78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Leoš (213.19.51.58) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506) (28510) (28511)

Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.
Zdravím, H.
..................

Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re:Vyv??en? vosku. (28518)

nedá

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyv??en? vosku.
> Datum: 29.3.2008 14:46:50
> ----------------------------------------
> Dá se rozpustit včelí vosk ve vodní lázni?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 3. 2008
svazenka

Produktivnější než vysazování svazenky vidím na některých místech ve
vysazování lesních malin odebraných jinde v lese. Přirozeně jen tam, kde
nijak zvlášť v obhospodařování lesa nevadí, na nějaké neudržované kraje lesa
atd ne nějaké masívní vysazování uprostřed lesa na pasekách, kde by maliny
zahlušovaly stromky. Na vhodně zvolených místech to maliní zůstává na furt a
plošný výnos je srovnatelný nebo i lepší než ze svazenky. Ještě pořád je
doba, kdy se takové přesazené maliní ujme.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2008 3:06 PM
Subject: Re: Re:svazenka


> Svazenka a možná i hořčice by mohly docela dobře růst na čerstvých lesních
> pasekách, tam, kde byl pod stromy moc stín a není žádný rostlinný porost.
> Živin z jehličí a listí tam je dost, s vlhkostí oproti poli je to horší,
asi
> by to chtělo vhčí období. A nemuselo by to nijak vadit výsadbě mladých
> stromků, zvláště ta svazenka není nijak vysoká.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 3. 2008
Rozkvět rostlin (28487) (28498)

Hlásím dneska začátek kvetení mirabelky či myrobalánu , cca třetina květů na
stromě tady na severní Moravě, 320 m už kvete.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: Re:svazenka (28487) (28498)

Svazenka a možná i hořčice by mohly docela dobře růst na čerstvých lesních
pasekách, tam, kde byl pod stromy moc stín a není žádný rostlinný porost.
Živin z jehličí a listí tam je dost, s vlhkostí oproti poli je to horší, asi
by to chtělo vhčí období. A nemuselo by to nijak vadit výsadbě mladých
stromků, zvláště ta svazenka není nijak vysoká.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 29. 3. 2008
Kolik máte zavíčkovaného i nezavíčkovaného?

Dnes při ošetřování zavíčkovaného plodu nátěrem toho moc k ošetření nebylo na 2 plástech na obou stranách täk něco k veloïkosti víčka od sklenice 0,7l jak je to u vás?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 29. 3. 2008
Vyváření vosku.

Dá se rozpustit včelí vosk ve vodní lázni?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 3. 2008
Re: propolis (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (28492)

Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na nohou (nehty).
Pani Bláža, zabudol som špecikovať čo máte prop. tinktúrou natierať, aby liečby bola úspešná. Pleseň je ťažko zasiahnuteľnä, lebo je ukrytá v lôžku hlavne pod nechtom a tam kde živé telové bunky prekrývajú nechet.
Preto doprajte propolisu z tampónu vniknúť hlavne do odumretej časti pod nechtom z predu. V ďalšom priebehu liečby sa snažte zkracovať nechet a odumretú telovú tkáň z pod nechta odstraňovať.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506)

Pokud se předjarní léčení provede správně, a tím se dosáhne požadované účinnosti, kdyby neexistovala reinvaze, toto léčení by teoreticky vždy vystačilo až do podzimu.

Chybou mnohých včelařů je to, že nesledují spad roztočů. Vlivem reinvaze ( např. když naše včelstva získají roztoče vylupováním cizích včelstev některého pavčelaře, který se o své svěřenkyně špatně stará, až jsou nemocné a zesláblé, tedy dobře vylupitelné, nebo včelstvo ve stromové dutině, které hyne na varroázu ) se počet roztočů může nečekaně během pár dní znatelně zvýšit. Proto je třeba kontrolovat spad i u včelstev, která byla na podzim zdárně vyléčena. Není třeba provádět monitoring spadu u všech včelstev, stačí si vybrat skupinku nejsilnějších včelstev na stanovišti, ve kterých je zpravidla větší množství roztočů něž u podprůměrných včelstev. Pokud se u nich objeví zvýšený spad roztočů, lze očekávat zvýšené zamoření i u ostatních včelstev vlivem reinvaze přes trubce.

Ale co je onen zvýšený spad roztočů? Málokterý včelař kontroluje spad i na jaře. Je-li v podletí kritický spad vyšší než 5 roztočů v průměru za den, pak na jaře je kritický spad již jeden roztoč spadlý v průměru za den vlivem přirozeného úbytku. Křivka počtu roztočů se po každé vylíhnuté generaci poměrně dost strmě zvedá.

Cituji:__________________________________________________________
A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů.
__________________________________________________________________

( Obsah následujícího odstavce nesdělujte lidem, kteří léčení neprovádí poctivě, ať se varroázy více bojí:-)

Tak katastrofické, jak je růst počtu roztočů uváděn v citaci, to většinou nebývá, protože jinak by většina včelařů byla už dávno bez včelstev. Existují jisté regulační mechanizmy, které populační růst roztočů zpomalují ( jde především o vliv inbreedingu ( páření pokrevně blízce příbuzných jedinců, což v případě výskytu jen jedné samičky v dané plodové buňce je naprosto nevyhnutelné, protože páření probíhá vždy již v buňce ), ale také se projevuje prodlužování vegetativní fáze života roztoče ( doba, kdy se nachází na dospělých včelách ), jež může být klidně i 10 dní dlouhá, dále pak vzájemná očista dělnic od roztočů, poškozování roztočů a podob. ). Nicméně neléčené včelstvo evropského plemene v závislosti na reinvazi a vlastní odolnosti během 1-3 let na následky přemnožení roztočů uhyne.

Zvýšené zamoření varroázou v průběhu jara znamená, že by včelař měl provést léčení již tehdy ( samozřejmě jedině kyselinou mravenčí ) a nečekat až do podletí, kdy, jak ukázaly zkušenosti z loňského roku, může být již dávno pozdě, protože včelstvo bývá podlomeno vlivem viróz doprovázejících přemnožení roztočů. Podletní léčení tento stav již nezvrátí.

Nejvhodnější je jarní a časně letní léčení provádět po medobraní. V období vrcholu snůšky léčení kyselinou mravenší není vhodné provozovat nejen kvůli zvýšenému výskytu kyseliny mravenčí v medu, což ale není zdravotně na závadu, jen je med nepatrně kyselejší. V průběhu snůšky je účinnost léčení snížena ( řídká sladina pohlcuje páry kyseliny ), to je hlavní důvod, proč vyčkávat s léčením na mezisnůškové období, ale nikoliv až na podletí! Kyselina mravenčí je nejvhodnější prostředek k léčení varroázy, který se dá použít i v produkčním období.

Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506) (28510) (28511) (28513)

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu.
GP:Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí.
-------

Asi se začne pěkně od začátku se vznikem "spolků". Tehdy se členové sdružovali dobrovolně protože ve společném postupu viděli výhody.

Myslím, že nepomůže ani tak jarní plošné práškování (nikdy nevyhubíme všechny roztoče na území celé ZO atd, a tady stačí, když padne brzy v létě jedno včelstvo a už to jede), jako celoroční monitoring a vzájemná informovanost.

Asi se ti aktivní budou muset dát dohromady. Prostě síť lidí, kteří budou sledovat spad a vzájemně se informovat. O nákazové situaci nemohu soudit jen podle jednoho jedince, včelnice. Nehledě na to, že spad se asi projeví až po nějakém čase po invazi.

Na to stačí opravdu jen pár aktivních, bez výborů atd.

Pokud to zorganizují přímo výbory atd, tak lépe.

V HK jim to dokonce vyhláška opakovaně ukládá. A myslím že i v jiných krajích.

Jsme prostě ve válce a ta se vede furt. A většinou podle stále stejných pravidel.
Pokud roztoč "zaútočí" tak v létě. "Plošné bombardování" ke kterému teď všichni vzhlížejí s takovou nadějí problém v lepším případě oddálilo, ale nikdy nic plošně natrvalo nevyčistilo. Nakonec vždycky nastupuje pěchota a i v tomto boji si to budem muset s roztočem rozdat osobně my všichni v létě.

A boj s infekcí, nákazama atd. je stejný. To že na jaře obílíme a vydesinfikuje barák neznamená, že si celý rok nemusíme dávat bacha a nemýt si ruce.

A to mi na tom masovém šílnství vadí, že to v méněvzdělaných včelařích vytváří dojem, že tím bude problém do podzimu vyřešen. Důvěrník jim to natře, a jestli jim padnou včely, tak proto, že to udělal blbě!
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: propolis (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (28492)

Na timkturu se nemusí používat jen 80% a koncentrovanější líh. Propolis se
rozpouští i v méně koncentrovaném, jenom čím dál méně. Jako hranici pro
efektivní rozpouštění bych dal směs 50 % etanolu a vody. Já rozpouštím pro
"tělesné" použití zevně i zevnitř v 60% koncentrátu z pálenice. Z toho 60%
lihu já loužím jeden propolis dvakrát a směs potom slévám dohromady. Pro
"technické" použití, třeba pro impernaci vložek do bot proti zápachu nebo na
impregnaci v bytě proti plísni, loužím v obyčejném denaturáku.
Na plísně na nehty možná bude vhodnější použít jiné vylepšení. Když se
hlavně větší kousky propolisu máčí v málolihové směsi s vodou, tak 20 - 30
%, propolis se rozpouští do roztoku velice málo, ale naopak samotná
pryskyřice nabere do sebe trochu lihu a během pár hodin se stane měkkou a
velice intenzívně lepivou. Kde je třeba působit propolisem intenzívně a
dlouhodobě, ta pryskyřice se tam prostě přimázne. Na suchém povrchu nehtu a
pokožky bude držet velice intenzívně a dlouhodobě a zároveň jak bude měkká,
bude pronikat do všech štěrbin kolem nehtu. Prst bude přirozeně třeba
zavázat, ať se nezalepí všechno kolem a měnit tak jednou za den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Blaena" <blazena.zelinkova/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 28, 2008 10:38 AM
Subject: Re: propolis


> Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na
> nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
> Bláža

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506) (28510) (28511)

Vorja nezlob se namne a nic ve zlém, ale už jsem se dlouho takto po ránu nezasmál. Malá otázka. Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí. Spolehlivost se dá vychovat a naučit, ale naše včelařské skupiny jsou vychovány - slyší většinou jen na peníze - dotace zadarmo.

A jestli se budou dávat dotace i za ztráty na které bylo upozorňováno předem, je jasně vidět, jak to špatně funguje a jak ta nespolehlivost je navíc ještě finančně hodnocena.(mluvím o pomoci na podporu obnovy včelstev, o které se prý podle webu www.agroweb.cz jedná)

..........

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506) (28510) (28511)

Poslední odstavec předchozího příspěvku je perfektní,ale jen po stránce teoretické.Praxe je jiná a vyměnit funcionáře není za koho.On to totiž alespoň u nás nechce nikdo dělat.Dost chmurných zítřků,kdo se bude starat bude mít a ti ostatní zapláčou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506) (28510)

Jistě že jarní přeléčení není všelék. Nesmíme to ale říkat moc nahlas, protože s najdou tací, kteří si řeknou: když to není všelék, proč bych to dělal, proč bych si přidával práci, proč bych si zvyšoval náklady? Je nutno si uvědomit, že na začátku jarního rozvoje musíme dosáhnout minimálního stavu roztoče VD, nejlépe žádného. I když jarní přeléčení je vysoce účinné (95 –98%), není ale stoprocentní. I když provedeme řádné přeléčení nátěrem a následnou fumigací, v některých včelsvech může zůstat nějaký ten roztoč. Pokud není žádný, je to dobře. Pokud zůstane jen jeden roztoč, co se pak děje?
Na začátku rozvojové řady roztoče VD je tedy jeden roztoč. Po první cyklu jsou ji 3 roztoči, po druhém 9 roztočů, atd. Pak vývojová řade je: 1 3 9 27 81 243 729 2187 6561 roztočů. Poslední číslo je již vysoké, ovlivní nepříznivě plod zimních včel a pokud se neprovede přeléčení, pak dojde dříve nebo později ke kolapsu včelstev.
Pokud provedeme přeléčení včelstev uprostřed výše uvedené rozvojové řady Formidolem, pak množství roztočů 243 při 80% účinnosti léčení se nám sníží na 243x0,20= 49 roztočů. Je to startovací čára nové řady rozvoje VD. Pak máme 49 147 441 1324 roztočů místo původních 6561. Pokud za 14 dnů znovu vložíme Formidol (jak doporučuje ing. Veselý), pak dosáhneme řady: 29 59 118 roztočů, místo původních 6561. A to už je velký rozdíl.
Pokud jsme při jarním léčení byli velmi úspěšní a vyhubili jsme všechny roztoče, pak ještě nemáme vyhráno. Do úlu se nám může dostat se zatoulanou včelou, nebo trubcem, jeden, několik, nebo při loupeži dokonce mnoho roztočů a pak vývojová řada začíná tímto okamžikem. Jediným účinným opatřením je provádět kontrolu denního spadu roztočů. Na jednoho spadlého roztoče na podložce pod sítem znamená, že máme ve včelstvu 100 roztočů, se kterými začíná rozvojová řada. Bylo doporučeno (na krajském semináři ČSV) provést již při pěti spadlých roztočích přeléčení včelstva.
Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.

Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484) (28506)

Dělal jsem jarní přeléčení u kamaráda, který přišel o nohu a byl ještě v nemocnici.Spad po týdnu na zasítovaných podložkách se pohyboval od 11 do 36 roztočů na včelstvo.Jinak bych si dovolil upozornit,že někteří májí přeléčeno,někteří se chystají a další to odfláknou a nebo neudělají vůbec. Je důležté aby to bylo uděláno v celé oblasti v jeden den nebo aspoň víkend.(celoplošně)
Závěrem bych upozornil,že toto léčení není všelék!Kdo si myslí,že má tímto pokoj od léčení bude plakat nad prázdnými úly v podletí.V minulém roce takových bylo a zdá se,že do teď nic nepochopili a říkají.Nemusím dělat přeléčení,ale já si ho udělám a budu mít klid.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 3. 2008
Re:Liečenie nechtov (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (28491) (28503)

Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
> Bláža

Tinktúru pripravujem pre manželku, ale je to dlhý procec. Postihnuté nechta treby zostrihať, hodne hlboko a často natierať, priemo tampónom propolisovou tenktúrou.

Príprava propolisu: V lekárni zakúpte 50 ml 60% lekárnického liehu a priamo do fľašky vsypte 30 g rozdrobeného čistého propolisu a nechajte vyluhovať. Párkrát potrepte a už po dvoch dňoch môžete používať. Takto pripravenú tinktúru môžete ponechať až do spotrebovania alebo ju po 2 týždňoch precediť do tmavej liekovky. Ošetrenie robte ráno a večer, jemne obviažte, aby nedošlo k poškodeniu posteľnej bielizne. Očistíte čistým liehom.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NAKOUTI (77.48.31.4) --- 28. 3. 2008
svazenka

svazenku bych zasel do zorané a dobře připravené půdy,nebotˇjejí počáteční rozvoj je velmi pomalý a konkurenční rostliny ji budou ubírat živiny a životní prostor.A propo,také jsem vysazoval vrby,vyséval svazenku a hořčici ,včelstev bývalo na 120 v katastru....2007 šlo do zimy 30 vč.,jestli bude úhyn, tak zůstane možná 25vč.,takže pastvy hojnost,včelu ani neuvidíš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 28. 3. 2008
Re: akce kulový blesk (28477) (28488) (28490) (28493) (28497) (28500) (28501) (28502) (28504)


Špatně jsem to napsal, úplně postačí zaměstnanec. Ale měl by být zkušený, aby alespoň toho půl roku dokázal předstírat činnost . . .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 28. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484)

Nicméně následný spad po léčení tolik přesvědčivý nebyl..cca 5 - 8 roztočů 24-48 hodin po fumigací na včelstvo. Mělo toto v mém případě smysl? Tom.

O tom, že nátěr plodu s fumigací měl velký smysl se vůbec nedá pochybovat. Já si to vysvětluji takto: Jedna samička VD zaleze do buňky před víčkováním plodu. Pak nasadí v buňce vajíčka, nejdříve samčí a pak samičí. Po vylíhnutí mladých roztočů se ještě v buňce mezi sebou spáří. Po vylíhnutí včely, vylezou na ní z buňky stará samička a až čtyři mladé samičky. Za 5 dnů mladé samičky dospějí a zalezou do buněk s plodem před jejich zavíčkováním a celý cyklus se opět opakuji. Jeden cyklus rozvoje tedy činí 12+5=17 dnů. A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů. Tak velké množství roztočů již včely neunesou a zahynou. Pokud tomu nevěříte, nevadí. Hlavně to říkejte dalším včelařům. Včelaři miluji své včely. Pochopí to hrozné nebezpečí a budou důsledněji léčit. Dříve se tomu říkalo tuším, masově osvětová činnost.
Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 28. 3. 2008
Re: akce kulový blesk (28477) (28488) (28490) (28493) (28497) (28500) (28501) (28502) (28504)

To je houby oproti tomuto:
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Poslanci-chteji-pro-vcelare-podporu__s43x30333.html


Poslanci chtějí pro včelaře podporu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 28. 3. 2008
Re: akce kulový blesk (28477) (28488) (28490) (28493) (28497) (28500) (28501) (28502)

.... co ten nový odpracuje...
---------------
Ale tady se mluvilo o novém zaměstnaci, ne o pracovníku.
:-))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re: včelařské krouky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (28491)



zkuste mrknout na


http://www.vcelarenihrou.cz/propolis.php4 - na co je propolis dobry..

http://web.quick.cz/bronislavprokop/prod.html#pr - jak ze suroveho
propolisu zhotovit ruzne masti, tintury....






Blaena napsal(a):
> Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na
> nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
> Bláža
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 28. 3. 2008
akce kulový blesk (28477) (28488) (28490) (28493) (28497) (28500) (28501)


Jsem pro, ta odměna bude odpovídat měsíčnímu příjmu. jenom to mají vymyšlené tak, že za každý měsíc co ten nový odpracuje, bude vyplaceno 10 000 ( celkem 50 000). Takže nejlépe někdo, kdo to peklo bude tak půl roku snášet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488) (28490) (28493) (28497) (28500)

Nejhorsi je ze se to dani :-((

po takovy vyplate a pohledu na dan by pak cloveka zajimalo kolik krku ten mesic zivi :-)

T.H.
---------------

Co při výplatě, ale teď při vyplňování daň přiznání, tak je to vidět.

Ovšem, právě včera jsme to počítali a vyšel mi stejný daň základ jako v roce 1997. A tak jsem měl možnost to porovnat.

Zlatí socani :-) Vyšlo nám to letos skoro na polovinu i bez dětí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488) (28490) (28493) (28497)

> Tož já se přidám, u nás je slíbeno 50 000,- Kč na ruku za přivedení nového
> pracanta. A klidně se rozdělím, ale žádný bratrsky, pěkně půl na půl.
>
> Leoš

Nejhorsi je ze se to dani :-((

po takovy vyplate a pohledu na dan by pak cloveka zajimalo kolik krku ten mesic zivi :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488) (28490) (28493) (28497)

Tož já se přidám, u nás je slíbeno 50 000,- Kč na ruku za přivedení nového pracanta. A klidně se rozdělím, ale žádný bratrsky, pěkně půl na půl.

Leoš
------
To by jsme mohli zorganizovat nějakou akci kulový blesk. Předpokládám že odměna je ve výši jedno měsíčního platu (čistého) jak to mají pers.agentury.-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re:svazenka (28487)

Zorat ,zabránovat, svazenku rozhodit stačí na dcm2 5 semen a znovu zabránovat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: svazenka
> Datum: 28.3.2008 09:07:38
> ----------------------------------------
> Poraďte mi prosím kdy a jak a do jak upravené půdy mám zasít svazenku.Sít
> do zorané půdy a nebo do trávníku?Díky Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488) (28490) (28493)

Tož já se přidám, u nás je slíbeno 50 000,- Kč na ruku za přivedení nového pracanta. A klidně se rozdělím, ale žádný bratrsky, pěkně půl na půl.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 3. 2008
RE: propolis (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392) (28492)

Návodů najdeš v knížkách i na internetu mnoho. Začíná se tím, že surový propolis se ručně vyčistí od mechanických nečistot (kousky vosku, křídla včel..). Pokud je příliš hrubý lze jej rozdrtit nejlépe po předchozím zmrazení v mražáku. Nasype se do lahve a zalije čistým lihem. Koupíme v lékárně, je dost drahý. Domácí samohonka musí mít alespoň 80%. Zde se receptury rozchází, já dávám dvojnásobek lihu než je propolisu. Nechá se louhovat asi 2 týdny ve tmě, každé 2 dny protřepat. Nakonec se slije hotová tinktura, zbytek se vyhodí. Někdo používá filtrování pro vyšší výtěžnost.
Před prvním použitím na určité osobě je nutno testovat, zda to snáší. Na vnitřní straně zápěstí natřeme malé místo a druhý den zkontrolujeme. Pokud není zarudlé je to OK.
Skvrny od propolisové tinktury se čistí lihem. Nekouřit.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Blaena
Sent: Friday, March 28, 2008 10:39 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: propolis

Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu.
Bláža

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 3. 2008
RE: svazenka (28487)

Záhon/pole upravíme do roviny jako před každým setím. Setí přímo do trávníku asi nebude mít úspěch. Lze takto osít např. čerstvě zahrnuté výkopy (vyzkoušeno), dříve, než na nich převládne plevel. Hlína v zasypaném výkopu má sice málo živin, ale něco přeci jen vyroste zejména proto, že zpočátku nemá konkurenci. V dalších letech převládne pampeliška (smetanka lékařská), která je výborným zdrojem pylu i nektaru. Nakonec zvítězí různé trávy, z včelařského hlediska bezcenné.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Míra P.
Sent: Friday, March 28, 2008 9:08 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: svazenka

Poraďte mi prosím kdy a jak a do jak upravené půdy mám zasít svazenku.Sít do zorané půdy a nebo do trávníku?Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488) (28490) (28493)


> Vím, dal jsem jí vale před víc jak dvaceti lety a spokojeně hniji na
> polosamotě pod lesem u splavu. A stačí mi, když jí projíždím a těším se, až
> se jí budu moci vyhnout zdáli obchvatem. :-)
> Do Prahy jezdím jen na chatu (do Šáreckého údolí - je to přeci jen jiný
> vzdoušek, takový silný tady zatím nemáme)
>
> Karel
>

Taky se tesim az se dokopu k rozhodnuti a pujdu spokojene hnit domu :-))
Bohuzel je to 50 od Prahy a tak je velka potiz s praci v oboru a i s prachama - je to peknej skok :-)
zatim to resim dojizdenim ale brzy prijde cas zmenit obor - aut je vsude stejne jak maku :-))

Mej se
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488) (28490)

v Praze je blaze - na prvni pohled :-(
----

Vím, dal jsem jí vale před víc jak dvaceti lety a spokojeně hniji na polosamotě pod lesem u splavu. A stačí mi, když jí projíždím a těším se, až se jí budu moci vyhnout zdáli obchvatem. :-)
Do Prahy jezdím jen na chatu (do Šáreckého údolí - je to přeci jen jiný vzdoušek, takový silný tady zatím nemáme)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blažena (78.108.154.1) --- 28. 3. 2008
Re: propolis (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392)

Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu. Bláža

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blažena (78.108.154.1) --- 28. 3. 2008
Re: včelařské kroužky (25367) (25370) (25372) (25374) (25377) (25381) (25385) (25388) (25392)

Dostala jsem surový propolis. Chtěla bych jej využít na léčbu plísně na nohou (nehty). Může mi to pomoci a jak tinkturu zhotovit?. Děkuji za radu. Bláža

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28477) (28488)

> A když seženu k nám do firmy někoho nového, můžu si přijít až k deseti
> tisícům. :-)
>

Sabnem se? :-))

To u nas tez nabizej za novyho kone vsimny a asi i vic nez deset :-) njn, v praze je blaze - na prvni pohled :-(

a nekde davaj udajne i 30tis i vic

njn nejsou lidi, radsi se prej davaj na vcelarinu :-)) Nedivim se, tam za ne prej makaj jiny a to prej je hodne zabavny :-)


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk HB (88.101.164.247) --- 28. 3. 2008
Vyvíječ páry +plastová nádoba

>Při sterilizaci vosku se nesmí překročit teplota 117 st C.

Chtěl bych se zeptat k jakým změnám ve vosku dojde při překročení
teploty 117 °C ? Jsou tyto změny možné vrátit jednoduchým způsobem do
původního stavu ? Při ohřevu vosku teplým vzduchem dojde rovněž ke změně
křehkosti vosku.
Děkuji za odpoěď Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28410) (28477)

spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?
------------------
Já včelařím spokojeně furt. I přes některé investice poslední doby (vyvíječ, kompresor, hřebíkovačka, sponkovačka ) je to poměrně rentabilní koníček (na rozdíl od jiných, kterým jsem kdy propadl).
A pokud někdo chce vydělávat a pak teprve včelařit, tak myslím že je velmi velká potávka po stavebních i technických profesích. Doporučuji podnikat v nich.

Sehnat dnes někoho, kdo vám udělá splehlivě a dobře střechu, dlažby je téměř nemožné.
A když seženu k nám do firmy někoho nového, můžu si přijít až k deseti tisícům. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 28. 3. 2008
svazenka

Poraďte mi prosím kdy a jak a do jak upravené půdy mám zasít svazenku.Sít do zorané půdy a nebo do trávníku?Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 28. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci (28484)

No já sem měl v měli na rozbor taky jednoho kterej tam pak nebyl.Natíral sem ale taky.Spad byl od 0-2-3-8-17 asi takový rozpětí.Mam jich jedenáct a sem rád že sem to udělal.Smysl to má určitě jenom doufám že to taky bude něco platný.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (195.22.38.201) --- 28. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28473)

Jak může být stanoviště opuštěné? Snadno. Včelař umře, úly zůstanou na konci zahrady. Otevřené, kolem je nepořádek. Nikoho z pozůstalých to nezajímá. Někoho přesvědšíte aby kolem uklidil a ĺy zavřel. Někoho dokonce aby úly spálil a s někým nehnete. A na každé takové stanoviště tahat veterinu, tak nedělám nic jinýho. A takových stanovišť je možná víc než si myslíme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomtom (81.30.251.9) --- 28. 3. 2008
spad roztočů po nátěru a fumigaci

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jak vysoký jste měli spad mrtvých varroa po nařízeném nátěru plodu a následné fumigaci.
Jelikož v Mor.slezském kraji bylo toto povinné, ač nerad, nakonec jsem to provedl.
Vyšetření zimní měli z 8 včelstev obsahovalo 0 roztočů ( já vím o 1, kterého jsem v měli při odevzávání viděl )..trošku mě přesvědčilo, když jsem na některých včelách při kontrole viděl roztoče přichytnuté ( většinou jsem to viděl až na podzim .
Nicméně následný spad po léčení tolik přesvědčivý nebyl..cca 5 - 8 roztočů 24-48 hodin po fumigací na včelstvo. Mělo toto v mém případě smysl? Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28439) (28440) (28472) (28475)

Je pára a pára. Při sterilizaci vosku se nesmí překročit teplota 117 st C.
Běžná ostrá pára v technických rozvodech má tlak do 6 - 10 atmosfér a
teplotu kolem 160 st C. Takže vosk byl nejspíš poškozen vysokou teplotou.
Nápad to je dobrý, ale musela by se na to používat nějaká odpadní sytá pára
odebíraná až na výstupu nějakého parního spotřebiče nebo vycházející z
nějaké sběrné nádoby vracečky parního kondenzátu nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 8:43 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

> Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji
> pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
> Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to
> páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.
>
> Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k
> parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou.
> Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28410) (28481)

Já myslím, že většina do podzimu uhyne. Kromě míst s velice přírodním
prostředím, to jsou různé chráněné a extenzívně obhospodařované oblasti a
míst kde se v zemědělství nepoužívají chemikálie, tudíž na polích je v
podletí snůška z kvetoucích plevelů je snůška v červenci a srpnu bud velice
malá nebo docela intenzívně využívaná chovanými včelstvy. Běžný roj z konce
května v podstatě celý červen buduje někde v dutině hnízdo a zvětšuje se,
teprve od července je v takové síle a má tolik díla, že může konečně nanosit
těch minimálně 10 kilo na zimu a snad dalších 10 - 20 kilo na výchovu zimní
generace a žití včelstva v době, kdy má plod, to je červenec, srpen a září.
Většinou buď nestihne ani sehnat zásoby na výchovu plodu a končí někdy během
srpna, září, velká většina zbylých rojů končí v zimě buď z nedostatku zásob
nebo zlikvidováním predátory. Stačí sýkorky, které si zvyknou klepáním lákat
v mrazu ven včely.
Konkurence - produkční včelstva včelařů jsou na stanovištích "zachraňována"
od tohoto osudu časným krmením cukrem na zimu, třeba už v červenci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "NAKOUTI" <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 9:32 PM
Subject: mor včelího plodu (28410)


> stanoviště vč. mám asi 500m od lesa, není se čím chválit, ale z
technických
> důvodů, každý rok mi uletí asi 5-10 rojů.Kde se usadí?V obci vzdálené 4km
> asi těžko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NAKOUTI (77.48.31.4) --- 27. 3. 2008
mor včelího plodu (28410)

stanoviště vč. mám asi 500m od lesa, není se čím chválit, ale z technických důvodů, každý rok mi uletí asi 5-10 rojů.Kde se usadí?V obci vzdálené 4km asi těžko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re:mor v?el?ho plodu (28410) (28477)

To záleží jen na tom jak si ve vaší ZO umíte sehnat peníze. Kdo se stará ten má

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NAKOUTI <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
> Předmět: mor v?el?ho plodu (28410)
> Datum: 27.3.2008 21:00:43
> ----------------------------------------
> spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne
> přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli
> složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 27. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28412) (28417) (28427) (28433) (28476)

Jenže pokud divoké včely nejsou v těch uváděných obrovských počtech na každém stromě( a ono jich opravdu ve skutečnosti asi moc nebude) na co budeme svádět VD a mor ?

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 27. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28473) (28474)

Určitě je pár lidí, co si někde koupilo včely a spokojeně včelaří. Dotace je nezajímají (ona v malém nula od nuly pojde) tak nemají důvod ani potřebu se někde přihlašovat, evidovat, dohadovat. Prostě spokojeně včelaří a mají klid.

Karel
...........

Jenom bych si dovolil poznamet, že registrace stanoviště a chovatele nesouvisí s dotacemi. Je úplně jedno, jestli někdo chová jednu kozu nebo jednu "včelu". Registraci požaduje zákon - pokuta je do výše 50 000 Kč při nesplnění této povinnosti.

A právě mor plodu a VD ruku v ruce začíná činit pracovníky SVS bdělými. Takže pevně doufám, že právě ti, kteří necítí potřebu regostrovat se , na to v blízké budoucnosti dojedou.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NAKOUTI (77.48.31.4) --- 27. 3. 2008
mor včelího plodu (28410)

spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman Ovsik (195.122.213.3) --- 27. 3. 2008
Re: mor v?el?ho plodu (28410) (28412) (28417) (28427) (28433)

Zdravim vsechny pracuji jako lesnik,takze jsem v lese skoro kazdy den.Nekolikrat za rok najdu vosy a srsne ve stromech nebo v zemi,ale za 15 let jsem "DIVOKE" vcely nasel pouze jen jednou, a to ne v lese,nybrz na kraji obce-nejblizsi les asi 8 km-ve kmenu lipy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28439) (28440) (28472)

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg

Honza
---------------
Perfektní.

Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.

Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou. Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28473)

Nakouti:
stanoviště včelstev je registrované, jak může být opuštěné,??

------
To se snad nevylučuje. Opuštěné registrované stanoviště. :-)
Stejně tak neopuštěné neregistrované (provozované) stanoviště.

Určitě je pár lidí, co si někde koupilo včely a spokojeně včelaří. Dotace je nezajímají (ona v malém nula od nuly pojde) tak nemají důvod ani potřebu se někde přihlašovat, evidovat, dohadovat. Prostě spokojeně včelaří a mají klid.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NAKOUTI (77.48.31.4) --- 27. 3. 2008
mor včelího plodu

stanoviště včelstev je registrované, jak může být opuštěné,??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28439) (28440)

On Wednesday 26 of March 2008 08:38:25 Míra P. wrote:
> Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.

tak jsem si rikal, jakej jsem koumak, a vono to napadlo i nekoho jineho :)
jen jsem misto hadicky od vina (divne smrdela a prej se casem rozpadne)
pouzil teflonovou hadicku - je levna a odolava vysokym teplotam.

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28464) (28466) (28468)

Opuštěná stanoviště bych ani tak za problém nepovažoval, protože s největší
pravděpodobností místní základní organizace o stanovišti ví a hlídá si stav,
zvláště pokud má někdo ze stávajících včelařů blízko včely. Za nebezpečnější
považuji, když někdo při moru plodu zatají část vybavení, třeba novější
nastavky a rámky, uloží je na pár let na půdu a potom se je třeba snaží
prodat. Nebo podobně, když někdo před nějakou desítkou let skončil s
včelařením, protože mu nakonec z "neznámých" příčin uhynula včelstva, nyní
to někdo z rodiny najde na půdě a třeba nastavky nebo rámky 39x24 bude
chtít zpeněžit a prodávat je a on v tom bude mor.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 8:45 AM
Subject: Re: mor včelího plodu


> Pořád mnoho včelařů připomíná divoké roje v lese. A co opuštěná
stanoviště?
> To je podle mě daleko větší hrozba pro šíření moru plodu. A potom samotní
> včelaři.
> Ať to bzučí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28449) (28454) (28456) (28458)

Já vytavím voští v původně odšťavovacím hrnci z něco mezi 10 a 20 rámky
39x24, trvá to 2 - 3 hodiny, do plastové nádoby 16 x 20 cm potom vylívám s
voskem asi 2 litry horké vody, pak nádobu zabalím do hadrů a vosk tuhne až
jeden celý den. Potom vyklopím blok vosku 16x20 x asi 4 - 8 cm velký, pod
studenou vodou rýžákem okartáčuji několik milimetrů nepevných necistot a
nožem potom okrájím další milimetr, dva vosku s nečistotami. Tak se dostanu
na úplně čistý vosk, který prodám nebo vyměním za mezistěny. Žádné
přetavování nebo dodatečné čištění vosku nedělám, protože to považuji za
zbytečné. Kdo musí vosk při obyčejném vyvařování souší dodatečně přetavovat
a čistit, podle mně dělá při zpracování nějakou chybu . Když potřebuji
přetavit
nějaký starý vosk, dám ho do hrnce na zbytky z vytaveného voští, tam se
roztaví, případné nečistoty se zachytí ve zbytcích a vosk proteče dolů. Na
minimalizaci množství nečistot má vliv za prvé to pomalé chladnutí, za druhé
vytváření emulze vosku ve vodě. Roztavený vosk vytváří emulzi s vodou velice
ochotně, stačí ten vosk s vodou nějak více míchat, intenzívně vařit nebo
použít znečištěnou vodu. Ta emulze se potom ani při pomalém chladnutí
neoddělí a ztuhne jako emulze neboli silná vrstva nečistot na rozhraní vosku
a vody. Vosk se dá z toho získat nejlépe tak, že se "nečistoty" nechají
uschnout a potom se zase roztaví. Roztavený vosk s vodou by se proto měl
míchat co nejméně a vařit taky co nejméně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky.
Vyvíječ
> by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ
> zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do
"Sedláčkova
> sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na
> tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně
větší
> prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to
> přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější
čištění
> po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala
> pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk
> vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs
> míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do
> druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
> ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
> hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
> a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
> Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
> Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28449) (28454) (28456) (28465)

Podíval jsem se na ždímačku ještě z Romovky, průměr koše je asi 23 cm,
příkon motoru 180 watt, dávka 2 kila prádla, otáčky nejsou uvedeny, protože
tam je asi komutátorový motorek, který má ty otáčky silně závislé na
zatížení, takže uvádět nejdou. Pozná se to podle toho, že ždímačka se i
prázdná po zapnutí rozbíhá pomalu a evidentně jí ten pomalý rozběh nijak
nevadí, zatímco u motorku s relativně stálým počtem otáček je práce za
sníženého počtu otáček kritický stav, který by měl trvat co nejkratší dobu,
protože dochází k přetížení motorku. Vizuálně naprázdno tam je minimálně
těch 1400, ale může to být třeba i víc. Každopádně, co si pamatuji, úroveň
odstřeďování prádla této ždímačky je stejná nebo horší než úroveň
odstřeďování v automatické pračce s 400 otáčkami. Ty vyšší otáčky, do
tisíce, jsou dneska trend a souvisí s tím, že se prádlo nevěší, ale suší se
v sušičce v bedně, kde každá troška vody v prádle znamená hodně energie a
času navíc, zároveň když se prádlo protáhne sušičkou, kde se taky v průběhu
sušení otáčí a hýbe se s ním, zmizí pomačkaniny, které hlavně u textilu
náchylného k mačkání jsou při odstřeďování v praččce při 1000 otáček
znatelně větší než při odstřeďování při 400 - 500 otáček a když se takové
prádlo pověsí vysušit na šňůru, zůstanou tam a pak se to dost hůře žehlí.

Co se týká automatických praček, ty právě jsou konstruovány na práci při
teplotě do 100 st C, jinak by nemohly mít vyvařovací programy. Co se týká
subtilnost, tam je rozdíl, automatická pračka je vyvíjena tak 40 let, za tu
dobu na problémy vynaložili chytří konstruktéři desetitisíce hodin a
odstraňovali problémy, které se vyskytly, když statisíce uživatelů prali
stovky hodin. Zatímco zařízení, které složí dohromady včelař, zkouší
maximálně několikrát po dobu určitě ne víc než 10 - 20 hodin, než s tou
konstrukcí jde ven a prohlašuje toto své zařízení za osvědčené a zavedené.
Mně tedy připadá poměrně řekněme nepromyšlené nevyužít na těžbu vosku v
podstatě už hotové a roky vyvíjené zařízení a místo toho stavět nějakou
svoji konstrukci, obvykle taky silně specifickou na zdroje materiálu a
zkušenosti, a tudíž pro spoustu jiných včelařů složitou si ji vyrobit a
pracovat s ní stejně dobře jako ten vynálezce.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 6:50 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to
pak
> ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání
> kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od
> nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu
> vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a
> jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První
> u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré
> obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce
> automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se
> také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší
teplotu./pára,
> tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení
> drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (195.22.38.201) --- 27. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28464) (28466)

Pořád mnoho včelařů připomíná divoké roje v lese. A co opuštěná stanoviště? To je podle mě daleko větší hrozba pro šíření moru plodu. A potom samotní včelaři.
Ať to bzučí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28449) (28454) (28456) (28465)

Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/

Kto si naozaj chce vyrobiť slušnú odstredivku na vosk s vlastným zdrojom pary, skúste si vyhľadať VČELÁR z roku 199O. č. 9, str.210, ktorý Vám ponúkajú rodáci Milan Franěk a Václav Pšenička, s podrobným popisom a nákresom. Kto je "machr od železa" isto ho dokáže spraviť.
Anton


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 3. 2008
Re: mor včelího plodu (28410) (28464)

V lese se zdivočelé včely špatně hledají, nebot´stromy ve kterých přežívají,nejsou označeny bíle ,červeně,žlutě či modře.

Prečo sú včely v lese "zdivočelé"?. Nie sú o nič horšie, ako tie čo chováme doma v úľoch.

Ak si chcete niečo prečítať o vyhľadávaní včiel žijúcich v lese, kliknite si na túto adresu:

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=309&mode=&order=0&thold=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba (28401) (28402) (28406) (28408) (28409) (28421) (28423) (28435) (28437) (28449) (28454) (28456)

Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to pak ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NAKOUTI (77.48.31.4) --- 26. 3. 2008
mor včelího plodu (28410)

V lese se zdivočelé včely špatně hledají, nebot´stromy ve kterých přežívají,nejsou označeny bíle ,červeně,žlutě či modře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28464 do č. 28524)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu