Včelařská konference

Dovolil jsem si napsat takový souhrn poznámek jako sdělení do Včelařských novin. Jestli bude mít takový zákon vliv na na budoucí komunikaci u včelařů > stát; stát > včelař; zájmových organizací > stát; stát > organizace ... a budou tu nové varianty sdílení informací, může takový zákon přinést, podle mého názoru, dost významné změny.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2008040101
..........
>K poslednímu a celkovému přehledu pro stát a statistické údaje potom postačuje systém, který by mohl být podobný tomu, co jsem tu psal o tzv. účtech včelaře.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=28150&

Takovou byrokracii lze řešit hlavně s úsporou s pomocí programátora a jedným nebo dvěmi lidmy v Hradišťku pod Medníkem - v Útvaru ústřední evidence včelstev.

Tam zřejmě poskytují údaje zatím SVS a ČSÚ. Časem ale určitě mohou zprostředkovat údaje jako doklad pro nový vznikající systém správy elektronických dokumentů přes speciální státní emailový účet, o který bude mít podle vznikajícího vládního návrhu, právo jako každý svéprávný subjekt (právnická a fyzická osoba) zažádat a vést agendu prokazující OKAMŽITÝ a dlouhodobý stav chovaných včelstev a může takto vlastně zažádat elektronicky o přesně vedené dotace bez účasti např. dnes, podle mého názoru drahého a komplikovaného systému vedení ČSV. Zákonná stávající podoba nezastupitelnosti ČSV, po vzniku takových možností při řešení záležitostí přímo se státní zprávou přes takový systém nesmírně zefektivní a hlavně zlevní. Samozřejmě že samotná ZO časem také může po registraci takové úřední dokumenty a celkovou dokumentaci při jednání se státem zvolit bez OV nebo vedení.

To je ale o době po asi 5-ti letech.

Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!

Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
Děkuji za Vaše zkušenosti.
Jiří

Pojištěn je každý včelař u ČSV, ale co jsem se před asi dvěma roky díval na
pojistné částky, je to spíše takové pojištění, aby se vlk nažral a koza
zůstala celá. Aby včelař něco dostal a přitom platba pojistného za každého
včelaře nebyla velká.
Dneska se dá téměr všechno kolem včelaření pojistit komerčně. Sebe jakožto
včelaře přes nějaké úrazové pojištění, obvykle v kupě s "velkým" životním
pojištěním, škody někomu jinému jako pojištění zodpovědnosti, pojištění
včelínu a dílny jako pojištění nemovitosti a právnické služby jako pojištění
právní ochrany. Nevýhoda proti pojištění přes ČSV je to, že tak komplexně
jako je to od ČSV by se muselo komerční pojištění složit z více jednotlivých
pojištění, taky dávat pozor na pojistné podmínky - přílohy hustě potištěné
malým písmem, dále takové pojištění na rozdíl od toho od ČSV pocítí včelař
znatelně na penežence. Výhoda je v tom, že u nenákladových částí tohoto
pojištění, třeba u odškodnění za úraz nebo smrt je možné zvolit pojistnou
částku v širokém rozmezí, jak je potřeba, nemusí to být jen dneska směšných
pár desítek tisíc jako je u pojištění ČSV, ale tolik, kolik se kdo rozhodne,
u komerčního pojištění se jenom úměrně k tomu zvýší placené pojistné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 9:50 AM
Subject: Re: cena akcie


> Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z
> televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik?
> Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak
> jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
> .......
> Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím
> dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při
> výkonu včelařství?
>
> Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne
> svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za
> pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na
> takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.
>
> Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a
> s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně
> nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se
> včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např.
> nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin
> atp.
>
> Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv.
bílou
> smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový
> svazový celek nebo segment.

VB:>I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.<
.......

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

Čepování neprovádím, je zbytečné. Na plochy nanesu tekuté hřebíky, jeden vrut, abych nemusel čekat než spoj zatuhne a mohl pokračovat v práci. Spojované plochy na jedné straně rámu musí být na sebe kolmé, nikdy rovnoběžné. Zvyšuje se tím pevnost a stabilita rámu, do kterého se zavrtají očka pro zvedání. Pro ruční zvedání řetízek s háčky na koncích nebo pásek.
Čepy provádím jen u racionálního rámku, který je skládací.Je to velká výhoda, protože do šuplíků ve stole mi vejdou stovky hotových rámků.V jednom mám horní a spodní loučky, protože jsou stejné a ve druhém jen boční loučky.Boční loučky mají dva otvory 2cm od kraje o průměru 5mm. Původně jsem to připravoval pro výrobu rámků z plastu. Skládací LEGO. Právě tyto dva otvory v bočních loučkách umožňují uchytit jakékoliv dílo přenesené z jiného rámku pružným vlascem. I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.Drát to neumožňuje. Zatím jsem to naučil včelaře v naší ZO.
B.V.

Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
........
Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při výkonu včelařství?

Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.

Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např. nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin atp.

Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv. bílou smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový svazový celek nebo segment.

"Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme Machovou Gustav"
----------------------------------------------------
Milý Gustave,
na to, proč "držíme Machovou", by Ti mohli odpovědět včelaři, kteří díky právnímu zastoupení ČSV mohou dále chovat včely. Pokud při soudním řešení sporů nebudeme mít právní zastoupení se znalostí problematiky věci, tak advokát protistrany nás s úsměvem vymaže z povrchu krajiny České i Moravské. Zvláště, pokud tou protistranou bude například jeden nejmenovaný, nyní minulý, ministr kultury. Ale stačí i obyčejná lidská závist, sousedské spory kde jsou včely jen prostředkem, jak Tě protistrana může poškodit. Nebo chceš příteli snad sám věčně hlídat legislativní změny? To může vážený příteli, při současné vysoké potenci našich zákonodárců, pouze osoba na odborné úrovni a na plný úvazek. Já osobně, jako laik ve věcech práva, si veškeré změny v legislativě, které se mne týkají, raději přečtu naservírované ve vnitřní příloze časopisu Včelařství, než bych odebíral a studoval sbírky zákonů. Takto ušetřený čas potom mohu věnovat včelám. Co se týče dalších zde zmíněných? Každá loď musí mít svého kapitána a kormidelníka. Aby bylo na koho "nadávat". A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice.
Hezký den Pepča

Dobry den,
musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat, jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky) bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k nezaplaceni.

Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal na:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=51
- Čermák K: Včelaření v nízkonástavkových úlech.

Ta publikace obsahuje popis celeho ulu vcetne vykresu vsech soucasti ulu (vykres plus slovni popis - dobre k pochopeni) a take jsou tam popsany zpusoby osetrovani vcelstev v nastavkovych ulech (v Optimalu). V pripade, ze clovek nezvoli zrovna Optimal, ale treba Lanstroth neni problem rozmery prepocitat (to dno mam vyrobene pro Langstroth i pro 39x24, optimal nemam)

Toto dno doporucuji proto, ze je uz praxi overeno a tudis je vychatana vetsina drobnych much, ktere mohou byt zbytecne otravne.
Hlavne lze bez ruseni vcelstva kontrolovat spad v podlozce pod pevnym sitem. Tj, klidne i v trenyrkach bez kukli :-)) Lze vcely ve vterine uzavrit v pripade kocovani ci z jineho duvodu. Neni problem dodelat pylochyt vlozenim pylochytovych desticek v ramu atd.

Samozrejme vyroba techto zasitovanych den je mnohem narocnejsi nez bezneho nezasitovaneho - ale to si kazdy musi rozhodnout sam co od dna ocekava a zda je pronej vyroba nutne zlo nebo dobry konicek (taky asi zavisi dost na poctu kusu :-)) ) ...

Preji stastnou volbu :-)

T.H.



> technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
> [odkaz] http://matela.wz.cz
> Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.
>
> Ať se daří
>
> Lukáš Matela
>
>
>

Protože to je česká závist. Jeden závidí druhému a tak se to snaží změnit tak dlouho, až mají oba ...(jednou jsem do toho šlápl). Jinde by byli rádi, že něco mají a byli by zticha, mírně řečeno. Myslím, že si někteří včelaři myslí, že když se to změní, včelařů nebo dotovaných včel ubyde a on dostane víc peněz. Není to ale pravda a to, co se tady dokola promílá ti co to připravovali věděli taky. Určitě i víc.
Tonda

>Protože jsou v podstatě dvě metody , bude polovina lidí s tím nespokojena a čím více do toho budem vrtat tak nám bude zbývat pak již jen metoda třetí. A TO POŽÁDAT SOUSEDY NEBO ZEMĚDĚLCE V OKOLÍ ABY TI ZA OPYLOVÁNÍ ZAPLATILY!!!!! Ještě jim pak můžete pohrozit , že svoje včely na jejich pozemky nepustíte :-))

Dobrý den,

technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
http://matela.wz.cz
Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.

Ať se daří

Lukáš Matela

Mnohem osvědčenější postup než coby nováček hned úly vyrábět je zakoupit 1-4
úly nové nebo i použité, začít včelařit a potom podle nich vyrábět další.
Studium internetu použít na to, aby ty koupené úly nebyly nějaké překonané
věci. Vzhledem k nákazové situaci a místy velkým úhynům bude asi letos dobrá
nabídka použitých úlů. Důležitá věc je vyčištění použitých úlů kvůli
možnosti přenosu hlavně moru plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondrej" <lorczhubacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 01, 2008 11:18 PM
Subject: Re:Stavba ulu-postup


> Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním
> technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších
věcí.díky

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky
-----
začni třeba zde www.n-vcelari.cz
dobrý rozcestník je na vigorbee.cz
nebo použij vyhledávač. Najdeš toho tolik, že z toho ztumpachovíš.

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky

Co je místo těch protispamových /=/ za znak?
-----
Nevím, už jsme to smazal, ale je to jednoduché.
Na www.justice.cz zadej Včela Předboj no a pak si vyber sbírku listin. Ve sloupci napravo je pak vidět, co už je digitalizováno.

Podle všeho společnost plnila informační povinnost svědomitě. Škoda že to nikdo nečetl, a pokud četl, tak to členům a akcionářům co zastupoval tajil.

Jak už říkal Felix. Důvěřuj a prověřuj. :-) Hlavně když někomu svěříš prachy.


Karel

Co je místo těch protispamových /=/ za znak?
.........
Něco už je digitalizováno:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=documentList&vypisListin./=/cEkSub=21285

Dobré k přečtení je třeba:
účetní uzávěrky, výroční zpráva r.2003+příloha
Pokud si chce někdo něco přečíst o své investici, může začít zde
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=pageContent&sysinf.src=getFile:listina./=/slCis=100057384-listina./=/str=4-listina./=/klic=2dc1530e5781ab64eb6f2bb8c9311947

Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.
------------------------------------------------------------------------------------------------

Takhle mě to výpočtem nevychází.

Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak rozvojová řada roztočů VD se rovná:

An=A1 x q na (n-1)

Kde:
A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
An je počet roztočů na konci rozvojové řady
q je kvocient řady
n je počet čísel v řadě
n-1 je počet reprodukčních cyklů

Při kvocientu 3 je rozvojová řada:

1       3       9       27       81       243       729       2187       6561       19683       %
1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3       5904,9       30

Co z toho vyplývá?

-       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např. u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší konečný počet roztočů).

-       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).

-       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu (podle denního spadu).

-       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.

-       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu, snůškových podmínkách, atd.

-       Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních cyklů do slunovratu).

-       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle toho pak postupovat.

Zdravím, H.

Ano ... hodnota ve velká, u přítele Buriana v obchodě na Kolišti v Brně jsem ty akcie viděl zavařené do fólie a pověšené na zdi nad dveřma. A vedle byl nějaký podepsaný diplom (či co) s podpisem tajemníka Peroutky. Pěkný a hodnotný pohled to opravdu je, jen co je pravda.

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/
-----------------------

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/suvenyry.html
V sortimentu jsme to nenašel. Možná by to mohl být obchodní trhák. K tomu třeba svázaný ročník Včelařství, kde je popisována prosperita podniku, skvělé perspektivy pod novými vlastníky a nebo třeba zápisy z dozorčí rady a představenstva.

Něco už je digitalizováno:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=documentList&vypisListin./=/cEkSub=21285

Dobré k přečtení je třeba:
účetní uzávěrky, výroční zpráva r.2003+příloha
Pokud si chce někdo něco přečíst o své investici, může začít zde
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=pageContent&sysinf.src=getFile:listina./=/slCis=100057384-listina./=/str=4-listina./=/klic=2dc1530e5781ab64eb6f2bb8c9311947

Teml napsal(a):
> Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a
> kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
> M§žu poprosit o informace?
>
>
>
>
Akcie má cenu pouze jako památeční listina, svědčící, že včelařský
zájmový spolek se má staqrat jen o chov včel a ne o věci, které není
schopen. Svědčí to i o tom, že náše vedení je předimenzováno placenými
(námi) úředníku. Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce
pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme
Machovou Gustav

sršenˇžádnou dotaci nedostane, protože není medonosný.

Teml:>Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
M§žu poprosit o informace?<
........

Ano ... hodnota ve velká, u přítele Buriana v obchodě na Kolišti v Brně jsem ty akcie viděl zavařené do fólie a pověšené na zdi nad dveřma. A vedle byl nějaký podepsaný diplom (či co) s podpisem tajemníka Peroutky. Pěkný a hodnotný pohled to opravdu je, jen co je pravda.

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
M§žu poprosit o informace?

On Tuesday 01 of April 2008 14:54:49 tomtom wrote:
> Zrovna před chvíli jsem v rádiu poslouchal nějakého baču ze slovenska.
> Vyrábí bačosvské hole a pokud jsem to slyšel dobře tak dřevo natře sádlem a
> dá vyudit. Tuto úpravu tam provádějí už od nepaměti a dřevo je takhle
> zakonzervované a vydrží sto let ...

V drivejsich dobach se napriklad na nekterych uzemich na balkane, kde se
platila dan z komina ujalo vyusteni komina na pudu, kde kour mimo masa vyudil
i tramy a dosky, ktere se takto konzervovaly. Samozrejme netopili uhlim :)

Honza

Proč si myslíte pane Václavku že budou křehké?
Všechnu váhu nad nesou závitové tyče a házet s ním taky nebudeme.Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

______________________________________________________________

Špatně jsem se vyjádřil! Počítání vývojových křivek je velmi problematické, protože přesně nevíme jakými tempem se roztoči budou rozmnožovat. Poslední větou jsem narážel na to, že dosažení určité účinnosti při léčení kyselinou mravenší je v produkčním období problematičtější než v předjaří, kdy je plodové těleso poblíš stropu a daleko ode dna, což je plus při léčení horem ( možnost aplikace kyseliny přímo pod strop s maximální účinností ). V produkčním období by vkládaní desek či odpařovačů přímo pod víko ztrácelo smysl kvůli medníkovým prostorům, které příliš oddálí plodovou plochu. Kromě toho je na jaře a v létě nutné zvýšit dávku, protože se část kyseliny plýtvá nasáváním sladinou, větší prostor a silnější včelstva též vyžadují větší dávku. Účinnost léčby kyselinou mravenčí je z velké části tvořena likvidací roztočů pod víčky plodu, proto je důležité vytvoření dostatečné koncentrace kyseliny mravenčí hlavně v oblasti plodu, nikoliv ve dnu nebo v medníku. V produkčním období je potřeba kvůli vložení aplikátorů kyseliny poblíš plodu oddělávat medníkové nástavky. V předjaří to není nutné. Stačí vložit desku přímo pod strop. Zabere to méně než 2 minuty. Tento zásah je tak krátký, že u mírných včelstev není potřebné rozdělávat kuřák. Proto neradím odkládat léčení až na dobu po rozšíření.


S pozdravem...M. Václavek

Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose

Ty skleněné nástavky budou poměrně křehké, když jsou zhotoveny s klasického okenního skla.

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

______________________________________________________________

S tím nesouhlasí ani příbalový leták, ani G. Liebig, ani odborníci z VUVČ a ani já. Kde jste k takové informaci přišel? Z příbalového letáku těžko, ten se o minimálních teplotách dokonce nezmiňuje.

Ono je to s teplotami relativní. Klíčová teplota ( jak jsem zdůraznil ) je teplota v prostoru úlu ( nad 10°C ). Je rozdíl jaká je teplota ve dně úlu, jaká je teplota v neuteplených nástavků, jaká je v uteplených nástavků, jaká je teplota nad plodem ( kam jsem desky aplikoval ).

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

S pozdravem...M. Václavek

Zrovna před chvíli jsem v rádiu poslouchal nějakého baču ze slovenska. Vyrábí bačosvské hole a pokud jsem to slyšel dobře tak dřevo natře sádlem a dá vyudit. Tuto úpravu tam provádějí už od nepaměti a dřevo je takhle zakonzervované a vydrží sto let ...
Co takhle k těm klobáskám přjidat nástavky, to by byla povrchová úprava :-)

Tom


R. Polášek (85.71.1.251) --- 1. 4. 2008
uzení

To je pořád samé včela a varroa. Já to zkusím z jiného soudku. Zrovna dneska budu doma udit klobásky. Přitom využívám včelařské pomůcky a sice kuřlák. Do kuřláku nacpu správné dřevo, nemělo by to být nějaké plesnivé ztrouchnivělé a taky by to nemělo být smolnaté dřevo, já tam dávám bukové dřevo. Kuřlák potom hodím pod uďák, mám tam v něm otvor, aby kouř z bukového dřeva šel dovnitř a vyudil ty klobásky. Pravda, kuřlák nedává moc tepla, takže to nebude uzení teplem, ale studeným kouřem. O to víc by ty klobásky měly být kvalitnější.

Tak jsem taky udělal náhodnou jarní prohlídku (nadmořská výška 550 m n.m. Vysočina) a dost zavíčkovaného i nezavíčkovaného plodu (na 4 rámcích). Taky, a to mě překvapilo, bylo u některých včelstev hodně čerstvé sladiny (5 rámků). Nevím odkud to bylo; na loupež to bylo hodně řídké.
Taky jsem nějaké včelstva zlikvidoval, mrzáky neudržuju a likviduji. O stejné prosím i ostatní - neléčte mrzáky, ale zlikvidujte je (likvidace nebo posílení jiných). Myslím si, že u nás převládá léčení nad selekcí. Léčí se i to, co by se léčit nemělo.

Taky selektuji (většinou likvidace ale je možná i pracnější záměna M) i včelstva, která mají dřívější nebo pozdější rozvoj (podle stanovište). Ale v této selekci nejsem důsledný z časových důvodů.

P.Honza, ono to nie je prvý apríl, ono je to kamarát Lišárp-Prášil. Vtipný.

Tak jestli to není apríl, tak se nám tu dnes dva včelaři přiznali, že si vozí včely z ciziny. Připadá mi to jak někdy před 100 lety, kdy si naši dědové křížením zlikvidovali místní černou včelu a vytvořily zlého bastarda. Následkem toho byla u nás zákonem povolena chovat jen kraňka. Přivézt sem Primorskou včelu odolnou proti kleštíkovi v počtu "několik" nemá smysl, protože přirozeným křížením její vlastnosti rychle zmizí. Co vznikne zkřížením s kraňkou je ale ve hvězdách. Je vidět, že globalizace některým lidem vymyla mozek a že nás čekají pěkné "časy".
Honza

Odhlasuji se z pravidelneho zasilani prispevku vcelarske konference.

Dik za vyrizeni.
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Je to apríl, není to apríl.....

To je pořád samé včela a varroa. Já to zkusím z jiného soudku. Zrovna dneska budu doma udit klobásky. Přitom využívám včelařské pomůcky a sice kuřlák. Do kuřláku nacpu správné dřevo, nemělo by to být nějaké plesnivé ztrouchnivělé a taky by to nemělo být smolnaté dřevo, já tam dávám bukové dřevo. Kuřlák potom hodím pod uďák, mám tam v něm otvor, aby kouř z bukového dřeva šel dovnitř a vyudil ty klobásky. Pravda, kuřlák nedává moc tepla, takže to nebude uzení teplem, ale studeným kouřem. O to víc by ty klobásky měly být kvalitnější.

Kamarád pracoval v Rusku a podařilo se mi díky němu získat
2 matky z oblasti Sibiře. ( údajně někde odtud má mít základ Vigorka) Mám je teprve druhý rok, takže hodnocení je zkresleno díky dvěma teplým zimám. Každopádně rozvoj u těchto včelstev je neuvěřitelný. Při včerejší kontrole obsedali plně 3 nástavky 39x24 a u jedněch jsem objevil naražené matečníky ! ! ! Navíc díky výbornému stanovišti začali plnit rámky ve třetím nástavku. Hodlám o víkendu nasadit čtvrtý nástavek a přidat mřížku. A hlavně nachystat medomet.

A jako perličku dodávám - tyto včely se rády "koupou" ve sněhu. Mám natočené video, kde po proletu úplně "norují" v závěji.

Letos se chystám udělat větší množství matek z těchto matek a vyměnit je u většiny včelstev.

Jestli si někdo myslí že dostává 180kč na včelstvo zadarmo ,ať je nebere.Já si to nemyslím.V 60 letech byly příspěvky 35kč a platy 800-1.200kč.Dnes platy 15.000 kč a 180 kč dotace.Po úhradách léků,srážkách organisaci atd., vám zůstane jen 80kč.Stát ví že tyto úhrady z nás 100x vybere,ať už v benzinu (nákupu nových aut),elektrice,v nákupu sklenic,ve zvýšených odvodech zemědělců,sadařů,lesnictví,vždyť mi dáváme práci tisícům lidí na zpracování produktů,vývozu medu.Chci se Vás také zeptat,kdo z vás se pere v hospodách při schůzích,musí snad zasahovat policie jako na stadionech,při průvodech neonacistů?Přepadáváte někoho?Vyhlašujete stávky?Víte kolik toto vše stojí?Nás daňové poplatníky? Jen Čektek spočítáno 30
milionů.Argentina spočítala že včelařství přináší 30% HDP.Kolik je to asi u nás?Tak raději pište ,že jsou dotace nedostatečné.

Dopis(z 1914)doruceny po 94 letech ZO C.Skalice 2008/3/58/
Inu,je zrejme,ze i drive stat pozadoval statisticke udaje.Nam dnes vcelari nadavaji,kdyz po nich vubec nejake udaje chceme-okomentoval tajemnik CSV Miloslav Peroutka.

Podivejte se,jak byli dusledni nasi predkove.Zprava o cinnosti spolku z 1867. Kdyz dnes rekneme,aby zpracoval byt jen strucne hlaseni,pak nasi funkcionari reptaji a slysime,ze jsme byrokrati.Nad tim bychom se meli vsichni zamyslet-vyzval pritel Peroutka.2003/7/54/

At se zabyvam jakoukoliv cinnosti,bez informaci se neobejdu.
Proc svazove informace neclenum? Nejsou vzacne pripady,kdy se do -naseho svazu-hlasi za cleny lide proto,aby tyto informace ziskali.Ve sve dnesni funkci tajemnika zastavam jiz 20let...Naklady na redakci,tisk,distribuci,jsou ucetni naklady sekretariatu,respektive na vzdelavaci cinnost svazu.Nebylo by-asi-nic sloziteho se ke konkretnim cislum dopracovat.Doposud jsme vsak necitili tlaky na to,abychom tak cinili. /Vcelarstvi 2005/

Konference prispevek 14125
...zprava je plna frazi nic vecneho nerikajici,projevujici se slendrianstvim,vzbuzuje pocit prezirani a umyslneho zameru....
R.Stonjek: Ja myslim,ze, kdo chce kritizovat,mel by postupovat priblizne takto:V prvni rade zopakovat pravopis,protoze hrubky udernost kritiky silne snizuji.Dale je pak dobre zminit duvody kritiky.Napriklad kde si tajemnik libuje ve slendrianstvim,kde prezira cleny a podobne.Kritika je dobra ale musi se delat na urovni.

Omlouvam se za nezopakovany pravopis, snizenou udernost a uroven kritiky.
franta

Nátěr plodu a následnou fumigaci jsem prováděl 27. února. Pro upřesnění uvádím, jarní spad byl do 3 roztočů na včelstvo. Nátěr plodu jsem neměl nařízený, provedeno dobrovolně. Zavíčkovaný plod byl pouze u matek 2007 a to maximálně 5 dm2 (v jednom případě). Starší matky měly v tuto dobu plod otevřený nebo pouze vajíčka na jednom nebo dvou plástech jednostranně. V průběhu března jsem 4x odebíral měl z podložek a sušil. Poslední odběr 18. března. Flotaci jsem provedl 28. března. Průměrný spad byl 7,64 roztoče na včelstvo. Roztoči převážně světlé barvy. To znamená, že mladí, zasažení léčivem pod víčky. Kolik roztočů však přežilo i toto ošetření je ve hvězdách.

V podletí jsem léčil Gabonem a spad roztočů po dvou fumigacích a aerosolu byl celkem do 70-ti roztočů z každého včelstva, tj. do 31.12.2007, počítáno po každém ošetření, vizuelně na podložkách. Jarní prohlídkou ze dne 31.března jsem zjištil plod všeho stáří na 4 - 5ti plástech. Snad již nyní mohu konstatovat vyzimování všech zazimovaných včelstev. Alespoň v to doufám.

Kyselinu mravenčí ve formě desek Formidol použiji až po polovině dubna, až jak budou vyhovovat tepelné podmínky. Použití kyseliny mravenčí za nynějších teplotních poměrů, jak zde bylo také řečeno, nepokládám za vhodné. Rovněž nesdílím názor o tom, že nátěr plodu "u velmi silných včelstev je ta nejhorší činnost". Za tu pokládám například, odstranění uhynulého včelstva a likvidaci následků. Všem účastníkům konference přeji dobrý jarní rozvoj.
Pepča

Jak v 630m?Před 3 lety mi přivezl synovec z Norska Senji,(70 rovnoběžka)v zimě paket s matkou.Je neuvěřitelné jak jsou mírné,jak jdou rychle do rozvoje.V domácím prostředí přežívají na 15-20 kg cukru 7 měsíců bez proletu,v nástavkách 25mm ,10 rámků 42x30 tak v letošní mírné zimě po podzimním ochlazení,se chovala jako doma.Pak se oteplilo a v lednu už měla zakladeno 4 rámky v únoru jak byly tepla ,jsem dával medník a včera jsem dostal šok.Oni se mi po té 14 denní zimě vyrojily.Co je negativum ,nechce se rozmnožovat .Mám po těch 3 letech jen 3 matky,asi naši trubci ji nestačí.
Ostatní včelstva na rámkách 39x27.5 ,plodiště 13 rámků zakladeno 3-5 mnoho mladušek,včely vyvěšené do podmetu,na rámkách 39x24 slabší,ze 36 včelstev 1 bezmatečné,1 vyžráné od myší ,2 spojené, úhyn žádný,v nástavkách jsem musel doplnit zásoby (rámky do podmetu)i když je snůška z jívy.

Protože jsou v podstatě dvě metody , bude polovina lidí s tím nespokojena a čím více do toho budem vrtat tak nám bude zbývat pak již jen metoda třetí. A TO POŽÁDAT SOUSEDY NEBO ZEMĚDĚLCE V OKOLÍ ABY TI ZA OPYLOVÁNÍ ZAPLATILY!!!!! Ještě jim pak můžete pohrozit , že svoje včely na jejich pozemky nepustíte :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konec b?ezna
> Datum: 01.4.2008 00:42:17
> ----------------------------------------
> Ty rozdíly jsou velké. Tam, kde mám nyní stanoviště, je zalesněné údolíčko
> hluboké asi 3 metry s potokem zhruba ve směru jih- sever. Východně jde
> dalších asi 300 metrů svah asi 20 metrů vysoko , ten svah je rozdělen na
> severní část, kde je les a na jižní část, kde je pole. Pod lesem a nad
> potokem je ze severu otevřená louka. V předjaří, kde na půlce země leží sníh
> a na půlce už ne jsou tam obrovské rozdíly. Kraj lesa a pole kromě
> nejspodnějších asi 50 metrů je za slunce intenzívně zahříván , v rýze na
> poli třeba ještě leží sníh, ale země na kraji lesa je v poledne prohřáta
> sluncem na 20 - 30 st C a v lese létají čmeláci. Zase nejvrchnějších 50 -
> 100 metrů nahoře je otevřeno z východu, jihu i západu všem větrům, ale o
> dalších 100 metrů dál nahoře, kde les uskakuje, je místo otevřeno jen z
> východu až jihovýchodu, jinde je chráněno lesem, tam bylo dlouhodobě
> stanoviště jiného včelaře. Poslední spodní metry kraje lesa a potom místa
> mezi lesem a údolím jsou přes louku otevřené ze severu, ani slunce tam už
> nemá takovou sílu, takže ohřev místa v předjaří sluncem se nekoná, místo je
> kromě severu uzavřené větrům, tak v zimě tam ze severu protahuje sníh a mimo
> zimu je tam spíše vlhko a chladněji, na sever od toho místa jsou v údolí
> potoka menší rybníky, které asi taky přispívají k té vlhkosti. Zase pod
> těmito místy a pod polem a nad údolím potoka je už terén tak nízko, že tam
> ani ten vítr ze severu nezasahuje, na těchto místech zase, když už nejméně
> týden v předjaří je nahoře na kraji lesa ta půda prohřívána slunce a úplně
> suchá, tak tam dole pod polem ještě dotávají poslední zbytky sněhu a když je
> mimořádně intenzívní tání nebo v létě nějaký intenzívní déšť, tak těmito
> místy tečou do potoka proudy vody se strženou zeminou z pole nad tím.
> Nejlepší stanoviště by bylo někde ve spodní polovině kraje lesa, jenže
> bohužel kvůli různým věcem momentálně musím mít to stanoviště pod polem, nad
> potokem a u louky, na rozhraní místa, kde po zimě zůstává ležet ten sníh a
> místa, kde severní proudění přináší vhkost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 31, 2008 11:24 PM
> Subject: Re: konec března
>
>
> > GP:
> > Něco jiného je samozřejmě pravidený a každoročně špatný stav včelstev před
> > jarním rozvojem.
> > -------
> >
> > To stanoviště je u mě doma a někde člověk začít musí. :-)
> >
> > Mám k tomu pro všeobecné poučení zajímavou historku:-)
> >
> > Když jsme začínal, můj důvěrník, starý pán, říkal jak je to skvělé místo.
> > Že v tomto domě bydlel po válce a že nikdy v životě neměl tak dobré včely
> > jako tady.
> >
> > Po letech jsem přišel na to, že mi nelhal, ale za těch 50 let tady vyrostl
> > na stráni les a světelné poměry se výrazně změnily.
> > Ke všemu pak vykácely les od severu.
> >
> > A pak mě stačila ke spokojenosti práce se včelama a relaxace.(po 89) A
> bylo
> > zajímavé sledovat, jak se měnily tepelné periody, jak prosperovaly různá
> > lokální místa - ve svahu, ale na větru, nebo dole, ale ve vlhku.
> > V případě tvrdých zim a sněhu až do dubna to bylo celkem jedno a pokud
> jsem
> > mohl porovnávat stanoviště mezi s sebou, tak to tady nebylo nejhorší.
> > Ale jak se oteplí dřív, tak se kratší osvětlení v únoru, březnu, projeví.
> >
> > Teď mám vyhlédnutý plac na stráni k jihu, krytý od severu a východu lesem,
> > potoční niva pod ním a jezdím okolo do práce, takže žádný problém s časem.
> >
> > A doma bude klid na vytáčení, vyváření voští atd. Tedy relativně. :-)
> >
> > Karel
>
>
>
>

Kolik plodu je u vás.Zdraví Karel.

Prakticky sa o zaviečkovanom plode nadá ani hovoriť (kontrola 27.3), je to niekoľko desiatok zaviečkovaných buniek a to mám stanovište na juhu Slovenska pri nm.v. 275 m. Je to dôsledok denných teplôt a obsolútneho nedostatku donášky peľu, ktoré sú porovnaní s vlaňajším mesiacom v priemere o 2,8˚C nižšie. Zdá sa, že včely v polovici mesiaca existujúci plod postupne spotreboavli včely namiesto bielkovín.

Prvé väčšie liahnutie včelstiev sa očakáva až o 21 dní t.j. 17.4. Dovtedy to pre ďalší rast včelstiev bude mŕtva sezóna, ale o to viac práce budú mať včelári, lebo v marci bola enormná spotreba zásob (až 2,4kg), s dopĺňaním chýbajúcim zásob. Hlavne tí, čo pre zimou šporili s cukrom.

Výroba skleněného nástavku je těžší, nebo snad ne?

Jak pro koho.Sklo stačí čárnout řezákem a zlomit. Hrany se přejedou brouskem.
Skla zasunou do drážek.Sklo dvojitě je jako uteplený nástavek. Nedělal bych to, pokud by mi nebylo líto vyhodit sklo z oken do kontejnerů. Ani by nebylo této debaty, ani bych nezjistil nové okolnosti a možnosti.Je to už systém, kde můžu kombinovat různé materiály.
Každou výrobu nebo činnost lze nápadem zjednodušit. Platí to i pro včelaření.
Náš pokladník v ZO včelaří přes 30 let. Ruší Hoffmannův rámek a říká, že přechází na Bernátkův racionální rámek. V neděli jsme začali měnit úly i rámky.Ve starých úlech je plno mravenců. Kvůli nedostatku času chce včelařit racionálně, jak je popsáno na webu www.vcely.kvalitne.cz. Bez ztráty včel úhynem a rojením. Chce mít jen silná včelstva a bez mravenců v úlech. Jak vypadá odřezané dílo z Hoffmannova rámku, přemístěno do nového rámku, uchyceno vlascem, pro zájemce jsem udělal zase fotku.Ve starých úlech bylo plno zásob, plodu, vajíček, ale málo prostoru.Nové úly tento problém řeší bez zásahů, včetně kontroly síly včelstva a spadu s minimálním počtem nástavků a rámků. Není to pro včelaře, kteří mají rádi svůj zaběhnutý systém, a mají čas na chytání rojů a zakládají tak nová rojivá včelstva.
B.V.

Ty rozdíly jsou velké. Tam, kde mám nyní stanoviště, je zalesněné údolíčko
hluboké asi 3 metry s potokem zhruba ve směru jih- sever. Východně jde
dalších asi 300 metrů svah asi 20 metrů vysoko , ten svah je rozdělen na
severní část, kde je les a na jižní část, kde je pole. Pod lesem a nad
potokem je ze severu otevřená louka. V předjaří, kde na půlce země leží sníh
a na půlce už ne jsou tam obrovské rozdíly. Kraj lesa a pole kromě
nejspodnějších asi 50 metrů je za slunce intenzívně zahříván , v rýze na
poli třeba ještě leží sníh, ale země na kraji lesa je v poledne prohřáta
sluncem na 20 - 30 st C a v lese létají čmeláci. Zase nejvrchnějších 50 -
100 metrů nahoře je otevřeno z východu, jihu i západu všem větrům, ale o
dalších 100 metrů dál nahoře, kde les uskakuje, je místo otevřeno jen z
východu až jihovýchodu, jinde je chráněno lesem, tam bylo dlouhodobě
stanoviště jiného včelaře. Poslední spodní metry kraje lesa a potom místa
mezi lesem a údolím jsou přes louku otevřené ze severu, ani slunce tam už
nemá takovou sílu, takže ohřev místa v předjaří sluncem se nekoná, místo je
kromě severu uzavřené větrům, tak v zimě tam ze severu protahuje sníh a mimo
zimu je tam spíše vlhko a chladněji, na sever od toho místa jsou v údolí
potoka menší rybníky, které asi taky přispívají k té vlhkosti. Zase pod
těmito místy a pod polem a nad údolím potoka je už terén tak nízko, že tam
ani ten vítr ze severu nezasahuje, na těchto místech zase, když už nejméně
týden v předjaří je nahoře na kraji lesa ta půda prohřívána slunce a úplně
suchá, tak tam dole pod polem ještě dotávají poslední zbytky sněhu a když je
mimořádně intenzívní tání nebo v létě nějaký intenzívní déšť, tak těmito
místy tečou do potoka proudy vody se strženou zeminou z pole nad tím.
Nejlepší stanoviště by bylo někde ve spodní polovině kraje lesa, jenže
bohužel kvůli různým věcem momentálně musím mít to stanoviště pod polem, nad
potokem a u louky, na rozhraní místa, kde po zimě zůstává ležet ten sníh a
místa, kde severní proudění přináší vhkost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2008 11:24 PM
Subject: Re: konec března


> GP:
> Něco jiného je samozřejmě pravidený a každoročně špatný stav včelstev před
> jarním rozvojem.
> -------
>
> To stanoviště je u mě doma a někde člověk začít musí. :-)
>
> Mám k tomu pro všeobecné poučení zajímavou historku:-)
>
> Když jsme začínal, můj důvěrník, starý pán, říkal jak je to skvělé místo.
> Že v tomto domě bydlel po válce a že nikdy v životě neměl tak dobré včely
> jako tady.
>
> Po letech jsem přišel na to, že mi nelhal, ale za těch 50 let tady vyrostl
> na stráni les a světelné poměry se výrazně změnily.
> Ke všemu pak vykácely les od severu.
>
> A pak mě stačila ke spokojenosti práce se včelama a relaxace.(po 89) A
bylo
> zajímavé sledovat, jak se měnily tepelné periody, jak prosperovaly různá
> lokální místa - ve svahu, ale na větru, nebo dole, ale ve vlhku.
> V případě tvrdých zim a sněhu až do dubna to bylo celkem jedno a pokud
jsem
> mohl porovnávat stanoviště mezi s sebou, tak to tady nebylo nejhorší.
> Ale jak se oteplí dřív, tak se kratší osvětlení v únoru, březnu, projeví.
>
> Teď mám vyhlédnutý plac na stráni k jihu, krytý od severu a východu lesem,
> potoční niva pod ním a jezdím okolo do práce, takže žádný problém s časem.
>
> A doma bude klid na vytáčení, vyváření voští atd. Tedy relativně. :-)
>
> Karel

Pepan:>Podle vyzimovaných Tam hrozí ,že pobereš dotaci a včely prodáš ...Kdo chce podvádět ten si cestu najde tak jak tak<
......
Ale to není přeci vůbec žádná metoda. To je přeci normální a jestli dokážu vyzimovat opylovače v takové kondici, že je dokážu najaře prodat, proč to nezapsat jako kladný prvek? Kdo to také dělá, že prodá najaře včely? Většinou jde o příležitostní prodej a ne záměr. (úmrtí včelaře, špatný zdravotní stav chovatele)

Nemáš nějakou jinou metódu, podle které by se měl dopouštět chovatel podvodu při dotaci s podmínkou vyzimování? Protože k podvodu více směřuje jen to, že dostanu peníze za něco co později není a neopyluje, než to, co mohu prodat a stále to opyluje.

A jak může opylovat u včelaře 25 včelstev za rok 2008, když nemá najaře 2008 ani jedny? Buď si je koupí od někoho, kdo dokázal ty včely vyzimovat, nebo si je jako potomky takových vyzimovaných včelstev nachytal jako roje. Jenže nyní má nárok si zažádat podle stávajících podmínek zato, co zaněj jako práci odvedl do jara 2008 někdo jiný.

K otázkám zrušení a rušení dotací.

hesla: včelařsky trvanlivý a netrvanlivý zdravotní problém, vyzimování, zazimování včelstev,

Já bych v žádném případě 1D nerušil. Jen bych vzal s takovým spravedlivým pravítkem peníze těm, co si často nezaslouží ani se nazývat mezi včelaři včelařem, ale možná jen jako slušně řečeno: "příznivcem včelaření". No a jestli nemá důvod takový příznivec se postarat o včely s dotací nyní, a nepomůže k motivaci a změně dotace za vyzimování, nebude se o včely starat v podletí nikdy. Jen je využije a bude s velkou pravděpodobností již "netrvanlivým zdravotním problémem" pro okolí.

Změna podmínek v "národní dotaci 1D" za vyzimovaná včelstva za účelem opylení je dobrou volbou pro české včelařství. K takové dotaci bych s možnou rezervou přidal možnost čerpat teď podle 285/2007 (197/2005) a v nějakých rozumných intervalech i na obnovení (udržení) stavu včelstev v ČR.

Velice aktuální dle mého názoru pro následujících 5 let v systému státní zprávy a osoby dokumentů i u včelařícího občana je toto.

K poslednímu a celkovému přehledu pro stát a statistické údaje potom postačuje systém, který by mohl být podobný tomu, co jsem tu psal o tzv. účtech včelaře.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=28150&

Takovou byrokracii lze řešit hlavně s úsporou s pomocí programátora a jedným nebo dvěmi lidmy v Hradišťku pod Medníkem - v Útvaru ústřední evidence včelstev.

Tam zřejmě poskytují údaje zatím SVS a ČSÚ. Časem ale určitě mohou zprostředkovat údaje jako doklad pro nový vznikající systém správy elektronických dokumentů přes speciální státní emailový účet, o který bude mít podle vznikajícího vládního návrhu, právo jako každý svéprávný subjekt (právnická a fyzická osoba) zažádat a vést agendu prokazující OKAMŽITÝ a dlouhodobý stav chovaných včelstev a může takto vlastně zažádat elektronicky o přesně vedené dotace bez účasti např. dnes, podle mého názoru drahého a komplikovaného systému vedení ČSV. Zákonná stávající podoba nezastupitelnosti ČSV, po vzniku takových možností při řešení záležitostí přímo se státní zprávou přes takový systém nesmírně zefektivní a hlavně zlevní. Samozřejmě že samotná ZO časem také může po registraci takové úřední dokumenty a celkovou dokumentaci při jednání se státem zvolit bez OV nebo vedení.

To je ale o době po asi 5-ti letech.

GP:
Něco jiného je samozřejmě pravidený a každoročně špatný stav včelstev před jarním rozvojem.
-------

To stanoviště je u mě doma a někde člověk začít musí. :-)

Mám k tomu pro všeobecné poučení zajímavou historku:-)

Když jsme začínal, můj důvěrník, starý pán, říkal jak je to skvělé místo. Že v tomto domě bydlel po válce a že nikdy v životě neměl tak dobré včely jako tady.

Po letech jsem přišel na to, že mi nelhal, ale za těch 50 let tady vyrostl na stráni les a světelné poměry se výrazně změnily.
Ke všemu pak vykácely les od severu.

A pak mě stačila ke spokojenosti práce se včelama a relaxace.(po 89) A bylo zajímavé sledovat, jak se měnily tepelné periody, jak prosperovaly různá lokální místa - ve svahu, ale na větru, nebo dole, ale ve vlhku.
V případě tvrdých zim a sněhu až do dubna to bylo celkem jedno a pokud jsem mohl porovnávat stanoviště mezi s sebou, tak to tady nebylo nejhorší.
Ale jak se oteplí dřív, tak se kratší osvětlení v únoru, březnu, projeví.

Teď mám vyhlédnutý plac na stráni k jihu, krytý od severu a východu lesem, potoční niva pod ním a jezdím okolo do práce, takže žádný problém s časem.

A doma bude klid na vytáčení, vyváření voští atd. Tedy relativně. :-)

Karel

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

KaJI:>Je to rokem (vlhké počasí), stanovištěm (jen natom jednom - a snad ho letos po zrušení OP MVP odstěhuji/zruším), a to byly roky, kdy to tady bylo vynikající. <
....

Je to podmínkama, které má včelstvo. Jestli včely trpí jeden rok z mnoha na jednom místě, ale mění se pravidelně každoročně jarní stavy, není důvod měnit jeden špatný dojem z jednoho roku na sporadickou manipulaci s úly. Něco jiného je samozřejmě pravidený a každoročně špatný stav včelstev před jarním rozvojem. S tím i malý medný výnos atd. Takové stanoviště není ani pro rituál kněze voodoo. :-) (Jedna podkova pro štěstí se ale ztratila z jednoho mého stanoviště :-( )

Stanoviště mohu posuzovat protože mám co posuzovat. Každé je v rozvoji jiné a to není to, co mne až tak zajímá, První v pořadí je kondice včelstev při snůšce a medný výnos stanoviště.

Takže jestli je nějaký prvek, který stojí zato přenést do chovu aby byla určitá úlová eliminace těchto zjevně pravidelných ku rozvoji negativních vlivů, zavedu ji a mé reakce vůči počasí zůstávají chladné.

Včely mají mechanismy jak přežít při optimální úlové teplotě venkovní výkyvy. Nechce to jen zanevřít na určité tradice co se týká uteplení.

Tak a myšlenka za závěr. Už mi nepřipadá vůbec divné, že některé velké obchodní včelařské internetové obchody přestaly nabízet dřevěnné úly. Možná jsou již v určitém směru nebo možná po celkövé zhodnocení - neracionální. Ale to je pouze myšlenka a zhodnocení stavu nabídky úlů v EU.


http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=20549&

No bylo míněno jako nadsázka a pokud si pamatuji tak zemědělství bez dotací prosazoval spíše než Klasus tehdejší ministr zemědělství Lux.
Věcně by to vyřešilo problémy s různými pokusy o podvody jak zde již zaznělo.
Myslím, že ke zrušení 1D v realtivně blízké době pod tlakem EU stejně dojde.
Neříkám, že to není příjemný bonus, ale myslím, že pro nikoho z nás není hlavním motivem k chovu včel. Včelaření jako hobby stojí výrazně méně než jiné zájmové činnosti a v některých případech může přinést i určitý ekonomický efekt, tj. může být i mírně ziskové.
Takže případné zrušení by pro české včelařství nemělo zase tak katastrofální následky.
Je jen otázkou jak dlouho 1D vydrží a zda věčným přtetřásáním tohoto problému spíše nepřispíváme k jejímu zrušení.

Vše hezké.

Dnes jsem se podíval do několika včelstev.Zavíčkovaného plodu je málo.V sobotu před dvěma týdny když jsme natírali bylo plodu 2-3x více.Kamarád který natíral plod včera říkal,že zavíčkovaného plodu měl také velice málo.Českomoravská vrchovina 630 m.n.m.Kolik plodu je u vás.Zdraví Karel.

Na nosemu se zapomíná proto, že stále více včelařů chová silnější včelstva a ta při správném způsobu ošetřování nosemou netrpí.
Nosema je vzorový příklad nemoci slabých špatně vedených včelstev.
S pozdravem...M. Václavek
--------
Povídá se to, traduje se to. A zjednodušuje se to. Tak jako mnoho jiných věcí.
Já osobně bych to neříkal tak jednoznačně. Nemluvím ani o té druhé nosemě (cereane ?). Když je tady nikdo nerozezná.

Mně letos na nosemu pár včelstev odešlo - slabých, a ta silná jsou slabá.

Je to rokem (vlhké počasí), stanovištěm (jen natom jednom - a snad ho letos po zrušení OP MVP odstěhuji/zruším), a to byly roky, kdy to tady bylo vynikající.

Myslím, že nosema bude letos problém na vícero lesních stanovištích. Nehledě na melecitozní snůšku vloni.

Na nosemu se zapomíná proto, že stále více včelařů chová silnější včelstva a ta při správném způsobu ošetřování nosemou netrpí.

Nosema je vzorový příklad nemoci slabých špatně vedených včelstev.


S pozdravem...M. Václavek

To záleží na počátečních podmínkách rozvoje VD.
Jaký byl spád roztočů v zimní měli.
Zda-li byl proveden nátěr s fumigaci.
Kdy začaly včely plodovat.       
Zda-li jsou silné nebo slabé.       
                     
Pokud mi napíšete tyto údaje, pokusím se zase něco vypočíst.
Zdravím, H.

Jelikož mi letos nebyl nařízen nátěr plodu, tak jsem se ho nedělal ( děkuji Bože :-))...nátěr plodu je ta nejhorší činnost, která u velmi silných včelstev může být ). Pro jistotu ( zimní spad jsem měl něco mezi 1 a 2 roztoči na včelstvo ) jsem se rozhodl provést jarní léčení aplikací kyseliny mravenčí ( Formidol ). První dávku jsem dával včera v neděli 30.3, u nás bylo krásné počasí s teplotou v poledne 15°C ve stínu. Druhou dávku plánuji ( pokud vyjde počasí, což doufám protože za dva týdny budu rozšiřovat, pak by už léčení bylo dost komplikované ) na příští víkend.

Při aplikaci je potřeba, aby teplota v úlu(!) byla vyšší než 10°C. Při nižších teplotách včely vytváří semknutý chumáč, který zabraňuje pronikání kyseliny v potřebné koncentraci do oblasti plodu, což vede ke znatelnému snížení účinnosti léčení. Kromě toho se také kyselina při snížených teplotách pomaleji odpařuje a tím pádem dochází i tak ke snížení koncentrace par kyseliny v prostředí úlu.

Kyselinu mravenčí aplikujte výhradně shora! U nástavkových úlů ( zvláště, pokud mají úly vysoké dno, případně dno i drátěné ) není aplikace podmetem výhodná, protože se tím okrádáte o velké množství kyseliny, která bez užitku projde česnem ( dnem ) ven. Páry kyseliny mravenčí jsou těžší něž vzduch! Neočekávejte, že se kyselina v potřebné koncentraci dostane od dna do druhého a výše položených nástavků.

Dávkování a aplikace kyseliny mravenčí je poměrně problematická záležitost. Aplikovat kyselinu lze dvěma způsoby: dlouhodobými odpařovači nebo jednorázovými odparními deskami. Odpařovači jsou vhodnější spíše až v teplotně stabilnějších období ( léto, podletí ). V předjaří se teplota může nečekaně změnit, tedy by došlo ke snížení účinnost ( část kyseliny by zbytečně procházela kolem chumáče včel ven z úlu ). Odparní desky v podstatě slouží k jednorázové aplikaci kyseliny, takže díky krátké délce účinné fáze je možné léčení naplánovat na příhodné dny a tím předejít neefektnímu léčení v chladném období, jež v předjaří poměrně dost hrozí. Nevýhodou odparních desek je nižší účinnost ( pod 70% ), tedy i nutnost léčení alespoň jednou zopakovat.

Letos končím s používání Formidolů a přecházím na odpařovače ( chci letos vyzkoušet Mitegone, ještě s nimi nemám zkušenosti ) a vlastní vyrobené odparní desky ( něco podobného jako je na stránkách: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2007080101 ).

V neděli jsem vložil do včelstev ( 6 nástavků Optimalu ) Formidolovou desku bez regulačního obalu. Včely byly poměrně klidné, skoro je to vůbec nevzrušilo. Jen asi 3 hodiny hlasitěji šuměly. Udělal jsem to proto, abych po dobu pár hodin dosáhl potřebnou koncentraci kyseliny mravenčí, kterou bych s jednou deskou v regulačním obalu v tak prostorných úlech nedosáhl.

Co se týče aplikace kyseliny mravenčí formou odparních desek, je třeba na každý nízký nástavek jeden otvor ( průměr 2 cm ) v regulačním obalu aby se dosáhlo potřebné koncentrace. Kyselina se aplikuje horem ( nejlépe nad první plodový nástavek, ale není to podmínkou ). Horní očka musejí být zavřená, aby se omezili zbytečné ztráty kyseliny. Drátěné dno může být ponecháno otevřené. U úlů bez drátěných dnech by vlivem nedostatečné výměny vzduchu mohlo dojít ( zvláště za velmi teplých dní, kdy se urychlí odpar ) ke zvýšení koncentrace par kyseliny nad nebezpečnou hranici, při niž dojde k úmrtí velké části plodu, proto drátěná dna při aplikaci kyseliny jakýmikoli způsobem nezavírám.


S pozdravem...M. Václavek

Už jsi jak Klaus
Ten nám pořád nabízel neviditelnou ruku trhu, která všechno zařídí.
Zatím tady máme černou ruku mafie
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD, co st?m ?28484)
> Datum: 31.3.2008 14:25:26
> ----------------------------------------
> Tak a po americku zrušit všechny dotace. Trh vše zařídí!!!???
>
>
>

Já ho dávám až před nasazováním medníků. Zastávám totiž názor , že není dobré příliš spěchat oddálením rozdělím populaci varoi na polovinu což znamená menší zamoření v létě. Zatím to vychází!
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 31.3.2008 14:12:54
> ----------------------------------------
>
> >
> > Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je
> > třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem
> > kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést
> > v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý
> > usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu
> > roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.
> >
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
> >
>
> Chystam se dat formidol, ale co jeste nevim je presny termin kdy. Muzete to
> vice rozvest, pripadne zda uz mate zkusenost s formidolem na jare? U nas
> zkusenosti nejsou.
>
> Co vim tak to chce jak pisete dobre pocasi s teplotama vyssima nez 15 stupnu.
> Udajne je nejvetsi nebezpeci kdyz se po dvou dnech roztrhne regulacni obal a
> muze pote byt prilis velka koncentrace kys. v ule?
>
> Moje predstava je, ze urcite ho nasadim po 1 vytaceni, ale nevim jestli ho
> davat uz nekdy ted. Odhadem do 14 dni u nas pokvetou ovocne stromy.
>
> Mate-li nekdo k tomuto tematu vice info ci zkusenosti budu za ne rad
>
> Diky
> T.H.
>
>
>
>

No přinejmenším to, že tam ještě nedávno byla.

Ja taky nasel trubce - co ztoho vyvozovat ??

T.H.

V jednom jsem našel
> již vylíhlé trubce. Nakonec jsem je spojil jinými.
>
>
>

Také jsem se včera díval. Ve třech včelstevech jsem nenašel vůběc žádný plod,matku jsem také nezahlédl, ale nemá je značené. V jednom jsem našel již vylíhlé trubce. Nakonec jsem je spojil jinými.

Tak a po americku zrušit všechny dotace. Trh vše zařídí!!!???

>
> Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je
> třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem
> kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést
> v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý
> usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu
> roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

Chystam se dat formidol, ale co jeste nevim je presny termin kdy. Muzete to vice rozvest, pripadne zda uz mate zkusenost s formidolem na jare? U nas zkusenosti nejsou.

Co vim tak to chce jak pisete dobre pocasi s teplotama vyssima nez 15 stupnu. Udajne je nejvetsi nebezpeci kdyz se po dvou dnech roztrhne regulacni obal a muze pote byt prilis velka koncentrace kys. v ule?

Moje predstava je, ze urcite ho nasadim po 1 vytaceni, ale nevim jestli ho davat uz nekdy ted. Odhadem do 14 dni u nas pokvetou ovocne stromy.

Mate-li nekdo k tomuto tematu vice info ci zkusenosti budu za ne rad

Diky
T.H.