Včelařská konference

Přesné počty dnů neznám, díky za informaci, ale další část otázky je, co s oddělkem, pokud nedojde k oplodnění matky. Nemám s tímto zkušenost, ale asi bych to poznal podle "hrboplodu" - pouze trubčí plod.

Díky Jiří

Nebojte se, ke konci týdne se zlepší počasí a matky budou mít čas k oplození. Špatné počasí ke trubcokladnosti nevede. To by muselo být šeredně přes měsíc v kuse.


S pozdravem...M. václavek

Víte kolik se dá přelarvovat za hodinu vajíček?
__________________________________________________________
Zajímavá otázka. Za hodinu jde klidně přelarvit 100 vajíček (nikdy jsem to nestopoval). Takovéto množství larev je pro malovčelaře obrovské množství. Samotné přelarvování ale zabere jenom 1/10 celkového času. Příprava rámků s miskama, přprava na otevření včelstva, otevření úlu, nalezení vhodných vajíček a vyjmutí rámku, přelarvení, vložení zpět ....


Zatím jsem letos přelarvil 10 vajíček (počítal jsem s 50 % úspěšností) a nepřijali nic. Nevadí, času dost.

Dne 13.05.2008 jsem dopoledne udělal dva oddělky a kolem 17.00 hod. jsem přidal matečníky jeden den před vylíhnutím matky. Podle literatury po vylíhnutí matky ta je v úle asi 2-3 dny a teprve potom vylétá z úlu na snubní let (může být i více dní), tzn. že by měla vyletět asi 16.-17.05.2008, opět z literatury, po 13.00 hod. v 16.00 hod. (severní Morava) začalo pršet, ochladilo se a tento stav je do dnešního dne a údajně má být škaredě až do středy. Jaká je pravděpodobnost, že matky zůstanou neoplozené ? Co potom s oddělky_?

Díky za radu Jiří.

Scenár oplodnenia matky po jej vyliahnutí poznám iný: matka 4-5 dní dospieva v úli alebo v oplodniačiku, nasledujú orientačné výlety do blízkeho terénu a približne po 7-8 dni odlieta na zhromaždište trúdov, kde sa pári vraj s viacerými trúdmi, možno. Prvé vajíčka spárená matka začne klásť pri dobrom nerušenom priebehu oplodňovacieho aktu, npr. počasie môže znemožňovať skoré oplodnenie, ale nemôže ho prerušiť úplne, až na 8 až 10-ty deň. Matka je totiž rujná až 30 dní a 30 dní istotne nebude zlé počasie. Dôležité je aby v oplodňovacej jednotke mladú matku obklopovali včely a mali dostatok potravy, najlepšie CMC. Samozrejme, že strašiak neoplodnenia či stratenia matky existuje, nie vždy je priebeh oplodnenia 100-ný, tak ako v živote človeka. Anton

Takže kde je rozdíl, když svým včelám nechám, nebo dám postavit a zaklást 5-10 rámků trubčiny (tedy tak chápu LBV metodu) a volnou stavbou v přírodě?

______________________________________________________________

Metoda nadbytku trubců nekopíruje stav v přírodě, pouze ho v upravené formě využívá....to by se pak v přírodě včely nerojily, že? :-), což je nesmysl! Tím, že se v plodovém tělese vytvářejí nepřirozené ,,díry,, , vzniká pro včely abnormální situace, která zpravidla vede k vystavění nadbytečného množství trubčiny ( výjimka potvrzuje pravidlo ).

Před nedávnem jsem psal, že tzv. ,, včelaření podle přírody ,, je obyčejná zavádějící propaganda metody, která často má se skutečnou ,,přírodou,, pramálo společného. Příroda je v metodikách včelaření aplikována jako zdroj inspirace, nikoliv vzor! Pochybuji, že jsou v přírodních dutinách mateří mřížky, že včely v přírodě běžně chovají přes 50 dm2 trubčiny, že včely celoročně plodují na divočině ve stejné poloze, že se v dutinách nacházejí mezistěny, že se dutiny samy od sebe v létě zúží a na jaře rozšíří, že včely ukládají med jen do panenského díla, že jsou stěny dutiny s polystyrénu , že stromy či skály vybavují dutiny drátěnými dny, že ......................................


S pozdravem...M. Václavek

Víte kolik se dá přelarvovat za hodinu vajíček?

Pre mňa je tento vami opísaný technologický postup známy, ale ja som reagoval na danú otázku, kde autor hovorí o zastavovaní sériového chovu, teda MB na chovnej latke. A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde. Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta

Popis situácie na plástoch svedčí, že sa jedná o náhradný chov matky.Nenašiel ste matku, čerstvé vajíčka taktiež nie dokresľuje situáciu o strate matky nešťastnou náhodou.
Dá sa to presne určiť, jednak tvarom MB, jej umiestnenia medzi plodom. Istota sa dá získať prísť na koreň veci, otvorením MB a nájsť nesporný znak pôvodu MB, totiž roj.MB a MB pri tichej výmene majú prirodzené pologuľovité dno a MBV pri NCH dno bunky je zbytok normálnej robotníčej bunky tvoriacu šesťuholník.Všetko svedčí o tom, že sa jedná o náhradný chov.

Máte možnosť ponechať MB z NCH, aby sa po vyliahnutí oplodnila a pokračovala s včelstvom pri rozvoja včelstva, vložiť do včelstva MB zo sériového chovu, no najlepšie je včelstvu pridať oplodnenú matku. Včelstvo je v takom stave, že nieje problém pridať matku so 100%-nou istotou, že ju včely príjmu, totiž vo včelstve už nebude otvorený plod.

Musíte sa rozhodnúť sám, ako sa postavíte k problému.
Anton, veľa zdaru.

Uprostřed dvou plástů byly tři matečníky, plod nebyl ještě všechen zavíčkován, prohlídku jsem dělal před týdnem a žádný matečník tam nebyl.

>


> ----------------------------------------
> Rojové bývají u spodní loučky
> u tiché výměny převážně na bocích
> Při ztrátě matky kolem plodu
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > Předmět:
> > Datum: 19.5.2008 14:28:49
> > ----------------------------------------
> > Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne
> > dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
> > začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta
> >
> >
> >
>
>
>

U rámků 39x24 je tak třetina až dvě třetiny rojových matečníků u spodní
loučky, zbytek je uprostřed plodu. U nouzových je tak třetina, čtvrtina u
spodní loučky. Z tiché výměny nevím, snad jsou všechny uprostřed plodu, s
takovými jsem se setkal velice málo. U vyšíhc rámkových měr bude těch
matečníků u spodní loučky méně, u nižších více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 4:49 PM
Subject: Re:


Rojové bývají u spodní loučky
u tiché výměny převážně na bocích
Při ztrátě matky kolem plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.5.2008 14:28:49
> ----------------------------------------
> Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech
ne
> dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
> začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu
Franta
>
>
>

Dne 13.05.2008 jsem dopoledne udělal dva oddělky a kolem 17.00 hod. jsem přidal matečníky jeden den před vylíhnutím matky. Podle literatury po vylíhnutí matky ta je v úle asi 2-3 dny a teprve potom vylétá z úlu na snubní let (může být i více dní), tzn. že by měla vyletět asi 16.-17.05.2008, opět z literatury, po 13.00 hod. v 16.00 hod. (severní Morava) začalo pršet, ochladilo se a tento stav je do dnešního dne a údajně má být škaredě až do středy. Jaká je pravděpodobnost, že matky zůstanou neoplozené ? Co potom s oddělky_?

Díky za radu Jiří.

Rojové bývají u spodní loučky
u tiché výměny převážně na bocích
Při ztrátě matky kolem plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.5.2008 14:28:49
> ----------------------------------------
> Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne
> dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
> začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta
>
>
>

J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ... <

.........
Dobré podmínky pro májovku. ;-)

To je těžko říct, i rojové matečníky mohou být uprostřed plástů. Pokud je
matečníků málo, 2 - 3 jedná se o tichou výměnu, pokud je jich více, budou to
rojové. Ale zaručit to nemůžu. Záleží i na síle včelstva, na množství zásob
atd. Pokud tam matka nebyla, plod byl jen zavíčkovaný, mladší ne, mohla být
původní matka už s rojem pryč. To by se dalo odhadnout podle znatelně
menšího množství včel a zásob v úlu než třeba před týdnem nebo v porovnání s
vedlejšími včelstvy, která byla předtím stejně silná. Pokud to je rojení,
opatření, jak to vyřešit už tady byly mnohokrát nepsány. Jinak ale pokud
bude počasí, jaké má být tady na severní Moravě, to jest několik dní
škaredě, takže manipulovat s včelami nebude možné, pokud to jsou rojové
matečníky, roje vyletí během prvních několka hodiny, kdy bude trochu pěkně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 2:28 PM


Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne
dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
(...)
_____________________________________________________________

Tak postupuje velkochovatel matek. Pro malochovatele matek jsou tato opatření zbytečně složitá a materiálově náročná. Problém s prostavováním chovného rámku lze jednoduše vyřešit tím, že se chovný rámek prostě používat nebude. Ve včelařských potřebách se běžně prodávají umělohmotné misky s ostny k zapíchnutí do plástu. Nalarvené misky ( nejlépe nastartované matečníky ze sádky nebo jiného vhodného startéru ( např. bezmatečné včelstvo, směsný plodový oddělek )...podmínka je, aby ve startéru nebyl otevřený plod ) se připíchnou k plodovému plástu, který se k dochování matečníků vloží např. do odsavače nad mřížku ( chov při matce ). Jelikož se v okolí matečníků vytvoří mezera jen něco málo přes 1 cm, k zastavění matečníků nedojde, i kdyby byl stavební pud sebesilnější.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Směsné oddělky jsou ideální způsob, jak rozšířit onemocnění, jestliže některá včelstva, od který odebíráte plod, jsou nakažená.

Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta

Zdravím, předpokládám, že máš nástavky 39 x 24 a že jsi (jak vyplývá z textu) zimoval na jednom nástavku, rozšiřoval jsi mezistěnama na 2 nástavky a teď jsi rozšiřoval podruhé nástavkem mezistěn na celkový počet tří nástavků?
Ono je pravda, že vkládáním mezistěn jednak rozšiřujeme včelám prostor a "přidáváme jim práci", ale zároveň mezistěny působí (zvlášť při přidání celého nástavku)v úlu jako překážka a omezuje matku v pohybu. Paradoxně tedy přidáním nástavku mezistěn mezi 1 a 2 nástavek se může matka silně omezit (má k dispozici jen jeden nástavek, na kterém zůstala při vkládání mezistěn) v kladení a může to být jedna z příčin k vypuknutí rojovky. A aby to bylo ješě komplikovanější, ten samý zásah může vést u jednoho včelstva k úspěchu a u druhého může způsobit komplikace. No není to včelaření nádherné??!!
Takže z hlediska včelaře jsi včelám vytvořil dost místa (volné mezistěny), z hlediska včel ale ne. Je to jako když se v přeplněné městské čtvrti začne budovat několik paneláků z důvodů rozšíření bytové plochy, a zahájí se to zřízením staveniště (mezistěn) a vlastně se situace přechodně ještě zhorší.
Příští rok budeš mít víc souší, bude lépe!

Overeni funkcnosti mailing listu po presunu na novy server...
(Prosim ignorujte.)

Dotaz. Pri jake nejnizsi venkovni teplote lze provadet prelarvovani. Dekuji za informaci.

Pokud to je kvalitní včelstvo, já rámky s matečníky rozděluji a vytvářím
oddělky. Včelstvo plné matečníků rozděluji obvykle na 3. Záleží, kolik mám
volných úlů. Pokud je zvlášť nedostatek včelstev, dám do každého úlu jen
2 - 3 původní rámky s jedním rojovým matečníkem, je to lepší varianta než
vytvářet čisté oddělky, pak záleží v květnu jen na počtu rámků s plodem a
matečníky v původním úlu. V původním úlu je 1 - 2 rámky s matečníkem a jinak
prázdné nové rámky a mezistěny, v ostatních dvou jsou původní rámky ze
včelstva a matečníky rozdělané na půl. Místo ostatních rámků mezistěny.
Starou matku spíše nehledám. Když ji najdu, nenechám ji v původním úlu, dám
ji jinde a dám k ní v květnu jen 1 - 2 původní rámky se včelami, utvořím z
ní slabý oddělek, jehož účelem je jen do podzimu zesílit a potom ho připojit
ke včelstvu s novou matkou. Pokud mám hodně včelstev, na původním místě
pořád nechám jen 1 - 3 původní rámky s matečníkem a rámky se zásobami,
zbytek rámků setřepu na nové místo do jednoho nastavku s mezistěnami a
otřepané rámky dám nad tento nastavek s mezistěnami, rámky s plodem a
matečníky hned nad mezistěnami. Otřepání způsobí, že zalétané létavky se
všechny vrátí do původního úlu, takže tam je 1 - 2 matečníky, jako zlomek
původního počtu a létavky - včely nepřipravené na rojení, v novém úlu jsou
včely připravené na rojení i s matkami setřepány dohromady na mezistěny, ten
šok způsobí, že ve většině případů bude v každém úlu vybrána jen jedna matka
a včelstvo se začne normálně rozvíjet.
Někdy se dá včelstvu s plno matečníky připravenému na rojení zabránit v
rojení, když se mu seberou zásoby. Asi je to technologie spíše pro nízké
rámky, u rámků 39x24 jsou někdy zásoby rozloženy s plodem tak, že to nejde.
Já jsem to dělal tak, že jsem horní rámky se zásobami vybral, místo nich
dal rámky s plodem a matečníky a na původní místo pod ně dal aspoň 6
mezistěn, když ne už celý nastavek. V hodně případech se potom včelstvo
umoudří, buď nechá původní matku nebo provede tichou výměnu a začne stavět
mezistěny. Potom je třeba za nějaký týden podle používané technologie včely
a hlavně matku, pokud klade nad mřížkou , vrátit dolů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 9:16 AM
Subject: RE: Kladen


Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky
líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší
umělým rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo,
skutečný mateřák je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky,
matka s částí včel se setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se
vrátí všechny létavky, takže na původním místě je na mezistěnách silný roj.
Pokud není snůška, je nutné pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na
novém místě je všechen plod s mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely
vyberou tu správnou a ostatní zruší, vyrojit se nemohou, když nemají
létavky. První dva dny se doporučuje mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo
ráno a večer shora na rámky cáknout decák vody.
Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při
slabší snůšce nadprůměrný.

Pepa

Dobrý deň,

rád by som získal informácie o napúšťaní nízkych nástavkov (OPTIMAL) parafínom. Aké zariadenie treba použiť, návod atď.. Kto má už skúsenosti s týmto postupom, prosím o kontakt na e-mail bzdusek/=/pfs.sk. Za rady vopred ďakujem.

J.B.

> Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky
> líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší umělým
> rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo, skutečný mateřák
> je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky, matka s částí včel se
> setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se vrátí všechny létavky,
> takže na původním místě je na mezistěnách silný roj. Pokud není snůška, je nutné
> pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na novém místě je všechen plod s
> mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely vyberou tu správnou a ostatní
> zruší, vyrojit se nemohou, když nemají létavky. První dva dny se doporučuje
> mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo ráno a večer shora na rámky cáknout
> decák vody.
> Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při slabší
> snůšce nadprůměrný.
>
> Pepa
>

Preletak jsem si letos vyzkousel min 4x, ale delal jsem to trosku jinak, byl jsem prekvapen jak pri preletaku vcelstvo s letavkama dal maka a nosi - opravdu se zda ze clovek nedojde o vynos - no brzy to budu vedet jiste

Delal jsem to za plne snusky, krmit me nenapadlo - priste o tom budu premyslet. Nastavek s matkou jsem dal az nahoru a oddelil mezidnem (folii), dole jsem nechal mednik, sous s otevrenym plodem a mezisteny. Za necelych 10 dni jsem to vzdy spojil - v literature je po 10dnech. Takze jedina prace je najit matku a prehazet nastavky a pak vytrhat dole matecniky pri spojovani. Pri pouzivani mat. mrizky je to jeste jednodussi.

Kdyz to ul umoznuje je preletak rozhodne jednodussi nez chytat roj - ta prace mi nevadi, ale byt v prislusny cas na prislusnem miste je dost problem.

Pozorovat roj jak maka je ovsem taky parada - usadil jsem si ho do prosklenych nastavku :-)

Priste to vyzkousim premest na mezisteny jak pisete - stale mam nedostatek vosku

Diky

T.H.

V případě rojení nikdy matka nezabije ostatní, snad až ty úplně poslední se
poperou, kdy už není brát z čeho.Vznikají poroje, někdy i úplně malé a pokud
se rojení nezarazí, ještě méně včel a zásob zbude v úlu. Řekl bych, že to
množství porojů v květnu je dané instinktivně v kombinaci s velkou květnovou
snůškou, asi nejvíce se na tom podílí řepka. Totiž v původní divoké krajině,
kde byla na začátku května tak intenzívní snůška, jako nyní z řepky, docela
určitě byla intenzívní snůška i v červnu, červenci a srpnu, takže i nejmenší
květnový porojek, pokud našel dutinu, do zimy nasbíral potřebné zásoby k
přežití. Dneska to je jinak, je intenzívní květnová snůška z řepky, javoru
pampelišky, červnová už je horší, červencová jen kdo má štěstí a má v doletu
hodně lip a v srpnu je to většinou na hladovění a spotřebovávání zásob.
takže šanci na přežití má maximálně provoroj a to ještě když najde vhodnou
dutinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 8:13 AM
Subject: Re:Kladen




Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam
prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni -
neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me
z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat.
Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak
jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton
mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav
jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na
mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom
prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout
z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej
:-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima,
dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

Václavek:
Na tuto námitku autoři odpověděli v článku:

cituji:
,,V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. ....
-----
No já tam tu odpověď nevidím.
Jestli chápu metodu LBV, tak tím, že necháme včely stavět do libosti co ctějí (zpočátku chtějí stavět jen trubčinu) tak dostatečným množstvím trubců zamezím rojení. Je to takové napodobení volnosti poměru trubčiny - dělničiny v přírodě.
Takže kde je rozdíl, když svým včelám nechám, nebo dám postavit a zaklást 5-10 rámků trubčiny (tedy tak chápu LBV metodu) a volnou stavbou v přírodě?

Nějak mi to uniklo.

Karel

Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší umělým rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo, skutečný mateřák je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky, matka s částí včel se setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se vrátí všechny létavky, takže na původním místě je na mezistěnách silný roj. Pokud není snůška, je nutné pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na novém místě je všechen plod s mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely vyberou tu správnou a ostatní zruší, vyrojit se nemohou, když nemají létavky. První dva dny se doporučuje mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo ráno a večer shora na rámky cáknout decák vody.
Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při slabší snůšce nadprůměrný.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomáš Heřman
Sent: Monday, May 19, 2008 8:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Kladen


Když
> jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované
> matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale
> excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá
> matka údajně zlikviduje ostatní.
>
> Jiří

Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni - neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat. Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej :-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

/plain;
       charset="iso-8859-2"

>>>60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a
skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenľe jak se pak v
přírodě mnoľí včely? Roji? Asi ne. Staví vąechno volně bez mezistěn, neměly
by se pak rojit? Pokud si naąly dost velkou díru. :-)<<<

Vľdy» se tam uvádí, 6e třetím rokem obvykle se rojí a dutinu i někdy opouątí
V té dutině nikdo matky nemění a ty včelstva s věkem matky zvyąují svůj rozmnoľovací pud .
Účelem vąeho ľivého je , přeľít a rozmnoľit se.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln?
> v?ela?en? tria L-B-V
> Datum: 18.5.2008 21:15:49
> ----------------------------------------
> Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, ľe tři autory vbůbec neznám
> ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale kaľdý kdo
> je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10
> na str. 14 přílohy autoři jasně píąí ľe metodu aplikovali u 60 včelstev po
> dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou.
> --------------
> Pokud je to na mě, tak mě by se spíąe líbilo, kdybych četl, "... metodu
> jsme zkouąeli na 40 včelstvech a vedle byla kontrolní skupina 20 včesltev.
> S jinak stejným způsobem oąetřování - aľ na tu trubčinu. A výsledek obou
> skupin....".
>
> 60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a
> skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenľe jak se pak v
> přírodě mnoľí včely? Roji? Asi ne. Staví vąechno volně bez mezistěn, neměly
> by se pak rojit? Pokud si naąly dost velkou díru. :-)
> ...
> Autory neznám, nic proti nim nemám.
> Náhodou teď opět čtu jejich internetovou publikaci (ve Včelařství ji zřejmě
> odmítli publikovat) a dost věcí podepíąu taky.
> Právě myąi, jak píąí, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v
> souąích. Od té doby se trubčiny nebojím. Od jednoho stavebního v kaľdém
> nástavku jsem přeąel ke dvěma - kdyľ je vystrojuji a to tam pak různě
> prohazuji. Plus nějaká ta destrukce při vytáčení - vracím s dírou do
> nástavku, atd. Z málo zakladených - světlých stavebních vylámu opatrně při
> třídění větąí část trubčiny z drátků a vracím. Teď jsem likvidoval jednu
> rojovku - v tomhle případě moji vinnou - nechal jsem je na 4N a byly plné.
> Vzal jsem nástavek a rozděloval to o okus dál do plemenáčů. AĽ jsem měl
> chu» ho jít prohodit za jiný. V podstatě v něm byla trubčina s dělničinou
> snad 1:1.
>
> Takľe bych mohl být rád, kdyľ jsem se stal se svoji trubčinou světovým,
> dřív jsme byl za černou ovci:-)
> Ale protoľe s tím uľ nějaký pátek zápasím, tak vím, ľe je to(snad) jen
> jedním z faktorů, který omezuje rojení.
>
> A pokud by někdo to srovnání udělal, pak by to bylo skvělé. Věděl bych, co
> má větąí vliv. Trubci, matka, stanoviątě - průběh snůąky bez výpadku, úl,
> geiopatogenní z

K.Čermák:>S ing. Smělým jsem si léta dopisoval a myslím, že o jeho způsobu chovu a
výsledcích vím víc než třeba z desíti návštěv u něho.<

.......

No z jedné návštěvy zase u mne je větší užitek, než z deseti psaní. Včelaři mého ražení jsou velmi vnímavý a často mám takto hodnotnější názor z toho, co je vidno.(ze zkušeností od kolegů s teorií o včelách s "hranatou zeměkoulí" a když to vidím, je to ihned jasnější)

Ale takto. Kde (knižní titul nebo www odkaz) se najdou regule vědeckých postupů, publikování, prokazování, dokazování atp?

Nějaké práce o úlech ve sbírce vědeckých prací z roku 1963 jsou.(Propracování metod chovu včel v rozličných úlech,D. Škrobal, str.157-196) Takto měl vypadat článek p. Smělého? Ono mít včelařské stanice a vědecké výzkumné zázemí z období nějaké pětiletky kolem roku 1960, a oproti tomu mít jen možnost publikovat a předat zkušenosti s polystyrenovými úly popř. jiné trubčí teorie, je také cesta jak proniknout se svým názorem na světlo. Zatím unás v tomto polystyrenovém (polyuretanovém)směru jsem nezaregistroval (krom minioplodňáčků) nic progresivnějšího. Nebo se mýlím?

Dílem v tomto mém názoru a proč otom také mluvím (píši)je, že jsou už významné internetové obchody, které již nenabízí dřevěnné úly a to by mohlo posunout časem věci včelařské vybavenosti úplně jinam. (viz. http://www.swienty.com/?pid=5&id=78484&ref=1001&root=1001 )

Nemluvím o fantazijních nařízení kdy např. v rakousku se nemí používat ve styku s medem ani dřevěnná rukojeť na vidličce. :-)

Když
> jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky
> "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v
> plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně
> zlikviduje ostatní.
>
> Jiří

Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni - neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat. Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej :-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

Máte nějakou radu proti prostavování??

V čase chovu mladých matiek sa to často stáva vtedy, ak príroda poskytuje prínos peľu. Vyslobodiť MB z takého zovretia je potrebné, ak tak včelár neurobí, mladé matky sa nakoniec udusia. Z tohoto zovretia sa dajú MB oslobodiť pomocou tenkého ostrého nožíka nahrievaného v horúcej vode vyslobodíme MB. Niekedy to stojí zato.

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
Nestalo sa mi aby nejaká matka nedokončila zdarne svoj vývoj, dokonca som niekoľkokrát umiestnil do klietky MB tesne pred zaviečkovaním, samozrejme somdo klietky pridal 6-8 včiel. Dôležitá je i manipulácia s mladými MB, musíme s nimi narábať opatrne a neprevracať ich.

Veľa zdaru, Anton

Severní Čechy - nevyrovnanost proti minulým letům pozoruji také. Nejprve jsem myslel, že jsem nebyl dost důsledný ve spojování slabochů (z 30 přezimovaných jsem nechal 20), ale né, ten rozdíl v dynamice rozvoje je nyní po měsíci od tohoto zásahu příliš markantní.
Skutečně cca 1/2 jede pěkně - nyní je mám na cca 5-6 tachovských nástavcích s cca 2 plnými medníky a cca 1/3 sedí na 3 nástavcích s prázdným medníkem a k ničemu se nemá (ve 3 ze 6 jsem již před 14 dny zahlédl matečníky, ale k rojení se to nemá).
Když už zde píšu, měl bych dotaz na chovatele - každý rok dělám cca 20-25 oddělků pomocí směsných oddělků a letos již potřetí larvím, neboť strašně zastavují zavíčkované matečníky (nabídnu na laťce cca 12-13 misek cca 10 jich přijmou a 14 den kromě 1-2 vše zastavěno) - teď použiji již otevřené matečniky i když jsem měl vždy obavu, zda bude malé včelstvíčko po rozdělení směsného oddělku schopno tento kvalitně uhřát a krmit.
Máte nějakou radu proti prostavování??

Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)

_____________________________________________________________

Na tuto námitku autoři odpověděli v článku:

cituji:
,,V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
,,


S pozdravem...M. Václavek

Jiří: ... Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ?
-----
Nic, jestli jsi neměl volné dílo a měl jsi na rozšiřování jen mezistěny, tak pokud byla dobrá snůška, tak nemusely stíhat stavět. To moc neovlivníš.
Co s roji - pokud se ptáš na toto, tak ty bych usadil, ať staví.
Co stěmi, ze kterými vyletěly roje? Když nic neuděláš, taky nic nezkazíš.
Pokud je tomu tak, že včely neměly kam nosit a tudíž to nejsou jednoznačné rojilky, tak můžeš ještě z nich udělat do plemenáče oddělky a posílit to z nevyrojených včelstev - tedy takové maličké protirojové opatření.
Včelstva z plemenáčů můžeš později - podletí, podzim, zima ? - přidat k usazeným rojům - vyměníš tak matky.

To záleží na tom, jestli chceš mít spíše med, nebo včelstva:-)
-----
K možným chybám, nevím jak máš vysoké nástavky - ale u vyšších nástavků bych v tuto dobu nepřidával celý nástavek, ale převěšoval bych. Ale neříkám, že je to určitě správnější.

Karel

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra
Posílám příspěvky do Včelaře. Celkem vyšlo 7 příspěvků. Další zatím nevydali. Je to věcí redakce co pustí, snad se tam časem objeví další technika.…
Racionální včelaření tria L-B-V má přednost. Když jsem kluky nutil, aby vše podrobně prostudovali, tak mi řekli, že je to plno textu , který jim nic neříká.Pro mne je velmi poučný, protože mi potvrzuje metodu, kterou používáme už dlouho, která je založena na maximální obnově včelího díla a chování trubců. Zásahy provádíme současně při vytáčení medu.“Co nejméně zásahů do včel“, publikováno ve Včelaři 1/ 2004. Dnes díky včelaření ve skleněných nástavcích, měření teplot, toho víme podstatně více, proč včely nerušit. Nasazování nástavků ,mřížek, medníků, očka, zpomaluje rozvoj včelstva. Když se při vytáčení objeví na rámku v květnu opuštěný matečník, což je vedle označené i neoznačená matka v úle, která se těžko najde, ale je přínosem hlavně pro stavbu nového díla, a z něho potom vytáčení medu . Není to tichá výměna matky, která se stává u běžného včelaření.
Pro výzkumnou činnost podle mne nestačí takové ověřování, jako je uváděno, že z internetového obrázku je zřejmé, úkol pozorovacího úlu může splnit např. i staré akvárium.Proč si nepořídí skleněné úly, aby něco taky vysledovali a z jednoduchého včelaření nedělali složité, což je nevědecké, nepřirozené.Uvedu aspoň jeden příklad využití.Na skle si značím plochu denního postupu víčkování, které se zastaví na nějakou dobu podle zásahu do včel. Včely reagují a hned včelařovy zásahy napravují na úkor postupu..

Princip nápodoby funguje u lidí. U zvířat např. když se rozeběhne jedna ovce, tak za ní běží i ostatní.U ptáků např. u vlaštovek přiletěly 27.4. stejně jako v roce 07.atd… Celý program u včel jsem nazval:“Včelí inteligencí“.Tyto metody zjišťování chování u jednotlivých včel i celého společenství, ukazují co by se dalo ještě zlepšit. Na to si taky objednal ins. matky. Jsem v pořadníku, ale potřeboval bych je už tento týden.

Pokud byste chtěl vyzkoušet použití vlasce v rámku místo drátu, popíšu technologii s tím, že mne budete informovat jak to dopadlo.
B.V.

Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v souších.

Tak toto autori LBV prepískli (podľa mňa), aby v akejkoľvek dutine robili myši poriadok so starými plástami v prospech včiel. Neviem prečo by mali včelie súše myšiam chutiť, len preto, že sú v nich zbytky výkalov lariev.
Úľ často navštevujú piskori-rejsky, ale preto, že sú hmyzožravé, súše a v nich zbytky medu či peľu, im nechutia, myši najčastejši v úľoch hľadajú ubytovanie a preto dokážu zničiť niekoľko plástov, kde si zakladajú hniezdo, ale zbytky súšov ostávajú v úli, nechutia im ani mŕtvolky včiel, rady si pochutia na peľi v bunkách a nepohrdnú ani medom. Taká je pravda.

LBV v zmienenom článku je uviedli viacero lapsusov, ktoré sú viacmenej vykonštruované, ako skutočné. Neviem koľko preverili, zakreslili či odfotografovali dutiny so včelím dielom, podielu trúdoviny ku robotníčiemu plodu, umiestnenia plodiska a pod.

Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)

Prečo si myslíte, že sa roja- delia len včely vo veľkej dutine? Podľa mňa každé včelstvo môže byť pomere ku veľkosti dutiny, včely sa neroja len preto, že majú 50-60 tis. jedincov, roja sa len a len preto, že je to ich poslanie. Z veľkej dutiny vyletí veľký roj z malej menší roj, ale v podstate sú obidve skupiny roje so všetkým čo novému včelstvu patrí.
Nepáči sa mi ani pomenovanie uletených včelstiev ako divé včely, prečo divé, veď sú to práve tie isté včely, ktoré chováme doma. Hovoria že volne žijúce včely nie sú domestikované. Žiadne včely nie sú domestikované, všetky včely sú prírodné tvory, tak ako tisíce rokov.

Ja som ponúkol včelstvu príbytok s dutinou 30x30x100cm, zhodu okolností túto umelú dutinu obsadil priletený roj. Pred zimou som ho ošetril 3 krát fumigantom, včelstvo prezimovalo zdravé, rýchlo sa rozvíjalo a práve včera (17.5) sa vyrojilo.

G.Pazderka napsal(a):
> To je zajímavé. Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? Jeho
> články jsou před tím rokem 2000 a i po, hovoří o zkušenostech. Možná je
> dobrá otázka, jestli jste p. Čermáku byl u p. Smělého a viděl ty jeho
> "včelohrady".(já jen přehodnotil podstatné a využil něco z jeho práce)
>
Když odpovím, co to změní na věrohodnosti mého předchozího příspěvku?
Když mě někdo jednorázově navštíví a uvidí osazených 200 oplodňáčků a na
stole v pracovně inseminační přístroj, bude schopen z toho odvodit
pravdivost třeba mé charakteristiky chovu Vigor....??
S ing. Smělým jsem si léta dopisoval a myslím, že o jeho způsobu chovu a
výsledcích vím víc než třeba z desíti návštěv u něho.
K. Čermák

Antone, mám otázku¨. Jak bys nazval stav ve 4 včelstvech která jsem prohlédl a sleduji každý týden. 4 - 5 odvíčkovaných matečníků, zbytky otevřeného plodu, zav. plod, spousty trubců a včelstvo se rozhodně nevyrojilo. Rád se nechám poučit.

Rozhodne takto nevypadá stav včelstva pri tichej výmene matky, charakter Tv je presne špecifický, npr. už v tom, že včelstvo matke pripraví prvú materskú misku, do ktorej položí vyjíčko, do troch ďalších dňoch matku umiestni ďalšie vajíčko a o ďalšie tri tretie vajíčko, nikdy som nespozoroval štvrtú mater. bunku. Tento scenár je v závislosti na poistenie ak by prvá matka bola poškodená, prípadne pre nejakú vnútornú príčinu sa matka vôbec nevyvinie. Po vyliahnutí prvej matky vždy včely zbývajúce MB odstránia včely.

Tvoj popis je dosť strohý, ale je typický pre porojové včelstvo z ktorého odletela časť včiel, príopadne zasiahol do priebehu RN a matka sa stratila (mne sa to stalo, keď som zastrihával jedno krídlo a matka sa pri rojení stratila. Tým, že sa matka stratila, RN sa nezastavila, ale "bežala" ďalej do doby, keď sa vyliahli mladé matky v jednej chvíli. Vtedy sa včelstvo rojí viacerými mladými matkami. Tvrdíš, že roj určite zo včelstiev nevyletel, potom v úli môže byť pôvodná M (ak je značená niet o tom pochýb) alebo by si mal nájsť mladú, prípadne nie je vo včelstve žiadna matka. To však zistíš len Ty. Aj z biologického hľadiska sa nemôže uvažovať s TV v čase prirodzeného rozmnožovania delením.

No niekedy je to "proklěte" zauzlené, ale časom sa to vysvetlí v správnom smere.

Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10 na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou.
--------------
Pokud je to na mě, tak mě by se spíše líbilo, kdybych četl, "... metodu jsme zkoušeli na 40 včelstvech a vedle byla kontrolní skupina 20 včesltev. S jinak stejným způsobem ošetřování - až na tu trubčinu. A výsledek obou skupin....".

60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenže jak se pak v přírodě množí včely? Roji? Asi ne. Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)
....
Autory neznám, nic proti nim nemám.
Náhodou teď opět čtu jejich internetovou publikaci (ve Včelařství ji zřejmě odmítli publikovat) a dost věcí podepíšu taky.
Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v souších. Od té doby se trubčiny nebojím. Od jednoho stavebního v každém nástavku jsem přešel ke dvěma - když je vystrojuji a to tam pak různě prohazuji. Plus nějaká ta destrukce při vytáčení - vracím s dírou do nástavku, atd. Z málo zakladených - světlých stavebních vylámu opatrně při třídění větší část trubčiny z drátků a vracím. Teď jsem likvidoval jednu rojovku - v tomhle případě moji vinnou - nechal jsem je na 4N a byly plné. Vzal jsem nástavek a rozděloval to o okus dál do plemenáčů. Aź jsem měl chuť ho jít prohodit za jiný. V podstatě v něm byla trubčina s dělničinou snad 1:1.

Takže bych mohl být rád, když jsem se stal se svoji trubčinou světovým, dřív jsme byl za černou ovci:-)
Ale protože s tím už nějaký pátek zápasím, tak vím, že je to(snad) jen jedním z faktorů, který omezuje rojení.

A pokud by někdo to srovnání udělal, pak by to bylo skvělé. Věděl bych, co má větší vliv. Trubci, matka, stanoviště - průběh snůšky bez výpadku, úl, geiopatogenní zóny atd.

Karel

Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10 na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou. Naproti tomu na zkoumání Mite Gone v Dole bylo použito 24 včelstev po dobu 1 roku a je vše jasné. Navíc slibované výsledky porovnání účinku Formidolu a MG dodnes nejsou. Autoři navíc píší" Prosím prověřte naši metodu.Budeme velmi vděčni "..... Včel. č. 5/2007 str.125. Mě je to na nich velmi sympatické. A za 3 - 5 let budem vědět více. Každopádně nelze zavírat oči před tím, že existují již stovky spokojených včelařů od loňska a jak to bude letos uvidíme.
Antone, mám otázku¨. Jak bys nazval stav ve 4 včelstvech která jsem prohlédl a sleduji každý týden. 4 - 5 odvíčkovaných matečníků, zbytky otevřeného plodu, zav. plod, spousty trubců a včelstvo se rozhodně nevyrojilo. Rád se nechám poučit. Zdraví R. stonjek

GP:
Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? ....
----
Tady byla původně otázka, kdo nese zodpovědnost (nebo kdo to zaplatí, když něco napsaného nefunguje).
Já jsme psal o tom, že jsem zaplatil poměrně vysokou cenu za to, že jsme se domníval, že někdo položil autorovi článků s tématem IZOLACE=VÝNOSY otázku, jestli a jak to prověřil.
Já četl až ty články okolo roku 2000. Jestli se nepletu, jejich opakované moto bylo - silně izolovaný nástavek = velké výnosy. K tomu spousta statistiky.

Nemám nic proti Ing. Smělému, ale proti tomu způsobu publikování, že se něco otiskne, aniž by se zkoumalo, jak moc je to ověřené. A nemám nic proti inf. o nově zkoušených věcech atd, pokud bude napsáno, že je to nové, nebo zatím vyzkoušeno tak a tak.
Pokud by tam od Ing. Smělého byl seriál (ani by nemusel být tak dlouhý, jako o Eurodantech) o jeho metodice a o jeho izolovaných nástavcích, nic bych proti tomu neměl.

Ale ze článků vyplývalo, že izolace = vysoký výnos.


No a já tehdy řešil pokles výnosů. Nějak tady na čas zmizela medovicová snůška. Tak jsme si to chtěl ověřit, jestli to není tím, jak k původním mírně izolovaným nástavkům přidělávám stále víc neizolovaných.

No a abychom tady nemlátili prázdnou slámu. Tak jen dodám, že to tím nebylo. Stačilo třeba změnit stanoviště, včely a mám tam včelstva co jsou teď na 4až6 N(24cm). I když to má poměrně malou korelaci s výnosem:-)

Karel

Toto téma bylo řešeno ve vlákně "úhyny pokračují", proto jsem založil toto vlákno s přijatelnějším názvem. Protože chovám včely teprve druhým rokem, nemám mimo zkušeností, na letošní sezónu dostatek souší k rozšiřování včelstev. Jsem nucen rozšiřovat pouze mezistěnami. Rovněž do nástavků dávám stavební rámky na kladení trubčiny. První nástavek mi dvě rodiny vystavěly celkem rychle a další dvě si dávaly načas. Téměř každý den jsem jejich výstavbu mezistěn kontroloval přes fólii. Měl jsem na paměti rady zkušených "rozšiřuj, až bude nástavek plný včel. Asi 300 m od stanoviště kvete řepka, tak jsem si říkal, že stavba na mezistěnách bude bez problémů a já budu v klidu rozšiřovat. Včera jedno ze slabších včelstev, které nemělo vystavěno asi cca 3 mezistěny, ale možná i více (dva nástavky), se začalo kolem 10.00 hod. rojit, tak jsem sledoval, kam si roj sedne. Naštěstí dosedl na mojí zahradu, na švestku, asi 2 m nad zem. Nikdy jsem roj nesetřásal, ale rada od včelaře, "nech ho, až do večera, pak ho setřes, přes noc ho nech ve sklepě", mi dodala klid a začal jsem rozšiřovat o nástavek mezistěn další včelstva. Nástavek jsem vkládal mezi první a druhý (druhé nástavky mají včelky dost zaneseny medem). Asi za hodinu po rozšíření z nejsilnějšího včelstva opět vzlétl roj a naštěstí dosedl opět na moji zahradu na jabloň vedle švestky. Trochu mě to rozhodilo. Dva roje během hodiny a to jsem věřil tomu že se mě včely vyrojit nemůžou, vždyť pro ně dělám první poslední. Roje jsem sklepl do rojáků, dal do sklepa a ráno jsem je usadil no nových úlů, opět na jedenáct nevystavěných mezistěn. Měl jsem a mám trochu obavu, aby roje z úlů neodletěly, pro jistotu jsem jim dal cca 0.75 l cukerného roztoku, i když jsem zpočátku moc nechtěl. Asi jsem udělal dobře, protože od 14.00 hod. prší, jen se lije, teplota cca 11 st.C. Když jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně zlikviduje ostatní. Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ? Je mi jasné, že jsem se měl dívat, zda včelky nestaví matečníky, ale to jsem nepředpokládal, vždyť jsem jim dopřával dost místa (volné mezistěny).
Díky za názory a rady.

Jiří

K.Čermák:>Přesně tak, normální klasický srovnávací pokus porovnávající jen jeden
fakor (vliv), který zvládne každý a který nejlépe odpoví na otázku, co
způsobuje, p. Smělý neudělal...<
...........

To je zajímavé. Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? Jeho články jsou před tím rokem 2000 a i po, hovoří o zkušenostech. Možná je dobrá otázka, jestli jste p. Čermáku byl u p. Smělého a viděl ty jeho "včelohrady".(já jen přehodnotil podstatné a využil něco z jeho práce)

Totiž určitě si pamatujete články p. S. Kubišové o "fantastickém" zimování v medníku a protože šlo také o "praktickou" zkušenost, viděl jsem její autogram z té doby v Hustopečích u včelaře v návštěvní knize, který mi vědecký tým dokázal před třemi lety ještě popsat dobře svými slovy, když se zimování u něj dávno provádělo s dobrými výsledky.

Nevím, jestli není pro někoho důležitý rozvoj pro mne ano, protože rychlý rozvoj je základem dělení a připravenosti snůškové kondice na hlavní snůšku.

Našel jsem narychlo:
Ing. Václav Smělý; Včelařství 1980/9/202-203; Jak podstatně zvýšit výnos medu.



Já si něco z toho vzal a srovnání - "jednoduché" proběhlo cca před 6-ti lety.(šlo o problém s nosemózou a ten byl s dalším navazujícím opatřením prakticky vyřešen) Rozdíl takového výsledku je významný a nepotřebuji to jako p. Smělý zveřejňovat, ikdyž to po roce 2000 ve svých článcích udělal jak v souvislosti s jeho názory řešit a praktikovat uteplení na větší počet včelstev. (to jsem zahlédl i v článcích PSNV)

Jsou i včelstva mizerná, která sedí, ale tam dochází v tuto dobu k TV matek.

Tejto teórii o tichej výmene matiek vo včelstvách v tomto období neverím. V tomto čase je existencia včelstiev založená na delení-rojení včelstva a ne na TV.

TV je náhradný variant záchrany včelstva v typickom období 7 a 8. mesiac v roku, keď z rôznych dôvodov (stará a neschopná poškodená matka), nedokáže pripraviť včelstvo do budúcej sezóny. Vtedy včely rozhodnú o tom či M vymeniť TV, začnú vždy chovať trúdí plod (včelstvo nemôže spoliehať na náhodu, že trúdy niekde budú) a pir liehnutí prvých trúdov, včely pripravie materskú kolísku a prinútia matku položiť do nej vajíčko. Takto to spravia ešte 2-3 krát. Toto je pravá TV matky vo včelstvách. Anton

Přesně tak, normální klasický srovnávací pokus porovnávající jen jeden
fakor (vliv), který zvládne každý a který nejlépe odpoví na otázku, co
způsobuje, p. Smělý neudělal a neudělal ho bohužel ani R. Linhart pro
metodu vlivu chovu trubců. Proto sotva může seriozně tvrdit, že je to
všespásná metoda proti rojení. V tzv. nerojových letech si pak můžeme
nalhávat, že je to opravdu 100% účinná metoda. Ono to tak není...
K. Čermák

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> No já myslím tu vlnu článků někdy po 2000.
>
> A samozřejmě jsem si jeho metodiky trochu zdáli nastudoval.
>
> Ale pokud chci vliv něčeho srovnávat, tak musím vliv ostatních faktorů
> omezit. Tedy to ostatní musí být stejné. Tak alespoň já chápu pokus.
> Takže je pravda a v tom se shodujeme, že nástavkové včelaření dává větší
> výnosy než třeba v MU, pokud jsou k tomu vhodné podmínky a člověk se to
> naučí:-)
> A tohle srovnání nebylo provedeno.
> A že se to i Ing. Smělý postupně učil je zřejmé z jeho referátu v Letňanech
> a přehledu výnosů v jednotlivých letech. Nebo by se z té vzestupné křivky
> dalo odvodit, že výnosy stoupají stářím polystyrénu, včelaře (to je můj
> názor - tedy zkušenostmi) a nebo letopočtem. S tím vším ta křivka
> korelovala.
>
> Karel

GP:
Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.
-----
No já myslím tu vlnu článků někdy po 2000.

A samozřejmě jsem si jeho metodiky trochu zdáli nastudoval.

Ale pokud chci vliv něčeho srovnávat, tak musím vliv ostatních faktorů omezit. Tedy to ostatní musí být stejné. Tak alespoň já chápu pokus.
Takže je pravda a v tom se shodujeme, že nástavkové včelaření dává větší výnosy než třeba v MU, pokud jsou k tomu vhodné podmínky a člověk se to naučí:-)
A tohle srovnání nebylo provedeno.
A že se to i Ing. Smělý postupně učil je zřejmé z jeho referátu v Letňanech a přehledu výnosů v jednotlivých letech. Nebo by se z té vzestupné křivky dalo odvodit, že výnosy stoupají stářím polystyrénu, včelaře (to je můj názor - tedy zkušenostmi) a nebo letopočtem. S tím vším ta křivka korelovala.

Já si založil pokus před víc jak pěti lety, na Brennerech (to jsem si chtěl ověřit i tu slavnou izolační mezeru dlouhé loučky). Systematický pokus mi zlikvidovala melecitozni kalamita (nebo co to bylo - zajímavé že ani tady neměla izolace vliv). Pak už jsme jen tak porovnával nástavky. Ty poslední v provozu loni a letos sežrali mravenci.

A až si takové srovnání ve stených úlech někdo udělá, tak si rád poslechnu, k čemu došel. Třeba právě o té izolaci, ploše půdorysu a tvaru plodiště atd.

Osobně si myslím, že teď bude hlavním faktorem u úlu jeho schopnost desinfekce, nebo snadnost výroby a likvidace.
A celého úlového systému - snadno množit včelstva.

Karel

Prosím, nezná někdo postup na získání (doma dostupným způsobem) včelího pylu "Perga" z medových plástů? Jedná se o jeden z výrazně léčebných produktů včel s léčebnými účinky na mnoho a mnoho nemocí. Děkuji

Výzkumné trio L-B-V by mělo se své nápady prezentovat na konci sezóny, nikoliv v její půlce. Letos už asi těžko někdo tuto metodu vyzkouší. Možná někteří ve vyšších polohách ještě medníky nemají. U nás za dva týdny řepka již dokvete.


S pozdravem...M. Václavek

Článek jsem četl a nutno dodat že opět hromada námětů k přemýšlení a k pokusům. Takhle podané obnově plodiště rozumím a zřejmě nás ani v budoucnu s autory žádná nuda nečeká. Pro majitele nízkonástavkových úlů příležitost ihned s pokusy začít, my Dadantisté / nebojím se říct s trochou nadsázky plodištní humusáci / si svojí cestu budeme muset najít. O pár drobnostech mám menší pochybnosti, ale budoucnost ta mrcha neovlivnitelná skutečně ukáže. Samozřejmě autoři předpokládají bezchybnou kvalitu mezistěn a tu já vidím nic moc. Jinak metodu LBV plošně testuji u všech svých cca 60 Dadantů a jsem nadšen i když se jedná prakticky o 1/2 sezony. Každopádně ani jeden roj, neuvěřitelné výnosy i na stanovištích cca6 km od řepky a znamenitá vyrovnanost produkčních včelstev. Jsou i včelstva mizerná, která sedí, ale tam dochází v tuto dobu k TV matek. Dopadne li tak i druhá polovina sezony, kupuji flašku kvalitního pití a zasílám autorům jako lék proti trudomyslnosti, myslím, že za to co pro nás, běžné včelaře dělají si ji určitě zaslouží. Zdraví R. Stonjek

Myslým, že účinné látky z postřiku se už dávno rozpadly a také bodavost se postupně ztratila. Nejednalo se ale o plošnou vlastnost u všech včelstev na stanovišti, ale pouze u těch, která jsem přivezl z lesa. Z ochranných pomůcek, které pravidělně používám, je to dýmák. Kuklu si nasazuji jen když pospíchám a rukavice jsem musel letos použít poprvé snad po pěti letech.

Někdo ano, jiný ne. Nejlépe se domluvit se svým lékařem. V žádném případě
ale nepřehánět ....
S pozdravem Petr
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 17, 2008 3:01 PM
Subject: Med vs cukrovka


Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké
poznatky??

Díky

Jose


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3106 (20080516)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké
poznatky??

Díky

Jose

Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
______________________________________________________________

Je to podobné, nikoliv stejné, co popisují výzkumníci Linhart, Bičík a Vágner. Klasické teorie dynamiky včelí populace ve vztahu k pohybu plodového tělesa se nezmiňují ( nebo alespoň nezdůrazňují ) tendence ke skokovitému přemístění plodové plochy.

Při pročítání článku jsem došel k názoru, že tento systém uspořádání včelího obydlí je logičtější než klasická představy. Když jsem nad tím uvažoval, zjistil jsem, že tento cyklus je úzce spojen s rojovou náladou, což autoři neuvádějí...

Situace v roji druhým rokem na základě teorie v článku ( http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ):

V předjaří včely založí plodové hnízdo v panenských plástech nad místem, kde se původně nacházelo v podletí loňského roku ( obr.2. ). Začátkem jara započne stavba nového díla na spodku plástů. Včely ukládají med jak nad plod ( do již bývalých plodových nebo do panenských buněk ) tak pod ním do panenských souší ( zde probíhá převážně zrání medu. Po vyzrání ho transportují nad plod...samozřejmě pokud tam je místo ). Jelikož včely zpravidla průběžně neposunují plodové těleso na nově postavené panenské, respektive vlivem nárazové snůšky nestačí matka zaklást spodní panenské buňky před jejich částečným zanesením sladinou, čímž dojde k jejich zablokování. V závislosti na snůšce a prostoru v místě sediska dojde k obklopení plodového tělesa zásobami. Matka je nucena omezit kladení, čímž se odstartuje rojová nálada. Včely přestanou stavět, tím rojovou náladu podpoří.

Proběhne vyrojení a plodové těleso zanikne. Nová mladá matka začne klást pod zaneseným panenským dílem, ke kterému se po zániku rojové nálady začne přistavovat další dílo ( obr.3.). V průběhu zimního klidu se včelstvo přemístí na zanesené panenské plásty a cyklus se opakuje ( obr.4. ) Pokud je dutina zastavěna, staré horní dílo dle autorů zanikne a včely začnou přistavovat dílo od spoda nahoru, tedy cyklus se opakuje ,,vzhůru nohama,,.


S pozdravem...M. Václavek

Ano, je to další problém, ke kterému dochází. Když už porovnávat, tak porovnávat pokud možno co nejpřesnější kopii metodiky.

Systém včelaření pana Smělého je založen na vytvoření slabého včelstva ve pro včely těsném ,,polystyrénovém termoboxu,, , kde ( světe, div se :-)! ) včely mají relativně velmi malou spotřebu zásob. Na jaře pan Smělý musí včelám vytvořit ideální podmínky k plodování, aby zesláblá vyzimovaná včelstva dohnala kategorii silných až velmi silných včelstev. To lze jedině v dokonale utepleném prostoru s intenzivní péčí při rozšiřování. Vzniká při tom velký risk vzniku rojové nálady v případě pozdního rozšíření.

,,Pane Směly, děkuji za nabídku, nechci! Vystačím si s nízkonástavkovými úly, kde při vhodné péči dosáhnu toho samého jako Vy. Akorát u včel nestrávím tolik času.,,


S pozdravem...M. Václavek

KaJi:>Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.<
.........

Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.

Takže porovnáno - vyzkoušeno to je, spíše to chce, jestli se nenajde ten správný grif, navštívit ho osobně a starého pána slušně požádat o exkurzi. (jestli ji ještě provádí) Samozřejmě, že se dá říci, že snůškové podmínky jsou u něj lepší než jinde, ale to je více méně zavádějící, jestli při snůškách, a i slabých jde především o létavky.

Také je velký rozdíl, jestli se používá i dobře zateplené dno. Bez dokonalého okopírování celého Smělého utepleného úlu není co porovnávat, protože se potom porovnává úplně něco jiného než p. Smělý vysvětluje.

Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.
------

Pokud to někdo otiskne, tak ten za to platí.

Po té, co letos vyřazuji všechny "skvělé úly z polystyrénu", na které jsem četl mnoho oslavných vědeckých článků, platím to především já.
Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.

Od té doby se vždy zajímám jak dlouho a v jakých podmínkách bylo to, co mi někdo doporučuje, zkoušeno a ověřováno.

A taky se ptám, jakých výnosů v jeho podmínkách dosahuje. Množství lidí co mi radí od té doby značně pokleslo :-))

U metody "Trubců" jsem nenašel jedinou zmínku jak dlouho a s jakým úspěchem byla metoda zkoušena.
U té nové, mě při prvním letmém čtení mě zarazilo, že jako novum je tam "oproti všeobecně doporučovanému prohazování nástavků" neprohazovat.
Někdo to doporučuje, ale znám spoustu metodik, které neprohazují nástavky a strkají nové prázdné, nebo s mezistěnami dolů.
Ovšem podstrkovat mezistěny,atd pod těleso, to taky nejde vždycky.

Článek je to zajímavý a jako všechny takové i kontroverzní.

Karel

Dobry den,
s usazovanim roju jiz mam nekolikalete zkusenosti, tedy chyceni > zavreni do
rojaku a sklepa (pri primem usazeni roj nekdy uletl), za 1-2 dny do ulu.

Letos jsem poprve jak pri usazovani roje, tak pro udrzeni pouzil zakladeny
trubci plast a funguje to. Druhy den jsem ale pozoroval,jako by roj chtel
uletet - cca 2 hodiny krouzil kolem ulu (prumer krouzeni cca 30m) , potom
se znovu usadil a normalne stavi - vzhledemk tomu,ze roje obvykle nepozoruji
(toto byla nahoda) a v literature si toto take nepamatuji,je tonormalni ?
Nebo se roj proste pouze chtel uletet a otevrana trubcina hovratila ?

Honza

Článek jsem si přečetl dvakrát a doufám, že bude zveřejněn v časopise Včelařství stejně jako jejich předchozí "dílo",
protože zdůrazňuje význam obnovy díla (oproti předchozímu, kdy tato byla na začátku zavrhnuta jako něco, co výrazně a zbytečně snižuje medný výnos - to byla voda na mlýn včelařů v Budečácích a pod., co ročně vkládají 2 -3 mezitěny).
Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.

Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

V Brně se kluci domluvili s ing. Přidalem, že napíší článek jak včelaří do časopisu, protože měli k přednáškám výhrady.
Jestli se to uskuteční jde mimo mne.Včelaří už samostatně každý na své zahradě.
B.V.

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <