Včelařská konference

Jako začátečník ty mezistěny potvrzuju. Jako by se jim do toho vůbec
nechtělo, divočinu klidně vytáhnou celý rámek. Asi se poohlédnu po systému
bez mezistěn, nadrátkuju a nechám vystavět. Jak se ujme trubčina v medníku
?

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

Vlastne jsem to ani netusil ze kvalita vosku mezisteny rozhoduje o takovych vecech - az ted ve vcelarstvi sem si vsimnul zminky u clanku pana Kolomeho, ale na vic jsem zatim nenarazil nebo jsem to vzdy prehledl.
Vite o tom nekdo vice?

Diky


> Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice
> mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme
> čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?
>
>
>

Me by docela zajimalo zda je nebo neni rojivy rok??

loni tu litali reci uz v dubnu ze roje budou litat dedinou a nakonec to bylo opacne - dle toho co jsem cetl na konci sezony a i dle prubehu u me

letos s rojenim bojuju mnohem vic - je to urcite mou nezkusenosti ale myslim ze i holky tomu vydatne pomahaji :-)

Zajima me jak to vypada jinde??

T.H.

> Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
> střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
> zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
> obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
> Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
> nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
> zpátky do stodoly. :)
>
> pf
>

V knihách je udáváno u nejlepších snůškových rostlin, řepky, javoru klenu,
malin atd vydatnost 500 - 1000 kg cukrů z hektaru, což je 0,05 až 0,1 kg z m
čtverečního. Pravděpodobně po celou dobu kvetení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Hanuš Lubomír" <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
To: <Vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 13, 2008 12:42 AM
Subject: Pastva pro včely


Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou
kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec
pocítili ? Dáky Luboš

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?

Na stránkách Pokusného včelínu Pekařov ( www.pvpekarov.cz ) lze si přečíst zajímavý posudek o Metodě nadbytku trubců.
_____________________________________________________________
S autory studie o "genetické teorii rojení" Dr. Linhartem a prof. Bičíkem jsem byl několikrát v osobním i písemném kontaktu. Snažil jsem se jejich studii publikovanou ve Včelařství nejen důkladně přečíst, ale i pochopit. Ve studii jsem však našel celou řadu nepřesností a svoje výhrady k ní jsem opíral o dostupnou literaturu. Bohužel, vzájemná diskuse nevedla nikam a autoři na moje konkrétní připomínky odpovídali povrchně nebo nijak.

Předem musím zdůraznit, že moje výhrady nebyly namířeny proti chovu trubců. Včelstva s velkým množstvím trubčího plodu a trubců se zřejmě opravdu méně rojí. Podle mého názoru je však efekt stejný, jako když včelstvu odebereme zavíčkovaný plod nebo včely- tedy odčerpávání energie a vytváření prostoru pro další činnost.
(...)
______________________________________________________________
Více na:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm

Zastávám podobný názor. Jak jsem již dříve psal, dokazování účinnosti MNT přes genetiku je nešťastná cesta. Dokonce se začíná ukazovat jako neschůdná.

Pravidelný odběr zavíčkovaných plodových plástů ( v intervalu 3 týdnů od rozkvětu třešní do konce června v množství zhruba 10 000 buněk plodu ) by mohl mít stejný, spíše jistější účinek, než vložení 2-3násobného počtu stavebních rámků a očekávání, že včely všechny vystavějí a zakladou trubčinou.


S pozdravem...M. Václavek

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

_______________________________________________________________

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech s užasnými vlastnostmi, či o podivných metodikách ošetřování včeltev v dvouprostorových úlech za nulového rojení a podobných věcech, které nám nikdy důkladněji nepopíšete a nevysvětlíte.

Prosím Vás, udělejte si čas a seznamte nás s Vaší metodikou včelaření bez tajemností, abychom ji mohli zhodnotit. Rádi bych se to dozvěděli. Na Vašem webu se o metodice skoro nezmiňujete. Stále dokola vyzdvihujete výhody daného systému, který však dostatečně nepopíšete.

Prosím piště. Předem děkuji.


S pozdravem...M. Václavek

Úspěch včelaření tkví v metodice, úl medu nepotí, pouze případně omezuje včelstvo v rozvoji a zabraňujeme mu dosažení biologicky daného plného maxima a maximální produktivity.

Varoáza přece pochází z Indie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubomír Hanuš <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: úhyny pokračují
> Datum: 13.5.2008 19:26:09
> ----------------------------------------
> Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím
>
> Luboš
>
> > MF DNES
> > Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> > 10. května 2008 14:27
>
>
>

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra

Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím

Luboš

> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27

Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
zpátky do stodoly. :)

pf

----- Original Message -----
From: "MichalHc23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 3:55 PM
Subject: Rojeni


> Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou)
> a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka
> a
> jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se
> domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen
> matecnik,
> aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem
> jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene
> :-)
>

chtělo by to podrobněji rozepsat v čem ta nová metoda spočívá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 14:15:07
> ----------------------------------------
>
> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27
> Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského
> kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení
> ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá
> mírná zima v pořadí.
>
> Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v
> Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na
> světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při
> včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní
> výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji
> jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a
> náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v
> médiích.
> B.V.
>
>
>

MF DNES
Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
10. května 2008 14:27
Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá mírná zima v pořadí.

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

Na zavíječe, pokud v úlech a včelínech v posledních týdnech nebyly včely,
bylo až doteď hlavně díky noční teplotě moc zima. Teprve nyní se zavíječi
šíří a tak ke konci května budou ponechané rámky hromadně napadeny larvami a
zničeny. Pokud se mají zachovat plásty, je třeba je nyní uložit. V nastavku
na 10 nechat jen 6 a prohlížet je. Plásty s pylem nějak využít, ty se přes
léto uchovat nedají, zavíječi se v pylu rozmnoží i když je plást v nastavku
jediný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 4:19 PM
Subject: úhyny pokračují


Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely
únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18
prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za
třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač

> Ivane nosema vypadá přesně naopak...
Tak to jsem s rozumem v koncích. Při CCD většinou zbyde matka s chomáčkem včel. Nelze vyloučit, že Nosema + viry způsobí divné příznaky.
Nebo kontaminované plásty. Asi bych zkusil některá včelstva přesypat na mezistěny, nebo radši ani ty ne. Na divoko a do čistého dřeva.
Ivan

R.Hubač:>Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....<
.........

A nafotit se to dá? (plod, pohled po otevření úlu, plásty po uhynulých včelách-sedlisko včel, atp) Děkuji.

gupa/=/seznam.cz pozn./=/ je zavináč

Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: uhyny pokracuji
> Datum: 12.5.2008 16:59:32
> ----------------------------------------
> Radek Hubac:
> A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na
> mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?
>
>
>

Dle doporučení výzkumníků by se měly desky formidolu vkládat mezi nástavky a nikolik na dno. Když je položíte na dno, včely dokážou úsměrnit výpary kyseliny a ta se nedostane do celého úlu. Kdy to vkládat,asi nejlépe po vytočení a nebo nějakou dobu před vytáčením. Vložit tyto desky těsně před vytáčením by asi nebylo moc vhodné. Včely na výpary reagují podrážděně.

Ivane nosema vypadá přesně naopak, napřed se ztrácí včely, až zbyde jen chomáček včel s matkou. Mně se napřed většinou ztratila matka a pak včely neměli ani snahu narazit matečníky...
S nosemou je to podle oka podobné jako jiné roky, bylo celkem teplo, proletů dost, mikroskopicky jsem se ještě nedíval, ale viz výše.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 12.5.2008 16:42:20
> ----------------------------------------
> Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
> faktorů.
> Jak jste na tom s Nosemou?
>
> Ivan
>
>
>

Na aktívu vedoucích chovů v
> Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj.
> 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že
> to bude ve druhé polovíně června a počátkem července.


Kdyz jsme u toho tak kdy aplikovat bylo receno, ale ted je na rade otazka jak??

Bavime se o formidolu a o vcelstvu, ktere ma plodiste min ve 2 nastavkach. Kde myslite, ze je to nejvhodnejsi? Vlozit primo mezi plodove nastavky, nebo nad plod? Ja bych a daval jsem mezi, ale necham se presvedcit i jinak. Predpokladam, ze medniky jsou nasazeny a ze se nezuzuje. Do podmetu, kde je to samozrejme nejjednodussi to neni ucinne... :-(


Jeste k tomu kdy aplikovat - jak s vytacenim? Za kolik dni od aplikace zhruba dojde k "vycichnuti" medu?. Rika se, ze kyseliny ve formidolu je malo a nemelo by to medu vadit a vlastne i termin aplikace v cervnu kyselost v podstate vylucuje - ale pro jistotu ?

Diky za odpovedi

T.H.

Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec pocítili ? Dáky Luboš

Kala:
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala
-----------
Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých letových dní bylo pomálu. Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo dobré. Suchá a tuhá zima je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v květnu už na tom tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.

Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na osvícené a chráněné stráně.

Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v červenci a srpnu.
Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na zelené hnojení - ani nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.

Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci nebyla tak intenzívní obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni mi tady ani moc nestavěli.
To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má asi všechno nové. A taky asi přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to vydrží. :-)
Karel

Mně uhynulo ještě před týdnem jedno včelstvo. Přes veškerou snahu o
desinfekci, zúžení, přeléčení vysokými dávkami kyseliny mravenčí atd. A to
předesílám, že jsem se poctivě staral o zvládnutí prvních projevů akutní
nosemózy již od konce února ( kdy jsem o mnou pozorované situaci psal zde v
konferenci).

Žádost o vyšetření obsahovala i mé podezření na CCD, protože prudký nástup,
akutní průběh a neúčinnost mně známých léčebných postupů při N.A. se mi
jevily vzhledem k známým projevům Nosemy Apis netypické.

Právě došlé výsledky z VÚVč však neprokázaly u mých včelstev výskyt Nosema
ceranae.
Nemusí to však znamenat, že v ČR není.

Některé podrobnosti o N.A. doporučuji nastudovat na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0711/neviditelny-a-zakerny-skudce-vcel-nosema
A souvisejících článcích.

Ještě k tomu dodávám:
Z 16 ti včelstev na stanovišti poblíž Plzně uhynulo 14. Včelstvo č.5
uprostřed všeho přežilo v relativně dobré kondici, včelstvo č. 8 se konečně
chytlo až minulý týden nepochybně současně s rozkvětem řepky a tedy přínosem
pylu.
Závěrem:
Pro mne je jedním z podstatných poučení z letošního ataku chorob a
chorobných projevů včelstev: využít toho na selekci genetické výbavy
odolných včelstev, nebo lépe: nakoupit matky, jejichž chovatelé preferují
hygienické chování před silou sběracího pudu.
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivan
Sent: Monday, May 12, 2008 4:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úhyny pokračují

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan


__________ Informace od NOD32 3060 (20080428) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Jsem malovčelař s několika včelstvy..Je velmi podivné a zajímavé,že na rozdíl od okolních včelařů neaplikuji kys.mrav.,neprovádím jarní nátěry a také už třetím rokem jsem upustil od zimního aerosolového ošetření a na rozdíl od nich mě nikdy ani jedno včelstvo neuhynulo
a ba ani nijak razantně nezesláblo.Okolní úhyny převyšují 50-70 procent i více. Mám je všechny
ve velmi dobré kondici a síle.Jarní snůšku výborně využívají.Nejvyšší nástavky takřka zaplněné.Jak je to možné,dá se to nějak vysvětlit?Omlouvám se,že se nemůžu z důvodů výše uvedených podepsat a aby jste tenhle můj příspěvek nebrali jako samochválu,ale možnost k diskuzi.
P.

J.Šefčík:
jasny, diky za info, ale ja se na tu kyselinu neptal :-)

KaJi:
Taky sem z jara zanamenal, ze vcely byli takovy nastvanejsi. Myslel sem ze bych mel vymenit matku, ale ted jsou zas hodny. Ale to asi bylo tim, ze nebyla jeste poradna snuska, ne? Mozna to je tak nejak normalni. Podle me zas budou takovy nastvanejsi az se zacne zkracovat den.. To uz mam vypozorovany z jinych let.Budou se bat o zimni zasoby :-)

Michale na podzim v současné situaci VD je pozdě a na jaro je předčasné.To se řešilo nátěrem plodů přípravkem M1. Na aktívu vedoucích chovů v Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj. 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že to bude ve druhé polovíně června a počátkem července. K doporučení p. ing. Veselého by neměl mít nikdo žádné výhrady jak už je zvykem na těchto stránkách VN.Když se to opakováně vloží, výsledky jsou srovnatelné s Gabony. Rezidua kyseliny mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Gabon /ani Gabon 92/v tu dobu veterináří nepovoli, fumigace varidolem v červenci, případně počátkem srpna nemá smysl.

Ještě takový postřech. Jak jste hodnotili agresivitu u včel. Letos na jaře jsem měl včely poměrně agresívní, hlavně před úly.

Teď se to uklidnilo, normálně v nich dělám dál bez rukavic s kuřákem. Na jaře jsme z toho měl obavy, útočily jednotlivě už deset metrů od úlu. 5m před ním to připomínalo dobře organizovanou obranu:-)

Karel

Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva
---------
Taky.
Jen (hlavně) doma na vlhkém stanovišti - na podzim melecitoza, na jaře nosema. Včely mi hynuly i v zimě z nedostatku zásob, přitom podle mě měly mít relativně dost. Viz můj text na Optimal.konferenci.
Jen rozdíl, že já tady doma měl silné včely naposledy na podzim.
Před cca 3 týdny jsem připojoval dvě slabší včelstva bez matek ke třetímu. Tam včera ještě matka plodovala. Síla nic moc, ale na lesní snůšku by se dalo s nimi počítat.

Já docházím k závěru těžko, protože na dalších úhynech se podepsaly zřejmě i lesní mravenci. Hlavně tam kde jsem měl polystyrénové nástavky. Taky jsem včelám moc času a péče nemohl dopřát, musím sedět hodně u počítače:-) nějak se živit musím.

Doma to je mrazová kotlina u řeky, poslední dva roky to tady včelám nesvědčí vlhké počasí i v zimě. Ta část co byla dole hynula za příznaků nosemy, ta část nahoře ji neměla. Ale tam řádily asi ti mravenci.

Na dalším větším stanovišti, které je dál a na kopci jsem přišel hlavně o oddělky, ale ty bohužel moc péče nedostaly - takže těžko soudit. Za podobných příznaků mi tam uhynula jen asi tři včelstva, zato ta ostatní jsou super.

Mezi nimi mám ještě stanoviště, kde jsem zazimoval jedno včelstvo a dva oddělky a tam je to O.K. Taky u řeky, ale otevřené slunci.

Čtvrté stanoviště které je mimo okres a nemá s tím nic společného (záloha z důvodu moru) naprosto bez problému.
Takže včelaře /snad/ jako jedimou příčinu můžeme vyloučit:-)

Plásty jsem právě dovařil a zavíječe jsem v nich neviděl - ale podle mě je možná ještě brzy. Ale včera jsem z přeživších vyřazoval pokálené nástavky a voští, takže to budu dál sledovat. Fakt je, že o zásoby co jsem vyndal včely zájem nejevily ani nejví. Ale je snůška.

Mně osobně to připomíná spíše situaci před pěti lety - jak byly úhyny na "melecitozní snůšku".

VD na podzim jsme nemohl počítat (odevzdávaly se vtorky na MVP, tak jsme je nemohl do prvního aerosolu čistit - tak to prý bylo nařízeno:-) ) ale odhaduji, že okolo 500 - 1000 VD. Víc než je zvykem, ale podle knih snad v limitu.

Možná je takových úhynů víc.


Karel

Pozoruji u svých včelstev velmi málo zakladené trubčiny Stavební rámek je postavený ale nezakladený nebo ho postavily z dělničiny ,
pár včelstev jako by se nerozvíjelo Mám nepříjemný dojem , že CCD nás nemine . I v okolí slyším slova o slabých včelstvech

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: úhyny pokračují
> Datum: 12.5.2008 16:19:26
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru
> krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky
> nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po
> spojený s jiným to jde do kytek taky...
> Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
> Dr. HUbač
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 17:41:59
> > ----------------------------------------
> > Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > > ----------------------------------------
> > > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> > > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Radek Hubac:
A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan

Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 17:41:59
> ----------------------------------------
> Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > ----------------------------------------
> > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> >
> >
> >
>
>
>

Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou) a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka a jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen matecnik, aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene :-)

Kyselina se aplikuje spis na podzim nebo z jara. Navod i pripravek ke koupi najdes zde: http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Rád by som sa spýtal, ako je najlepsie aplikovať kyselinu mravenciu a kde sa dá kúpiť. Dakujem

S vylétnutím prvoroje je to asi složitější a někde mezi bude pravda.
Záleží to určitě i na počasí. Podle mé zkušenosti je to někde
mezi obdobím líhnutí (resp. těsně před) a vylíhnutím první
rojhové matky. Stalo se mi kolikrát, že se mi matky líhli do ruky
a ještě se nerojilo a kolikrát se vyrojilo a byly ještě zavíčkované
matečníky. Určitě hraje roli i síla včelstva, momentální snůška,
případně nemoc apod.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Rojeni
Datum: 11.5.2008 - 16:43:48

>
> Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych
> se ještě zeptat, kdy
> vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování
> prvních matečníků, jiní tvrdí
> zas že až po vylíhnutí první matky.
> Děkuje za odpověď J. Tulkan.

Souše musí být kolmo. Můžou ležet na dně, ale budou částečně od vosku, pokud nebude nádoba dost šikmo. Lepší je mít na dně nízký rošt.
Výtok se dělá hned u dna. Košilky se drží spíše na rámcích. Něco spadne při vyjímání, ale do vosku to nejde. Stejně se musí vosk ještě jednou povařit na vyčištění. Není tak ucelený. Výtěžnost se zdá lepší než u lisu.
Tonda

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Najdi si to na internetu Karlíčku, a hned budeš vědet kdo má pravdu.

stačí napsat do prohlížeče do řádky:

http://www.google.com

heslo "včela čechy"

a uvidíš, to si počteš

Přítel dětí a jejich odnože


----- Original Message -----
From: "karlik" <www.karlicek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 4:52 PM
Subject: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik


> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

... bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
-----
Protože po dvou víkendech budu nyní napjatě asi dva dny čekat až vosk vystydne a zjistím, kolik ta práce hodila.

Hlavní účel to splnilo, plásty jsou bez voští a drátky zůstaly (a dokonce skoro čisté) :-). Vosk má dnes cenu medu, takže výtěžnost mě zajímá spíše akademicky.

Protože jsem ještě před pár lety voští z NN vyřezal a dával zpracovat, tak s voskem mám málo zkušeností a dost dlouho jsem to teoreticky řešil. Po loňské akci vyvařování voští ve vaně a pak prohánění směsy ždímačkou jsem se rozhodl jít jinými slepými uličkami.
To vyvařování celkem šlo, ale musel jsme u toho stát a rámky byly špinavé od té břečky. Ždímačka sice ždímala, ale je malá a pro chladné období by potřebovala zdroj tepla.

Teď jsem se inspiroval Radimem - odšťavňovací hrnec a taky J.Jindrou.

Vyvíječ páry je podle mě dobrý tam, kde potřebuji nějaký přístroj prohřát - chybí mi u té ždímačky.
Ale jinak je podle mě dobrý leda tak, pokud člověk používá el. energii. Pokud byc měl pod nějakým vyvíječem topit, tak přicházím o teplo spalin. Dají se použít k vytápění vyhřívaného prostoru.

Já jsem z nerezové vany, původně na parafinování udělal parníček na napařování knedlíků :-)
Dolů jsem dal síto, na hranoly asi 10 cm nade dno. Na dno asi tak právě těch 10cm vody a na to dával rámky a přikryl.
Topil jsem PB vařičem Zeus (snad se tak jmenuje)
Když to řádně bublalo, tak jsme měnil náplň po 15-30min.
15 langstrotů.
Zjistil jsem, že je to dobré pro tzv. Hofamanovo rámky. Ty jsme vyndaval pěkně čisté.
Rámky musí být svisle a musí se zajistit oboustraně přístup pro páru. Vodorovně to dávalo nejhorší výsledky. Voští se prohlo a slepilo, bránilo přístupu páry.
Jakmile jsme přešel na rámky s mezerníky, tak radost byla tatam a pokud bych někdy měl likvidovat (doufám že už vždy budu mít Hofmany) asi bych si udělal nějaký hřeben, nebo šel jinou cestou. I když jsem je dával na svislo, tak jsem je musel přerovnávat sklepávat atd.

Asi půjdu dál touto cestou. Vanu jsem měl nízkou (50*60*50cm) a tak se tam nedalo moc machrovat.

Lepší je, když odpadlé košilky leží ještě jednu várku na sítě a rámky jsou na dvou latích nad ním, kam se to rovná. U 24cm jsem tak postupoval a šlo to, u 30cm už vadilo, že rámky dosedají na síto.

Nevím, jestli to udělám na topení dřevem, nebo na PB (jedna 10kg asi na jeden den - cca 400Kč).
Vodu podle mě můžu vařit i v obyčejném sudu, nerez potřebuji na vanu, co bude zachytávat vosk a možná na síto nad ní.
To síto je podstatné, já měl z drátů cca 2mm, oka asi 3-4mm.
Zbytek může být z překližky atd. Taková zahradní udírna.
Takže tohel byly mé slepé uličky.
---
Taky jsem trochu machroval se slunečním tavidlem. Tavil někdo dneska v tavidle? Tady u nás bylo nebe samý mrak a myslím, že málokdy tady máme bezmračno. Tak si chci porovnat, jestli to nešlo jen mě. Dík.

Karel

to si zaslouží gratulaci

pf

----- Original Message -----
From: "Mojmír" <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 7:45 PM
Subject: Re: Snůka.


> 10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil
> jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.
>

Václavek:
Je třeba s léčením nespěchat. ....
-----
To je trošku o něčem jiném.-) Ne jak léčíte, ale o faktech - kolik procent VD je na včelách a kolik na plodu v zimě. O tom snad byla řeč.

Karel

10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.

Na podzim jsem ji našel u sebe (Rakovnicko) a teď po všem léčení a nátěru u kamaráda. Ve spadu jí bylo skoro víc než roztočů. Asi ji to léčení nelikviduje úplně.
Ivan

Úplně nejlepší je zeptat se v nejbližších organizacích, jestli ještě není
někde k půjčení spolkový vařák vosku. Pokud je k dispozici nějaký pecek neb
oaspoˇnějaká plotna, pod kterou se dá na zahradě zatopit, je to pro větší
množství rámků nejlepší varianta. Vyvíječ páry , pokud je k němu nějaká
hadice, se potom z výhodou napojí na otvor pro nalévaní vody do vařáku a
urychluje potom vytavování vosku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emča" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 10:42 AM
Subject: Tavení souí pomocí vyvíječe páry


> Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi
> zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
> Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
> ale zajímají mne 2 detaily :
> 1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode
> dna? Podložit ?
> 2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou
aby
> nevytékaly současně i zbylé košilky
> a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi
> poradili,děkuji Vám za každou radu...

Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 16:52:47
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
>
>
>

Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych se ještě zeptat, kdy vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování prvních matečníků, jiní tvrdí zas že až po vylíhnutí první matky.
Děkuje za odpověď J. Tulkan.

pyl v žádném případě u rostlin plnokvětost vzniká přeměnou prašníků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Sakury - poskytuj? sn?ku?
> Datum: 11.5.2008 12:52:44
> ----------------------------------------
> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>
>
>

-pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička(...)

______________________________________________________________

Nedochází k poškození nástavku ( pojem ,,úľová debnička,, chápu jako nástavek ) vlivem páry? Určitě se nástavek musí nechat pořádně vysušit, když ho necháte několik minut ,,v páře,, , což je v případě vytavení díla nezbytné. Na druhou stranu pára každopádně nástavek dobře dezinfikuje. Jaké mate v tomto směru zkušenosti? Vloni jsem si pořídil parní vyvíječ.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů. Emča

- pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička, do ktorej sa dajú postaviť tak ako v úli, rámik popri rámiku. Zdôrazňujem kolmo, lebo tento systém zabezpečí najlepšie prirodzený odtok vosku s pomedzi košieľok. Pomáha k tomu i stavba buniek, sú pod uhlom ku kolmej Ms 6 až 8˚.Pod rámikmi treba podložiť vodorovnú sieť s okami 3 mm, aby zachytili košieľky pri náhonom rozpade taveného plásta. Pod sieť vložte nádobu na zachytávanie vosku. Získaný vosk je najlepšie prečistiť v slnečnom tavidle.

- výkonný vyvíjač pary musí mať zdroj tepla 2x 1 200 W, so samostaným vypínaním, po zohriatí vody na 100˚ som jednu špirálu vždy vypínal. Vyvíjač produkuje paru mimo bedňu a do prioestoru s rámikmi sa privádza hadicou, najlepšie zhora.

- čo ako dlho budete na plásty vháňať paru, v zbytkoch ostáva značná časť vosku, ktorý som separoval v začiatkoch v parákoch s lisom, pozdejšie som si zhotovil odstredivku.
Všetko to je ale náročné na techniku, energiu a čas.

Preto Vám radím, čím skôr vyrežte súše z rámikov a behom do výrobni, kde vám vosk za slušný peniaz vytavia a to bez starostí, so slušným ziskom vosku. Anton

Sakury včelám neposkytujú ani peľ, ani nektár, pretože kvety nemajú nektárie a peľnice. tento mutant je vyšľachtený Japoncami v dávnych dobách a rozmnožuje sa štepením do podpníka čerešne plánky. Dívať sa na kvitnúce stromy sakúr je neopakovateľné. Preto im odpustime, že včelám neodovzdávajú úžitok. Anton

Nevím, zda sakury poskytují nějaký užitek včelám. Ale domnívám se, že je to
druh třešně, a z toho důvodu bych si myslel, že by mohly být sakury pro
včely užitečné jak pylem, tak nektarem. Ale chtěl jsem spíš v souvislosti s
tím, že jste na nich žádnou včelu neviděl, napsat toto: byl jsem v ZOO v
Plzni. Mnoho rozkvetlých akátů, pampelišek a dalších lákadel pro včely. Co
ale zaskočilo nejen mne jako včelaře, ale taky mého všímavého 13ti letého
syna bylo, nikde žádná včela!

pf

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 12:52 PM
Subject: Sakury - poskytují snůku?


> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem
> parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>

Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
J.Tulkan

Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

______________________________________________________________

Je třeba s léčením nespěchat. Jsou organizace, které lečení dodělají v listopadu. Jsou organizace, které nemají vyvíječe. Naštěstí u nás máme vyvíječ aerosolu, tedy bez problému provádíme třetí léčení v prosinci, kdy není ve včelstev plod nebo je ho jen minimální množství. Nicméně nedá se tvrdit, že vše probíhá řádně.

S pozdravem...M. Václavek

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Václavek:
Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru
----
No než o názory, já se spíše v takovýchto případech zajímám o fakta. Jak se k došlo většinovému názoru? :-) Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

Braula coeca- včelomorka patriaca do rodu múch sa u mňa od čias boja s VD, nevyskytuje. Výskyt brauly v úli sa nejak na kvalite včelstva neprejaví, ale pretože kradnú potravu kŕmenej matky včelami, čím vyrušuje matku a jej najčastejší výskyt vidíme na samotnej matke. Raz dávno som oslobodil matku od 16 ks včelomoriek.
Pri snímaní včelomoriek z matky si pripravíme sklený 2 dcl pohár a jednu cigaretku. Matku vychytíme opatrne vložíme na papier pod pohárom a jemne 2-3x fúkneme pod pohár a necháme niekoľko sekúnd pôsobiť. Parazity začnú odpadávať a keď odpadne posledný matku oslobodíme a vrátime do včelstva. Stalo sa mi, že som matku vystavil dlhšiemu pôsobeniu dymu, tak skolabovala ale dokázala "ožiť".
Ako som v úvode napísal, braula by sa pri chemických ošetreniach včelstva nemala vyskytovať, ale čert nikdy nespí. Anton

Například VČELPO, spol. s.r.o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou,
tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz ...
(převzato z inzerátu v časopisu Včelařství).

----- Original Message -----
From: "koncz.medzev" <koncz.arpad/=/gmail..com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 5:50 PM
Subject: spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz


Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3090 (20080509)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

prosím o radu v jednich včelách mám docela dost včelomorky jak se dá najednodušeji likvidovat, myslel jsem že když se natře plod na jaře že jí to zlikviduje ,ale nějak se to moc neprojevilo i když jsem někde našel že by to mělo zabírat i nani. děkuji

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.
Taky včelaříme bez mřížek. Kluci už mi donesli ochutnat svůj první vytočený med. Taky jsem začal vytáčet a dávat mezistěny, aby stavěly a měly prostor na práci a ne na rojení. Udělal jsem taky fotku přes sklo, jak postupují z hora dolů ve víčkování medu po jednotlivých dnech. Hlavně mne zajímá a sleduji, jak se to víčkování přibrzdí při zásahu do včel.
B.V.