Včelařská konference

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Zeptej se na veterině

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:47
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Mám na každém stanovišti, základní vybavení, úly jsem taky používal odděleně, když jsem byl v pásmu já a druhé stanoviště mimo.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:46
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?

Děkuji za nějakou radu

Pavel
__________________________________________________________________

To je sice pěkné, že někdo někde nějak vyřešil jakýsi problém. Jenže to, že
někdo nějak vyřešil určitý problém ve skutečnosti nic neznamená, protože
ostatní ten problém řeší dál. Vyřešený nějaký problém je tedy teprve tehdy,
když to nové řešení je pečlivě popsáno a zdokumentováno a ta dokumentace je
rozšířena a dostupná ostatním včelařům. Je jedno, jestli úplně volně nebo
třeba je to komerční řešení formou nějakého patentu nebo průmyslového vzoru.
Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 16, 2008 9:30 AM
Subject: Re: úhyny pokračují


> Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro
> mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových
> řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k
diskutovanému
> rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva
není
> rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole
> proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek
> zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou
> vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces
se
> dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka
> včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní
> trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování ,
> skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem
> komplikovalo.
> Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
> B.V.

Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k diskutovanému rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva není rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces se dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování , skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem komplikovalo.
Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
B.V.

ý720 252 813
č.budějovice

Vážení nemáte někdo kontak na včelaře, sháním oddělky - přišel jsem o velkou část včel Varroáza. Jižní Čechy. Díky za zprávu nebo upozornění . Franta Bechyňsko

Znovu si dovoluji připomenout, že se naše ZO Příbram zůčastní průmyslové výstavy malou expozicí na Zimním stadioně v Příbrami,která proběhne ve dnech 23.5.2008 až 25.5.2008. Kdo to máte v dosahu, přijďte popovídat. Těšíme se na vás! Na výstavě živé včely, školní úlek, videa s včelařskou problematikou a pod.
Emil

(...)
Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody.
(...)
______________________________________________________________

Nemohl byste být prosím trochu konkrétnější a spíše než na umístění úlu a konstrukci úlu se zaměřil na práci se včelstvy během roku? Stačilo by stručně projít tématické okruhy typu: způsob rozšiřování, mateří mřížka, protirojová opatření, způsob zužování a podob.

Děkuji.

S pozdravem...M. Václavek

12 gramů medu je asi 8 mililitrů. Balení nevím, ale určitý nápad by byl. V
lékárnách se dá zakoupit injekční stříkačka o objemu až asi 50 militrů. Do
té by šel nalít tekutý med a potom odměřovat po těch 8 mililitrech,
stříkačky mají na sobě stupnici. Nabízí se koupit u včelaře hned po vytočení
medu tekutý med, doma ho rozlít do nějakých malých sklenic a hned jako
tekutý zamrazit do mrazničky. V mrazniččce med sice ztuhne, ale po
rozmražení je potom několik dnů tekutý, než definitivně zkrystaluje. Nabízí
se ten med po rozmražení tou stříkačkou nadávkovat všechen na takových 20 -
50 dávek, než zkrystaluje a po jejich spotřebování zase z mrazničky vytáhnut
další skleničku. Výhoda je ta, že to bude zaručeně čerstvý med od včelaře a
ne nějaký zahřívaný a přefiltrovaný, jako v tom prodávaném balení. Jen mně
nenapadá, do čeho těch 8 mililitrů dávkovat, jestli by byly k sehnání nějaké
malé skleničky s víčkem či malé plastové obaly pro vícenásobné použití nebo
něco takového. Mraznička proto, že to je mnohem šetrnější, i když dražší
uchovávání medu než ho nechat zkrystalizovat a potom rozehřívat. Taky mně
připadá, že med, pokud je někde i ve správných podmínek skladován po
vytočení týdny, už tolik nevoní jako med zmražený v mrazničce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petra" <page-it/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 1:34 PM
Subject: Med v sáčcích


> Dobrý den,
> zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem
jsme
> v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
> jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
> jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
> já je nikde nemohu sehnat.
> Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
> informaci.
> Děkuji
> Petra

Tedy 12g baleni jsem nevidel, ale 20g dodava a ma internetovy obchod Vcelpo http://www.vcelpo.cz/doc/katalog2007.pdf
Frantisek


Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme
v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
informaci.
Děkuji
Petra

Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za informaci.
Děkuji
Petra

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Já se omlouvám, že zbytečně zaplňuji konferenci. Chtěl jsem smutné téma změnit, protože mne zajímají jiné postřehy na konferenci i v tisku než opakování statistiky úhynů pořád kolem dokola.
.Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody..Nedělal jsem to pro sebe, ale pro jiné, tak hodnocení nechám na uživatelích, které by bylo nejvhodnější ve Včelařství.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech……… Začal jsem využívat sklo ve včelaření. Jednoduchá výroba úlu. Odpadá opracování a natíraní, nečerná na dešti, je trvanlivé, snadno se řeže atd. Dříve jen na pozorování, dnes už z těchto úlů vytáčím med.V pátek jsem byl s úlem i se včelami ve škole.Další výhoda celého systému.Ekologická výchova hrou , vyšel článek v sobotním Zlínském deníku.Sklo má jednu nevýhodu, že je těžké, ale na to je technika.Včely dřevo impregnují. U skla jim tato práce odpadá. Další varianta využití materiálu. Stříbrná hmota je hliníkový plech, ne nátěr, jak se někteří domnívají. Ověřování je prvním rokem.
B. V.

Je to teplota jako po polovině srpna, kdy matka už taky dávno neklade do
vystavených mezistěn. Uvidí se tak za 14 dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 6:56 AM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto,
> hlavně
> noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece
severní
> vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
> _______________________________________________________________
>
> U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes
> týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak
> doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
> Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již
> odkvetly.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
_______________________________________________________________

U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již odkvetly.


S pozdravem...M. Václavek

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
Mezistěny jsou studenější než tmavé plásty, matka proto kladla přednostně do
plástů. Teprve zhruba od teďka, když se oteplilo, nebude matkám vadit
studenější mezistěna a budou do nich klást.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2008 8:16 PM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene
> mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred
> plodoveho hnizda.
>
> ______________________________________________________________
>
> Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu
> vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná
> snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že
> se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v
> úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do
míst
> původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i
> rojová nálada.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

______________________________________________________________

Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do míst původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i rojová nálada.


S pozdravem...M. Václavek

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Prosim přítele Hubače, aby se mi ozval mailem na
holy/=/fme.vutbr.cz. V současné době sbírám informace
o podobných případech, které se vyskytly i u nás.
Děkuji.
M. Holý, OV Brno venkov

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Jako začátečník ty mezistěny potvrzuju. Jako by se jim do toho vůbec
nechtělo, divočinu klidně vytáhnou celý rámek. Asi se poohlédnu po systému
bez mezistěn, nadrátkuju a nechám vystavět. Jak se ujme trubčina v medníku
?

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

Vlastne jsem to ani netusil ze kvalita vosku mezisteny rozhoduje o takovych vecech - az ted ve vcelarstvi sem si vsimnul zminky u clanku pana Kolomeho, ale na vic jsem zatim nenarazil nebo jsem to vzdy prehledl.
Vite o tom nekdo vice?

Diky


> Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice
> mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme
> čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?
>
>
>

Me by docela zajimalo zda je nebo neni rojivy rok??

loni tu litali reci uz v dubnu ze roje budou litat dedinou a nakonec to bylo opacne - dle toho co jsem cetl na konci sezony a i dle prubehu u me

letos s rojenim bojuju mnohem vic - je to urcite mou nezkusenosti ale myslim ze i holky tomu vydatne pomahaji :-)

Zajima me jak to vypada jinde??

T.H.

> Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
> střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
> zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
> obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
> Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
> nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
> zpátky do stodoly. :)
>
> pf
>

V knihách je udáváno u nejlepších snůškových rostlin, řepky, javoru klenu,
malin atd vydatnost 500 - 1000 kg cukrů z hektaru, což je 0,05 až 0,1 kg z m
čtverečního. Pravděpodobně po celou dobu kvetení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Hanuš Lubomír" <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
To: <Vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 13, 2008 12:42 AM
Subject: Pastva pro včely


Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou
kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec
pocítili ? Dáky Luboš

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?

Na stránkách Pokusného včelínu Pekařov ( www.pvpekarov.cz ) lze si přečíst zajímavý posudek o Metodě nadbytku trubců.
_____________________________________________________________
S autory studie o "genetické teorii rojení" Dr. Linhartem a prof. Bičíkem jsem byl několikrát v osobním i písemném kontaktu. Snažil jsem se jejich studii publikovanou ve Včelařství nejen důkladně přečíst, ale i pochopit. Ve studii jsem však našel celou řadu nepřesností a svoje výhrady k ní jsem opíral o dostupnou literaturu. Bohužel, vzájemná diskuse nevedla nikam a autoři na moje konkrétní připomínky odpovídali povrchně nebo nijak.

Předem musím zdůraznit, že moje výhrady nebyly namířeny proti chovu trubců. Včelstva s velkým množstvím trubčího plodu a trubců se zřejmě opravdu méně rojí. Podle mého názoru je však efekt stejný, jako když včelstvu odebereme zavíčkovaný plod nebo včely- tedy odčerpávání energie a vytváření prostoru pro další činnost.
(...)
______________________________________________________________
Více na:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm

Zastávám podobný názor. Jak jsem již dříve psal, dokazování účinnosti MNT přes genetiku je nešťastná cesta. Dokonce se začíná ukazovat jako neschůdná.

Pravidelný odběr zavíčkovaných plodových plástů ( v intervalu 3 týdnů od rozkvětu třešní do konce června v množství zhruba 10 000 buněk plodu ) by mohl mít stejný, spíše jistější účinek, než vložení 2-3násobného počtu stavebních rámků a očekávání, že včely všechny vystavějí a zakladou trubčinou.


S pozdravem...M. Václavek

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

_______________________________________________________________

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech s užasnými vlastnostmi, či o podivných metodikách ošetřování včeltev v dvouprostorových úlech za nulového rojení a podobných věcech, které nám nikdy důkladněji nepopíšete a nevysvětlíte.

Prosím Vás, udělejte si čas a seznamte nás s Vaší metodikou včelaření bez tajemností, abychom ji mohli zhodnotit. Rádi bych se to dozvěděli. Na Vašem webu se o metodice skoro nezmiňujete. Stále dokola vyzdvihujete výhody daného systému, který však dostatečně nepopíšete.

Prosím piště. Předem děkuji.


S pozdravem...M. Václavek

Úspěch včelaření tkví v metodice, úl medu nepotí, pouze případně omezuje včelstvo v rozvoji a zabraňujeme mu dosažení biologicky daného plného maxima a maximální produktivity.

Varoáza přece pochází z Indie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubomír Hanuš <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: úhyny pokračují
> Datum: 13.5.2008 19:26:09
> ----------------------------------------
> Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím
>
> Luboš
>
> > MF DNES
> > Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> > 10. května 2008 14:27
>
>
>

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra

Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím

Luboš

> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27

Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
zpátky do stodoly. :)

pf

----- Original Message -----
From: "MichalHc23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 3:55 PM
Subject: Rojeni


> Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou)
> a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka
> a
> jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se
> domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen
> matecnik,
> aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem
> jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene
> :-)
>

chtělo by to podrobněji rozepsat v čem ta nová metoda spočívá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 14:15:07
> ----------------------------------------
>
> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27
> Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského
> kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení
> ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá
> mírná zima v pořadí.
>
> Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v
> Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na
> světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při
> včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní
> výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji
> jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a
> náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v
> médiích.
> B.V.
>
>
>

MF DNES
Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
10. května 2008 14:27
Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá mírná zima v pořadí.

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

Na zavíječe, pokud v úlech a včelínech v posledních týdnech nebyly včely,
bylo až doteď hlavně díky noční teplotě moc zima. Teprve nyní se zavíječi
šíří a tak ke konci května budou ponechané rámky hromadně napadeny larvami a
zničeny. Pokud se mají zachovat plásty, je třeba je nyní uložit. V nastavku
na 10 nechat jen 6 a prohlížet je. Plásty s pylem nějak využít, ty se přes
léto uchovat nedají, zavíječi se v pylu rozmnoží i když je plást v nastavku
jediný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 4:19 PM
Subject: úhyny pokračují


Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely
únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18
prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za
třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač

> Ivane nosema vypadá přesně naopak...
Tak to jsem s rozumem v koncích. Při CCD většinou zbyde matka s chomáčkem včel. Nelze vyloučit, že Nosema + viry způsobí divné příznaky.
Nebo kontaminované plásty. Asi bych zkusil některá včelstva přesypat na mezistěny, nebo radši ani ty ne. Na divoko a do čistého dřeva.
Ivan

R.Hubač:>Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....<
.........

A nafotit se to dá? (plod, pohled po otevření úlu, plásty po uhynulých včelách-sedlisko včel, atp) Děkuji.

gupa/=/seznam.cz pozn./=/ je zavináč

Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: uhyny pokracuji
> Datum: 12.5.2008 16:59:32
> ----------------------------------------
> Radek Hubac:
> A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na
> mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?
>
>
>

Dle doporučení výzkumníků by se měly desky formidolu vkládat mezi nástavky a nikolik na dno. Když je položíte na dno, včely dokážou úsměrnit výpary kyseliny a ta se nedostane do celého úlu. Kdy to vkládat,asi nejlépe po vytočení a nebo nějakou dobu před vytáčením. Vložit tyto desky těsně před vytáčením by asi nebylo moc vhodné. Včely na výpary reagují podrážděně.

Ivane nosema vypadá přesně naopak, napřed se ztrácí včely, až zbyde jen chomáček včel s matkou. Mně se napřed většinou ztratila matka a pak včely neměli ani snahu narazit matečníky...
S nosemou je to podle oka podobné jako jiné roky, bylo celkem teplo, proletů dost, mikroskopicky jsem se ještě nedíval, ale viz výše.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 12.5.2008 16:42:20
> ----------------------------------------
> Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
> faktorů.
> Jak jste na tom s Nosemou?
>
> Ivan
>
>
>

Na aktívu vedoucích chovů v
> Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj.
> 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že
> to bude ve druhé polovíně června a počátkem července.


Kdyz jsme u toho tak kdy aplikovat bylo receno, ale ted je na rade otazka jak??

Bavime se o formidolu a o vcelstvu, ktere ma plodiste min ve 2 nastavkach. Kde myslite, ze je to nejvhodnejsi? Vlozit primo mezi plodove nastavky, nebo nad plod? Ja bych a daval jsem mezi, ale necham se presvedcit i jinak. Predpokladam, ze medniky jsou nasazeny a ze se nezuzuje. Do podmetu, kde je to samozrejme nejjednodussi to neni ucinne... :-(


Jeste k tomu kdy aplikovat - jak s vytacenim? Za kolik dni od aplikace zhruba dojde k "vycichnuti" medu?. Rika se, ze kyseliny ve formidolu je malo a nemelo by to medu vadit a vlastne i termin aplikace v cervnu kyselost v podstate vylucuje - ale pro jistotu ?

Diky za odpovedi

T.H.

Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec pocítili ? Dáky Luboš

Kala:
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala
-----------
Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých letových dní bylo pomálu. Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo dobré. Suchá a tuhá zima je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v květnu už na tom tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.

Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na osvícené a chráněné stráně.

Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v červenci a srpnu.
Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na zelené hnojení - ani nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.

Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci nebyla tak intenzívní obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni mi tady ani moc nestavěli.
To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má asi všechno nové. A taky asi přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to vydrží. :-)
Karel

Mně uhynulo ještě před týdnem jedno včelstvo. Přes veškerou snahu o
desinfekci, zúžení, přeléčení vysokými dávkami kyseliny mravenčí atd. A to
předesílám, že jsem se poctivě staral o zvládnutí prvních projevů akutní
nosemózy již od konce února ( kdy jsem o mnou pozorované situaci psal zde v
konferenci).

Žádost o vyšetření obsahovala i mé podezření na CCD, protože prudký nástup,
akutní průběh a neúčinnost mně známých léčebných postupů při N.A. se mi
jevily vzhledem k známým projevům Nosemy Apis netypické.

Právě došlé výsledky z VÚVč však neprokázaly u mých včelstev výskyt Nosema
ceranae.
Nemusí to však znamenat, že v ČR není.

Některé podrobnosti o N.A. doporučuji nastudovat na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0711/neviditelny-a-zakerny-skudce-vcel-nosema
A souvisejících článcích.

Ještě k tomu dodávám:
Z 16 ti včelstev na stanovišti poblíž Plzně uhynulo 14. Včelstvo č.5
uprostřed všeho přežilo v relativně dobré kondici, včelstvo č. 8 se konečně
chytlo až minulý týden nepochybně současně s rozkvětem řepky a tedy přínosem
pylu.
Závěrem:
Pro mne je jedním z podstatných poučení z letošního ataku chorob a
chorobných projevů včelstev: využít toho na selekci genetické výbavy
odolných včelstev, nebo lépe: nakoupit matky, jejichž chovatelé preferují
hygienické chování před silou sběracího pudu.
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivan
Sent: Monday, May 12, 2008 4:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úhyny pokračují

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan


__________ Informace od NOD32 3060 (20080428) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Jsem malovčelař s několika včelstvy..Je velmi podivné a zajímavé,že na rozdíl od okolních včelařů neaplikuji kys.mrav.,neprovádím jarní nátěry a také už třetím rokem jsem upustil od zimního aerosolového ošetření a na rozdíl od nich mě nikdy ani jedno včelstvo neuhynulo
a ba ani nijak razantně nezesláblo.Okolní úhyny převyšují 50-70 procent i více. Mám je všechny
ve velmi dobré kondici a síle.Jarní snůšku výborně využívají.Nejvyšší nástavky takřka zaplněné.Jak je to možné,dá se to nějak vysvětlit?Omlouvám se,že se nemůžu z důvodů výše uvedených podepsat a aby jste tenhle můj příspěvek nebrali jako samochválu,ale možnost k diskuzi.
P.

J.Šefčík:
jasny, diky za info, ale ja se na tu kyselinu neptal :-)

KaJi:
Taky sem z jara zanamenal, ze vcely byli takovy nastvanejsi. Myslel sem ze bych mel vymenit matku, ale ted jsou zas hodny. Ale to asi bylo tim, ze nebyla jeste poradna snuska, ne? Mozna to je tak nejak normalni. Podle me zas budou takovy nastvanejsi az se zacne zkracovat den.. To uz mam vypozorovany z jinych let.Budou se bat o zimni zasoby :-)

Michale na podzim v současné situaci VD je pozdě a na jaro je předčasné.To se řešilo nátěrem plodů přípravkem M1. Na aktívu vedoucích chovů v Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj. 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že to bude ve druhé polovíně června a počátkem července. K doporučení p. ing. Veselého by neměl mít nikdo žádné výhrady jak už je zvykem na těchto stránkách VN.Když se to opakováně vloží, výsledky jsou srovnatelné s Gabony. Rezidua kyseliny mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Gabon /ani Gabon 92/v tu dobu veterináří nepovoli, fumigace varidolem v červenci, případně počátkem srpna nemá smysl.

Ještě takový postřech. Jak jste hodnotili agresivitu u včel. Letos na jaře jsem měl včely poměrně agresívní, hlavně před úly.

Teď se to uklidnilo, normálně v nich dělám dál bez rukavic s kuřákem. Na jaře jsme z toho měl obavy, útočily jednotlivě už deset metrů od úlu. 5m před ním to připomínalo dobře organizovanou obranu:-)

Karel

Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva
---------
Taky.
Jen (hlavně) doma na vlhkém stanovišti - na podzim melecitoza, na jaře nosema. Včely mi hynuly i v zimě z nedostatku zásob, přitom podle mě měly mít relativně dost. Viz můj text na Optimal.konferenci.
Jen rozdíl, že já tady doma měl silné včely naposledy na podzim.
Před cca 3 týdny jsem připojoval dvě slabší včelstva bez matek ke třetímu. Tam včera ještě matka plodovala. Síla nic moc, ale na lesní snůšku by se dalo s nimi počítat.

Já docházím k závěru těžko, protože na dalších úhynech se podepsaly zřejmě i lesní mravenci. Hlavně tam kde jsem měl polystyrénové nástavky. Taky jsem včelám moc času a péče nemohl dopřát, musím sedět hodně u počítače:-) nějak se živit musím.

Doma to je mrazová kotlina u řeky, poslední dva roky to tady včelám nesvědčí vlhké počasí i v zimě. Ta část co byla dole hynula za příznaků nosemy, ta část nahoře ji neměla. Ale tam řádily asi ti mravenci.

Na dalším větším stanovišti, které je dál a na kopci jsem přišel hlavně o oddělky, ale ty bohužel moc péče nedostaly - takže těžko soudit. Za podobných příznaků mi tam uhynula jen asi tři včelstva, zato ta ostatní jsou super.

Mezi nimi mám ještě stanoviště, kde jsem zazimoval jedno včelstvo a dva oddělky a tam je to O.K. Taky u řeky, ale otevřené slunci.

Čtvrté stanoviště které je mimo okres a nemá s tím nic společného (záloha z důvodu moru) naprosto bez problému.
Takže včelaře /snad/ jako jedimou příčinu můžeme vyloučit:-)

Plásty jsem právě dovařil a zavíječe jsem v nich neviděl - ale podle mě je možná ještě brzy. Ale včera jsem z přeživších vyřazoval pokálené nástavky a voští, takže to budu dál sledovat. Fakt je, že o zásoby co jsem vyndal včely zájem nejevily ani nejví. Ale je snůška.

Mně osobně to připomíná spíše situaci před pěti lety - jak byly úhyny na "melecitozní snůšku".

VD na podzim jsme nemohl počítat (odevzdávaly se vtorky na MVP, tak jsme je nemohl do prvního aerosolu čistit - tak to prý bylo nařízeno:-) ) ale odhaduji, že okolo 500 - 1000 VD. Víc než je zvykem, ale podle knih snad v limitu.

Možná je takových úhynů víc.


Karel

Pozoruji u svých včelstev velmi málo zakladené trubčiny Stavební rámek je postavený ale nezakladený nebo ho postavily z dělničiny ,
pár včelstev jako by se nerozvíjelo Mám nepříjemný dojem , že CCD nás nemine . I v okolí slyším slova o slabých včelstvech

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: úhyny pokračují
> Datum: 12.5.2008 16:19:26
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru
> krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky
> nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po
> spojený s jiným to jde do kytek taky...
> Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
> Dr. HUbač
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 17:41:59
> > ----------------------------------------
> > Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > > ----------------------------------------
> > > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> > > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Radek Hubac:
A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?