Včelařská konference

Já jsem právě nechtěl radit přidávat plod, když nová matka má zatím v úlu
jen nakladená vajíčka, nemá vlastní krmený plod, včely, které se o něho
starají a vůni. Vůně přidávaného rámku s plodem by to mohla rozkolísat,
včely by se mohl rozhodnout nakladená vjíčka odstranit stejně jako matku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2008 1:17 PM
Subject: Re: help me - trubcice


> Určitě by neuškodilo přidat do trubčicového včelstva jeden či více rámků
se
> zavíčkovaným plodem. Pokud ze silného včelstva odeberete jeden či dva
> plodové plásty, nedojde k jeho znatelnému oslabení. Ztráta na snůšce je
> zpravidla žádná. Odběrem plodu se předchází rojové náladě ( toto dobou to
> už není tak významný argument, jakým je na jaře...období rojových nálad
> končí ). Velmi slabé včelstvo se přidáním zavíčkovaného plodu během dvou
> týdnů znatelně posílí ( z jednoho plástu plného plodem se vylíhnou včely
> zaplňující plochu čtyř plástů ).
>
> Je třeba dbát na to, aby byl plod dostatečně včelami obsazen. Pokud je
> včelstvo tak slabé, že by plod nebyl kvalitně dochován, přidají se rámky i
> se včelami. Před tím se plodové plásty se včelami na hodinu vloží do
> rojáku, aby z nich odletěli létavky ( které se nejlépe uplatní v
> produkčních včeltev ). Krátce před vložením plástů do včelstva se včely
> porosí vodou, což znatelně ulehčí jejich přejetí ( k žádným soubojům
> nedojde, není se třeba obávat ztráty matky ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Určitě by neuškodilo přidat do trubčicového včelstva jeden či více rámků se zavíčkovaným plodem. Pokud ze silného včelstva odeberete jeden či dva plodové plásty, nedojde k jeho znatelnému oslabení. Ztráta na snůšce je zpravidla žádná. Odběrem plodu se předchází rojové náladě ( toto dobou to už není tak významný argument, jakým je na jaře...období rojových nálad končí ). Velmi slabé včelstvo se přidáním zavíčkovaného plodu během dvou týdnů znatelně posílí ( z jednoho plástu plného plodem se vylíhnou včely zaplňující plochu čtyř plástů ).

Je třeba dbát na to, aby byl plod dostatečně včelami obsazen. Pokud je včelstvo tak slabé, že by plod nebyl kvalitně dochován, přidají se rámky i se včelami. Před tím se plodové plásty se včelami na hodinu vloží do rojáku, aby z nich odletěli létavky ( které se nejlépe uplatní v produkčních včeltev ). Krátce před vložením plástů do včelstva se včely porosí vodou, což znatelně ulehčí jejich přejetí ( k žádným soubojům nedojde, není se třeba obávat ztráty matky ).

S pozdravem...M. Václavek...

Pane Stonjeku, v čem shledáváte vinu na zanesení stavebních rámků medem? Jaké Vás napadlo řešení ( opatření ), kterým hodláte tomuto jevu předcházet?
Děkuji za odpověď

______________________________________________________________
Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic".
______________________________________________________________
Pane Vildo, zkoušel jste tuto metodu? Pokud jste ji nezkoušel, udejte důvod. Snad není problém v předjaří a na začátku jara vložit k centru každého plodového nástavku 3 stavební rámky.

V období růstu jsou volné prostory v souvislé plástové ploše zastavovány výhradně trubčinou. Pokud-li tak včelstvo nečiní, nelze ho považovat za snůškově zralé. Velmi slabá včelstva stavějí výhradně dělničinu. Trubci jsou také šiřitelé genů. Jejich vyšší počet je každopádně strategičtější než nižší, protože se tím dociluje vyšší pravděpodobnost, že trubec z daného včelstva oplodní matku. Skloubením obou těchto skutečností je umožněna funkčnost LBV metody založené na zabránění vytvoření nadbytku krmných kašiček a tím i rojové nálady prostřednictvím nadbytku trubců.

To, že v přírodě nedochází k tomuto stavu, je způsobeno tím, že medvědi nepoužívají stavební rámky, které by divokým včelstvům na začátku rozvoje nastrkali do plodového tělesa. Divoká stavba není spojena s budováním většího množství trubčiny, než je obvyklé.

S pozdravem...M. Václavek

Vyndam nejake ramky, stejne sem chtel nejake starsi vyradit a zuzim cesno a pak pockam tak tyden.Vcel je jeste pomerne dost a i zasob maji pozuehnane, po repce sem je nebral do sucha, ale hodne jin nechal pro pripad destivych dnu..
Dekuji vsem za rady.

Žádnou paniku. Jestli matka v úlu je a pokud tam jsou vajíčka po jednom
pěkně na dně buněk, matka normálně klade, trubčice se neprojevují, všechno
jde tím správným směrem. Matka přebíhá, protože není žádný její plod s
larvičkami, na kterých by se shromažďovaly včely krmičky a kde je to pravé
prostředí pro matku ve včelstvu, na kterém by obvykle zůstávala, případně
včely kolem matky, které se o ni starají, nejsou zatím vlastní dcery matky,
ty si musí nejdříve odchovat. Během týdne by měla vzniknout plocha na
plástu s larvičkami a po cca 3 týdnech by se měly začít líhnout první včely
nové matky. Je třeba jen zajistit pár věcí. Včelstvo by nemělo být
vylupováno okolními včelstvy, takže zapomenout na nějaké velké široké
vletové otvory, dole ve dnu česno uzavřít, nechat je létat jen očkem v
nastavku, to případně nadstavit nebo zúžit na prolezení jen pár včel
současně. Aby matka dobře kladla a včely plod dobře ošetřovaly, musejí mít
nějaké zásoby, nad plodem pár centimetrový pruh zásob, celkem aspoň nějaké
kilo. Pokud ne, často bývají taková slabá včelstva včelami vylupovány, musí
se přikrmovat, ideální je malým množstvím cukerného roztoku večer tak, aby
do rána včely roztok spolehlivě přenesly do buněk a krmítko vyčistily, aby
nelákalo zlodějky. V současné době ale rozkvétá lípa malokvětá, nastane
snůška, takže to přikrmování ani tak třeba nebude a zlodějek taky bude míň.
Je třeba dát včelám přiměřený prostor. Pokud v úlu zbylo včel tak málo, že
obsazují jen 3 - 4 rámky 39x24 a jsou v úlu "plného" objemu, to znamená 2
nastavky 39x24, je pro včely velký neobsazený prostor v úlu dost stresující,
neobsazené rámky v úlu mohou napadnout zavíječi a jiní škudci, taky to
usnadňuje pronikání zlodějek do úlu. Takže je třeba prostor zůžit, minimálně
odebrat ty neobsazené nastavky. Poslední věc je potom sledování dostatku
včel, protože stávající včely jsou starší, mohou dožít dříve, než si
včelstvo odchová nové. Může být proto vhodné včelstvo posílit plástem s
zavíčkovaným plodem, a to v době, kdy první vlastní plod od matky bude ve
fázi vekých larviček před zavíčkováním.
Takže co nejdřív ty česna a odstranit neobsazené nastavky, případně pokud
nemají vůbec žádné zásoby, doplňovat. Za cca týden prohlídnout, měl by tam
být už kruh s larvičkami a možná prvním zavíčkovaným plodem a 2 - 3 - 5 kilo
zásob a přidat potom podle množství včel třeba ten plást s plodem. Za nějaké
2 - 3 týdny prohlédnout, mělo by tam být několik plástů s plodem všeho stáří
a poměrně dost včel a aspoň 5 kilo zásob. Za cca měsíc se může znova
podstavit spodní nastavek, podněcovat a doufat, že během srpna a září
stihnou obsadit so největší prostor a vychovat co nejvíc včely na zimu a
jaro. Na plnohodnotné včelstvo to už asi nestihnou, ale budou se tomu
blížit. Jako česno bych nechal až do zimy horní očko, otvor průměr cca 3 cm,
jako mám já očka, mimo snůšku stačí. Na sledování stavu takového oddělku je
praktické, když se dá shora na něho nahlédnout, přes průhlednou fólii nebo
přes síťovinu.
Je možný taky jiný přístup. Odebrat ty neobsazené nastavky, omezit česna a
nechat včelstvo měsíc tak, ať si s tím poradí. Díky snůšce z lip by se jim
to mohlo povést. Na začátku srpna prohlídnout a buď tam bude 1 obsazený plný
nastavek včel nebo prázdný úl bez včel. někdy se tím dosáhne lepších
výsledků než když do toho včelař pořád šťourá . -:)


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal23Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2008 9:13 AM
Subject: help me - trubcice


> Matka v ule je, vcera sem to prave kontroloval.. Je tam cca skoro 14 dni.
> Nasel sem i nejaka vajicka, ale tezko rict zda jsou od ni, mozna ano,
> protoze jsou az na dne v bunce.. Ale pride mi, ze matka strasne prebiha z
> ramecku na ramecek.. Prave nevim, co ted delat, jestli necinnosti vic
> ublizim nebo ne.mohl bych tedy nakonec matku odchytit a vcely vysipat na
> folii..

Jestli je to matka, na které Ti záleží, udělej raději regulérní oddělek a do něj matku přidej:

Dva plásty z jiného včelstva se zavíčkovaným plodem i se včelami ale bez matky odlož stranou do nástavku, nech odletět starší včely, případně je trochu vyžeň kouřem, aby na plástech zůstaly jen mladušky. Přidej k nim matku (přes klícku nebo naostro, jak to umíš). Zuž česno a nástavek posaď místo úlu trubčic. Úl trubčic odnes kus dál, rozeber, kompletně vymeť třeba na plachtu a plásty, které jsou použitelné, vrať bez včel do oddělku. Asi přidej medocukrové těsto (pokud nemáš teď snůšku).

S oplozenou matkou by to bylo téměř jisté, s přidáváním neoplozených nemám praxi.

Pokud nehceš nebo nemůžeš udělat oddělek, nech včelstvo pár dní v klidu. Pokud trubčice nezabily matku hned, třeba získá postupně převahu a včelstvo se vrátí do normálu.

Jinak včelstvo s trubčicemi se nejlépe nahradit na mítě rovnou funkčním rezervnim oddělkem (pokud je) a trubčí včelstvo z úlu vymést. Podle mne nemá cenu se snažit jim přidat matku, je to riskantní a bude trvat dlouho, než se včelstvo dostane do normálu. Lepší je udělat na jaře na řepce o pár oddělků navíc pro tyto případy, s oddělkem v jednom nástavku s rozkladenou matkou se dá ledacos snadno zachránit.

Jiří Bořík

Jak dlouho zijou takove trubcice? Daji se nejak poznat okem??

Matka v ule je, vcera sem to prave kontroloval.. Je tam cca skoro 14 dni. Nasel sem i nejaka vajicka, ale tezko rict zda jsou od ni, mozna ano, protoze jsou az na dne v bunce.. Ale pride mi, ze matka strasne prebiha z ramecku na ramecek.. Prave nevim, co ted delat, jestli necinnosti vic ublizim nebo ne.mohl bych tedy nakonec matku odchytit a vcely vysipat na folii..

Milý Vildo. Píšeš sice hodně sugestivně, ale u kolika včelstev jsi svoje vývody proti met. LBV ověřil?? Četl jsi ji alespoň? Jestli ano, pak nechápu, proč píšeš o tom, že včely jsou do něčeho nuceny. Vložením několika st. rámků přece nikoho nenutíme, ale dovolujeme, aby si tam postavili co uznají za vhodné. No a navzdory pochybám několika teoretiků tam stavějí pouze trubčinu. Já s LBV trochu zápasím, protože do Dadantú moc nepasuje, ale mohu potvrdit citelné navýšení výnosů a tam, kde včelky staveb. rámky zakladly a nezanesly medem 100% nerojivost a vysoké výnosy. Žel u několika včelstev kde SR byly zaneseny medem 100% rojivost. Ale to se dá vychytat. Takže výsledky 1 sezony s LBV slušně slibné, ale chce to jí u Dadntů dopilovat ale u ost. úl. systémů může být vše jinak. Zdraví R. Stonjek

S největší pravděpodobností trubčice matku zabily, je to pro ně konkurence.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal23Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 26, 2008 11:42 PM
Subject: help me - trubcice


> Po vymene matky se mi stalo, ze nova matka kamsi zmizela pri proletu.
> Dlouho sem nechal vcely bez matky a tak se stalo, ze se mi obevil hrboplod
> od trubcic. Nedavno sem ziskal matku(neoplozenou) a tak jsem ji hendka
> pridal. Ted mi jen vrta hlavou, jak to bude se vcely vypadat, kdyz sem je
> nevysypal 10metru od ulu, jak se to popisuje v literature. Nevite jestli
je
> mam jeste vysypat, nebo jestli se generace postuplne obnovy a v ule
nakonec
> zustane jen matka ktera snad bude klast? Dekuji za odpovedi.

Po vymene matky se mi stalo, ze nova matka kamsi zmizela pri proletu. Dlouho sem nechal vcely bez matky a tak se stalo, ze se mi obevil hrboplod od trubcic. Nedavno sem ziskal matku(neoplozenou) a tak jsem ji hendka pridal. Ted mi jen vrta hlavou, jak to bude se vcely vypadat, kdyz sem je nevysypal 10metru od ulu, jak se to popisuje v literature. Nevite jestli je mam jeste vysypat, nebo jestli se generace postuplne obnovy a v ule nakonec zustane jen matka ktera snad bude klast? Dekuji za odpovedi.

Vilda:>Jako doporučená a spolehlivá metoda je v době početní exploze tvorba oddělků - a dál doufám netřeba komentář. <
..........

Tak to se rád dozvím, co je tak dobrýho na oddělcích. Ono při dělením včelstev je patrno přeci i dělení roztočů a jestli se něčeho dosáhne, tak akoráte časového posunu expanze choroby. A stímto to zase není až tak uspokojivá metoda a komentář určitě třeba. ;-)

Chovat trubce, jako protirojové opatření je naprostý nesmysl. Sice se to v poslední době publikuje, ale včely si v přírodě vychovají a drží takový počet trubců, který potřebují a který jim vyhovuje. Tak proč včelám chceme zase něco vnucovat. Včela nedělá něco "pro nic a za nic". Velký počet trubců něco spotřebuje. Včely to musí donést. Sice nemají (možná) chuť se rojit, ale kolik medu zbyde na včelaře. A také platí, že včely, které se chtějí z jakéhokoliv důvodu vyrojit, tak se také vyrojí. A můřeme dělat co chceme. Ve finále se včely nevyrojí, ale až dáme do včelstva gabon a na dno kovovou podložku, budeme hne slyšet, jak roztoči padají a krunýřem cinkají o kov. Jako doporučená a spolehlivá metoda je v době početní exploze tvorba oddělků - a dál doufám netřeba komentář. Nechtějme přírodu přechytračit. Pokaždé se to obrátí proti nám. Na ni prostě nemáme.

Spoléhat na monitoring denního spadu v současném období, kdy rozvojová křivka VD strmě stoupá vzhůru, se nemusí vyplatit. Ten dává obraz o stavu před několika generacemi VD. Směrodatnější bude kontrola napadení trubčího plodu. Kdo neprovedl na jaře nátěr plodu a před slunovratem neošetřil Formidolem, má načase s tím něco dělat, aby ochránil zimní generaci včel, jinak mu zůstanou v úle na zimu jen zásoby bez včel. Platí to především pro ty, kteří mají silná včelstva, mají trvalou snůšku a chovali trubce jako protirojové opatření.

Jeden kapesník nevytvoří dostatečnou koncentraci par kyseliny mravenčí.

S pozdravem...M. Václavek

tak sem prubnul odpar s kapesníkem.Asi sem měl dát víc kusů na sebe.Dal sem jeden na rámky nad plodiště a políval kyselinou až se pěkně nasáknul.Po 24hodinách ani jeden roztoč a z kapesníků v podmetu jenom vata.Rozškrábal sem i několik trubčích buněk a v nich sem taky nenašel nic.Tak nevím,asi to zkusím se třema kapesníkama a kontrolu spadu udělám po deseti hodinách.
Zdraví Míra

simča:
Co s tim tady?? V popisu nema napsano ze by vcelarila.. Tak proc nam ji sem cpes?? Jinak pekna, ale to je asi tak vsechno, ze :-)

http://www.imiss.cz/soutezici/gazelka

Ono zamoření bude dosti lokální záležitost. Pokud porovnám loňské
zamoření 2 stanovišť, vzdálených od sebe 10km, jsou to velké rozdíly.
Letos mám spad malý a i ve zkusmo odvíčkovaných trubčích buňkách jsem
nic nenašel - budu se na to muset více zaměřit.
Je to ale dobrý nápad na rozšíření varroamonitoring.cz. Ten teď spočívá
pouze ve sledování spadu, ale nedá se zde evidovat promořenost trubčího
plodu - např. z nějakého pevně stanoveného počtu buňek.

Milan Čáp
G.Pazderka napsal(a):
> Ivan:>Asi nikdo zatím kyselinu nedával, protože to padá málo.<
> .......
>
> Otázkou je proč by to teď padalo, jestli je většina samiček VD velmi
> mladých nato, aby padaly samy od sebe. Jinak jsem to tady psal. Horší než
> vloni. Spad teď nesleduji, ale počítám samičky zatím na trubčím plodu při
> dennodenním odvíčkování. Počítám až stovky samiček na jednom trubčím
> plástu.
>
>
>

Ivan:>Asi nikdo zatím kyselinu nedával, protože to padá málo.<
........

Otázkou je proč by to teď padalo, jestli je většina samiček VD velmi mladých nato, aby padaly samy od sebe. Jinak jsem to tady psal. Horší než vloni. Spad teď nesleduji, ale počítám samičky zatím na trubčím plodu při dennodenním odvíčkování. Počítám až stovky samiček na jednom trubčím plástu.

Asi nikdo zatím kyselinu nedával, protože to padá málo.
Gusto, jak to vypadá u tebe? Jaký máš spad po kyselině? Zdá se, že zatím nejsi ve varroamonitoringu zapojen, tak se poděl o své pozorování aspoň takhle mailem.
Ivan

Jakým způsobem budou na stránkách řešena neaktuální starší data ... třebas už teď mne zaráží, že ještě nikdo na mapce nesleduje spad po vložení nějakého léčiva - aktuálně KM

A druhá otázka okolo podložek související s první poznámkou.

Zdá se být zásadní aby pozorovatelé spadu nebyli ukojeni krásnou podložkou, která se opravdu povedla, ale opravdu nedávali velkou důležitost v tuto chvíly na nějaké přestárlé odpadlé samičky VS, kterých přirozeně spadne trocha a nemohou být vůbec obrazem stavu varroázy v tuto chvíly, jestli se nevloží nějaké vhodné léčivo pro porovnání přirozeného spadu s léčeným. (byť do 50 neb 80%)



.....................
Pepa:
Antoníne. Nechápu proč vymyšlet už dávno vymyšlené a opravdu odzkoušené !
-------
Už se to tady jednou řešilo - účinnost Formidolu a ostatních aplikací KM.
Někdo napsal, že toto porovnání Dol udělal a máme se těšit na zveřejnění ve Včelařství.
Jelikož jsem o jeho čtení ochuzen, tak se znovu zeptám - už to někdo někdy publikoval - tedy účinnost atd.

Zatím mi to připadá spíše jako ideologický spor. Čísla na stůl ještě nikdo nehodil.

Ale z ekonomických čísel je to jasné. Jakmile nebudou dotace, tak kyselina v kanystrech vyjde nejlépe.

Karel

Já si myslím, že když vyvíjeli formidol, příliš se obávali poškození
včelstev a ztráty matky při léčení nebo vyvíjeli formidol jen jako pomocný
přípravek, který má v létě jen trochu snížit počet roztočů, ne léčit. Ve
formidolu je totiž jen 45 mililitrů kyseliny mravenčí, zatímco doporučená
dávka při léčení jinými způsoby bývá i trojnásobná. Nízká účinnost formidolu
je potom nejspíš způsobená tím, že ho včelař třeba použil za podmínek, kdy
účinnost odpařování byla o něco horší. Zatímco při použití jiných metod s
vyšší dávkou KM i při horších podmínkách vznikla dostatečná koncentrace par
po dostatečnou dobu a rozotči by padali, formidol vytvořit tu dostatečnou
koncentraci třeba nezvládl. Možná že nyní začnou vyrábět něco jako Formidol
Forte nebo tak nějak, kde té KM bude podstatně více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 25, 2008 6:26 PM
Subject: Re: MV aplikace HCOOH


> Přečetl jsem si v příloze Včelařství článek o testování jednotlivých metod
> léčení varroázy. Překvapilo mě, že při porovnávání FORMIDOLů s MITEGONE
> byla zjištěna účinnost FORMIDOLů něco málo přes 80%. V návodu na použití
> FORMIDOLů je uváděno 50%. Taky ve starších článcích se zmiňuje 50%.
> Najednou, když se provádělo porovnání s MITEGONE, tedy s konkurenční
> přípravkem, se účinnost FORMIDOLů vyšplhala nad 80%, tedy na úroveň
> MITEGONE...jaká náhoda, že? :-))
>
> Doufám, že si VUVČ nedělá reklamu na úkor serioznosti výzkumů.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
> ,,Názor a zájmy ( špatného ) výzkumníka prokazatelně ovlivňují výsledky
> měření,,

Je to možné v důsledku tvorby oddělků pro místa bez včel. Oddělek si nese do budoucnosti minimální varroazátěž. Tedy minimum roztočů do podletí a zimy. Pokud připustím, že v důsledku úhynu téměř poloviny včelstev uhynula se včelami i polovina populace roztoče, možná i více, protože na napadených včestvech se pěkně namnožili a "vyřádili", pak tvorbou oddělků se počet roztočů rozmělní a klesne na "zatím" únosnou mez. Proto zřejmě nejsou v tuto dobu, zatím, žádné větší spady. A doufám, že to tak i zůstane nadále. Věřím tomu, že každý, kdo si koupí oddělek, jej prevrentivně přeléčí, jak nařizuje SVS a KVS (přesun včelstev po 1.6.). Pak budeme začínat na podzim a v zimě na podstatně lepší startovní pozici a mnozí z nás nebudou na jaře už potírat plod ani dobrovolně.

Nojo. text příspěvků se na webové stránce automaticky přeformátuje, takže
text napsaný jako tabulka se rozhodí. Taková tabulka se uloží do souboru,
nejlépe excelového XLS a umístí na stránky jako samostatný soubor, postup je
na http://www.vcely.or.cz/info.htm#spol heslo: soubory pro včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 25, 2008 10:08 PM
Subject: Re: MV aplikace HCOOH


> Měl jsem vytištěnou krásnou tabulku a a zatím je tu taková slátanina čísel
> Promiňte Kdo by měl zájem, tak si to může přepsat.

Měl jsem vytištěnou krásnou tabulku a a zatím je tu taková slátanina čísel Promiňte Kdo by měl zájem, tak si to může přepsat.

Dobrý večer. Sleduji každý večer diskuzi a jsem rád, že někdo chce přispět svými výzkumy,pozorováním, zkoušením k pokroku,nepřistupuje k věcem bezmyšlenkovitě.Nutno docílit účinek nejúčinnější,nejlevnější a nejbezpečnější.Přes 60% jsou u nás důchodci a znch 3/4 přes 70 let.Mám obaby, že by z nich byla řada v nemocnici s popáleninami a bez očí.Jsou problémy jen s vložením Formidolu do úlu Jde mi především o jednoduchou a rychlou aplikaci všemi včelaři.
Procenta 50 a 80 jsou záludná zjištění, záleží na tom, co chceme prezentova nebo vyvodit.
Bylo nebylo léčeno v srpnu Formidolem, Gabonem a bez ošetření:
počet včelstev v pokusu 514 962 1463 rok 2006
608 2042 519 2007
spad po 1.fum.v říjnu 97,5 26,3 216,8 2006
181,2 102,7 439,8 2007
Účinnost letního léčení v porovnání s podzimním si a s neošetřenými včelstvy si může vypočítat každý sám Účinnost KM v létě pochopitelně nebyla poloviční,je plnohodnotná ať se podává jakýmkoliv způsobem, ale je krátkodobá a proto 50%, zatím co dlouhodobé nosiče mají účinnsz 80-90%
Promiňte mi dlouho odpověď

.No jestli to bylo na mě, tak vedle.
Nemohl jsem udělat chybu, protože jsem to ještě nevyzkoušel:-)
Někde ve včelíně leží prošlé desky Formidolu, které jsem si koupil, když mi dělalo problémy zvápenatění plodu.
Nějak jsem k chemii nezískal vztah a radši hledám jiné řešení. Nejlíp tak, že včelám poskytnu možnost se stím vyrovnat samostatně. Tehdy mi to

Ani ne je to všeobecný jev
Hlavně u lidí kteří jsou svojí povahou oportunisté anebo jak již to tady někdo napsal je to jejich ideologický problém

Taky ne

Vždycky budou lidé kteří nedůvěřují osvědčeným postupům nebo si nevšimnou jakou chybu v postupu udělali a oka=
m=žitě hledají nové způsoby vlastními pokusy aby posléze zjistili jakou chybu stále opakují Pak se posléze tiše vrátí
k metodám které dříve halasně zavrhli.
----------------------------

No jestli to bylo na mě, tak vedle.
Nemohl jsem udělat chybu, protože jsem to ještě nevyzkoušel:-)
Někde ve včelíně leží prošlé desky Formidolu, které jsem si koupil, když mi dělalo problémy zvápenatění plodu.
Nějak jsem k chemii nezískal vztah a radši hledám jiné řešení. Nejlíp tak, že včelám poskytnu možnost se stím vyrovnat samostatně. Tehdy mi to vyřešil rozchov z Vigorky.

No a letos jsme připraven, ale dokud nebude důvod, čekám. Proč léčit zdravé včely. Ale ve skříni mám Gabon, Formidol (nově nakoupený)i Nassenheimery a Mitegone.
Osobně dávám podle toho co jsem zatím vyptáváním, vyzvídáním Formidolu tu nejmenší šanci. Prostě podle mě působí příliš krátce aby pomohl proti reinvazi. Ale je to jen odhad.
Taky si myslím, že kdyby byl lepší, tak už ho vyrábějí i jinde. Patentově to asi chráněno není.

A pokud se budu pro něco rozhodovat, tak chci mít co nejvíc podkladů. A podle toho co vím, tak účinnost ostatních aplikací KM je minimálně srovnatelna. A cenově, to je otázka dotací.
Ale radši bych byl,kdyby se opět ukázalo, že je dostačující pořádně včely vyléčit v zimě. :-)

Karel

Přečetl jsem si v příloze Včelařství článek o testování jednotlivých metod léčení varroázy. Překvapilo mě, že při porovnávání FORMIDOLů s MITEGONE byla zjištěna účinnost FORMIDOLů něco málo přes 80%. V návodu na použití FORMIDOLů je uváděno 50%. Taky ve starších článcích se zmiňuje 50%. Najednou, když se provádělo porovnání s MITEGONE, tedy s konkurenční přípravkem, se účinnost FORMIDOLů vyšplhala nad 80%, tedy na úroveň MITEGONE...jaká náhoda, že? :-))

Doufám, že si VUVČ nedělá reklamu na úkor serioznosti výzkumů.


S pozdravem...M. Václavek


,,Názor a zájmy ( špatného ) výzkumníka prokazatelně ovlivňují výsledky měření,,

Vždycky budou lidé kteří nedůvěřují osvědčeným postupům nebo si nevšimnou jakou chybu v postupu udělali a oka=
m=žitě hledají nové způsoby vlastními pokusy aby posléze zjistili jakou chybu stále opakují Pak se posléze tiše vrátí
k metodám které dříve halasně zavrhli.

U nás kvetou nejranější lípy malokvěté, během týdne rozkvetou všechny lípy
malokvěté a bude intenzívní snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 25, 2008 3:54 PM
Subject: Re: Rychlost stavění mezistěn.


> Kdyz jsou splneny podminky pro stavbu tak taky
>
> No hlavne z jara je to rachot, ted uz to jde hur, ale u nas ted pred 3-4
> dny zacala asi dobra snuska, protoze mi taky roj usazeny v prosklenem
> nastavku opet stavi. Min. tyden, ctrnact dni nic a ted zas jedou.
>
> Nebo prvni mladusky dosahly potrebneho veku. Jestli mohou stavet pri dobre
> snusce bez mladusek vylucujicich vosk by me zajimalo? Typoval bych i ze
> ano, a ze snuska je dost zasadni faktor stavby - nebo se mylim a bez
> mladusek to nejde?
>
> Jinak stavi bez mezisten - dosly takze maj jen prazdny ramky ale v poho si
> poradej, to uz mam vyzkouseny, maximalne si udelaj par mustku napric ale
to
> se mi stalo z min 30 ramku na jednom...
>
>
> T.H.

Je to několik let, co bylo porovnání zveřejněno v kterýchsi odborných
překladech. Byly porovnávány tůzné odpařovače typu hobra nebo ty kapesníčky
nasáklé v kyselině mravenčí a potom různá odpařovací zařízení. Formidol tam
myslím nebyl. Byly tam zveřejněny grafy průběhu koncentrace par kyseliny
mravenčí v úlech pro ty různé odpařovače po tři dny po aplikaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 25, 2008 1:48 PM
Subject: Re: MV aplikace HCOOH


> Pepa:
> Antoníne. Nechápu proč vymyšlet už dávno vymyšlené a opravdu odzkoušené !
> -------
> Už se to tady jednou řešilo - účinnost Formidolu a ostatních aplikací KM.
> Někdo napsal, že toto porovnání Dol udělal a máme se těšit na zveřejnění
ve
> Včelařství.
> Jelikož jsem o jeho čtení ochuzen, tak se znovu zeptám - už to někdo někdy
> publikoval - tedy účinnost atd.
>
> Zatím mi to připadá spíše jako ideologický spor. Čísla na stůl ještě nikdo
> nehodil.
>
> Ale z ekonomických čísel je to jasné. Jakmile nebudou dotace, tak kyselina
> v kanystrech vyjde nejlépe.
>
> Karel

funguje vam to??

me nejak ne...

T.H.

Kdyz jsou splneny podminky pro stavbu tak taky

No hlavne z jara je to rachot, ted uz to jde hur, ale u nas ted pred 3-4 dny zacala asi dobra snuska, protoze mi taky roj usazeny v prosklenem nastavku opet stavi. Min. tyden, ctrnact dni nic a ted zas jedou.

Nebo prvni mladusky dosahly potrebneho veku. Jestli mohou stavet pri dobre snusce bez mladusek vylucujicich vosk by me zajimalo? Typoval bych i ze ano, a ze snuska je dost zasadni faktor stavby - nebo se mylim a bez mladusek to nejde?

Jinak stavi bez mezisten - dosly takze maj jen prazdny ramky ale v poho si poradej, to uz mam vyzkouseny, maximalne si udelaj par mustku napric ale to se mi stalo z min 30 ramku na jednom...


T.H.

V pátek jsem vlozil mezistěnu a druhý den v sobotu byla zcela postavena, staví Vám také tak rychle včelstva.

V posledním čísle Včelařství tedy č. 7 t.r. je srovnání účinnosti ostatních aplikací KM.

Pepa:
Antoníne. Nechápu proč vymyšlet už dávno vymyšlené a opravdu odzkoušené !
-------
Už se to tady jednou řešilo - účinnost Formidolu a ostatních aplikací KM.
Někdo napsal, že toto porovnání Dol udělal a máme se těšit na zveřejnění ve Včelařství.
Jelikož jsem o jeho čtení ochuzen, tak se znovu zeptám - už to někdo někdy publikoval - tedy účinnost atd.

Zatím mi to připadá spíše jako ideologický spor. Čísla na stůl ještě nikdo nehodil.

Ale z ekonomických čísel je to jasné. Jakmile nebudou dotace, tak kyselina v kanystrech vyjde nejlépe.

Karel

Pepa napsal:
> Přátelé nechápu proč řešite tak složitý problém když si můžete objednat KM
> ve formě desek z VÚ. Vše je důkladně odzkoušené. Navíc je na to dotace.Celá
> ta Vaše diskuse je zavadějící a naprosto zbytečna !!!

No právě že ne. Dokud je na Formidol dotace a kupuju ho pro pár včelstev, tak pro mne podobné experimenty nemají smysl. Ale až dotace nebudou, možná zvážím jiné postupy, které zatím jiní vyzkoušeli...

Kromě ceny vidím výhodu i v tom, že bych úl otvíral kvůli ošetření jednou, místo třikrát jako teď...

Jiří Bořík

Antoníne. Nechápu proč vymyšlet už dávno vymyšlené a opravdu odzkoušené !

#Pepa
> Přátelé nechápu proč řešite tak složitý problém když si můžete objednat KM
> ve formě desek z VÚ. Vše je důkladně odzkoušené. Navíc je na to
dotace.Celá
> ta Vaše diskuse je zavadějící a naprosto zbytečna !!!

Sám jsem se přesvědčil o tom, jak zbytečné mohou být nejen diskuse, ale
především některé aplikace, i když jsou důkladně odzkoušené a dotované. Ve
světle toho mi nepřipadne diskuse k tomuto tématu ani zbytečná a už vůbec ne
zavádějící.

Antonín Přidal

Přátelé nechápu proč řešite tak složitý problém když si můžete objednat KM ve formě desek z VÚ. Vše je důkladně odzkoušené. Navíc je na to dotace.Celá ta Vaše diskuse je zavadějící a naprosto zbytečna !!!

> Nechce se mi věřit, že díky úhynu téměř poloviny včelstev došlo i k velkému úhynu roztočů...

Možná roztoč má taky nějaké svoje cykly, jeho bilologii podrobně neznáme - viz příspěvky Leoše Dvorského na Optimal konferenci.
Jasně, že zůstaneme bdělí a připraveni okamžitě zasáhout, ale jestli se teď situace nezlomí k horšímu, tak by to mohlo vydržet bez zásahu až do termínů nařízeného léčení.

M. Václavek napsal(a):

> Balení formidolových desek ( dva kusy po 6 Kč ) na včelstvo lze sehnat.
> Avšak já potřebuji letos na léčení svých včeltev 6 takových balení na každé
> včelstvo ( 6 léčení u 6-9 NN včeltev ), abych docílil žádaného efektu.
> Pochybuji, že takové množství jde sehnat s dotací.

Pokud vím, tak žádný limit na množství nakoupeneého léčiva není. Jediná nevýhoda je, že se musí nejprve zaplatit plná cena (20Kč) a dotaci dostane včelař zpět až někdy koncem roku.

Jiří Bořík

najdete ji treba zde

http://www.lvbi.de/dok/varroa-unter-kontrolle.pdf

Lepší je:

http://www.adiz-online.de/online/102422/varroa.pdf

zdenek

Myslím, že mezi větráním z horka a větráním kvůli rozšiřování vůně včelstva
je trochu rozdíl. Včely, které jen větrají, zadeček musí mít nahoru, včely,
které rozšiřují vůni včelstva, jím ještě navíc jakoby kroutí a deformují.
Měly by tím uvolňovat právě pachové žlázky a rozšiřovat tu vůnu do
vzduchu.Tohle dělají včely, když je dlouho otevřený úl, déle než asi půl
hodiny a delší dobu více rámků s plodem a včelami mimo úl, které se právě do
úlu vrátily. Pokud je v těch přidaných rámcích matka, v úlu bez nich vznikne
slabá panika, protože vůně matky se pomalu vytrácí, vrácením rámků se včely
vzruší a následně začnou intenzívně větrat. U nastavků to tolik poznat není,
ale u zadováků to bylo běžné. V druhé polovina práce v zadováku foukaly
včely po dně úlu dozadu vzduch intenzitou naplno puštěného větráku. V horkém
létě, zvláště u zadováků spodní řady, kde se při práci sedělo, to bylo
příjemné osvěžení. Potom takhle větrá třeba roj usazovaný do nového úlu,
roj, který se stahuje do rojáku nebo třeba včelstvo při provádění norského
zimování. Pravděpodobně je toto chování spuštěno změnami intenzity vůně
feromonů ve včelstvu, ať už je důvod jakýkoliv.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 24, 2008 12:54 PM
Subject: Obrana?


> Rád by som sa spýtal, ako si mám vysvetliť, že na letáči je nezvyčajné
> množstvo vcielok zadočkom hore, kridielka pracujú a sú rozrušené.

> Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy.
> Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí
> metodou průměrně stejný.

> Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace (
> hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se

Hm, odpařování kyseliny mravenčí je jinak docela jednoznačný fyzikální jev.
Nejspíš už na to byly sestaveny tabulky, závislost koncentrace par kyseliny
na koncentraci kyseliny ve vodném roztoku, na teplotě i na vlhkosti ve
vzduchu, případně by to mělo jít s určitoz dostatečnou přesností pro léčení
vypočítat. Tím chci říct, že dohadovat se, že možná by stačilo poloviční
ředění, možná ne, nemít možnost přitom aspoň nějak změřit koncentraci
kyseliny v úlu, nevědět předem nic o závislostech rychlosti vypařování
kyseliny na koncentraci a teplotě, nesnažit se to zjistit a odhadovat
účinnost léčení jen podle spadu roztočů a podle toho, že nebyly ztráty matky
je dost amatérské. Každý chemik, který má zkoušku z fyzikální chemie, by to
měl být schopen říct. I když vlastně je to každého věc, jestli léčí účinně
nebo ne.
První pohled na nějaké grafy intenzity odpařování kyseliny mravenčí na
koncentraci kyseliny ve vodném roztoku by ukázaly. že aby byla v úlu
dlouhodobě dostatečná koncentrace par kyseliny na likvidaci varoa a
nepoškozovaly se včely, musí tam být něco, co postupně dávkuje stále novou
kyselinu z nějakého zásobníku někde, kde se ta kyselina odpaří. Takhle jsou
dá se říct vyrobeny formidoly a takhle fungují i úspěšné odpařovače.
Mimochodem lít kyselinu mravenčí při ředění do vody je úplně zbytečné, je to
úplně jedno, jestli se tato kyselina leje do vody nebo voda do kyseliny.
Předpis lít kyselinu do vody platí pro koncentrovanou kyselinu sírovou a
další 1 - 2 silné anorganické kyseliny. Tam se při ředění kyseliny vodou
uvolňuje tolik tepla, že první kapky vody dopadlé na kyselinu se okamžitě
zahřejí nad 100 st C a explozívně vypaří, přičemž kyselinu strhnou s
sebou.Koncentrovaná kyselina sírová litá do vody, aby se naředila třeba z 98
% na polovinu, se zahřeje z běžné teploty na 60 - 80 st C. Při ředění
kyseliny mravenčí žádné pozorovatelné teplo nevzniká a tudíž se může ředit
oběma způsoby.

Jinak pokud já bych chtěl na léčení ušetřit, okopíroval bych formidoly.
Vhodný savý papír na léčení by nejspíš šel sehnat z některých krabic v
supermarketech, když ne rovnou koupit a igelitových sáčků se prodává všude
plno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 24, 2008 9:08 PM
Subject: Re: MV aplikace HCOOH


> Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy.
> Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí
> metodou průměrně stejný.
>
> Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace (
> hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se
> nikdy mi nestalo, že bych přišel o matku při léčení kyselinou mravenčí, ať
> jsem ji aplikoval jakkoli.
>
> Také chci letos vyzkoušet Mitegone. Na podzim se určitě ozvu jak jsem s
> experimenty dopadl.
> Přeji málo roztočů!
>
> S pozdravem...M. Václavek

Podobně lze tuto situaci pozorovat při odpoledním prvním proletu a zorientování mladušek - staré šíří vůni.

Ani u krajových včelstev, kde dochází k největšímu zalétávání, nepozoruji nadměrný spad. V průměru je to jeden až dva roztoči. Podobně jako jeden kolega jež dřive psal, jsem z této situace silně nervozní. Jak píšete loni byla situace jasná a přesto to dopadlo tak, jak dopadlo. Nechce se mi věřit, že díky úhynu téměř poloviny včelstev došlo i k velkému úhynu roztočů. Nechci být špatným prorokem, ale je možné, že se situace nějakým způsobem stabilizovala na únosné míře. Po zkušenostech z předchozích dvou let, možná hledáme roztoče za každým rohem.

najdete ji treba zde

http://www.lvbi.de/dok/varroa-unter-kontrolle.pdf

zdenek napsal(a):
> MV metoda léčení:
> Vaše metoda pane Václavíku je trochu "kostrbatá", ale pokud ji chcete
> vylepšit, podívejte se do německé publikace "Varroa unter Kontrolle", kde
> je vše dobře popsané sice ne s kapesníky, ale s použitím obyčejné žínky na
> mytí nádobí, s umístěním v různých místech v úlu, včetně dávkování, ale
> také s tímto postupem spojených úskalí, a to je m.j. i ztráta matky.
> zdenek
>
>

Formidolová deska objednaná ZO stojí 6 Kč /dotace EU/
_____________________________________________________________

Balení formidolových desek ( dva kusy po 6 Kč ) na včelstvo lze sehnat. Avšak já potřebuji letos na léčení svých včeltev 6 takových balení na každé včelstvo ( 6 léčení u 6-9 NN včeltev ), abych docílil žádaného efektu. Pochybuji, že takové množství jde sehnat s dotací.
To je důvod, proč se Formidolové desky snažím všemožně obejít, neboť z obchodní sítě je to pro mě předražený kus celulózy a igelitu naplnění trochou kyseliny.

Letos potřebuji roztoče ze včeltev pořádně vymýtit. Vloni na podzim se do mých včeltev dostalo plno roztočů, protože se nakazila reinvazí od souseda, kterému všechna včelstva odešla na varroázu.

V časopise Včelařství jsem se dočetl, že potřebujete obnovit včelstva.
> Pokud si vyřídíte všechny náležitosti s převozem, jsem ochoten darovat jedno
> včelstvo i se skleněným úlem, který jsem předváděl ve škole.
> Posílám obrázek.

Dobrý den, mile nás potěšila Vaše nabídka. Nikdy jsme včelstvo nepřeváželi, nevím, jaké papíry jsou zapotřebí a kde se shánějí. Úl by se nám moc hodil pro demonstraci života včel. Blíží se prázdniny, přemýšlím, jak by se k Vám někdo ze školy dostal. Kolega pojede k rodičům na Moravu 3. týden v červenci, bylo by to možné? O jakou se jedná rámkovou míru, abychom mohli včelstvo usadit? Děkuji a s pozdravem V. Halík

Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy. Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí metodou průměrně stejný.

Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace ( hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se nikdy mi nestalo, že bych přišel o matku při léčení kyselinou mravenčí, ať jsem ji aplikoval jakkoli.

Také chci letos vyzkoušet Mitegone. Na podzim se určitě ozvu jak jsem s experimenty dopadl.
Přeji málo roztočů!

S pozdravem...M. Václavek

Pane Václavku a ostatní,
proč se drbete pravou rukou za levým uchem - proč léčit KM tak složitě , nebezpečně, velmi pracně a o polovinu dráž a možná ani ne tak účinné jako Formidolem. Formidolová deska objednaná ZO stojí 6 Kč /dotace EU/ a vy musíte vynaložit na KM 12 Kč, kapesníčky 3 Kč, cestovné a čas při shánění něčeho, co není v obchodech běžné Můžete tak léčit, je to Vaše věc, ale ne všeobecně vhodný a rozumný návod pro včelaře.

MV metoda léčení:
Vaše metoda pane Václavíku je trochu "kostrbatá", ale pokud ji chcete vylepšit, podívejte se do německé publikace "Varroa unter Kontrolle", kde je vše dobře popsané sice ne s kapesníky, ale s použitím obyčejné žínky na mytí nádobí, s umístěním v různých místech v úlu, včetně dávkování, ale také s tímto postupem spojených úskalí, a to je m.j. i ztráta matky.
zdenek

Uvedl jste,že předpokládáte účinnost 50%.Z čeho tak usuzujete?Ze spadlých roztočů na podložce po léčbě?Uveďte prosím ještě a velmi mě to zajímá,jaké jste měl spady po této aplikaci a jaké jste měl přirozené spady mrtvých roztočů před použitm kyseliny v měsíci květnu a červnu.
Děkuji.
P.Zpěvák
Uh.Hradiště

http://www.dokonalezeny.cz/partner-4377

Byl u mě na návštěvě včelař z NSR - léčí kyselinou a aplikuje ji Nassenheimerem. Na to by nebylo nic divného.
Ale on dá nahoru prázdný nástevk, na růmky položí fleec (nebo tak nějak to popsal) a na to dá plný odpařovač. Knot ale prostřihne tak, že jde dát našířku, vyčnívá ven z misky a dotýká se dolní hranou toho filce. Tím se mu to přes něj odpařuje nad celé plodové těleso.
Má Lnagstrothy 19cm.

Jak jsem koupil tak prodávám.

Karel

jak vykrast neci napad....
____________________________________________________________

Pane P. K., určitě Vaše metoda mi byla inspirací, podobně jako metoda G. Liebiga a další jiné. Ale nedá se říci, že je to totéž ( jiné místo aplikace, jiný způsob dávkování, jiný nosič kyseliny:papírové kapesníky......což je pouze z mé hlavy, není to ničí kopie ).

Pokud přesto máte pocit, že jsem ukradl Váš nápad, příště se řiďte anglickým příslovím ,,publish or perish,, ( = publikuj nebo zhyň ) a předběhněte mě svým nápadem.


S pozdravem...M. Václavek

Buď rád a neblbni:-))