztahu k rojov? n?lad?
> Datum: 06.3.2008 05:06:54
> ----------------------------------------
> Potíž je v tom, že VD se množí rychleji a více než včely. Populační křivka
> rozvoje včel a VD není stejná. Zatímco včely mají vrchol rozvoje v době
> slunovratu, VD až první týden v září. Ze začátku je rozvoj VD pomalejší než
> rozvoj včel. Později s nástupem chovu trubců je rozvoj VD mnohem větší, než
> u včel. Z toho vyplývá, že VD svým rozvojem (spolu s viry a dalšími
> nemocemi) naše včely zcela převálcuje. Včely se mu samy nedovedou bránit.
> Je to cizí vetřelec a ony nejsou na to přizpůsobené. Musí pomoci včelař a
> to přísným dodržováním předepsaných a doporučených léčení. Pokud chce mít
> včelař včely, pak v případě že oficielní metody nestačí, měl by sáhnout na
> další účinné alternativní metody léčené a to správným prostředkem a v pravý
> čas. Tyto alternativní prostředky musíme znát. Musíme vědět, které to
> jsou, jakou mají účinnost a kdy je použít. K tomu by mohla být nápomocná i
> táto konference.
> Zdravím, H.
>
>
>

Optimální doba je plný rozkvět řepky, nebo ovocných stromů nebo smetánky -
pampelišky někdy v první polovině května. Je to kompromis mezi chladnými
nocemi a dny, kdy včely na rámku musí udržet teplotu 35 st C, aby plod
nezachladl a mezi tím, aby pro dobu, kdy už nová matka klade vajíčka a včely
v oddělku odchovávají plod a oddělek se snaží rozvíjet, se využilo období s
vysokou nabídkou nektaru a pylu v květnu a části června, později nabídka
nektaru a pylu v prostředí klesá, zatímco počet včel v produkčních
včelstvech roste a mohou se tím stát pro oddělek konkurentem. Setřepat na
rámek včely ještě z dalšího rámku je velice vhodné, staré včely se vrátí do
původního úlu a mlaďušky by na udržování teploty nemusely stačit. Taky
mateří kašičky na krmení larev v matečníkách by včely mohly mít méně a tím
by matka byla méně kvalitní. V červnu se musí dávat do oddělku nejméně 2 - 3
rámky s plodem, v červenci 6 - 8 rámků. Nebezpečí je vylupování oddělků
okolními včelstvy, proto na rozdíl od produkčních včelstev je vhodné
používat očka, které ještě případně přitěsnit na malinké česínko. Kritická
období jsou dvě, první je v době, kdy se začínají líhnout první včely nové
matky, protože těch je ještě málo a původní včely jsou již opotřebované a
ubývají. Potom jsou kritická období v dobách bez snůšky a v srpnu před
krmením na zimu, pokud v té době nebude mít oddělek dost včel na vlastní
obranu, bude okolními včelstvy vyloupen a zničen. Naopak zhruba do konce
května - poloviny června se zlodějky neobjevují, tehdy může být oddělek i
hodně slabý a česno hodně velké a vylupování se nekoná.
Rámek jen s vajíčky nestačí, protože na takovém rámku se nachází málo
včel mlaďušek, v oddělku by mohl být takový rámek opuštěn a vajíčka zničeny.
Měly by tam být ideálně i mladé larvičky, které svou vůní včely přitahují.
Není ale problém, když tam bude i kus zavíčkovaného plodu, musí tam být jen
nějaká větší plocha plocha nejmladších larviček.
Teoreticky stačí, když se ten rámek s plodem vloží s zásobami a vodou a
zbytek úlu zarovná plásty nebo jen mezistěnami. Potom se na ten úl může
zapomenout až do doby, kdy bude třeba dát cukr na krmení na zimu. Prakticky
je vhodné oddělek sledovat. Po 7 - 10 dnech po vytvoření oddělku se v něm
zničí nejstarší matečníky, ty jsou založeny na starých dělničích larvičkách,
proto by z nich matky byly nekvalitní, ale taková matka by se vylíhla jako
první a ostaní matečníky by zničila. Pokud jsou všechny matečníky už
zavíčkované, musí se stáří odhadnout podle okousání matečníků a podle
okolního plodu. Potom se kontroluje po dalších 14 - 21 dnech. Informativně
se najde matečník, ze kterého se vylíhla matka, je v něm pravidelný kruhový
otvor ostatní matečníky budou vykousané z boku. Potom se hledá matka a
nakladený plod, matka by už měla být oplozená a klást. Pokud se nenajdou,
přidává se odjinud rámek s vajíčky a mladým plodem na plodovou zkoušku, když
se z úlu matka ztratila, včely na plástu narazí další matečníky. Pak je na
zamyšlení, jestli matečníky zrušit, plást vrátit zpátky a včely z oddělku
vytřepat a oddělek zrušit nebo naopak přidat další včely, rámky s plodem a
dát oddělku druhou šanci. Když je v oddělku zhruba první dm2 zavíčkovaného
plodu, je vhodná doba na první hodnocení kvality matky, zavíčkovaný plod
musí být celistvý a bez trubčích buněk. Pokud takový není, s největší
pravděpodobností nebude včelstvo nejlepší případně bude matka ještě tentýž
rok vyměněna tichou výměnou. V tuto dobu se taky nové matky dobře značí,
oddělek má málo včel, takže se matka dobře hledá a matka je kvůli kladení
obvykle zavalitá a málo pohyblivá. I když někdy ještě dokáže uletět, takže
pozor. Dále se jen hlídá, jak se oddělek rozrůstá a když plod a zásoby jsou
téměř na všech rámcích, podsazuje se druhý nastavek, aby do zimy šlo už
plnohodnostné včelstvo. Pokud jsou v oddělku místo prázdných rámků
mezistěny, v létě se občas přehodí dovnitř plodového hnízda, včely je
rychleji vystaví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2008 6:03 PM
Subject: Re:Tvorba odd?lk?


Ze včelstev které máš V době kdy budeš nasazovat medníky z plodiště vyjmi
jedem rámek s čerstvě nakladenými vajíčky ( ještě stojí v buňce) jeden plát
s medem jede prázdný plást který nacákáš plný vody To všechno vložíš do
prázdného nástavku a obložíš zprázdnými plásty Múžež k tomu ještě sklepnou
včely z dalšího plástu TO JE VŠE mŮŽEŠ PŘIKRMIT CUKERNÝM ROZTOKEM 1 : 1

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tvorba odd?lk?
> Datum: 04.3.2008 15:53:08
> ----------------------------------------
> Loni jsem si pořídil čtyři včelstva a jak se zdá, všechna v pohodě
> přezimovala. Přes zimu jsem koupil úly na další čtyři rodiny a chtěl bych
> chov rozšířit (rámková míra 39 x 24, nástavky na 11 ks rámků). Můžete mi
> někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných
> včelstev vytvořit oddělky ? Zda koupit matku, matečník .... v jaké době
> atd. Díky za radu.
>
> Jiří
>
>
>

Potíž je v tom, že VD se množí rychleji a více než včely. Populační křivka rozvoje včel a VD není stejná. Zatímco včely mají vrchol rozvoje v době slunovratu, VD až první týden v září. Ze začátku je rozvoj VD pomalejší než rozvoj včel. Později s nástupem chovu trubců je rozvoj VD mnohem větší, než u včel. Z toho vyplývá, že VD svým rozvojem (spolu s viry a dalšími nemocemi) naše včely zcela převálcuje. Včely se mu samy nedovedou bránit. Je to cizí vetřelec a ony nejsou na to přizpůsobené. Musí pomoci včelař a to přísným dodržováním předepsaných a doporučených léčení. Pokud chce mít včelař včely, pak v případě že oficielní metody nestačí, měl by sáhnout na další účinné alternativní metody léčené a to správným prostředkem a v pravý čas. Tyto alternativní prostředky musíme znát. Musíme vědět, které to jsou, jakou mají účinnost a kdy je použít. K tomu by mohla být nápomocná i táto konference.
Zdravím, H.

V Kauflandu je to v pohodě. Pokud nemají omezení v letáku mají smůlu. Já koupil 130kg najednou. Po nesmělém konstatování že dávají je 10,-Kg jsem podal leták a zeptal se, kde to mají napsané a bylo po diskusi. Jinak je to klamání spotřebitele.

Za prvé. Pokud máte výnosy nad 120 kg na včelstvo (u mne i sousedů je minimum 40 kg a vy máte 3-4x více), tak to jste frajer.

Za druhé. Tady si nikdo nestěžoval. Jen jsem konstatoval, že nástavky prodávané u nás jsou slušně řečeno na amatérské úrovni a včelaři si je musí dodělávat.

Za třetí. Se sousedem máme 40 včelstev a z toho 23 nástavkových (4 typy, 2 rámkové míry). Víme tedy své. Žádnou metotu nevyvyšujeme do nebes ani nezatracujeme jako vy. Každé včelaření (nástavkové, včelíny, pojízdné) má své klady i zápory.

Sousedi jsou bez nároku. Klidně at to daji soudu. Máte právníka, který Vás bude obhajovat zaplaceného ČSV.
------
Protože to byl původně dotaz někoho, kdo chce teprve začít včelařit, tak doporučuji napřed vstoupit do ČSV a teprve pak se soudit.

Nejsem již tak znalý, ale nové členy přijímá většinou výroční schůze a ty bývají v březnu. V tom případě vstupte s předstihem i bez včel. Nebudete asi jediný člen bez včel, tak lépe zapadnete :-)

Ale včely mimo intravilián mají taky své kouzlo.

Karel

Sousedi jsou bez nároku. Klidně at to daji soudu. Máte právníka, který Vás bude obhajovat zaplaceného ČSV. Je to Mgr. Machová, která se vyzná v těchto problémech. Hájila desítky takovýchto sporů. Zavolejte ji a ona Vám fundovaně poradí co a jak. Telefon na ČSV je 224934082,tam Vás přepojí a p. Machová dobře poradí. V tomto si ostatní právníci neví rady, ona jo. Toto ze strany sousedů vůči Vám je neřešitelný problém, proto obec byla na Vaší straně.

Můžete mi někdo z Vás popsat jakým způsobem (co nejjednodušeji) ze současných včelstev vytvořit oddělky ? Jirí

Táto metóda je najjednoduchšia!

Ako vybudovať nové včelstvá:

- pre rozširovanie včelstiev je najsprávnejší čas, keď včelstvá prichádzajú do vrcholovej sily. t.j po prvej výdatnej repkovej znáške a môže pokračovať až do konca júna. Včestvá ak sa podaria a dokážu do zimy zaplniť úľ , nezabudnúť na boj proti V.D.

- aj keď ešte nevieme ako bude prebiehať jarný rozvoj, musíme myslieť aj na rojenie, pre včelára je to najlepší spôsob, ako získať nové včelstvá.

- včelár začiatočník ak nemá dostatočné vedomosti v chove včiel, narobí hodne chýb, môže to odstrániť čítaním vhodnej literatúry. Aj na tejto stránke je dostatok vhodných rád, aby to zvládol aj začiatočník.

V čase mojich začiatkoch včelári používali ten najjednoduchší spôsob rozmnožovania, ktorý sa používa aj dnes, je to spôsob delenia včelstiev tzv. odložencami a samozrejme rojmi. Veď čo je jednoduchšie, ako naplniť úľ Ms, úľ uzatvoriť a na nábeh vysypať z koša alebo rojnice včely a podať mu niekoľko litrov roztoku 1:1, množstvo je podmienené vždy podľa prínosu nektáru z prírody.

Odložence:

Aby sa včelár vyhol rôznym problémom pri ich tvorbe (npr. vyrabovania) tzv. odložencov - oddelkov, postupujeme uvážlive a opatrne. Nové včelstvá majú byť primerane silné v čse ich tvorbe, oreto ich začnime tvoriť čím skôr (od polovice mája), pretože aj odložence s menším počtom plodových plástov npr. 2-3, dokážu postupne zosilnieť tak, že v budúcom roku budú prinášať úžitok.

- určitou zárukou životaschopnosti nového včelstva je opodnená matka, ktorá začne ihneď plodovať, včelstvo sa skôr zkonsoliduje a môže úspešne napredovať. Je výhodné na túto dobu mať oplodnené matky. Keďže si myslím, že to by bola na vás veľa, zvolíme ten najjednoduchší spôsob tvorby odloženca.

- na stanovište umiestnime vhodné stojany pre budúce včelstvá, do úľov k jednej bočnej strane vložíme vystavaný plást, potom medzistenu (Ms), 2 ač 3 plodové plásty, 1 Ms a 1 súš a uteplivku, ale i nemusí byť (ja ju nedávam). Ak začiatok bude kladý, postupne pridávame aj Ms, vždy pamätajte na cukrový roztok v pomere 1:1.

- plodové (dobre ak sú aj so zásobami) plásty vyberte z vhodného včelstva, je dobré ak aspoň na jednom sa liahnu mladé včely, lebo lietavky sa vrátia na pôvodné miesto, z mladušiek sa rýchlovývojom sa stanú lietavky. Na jeden z týchto plodových plástov preložte matku (mala by byť 1 ročná) a vložte plásty do pripraveného úľa a ten uzatvorte. Cukrový roztok podajte novému včelstvu ale až o tri dni,aby nevznikla rabovka. Cukrový roztok novému včelstvu podajte až keď je včelstvo kompaktné. Ja vodu do súšou nedávam, ale kto chce, môže!

- v materskom včelstve plodové plásty zrazíme ku sebe, po oboch stránách vložíme medzisteny a zameriame sa na výchovu novej matky (ak máme oplodnenú matku tak včelstvo o 7-9 dní pridáme novú oplodnenú M, predtým odstránime všetky MB z náhradného chovu). Včelstvo po odobratí M začne robiť náhradný chov (NCH), aby si zachovalo svoju existenciu. O 13-14 dní sa M vyliahne a za ďalších 8-10 dní začne klásť vajíčka.
Pri NCH je isté riziko s oplodnením M, ale v tomto čase to dopadne dobre. Vždy to záleží aj od znáškových pomerov, ak je prínos nektáru, tak včelstvo môže byť aj napriek odobratiu plodu, úspešné v znáške.

Ešte vysvetlím prečo je podľa mňa výhodné robiť odloženec s matkou priamo z včelstva, z ktorého berieme plod. plásty. Keďže odloženec robíme na včelnici, nezabránime odletu včiel do svojho pôvodného úľa (je to prirodzené) a nové včelstvo ostane bez dospelých včiel a k tomu aj bez matky, môže byť zásah úspešný, vždy to tak nemusí byť, preto je výhodnejšie keď je v ňom M. V materskom včelstve práve vďaka lietavkám, sa včelstvo rýchle prispôsobí danému stavu a novú M ľahšie získa.
Anton

Ceny v české Hypernově v akci:

med v plastu 350g sleva z cca80 na cca70,-Kč.
Směs Eu a neEU. Tedy kilovka přes 200Kč. Dobrý.

Pěkný slogan: Náš med je vytáčený za studena a nedochází při tom ke ztrátě .......
A je pravdivý. :-)

Jinak po nedávném legračním pokusu v Kauflandu o nákup cukru (po dohadování 10kg na osobu. To ovšem nevěděli, že tam jsem s rodinnou a dobrých 60kg šlo přes protesty domů :-) a v Globusu 30Kg na osobu (prý to bylo v letáku, u palety žádný nápis ani pán od zboží nic nevěděl, až paní pokladní byla informována) jsem konečně nakoupil bez omezení v Hypernově. 300kg, měl jsem už plné auto a víc neuvezlo.

Takže Hypernova je víc jak třicetkrát lepší jak Kaufland a desetkrát jak Globus. :-)

V Globusu byl med 900g světlý za cca 70, tmavý dost dražší.

Takže pokud někdo shání laciný med, radši ať jde ke včelařům. Nakoupí tam laciněji.

Karel

V Michli -Praha 10 kvete před pensionem sakura a nám na kopci zlatý déšť.

Nic nesuš a pokud je tam plod tak to dej okamžitě vyvařit. Jestli to bylo v úlu kde uhynuly včelky , tak bych zásoby nešetřil také a vyvařil bych to určitě. Probral bych i ostatní plásty , a pokud uvážíš, že začínat budeš asi zase s oddělky , tak je lepší je nechat si pěkné, suché, nově vystavené plásty - tak max. 2-3 na budoucí včelstvo a zbytek ať si postaví - co je navíc tak taky do vařáku. To všechno platí pouze pokud v okolí není mor . Protože v zimě bude problém se zjištěním skutečné příčiny úhynu - pokud nebyla provedena objektivní diagnostika z měli a to asi nebyla , tak bych si rozmyslel, co všechno mohu postrádat a co se dá desinfikovat a použít v dalších letech. Ad viry mi bylo řečeno, že nebezpečná je živá tkáň , takže z toho plynulo , že jestli uhynuli na varoázu zostřenou viry , mělo by se dát po desinfekci plamenem dát použít všechno zařízení . Na to zda by se daly použít i zásoby však nechce dát nikdo jasnou odpověď. "Věda" jde totiž stále "kupředu" a co bylo ještě včera nemožné se stane "zítra" úplně běžné.

akat,kvetovy 350g 3,15 E;tmavy"lesni" 500g 3,38 E

v rotterdamu kvetou plany mirabelany[?] a merunky {10 C]

JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY ODKVETOU MÁM NA ZAHRADĚ PRD

Pepan vysvetli my, prečo už druhú jar boli stromy samý kvet, obsypané včelami, tešili sme sa na úrodu a tektiež sme mali PRD. To by svedčilo o tom, že na scéne tvorby plodov bolo aj nieč iné, o čom my nevieme? Anton

Bez včel se to asi nijak zhodnotit nedá. Plod nejspíš začne plesnivět nebo
už zplesnivěl, ten by se měl odstranit, a třeba někde na půdě rozložit, aby
to uschlo, později se to dá vyvařit. Zásoby by mohly vydržet i na další
rok, pokud v plástech není pyl, budou uloženy v suchu a chladu a rámky budou
daleko od sebe, tak 6 rámků místo 10 v nastavku. Jinak já bych zkusil, pokud
nejsou natvrdo zkrystalované, je opatrně nahřát v nastavku žárovkou nebo
něčím takovým a vytočit, krystaly potom oškrábat z rámku nějakou škrabkou
nebo naostřenou lžící, rozpustit, přefiltrovat a podle chuti použít buď na
medovinu nebo do kvasu na pálení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jakub" <kucka.kuba/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 05, 2008 3:29 PM


> zazimoval jsem osmery a nemam ani jedny to by člověk brečel nad tím co se
> děje. Jediné co mi po nich zbylo jsou zaplodované rámky se zásobamy. copak
> s tim mam dělat? letos včeli neplánuju až na příští rok tak by bylo
> nejlepší to asi zlikvydovat. můžu to vyříznout a vyvařit na vosk? i s tim
> plodem? nebo poradte prosím jinak děkuji

Pravda môže byť aj iná.

Anton
---------
To je samozřejmé, ale musíš si být vědom, že v duchu našich nejlepších národních tradic můžeš i s pravdou skončit na hranici.
Hořící hranici, nikoli česko-slovenské hranici. Takový vliv ČSV ještě nemá aby tě vykázala ze Shengenského prostoru. :-)

Jinak co se týká hmotné zodpovědnosti, na to je takzvané pojištění
zodpovědnosti občana, které bývá velice často přifařeno k pojištění
nemovitosti, ale dá se zakoupit i samostatně a na trestní zodpovědnost by se
dalo použít pojištění takzvané právní ochrany, ze kterého se v případě
soudních sporů platí advokátní služby. Ale muselo by se to konkrétně projít,
jestli a jak moc se to vztahuje na věci způsobené chovem včel. Jinak jakési
pojištění je v rámci členství v ČSV, ale tam, co jsem se díval, je odškodné
neboli pojistná částka v případě úrazu a smrti na úrovni obvyklé před 15 -
20 lety, tudíž dnes absolutně nedostatečné, dnešní běžné odškodné je o řád
až dva řády vyšší.

R. Polášek

To je to pak v pr... (_I_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 05.3.2008 16:30:17
> ----------------------------------------
> > JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY
> ODKVETOU
> > MÁM NA ZAHRADĚ PRD
> >
> > PEPAN
> >
> >
>
>
> A neni na slivovicku :-))
>
> jo je to zajimave tema :-)
>
> Mejte se
> T.H.
>
>
>

> JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY ODKVETOU
> MÁM NA ZAHRADĚ PRD
>
> PEPAN
>
>


A neni na slivovicku :-))

jo je to zajimave tema :-)

Mejte se
T.H.

JEŠTĚ J E NUTNÉ VYSVĚTLIT PROČ V POČASÍ KTERÉ NEPŘEJE VČELÁM A STROMY ODKVETOU MÁM NA ZAHRADĚ PRD

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pro? pot?ebujeme v?ce v?ela??...?
> Datum: 05.3.2008 15:54:38
> ----------------------------------------
> Včela medonosná je nejdůležitější opylovač v mírném pásmu Důvodem je , že
> přezimovává ve společenství a je schopna na rozdíl od jiného hmyzu opylovat
> ty nejdříve kvetoucí rostliny ostatní hmyz který tuto činnost zajišťuje
> přezimovává ve stádiu vajíček, kukel a samiček a vylézá ze svých úkrytů
> podstatně později a to je již velká část rostlin po odkvětu NEVBYLY BY
> JABLÍČKA , TŘEŠNIČKY ANI Z ČEHO PÁLIT SLIVOVIČKA
>
> My včelári si trochu viac fandíme, ako je to zdravé. Sme namyslený. Ten
> "ostatní hmyz", zahajuje po zime svoju užitočnú prácu skôr, ako to dokážu
> naše včely. A práve pred včelou majú výhodu, lebo tento otužilý hmyz
> opyľuje kvety aj vtedy, keď naše včely to nedokážu, t.j. keď sú teploty
> nízke a pre včelu medonosnú nevhodné na výlet z úľov.
>
> Robil som raz takú amatérsku bilanciu návštevnosti všetkých opeľovačov na
> višni amarelky a napriek môjmu tendenčnému fandeniu včele medonosnej to pre
> ňu nedopadlo dobre. Na opeľovacej činnosti tohoto vybraného druhu ovocného
> stromu, som zaznamenaL: čmele (viac druhov, včely samotárky (možno až 10
> druhov), osy ktoré sa živia nektárom, taktiež niekoľko druhov, muchy
> pestrice, motýle, chrobáci-brouci a ešte niekoľko iných opeľovačov.
>
> Percentuálne my vyšlo, že v čase návštevy kvetov (slnko, strom v plnom
> kvete, v záhradnom komplexe, dedina dobre zavčelnená atď. bolo v opeľovacej
> činnosti od 15 do 20% včiel! Tak ako je to"
>
> Pravda môže byť aj iná.
>
> Anton
>
>
>