78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.69) --- 13. 8. 2008
Re: Barvy (30967)

Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která ....
-----------------------------------------------------------
Vosk nastrouhám a drť rozpustím za studena v ředidle na syntetické laky (terpentýn).
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 8. 2008
Re: Barvy (30967)

Nedovedu si to moc představit, k jakému účelu by bylo třeba prkna natřená
luxolem ještě natřít voskem. Luxol je venkovní nátěr, vosk je vnitřní.
Včelí vosk se za studena rozpouští tuším v toluenu nebo v ředidlech s
vysokým obsahem toluenu, ale nijak zvlášť dobře. Lepší bude asi rozpustit
vosk za tepla, při teplotě aspoň 50 st C. Za tepla by se měl rozpustit ve
všech organických rozpouštědlech, potom při ochlazení záleží na tom, kolik
tam toho vosku je, vznikají potom směsi konzistence tekuté až tuhé vazelíny.
Mírným ohřátím, třeba jen na slunci na teplotu 30 - 40 st C se takové směsi
ztekucují, takže nátěr musí být za mírného tepla. Moc vhodné není používat
na rozpouštění aceton protože má nízkou teplotu varu, okolo 65 st C, vhodný
je toluen nebo xylen jako kvalitní rozpouštědlo a s teplotou varu okolo 110
st C nebo kvůli menší zdravotní nezávadosti technické a lakové benzíny. Z
cenových důvodu bude asi nejvhodnější prakticky libovolné ředidlo asi kromě
těch vyráběných z odpadních ropných surovin a tudíž intenzívně dlouhodobě
páchnoucích. Ředidlo na syntetiku by mohla být dobrá volba.
Jinak ale vosk a luxol jsou vzájemně nesnášenlivé hmoty. Nátěr voskem může
kontrastně odlišit plochy natřené luxolem podle intenzity nátěru nebo
vsakování luxolu do dřeva a vzniklé fleky nebudou už žádným způsobem
opravitelné kromě ohoblování do hloubky. Luxol bych nechal pořádně
proschnout aspoň několik dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 7:19 PM
Subject: Barvy


> Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která jsou již
> natřená Luxolem. Na exkursi u jednoho přítele v severních čechách jsem
> viděl, že nástavky natírá nátěrem z rozpuštěného vosku , ale již si
> nepamatuji , v jakém ředidle.Snad to byla syntetika. Nevíte někdo jaké
> ředidlo to používá, respektive jak na to? Radime, ty jsi odborník na barvy
> , co udělá to ředidlo s cca 2 dny zaschlým Luxolem ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 12. 8. 2008
Barvy

Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která jsou již natřená Luxolem. Na exkursi u jednoho přítele v severních čechách jsem viděl, že nástavky natírá nátěrem z rozpuštěného vosku , ale již si nepamatuji , v jakém ředidle.Snad to byla syntetika. Nevíte někdo jaké ředidlo to používá, respektive jak na to? Radime, ty jsi odborník na barvy , co udělá to ředidlo s cca 2 dny zaschlým Luxolem ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 8. 2008
Re: Moem zimova aj v medniku? (30955) (30957) (30959) (30960) (30961) (30963)

> Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem
> pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním
> nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu
> úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.

Asi ano. Ostatně i v zadováku na 39x24, když se plod přesune do medníku, tak
v pozdním podzimu a na začátku zimy je zimní chumáč sice zavěšen na horních
rámcích, ale většina včel je v mezeře a část včel je taky na rámcích
plodiště. I za prvních mrazů obvykle visí chumel včel do mezery. Teprve po
nějakém týdnu, když vyberou nějaké buňky se zásobami a postoupí nahoru,
visící včely zalezou mezi medníkové rámky do uliček.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 3:11 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
> 15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do
horní
> poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
> prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout
> hladem.
>
> ______________________________________________________________
>
> Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem
> pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním
> nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu
> úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

budo (88.101.60.16) --- 12. 8. 2008
omluva

omlouvam se za zdanlive zcestny prispevek - odpovida na dotaz, ktery jsem vygooglil v teto konferenci a zdal se byti poslednim prispevkem datovanym k cervnu 2004...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

budo (88.101.60.16) --- 12. 8. 2008
uhelon

treba tady:
http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/monofilove-sitoviny-site-do-oken-proti-hmyzu-technicka-sita-uhelon/
... tedy jestli Vas po 4 letech zajima odpoved...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 8. 2008
Re: Moem zimova aj v medniku? (30955) (30957) (30959) (30960) (30961)

Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do horní
poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout hladem.

______________________________________________________________

Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 12. 8. 2008
Re: Srsne a vosy jsou v srpnu skoro vsude (30949)

Mam je ve včelíně již několik let a vcelku s nimi dobře vycházím. V podstatě jsou dva nepříznivé stavy. Když poprvé otevřu dveře a dojde ke změně světelných podmínek, tak vyletí na stráž. Pokud zůstanu minutku schovaný za dvěřmi, tak se zklidní a už si mě nešvímějí. Jednou jsem na to zapoměl a dostal žihadlo. A pak je potmě rozuší světlo z lamby či z baterky.
U alergiků jse to ale vždy problém. Většinou jsou trvale vybaveni nějakými léky, které by mněli v době zvášeného výskytu vos a jiného podobného hmyzu mít vždy u sebe. Ale nelze vyloučit, že reakce je tak prudká, že si léky nestačí aplikovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 8. 2008
Re: Moem zimova aj v medniku? (30955) (30957) (30959) (30960)

Aby zásoby v rámku 39x24 sahaly až k spodní loučce, musí se do jednoho rámku
nacpat 2 - 2,5 - 3 kila zásob. Pokud je v plodišti a v medníku po 10
rámcích, je to 20 - 30 kilo cukru na včelstvo. Možná to je co k čemu v
nastavkových úlech, ale v zadovácích stačí na vyzimování takových 12 -
maximálně 15 kilo. Kdo dával víc, byl potom "cukrář", podstatnou část
prvního vytáčení na jaře tvořil cukr ze zimních zásob. Využít takové
množství přebytečných zásob na jaře k tvorbě oddělků nebo jinak se sice dá,
ale těch zásob nadbývá. Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do horní
poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout hladem.
Udělat to jde u nízkých rámků, 15 cm vysokých, tam připouštím, že optimální
množství zásob stačí k zaplnění po spodní loučku, ale u rámků vysokých 24 cm
to je problém. Možná, pokud by to bylo v medníku 8 rámků 39x24, tam snad s
přihmouřenýma očima by to šlo ne ale pokud tam je 10 nebo 11 rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
> srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará.
> ____________________________________________________________
>
>
> Účel je mít co nejvíce zásob nad chumáčem. Pokud se zakrmí najednou během
> srpna při zimování v jenom prostoru nebo v plodišti převěšeném do medníku,
> zpravidla zásoby včely uloží převážně po stranách místa budoucího zimního
> chumáče, protože z této polohy jsou vytlačeny plodovou plochou. Pokud se
> nad plodem po medobraní nechá prázdný nástavek s soušemi a začne se hned
> krmit, aby se celé plodové těleso nepřesunulo nahoru, včely uloží zásoby
> převážně do horního nástavku ( tedy nad plod ), takže chumáč bude mít
zásob
> dostatek.
>
> ____________________________________________________________
>
> Pokud na stanovišti není
> žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
> málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
> plodem zásoby vybraly.
> ____________________________________________________________
>
>
> Pokud jsou nad plodem slabé věnce medu, je to možné. Pokud je nad plodem
> většina krmiva, není třeba se toho obávat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 8. 2008
Re: Moem zimova aj v medniku? (30955) (30957) (30959)

Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará.
____________________________________________________________


Účel je mít co nejvíce zásob nad chumáčem. Pokud se zakrmí najednou během srpna při zimování v jenom prostoru nebo v plodišti převěšeném do medníku, zpravidla zásoby včely uloží převážně po stranách místa budoucího zimního chumáče, protože z této polohy jsou vytlačeny plodovou plochou. Pokud se nad plodem po medobraní nechá prázdný nástavek s soušemi a začne se hned krmit, aby se celé plodové těleso nepřesunulo nahoru, včely uloží zásoby převážně do horního nástavku ( tedy nad plod ), takže chumáč bude mít zásob dostatek.

____________________________________________________________

Pokud na stanovišti není
žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
plodem zásoby vybraly.
____________________________________________________________


Pokud jsou nad plodem slabé věnce medu, je to možné. Pokud je nad plodem většina krmiva, není třeba se toho obávat.


S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 8. 2008
Re: Moem zimova aj v medniku? (30955) (30957)

uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra
> nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření
> chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by
> zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít
> mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k

Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará. Pokud na stanovišti není
žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
plodem zásoby vybraly. Kritický je potom teplý říjen a listopad. Souvisí
to ale taky s rozměrem rámku a s dalšími věcmi, někdy to nedělá v zimě
problémy, někdy ano. Je to problém spíše kratších rámků na teplou stavbu.
Nicméně tuto věc je nutné sledovat a v některých úlech je vůbec nejlepší
řešení prostě pár kilo v teplých dnech září a začátku října doplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 12:46 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Do konce měsíce zakrmte na plnou dávku ( 15 kg ). Včely by měli zásoby
> uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra
> nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření
> chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by
> zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít
> mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k
> dolní loučce, jinak by hrozilo nepřejití chumáče nahoru za zásobami. Pokud
> to splnit nelze, doporučuji včelstva klasicky zazimovat v jenom patře nebo
> ( nechcete-li zužovat ) jako p. Turčáni: plodiště převěste do horního
patra
> a opět zazimujte klasicky...dvou-etapové krmení = dokrmení půlky dávky v
> září.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 8. 2008
Re: Moem zimova aj v medniku? (30955)

Nevím, v jakém to je úlu.
V zadovácích s rámky 39x24 já automaticky vyberu z medníku rámky s poslední
snůškou, vyhodím mřížku a do medníku přesunu rámky z plodiště s plodem a
matkou, přirozeně hlavně ty kvalitní. Je to sice pracné, ale včely potom
automaticky sedí na zimu v medníku. Možná tak jedny ze 100 se přestěhují
zpátky do plodiště. Není to ale bezpodmínečně nutné, je to možné provést v
době, kdy je zakrmena polovina, dvě třetiny zimních zásob a náchylnost ke
slídění a loupeži už při práci ve včelstvech tolik neobtěžuje, ( je kratší
den a je chladněji).. Klidně je to možné provést i kdykoliv v září, říjnu i
později, pokud včely sedí v plodišti a zásoby jsou nad nimi v medníku, vzít
jeden - 3 rámky s posledním plodem a matkou a přemístit je z plodiště nahoru
do medníku mezi plásty se zásobami. Takhle pozdě je potom ale nutné zkrmit
dalších 1 - 4 kila cukru, aby se doplnily zásoby v rámcích přemístěných
nahoru, protože za mrazu budou včely sedět právě na těchto rámcích a žít z
zásob na nich. Tam je ale problém, že takhle pozdě je už dost chladno,
takže z některých krmítek už včely cukr neodebírají. Kdysi strašně dávno,
když jsem to ještě v zadovácích nedělal, myslím, že tak polovina, 2/3
včelstev přešla sama nahoru do medníku, ostatní měly v zimě občas problémy.
V nastavcích to je jednodušší, mřížka je obvykle na dvou nastavcích s rámky
39x24, takže vyberu medníkový nastavek nad mřížkou a zruším ho a zbytek
nechám tak Maximálně v horním plodištním nastavku vyberu problémové rámky a
místo nich dám kvalitní. Ale co se týká nastavců, si nejsem zkušenostmi zas
tak moc jistý.
Jinak podle mého názoru je pro včely v zimě nepropustná ani tolik vyšší
mezera mezi rámky než těch 8 milimetrů, ale hlavně souvislé pásy buněk
nenaplněných zásobami. Párkrát jsem v zimě za mrazu, jednou byl dokonce
mráz - 15 st C, připojoval v zadováku oddělek ke včelstvu. Rámek po rámku
se včelami jsem vyndával z oddělku a strkal do plodiště pod zimující
včelstvo v medníku. Mezi rámky v plodišti a medníku byla mezera tak 3, s pro
hnutými loučkami 4 centimetry. Stačily dvě tři minuty v úlu, zimní chumáč z
oddělku se natáhl o několik centimetrů nahoru nad loučky, zimní chumáč
včelstva se prodloužil dolů a vylezl mezi rámky medníku a během pár minut se
obě včelstva za mírného hučení spojila. Problém je podle mně tehdy, když se
včelstvo usadí dole, nad plod do dolních rámků natáhne 3 - 5 kilo zásob a
zbytek, 10 - 15 kilo usadí pod strůpek do horní poloviny horních rámků. V
polovině prosince, jak začnou mrazy, má dole včelstvo takových 1 - 2 kilo
zásob, které během mrazů spotřebuje, ale přes pás prázdných buněk v spodní
polovině horních rámků nemá šanci se přesunout na zásoby nahoře. Pokud je ve
správnou dobu, když už dobírají spodní zásoby, +- týden, 14 dní obleva,
včely se přesunou na zásoby v horních rámcích, často ale se ztrátou, část
včel uhyne hladem. V nástavcích včelstvo usazené dole hyne méně často,
protože tam je zvykem dávat na úl více cukru, tudíž i když včelstvo sedí
úplně vespod, zásoby shora mohou sahat až ke včelstvu nebo jenom s malou
mezírkou, takže včelstvo na ně může přejít i za mrazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 9:14 AM
Subject: Moem zimova aj v medniku?


> Kolegovia včelári,
> rád by som Vás poprosil o radu:
> Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to
silné
> včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka
prejde
> hore a može klasť aj do mednika.
> Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
> Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a
> chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné
> včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 8. 2008
Re: Možem zimovať aj v medniku? (30955)

Do konce měsíce zakrmte na plnou dávku ( 15 kg ). Včely by měli zásoby uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k dolní loučce, jinak by hrozilo nepřejití chumáče nahoru za zásobami. Pokud to splnit nelze, doporučuji včelstva klasicky zazimovat v jenom patře nebo ( nechcete-li zužovat ) jako p. Turčáni: plodiště převěste do horního patra a opět zazimujte klasicky...dvou-etapové krmení = dokrmení půlky dávky v září.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 8. 2008
Re: (30953)

O ty kvalitní včeličky přijdeš tak jak tak neb teprve teď vychovávají zimní generaci. Včely ukládají zásoby vždy nad plod a plodují dole tak je to v pořádku v podletí Postupem zimy se dostanou na horu a na jaře se toto pak opakuje plod se posouvá dole a zásoby mají nad sebou Jen by nad nimi neměly zůstat prázdné rámy na zimu To platí pro nástavkové úly které však mají mezi nástavky správnou mezeru mezi patry, To je nejvýše 10mm, jinak by nastal problém. Včely připraví zimní hrozen podle nejmenšího profilu tak aby měly tvar koule výška pak nemá téměř žádný vliv

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 12.8.2008 09:12:50
> ----------------------------------------
> Kolegovia včelári,
> rád by som Vás poprosil o radu:
> Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné
> včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde
> hore a može klasť aj do mednika.
> Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
> Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a
> chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné
> včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 12. 8. 2008
Možem zimovať aj v medniku?

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 12. 8. 2008

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 12. 8. 2008

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942) (30943) (30947) (30948) (30950)

Určení optimálního počtu včelstev podle toho, co v lese roste je orientační.
Odhad se potom musí potvrdit několika lety včelaření, aby se vyloučil vliv
kolísání počasí, nebo třeba toho, že někde v doletu zrovna někdo vykácí pár
hektarů lesa a na pasekách se se na pár let rozroste kvetoucí buřeň, než to
zase zaroste mladými stromky. Jsou stanoviště, která medují nejlépe, když
jsou vlhké roky a stanoviště, která naopak medují nejlépe, když je víc
sucho. Vliv má dost věcí. Nebo třeba někde vznikne pár hektarová oblast,
kde se vyhlásí nějaká přírodní rezervace nebo kde se snaží hospodařit více
přírodním způsobem. Kolikrát se stává, že včelaři "naperou" vysoké počty
včelstev na zahrady, sice ty zahrady jsou blízko u lesa, ale včelstev je tam
na ten les strašně moc, zatímco o pár kilometrů dál třeba nějaká členitá
oblast třeba jen 500 x 600 metrů nebyla přeměněna v pole, je tam les a
nejsou tam žádná včelstva. 500 x 600 metrů je zhruba 30 hektarů lesa a pokud
je to jen trochu vhodný les, bývá tam snůšky pro nějakou desítku včelstev
dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942) (30943) (30947) (30948) (30950)

Pokud nemá někdo o kilometr dál třeba 30 včelstev, pak je nějaké zkoušení
dost zbytečné, včelstva výsledky zkreslí, případně stačí se zeptat. Krajina
notoricky známá jako dobrá pro včely bude v současné době s největší
pravděpodobností převčelená. Zase obecně nejen v polích, kde je řepka, ale i
v lese je obvykle největší nabídka sladiny v květnu, horší v červnu, ještě
horší v červenci a nejhorší z produkčních měsíců v srpnu. Dříve bývalo
považováno za normální stanoviště, kde byla poslední pravidelná snůška
vytáčená tak v polovině srpna, krmilo se teprve až potom. Dneska se začíná
považovat pomalu za běžné, když je poslední snůška v polovině července a za
normální taková stanoviště, kde se po polovině července musí včelstva
automaticky krmit, jinak by po odebrání medu trpěla hladem. Já myslím, že i
toto je důvod, proč se propaguje včasné krmení a zpracování zásob na zimu,
na mnoha stanovištích by bez krmení v té době včely měly hlad. Dříve bylo
zhruba 20 včelstev v zadovácích horní limit počtu včelstev pro zaměstnaného
včelaře, více prostě po práci nemohl stihnout obhospodařovat. Bylo potom
typické, že v zadovácích byla na stanovišti v květnu a červnu
několikanásobně krát větší nabídka sladiny než mohly taková včelstva využít,
v červenci a srpnu se to vyrovnávalo. Dneska takový včelař "nadělá" a
obhospodařuje v nástavcích klidně několik desítek takových včelstev, ostatně
nic jiného mu nezbývá, pokud si má prodejem medu přilepšit. Průměrné výnosy
se sice zvýšily, ale reálná cena medu klesla tolik, že za med ze stovky
včelstev dneska dostane reálně zhruba stejné množství peněz jako dříve
včelař dostal za 10x menší množství medu z 20 zadováků. Včelstva potom v
nastavcích plně využijí velkou květnovou nabídku, v červnu vyberou v okolí
kdeco, co nabízí sladinu a v červenci už jen paběrkují, případně trpí
hladem. Že jsou potom taková stanoviště převčelená, jaksi včelaře ani
nenapadne, díky květnu má větší průměr výnosu medu na úl než kdysi v
zadováku. Akorát se změnilo složení medu, jak dříve převládal ve snůšce
obvykle tmavý a chutný med z červencové, srpnové a částečně ještě červnové
snůšky, dneska převládají květové světlé medy a tmavý med se pomalu stává
raritou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 11. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942) (30943) (30947) (30948)

Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a polostín. Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost ukáže brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal bych podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I z 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v průseku pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím to a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy snil a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní expozice bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na rozdíl od ukecaných teoretiků.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 8. 2008
Srsne a vosy jsou v srpnu skoro vsude

Umrela na bodnuti srsnem. Pozor na to alergici!

http://www.novinky.cz/clanek/146917-zena-zemrela-po-bodnuti-srsni.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942) (30943) (30947)

Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd, aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na obdiv všem kdo jdou kolem toho lesa.
---------------------------------------------------------------

... a k tomu všetkému prístupný zdroj čistej vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942) (30943)

Odborné knihy říkají, že jedno včelstvo spotřebuje za rok asi 90 kg sladiny
a
20 - 30 kg pylu. Za rok, to je asi od dubna po září, takže denně musí jedno
včelstvo jen pro sebe přinést v průměru asi půl kilogramy sladiny a nějakou
desetinu kila pylu. Teprve to, co donese navíc, jsou zásoby medu, které
potom může včelař včelám vybrat. V předjaří a na jaře včelstvo létá kvůli
nízkým teplotám do vzdálenosti 100 - 500 metrů, v létě až na několik
kilometrů, ale plně využitelné zdroje sladiny jsou do vzdálenosti kilometru
až dvou kilometrů od stanoviště včelstva. Z toho vyplývá, že v tom lese do
určitého okruhu od včelstva zdroje být musí, a to hlavně květy, medovice je
zdroj příliš nárazový a nestejnoměrný a týká se jen sladiny. A květena taky
musí být tvořena množstvím rostlin a dřevin, které kvetou postupně od
předjaří do srpna a září, aby byl jakž takž přínos sladiny a pylu stálý tak,
jak to včely potřebují. Tady se dostáváme na úživnost stanoviště. Pokud má
včelař malý počet včelstev, může být úživnost stanoviště dobrá, pokud počet
včelstev třeba zdvojnásobí, zečtyrnásobí, nemusí úživnost stejného
stanoviště stačit. Včelař má včely kvůli snůškám, to jsou obvykle krátká
období, týden, 14 dní, kdy kvete nějaká včelařská rostlina, které je v okolí
včelstev hodně. V té době přináší včelstvo až několik kilogramů sladiny
denně. Úživnost stanoviště se naopak projeví v době mezi snůškama, kdy zdroj
sladiny je jenom onen průměrný mix právě kvetoucích různých rostlin. Pokud
je stanoviště na svou úživnost převčeleno, včely mimo snůšku pravidelně
nedonáší ani zdaleka tolik, kolik spotřebují a med nashromážděný za
snůškového období ubývá. Případně pokud včelař med vybral, včely trpí hladem
a neplodují, takže rychle slábnou. Včelař, aby včely udržel a získal zároveň
med, med sice může vybrat, ale včely potom musí krmit cukrem. A to je velký
problém, jednak to spotřebuje množství času, jednak je problém zabránit, aby
se cukr nedostal do medu. Na dostatečně úživném stanovišti naopak nasbírané
medné zásoby po ukončení snůšky neubývají, nebo jen velice pomalu a pokud
včelař med vybral, včelstvo je schopno se ze stanoviště i nadále uživit a
pomalu hromadit další zásoby. Snad kromě dlouhodobého deštivého období nebo
něčeho podobného, tak jednou za 4 - 5 roků. Takže tady je hlavní zásada a to
přizpůsobit počet chovaných včelstev úživnosti stanoviště. Například
"průmyslové" husté smrkové monokultury, kde pod stromy je jen jehličí, je
pro včely poušť. Ale pokud by tam byly nějaké lesní průseky a cesty, kde by
se dalo počítat s nějakými kvetoucími rostlinami, případně je tam vysadit,
mohly by tam mít trvalé stanoviště řekněme dvě včelstva, za předpokladu, že
by v okruhu tak dvou kilometrů žádná jiná včelstva nebyla. Dvě včelstva už
stačí vyproduvat med tak pro rodinu. Hospodářský les, kde by vedle sebe
byly v nějaké mozaice husté smrkové monokultury a husté listnaté lesy, sem
tam doplněné nějakou pasekou, tam by se mohlo uživit 5 - 10, možná 20
včelstev. Nějaké neobhospodařované lesy, třeba v rezervacích nebo ve
vojenských prostorech, kde bývá pod stromy nedotčené bylinné hodně kvetoucí
patro, případně různé pralesy, kde je plno polomů zarostlých spoustou
kvetoucích rostlin, tam by se mohlo uživit na jednom místě i několik desítek
včelstev. Případně mít možnost bez omezení určovat, co na nejméně několika
hektarech lesa nasadit, mohl by to být přímo les pro včelaře, to znamená
les, kde by podstatnou část stromů tvořily včelařské stromy. 500 metrů nad
mořem, to by u nás byly hlavně javory kleny, lípy velkolisté a malolisté,
možná nějaké jírovce maďaly, případně nějaké včelařské exoty. A těsně kolem
stanoviště včelstev dřeviny pro předjaří, ptačí třešeň, javor mléč, olše,
bříza, vrba, jíva, osika, líska.... Takový les by asi po 20 letech po
zasázení, kdy by stromy poprvé rozkvetly, začal produkovat pomocí včel med a
produkoval by ho každý rok po dalších 60 - 80 let, dokud by stromy nedosáhly
zralosti ke kácení.
Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné
přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd,
aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby
byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na
odiv všem kdo jdou kolem toho lesa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 10, 2008 10:32 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách
> maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes.
> Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát
> za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na
> úlech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (jiný) (83.240.107.50) --- 11. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942)

Zkus ty lesy trochu popsat. Jehličnaté, listnaté, smíšené a hlavně podrost (co kromě stromů v lese roste za rostliny).
Rozhodně velké výnosy čekat nelze a včelaření bude rozhodně komplikované. Jde o pomalejší rozvoj na jaře a problémy s tvorbou oddělků a chovem matek.
Včely si sice vždycky najdou nějakou jívu, břízu, vrbu na pyl, ale jak potom není nektar pro rozvoj, tak je to špatné. Takové stanoviště ti rozhodně nikdo nebude závidět. Loukám, mýtinám a paloukům v doletu musí odpovídat počet včelstev, protože jinak budou živořit a o loupeže nebude nouze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (78.98.247.3) --- 10. 8. 2008
Re: Stropní krmítko, plastové rámky (6635) (30907)

sorry,
http://eshop.a-jeto.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (78.98.247.3) --- 10. 8. 2008
Re: Stropní krmítko, plastové rámky (6635) (30907)

sorry,
http://eshop.a-jeto.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 10. 8. 2008
Re: Včely v hlubokém lese (30942)

Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes. Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na úlech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V8 (85.70.83.69) --- 9. 8. 2008
Včely v hlubokém lese

Buďte zdrávi přátelé,

zdědil jsem pár hektarů lesa, který je situován zhruba v 500 metrech nad mořem a v okolí pár km není žádná louka nebo obydlí, prostě jen les. Budou mít včely dostatek potravy z medovice během roku? Je vhodné je do tohoto prostředí umístit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 8. 2008
,,Máme hosty,, - E. Báchor

http://www.rozhlas.cz/pardubice/mamehosty/_zprava/476648

Pořad Českého rozhlasu Pardubice ,,Máme hosty,, se včelařskou tématiku.
Pardubický včelař Evžen Báchor hovořil o problémech, která v letošním roce postihla včelařství. Další části pořadu byly věnovány životu včel a včelím produktům.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 8. 8. 2008
Re: ČMCHS - rEGISTRACE V ÚSTŘEDNÍ EVIDENCI. (30937)

Já sem to dneska ofotil asi pětkrát a podepsané.Poslal sem to paní Čížkové a snad to bude stačit.Skener nemám a ta fotka se dá taky vytisknout pro založení.
Zdraví Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nev?m (30922) (30925) (30926) (30927) (30928) (30934)

Te citát jsem napsal já a vážně nikdy jsem ani nepřemýšlel ,že by to mělo vadit Jen pečlivě dbám aby všechny pylové zásoby zůstaly v úlu a ono ani není dost dobře možné aby v plodišti zůstaly nezaplodované plásty Dnes kdy se nástavky mezistěn podstavují pod stávající matka ho musí za sezonu zaplodovat když se jí v tom zbytečně nevrtám a jen v půli července již upravím plodiště na zimu dnes již tento problém pak nemusím vůbec řešit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tak nev?m
> Datum: 08.8.2008 07:59:21
> ----------------------------------------
> KALA:
> Základní moje reakce byla na větu:
> Cituji z příspěvku přítele kaji:
> "...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s
> tím
> nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."
> ---------------
> Ale tohle jsem snad neřekl, natož napsal. :-)
>
> Ale když jsme u toho jak a co se světlým dílem a zimováním.
> Tak něco z mých malých zkušenosti:
>
> U NN systému jsem se postupně dopracoval k narušení doporučení klasické
> literatury o škodlivosti panenského díla v zimovišti.
>
> A když jsem vytočil na konci července med, tak jsem vytřídil dílo. Hlavně
> to vytočené světlejší ve kterém bylo hodně pylu jsem prokombinoval s dílem
> ze spodního nástavku. Tam jsme si oblíbil pylové desky v panenském díle.
> Dospodu jsem při jarním rozšiřování dával nástavek, který měl hodně
> stavebních rámků, aby trubčina držela matku dole, mezistěny atd. (jen tak
> mimochodem, samotná trubčina na to nestačí, matka ji někdy nechávala
> nezakladenou).
> A takový nástavek, kde uprostřed byly ob rámek nedostavěné rámky jsem dal
> nad plod a začal krmit.Pokud se to povedlo, včely to zanesly sladinou a
> dostavěly.
> V rozporu s literaturou - tentokráte nástavkovou - moje včely často v
> horním nástavku plodovaly. Žádná krmná komora se nekonala. A vzhledem k
> nízké výšce 15cm jsme zpočátku trnul strachy, zda vyzimují a budou mít nad
> s sebou dost zásob. Rozumné včely, pokud měly v úle dost zásob si je
> natahaly nahoru.
> Párkrát mi včely uhynuly hlady nad zásobami, ale bez ohledu na barvu díla.
> Spíš dle mě měla vliv malá síla včelstva, pravděpodobně dlouhé plodování ,
> proplodování zásob a při malé síle si nebyly schopny už nanosit nahoru. Ale
> to jsou jen domněnky, šlo jen o ojedinělé případy.
> A tohle mi v NN fungovalo.
>
> Když jsem přecházel ve větším a hodně rozšiřoval na Langstrotha 232mm, tak
> jsem si ale s tím hned nabil hubu. Byla to sice tvrdá zima - ta poslední
> zima co byla zimou - od listopadu do února nepolevily mrazy. A některá
> včelstva - nově utvořená a slabá nepřešla nahoru. První hynula už před
> vánoci.
> Tu zimu jsme měl daleko lepší výsledky u nových včelstev v jednom nástavku.
> Zajímavé je, že následující teplé zimy byly špatné pro jednonástavkové
> oddělky a ty měly větší ztráty.
>
> U normálních několikaletých včelstev jsme zkoušel do horního nástavku dávat
> před krmením nedostavěné mezistěny. Pár kousků na střídačku ve středu.
> Podle tradic a doporučení by to mělo matku udržet pod tímto nástavkem,
> protože by se jí v srpnu nemělo chtít do panenského díla klást. Nevýraznou
> většinou tomu tak bylo.
>
> Proč říkám bylo. U standardních včelstev machruji s nástavky už jen na
> jaře. Pak jen odebírám horní při medobraní. Pokud je po prvním vytáčení
> vracím, většinou ano, tak je třídím tak, že už další vytáčení být nemusí a
> mohly by na tom zimovat.
> Někdy čtu doporučení o tom, že vytočené nástavky dáváme dolů a matku to
> přitáhne a ploduje dole. Nevím jestli přitáhne matku dolů dílo po vytočení,
> nebo dostatek prostoru atd. Ale nahoru nad věnec, pokud je dostatečně
> silný, včelstvo taktéž a dole vhodné dílo, tak málokdy.
>
> Takže nedostatek času a čtení knihy Liebig - Včelaříme jednoduše - mě
> přivedlo k tomu, že to včelám moc nerozvracím dříve tolik oblíbenou rotací
> nástavků.
> Proto jsem se zájmem četl na netu protimorovou metodu LBV.
> Teoreticky je to jasné. Ale vím o dost úskalích.
>
> Tak a jdu makat na štědrého a velkorysého chlebodárce.       :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 8. 2008
Re: ČMCHS - rEGISTRACE V ÚSTŘEDNÍ EVIDENCI. (30937)

Ano, je to možné. Jako příloha mailu. Pokud ale na oskenovaném dokumentu
nebude podpis včelaře (například to za něj posílá jednatel), mělo by tam u
podpisu funkcionáře být i razítko. V případě nejasností je možná telefonická
domluva, ta paní co to tam má na starosti je velmi ochotná a vstřícná.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 08, 2008 1:42 PM
Subject: ČMCHS - rEGISTRACE V ÚSTŘEDNÍ EVIDENCI.


Je možné odeslat dokument o počtu včelstev do ústřední evidence e-mailem,
posíláte to někdo tak díky za odpověďi.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 8. 8. 2008
ČMCHS - rEGISTRACE V ÚSTŘEDNÍ EVIDENCI.

Je možné odeslat dokument o počtu včelstev do ústřední evidence e-mailem, posíláte to někdo tak díky za odpověďi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 8. 2008
Re: ,... (30935)

> rojová a nultá matka nebere rozdíl, klade kde může ale začíná od
> nejstarších,ale klidne zaklade i zpoloviny vytaženou mezis. stim že je
> jasné že ji do táhnou ,ale to jen do plného léta,holt nový kostě dobře
> mete,starší matky to neudělaj ,velice často obsadí tři čtyři tmavé rámky
> nad sebou a s tim pocita do zimy....ale pokud je dáte napřeskáčku tmavej
> světlej tak ty ve středu z nutnosti zaklade taky,pro včely je poloha pylu
> podstatná a určující pro to, jak a kde budou zimovat....

Jo, myslím, že takhle nějak to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 08, 2008 10:26 AM
Subject: ,...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 8. 8. 2008
,...

rojová a nultá matka nebere rozdíl, klade kde může ale začíná od nejstarších,ale klidne zaklade i zpoloviny vytaženou mezis. stim že je jasné že ji do táhnou ,ale to jen do plného léta,holt nový kostě dobře mete,starší matky to neudělaj ,velice často obsadí tři čtyři tmavé rámky nad sebou a s tim pocita do zimy....ale pokud je dáte napřeskáčku tmavej světlej tak ty ve středu z nutnosti zaklade taky,pro včely je poloha pylu podstatná a určující pro to, jak a kde budou zimovat...

nekdo tu zminil venec zásob(zužuje uličky nad plodištěm),tento je pro matku stropem a pokud ho maji včely celoročně nikdy nebudete potřebovat mřížku,mám názor že tento věnec je potřeba mít ve včelstvech celoročně,naproti tomu naše zásahy to někdy neumožnují,mednou komoru naplníte stejne jak medník až se obalí plodiste zásobama a věnci,dokrmuji po medobraní po dvou flaskách dokud tam nejsou právě tyto věnce,jak to už jen cucaj a ul mají nabouchanej tak jim to seberu poprve,pak sem si jist tim ze mají na leto fakt dost zasob ,následuje první pylová snuška,před koncem léta dostanou další flašky(vždy 2) a to tolik dokud to odebíraj svižně na zimní zásoby,jak to už jen cucaj ul nabouchanej tak jim to seberu podruhé,druhá pylová snůška,ve velke většině jim stačí jen dvě flašky,většinou jdou do zimy mezi 12-22kg,s tím že pokud,oddělek nesebral na zásoby min 12KG ,tak ho do zimy nepouštím....
P.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922) (30925) (30926) (30927) (30928)

KALA:
Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."
---------------
Ale tohle jsem snad neřekl, natož napsal. :-)

Ale když jsme u toho jak a co se světlým dílem a zimováním.
Tak něco z mých malých zkušenosti:

U NN systému jsem se postupně dopracoval k narušení doporučení klasické literatury o škodlivosti panenského díla v zimovišti.

A když jsem vytočil na konci července med, tak jsem vytřídil dílo. Hlavně to vytočené světlejší ve kterém bylo hodně pylu jsem prokombinoval s dílem ze spodního nástavku. Tam jsme si oblíbil pylové desky v panenském díle. Dospodu jsem při jarním rozšiřování dával nástavek, který měl hodně stavebních rámků, aby trubčina držela matku dole, mezistěny atd. (jen tak mimochodem, samotná trubčina na to nestačí, matka ji někdy nechávala nezakladenou).
A takový nástavek, kde uprostřed byly ob rámek nedostavěné rámky jsem dal nad plod a začal krmit.Pokud se to povedlo, včely to zanesly sladinou a dostavěly.
V rozporu s literaturou - tentokráte nástavkovou - moje včely často v horním nástavku plodovaly. Žádná krmná komora se nekonala. A vzhledem k nízké výšce 15cm jsme zpočátku trnul strachy, zda vyzimují a budou mít nad s sebou dost zásob. Rozumné včely, pokud měly v úle dost zásob si je natahaly nahoru.
Párkrát mi včely uhynuly hlady nad zásobami, ale bez ohledu na barvu díla. Spíš dle mě měla vliv malá síla včelstva, pravděpodobně dlouhé plodování , proplodování zásob a při malé síle si nebyly schopny už nanosit nahoru. Ale to jsou jen domněnky, šlo jen o ojedinělé případy.
A tohle mi v NN fungovalo.

Když jsem přecházel ve větším a hodně rozšiřoval na Langstrotha 232mm, tak jsem si ale s tím hned nabil hubu. Byla to sice tvrdá zima - ta poslední zima co byla zimou - od listopadu do února nepolevily mrazy. A některá včelstva - nově utvořená a slabá nepřešla nahoru. První hynula už před vánoci.
Tu zimu jsme měl daleko lepší výsledky u nových včelstev v jednom nástavku.
Zajímavé je, že následující teplé zimy byly špatné pro jednonástavkové oddělky a ty měly větší ztráty.

U normálních několikaletých včelstev jsme zkoušel do horního nástavku dávat před krmením nedostavěné mezistěny. Pár kousků na střídačku ve středu. Podle tradic a doporučení by to mělo matku udržet pod tímto nástavkem, protože by se jí v srpnu nemělo chtít do panenského díla klást. Nevýraznou většinou tomu tak bylo.

Proč říkám bylo. U standardních včelstev machruji s nástavky už jen na jaře. Pak jen odebírám horní při medobraní. Pokud je po prvním vytáčení vracím, většinou ano, tak je třídím tak, že už další vytáčení být nemusí a mohly by na tom zimovat.
Někdy čtu doporučení o tom, že vytočené nástavky dáváme dolů a matku to přitáhne a ploduje dole. Nevím jestli přitáhne matku dolů dílo po vytočení, nebo dostatek prostoru atd. Ale nahoru nad věnec, pokud je dostatečně silný, včelstvo taktéž a dole vhodné dílo, tak málokdy.

Takže nedostatek času a čtení knihy Liebig - Včelaříme jednoduše - mě přivedlo k tomu, že to včelám moc nerozvracím dříve tolik oblíbenou rotací nástavků.
Proto jsem se zájmem četl na netu protimorovou metodu LBV.
Teoreticky je to jasné. Ale vím o dost úskalích.

Tak a jdu makat na štědrého a velkorysého chlebodárce. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

james (203.101.126.80) --- 8. 8. 2008
free patent searching site (20738) (20758) (20763) (20780) (20783) (20789) (20792) (20800) (20801) (20805) (20808) (20811)

I saw http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=20811&reply=20811&(20738)%20(20758)%20(20763)%20(20780)%20(20783)%20(20789)%20(20792)%20(20800)%20(20801)%20(20805)%20(20808) and wanted to mention a useful site: http://www.FreePatentsOnline.com

It provides free patent searching, free PDF downloading, allows annoting documents and sharing them, and free alerts for new documents.

If you have a spot, a link to let your users know abou the site would be great.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922) (30925) (30926) (30927) (30928) (30929)

Rád bych věděl, jak se to dnes řeší bez uspořádávání rámků na zimu, jak kdys v Budečských úlech oproti dnešku bez přehazování. To by mne opravdu zajímalo jak s přehazováním díla včela lehko vypořádá. Pravidelně vyzimované včely má jen ten, kdo má štěstí a nebo je navíc i precizní právě v tomto uspořádávání, vedle léčení VD.

..........
R.Polášek:>Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922) (30925) (30926) (30927) (30928) (30929) (30930)

Tak to jsem tak určitě neformuloval. Nad plodištěm má být pouze vhodný medný věnec.(popř. medná komora - tj rozdíl od krmné komory známé např. při komorování najaře) Všude jinde se dá použít rozškrábaný nezaplodovaný zavíčkovaný plást jako krmítko a krmení, (vedle, pod) ale nad v mém úlu nikdy.

.........
J.Kala:>Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: Tak nevím (30922) (30925) (30926) (30927) (30928) (30929)

Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.
Ale navodit režim "podobný norskému zimování", tedy s mezistěnami? Tedy v
kombinaci mezistěn s dalšími cca 15 až 20 již vystavěnými tmavšími plásty?
To si pro toto období nejsem jist a nepouštěl bych se do toho.
Záleží na mnoha okolnostech. Ale já nepsal o mezistěnách. I když se mi také
několikrát stalo, že včelstvo vystavělo kompletně divočinu v říjnu mezi
první a druhou fumigaci ( v místě, kde před fumigaci byl jedenáctý plást).
Nebyly zúženy, jen asi měly chuť stavět i v tak neobvyklou dobu.

Problém zní: lze matku "donutit" zaklást panenské plásty plodem......., to
bylo to, co jsem chtěl vědět.
J.Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, August 07, 2008 11:34 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Tak nevím

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922) (30925) (30926) (30927) (30928)

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 07, 2008 9:49 PM
Subject: RE: Tak nevím

Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: Tak nevím (30922) (30925) (30926) (30927)

Ano. Bordel v tom je. Děláme si ho sami mezi sebou. Je totiž přímo
charakteristické pro tuto konferenci, že přispěvatelé nečtou nejen to, na co
hodlají reagovat, mnozí si ani po sobě nepřečtou co napsali, jiní odvedou
téma na úplně jiný problém. A pak se vzájemně napadají a urážejí.
Mne neurazilo, že jsem míň než začátečník - svým způsobem je to pravda.
Včelařím už více než cca 25 roků a je stále více toho, o čem vím, že to
nevím. A nestydím se zeptat. O každé své reakci do konference důkladně
rozmýšlím.
Ale také přemýšlím o reakcích na příspěvky mé i jiných. Hledám v nich
poučení, protože to je základní smysl konference. A tak mohu i mnohým
poděkovat, že významně přispěli k mému včelařskému vzdělání.


Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922) (30925) (30926)

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal: "Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922) (30925)

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom trochu bordel???? V červenci nebylo ideální počasí, matky se oplodňovaly pomalu a mizerně uteplené odělky spíše ubývaly než přibývaly a pak je to jedno k druhému. Prostě musíme jet podle přírody a učit se učit se atd. Ale tím už oblboval svět někdo jiný. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.59) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922)

Stonjek:
... Proč někdo, když chce rozšiřovat, všechny plásty vytaví, je mi též velkou neznámou. ....
-----
Já to zase chápu. A z těch včelstev co mi uhynula jsem taky naprostou většinu plástů zlikvidoval.
Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč.

Faktem je, že oddělky co dělám, dělám ze dvou plástů a vše ostatní si většinou musí vystavět. Jen někdy je posílím. Nerad převážím dílo ze stanoviště na stanoviště. A nemyslím, že to včely nějak omezuje. Takto vytvořené oddělky se druhý rok rozvíjejí docela dobře.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím (30922)

Já bych to komentoval, že tady chov výhradně silných včelstev v nastavcích
se obrací proti včelařům. Včelař zvyklý včelařit nástavkově nemá zkušenosti
s prací s takovými slabými včelstvy nebo oddělky v tuto dobu, pracuje s nimi
jako se silnými a vytváří chyby. Jindy, když o včelstva nebyla nouze, se
takové slabé oddělky rovnou rušily jako slaboši nebo se maximálně použili
před zimou jako zdroj matek. Nyní je potřeba i takové slabé oddělky
zazimovat, jenže to se nástavkářům často nedaří, zatímco včelaři v
zadovácích by taková slabá včelstva zimovali bez problémů.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: no to snad ne...

A co se týká sucha, já myslím, že pro včely sucho nijak omezující není.
Pokud je počasí takové, že je vždy ráno rosa. Přirozeně pokud to je nějaký
kamenitý úhor na vrcholu kopce, kde po nějaké době bez deště všechno
zežloutne a zvadne, to je věc jiná. Ale kde je rostlinstvo ještě mnohem více
zelené než hnědé, tam si myslím není problém. Letos je vláhy dost, ale
předchozí dva roky u nás sucho bylo, poslední větší déšť byl někdy v květnu
nebo červnu a další potom v září a říjnu, to skutečně sucho bylo, ale
rostlinstvo bylo zelené až do podzimních měsíců a přínos pylu se mně nezdál
nijak omezován. A taky téměř každý den ráno byla rosa. Rostlinstvo uvnitř
lesů. kde se rosa nedostávala, bylo skutečně zaschlé, ale rostlinstvo mimo
les, možná kromě středů velkých polí, bylo zelené. I když možná je to tím,
že tady v podhůří Beskyd jsou potoky v lesících, kde i v době sucha zůstala
v korytech aspoň vlhká místa, jsou tady rybníky o rozloze asi 2 hektarů, o
kousek dál je přehrada s 20 hektary vodní plochy a na druhou stranu je
nějaký kilometr místní říčka s lužním lesem kolem ní... Z toho všeho se asi
ve dne i v dobách sucha odpařovala vlhkost a v noci za ochlazení potom
padala na rostliny na kilometry daleko. Pokud to je nějaká rovina, kde
všechny potoky byly uklizeny do potrubí pod zem, ne jako že by u nás nebyly
zatrubněné potoky, dovedu si představit, že stačí skutečně ten týden 14 dní
bez deště, rosa zmizí a potom na takovém místě je skutečně sucho.

R. Polášek


>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 06, 2008 9:52 PM
> Subject: RE: no to snad ne...
>
>
> Já mám bohužel poznatek stejný, jako Radim. Pokud jsou v úlu tmavší
> zaplodované plásty, matky mých včelstev do přidaných panenských nekladou.
> Dokonce ani právě probíhající krmení je k tomu nedonutí.
> Včely do panenských plástů ukládají zásoby, ale matka na ně odmítá
přelézt.
> Pokud nemá matka ( včelstvo ) na výběr a v úlu jsou jen panenské plásty
tak
> do nich matka klade normálně.
> Tentýž problém jako s plodem je i s ukládáním pylu: v panenských plástech
> jsem nenašel jedinou buňku s pylovými zásobami, pokud jsou v úlu i plásty
> starší zaplodované ( kde je pylu dostatek ).
> Ani nedostatek zaplodovatelných buněk v tmavších plástech matku nedonutí,
> aby kladla do volných buněk panenských plástů.
> Mám obavy, že momentální sucho ( na mých stanovištích už 14 dnů nesprchlo
> víc než několik málo mm srážek) neumožňuje včelstvům nanosit dostatečné
> pylové zásoby pro výchovu dlouhověkých včel do panenských plástů. Proto
bych
> rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
> panenské i již zaplodované plásty.
> Za účelem potvrzení mých shorauevedených tvrzení jsem dnes rozebral deset
> včelstev. Všude je situace stejná - matky plodují jen do několika volných
> buněk v tmavších plástech, protože jsou omezeny sladinou i pylem.
> Děkuji za radu jak z toho.
> Josef Kala
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 7. 8. 2008
Tak nevím

Takže, když se za sebou seřadí fakta, celé se to vyloupne jako na dlani. Neznámý kolega prožil se svými včelkami nosematický kolaps, přežila dvě. V sezoně z nich utvořil 8 odělků a teď je chce zimovat co s největším počtem mezistěn. Vzápětí dodává, že odělky jsou dost slabé a jedna z možností je Norské zimování. Tak si myslím, že si z nás dělá srandu a mírně ho to rajcuje. Jestli se mýlím tak se jedná o vršení těch nejhrubějších chyb. Už to že někomu uhynou včelstva na Nosematozu něco znamená, alespoň už průměrní včelaři s tím problémy nemívají. A tady bych začal. Včelstva bych se snažil dostat do figury a max. kolem slunovratu z nich odebral slabší oďělek nabitý co nejvíce zav. plodem. A o tyto včelstva bych se opět oečlivě staral, tzn až do září pomalý a nepřetržitý přísun potravy opatrné rozšiřování a u oďelku možná tak jednu mez. na zkoušku, když všechno půjde dobře. Víc ne. Jestli někdo chce rozšiřovat slabý odělek mezistěnami, tak pouze natvrdo narazí. Nejsou ani stavitelky, ani producentky, ani snůška, všechny makají na zachování rodu a staví jako jo a ne. No a norské zimování je určeno pouze pro silná včelstva, která zvídavý včelař asi rozhodně nemá. Proč někdo, když chce rozšiřovat, všechny plásty vytaví, je mi též velkou neznámou. Plásty lze dost znadno zárodků N. zbavit. A tak bych mohl pokračovat. Univerzální rada je pouze jedna. Naučit se dobře včelařit, nejlépe úplně znovu a trochu s včelkami cítit a ne se k nim chovat jako .... Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: roziřování oddělku (30911)

V tuto dobu už včely jenom přidané mezistěny nestaví nebo jenom velice
špatně, mezistěny se nepřidávají. Včely v nastavkovém úlu jsou už v tuto
dobu víceméně hotové na zimu, do velikosti úlu se už "nešťourá". Mezistěny
se mohou dát nyní postavit jedině způsobem norského zimování, na to se ale
používá silná včelstva, protože tím se sice vystaví mezistěny a včely jdou
do zimy na nich, ale samotné včelstvo zůstává ve stejné síle nebo dokonce
mírně zeslábne, takže pro oddělky to není vhodné. Možná by postavily jednu,
dvě mezistěny, pokud by v úlku bylo hodně včel, pokud by tam byly všechny
plásty panenské a pokud by se vybral postavený plást těsně vedle plodu a
nahradil mezistěnou, ale možná taky už ne. Dalo by se ještě rozšířit
vystavenými plásty. Jenže problém je právě nyní v nastavcích. Takové
rozšíření znamená automaticky skokem zvětšit úlový prostor na dvojnásobek.
Oddělek nejspíš nebude mít dostatek včel na obsazení všech nových plástů,
hrozí tedy v tuto dobu velké nebezpečí loupeže a zničení právě těch
rozšířených včel. Sice opticky může být oddělek s 7 rámky Langstroth a s
mladou matkou našlapán včelami a ještě tak do konce srpna bude, ale na
rozšíření dalším přidaným nastavkem na dvojnásobek to už není. Mohlo by to
být na rozšíření v zadováku, kde by se mohlo rozšiřovat po jednotlivých
rámcích a tím přesně kopírovat rychlost rozvoje oddělku do doby, než teploty
a intenzita plodování příliš klesnou, ale v nastavcích je to riziko zničením
včelstva loupeží velké.
Souhlasím s př Pazderkou, pokud jsou to Langstrothy 23 cm vysoké, na
zimování 7 rámků úplně stačí. Pokud se má přece jen rozšiřovat, tak v tuto
dobu už vystavenými plásty. 7 rámků langstroth, zřejmě to budou nějaké
speciální oddělkové úlky, stálo by za to pouvažovat sehnat třeba u jiných
včelařů vystavené plásty nebo mezistěny podle tmavosti stávajících rámků v
oddělcích a oddělky nejvíc našlapané včelami rozšířit o 3 rámky do
standartního nastavku. Rozšíření ze sedmi na 10 rámků by silný oddělek s
větším množstvím nejlépe zavíčkovaného plodu měl zvládnout bez problémů,
pokud se neudělají chyby stran usnadnění loupeže. Včelstvo s mladou matkou
zazimované v jednom nastavku Langstroth by mohlo příští rok zachytit už
pozdnější květnovou snůšku, zimované jen na 7 rámcích možná ani to ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "puppino" <pep.prokop/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 06, 2008 10:33 PM
Subject: roziřování oddělku


> Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
> Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém
s
> rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn. Jde o umístění nad oddělek
> nebo pod oddělek ? Názory se liší . Někdo říká že nástavek mezistěn pod
> oddělkem včelky nebudou stavět a jiní říkají opak. Již přikrmuji.
> Dík za radu, Puppiuno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: no to snad ne... (30900) (30903) (30906) (30909)

No, to je já nevím tak už 30 let starý poznatek, že pokud jsou v tuto dobu v
úlu smíchané dohromady vystavené mezistěny a starší zaplodované plásty, tak
matky do vystavených mezistěn už nekladou a jsou proto omezeny v plodování
na staré plásty. Výsledkem je zmenšené plodová plocha a zmenšené množství
včel na zimu. Zase je to relativní. Když je ve včelstvu 1 starý plást a
kolem něho vystavené mezistěny, jeden plást je pro včely v tuto dobu přece
jen příliš málo a tak v srpnu kladou i do mezistěn. Jak moc omezují kladení
do mezistěn, to nevím, je možné, že se v takovém případě vůbec neomezují. V
září by už asi kladly jen do toho jednoho tnavšího plástu, I když tam už to
zas moc nevadí, protože v té době už je málo plodu a zimní včely už jsou v
podstatě všechny hotové, nedá se toho už moc zkazit ani napravit . Pokud je
uprostřed nastavku třeba 3 - 5 starých plástů a kolem mezistěny, omezí se v
kladení i částečně v ukládání zásob jen na staré plásty, síla zimního
včelstva se potom blíží tomu, jako by ten nastavek byl zúžený jen na počet
těch zakladených plástů. Je to tedy mnohem horší jev než pozdní krmení. -:)
Neochota v takovém případě klást do mezistěn začíná někdy v červenci,
zvyšuje se s postupujícím ročním obdobím a naopak povoluje, když se objeví
nějaká pozdní snůška, třeba z hořčice na zelené hnojení. Záleží to asi i na
šlechtění včel, ale to se asi nesleduje.
Recept přinutit matku klást na vystavené mezistěny kromě násilného přidržení
na mezistěnách nějakou mateří klecí nemám. Ale radu mám. Je prostě třeba
přeuspořádat plásty. V jedněch úlech nechat jen tmavší plásty, v jiných
úlech jen vystavené mezistěny.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 06, 2008 9:52 PM
Subject: RE: no to snad ne...


Já mám bohužel poznatek stejný, jako Radim. Pokud jsou v úlu tmavší
zaplodované plásty, matky mých včelstev do přidaných panenských nekladou.
Dokonce ani právě probíhající krmení je k tomu nedonutí.
Včely do panenských plástů ukládají zásoby, ale matka na ně odmítá přelézt.
Pokud nemá matka ( včelstvo ) na výběr a v úlu jsou jen panenské plásty tak
do nich matka klade normálně.
Tentýž problém jako s plodem je i s ukládáním pylu: v panenských plástech
jsem nenašel jedinou buňku s pylovými zásobami, pokud jsou v úlu i plásty
starší zaplodované ( kde je pylu dostatek ).
Ani nedostatek zaplodovatelných buněk v tmavších plástech matku nedonutí,
aby kladla do volných buněk panenských plástů.
Mám obavy, že momentální sucho ( na mých stanovištích už 14 dnů nesprchlo
víc než několik málo mm srážek) neumožňuje včelstvům nanosit dostatečné
pylové zásoby pro výchovu dlouhověkých včel do panenských plástů. Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.
Za účelem potvrzení mých shorauevedených tvrzení jsem dnes rozebral deset
včelstev. Všude je situace stejná - matky plodují jen do několika volných
buněk v tmavších plástech, protože jsou omezeny sladinou i pylem.
Děkuji za radu jak z toho.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, August 05, 2008 10:30 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: no to snad ne...

nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže
Problémy právě nastávají u včelstev které se rozhodnou zimovat na hoře
včelstvo přirozeně od jara postupuje od hora směrem dolů a nad sebou má
uloženy zásoby . V zimě pak postupuje přirozeně směrem na horu po zásobách a
pro ty co zůstanou dole se za tuhých zim nedokážou vrátit a umřou na
zásobách Včelí mezera mezi patry není žádným problémem

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: no to snad ne...
> Datum: 05.8.2008 14:06:22
> ----------------------------------------
> Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
> být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
> panenské a tmavé plásty. Taky mám pocit, že když jsou v dolním nastavku
> tmavé plásty a v horním panenské, že se včely častěji usídlí na zimu v
> spodním nastavku a potom mohou mít problém s přejitím na horní nastavek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 05, 2008 7:05 AM
> Subject: no to snad ne...
>
>
> > stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na
> > panenském díle
> >
> >
> >
> > .....přeji dobré vyzimování
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 7. 8. 2008
Re: rozšiřování oddělku (30911)

Puppino napsal:

>Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém s rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn. >Jde o umístění nad oddělek nebo pod oddělek ? Názory se liší . Někdo říká že nástavek mezistěn pod oddělkem včelky nebudou stavět a jiní říkají opak. Již přikrmuji.
>Dík za radu, Puppiuno
.............

Já bych v tuto roční dobu už včely o další nástavek nerozšiřoval.
Doplnil bych rámky na plný počet v nástavku a nakrmil bych pomalu do konce srpna, ne jednou dávkou, aby ještě mohla matka klást.
Pro jistotu ještě v druhé polovině září zkontrolovat a v případě, že nebudou mít dost zásob, dokrmit.
Včely budou podle mě zimovat tak na čtyřech, pěti uličkách.
Pokud jim nebude do úlu táhnout, tak to se zásobami do jara vydrží.

Ono dost záleží na tom, jestli oddělky byly se sedmi rámky plodu, nebo sedm rámků s minimem plodu, které tak tak včely obsedaly.
Podle mě to bylo něco mezi tím, a potom si myslím, že jim jeden nástavek stačí. Je to jako dříve běžné zimování v plodišti.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 8. 2008
Re: no to snad ne... (30900) (30903) (30906) (30909) (30912) (30915)

Mám tušení že celé "Norské" zimování je po českém překladu a po českém elementárním chápání totální blábol.

Předpokládám, že včely samozřejmě něco takového vydrží, ale za určitých podmínek a tím je hlavně takřka konstatní křivka zimní teploty. Tj. Ideální zima a jaro nebo zimování v halách, chladných stébnikách atp.

Dále se prováděly i regulérní porovnávací výzkumy a je jasno, že bez pylu včelstva trpí a tz. musí se krmit potravou s obsahem pylu (květové pylově plnohodnotné medy) nebo různými kombinacemi rozštěpeného průmyslového cukru s pylovou pastou.
..........
J.Kala:>Včelstva samozřejmě můžu spojit, zkusit "norské" a možností je řada, určitě
nějakou z možností zvolím.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 8. 2008
Re: no to snad ne... (30900) (30903) (30906) (30909) (30912) (30915) (30916)

Ještě dodávám: prostě potřebuju, aby matky ještě plodovaly a založily
dostatečně silnou generaci přezimujících včel.
J.Kala
............

Nejde poručit větru dešti. Nakonec to bude nadmíru kolem Vánoc padat na podložku, kvůli malému tukovému tělísku = budou více baštit, protože bude úbytek tepla, a v důledku stejná situace jako vloni - kálení a smrad. A to je oničem. Nechápu, jak nemůže být od května v oddělku postaveno a párkrát zakladeno aby to bylo OK pro zimu. Musely to být už v tom květnu mrzáci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: no to snad ne... (30900) (30903) (30906) (30909) (30912) (30915)

Ještě dodávám: prostě potřebuju, aby matky ještě plodovaly a založily
dostatečně silnou generaci přezimujících včel.
J.Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Kala
Sent: Thursday, August 07, 2008 12:32 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: no to snad ne...

Problém není v tom, že bych neměl dostatek prostudované literatury, nebo
vlastních zkušeností.
Můj dotaz byl určen především těm, kteří zde do konference píší, že není
problém mít ve včelstvu v této době tmavé a současně panenské plásty.

Ale v zázračnou odpověď jsem ani moc nedoufal.

A pro podrobnější vysvětlení:
Problém je v tom, že vhodných tmavších plástů mám málo.
Proč? Všechny plásty jsem na jaře vytavil na vosk po fatálním kolapsu mých
včelstev v únoru silnou nosemózou ( vše jsem aktuálně a dopodrobna popisoval
v Optimal konferenci ).
Od května jsem ze dvou přeživších včelstev vypěstoval 8 oddělků. Přesto, že
jsem do nich po celou dobu "rval" cukerný sirup, byly tak slabé, že
nedokázaly do současné doby postavit dostatek plástů, abych je s klidným
svědomím mohl svěřit osudu zdárného přezimování. Tak jsem chtěl přecejen
vyzkoušel rad některých přispěvatelů.
Včelstva samozřejmě můžu spojit, zkusit "norské" a možností je řada, určitě
nějakou z možností zvolím.
Díky Gusto, žes to mi aspoň potvrdil.
Můj dotaz byl motivován mojí zvídavostí: co kdyby...
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 06, 2008 10:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: no to snad ne...

J. Kala:>Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.<
...........
V čem je problém? Snad je známo, že v podletí zaplodované plásty matka
preferuje (a nejen ona, ale i dělnice když v tuto chvíly - kolem konce 7 a
8 měsíce vyrábí med) tak dám tyto bokem tj. kde nepředpokládám polohu
zimního chumáče a hledím si poskládat hnízdo tak, aby včelstvo v klidu
přezimovalo. Snad je dost odborných článků otom, jak zaplodované (obsahově
s košilkama) sedlisko instinktivně je zafiksováno u včelstev jako
přednostní dílo. Jde o pach a funkci košilek a snad pochopitelnou
dlouhodobou přirozenou selekci. Takže jestli nevíte jak se to dělá, tak
pannenské plásty dejte bokem od zimního sedliska které tvoříte včelstvům a
popřípadě takové medné zásoby, které jsou zavíčkovány na pannenském díle
poškrábejte a sečkejte do jara na vkládání pro matku mezi plod. Pokud máte
vhodné stanovište a takové dílo v úlech neplesniví, také v úlu mají význam
obnoveného díla dopočtu a často v tomto období u mne slouží jako přirozené
krmítko s medem.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: no to snad ne... (30900) (30903) (30906) (30909) (30912)

Problém není v tom, že bych neměl dostatek prostudované literatury, nebo
vlastních zkušeností.
Můj dotaz byl určen především těm, kteří zde do konference píší, že není
problém mít ve včelstvu v této době tmavé a současně panenské plásty.

Ale v zázračnou odpověď jsem ani moc nedoufal.

A pro podrobnější vysvětlení:
Problém je v tom, že vhodných tmavších plástů mám málo.
Proč? Všechny plásty jsem na jaře vytavil na vosk po fatálním kolapsu mých
včelstev v únoru silnou nosemózou ( vše jsem aktuálně a dopodrobna popisoval
v Optimal konferenci ).
Od května jsem ze dvou přeživších včelstev vypěstoval 8 oddělků. Přesto, že
jsem do nich po celou dobu "rval" cukerný sirup, byly tak slabé, že
nedokázaly do současné doby postavit dostatek plástů, abych je s klidným
svědomím mohl svěřit osudu zdárného přezimování. Tak jsem chtěl přecejen
vyzkoušel rad některých přispěvatelů.
Včelstva samozřejmě můžu spojit, zkusit "norské" a možností je řada, určitě
nějakou z možností zvolím.
Díky Gusto, žes to mi aspoň potvrdil.
Můj dotaz byl motivován mojí zvídavostí: co kdyby...
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 06, 2008 10:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: no to snad ne...

J. Kala:>Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.<
...........
V čem je problém? Snad je známo, že v podletí zaplodované plásty matka
preferuje (a nejen ona, ale i dělnice když v tuto chvíly - kolem konce 7 a
8 měsíce vyrábí med) tak dám tyto bokem tj. kde nepředpokládám polohu
zimního chumáče a hledím si poskládat hnízdo tak, aby včelstvo v klidu
přezimovalo. Snad je dost odborných článků otom, jak zaplodované (obsahově
s košilkama) sedlisko instinktivně je zafiksováno u včelstev jako
přednostní dílo. Jde o pach a funkci košilek a snad pochopitelnou
dlouhodobou přirozenou selekci. Takže jestli nevíte jak se to dělá, tak
pannenské plásty dejte bokem od zimního sedliska které tvoříte včelstvům a
popřípadě takové medné zásoby, které jsou zavíčkovány na pannenském díle
poškrábejte a sečkejte do jara na vkládání pro matku mezi plod. Pokud máte
vhodné stanovište a takové dílo v úlech neplesniví, také v úlu mají význam
obnoveného díla dopočtu a často v tomto období u mne slouží jako přirozené
krmítko s medem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2008
Re: rozšiřování oddělku (30911) (30913)

7 rámcích vyššího Langstrota.(23 a něco mm)

Má být (23 a něco cm)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2008
Re: rozšiřování oddělku (30911)

puppino (81.2.214.3) --- 6. 8. 2008
rozšiřování oddělku

Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém s rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn.
..........

Jako začínajícímu bych poradil vhodně nakrmit a poskládat rámky tak, jak lze vidět na mnoha schématických náčrtech v mnoha odborných sdělení a článcích o zazimování a vyzimování - principech ukládání zásob včelstva a postupu po zásobách včelího chumáče v zimě. Včelstva jsou schopna vyzimovat na 7 rámcích vyššího Langstrota.(23 a něco mm) Jestli Vám to nestačí klíčovými otázkami a slovy jsou

1)"výška zásob pro zdárné vyzimování včelstev",
2 "kvalita zásob",
3 "poloha česna úlu a tím daná poloha zimního chomáče a jeho pohyb po zásobách"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2008
Re: no to snad ne... (30900) (30903) (30906) (30909)

J. Kala:>Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.<
............
V čem je problém? Snad je známo, že v podletí zaplodované plásty matka preferuje (a nejen ona, ale i dělnice když v tuto chvíly - kolem konce 7 a 8 měsíce vyrábí med) tak dám tyto bokem tj. kde nepředpokládám polohu zimního chumáče a hledím si poskládat hnízdo tak, aby včelstvo v klidu přezimovalo. Snad je dost odborných článků otom, jak zaplodované (obsahově s košilkama) sedlisko instinktivně je zafiksováno u včelstev jako přednostní dílo. Jde o pach a funkci košilek a snad pochopitelnou dlouhodobou přirozenou selekci. Takže jestli nevíte jak se to dělá, tak pannenské plásty dejte bokem od zimního sedliska které tvoříte včelstvům a popřípadě takové medné zásoby, které jsou zavíčkovány na pannenském díle poškrábejte a sečkejte do jara na vkládání pro matku mezi plod. Pokud máte vhodné stanovište a takové dílo v úlech neplesniví, také v úlu mají význam obnoveného díla dopočtu a často v tomto období u mne slouží jako přirozené krmítko s medem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

puppino (81.2.214.3) --- 6. 8. 2008
rozšiřování oddělku

Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém s rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn. Jde o umístění nad oddělek nebo pod oddělek ? Názory se liší . Někdo říká že nástavek mezistěn pod oddělkem včelky nebudou stavět a jiní říkají opak. Již přikrmuji.
Dík za radu, Puppiuno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.102.25.87) --- 6. 8. 2008

medomet

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 6. 8. 2008
RE: no to snad ne... (30900) (30903) (30906)

Já mám bohužel poznatek stejný, jako Radim. Pokud jsou v úlu tmavší
zaplodované plásty, matky mých včelstev do přidaných panenských nekladou.
Dokonce ani právě probíhající krmení je k tomu nedonutí.
Včely do panenských plástů ukládají zásoby, ale matka na ně odmítá přelézt.
Pokud nemá matka ( včelstvo ) na výběr a v úlu jsou jen panenské plásty tak
do nich matka klade normálně.
Tentýž problém jako s plodem je i s ukládáním pylu: v panenských plástech
jsem nenašel jedinou buňku s pylovými zásobami, pokud jsou v úlu i plásty
starší zaplodované ( kde je pylu dostatek ).
Ani nedostatek zaplodovatelných buněk v tmavších plástech matku nedonutí,
aby kladla do volných buněk panenských plástů.
Mám obavy, že momentální sucho ( na mých stanovištích už 14 dnů nesprchlo
víc než několik málo mm srážek) neumožňuje včelstvům nanosit dostatečné
pylové zásoby pro výchovu dlouhověkých včel do panenských plástů. Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.
Za účelem potvrzení mých shorauevedených tvrzení jsem dnes rozebral deset
včelstev. Všude je situace stejná - matky plodují jen do několika volných
buněk v tmavších plástech, protože jsou omezeny sladinou i pylem.
Děkuji za radu jak z toho.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, August 05, 2008 10:30 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: no to snad ne...

nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže
Problémy právě nastávají u včelstev které se rozhodnou zimovat na hoře
včelstvo přirozeně od jara postupuje od hora směrem dolů a nad sebou má
uloženy zásoby . V zimě pak postupuje přirozeně směrem na horu po zásobách a
pro ty co zůstanou dole se za tuhých zim nedokážou vrátit a umřou na
zásobách Včelí mezera mezi patry není žádným problémem

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: no to snad ne...
> Datum: 05.8.2008 14:06:22
> ----------------------------------------
> Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
> být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
> panenské a tmavé plásty. Taky mám pocit, že když jsou v dolním nastavku
> tmavé plásty a v horním panenské, že se včely častěji usídlí na zimu v
> spodním nastavku a potom mohou mít problém s přejitím na horní nastavek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 05, 2008 7:05 AM
> Subject: no to snad ne...
>
>
> > stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na
> > panenském díle
> >
> >
> >
> > .....přeji dobré vyzimování
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30909 do č. 30969)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu