Včelařská konference

Pokud se předjarní léčení provede správně, a tím se dosáhne požadované účinnosti, kdyby neexistovala reinvaze, toto léčení by teoreticky vždy vystačilo až do podzimu.

Chybou mnohých včelařů je to, že nesledují spad roztočů. Vlivem reinvaze ( např. když naše včelstva získají roztoče vylupováním cizích včelstev některého pavčelaře, který se o své svěřenkyně špatně stará, až jsou nemocné a zesláblé, tedy dobře vylupitelné, nebo včelstvo ve stromové dutině, které hyne na varroázu ) se počet roztočů může nečekaně během pár dní znatelně zvýšit. Proto je třeba kontrolovat spad i u včelstev, která byla na podzim zdárně vyléčena. Není třeba provádět monitoring spadu u všech včelstev, stačí si vybrat skupinku nejsilnějších včelstev na stanovišti, ve kterých je zpravidla větší množství roztočů něž u podprůměrných včelstev. Pokud se u nich objeví zvýšený spad roztočů, lze očekávat zvýšené zamoření i u ostatních včelstev vlivem reinvaze přes trubce.

Ale co je onen zvýšený spad roztočů? Málokterý včelař kontroluje spad i na jaře. Je-li v podletí kritický spad vyšší než 5 roztočů v průměru za den, pak na jaře je kritický spad již jeden roztoč spadlý v průměru za den vlivem přirozeného úbytku. Křivka počtu roztočů se po každé vylíhnuté generaci poměrně dost strmě zvedá.

Cituji:__________________________________________________________
A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů.
__________________________________________________________________

( Obsah následujícího odstavce nesdělujte lidem, kteří léčení neprovádí poctivě, ať se varroázy více bojí:-)

Tak katastrofické, jak je růst počtu roztočů uváděn v citaci, to většinou nebývá, protože jinak by většina včelařů byla už dávno bez včelstev. Existují jisté regulační mechanizmy, které populační růst roztočů zpomalují ( jde především o vliv inbreedingu ( páření pokrevně blízce příbuzných jedinců, což v případě výskytu jen jedné samičky v dané plodové buňce je naprosto nevyhnutelné, protože páření probíhá vždy již v buňce ), ale také se projevuje prodlužování vegetativní fáze života roztoče ( doba, kdy se nachází na dospělých včelách ), jež může být klidně i 10 dní dlouhá, dále pak vzájemná očista dělnic od roztočů, poškozování roztočů a podob. ). Nicméně neléčené včelstvo evropského plemene v závislosti na reinvazi a vlastní odolnosti během 1-3 let na následky přemnožení roztočů uhyne.

Zvýšené zamoření varroázou v průběhu jara znamená, že by včelař měl provést léčení již tehdy ( samozřejmě jedině kyselinou mravenčí ) a nečekat až do podletí, kdy, jak ukázaly zkušenosti z loňského roku, může být již dávno pozdě, protože včelstvo bývá podlomeno vlivem viróz doprovázejících přemnožení roztočů. Podletní léčení tento stav již nezvrátí.

Nejvhodnější je jarní a časně letní léčení provádět po medobraní. V období vrcholu snůšky léčení kyselinou mravenší není vhodné provozovat nejen kvůli zvýšenému výskytu kyseliny mravenčí v medu, což ale není zdravotně na závadu, jen je med nepatrně kyselejší. V průběhu snůšky je účinnost léčení snížena ( řídká sladina pohlcuje páry kyseliny ), to je hlavní důvod, proč vyčkávat s léčením na mezisnůškové období, ale nikoliv až na podletí! Kyselina mravenčí je nejvhodnější prostředek k léčení varroázy, který se dá použít i v produkčním období.

Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.


S pozdravem...M. Václavek