Včelařská konference

S tím plně souhlasím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 11:19 PM
Subject: Metodika a lajdáci

> Co ale nesmíme? Zvyšovat léčebné dávky, léčit neživotaschopné chcípáky,
> dělat paniku, když máme spad 1,5 roztoče a bezhlavě léčit 10 x ročně.
> Vytahovat se, že nám včely nepadly a nám se to nemůže stát. Na vejtahy
taky
> dojde reinvaze VD nebo nějaký virus (stačí počkat jeden nebo dva roky).
> Příroda nám pomůže vybrat životaschpné kmeny včel i za cenu vysokých
ztrát.

Já jsem natíral 24 února a v jednom včelstvu už byl plod ve dvou nástavkách.
Tonda

>Myslím, že ona hranice maximální plochy plodu, která se může natřít ( přebytek by se podle metodiky měl odstranit ), je pro silná včelstva ,,šibeniční,,. Zvláště tehdy, když léčivo dojde pozdě ( po půlce března ), je ve většině včelstev již příliš mnoho plodu.
Kdyby to záleželo na mně, plodovou hranici bych zrušil a zavedl povinnost natírat do půlky března, nikoliv do půlky dubna. Velmi-silná včelstva jsou v půlce dubna již delší dobu v produkční síle ( přes 6 obsazených NN ), natírat plod a fumigovat v tomto stavu by byl nesmysl.

My už jsme takoví, že když to nepostihne nás, hledáme u těch druhých chybu. Pamatuju se, kdy se u mne objevil první roztoč v ZO. Co jsem musel vytrpět. Že jsem musel dovézt včely a nevím co ještě. Bylo to jenom v tom, že jsem měl podložky správně po celém dně a poctivě jsem je oškrabal. Dodnes to tak mnozí včelaři nedělají. Když potom u jiných včelařů byly vzorky špatné, celý výbor jsme křičeli, jací jsou lajdáci a že nečistí podložky aj. Nyní už mám každý rok včely zamořené taky a už jsem zticha. Postupuju přesně podle metodiky a dělám to postivě. Líp už to nedovedu.
Gabony jsme dávali koncem července. Vím ale, že roztočů jsem měl i víc a včely přežily. Teď i po jarním léčení mám pořád spad roztočů. Nemá to ale cenu. Dokud to nebude ještě horší, tak ti nepotrefení budou chytří.
Tonda

>Komise na léčení tady byly a varoáza stále také. Komise tedy nic neřeší CCD včelstev postupuje od Atlantiku pomalu již třetí rok Podle tebe to tedy nebude nemoc včel ale včelařů. Izraelský vir nebo nový druh Nosemy objevený v Evropě, ty za to asi nemohou ? U nás bude úplně v procentech stejný počet lajdáků a včelstva jsou až na jedno do teď všechny . Ale již 20 km od nás na Blanensku je hlášeno 50% ztrát Asi budem do podzimu plakat také A do příštího jara asi onemocní i včelaři na Slovensku

Myslím si, že pravda je někde mezi. Něco je jiné, určitě letošní a loňská "zima" roztočům svědčí. A pak na lajdáky dojde o něco dřív než na zbytek, třeba o pár měsíců.

Ať to bzučí

Píši bod Svádění na lajdáky je zavírání očí před novu skutečností

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metodika a lajd?ci
> Datum: 16.3.2008 23:19:25
> ----------------------------------------
> Řada příspěvků se neustále opakuje, že metodika je dobrá a včely uhynuly
> převážně lajdákům.
>
> Padají včelstva u nás i v zahraničí (především na západ od našich hranic).
> Úhyny mají 30 až 60% a přitom tam mají podobné a lety prověřené metodiky a
> podobně odpovědné lety zkušené včelaře jako u nás. Desítky let vše
> fungovalo a najednou úhyny. To co dlouho fungovalo nefunguje nefunguje.
> Něco se změnilo a my včelaři musíme postupy změnit. Nebo mi Pazderkové a
> podobní chtějí namluvit, že se tisíce včelařů v různých zemích se najednou
> zbláznilo a začali šulit léčení.
>
> Opak je pravdou. Včelaři se nezměnili, desettiletími prověřené metodiky
> také zůstali stejné. A včelstva padají       Proč? Změnila se situace. Máme nová
> virová onemocnění (průvodci VD), jiné průběhy zimy, jiné ovzduší, ....
>
> Ano, je i jiné ovzduší. Už nejsou kyselé deště, co hubily skoro vše. Znovu
> se daří živočichům a rostlinám, které se téměř vytratily. Ale daří se i
> novým virovým onemocněním.
>
> Lidi nezměníme a zůstanou stejně odpovědní (lajdáci) jako dříve. Okolnosti
> také nezměníme. Musíme změnit metodiku i způsoby léčení. A musíme se
> zaměřit na virová onemocnění.
>
> Co ale nesmíme? Zvyšovat léčebné dávky, léčit neživotaschopné chcípáky,
> dělat paniku, když máme spad 1,5 roztoče a bezhlavě léčit 10 x ročně.
> Vytahovat se, že nám včely nepadly a nám se to nemůže stát. Na vejtahy taky
> dojde reinvaze VD nebo nějaký virus (stačí počkat jeden nebo dva roky).
> Příroda nám pomůže vybrat životaschpné kmeny včel i za cenu vysokých ztrát.
>
>
>

Řada příspěvků se neustále opakuje, že metodika je dobrá a včely uhynuly převážně lajdákům.

Padají včelstva u nás i v zahraničí (především na západ od našich hranic). Úhyny mají 30 až 60% a přitom tam mají podobné a lety prověřené metodiky a podobně odpovědné lety zkušené včelaře jako u nás. Desítky let vše fungovalo a najednou úhyny. To co dlouho fungovalo nefunguje nefunguje. Něco se změnilo a my včelaři musíme postupy změnit. Nebo mi Pazderkové a podobní chtějí namluvit, že se tisíce včelařů v různých zemích se najednou zbláznilo a začali šulit léčení.

Opak je pravdou. Včelaři se nezměnili, desettiletími prověřené metodiky také zůstali stejné. A včelstva padají Proč? Změnila se situace. Máme nová virová onemocnění (průvodci VD), jiné průběhy zimy, jiné ovzduší, ....

Ano, je i jiné ovzduší. Už nejsou kyselé deště, co hubily skoro vše. Znovu se daří živočichům a rostlinám, které se téměř vytratily. Ale daří se i novým virovým onemocněním.

Lidi nezměníme a zůstanou stejně odpovědní (lajdáci) jako dříve. Okolnosti také nezměníme. Musíme změnit metodiku i způsoby léčení. A musíme se zaměřit na virová onemocnění.

Co ale nesmíme? Zvyšovat léčebné dávky, léčit neživotaschopné chcípáky, dělat paniku, když máme spad 1,5 roztoče a bezhlavě léčit 10 x ročně. Vytahovat se, že nám včely nepadly a nám se to nemůže stát. Na vejtahy taky dojde reinvaze VD nebo nějaký virus (stačí počkat jeden nebo dva roky).
Příroda nám pomůže vybrat životaschpné kmeny včel i za cenu vysokých ztrát.

Gusto ty si pleteš dvě věci Ještě před 8 lety se vyplácely na podzim dvě dotace a to 1) příspěvek na zimování 27 Kč/ včelstvo a 2) D1 jako platba za opylování zemědělských plodin v uplynulé sezóně 140Kč/ včelstvo Příspěvek na zimování byl právě v roce asi 2001 úplně zrušen a zůstala jen D1. Tato byla přejmenována na opylování planě rostoucích rostlin a vztahuje se k právě uplynulému období. V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají. Jinak u nás za opylování nic nedostaneš naši zemědělci na to nejsou zvyklí a zatím je k tomu nic nenutí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 18:21:57
> ----------------------------------------
> A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují
> platbu již za vyzimovaná včelstva<
> ......
>
> Pepane konečně jsi pochopil, že nemůžeš mrtvým (uhynulým) včelstvem
> opylovat! Sláva. Kvalitní vyzimování je stvrzenka správného přístupu v
> podletí (napodzim) a to je to, co chce stát podporovat. Ne podporu
> žebračenek.
>
>
>

Já bych s tím tak nepospíchal . Vemte v úvahu, že vývoj letní populace včel probíhá hlavně v období circa 4 měsíců Souběžně s tím roste i populace varoa destruktor Když teď začneme léčit tak v prvním měsíci jeho rozvoj přerušíme a varoa svůj vývoj začíná znovu a bude mít 3 měsíce na svoje rozmnožování Odsuneme li léčbu na konec dubna ,začátek května přerušíme jeho populaci v polovině jeho populační křivky. Do skončení snůškového období varoáze zbývají již jen dva měsíce To také pak znamená menší následné zamoření do začátku výchovy zimní generace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 18:17:38
> ----------------------------------------
> Lépe, než vznášet nějaké hraniční data, by bylo prostě dobré zajistit
> léčení co nejdříve po prvním větším jarním proletu, jak nejdříve to počasí
> dovolí.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Reakce na Rudolf Stonjek:

Díky za reakci.
Rudolfe, nepsal jsem příspěvek proto, abych Tě nějak přesvědčoval že nemáš pravdu.
Zvlášť když si myslím, že v mnoha ohledech ji máš.
Jen jsem jeden z těch, kdo přišli o část svých včelstev, a proto si nemyslím, že o včely přišli jen lajdáci.
Díky této zkušenosti se víc zamýšlím nad alternativním vnímáním priorit v boji proti varroáze. Zajímavé náměty jsem se dočetl třeba na optimal klubu od přítele Leoše Dvorského, nebo na Emanově webu fascinovaný včelař.
Myslím, že i z mé reakce je jasné, že se nesnažím svalovat na někoho vinu za to, že mi uhynuly včely, ale spíš se snažím z toho vytěžit pro budoucnost nějakou pozitivní zkušenost.
Možná ještě k mému předchozímu příspěvku, jeví se mi díky letošním úhynům, že jsme vlastně všichni v boji proti roztočům nezkušení, a nikdy nevíme, jak se to přesně bude dál vyvíjet. Není to nic proti metodice Dolu, díky za ni. Ale právě letos jsou včelaři, kteří se jí drželi a o včely přišli. Je třeba zřejmě chtít pochopit podstatu problému, sledovat vývoj, a někdy jít i do rizika mimo oficiální metodiku, a případný úhyn nesvalovat na druhé. Já jsem se rozhodl otestovat do příštího roku odpařovače kyseliny mravenčí. Uvidíme, jestli to byl moudrý krok. Zatím se na to těším.
Zdravím a dobrou noc.

Radek Krušina

Na webu http://matela.wz.cz najdete v sekci soubory pro studenty oboru Včelař mnoho materiálů.

V dolní části je i obrázek řezu včely.

A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují platbu již za vyzimovaná včelstva<
.......

Pepane konečně jsi pochopil, že nemůžeš mrtvým (uhynulým) včelstvem opylovat! Sláva. Kvalitní vyzimování je stvrzenka správného přístupu v podletí (napodzim) a to je to, co chce stát podporovat. Ne podporu žebračenek.

Lépe, než vznášet nějaké hraniční data, by bylo prostě dobré zajistit léčení co nejdříve po prvním větším jarním proletu, jak nejdříve to počasí dovolí.

S pozdravem...M. Václavek

Prosí Vás abyste mi poslaly stavbu těla včely medonosne nejlépe ještě dnes .děkuji

Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka. Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70 procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku, Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá, neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy, parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami, genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna, nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115 nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Tito Profesionální včelaři jezdí hlavně tam kde jim za opylování platí a je to údajně jejich hlavní příjem. Na rozdíl od nás kdy někteří účastníci této konference brojí proti D1 která je vlastně totéž jen za účasti státu. A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují platbu již za vyzimovaná včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

> jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
jak
> 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
R.
> Stonjek

Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.

R. Polášek

Dobrý den.Včera jsem provedl nátěr plodu.Někde bylo plodu tak deseticentimetrové kruhy.Jinde už byli pěkný ovály ale okolo každého plodu bylo nakladeno mraky vajíček.Tak to vypadá že kdybych s tím čekal na teplejší počasí byla by situace mnohem horší.Včera lítali až do večera tak sem fumigoval dnes ráno.Po pěti hodinách byl spad roztočů od jednoho do tří.U dvou včelstev byla situace horší.V jedněch bylo osm a v těch druhých sedmnáct jedinců.Je to asi dost.Mám připravenou kyselinu a dva odpařovače.Mám je tam dát?A kdy?Děkuji za pomoc.Míra

Nechci brojit proti léčení varoázy . Chraň Bůh!! ALE TVRDIT ,ŽE ZATO ONA MŮŽE, Je podle mne zavírání očí před něčím novým a jak se zdá ještě nebezpečnějším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 14:22:02
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům.
>
> Radek Krušina:
> Myslím že to není úplně pravda.
> Včely občas hynou nejen neschopným lajdákům.
> (někdy například také nezkušeným včelařům a daly by se najít jistě i jiné
> příklady)
> …………………
> Stonjek napsal:
> >Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme
> u rychlometod ošetřování stejně času na léčení,
> >takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu
> odhadnout.
>
> Radek Krušina:
> To klidně může být pravda, ale čas spotřebovaný na léčení podle mě nemá
> žádnou spojitost velkými úhyny. Spojitost s úhyny bude mít zřejmě účinnost
> léčení.
> ………………..
> Stonjek napsal:
> >Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého
> viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou
> teorií
> >a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho
> nejlepším důkazem.
>
> Radek Krušina
> Kdyby tam místo všichni bylo napsáno mnoho, možná by se s tím dalo
> souhlasit.
> Ale osobě se mi zdá, že takových včelařů, kteří vše svádí na druhé není
> nadpoloviční většina.
> Zvlášť v souvislosti s letošními úhyny si většina včelařů začíná podle mě
> spíš uvědomovat závažnost problému, než by nadávala na všechno kolem.
> ………………..
>
> Stonjek napsal:
> >Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a
> tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou.
>
> Radek Krušina:
> Toto není pravda.
> Spíš tu jde o známou pravdu: „Sytý hladovému nevěří“
> Jak už jsem tu někde psal, myslím, že každý z nás, dokud mu včely neuhynou,
> má tendenci si namýšlet, jak stačí poctivě léčit, a Ti druzí, pokud jim
> včely uhynuly, jsou lajdáci.
> Vím, že jsou včelaři, kteří si léky objednali, léčili podle metodiky, a
> přesto přišli o včely.
> Diagnostická podložka má jistě smysl, ale ten kdo ji nemá, není podle mě
> automaticky lajdák.
> (Musím se nějak sám sebe zastat, nemám ji a zřejmě se mi nepodaří ji ani
> letos využívat L.
> Jen nevím, co by diagnostická podložka ovlivnila v době, kdy ve včelstvech
> byl gabon od srpna do půlky září – nic by neprokázala. Měl jsem za to, že
> gabon zajistí vychování nenapadené zimní generace. Po slunovratu jsem měl
> nasazen i formidol. K úhynu u mě došlo na stanovišti na chalupě – právě na
> Blanensku – do měsíce po vyjmutí gabonů. Včelstva, která přežila, byla plná
> roztočů. Spíš než diagnostickou podložku je u mě reálnější využívat
> kontrolu zavíčkovaného trubčího plodu na přítomnost roztočů, myslím, že o
> tom tu psal Gusta Pazderka)
> ………………
> Stonjek napsal:
> >Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a
> kolik lidí si myslíte, že ho čte??
> >Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle?
> >Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům?
>
> Radek Krušina:
> Je jistě dobré, že včelařství včas upozorňuje na možné opakování úhynů na
> varroázu v tomto roce a snaží se včelaře vzdělávat v tom, co s tím. Já
> třeba včelařství čtu pravidelně a myslím, že u nás většina včelařů. Vždy se
> tam dá najít něco, čím se člověk poučí. Je na každém, aby si z toho vybral
> to, co je tam hodnotné.
> Velkému úhynu na jednom svém stanovišti jsem se osobně divil právě proto,
> že jsem si myslel, že léčím zodpovědně. Pokud to byla mohutná reinvaze,
> potom museli roztoči poškodit jak plod vychovaný od půlky září do úhynu v
> půlce října, tak i mladé včely které se líhly v době nasazení gabonů od
> srpna do půlky září, tak i všechny dlouhověké včely, které se vylíhly od
> nasazení formidolu na přelomu června a července.
> …………………
>
> Stonjek napsal:
> >S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke
> druhé.
>
> Radek Krušina:
> Myslím, že členská základna v tom není důležitá.
> Každý z nás si musí vyhodnotit svou situaci a té přizpůsobit svůj přístup k
> léčení.
> Dejme tomu, že se to může podobat situaci o které myslím píše A. Turčány –
> včelař se svými včelstvy uprostřed lesů se zalétlými roji, ve kterých
> netušíme, co roztoč dělá (tušíme – množí se). Máme oproti tomu malou
> výhodu, pokud jsou kolem nás včelaři, kteří dávají vzorky k vyšetření, na
> schůzi se většinou dozvíme, jak moc mají přeléčená včelstva a kolik roztočů
> ve vzorku. Ti, kdo mají kolem sebe les se zalétlými roji, to k dispozici
> nemají.
> Pokud Ti, kdo neléčí, budou pravidelně přicházet o včely, zřejmě je to
> dlouho bavit nebude, a nakonec sami přestanou včelařit (pozitivní přínos
> letošního roku).
> Pokud jim přece nějaké včely přežijí, zřejmě přirozeně přispějí k selekci
> včelstev odolnějších proti roztoči (další pozitivní přínos, oficiálně se to
> zřejmě zatím nepraktikuje).
> Pokud letos o včely přišli i Ti, kteří to myslí se včelami poctivě,
> přestanou nadávat ostatním za lajdáctví, a budou kritičtější a bdělejší
> (další pozitivní přínos).
> ………………..
>
> Stonjek napsal:
> >a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě
> zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
> Radek Krušina:
> Dotační politika svazu oficiálně myslím nezní podporovat neschopné, ale
> tuším, že podporovat zavčelení krajiny a opylování krajiny. Možná by se
> mohlo se státem diskutovat o vhodnějším způsobu vynakládání peněz daňových
> poplatníků, ale já například D1 budu žádat. Ty ne, příteli?
> K tomu už tu myslím psal kdysi názor K. Čermák – na Slovensku to mají
> nastaveno lépe, tam dotují tuším vyzimovaná včelstva.
> A vypadá to, že zřejmě i politika slovenské veterinární správy je
> logičtější u varroázy, než té naší – vydávají doporučení k léčení (tuším že
> to tu zaznělo od A. Turčányho), ne striktní nařízení. To zřejmě podporuje
> samostatnost a vlastní zodpovědnost včelařů za svá včelstva.
>
>
>

J. Křapkovi a Honzovi Jindrovi: Lépe bych to nedovedl napsat. I u naší ZO jsem zcela pozměnil styl práce. Zcela jasně jsem zamezil posluhování důvěrníků u neschopných včelařů a vyhlásil individuální zodpovědnost jednotlivých včelařů za svoje včelstva. Důvěrníci slouží pouze jako výdejci léčiv a konzultanti. Chce li někdo od nich pomoc, musí je požádat. No a pomalu mají zájem i bordeláři. Jinak k Radkovi: Nezkušeným mohou hynout včely jako ostatním, ale kdyby co se nemocí týče nastudovaliu pouze 25% problematiky a zůčastnili se jedné dobře vedené přednášky o Varraoze, včely by jim nehynuly. Není omluvou pro začínající, že si pořídí včely bez základního nastudování. Co se týká pracnosti, žel správné léčení pracné je. Když někdo léčí navíc blbě a mimo metodiku je to opět hlavně jeho problém, ale proč si to přiznávat, když daleko lepší je se vymlouvat! K dalšímu bodu: Všichni včelaři, kteří v červenci nepoužili léčiva se vymlouvají! Protože je to zase pohodlnější. V naší ZO si objednalo léčiva 40 % včelařů a všechna včelstva jim žijí. Zbytek hrůza! Jestli v ZO nebyly včas léčiva, musí si udělat pořádek, kdo se vymlouvá na veterináře opět se pouze vymlouvá. Je problém sebrat 2 kg medu a nechat si gabon napsat a vyřídit to s Dolem osobně? Funguje to dobře sám jsem to telefonem a poštou do týdne vyřídil, Ale to musíte chtít a ne se pořád vymlouvat a hledat viníky jinde! K dalšímu bodu sděluji že včelařím jako host u ZO s dnes již asi 80% úhyny na okraji obce, kde již nejsou včely kromě mých a to jsem prostředků na boj s Varraozou využil na 30%, ti odpovědnější včelaři v naší ZO taktéž, Kdyby oněch 40% včelařů je nepoužilo, ztráty v naší ZO by byly pod 80%!!! Žel nejsem schopen se vyjadřovat k jednotlivým úhynům,protože vždy k tomu chybí základní informace. Co se týče dotační politiky svazu, jsem přesvědčen, že je potřeba odměňovat schopné za opylování krajiny a ne neustále dotovat úhyny u těch neschopných. Vemte si jak velký stimulační efekt pro schopné a začínající by měl příspěvek 600 Kč na vyzimované včelstvo! Včelařit téměř bez nákladů! A co přinesla dotace na uhynulé včelstvo v r. 2002? Pouze další úhyny u včelařů stejné skupiny letos! Stavy včelstev by určitě poklesly, ale kde je jaké nebezpečí pro krajinu? To si opět vymýšlí pouze jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc jak 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství? Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr. R. Stonjek

Stonjek napsal:
>Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům.

Radek Krušina:
Myslím že to není úplně pravda.
Včely občas hynou nejen neschopným lajdákům.
(někdy například také nezkušeným včelařům a daly by se najít jistě i jiné příklady)
…………………
Stonjek napsal:
>Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení,
>takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout.

Radek Krušina:
To klidně může být pravda, ale čas spotřebovaný na léčení podle mě nemá žádnou spojitost velkými úhyny. Spojitost s úhyny bude mít zřejmě účinnost léčení.
………………..
Stonjek napsal:
>Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií
>a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem.

Radek Krušina
Kdyby tam místo všichni bylo napsáno mnoho, možná by se s tím dalo souhlasit.
Ale osobě se mi zdá, že takových včelařů, kteří vše svádí na druhé není nadpoloviční většina.
Zvlášť v souvislosti s letošními úhyny si většina včelařů začíná podle mě spíš uvědomovat závažnost problému, než by nadávala na všechno kolem.
………………..

Stonjek napsal:
>Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou.

Radek Krušina:
Toto není pravda.
Spíš tu jde o známou pravdu: „Sytý hladovému nevěří“
Jak už jsem tu někde psal, myslím, že každý z nás, dokud mu včely neuhynou, má tendenci si namýšlet, jak stačí poctivě léčit, a Ti druzí, pokud jim včely uhynuly, jsou lajdáci.
Vím, že jsou včelaři, kteří si léky objednali, léčili podle metodiky, a přesto přišli o včely.
Diagnostická podložka má jistě smysl, ale ten kdo ji nemá, není podle mě automaticky lajdák.
(Musím se nějak sám sebe zastat, nemám ji a zřejmě se mi nepodaří ji ani letos využívat L.
Jen nevím, co by diagnostická podložka ovlivnila v době, kdy ve včelstvech byl gabon od srpna do půlky září – nic by neprokázala. Měl jsem za to, že gabon zajistí vychování nenapadené zimní generace. Po slunovratu jsem měl nasazen i formidol. K úhynu u mě došlo na stanovišti na chalupě – právě na Blanensku – do měsíce po vyjmutí gabonů. Včelstva, která přežila, byla plná roztočů. Spíš než diagnostickou podložku je u mě reálnější využívat kontrolu zavíčkovaného trubčího plodu na přítomnost roztočů, myslím, že o tom tu psal Gusta Pazderka)
………………
Stonjek napsal:
>Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte??
>Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle?
>Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům?

Radek Krušina:
Je jistě dobré, že včelařství včas upozorňuje na možné opakování úhynů na varroázu v tomto roce a snaží se včelaře vzdělávat v tom, co s tím. Já třeba včelařství čtu pravidelně a myslím, že u nás většina včelařů. Vždy se tam dá najít něco, čím se člověk poučí. Je na každém, aby si z toho vybral to, co je tam hodnotné.
Velkému úhynu na jednom svém stanovišti jsem se osobně divil právě proto, že jsem si myslel, že léčím zodpovědně. Pokud to byla mohutná reinvaze, potom museli roztoči poškodit jak plod vychovaný od půlky září do úhynu v půlce října, tak i mladé včely které se líhly v době nasazení gabonů od srpna do půlky září, tak i všechny dlouhověké včely, které se vylíhly od nasazení formidolu na přelomu června a července.
…………………

Stonjek napsal:
>S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé.

Radek Krušina:
Myslím, že členská základna v tom není důležitá.
Každý z nás si musí vyhodnotit svou situaci a té přizpůsobit svůj přístup k léčení.
Dejme tomu, že se to může podobat situaci o které myslím píše A. Turčány – včelař se svými včelstvy uprostřed lesů se zalétlými roji, ve kterých netušíme, co roztoč dělá (tušíme – množí se). Máme oproti tomu malou výhodu, pokud jsou kolem nás včelaři, kteří dávají vzorky k vyšetření, na schůzi se většinou dozvíme, jak moc mají přeléčená včelstva a kolik roztočů ve vzorku. Ti, kdo mají kolem sebe les se zalétlými roji, to k dispozici nemají.
Pokud Ti, kdo neléčí, budou pravidelně přicházet o včely, zřejmě je to dlouho bavit nebude, a nakonec sami přestanou včelařit (pozitivní přínos letošního roku).
Pokud jim přece nějaké včely přežijí, zřejmě přirozeně přispějí k selekci včelstev odolnějších proti roztoči (další pozitivní přínos, oficiálně se to zřejmě zatím nepraktikuje).
Pokud letos o včely přišli i Ti, kteří to myslí se včelami poctivě, přestanou nadávat ostatním za lajdáctví, a budou kritičtější a bdělejší (další pozitivní přínos).
………………..

Stonjek napsal:
>a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Radek Krušina:
Dotační politika svazu oficiálně myslím nezní podporovat neschopné, ale tuším, že podporovat zavčelení krajiny a opylování krajiny. Možná by se mohlo se státem diskutovat o vhodnějším způsobu vynakládání peněz daňových poplatníků, ale já například D1 budu žádat. Ty ne, příteli?
K tomu už tu myslím psal kdysi názor K. Čermák – na Slovensku to mají nastaveno lépe, tam dotují tuším vyzimovaná včelstva.
A vypadá to, že zřejmě i politika slovenské veterinární správy je logičtější u varroázy, než té naší – vydávají doporučení k léčení (tuším že to tu zaznělo od A. Turčányho), ne striktní nařízení. To zřejmě podporuje samostatnost a vlastní zodpovědnost včelařů za svá včelstva.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 12:43 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev

Kdyby to záleželo na mně, plodovou hranici bych zrušil a zavedl povinnost
> natírat do půlky března, nikoliv do půlky dubna. Velmi-silná včelstva jsou
> v půlce dubna již delší dobu v produkční síle ( přes 6 obsazených NN ),
> natírat plod a fumigovat v tomto stavu by byl nesmysl.

Před dvěma roky nasněžilo ke konci prosince a sníh vydržel do prvních dvou
týdnů v dubnu. Jak by to bylo v takovém roce?

R. Polášek

Dobre, ale ted si predstavte situaci, kdy mate silna vcelstva, v neuteplenych
ulech v polabi a v okamziku, kdy se k Vam dostane lecivo a stav Vasich
roztocu , mate uz 8 ramku plnych plodu (Ti, co maji uteplene - "lednicove"
uly, jsou skoro bez plodu), co je pro vcelstvo horsi - defakto ho podle
metodiky zlikvidovat - ponevac mi tam zbude dira mimo 1 dm2 a vcely nebudou
moct ani kde sedet, nebo natrit vsechen plod - zvysena kontaminace

______________________________________________________________

Myslím, že ona hranice maximální plochy plodu, která se může natřít ( přebytek by se podle metodiky měl odstranit ), je pro silná včelstva ,,šibeniční,,. Zvláště tehdy, když léčivo dojde pozdě ( po půlce března ), je ve většině včelstev již příliš mnoho plodu.
Kdyby to záleželo na mně, plodovou hranici bych zrušil a zavedl povinnost natírat do půlky března, nikoliv do půlky dubna. Velmi-silná včelstva jsou v půlce dubna již delší dobu v produkční síle ( přes 6 obsazených NN ), natírat plod a fumigovat v tomto stavu by byl nesmysl.

On Saturday 15 of March 2008 23:37:17 vorja wrote:

> Dobrá zpráva. Na startovní čáře rozvoje VD bude menší počet roztočů. Rovněž
> tak snížení kritické hranice a zdvojení ošetření Formidolem přispěje
> významně ke snížení úhynu včelstev. Metodika pro jarní ošetření bude tedy
> upravena. Zbývá ji jen důsledně dodržovat.
> Zdravím, H.

Dobre, ale ted si predstavte situaci, kdy mate silna vcelstva, v neuteplenych
ulech v polabi a v okamziku, kdy se k Vam dostane lecivo a stav Vasich
roztocu , mate uz 8 ramku plnych plodu (Ti, co maji uteplene - "lednicove"
uly, jsou skoro bez plodu), co je pro vcelstvo horsi - defakto ho podle
metodiky zlikvidovat - ponevac mi tam zbude dira mimo 1 dm2 a vcely nebudou
moct ani kde sedet, nebo natrit vsechen plod - zvysena kontaminace ( dle
metodiky neprovadet - vyrezat), nebo pouze fumigovat a spolehat se ( dle
napr. Dr. Liebiga ), ze se Vam povede stavy VD snizit pomoci oddelku (nekdy
pouzivam i 1/3 plodu ze vcelstva na oddelky) ?

Pro mne je toto celkem dilema.

Ve vcelarstvi jsem se nic co by pasovalo na muj pripad nedozvedel, ale muj
selsky rozum mi rika, ze pokud vyrezu veskery plod, dle metodiky, opravdu to
pomuze, ponevac budu bez medu a nebude pak uz co lecit :( .

Honza

V první řadě si prober, jaké máš možnosti a co od včelstva chovaného v klátu
požaduješ.
Jestli požaduješ použití klasických běžně používaných rámků a velký prostor,
v kterém by se včely rojily minimálně. Čtvercový nastavek na klasické rámky
39x24 má úhlopříčku uvnitř asi 55 cm. Kmen musí mít průměr minimálně o 15
cm více, to znamená minimálně 70 - 80 cm. Za minimální prostor, který ještě
nepodněcuje rojení považuji prostor odpovídající 40 rámkům 39x24 , to
znamená, že kmen určený na klát musí být pro rámky vysoký metr, s dnem a
víkem ještě ˇo takových 20 cm více. Řekl bych, že takové kmeny se už vidí
málo. Potom už rovnou stojí za úvahu vyhloubit v kmenu prostor nejenom pro
rámky, ale rovnou pro tenkostěnné nástavky a provozovat ten klát jako
nástavkový úl. Z hlediska času potřebného na ošetření včelstva je to
výhodnější než vyhloubení prosté prostory pro rámky a provozování klátu jako
vícepatrového stojanu zadováku. Za úvahu by možná stálo rozřezat podélně dva
nebo více menších klátů o stěně silné 5 - 10 cm, jednotlivé díly složit a
spojit dřevěnými čepy a udělat z nich jeden velký klát . Toto je
maximalistická varianta.
Jestli se rozhodneš pro prostor odpovídající starým budečákům, to jest
plodiště a medník nad ním po 10 - 12 rámcích 39x24, tak sice budeš mít úl
využívající klasické rámky, ale v květnu, červnu a červenci strávíš spoustu
času na práci na protirojových opatřeních, pokud má být ten úl silný. Pokud
nezáleží na medu doneseného do takového úlu a máš vedle normální úly, dá se
takový máloprostorový úl ošetřovat jako zdroj včel a plodových plástů a
posílit s nimi jiné úly. Neboli odebírají se z nich pravidelně plásty s
plodem a včelami, takže je stále potom v síle většího oddělku a potom
obvykle nenabíhá na rojení. Ale včely z česna klátu létají pořád, takže jako
lákadlo pro nějaké návštěvníky to stačí. Klát musí mít pořád ten velký
průměr, ale stačí, když bude vysoký tak 55 cm. Takové průměry a kratší délky
se už občas vyskytují u smrků v normálním mýtném porostu, smrk v mládí
napadený václavkou mívá první metr kmene nad zemí lahvovitě ztluštěný na
průmět třeba i metr. Pro dřevaře je taková ztluštělá část stejně odpad a
končí často rozřezaná v palivovém dříví.
Pokud použiješ kmen menšího průměru, bude třeba použít dneska atypické
kratší rámky. Bude třeba upravit bedny a jiné věci používané při manipulaci
s takovými rámky. Třeba rámek 39x24 vznikl z tří úzkovysokých rámků 13x24
složených vedle sebe. Ostatně ve starých úlech almárkách, které vznikly jako
přímí následníci klátů a používaly takové úzkovysoké rámky, se dávaly tyto
rámky 2 - 3 vedle sebe do nějaké nosné konstrukce. V klátech zřejmě jako
první a druhý visel jeden rámek 13x24, na další pozici, kde byl klát
dostatečně široký, visely dva rámky 13x24 vedle sebe a na nejširším místě
klátu visely ty rámky třeba 3 vedle sebe. Musela by se vymyslet nějaká
závěsná konstrukce, kde by ty rámky visely, já bych to řešil asi U tvarem
ohnutým z tenkého plechu. Pokud by průřez klátu byl příliš malý, zřejmě
nikdo neví, jak by se normálně ošetřované dnešní včelstvo chovalo. Jestli by
v klátu o vnitřním průměru třeba 30 cm obsadilo 150 cm dlouhý prostor a
nerojilo by se, nebo jestli by se kvůli takovému atypickému prostoru i při
nějakém klasickém ošetřování stále snažilo vyrojit atd. Chov včel v takovém
úzkovysokém klátu by byla piplačka a muselo by se asi dost věcí vyzkoušet,
protože lidi, co v tom včelařit uměli, jsou už dávno pryč a stejně dnešní
včelstva jsou trochu jiná.
Jestli nebude jednodušší než klát vytvořit příslušně pomalovany či jinak
esteticky vyvedený včelník třeba pro nastavkové úly nebo klasický vysoký
zadovák dvoják atd?

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Klát


> Napiš email, pošlu Ti na něj fotky [odkaz] tohoto klátu zezadu.
> Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem
> přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

V podstatě souhlasím. Jenom se mně zdá za prvé, že vloni tady přišlo to, co
tady předtím nebylo a to sice ta virová nákaza přidružená k roztočům. Potom
třeba v jižních Čechách včely padaly, i když včelař natíral plod na jaře,
dával formidoly v létě a dával Gabon na začátku srpna, zatímco tady na
severní Moravě loni přežily i včelstva, kde včelař jen léčil normálně na
podzim a jinak nic. Letos to možná bude už i tady, a kdo nebude skutečně
intenzívně léčit , možná o včely neodvolatelně přijde. Za druhé je otázka,
jak nadstavit léčení. Podle mně by se mělo nadstavit tak nízko, aby každý
rok na varaózu nějaké procento včelstev zahynulo. Tím budou vyřazováni
včelaři lemplové a u jiných včelařů ta včelstva, která jsou k varaóze z
nějakého důvodu silně náchylná. Je zbytečné a spíše i škodlivé nasazovat co
nejdřív takové nové přípravky a takové dávky, které potlačí varaózu u úplně
všech včelstev, i když produkční včelaři kvůli vyšším výnosům a rentabilitě
budou takové nasazení chtít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 15, 2008 9:21 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev


> Lamentujeme nad tím, že někteří včelaři na léčení doslova kašlou. Je to
> i můj názor. Někteří včelaři a tvrdím, že jich je mnoho, na léčení
skutečně
> kašlou. Buď léčí v rozporu s danou metodikou - práci si ulehčují, nebo
> léčivo hází do šuplíku a následně vyhodí jako nepotřebné.
> My dříve narození a to je nás většina pamatujeme, že v počátcích léčení
> na varroázu se postupovalo komisionelně. Direktivou bylo dáno, že léčení v
> určitém obvodu provádí určený pracovník (důvěrník) včelař vlastník
včelstev
> a třetí osoba. Všichni museli stvrdit svým podpisem, že léčení proběhlo v
> rámci platných regulí. Protože jsme byli "stranou a vládou dělnické třídy"
> a předtím již od dob Genosse Hitlera vychováni k poslušnosti, nedovolili
> jsme si žádné šméčko. Nyní, když si demokracii vykládáme každý po svém,
> když naivně věříme, že každý včelař ve svém vlastním zájmu na vlasním
> majetku (včelách) provede léčení zodpovědně, divíme se a roníme krokodýlí
> slzy, že uhynuly stovky včelstev. Proč by se někteří včelaři snažili
> zachovat svá včelstva? Je snad ostudou, jako bylo za časů starých včelařů,
> že jim včelstva uhynula? Že uhynula jejich špatným ošetřováním. Nyní se
to
> svede na varroázu, špatnou metodiku, funkcionářskou nedostatečnost, těžké
> mobilní telefony které včely nedonesou a já nevím na co ještě ...., jenom
> vlastní lenost a špatné přičinění v tom není. Nakonec ti, kterým včelstva
> uhynula proto, že jim to "zavinili ti druzí" nebo způsobil "viz maior",
> dostanou ještě finanční příspěvek na "takzvanou obnovu včelstev". Jsem
toho
> názoru, že za současného benevolentního stavu léčení proti nebezpečným
> chorobám včel a poskytováním finančních odměn lajdákům se situace nezlepší
> a koledujeme si o to aby včelařství u nás také padlo na hubu. Mimochodem
> náš nový vzor v USA pro to má již vznešený název. Nazval to Colony colaps
> disorder (CCD)a je vymalováno.
> Podle mého názoru, finanční příspěvek zaslouží ti včelaři, kteří svá
> včelstva vlastním přičiněním v této době udrželi. Pokud budeme neustále
> zvýhodňovat ty, kteří si z dotací dělají další zaručený příjem, pokud
> budeme brát jako samozřejmost, že někteří tyto dotace nepotřebují??? a
> včelstva si zachovávají jen tak z plezíru???, situace se nezmění. Je nutno
> změnit systém "odměňování". Nedotovat neperspektivní lajdáky a vyčůránky.
> Bude to spravedlivější a také poctivější. Myslím, že je nejvyšší čas aby
se
> přestala dělat líbivá politika přerozdělování. Je nejvyšší čas s tím něco
> smysluplného dělat. Pro začátek by třeba stačilo obnovit komise na léčení
> včelstev a finančně motivovat včelaře, kteří prokázali, že si to
zaslouží.
> Nyní mne kamenujte a nešetřete mne.
> Pepča

Souhlas. V době starší toto bylo v každé včelařské příručce, s nástupem
nastavkových úlů se na tento poznatek pozapomnělo. Ovšem komu létají včely
hlavně očky, tak včely přistávají na nastavek pod očkem a ten kousek dojdou
"pěšky". Jen podotýkám, že ta deska musí mít sklon od úlu ven, aby voda za
deště netekla do úlu. Dále potom u včelínů se dělala přesahující střecha, až
o metr nad česna, takže i za deště bylo česno suché a případné přistávající
včely přistávaly na suchém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 15, 2008 11:32 PM
Subject: PRAKTICKÁ PŘIPOMÍNKA


> Z vlastní zkušenosti chci připomenout nutnost pevné desky mezi letákem a
> zemí.Včelstva mám sice ve včelíně, kde je tato otázka řešena stavebně,
> ale několik včelstev mám i venku na zahradě. Jsou sice cca 50 cm nad
> zemí, ale když jsem v neděli za slunečného počasí chtěl pokračovat v
> nátěru plodu, najednou se ochladilo a zvedl se vítr. Práci jsem
> samozřejmě přerušil, ale u úlu, kde nebyla pevná deska od země, jsem
> viděl hodně včel v trávě, většinou s rousky žlutého pylu. Vítr je
> srazil od česna a ony v změněném chladném počasí zůstaly v trávě. Začal
> jsem je sbírat do sklenice a bylo jich téměř jako do jednoho
> oplodňáčku.- z jednoho úlu!
> Asi připomínám většině pátel banální věc, ale i mne po dlouholetém
> včelaření tato skutečnost zaskočila a v tuto dobu je škoda každé včely.
> proto pro mladší včelaře doporučuji věnovat pozornost i této zdánlivé
> maličkosti. Gustav

(e-mailem) --- 16. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103)
Komise na léčení tady byly a varoáza stále také. Komise tedy nic neřeší CCD včelstev postupuje od Atlantiku pomalu již třetí rok Podle tebe to tedy nebude nemoc včel ale včelařů. Izraelský vir nebo nový druh Nosemy objevený v Evropě, ty za to asi nemohou ? U nás bude úplně v procentech stejný počet lajdáků a včelstva jsou až na jedno do teď všechny . Ale již 20 km od nás na Blanensku je hlášeno 50% ztrát Asi budeme do podzimu plakat také a do příštího jara asi onemocní i včelaři na Slovensku.
-------------------------------------
Lamentujeme nad tím, že někteří včelaři na léčení doslova kašlou. Je to
> i můj názor. Někteří včelaři a tvrdím, že jich je mnoho, na léčení skutečně
> kašlou. Buď léčí v rozporu s danou metodikou - práci si ulehčují, nebo
> léčivo hází do šuplíku a následně vyhodí jako nepotřebné.
-------------------------------------
...........................................................
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Další a další podobné příspěvky a s nástupem jara budou i přibývat.
Je zapotřebí podotknout,že všichni včelaři,kteří se před 20 lety setkali ve svých včelstvech s varoázou,a jejich včelstva ošetřovala po několik let
vyslaná skupinka obětavých včelařů,ponejvíce členů výboru ČSV a to bezplatně,samozřejmě nemohla trvat do nekonečna.Postupem času si každý
včelař již zaučen,jak to provádět, ošetřoval své včely sám.Ti,co to neučinili jak má být,ti už mezi včelaři dávno nejsou,skončili.Ti,co to
ošetření do dnešní doby dělali pečlivě,přesto ztráty mají.Proto netřeba obviňovat stávající včelaře z nepoctivosti,každý včelař nad 10 včelstev je si vědom závažnosti této problematiky.Je to pravděpodobně nový fenomén
který se k nám dostal a prostě na něj nejsme připraveni,ani včelaři,ani
ing.Veselý,kapacita v tomto oboru.Takže bude zajisté trvat nějakou dobu
než se s tím naše včelaření vypořádá.Nejsem škarohlíd,ale situace je velice vážná a jak to vidím do budoucna,velký úbytek včelstev na území ČR a těch
včelařů,kteří to ustojí bude taky méně. Zřejmě bude nutno do budoucna
změnit dosavadní technologii ošetřování našich včelstev.
Nápady jako někomu dávat a někomu ne dotace je nesmysl a doufám že k tomu
se nepřistoupí.Třeba včelaře vyvést z bludného kruhu,najít diagnostiku s následným účinným léčením,to bude stačit. Přeji Vám pěkné jaro 2008.

Léčit se dá preventivně, podle skutečného stavu, nebo kombinovaně.
Preventivní léčení je pak povinné, to co nám nařídí SVS (KVS) a jeho nedodržení může být sankciováno. U nás je nařízeno provést plošný nátěr plodu s fumigací.
Dále může být preventivní léčení podle zvážení včelaře, např. vyřezáváním trubčího plodu, tvorba oddělků, apod.
Léčení podle skutečného stavu je na základě měření, pozorování, atd. Pro nás včelaře je stanovena kontrola denního spadu roztočů VD u nejsilnějších včelstev v rozsahu 10% jejich počtu.
Když zjistím diagnostikou denního spadu, že mám již spád 5 roztočů, tak vložím do všech včelstev desku Formidol podle přiloženého návodu. Za 14 dnů vložím znovu novou desku Formidolu (návrh ing. Veselého). Pokud vysoký spad nezjistím, pak vložím po vytočení řepkového medu preventivně jednu desku Formidolu a druhou si nechám pro případ reinvaze VD. Tím jsem udělal vše pro to, abych ochránil včely a plod zimních včel před devastováním roztoči VD v době slunovratu i s ohledem na včelaře lajdáky (jak tady bylo psáno).
U dvou nejsilnějších včelstev vynechám vložení Formidolu a provedu zkoušku termického ošetření.
Gabony pokud je dostanu, vložím do včelstev po posledním vytočení medu, zase podle přiloženého návodu. Stejně tak provedu podzimní fumigace.
Pokud ale naší oblast postihne také CCD, tak nejsem si jist, zda-li tento můj postup bude dostatečný.
Zdravím, H.

Není to jen o léčení,ale hlavně o diagnostice!Jak mohu léčit když nevím v jakém stavu ta včelstva jsou a tedy jaký prostředek použít.
Malý příklad,už jsem ho někde psal.Přijdete k doktorovi on vás prohlédne a napíše prášky.Dejme tomu na vysoký krevní tlak.Za týden vás pozve na kontrolu,změří a podle výsledku dá třeba silnější lék a nebo nechá ten první.
To jistě všichni známe. Teď se zamyslete každý jak je to u vašich včel.Máte přehled v jakém jsou zdravotním stavu? Myslím hlavně množství roztočů Varroa.
Nevíte,ale máte Gabon předepsaný a tak ho tam šoupnete.Podle předpisu za 30 dní vyndáte a dokonce v některých ZO ho musíte zase odevzdat aby tam nebyl o den déle.To by bylo neštěstí! Že jste Gabon vkládali o měsíc později to nějak moc nevadí?Nebo ,že jsou v okolí ocházející včelstva a vaše je vylupují to také moc nevadí že? Vlastně vaše včelstva jsou vzorná a chovají se slušně přece nebudou jiná vylupovat.To by vaše včely nedělali,že? To jsou blbosti,cítíte to.Nebudete tomu věřit to jsem si nevymyslel to je ze setkání se včelaři.
Sledovat přirozený spad roztočů je moc důležité pro určení jak léčit a né jen slepě tam něco cpát a myslet si ,že bude dobře.

je to jen výmluva na špatného souseda,kdo zodpovědně léčí,ten o včely nepříjde.K tomu nepotřebuji žádnou komis.

Komise na léčení tady byly a varoáza stále také. Komise tedy nic neřeší CCD včelstev postupuje od Atlantiku pomalu již třetí rok Podle tebe to tedy nebude nemoc včel ale včelařů. Izraelský vir nebo nový druh Nosemy objevený v Evropě, ty za to asi nemohou ? U nás bude úplně v procentech stejný počet lajdáků a včelstva jsou až na jedno do teď všechny . Ale již 20 km od nás na Blanensku je hlášeno 50% ztrát Asi budem do podzimu plakat také A do příštího jara asi onemocní i včelaři na Slovensku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 15.3.2008 21:22:01
> ----------------------------------------
> Lamentujeme nad tím, že někteří včelaři na léčení doslova kašlou. Je to
> i můj názor. Někteří včelaři a tvrdím, že jich je mnoho, na léčení skutečně
> kašlou. Buď léčí v rozporu s danou metodikou - práci si ulehčují, nebo
> léčivo       hází do šuplíku a následně vyhodí jako nepotřebné.
> My dříve narození a to je nás většina pamatujeme, že v počátcích léčení
> na varroázu se postupovalo komisionelně. Direktivou bylo dáno, že léčení v
> určitém obvodu provádí určený pracovník (důvěrník) včelař vlastník včelstev
> a třetí osoba. Všichni museli stvrdit svým podpisem, že léčení proběhlo v
> rámci platných regulí. Protože jsme byli "stranou a vládou dělnické třídy"
> a předtím již od dob Genosse Hitlera vychováni k poslušnosti, nedovolili
> jsme si žádné šméčko. Nyní, když si demokracii vykládáme každý po svém,
> když naivně věříme, že každý včelař ve svém vlastním zájmu na vlasním
> majetku (včelách) provede léčení zodpovědně, divíme se a roníme krokodýlí
> slzy, že uhynuly stovky včelstev. Proč by se někteří včelaři snažili
> zachovat svá včelstva? Je snad ostudou, jako bylo za časů starých včelařů,
> že jim včelstva uhynula? Že uhynula jejich špatným ošetřováním. Nyní se to
> svede na varroázu, špatnou metodiku, funkcionářskou nedostatečnost, těžké
> mobilní telefony které včely nedonesou a já nevím na co ještě ...., jenom
> vlastní lenost a špatné přičinění v tom není. Nakonec ti, kterým včelstva
> uhynula proto, že jim to "zavinili ti druzí" nebo způsobil "viz maior",
> dostanou ještě finanční příspěvek na "takzvanou obnovu včelstev". Jsem toho
> názoru, že za současného benevolentního stavu léčení proti nebezpečným
> chorobám včel a poskytováním finančních odměn lajdákům se situace nezlepší
> a koledujeme si o to aby včelařství u nás také padlo na hubu. Mimochodem
> náš nový vzor v USA pro to má již vznešený název. Nazval to Colony colaps
> disorder (CCD)a je vymalováno.
> Podle mého názoru, finanční příspěvek zaslouží ti včelaři, kteří svá
> včelstva vlastním přičiněním v této době udrželi. Pokud budeme neustále
> zvýhodňovat ty, kteří si z dotací dělají další zaručený příjem, pokud
> budeme brát jako samozřejmost, že někteří tyto dotace nepotřebují??? a
> včelstva si zachovávají jen tak z plezíru???, situace se nezmění. Je nutno
> změnit systém "odměňování". Nedotovat neperspektivní lajdáky a vyčůránky.
> Bude to spravedlivější a také poctivější. Myslím, že je nejvyšší čas aby se
> přestala dělat líbivá politika přerozdělování. Je nejvyšší čas s tím něco
> smysluplného dělat. Pro začátek by třeba stačilo obnovit komise na léčení
> včelstev a finančně motivovat včelaře, kteří prokázali, že si to zaslouží.
> Nyní mne kamenujte a nešetřete mne.
> Pepča       
>
>
>

Nátěr plodu M1 se prováděl při zjištění 3 a více roztočů VD. Ing. Veselý doporučuje teď při zjištění 1.5 roztoče VD v měli. Kritický stav při spadů roztočů na podložku v minulých létech byl 10 roztočů za 24 hodin. Ing. Veselý doporučuje 5 roztočů za 24 hodin.

Dobrá zpráva. Na startovní čáře rozvoje VD bude menší počet roztočů. Rovněž tak snížení kritické hranice a zdvojení ošetření Formidolem přispěje významně ke snížení úhynu včelstev. Metodika pro jarní ošetření bude tedy upravena. Zbývá ji jen důsledně dodržovat.
Zdravím, H.

Z vlastní zkušenosti chci připomenout nutnost pevné desky mezi letákem a
zemí.Včelstva mám sice ve včelíně, kde je tato otázka řešena stavebně,
ale několik včelstev mám i venku na zahradě. Jsou sice cca 50 cm nad
zemí, ale když jsem v neděli za slunečného počasí chtěl pokračovat v
nátěru plodu, najednou se ochladilo a zvedl se vítr. Práci jsem
samozřejmě přerušil, ale u úlu, kde nebyla pevná deska od země, jsem
viděl hodně včel v trávě, většinou s rousky žlutého pylu. Vítr je
srazil od česna a ony v změněném chladném počasí zůstaly v trávě. Začal
jsem je sbírat do sklenice a bylo jich téměř jako do jednoho
oplodňáčku.- z jednoho úlu!
Asi připomínám většině pátel banální věc, ale i mne po dlouholetém
včelaření tato skutečnost zaskočila a v tuto dobu je škoda každé včely.
proto pro mladší včelaře doporučuji věnovat pozornost i této zdánlivé
maličkosti. Gustav

Asi jako i jinde i u nás se ještě pořed 10-ti lety včelstva více méně léčila komisionálně. Také mě třeba za to kamenujte, ale zrušil jsem to s tím, že je potřeba včelaře vychovat k vlastní zodpovědnosti, a ne za ně vše dělat. Myslím, že se nám to vrací a většina naší ZO sama hlásí o léčivo zajímají se kdy a jak léčit (vyjímky ale existují). Jinak je to ale třeba v sousední organizaci, kde si opakovaně stěžují na to, že jim včelstva komise otrávila, nebo vyrušováním natolik poškodila, že je zjara v úlech nemohou najít. To je přesně to, čeho bych se narad dožil, aby někdo hledal chyby v ostatních místo toho aby je hledal v sobě.
Jinak k vzorně nakladeným slovům v předcházejícím příspěvku není co dodat = svatá pravda!
Honza

Lamentujeme nad tím, že někteří včelaři na léčení doslova kašlou. Je to i můj názor. Někteří včelaři a tvrdím, že jich je mnoho, na léčení skutečně kašlou. Buď léčí v rozporu s danou metodikou - práci si ulehčují, nebo léčivo hází do šuplíku a následně vyhodí jako nepotřebné.
My dříve narození a to je nás většina pamatujeme, že v počátcích léčení na varroázu se postupovalo komisionelně. Direktivou bylo dáno, že léčení v určitém obvodu provádí určený pracovník (důvěrník) včelař vlastník včelstev a třetí osoba. Všichni museli stvrdit svým podpisem, že léčení proběhlo v rámci platných regulí. Protože jsme byli "stranou a vládou dělnické třídy" a předtím již od dob Genosse Hitlera vychováni k poslušnosti, nedovolili jsme si žádné šméčko. Nyní, když si demokracii vykládáme každý po svém, když naivně věříme, že každý včelař ve svém vlastním zájmu na vlasním majetku (včelách) provede léčení zodpovědně, divíme se a roníme krokodýlí slzy, že uhynuly stovky včelstev. Proč by se někteří včelaři snažili zachovat svá včelstva? Je snad ostudou, jako bylo za časů starých včelařů, že jim včelstva uhynula? Že uhynula jejich špatným ošetřováním. Nyní se to svede na varroázu, špatnou metodiku, funkcionářskou nedostatečnost, těžké mobilní telefony které včely nedonesou a já nevím na co ještě ...., jenom vlastní lenost a špatné přičinění v tom není. Nakonec ti, kterým včelstva uhynula proto, že jim to "zavinili ti druzí" nebo způsobil "viz maior", dostanou ještě finanční příspěvek na "takzvanou obnovu včelstev". Jsem toho názoru, že za současného benevolentního stavu léčení proti nebezpečným chorobám včel a poskytováním finančních odměn lajdákům se situace nezlepší a koledujeme si o to aby včelařství u nás také padlo na hubu. Mimochodem náš nový vzor v USA pro to má již vznešený název. Nazval to Colony colaps disorder (CCD)a je vymalováno.
Podle mého názoru, finanční příspěvek zaslouží ti včelaři, kteří svá včelstva vlastním přičiněním v této době udrželi. Pokud budeme neustále zvýhodňovat ty, kteří si z dotací dělají další zaručený příjem, pokud budeme brát jako samozřejmost, že někteří tyto dotace nepotřebují??? a včelstva si zachovávají jen tak z plezíru???, situace se nezmění. Je nutno změnit systém "odměňování". Nedotovat neperspektivní lajdáky a vyčůránky. Bude to spravedlivější a také poctivější. Myslím, že je nejvyšší čas aby se přestala dělat líbivá politika přerozdělování. Je nejvyšší čas s tím něco smysluplného dělat. Pro začátek by třeba stačilo obnovit komise na léčení včelstev a finančně motivovat včelaře, kteří prokázali, že si to zaslouží. Nyní mne kamenujte a nešetřete mne.
Pepča

Choze: Co znamená to snížení hranice o 50% ....?
Nátěr plodu M1 se prováděl při zjištění 3 a více roztočů VD. Ing. Veselý doporučuje teď při zjištění 1.5 roztoče VD v měli. Kritický stav při spadů roztočů na podložku v minulých létech byl 10 roztočů za 24 hodin. Ing. Veselý doporučuje 5 roztočů za 24 hodin.

Anton:>Ak potom svoje nedostatky chceme skrývať za nedostatky iných, npr. vyhovárať sa na reinváziu V.D. z iných včelstiev alebo zaplavením vírusmi z iných ohnísk, tak potom si myslím, že takto by mali byť postihnuté aj tie včelnice, kde neuhynulo ani jedno včelstvo! Alebo si myslíte, že škodcovia si vyberajú len práve vaše včelnice? To hádam nie. Vírusové pohromy ak sú, zaplavia všetko v ich dosahu, tak potom nemôže obstát názor, že trpia len niektoré včelnice.

Mne neuhynulo ani jedno včelstvo zo 70-tich a prvýkrát som začal boj s V.D. 20.8.08: V okolí mám hlboké lesy (uletené roje), sú iné včelnice s takými neporiadnymi jedincami, mne včely nehunuli, ale inde ano! Čo si mám potom myslieť o týchto jedincoch, jednoducho liečenie robia nesprávne!, <
........

Anton nevím jestli chápeš tu různorodost, s kterou se musí pochopit co VD představuje za nebezpečí.

Ano přístup nebo infekční stav VD u jednoho včelaře !ovlivní! napadení VD u druhého včelaře.

Kupříkladu u mne. Mohu ti tvé obavy velice lehce vysvětlit aniž bych dělal z toho nějakou kovbojku nebo záhadu. ...

1)Stalo se, že soused, který měl cca 15 vyzimovaných včelstev v r.2007, okolo 6 měsíce zemřel. Včelstva padly na jeho syna, který nikdy s otcem neléčil a vůbec netušil jaký je stav varoázy v jeho dědictví. Dokázal: "Vybrat a vytočit a prodat med." A to je základním prvkem u mnoha lidí, kteří se považují podle SVS chovateli včelstev. Otázka: Jsou opravdu chovateli včelstev?
Důsledkem toho stanoviště bylo to, že jsem měl jako jeho soused obrovský problém s udržením probíhající reinvaze VD.

2)Pokud je řeč o virech. Mám zato a jiné zdroje se natom při výzkumu také zhodly, že základní chybou je použít plásty z uhynulých včelstev po masivním úhynu. To platí i u úlků, úlů, rojáků atp, kde střednědobě může pobývat a pobývá včelstvo.
Tz. že je jisté dokonce předpokládát opětovný úhyn a to bez !zjevných příčin v souvislosti i s malým infekčním tlaku (jako množství samiček).

3) POZOR! Probíhají diskuze a tvzení otom, že po velkém infekčním tlaku příjde normální stav. Z mých zkušeností vím, že je to z u VD kravina!



Takže letošním rokem úhyny i přes M1 nekončí. Český odborný svět si je tohoto faktu vědom vwlice dobře.

Tedy mohu shrnout: Mám perfektně přezimovaná stanoviště, mám i stanoviště postižená VD. Z celkového průměru ztrát ale mohu tvrdit, že za posledních 5 let jsem natom u ztrát zapříčiněných VD na nejlepší střednědobé úrovni.

V loňském roce bylo třeba začít léčit již v první polovině července a jen málokdo na toto období dostal Gabon. Hěkde ho dostali včelaři až koncem srpna. Bohužel v loni bylo bylo kritické obcobí červenec -žáří a letos to zatím vypadá podobně. V.S.

Skúsim sa ešte vyjadriť k tejto problematike (už som to niekoľkorát urobil), i keď včelárim v inom prostredí, no v podstate to zodpovedá vašim podmienkam a včelárime v podstate rovnako. Aj u nás sú včelári, ktorí majú výpady včelstiev z titulu prenoženiu V.D., ale v tých istých lokalitách sú iný včelári, ktorým prežili všetky včelstvá, teda bez strát.

Ak potom svoje nedostatky chceme skrývať za nedostatky iných, npr. vyhovárať sa na reinváziu V.D. z iných včelstiev alebo zaplavením vírusmi z iných ohnísk, tak potom si myslím, že takto by mali byť postihnuté aj tie včelnice, kde neuhynulo ani jedno včelstvo! Alebo si myslíte, že škodcovia si vyberajú len práve vaše včelnice? To hádam nie. Vírusové pohromy ak sú, zaplavia všetko v ich dosahu, tak potom nemôže obstát názor, že trpia len niektoré včelnice.

Mne neuhynulo ani jedno včelstvo zo 70-tich a prvýkrát som začal boj s V.D. 20.8.08: V okolí mám hlboké lesy (uletené roje), sú iné včelnice s takými neporiadnymi jedincami, mne včely nehunuli, ale inde ano! Čo si mám potom myslieť o týchto jedincoch, jednoducho liečenie robia nesprávne!,

Je to istý dôkaz toho, že nie každý to tokáže robiť dobre. Ja svoju zjednodušenú metódu používam už 7 rokov a je plne účinná, nezbadal som čo i len náznak odolnosti klieštika na návyk amitrazu, med výkupný podnik preberá bez problému a včely aj túto trochu inú jar od minulej dobre znášajú a prirodzene silnejú.Ak budem posilňovať, tak len preto, že niektoré budú silné. Teda všetko je O.K.

Metodiku boja predsa my na Slovensku prebráme od VUV v Dole a kto ju dodržuje nemá žiadne problémy so svojimi včelstvami. Za zdravotný stav som zodpovedný ja a keď vídím dobré výsledky, nedám si do toho ani veterinárnym úradníkom z poza stola, ktorí sa včelám nerozumejú, kafrať. Ak by bola pravda, že jednotná ochrana nariadená z hora včelstvám pomáha, potom by to aj pravda bola, ale ako sledujem z vašich príspevkoch, nie je.

Keďže som niečo také ako vy prežil v r. 1988, hľadal som spôsob ako to viac neprežiť a podarilo sa mi to, pretože som hľadal cestu ako to zabezpečiť. Objavil som jedno slovo, ktoré pomáha a to je DOKLADNOSŤ pri zásahoch. Svoju prácu naodfláknuť! Často tu zanieva slovo "prácnosť". Pýtam sa je včelárenie len rekrácia a dívanie sa na vyletujúce včely, možno ešte vytáčanie medu alebo seriózna práca?
Kto si myslí, že sa je to robota "prácna", nech si sadne ku PC a vyhľadáva "dráždivé" obrázky mladých žien a od včiel ide preč.

Aby som dokončil podstatu môjho príspevku a to je "prečo u niekoho sa to dá a u iného nie"? Ak by sa mne nedarilo, bol som zvedavý, ako ten druhý robí, čo dokáže svoje včely ochrániť pred V.D. a OPÝTAL BY SOM SA, AKO TO ROBÍ, od vás som takú otázku nedostal. Len tak bude mať táto diskusia zmysel, keď sa diskutujúci ujednotia na technologickom postupe, čoho výsledkom budú ZDRAVÉ VČELY.
Anton

Ano je to jak píše Pepa,metodika je.Teď se nám může zdát ,že je chybná.Není to však pravda chyba je ve včelařích!Když je polovina která na to kašle tak těm ostatním se zdá ze metodika je špatná.To byl i můj názor,loni když to začalo.Těch chyb bylo více a skoro za věechny si můžou včelaři nedbalci.Druhá chyba v pořadí se zdá ,že byla z SVS.Co je však nejhorší může se opakovat.Co tím myslím? Přesvědčit veterináře aby napsal Gabon PA 92.

Co to znamená,to snížení hranice o 50%?

Sledují diskuzi ohledně úhynů včel. Dne 15.2. byl ing. Veselý v Nasavrkách na aktívu vedoucích chovů. Podrobně vysvětloval situací, která vznikla a věřím, že k jeho názorům nebude mít žádný včelář výhrady. Doporučoval snížit hranici o 50% tj. při zjištění 1.5 roztoče na včelstvo provádět nátěr plodu a neprodleně fumigaci. Dále sledovat přírozený spád roztočů a při zjištění 5 roztočů za 24 hodin,to považovat jako za kritický stav. /V minulých létech to bylo 10 roztočů/.Gabony nám SVS asi opět nepovolí používat v době kdy jsou tam ještě medníky. Lze to řešit formidolem i vícekrát v době sezóny. Při opakováným /2x/vložení cca po 14 dnech jsou výsledky formidolu srovnatelné s gabonem.Samozřejmě, že hned druhý den po vložení farmidolu nebude nikdo vytáčet. Při aplikací formidolu kyselina mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Roztoč VD na kyselinu mravenčí nedokáže si vybudovat rezistenci. Včasným zákrokem při přemnožení VD uchraníme dlouhověké včely. Léčit až v srpnu při vrcholu rozvoje VD v červnu - červenci už nemá smysl. Z důvodu reinvaze je vhodné přesvědčit i ty včelaře, kteří nechtějí nic dělat.Pokud nedojde v průběhu roku k nějaké změně, je to jediná cesta.

On Saturday 15 of March 2008 07:38:14 Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> Na nákup osiva svazenky je nejlepší se zeptat nejbližšího zemědělce kde
> nakupuje osiva

presne tak, neni uplna legrace "oddelit zrno od plev" - takze usetrenejch 50
kc/kg muze byt vyvazeno zaplevelenim pozemku.
Honza

Myslím, že nemáte úplně pravdu. Metoda či metodika je jedna věc, realita je věc druhá. V loňském roce bylo třeba začít léčit již v první polovině července a jen málokdo na toto období dostal Gabon. Hěkde ho dostali včelaři až koncem srpna. Bohužel v loni bylo bylo kritické obcobí červenec -žáří a letos to zatím vypadá podobně.Za těchto podmínek je Gabon na 24=30 dní dle platné metodiky málo. Formidol je sice hezká věc, ale 1.zásah do včelstva je vložení v obalu do včelstva, za dva dny vyjmutí z obalu s dírkami a za dalších cca 5-10 dnů vložení další desky a opakování postupu, tj. do jednoho včelstva jdete za 30 dnů léčení cca 9x. Měl byste to dělat ty zbývající dva měsíce, kdy skončí za vhodného počasí skončí možnost reinvaze roztočů v důsledku loupeže. Mite Gone ani odpařovače v metodice nejsou a nejsou schváleny jako veterinární léčivo pro ČR. A tak se nedivte, že se vymýšlí ledacos.

- jak je řečeno, schází nám účinná propracována metoda atd.
Metoda je dostatečně propracována, ale schází nám jenom jí dodržovat. Jak je vidět i z této diskuze, někteří jste opět výzkumníci. Na stránkach www,vcelarství je pokyn SVS ze dne 26.2. jak se má postupovat teď na jaře.
Kdo z vás používal podložky v průběhu léta na monitoring? Léčit včelstvo v srpnu minulý rok už nemělo smysl. Vrchol rozvoje roztoče VD byl ve druhé polovině června a počátkem července. Držme se všichní pokynu SVS a doporučení VÚ v Dole a bude to vše trochu jiné. Pouze nám bude scházet přesvědčit i ty, kteří nechtějí nic dělat. Léčit když váš soused nebude dělat nic, nemá skoro žádný význam.Situace v letošním roce se s největší pravděpodobností může opakovat.

Na nákup osiva svazenky je nejlepší se zeptat nejbližšího zemědělce kde nakupuje osiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: osivo
> Datum: 15.3.2008 00:05:09
> ----------------------------------------
> Pokud tomu rozumím tak někdo shání osivo svazenky.
> Tady na inzerci to najdeš-http://vcelin.webz.cz/pages/nabidka.php
>
>
>

hoj

Chceš něco vědět?Nebo jenom pokecat

hoj

Pokud tomu rozumím tak někdo shání osivo svazenky.
Tady na inzerci to najdeš-http://vcelin.webz.cz/pages/nabidka.php

oiuztrewqmnbvcxyasdfghjklpoiuztrewasdfghjklů,mnbvcxyqwertzui,lkmjnhbgvfcdxs

oiuztrewqmnbvcxyasdfghjklpoiuztrewasdfghjklů,mnbvcxyqwertzui,lkmjnhbgvfcdxs

wqertzuiuoipúlkjhgfhdgsfayxcvbnm,.asdfghjklpoiuztrewasdfghjkl,mnbvcxyyyyyyxcvbnm,.lkjhgfdsaqwertzuioéíáýžřčšě+qasdfghjklůpoiuztrew

qwertzuiopúůlkjhgfdsayxcvbnm,..,mnbvcxyasdfghjklůpoiuztrew

Problém podzimního léčení je zase v celkové účinnosti a omezenosti léčení pomoci oficielních metod a léčebných prostředků. I když Varidol FUM a Varidol AER mají vysokou účinnost u roztočů VD na včelách, nejsou účinné u roztočů na zavíčkovaném plodu. V říjnu je ještě ve většině včelstev plod, zejména u mladých matek. Pokud je první ošetření diagnostické, druhé by mělo být v každém případě provedeno již bez plodu. To by znamenalo matky klíckovat, nebo plod odstranit. Obojí je pracné a obávám se, že to všichni včelaři takto nebudou dělat.
Pokud včelstva v teplejších oblastech, nebo teplejší zimě trvale plodují, pak i zimní ošetření aerosolem je málo účinné a je nutné v každém případě provést jarní ošetření plodu s následnou fumigací. Pokud se neprovede a neprovede se později ošetření Formidolem, pak se VD nebezpečně rozmnoží a spolu s dovezenými viry se pak nedivme, že nám včelstva hromadně hynou.
Jinak řečeno, schází nám účinná, propracována metoda léčení, kterou by bylo možno použít v době, kdy je léčení zapotřebí provést. Za to už včelaři nemohou.
Zdravím, H.

Tak tady je ten můj mejl-pupek73/=/seznam.cz
Díky moc.Míra

Napiš email, pošlu Ti na něj fotky tohoto klátu zezadu.
Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

ZO Votice na podzim zazimováno 280 včelstev.Při odevzdávání měli koncem ledna přežívalo 120.Do dnešního dne vím minimálně o další desítce úhynů.Osobně jsem měl 7 včelstev na dvou stanovištích.Na prvním 3 včelstva v okolí další 4 stanoviště kolegů´,Na podzim uhynuly 2 roje evidentně na roztoče.Poslední jsem minulý týden vysířil protože uhynula matka.Seděly na 1 rámku.Snažil jsem se je zachránit ,protože v něm byla loni koupená matka.Přendal jsem je do zatepleného plemenáče.Na druhém stanovišti mám 4 úly.Zde jsou ve výborném stavu. V okolí další dvě stanoviště.Na jaře jsem natíral plod i když jsem měl nulové nálezy v měli,před tím byl gabon.Na podzim 3krát fumigace.

U nás se fumiguje dvakrát v říjnu a jedenkrát aerosolem v prosinci.
Fumigace probíhá tak v druhém, třetím týdnu října. A to za takového počasí,
kdy je přes poledne nad 10 st C a pokud možno včely létají. A to je v tuto
dobu téměř vždy kromě období, kdy vane severní nebo severovýchodní vítr a to
je obvykle jen pár dní v měsíci. Pokud zrovna je takové počasí, počká se 2 -
4 dny. Nikdy, pokud vím, jsme neměli s fumigací problém. Jistě, kdybychom
chtěli mít problémy, posunuli bychom fumigaci o takové dva týdny nebo ještě
více později. Kromě toho u nás se fumigace dá domluvit podstatně pružněji
než aerosol. Léčivo a knoty má u sebe důvěrník, takže já se s ním domluvím,
který den a kterou hodinu přijde a on potom přijde nebo přijede na kole a
léčí se. Když přijde čas na aerosol, to je něco jiného. Důvěrník přijde
večer se slovy"pozítří budu mít na jeden den přístroj, tak čekej" A já čekám
minimálně půlden, protože oni toho musí za ten den plno stihnout a nevědí
přesně, kdy se dostanou ke mně, i když mají auto a když přijedou, jsou ve
stresu, protože to nestíhají nebo třeba mají problémy se startováním
kompresoru. A kdyby náhodou někdo nebyl doma, tak by se muselo složitě
vyřizovat znova ten přístroj a ve vedení by řvali, protože by museli použít
další flašku léčiva atd. Moc tomu nerozumím, proč se to dělá tak divně,
protože v naší ZO mají být tři přístroje, ale takhle to prostě probíhá.
Takže ta fumigace je u nás úplně bezproblémová, i když tady na severní
Moravě má být to počasí v rámci ČR spíše to chladnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 1:47 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


Příkladně v zimě 2005-06 se po 30 říjnu dalo fumigovat jen 5 dní kdy teplota
dosáhla 10°C a to byly na pořadu ještě 2 fumigace
V ZIMĚ 2006-7 to bylo obdobné jen o 4 dny více. Pak jsme NAŘÍKALI ŽE ZA TO
MŮŽE TEPLÁ ZIMA a tady z toho je vidět kde byl problém
Mám doma záznamy teplot ráno, poledne, večer všech zim od roku 2001 a toto
byly nejpříhodnější zimy pro fumigaci
Z toho pak vyplývá! JEDINĚ AEROSOL!!!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 13:16:13
> ----------------------------------------
> Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
> pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
> dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
> odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
> dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <mmcc/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> > trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> > při poslední fumigaci.
> >
> > Marek
>
>
>
>

Pošlite mi prosím fotky na Kominek.Gabriel/=/seznam.cz ponuknem správcovi
slovenskej konferencie
G.K.
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 3:06 PM
Subject: Re: Dvoumatečné včelaření


> Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev.
> Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší
> pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3.
> 08.
> Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou
> adresu.
> B.V.
>
> _____________________________________________________
>
> Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
> Předem děkuji.
>
> email: klub.rv/=/seznam.cz
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2947 (20080314) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

_____________________________________________________

Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
Předem děkuji.

email: klub.rv/=/seznam.cz

S pozdravem...M. Václavek

Používám sponkovačku zn. PUMA pneumatickou. Na rámky event. palubky
výborná. Tluče spolehlivě 25mm sponky. Stačí obyč 8bar kompresor.
Cena je cca 3500,-. Vzhledem k tomu, že bych chtěl na další využití
ještě větší sponky, tuhle zánovní PUMU bych prodal ( mám jí asi 1/2 roku
a dělám s ní trochu od vánoc). Pokud budete mít někdo zájem, ozvěte se.
Chtel bych Sneidera- což je nejméně 6500 ale spíš 10 000,-.

S pozdravem Radek


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Martin Olsak
Sent: Monday, March 10, 2008 9:27 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Sponkovacka

>Elektrickou sponkovacku jsem zkousel - nema tu silu
>zatlouct dlouhy sponky.

Elektricka sponkovacka Bosh, cislo nevim, konstrukcne na max 30 mm
sponky,
ale zustavaly 5 mm nezarazeny. Clovek musel tu sponkovacku pridrzet
obema rukama proti razu, aby sponka zajela. (Treti rukou drzet ramek...
:(

Martin