Včelařská konference

Jestli mravenci neodnášejí jen některé roztoče? Mohou je odnášet kvůli
bílkovinné potravě, takže odnesou právě zremřelého roztoče. Několik dní
starého roztoče, který už je zaschlý, odnášet nejspíš nebudou ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Mravenci a roztoči na podlokách


> Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to
> druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
> Pepča
>
> Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je
> uvedený i na webe www.vcely.sk.
> Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil
> (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý.
Je
> isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce
> sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v
> okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
> Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a
pripíšte
> dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
> Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý
> odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.

Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
Pepča

Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je uvedený i na webe www.vcely.sk.
Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý. Je isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a pripíšte dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.

Záleží kolik a v jaké kvalitě. 10 - 20 - 50 gramů atd pro sebe naškrábe
nejbližší včelař z vybraných a uskladněných rámků a nastavků. Půl kila pro
výrobu kotle mastičky na prodej nejspíš už ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlasta Beníčková" <adneb/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 10:17 AM
Subject: sháním čistý pevný propolis


> Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc
> děkuji za radu.V.B.

Tak treba zde http://www.vcelarenihrou.cz/18.024-propolis-surovy-20-g

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc
děkuji za radu.V.B.

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc děkuji za radu.V.B.

Ja bych měl zájem koupit ten váš kompresor na aerosol.Zašlete mi info na fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Mám dotaz, do práce nám kouopily refraktometr. Stupnice je 0-35Brix korigovaná na 20stC.
Má někdo někde odkaz na nějakou tabulku s obsahem vody v medu. Doufám, že rozsah bude stačit.

Díky

Karel

Má někdo zájem o kompresor pro aerosolování? Používali jsme ho v organizaci, je funkční a ve slušném stavu. Amatérsky vyrobený, na vozíku. Samozřejmě se spalovacím motorem, přidám i dlouhou hadici. Severní Morava - Březová u Vítkova. Cena 1.500,-Kč. Fotky mailem.

mp

Počítám roztoče na podložkách a mezi nimi běhají mravenci. Mravenci si roztočů nevšímají. Vezmu podložku na které je 42 roztočů (po Gabonu)a položím vedle mraveniště na trasu po které se pohybují mravenci. Mravenci běhají i po podložce. Po 5-ti hodinách počítám roztoče. Je jich 42 ks. Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
Pepča

Málo plástů pod chumáčem jim podle mých zkušeností taky nevadí. Co jsem
zimoval včely určené ke spojování v jednom nastavku 39x24 na prázdném
vysokém dnu se sítem, tak v takovém případě včely visí do volného prostoru
pod plásty v listopadu a ještě v prosinci. Nepozoroval jsem, že by jim běžné
nízké teploty dělaly nějaké problém. Jak ale přijdou silné mrazy, do té
doby včely vyberou v plástech buňky a potom se zimní chumáč stáhne nahoru do
plástových uliček, kde jim žádný vítr nevadí. Vadí jim ale aerosol, včely na
povrchu chumlu dostanou při léčení plný zásah acetonem a asi jim to dá silně
zabrat. Vadilo by jim možná, kdyby v listopadu nebo na začátku prosince
přišly silné mrazy, 15 - 20 st C pod nulou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 6:29 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> >Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
> 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá
tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
> -------
> Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální
> včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.
>
> Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval
> jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak
nevadilo
> a včelám zřejmě taky ne.
> To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj
> názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují
> rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu
proti
> nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam
> spěchat.
>
> Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech,
> nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně
> vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale

> nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám
> zadara:-)
>
> Karel

Mariane to určite nepřezimuje i kdyby tam bylo "topení". Matka by musela být alespoň na pětí rámcích rozměru 39x24 a i tak to není moc jisté.

Čo s matkou v oplodňačiku v zime.Neprezimuje v zvýšenej izolácii?
Začinajúci neposlušný včelar(vekovo prestarly) .-

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.
Na webu www.vcely.kvalitne.cz na odkazu Panenský med jsou obrázky sestavy úlů ve kterých zimuji včely a žádné medníky neskladuji. O všechno se starají včely. Naučil jsem to už další včelaře v ZO a hlavně začátečníky.
B.V

Elektronicky podpis by vubec nemusel snad byt. Stacilo by se jendou zaregistrovat poslanim zavazne registrace postou. Kde by byl podpis atd.. A prihlasili by se jen ti, kdo o to maji zajem a ostatni at si posilaji postou, nakonec by to bylo i pro evidenci rychlejsi. Kdo by nebyl registrovan, tomu by se posilal dopis a kdo by byl registrovan do systemu pres web, ten by dostal treba jen email, ketry by upozornoval na kontrolu udaju. Nikdo by nebyl diskriminovan a bylo by to celkove rychlejsi. Navic by se setrili, jak penize nase, tak evidence a po zabehnuti i cas. Stejne vsechny udaje musi byt zaznamenany nekde v databazi na pocitaci, jen by se dopsala aplykace na tyto ukony, to by preci nemel byt takovy problem. Nic by se nepredelavalo, jen rozsirilo, slo by to za chodu. A je zrejme, ze je to otazka jen casu, kdy se to vsechno bude odbyvat jen na netu.

Určitě však tato možnost existuje, jen není implementována do webu
a je složité kvůli podpisu identifikovat člověka, který to posílá.
Musel by mít každý autorizovaný elektronický podpis a to si přiznejme
nemá skoro nikdo.

Tolik k tomu z mého odborného pohledu PC odborníka :-)

Marek Medve
---------
Málokdo si uvědomuje, že ani podepsaný papír co někam (třeba do Ústřední evidence) posílá, není ověřený.

Tady se jedná jen o evidenci, takže případné zneužití je poměrně problematické.

K mému překvapení (milému) můžu poslat výsledky hospodaření firmy na obchodní rejstřík oscanované a bez ověřeného podpisu. Kupodivu tady vítězí rozum nad notářskou a jinou lobby co by nejraději potvrzovala za poplatek i použítý toaletní papír - naposledy snaha lobby u svého zastánce pana exministra Svobody aby koupě pozemku, třeba nějakého kusu louky pod včelín musel sepisovat advokát či notář.
A za procenta z ceny. Takže zřejmě smlouva na 100ha a 100metrů je různě pracná :-))

Karel

>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
-------
Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.

Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak nevadilo a včelám zřejmě taky ne.
To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu proti nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam spěchat.

Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech, nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám zadara:-)

Karel

A právě to je dost problém. Souhlasím s Tebou, ale včelaři neznalí
PC a nebo málo znalí odmítají skoro cokoliv dělat na PC. Nemluvě
o zpracování různých žádostí o grant či dotace (pro mnohé je
to stejné). V tomto případě dokonce jihočeští včelaři vykřikovali,
že se jedná o diskriminaci, když Krajský úřad nechce pouze žádosti
vytištěné, ale i na CD nebo po novu i přes web, resp. poslat soubor
s žádostí (velice jednoduchou) přes webový formulář.
Určitě však tato možnost existuje, jen není implementována do webu
a je složité kvůli podpisu identifikovat člověka, který to posílá.
Musel by mít každý autorizovaný elektronický podpis a to si přiznejme
nemá skoro nikdo.

Tolik k tomu z mého odborného pohledu PC odborníka :-)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Michal K" <mothy/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Potvrzeni o registraci v ustredni evidenci
Datum: 18.8.2008 - 13:59:47

> Nepride Vam zbytecne, kazdy rok posilat toto potvrzeni??
> Mozna snad kdyby
> to posilali JEN vcelari, co MAJI nejakou ZMENU, ale
> kazdy rok posilat to
> same, mi pride zbytecnym plytvanim casu i penezi..
> Jedine, co se vlastne
> meni, nebo muze menit, je pocet vcelstev, nestacilo
> by si udelat nejaky
> webovy stranky, kam by toto mohl kazdy vcelar vyplnit??
> Nebo to delat
> spolecne s dotaci?? Jen si spocitejte kolik je vcelaru
> a kazdemu musite
> poslat dopis, kolik to je penez.. Pritom by ty penize
> sli pouzi na jine a
> ucelnejsi veci.. Taky si myslim, ze kazdou zmenu bydliste
> apodobne, by si
> mel nahlasi kazdy vcelar sam anizby se o to zadalo
> takovymto zpusobem..

No ty brady visely hlavně, když se otrocky podle knih zužovaly v podletí
jakkoliv silná včelstva na 6 - 7 rámků 39x24, což je dneska síla slabého
oddělku.. Visely tak týden, 14 dní nebo do prvních silnějších deštů. 10
rámků 39x30 je podstatně větší plocha, to je trochu něco jiného.
Jinak ale za horkých letních nocí včely visí v podmetu v podstatě bez ohledu
na velikost úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze
zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost,
zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to
jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru.
Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach,
tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

Co včely dosud nedonesly a neudělaly, už do zimy neudělají, pokud nebude
extrémně teplé září. Maximálně stihnou něco poopravit.
Takže je třeba hned rozhodnout, co vytočit a podle současné síly včelstva
odhadnout, jestli zimovat v jednom nebo dvou nastavcích. uspořádat to a pak
začít krmit.

Pylové plásty se dávají, pokud včely zimují ve dvou nastavcích, tak
doprostřed pod sezení včel do spodního nastavku, pokud se zimuje v jednom,
tak jako třetí až čtvrtý od kraje, první ne, protože ten často plesniví.
Někdy plesniví i druhý. Pylový plást ale nedělá ani příliš velké problémy
ani uprostřed zimního sezení včel, podle mého názoru včelám stačí v zimě,
když mohou zalézt do buněk na jedné straně plástové uličky, tudíž vadily by
zřejmě, kdyby pylové plásty byly dva vedle sebe.
Plásty poškozené trubčicemi podle mně moc při zimování nevadí, je v nich
pořád hodně dělničích buněk Mnohem více vadí vystavené nezakladené mezistěny
a souvislé trubčí plásty. Měly by se vyřadit potom na jaře.
Dávat můstky mezi horní a spodní plásty je, pokud je plod nahoře, úplně
zbytečné. Pokud je plod dole a silné včelstvo, je podle mně mnohem horší
překážka v zimě pás 5 - 10 centimetrů prázných buněk bez zásob než třaba 2
centimetry mezera mezi rámky. Moje zkušenosti jsou taky, že ty můstky z
nařezaných plástů včely často vykoušou a odstraní.

Co vytočit záleží na včelaři, pokud to je běžný med a není ho moc, vytočit
se včelám nemusí a cukrem se rozředí. Vytočit by se musel každopádně
melecitózní med, pokud by to šlo, anebo pokud by to byl čistě medovicový
tmavý med a bylo ho moc, dělalo by to potom včelám v zimě při déletrvajícím
mrazivém období problémy.
Odhadnout prostor, příliš slabé včelstvo ponechané ve dvou nastavcích, aby
ještě zesílilo trochu zesílit ještě může. Zároveň ale bude mít s odchodem
letních včel postupně hodně plástové plochy neobsazeno včelami a to může
přilákat zlodějky, které potom slabé včelstvo v příliš velkém úlu vyloupí a
zničí. Zimovat jen v jednom nastavku je u slabých včelstev "vrabec v hrsti"
Nastavek s rámky se potom může podstavit pod včely později, kdy je riziko
loupeže podstatně menší.
Uspořádat plásty, v zvoleném nastavku se doprostřed dají nejlepší plásty s
plodem a na kraje dají ty špatné plásty s plodem, tak aby plodové hnízdo
bylo celistvé nebo maximálně by mohl být krajní plást s plodem oddělen od
ostatních plodových plástů jedním plástem bez plodu. V tuto dobu je ještě
dost teplo, aby včelstvo takhle zpřeházené plásty obhospodařilo, ale v noci
už je zima na to, aby udrželo plod, pokud se plodové hnízdo roztrhá na
jednotlivé plásty oddělené plásty bez plodu a do dvou nastavků. Jak včely
postupně s podzimem zmenšují plodové hnízdo, v krajních plodových plástech
plod vybíhá a místo něho včely ukládají zásoby, nevhodné rámky je potom
možné přemístit na kraj nastavku nebo úplně odstranit.
Ponechat plodové hnízdo ve spodním nastavku s rámky 39x24, je to vhodné jen
u hodně silných včelstev a při jednorázovém krmení velkými dávkami. Včely
musí během krátké doby týden 10 dní odebrat a zpravovat veškeré zásoby na
zimu, 15 - 20 kilo, potom jsou do zimy s posledním plodem pod horní loučkou
rámku spodního nastavku, pak následuje menší mezirámková mezera a potom v
horních rámcích nad včelami musí být zásoby umístěné až po spodní loučku
rámků. Pokud tak není a nad včelami je pruh prázdných buněk, včely v mrazech
přes ně nepřejdou a hynou hladem pod zásobami..
Pokud se tedy středně silné a silnější včelstvo zimuje ve dvou nastavcích,
přehazují se rámky s plodem do horního nastavku. krmí se potom spíše déle,
plod se postupně líhne a do buněk po něm včely shora postupně ukládají
zásoby. Do zimy jde potom včelstvo s posledním plodem umístěným v spodní
polovině rámku 39x24, nad plodem a sezením včel je potom nejméně 10
centimetrů vysoký pruh cukerných zásob.
Krmení, na krmení některým, hlavně velkoobjemovými krmítky už kvůli nízkým
teplotám začíná být pomalu pozdě, včely studený cukerný roztok neberou.
Ideální je, když včely odeberou roztok přes noc, když jim to trvá 2 - 3 dny,
je třeba způsob krmení změnit. Když je cukerný roztok v krmítku déle než 3
dny, začíná se kazit a včely ho berou o to méně. Normální včelstvo dokáže
bez problémů odebrat z krmítka litr i více za hodinu, přes noc několik
litrů. Jak se postupně bude ochlazovat, budou se prosazovat krmítka o menším
objemu, kde buď je celé krmítko tepelně izolované a nad včelami a včely
proto cukerný roztok v něm samy ohřívají nebo je cukerný roztok dopravován
krmítkem až k místi zimního sezení včel a potom ho včely taky rychle
odebírají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 17, 2008 9:15 AM
Subject: přesun plodového hnízda


> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro
1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším
nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI

Než jsem přešel na langstrothy, neměl jsem jednotnou rámkovou míru. Včelařil jsem v mor. universálech, tachovácích, standartech, čechoslovácích aj. na mírách 39x24, 39x30 a 37x30. Všude jsem zimoval v mednících, tedy ve dvou nástavcích a bez problémů. V tachovácích na třech. Je to normální nástavkové včelaření, jenom se nemění celé nástavky, ale převěšují rámky.
Tonda
>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Nepride Vam zbytecne, kazdy rok posilat toto potvrzeni?? Mozna snad kdyby to posilali JEN vcelari, co MAJI nejakou ZMENU, ale kazdy rok posilat to same, mi pride zbytecnym plytvanim casu i penezi.. Jedine, co se vlastne meni, nebo muze menit, je pocet vcelstev, nestacilo by si udelat nejaky webovy stranky, kam by toto mohl kazdy vcelar vyplnit?? Nebo to delat spolecne s dotaci?? Jen si spocitejte kolik je vcelaru a kazdemu musite poslat dopis, kolik to je penez.. Pritom by ty penize sli pouzi na jine a ucelnejsi veci.. Taky si myslim, ze kazdou zmenu bydliste apodobne, by si mel nahlasi kazdy vcelar sam anizby se o to zadalo takovymto zpusobem..

Zemske Ustredi Val.schuze v ceske chalupe na vystavisti v Praze
Koncem roku cital 28 jednot,174 primych clenu s prispevkem 2zl.rocne,6 cestnych clenu. Prijem1017 zl.,vydani 891 zl. Vykonana volba vyboru na 3roky.Hned po skonceni valne hromady zvolil vybor:starostou Kebrle,namestkem Reinvarta,Hajka,jednatelem Svarc, pokladnik Novotny.
Clenem(ustredi)se stava kazdy vcelarsky spolek a vcelarsky odbor jakehokoliv spolku,jenz se prihlasi a stanoveny prispevek zaplati a stanovam se podrobi.

12.Sjezd v Pribrami rokovano v Besednim Dome.Na poradu jednotna mira ulu.Navrh je delka tramku 10" a nic vice se neustanovovalo ani jestli ma byti ul na listy neb na ryhy,na ramcich neb tramcich.Forst primlouva se aby se dnes stalo o tom usneseni.Martinovsky aby se odporucovala ta a ta mira,ale ne aby se usneslo na te neb one mire,prijat navrh jeho az na hlas p.Jakse.
Navrh Stanov spolku-odboru
§9.vybor je 7cleny,volen na 3leta,voli ze sebe:starostu,namestka,pokladnika a jednatele.
§11.Jednatel podporuje starostu ve vsech vykonech,popisuje s nim spolecne veskere spisy.

> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost, zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru. Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach, tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2 nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

jea,chyba....9 rámků je 31.5 až 34.2 , u mne (2.8+1)x10 je 38, velice často jen(2.5+1)x11 je 37.5 takže spíš se vám podaří narvat 12 do čtverce,tachováky jsou vynikající úly pro začátečníky(ale později sem měl pak problém s rámkem širokým 28mm, sotva sem tam fakt narval 9 do těch tachováků....)

sem zastánce zimování na studenou stavbu se sítem

při míře 39 x 24 se do čvercového půdorysu vejde rámků 11

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 10:22:47
> ----------------------------------------
> pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak
> potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a
> zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak
> plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a
> podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)
>
> některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický
> podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to
> už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do
> sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý
>
> držím palce
>
>
>

1)
9 rámků na teplou stavbu co je to za úly na 9 rámků zateplených to byl lesan a v současné době je to tachovský ale ty jsou na studenou stavbu ( bokem k česnu)
2)
Teď není třeba čekat na zavíčkování stačí když med při trhnutí rámkem nevystřikuje
3)
devět rámků na zimování stačí
4)
celé plásty pylu se při studené stavbě umísťují na boky a u teplé hned za česno a zrovna tak plné trubčí plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 09:15:22
> ----------------------------------------
> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI
>
>
>

Díky za radu,na tu druhou adresu to již opět funguje.Zdeněk

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.
-------
Změnila se trochu adresa.
Možná to bude chtít otevřít při novém zadáním adresy
www.varroamonitoring.cz
nebo zkopírovat
http://varroamonitoring.cz/home.do

Pokud se to povede, přidat k oblíbeným. Na případný dotaz "Přepsat" odpovědět ANO.

Pokud se to nepovede, je tam adresa (v sekci dotazy)info.zavinutec.a_ta_samá_adresa.cz

Karel

Stonjek:>Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S<

............
lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely (31031) (31032) (31033)

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr
.........

Třebas to, že by stálo nejprve zhodnotit a potom řvát a křivě někoho obviňovat z případně zajímavé diskuze.



The Effects of Fluvalinate, Coumaphos, and Thymol on the
Production and Viability of Drone Honey Bee (Apis mellifera L.) Spermatozoa

> No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
> Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi.

Především by se každý člověk měl řídit zdravým rozumem. Někteří včelaři, co se vloni doslova řídili nařízeními některých KVS jsou bez včel.
Coumaphos se u nás nepoužívá, ale fluvalinát je v Gabonu 90, v M-1 AER a v MP-10.
Mimochodem látka Amitraz, která je ve Varidolu, je v některých vyspělých státech zakázána.

> Cesta pro využití například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
> konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
> Dole.

S tím lze jen souhlasit.

> Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
> spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
> by se problematikou zabývali.

Rád bych sdílel Váš optimismus a důvěru ve vysokou úroveň našeho výzkumu. Realita bude podle nedávných výsledků asi horší.

> (Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
> přidávat :-) ).

S Varroa se dá účinně bojovat i jinými metodami a prostředky, než je doslovné sledování nařízení SVS, jak se také řada našich včelařů a zbytku světa přesvědčuje.

Návody k použití u léků jsou zákon. (Dávky, rukavice a respirátory)

S pozdravem
Eman

pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)

některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý

držím palce

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.

Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1 včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk, takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N - ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1 celý prázdný?


U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům, a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a mám to, co jsem sehnal.

Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich včely v zimě nevyhladověly?
Díky moc za radu, pěkný den

HI

Souhlasím s p. Jirušem, že jiným negativním vlivům, než jsou léčiva proti varroáze, jsme vystaveni mnohonásobně více. Ale to není důvod, proč porušovat nařízení a nepoužívat masky při aerosolování nebo nepoužívat rukavice při manipulaci s Gabony.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Kdysi si jsem slyšel o negativním vlivu vdechování par kyseliny mravenčí. Co to může způsobit?

Zpočátku to byla pouze zajímavá informace , ale pak se rozjela opět diskuze tak poučná pro začátečníky jak by rád věřil Radim. Abych trochu zklidnil vaše hormony, musím vás upozornit, že látka coumanfos/zřejmě to není úplně správně/,se v našich lécích pro včely nevyskytuje. Je běžná v insekticidech v zemědělství a v zahradnictví, ale u včel ne. Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S

Zdenku " Jedná baba povídala atd". Ono v poslední době je vše správné z USA. Kdyby se VD nelikvidoval, pak už by nebylo naprosto co léčit. Radějí něšíř takové nesmysly. Pak se toho někdo v chytně a bude tvrdit, že to je pravda, že to bylo na internetu atd. Dnes všichní dobře víme, že bez tlumení VD - likvidace by už dnes nežila ani jedná včela a ta někdy nesmyslna konference by byla už dávnou zapomenutou historii.

Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Omlouvám se, ty zlomky:-) 80-99 včelařům ze sta. To je snad správně. :-)
Karel

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
-------------
Ještě že jsme ty čtyři děti stihli před úplnou degenerací.
Asi proto že používám masku. :-)

K reprodukci a sníženému množství spermií je poměrně dost studíí - není to můj problém :-) (zatím), ale na předních místech je snad přehřívání varlat(džíny, slipy), znečištěné prostředí, stress a myslím že i pití nápojů z PET lahví - tam se prý něco uvolňuje a tomu docela i věřím. Těmto vlivům jsem vystaven mnohonásobně víc, jak poměrně krátkodobému aerosolování a léčení, kde se mohu poměrně dost dobře chránit.
To třeba ti chudáci co bydlí ve městech u frekventovaných silnic nemohou. A ještě ke všemu taky jezdí auty.

------------------
Tím bych nechtěl věc zlehčovat - ale málokdy jsem viděl někoho s aerosolem s maskou.
Že se někdo po léčení necítí dobře je známá věc. Asi je těžké chtít pro chemikálii smrtelné pro jednoho živočicha aby byla zdravá pro druhého - ke všemu z hlediska přírody - zdegenerovanému - člověku.

Tady by mělo spíše jít o snahu minimalizovat dávkování.
A to by znamenalo přesnou diagnostiku, cílené léčení ve správnou chvíli, znát výsledky zásahu a podle toho se pak přizpůsobit. Pměrně moc práce a asi málokdo ji bude dělat.

Třeba jen nějakou formu letní diagnostiky (nejenom spad na podložky) dělá asi malý zlomek včelařů. Já podle toho co vím to odhadují na 1/100 až 1/20 včelařů. Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Jaké jsou vaše odhady? Podle toho, kdo má jaké známé.

Omlouvám se při Pazderkovi, patří to šiřiteli poplašné zprávy pod názvem "Zdeněk"

Pazderko jseš pěkný magor, co to táráš za pitominy. Kdybys mlčel vypadal bys chtřejší.

Zdenek:>Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?<
..........

A jak by ktomu mělo jako dojít? Nepoužíváte masku s uhlíkovými filtry? Vaše chyba. Nepřečetl jste si návod.

Jinak tak jak se dá odfiltrovat vzduch, tak se dá stejně odfiltrovat i vosk. (když se tu mele o reziduích a škodlivosti léčiv)

stále také nevíme kolik má nástavek rámků, avšak ze všeho nejdůležitější je vlastní posouzení. malému prostoru se snadno přizpůsobí a velký prostor slabé včelstvo nezachrání.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.S. <slezak.jose/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30
> Datum: 16.8.2008 17:01:26
> ----------------------------------------
> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
>
>
>

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:37 PM
Subject: Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale
pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?

No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi. Cesta pro využití
například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
Dole.
Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
by se problematikou zabývali.
(Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
přidávat :-) ).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:08 PM
Subject: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa
(coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u
trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na
stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit
kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted
/lmburley.pdf


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa (coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted/lmburley.pdf

Jestli na 39x30 normálně zimujete, tak asi s tím máte více zkušeností než
většina diskutujících tady.
Zimování v jednom nastavku s 10 - 11 rámky 39x30 bude jistota, zimování na
dvou bude znamenat o něco silnější včelstvo v zimě a na jaře, ale teď v
podletí nebezpečí vzniku loupeže. Vyberte si.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.S." <slezak.jose/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 5:01 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

No, stačí to pravidlo rozšířit ještě o jeden měsíc a vyjde, že aby byly
včely silné v květnu (čti daly dost medu), musí být včely silné v květnu
minulého roku. Jenže aby byly silné v květnu minulého roku, musí být k
dispozici silné včely v květnu předminulého roku...... Jenže jak k sakru
zatraceně ty silné včely sehnat, aby z nich mohly být další rok zase silné
včely? Z toho vlastně vyplývá, že odchovat nová silná včelstva je teoreticky
nemožné!!!!!!!!. (tady jso ty požadované výkřičníky.) :-)
Jinak ta diskuze není pro ty, kteří ví, ale pro ty, kteří si myslí, že neví.
Je jasné, že základy silného včelstva v zimě a na jaře se musí vytvořit už v
červenci a srpnu předchozího roku. Je jasné, že zimování je v podstatě
jednoduchá věc a že si to v převážné většině zařídí včely samy a žádnou
pomoc včelaře nepotřebují. Jenže občas někdo se včelami začíná a náhoda ho
dovede k takové kombinaci rámků, úlů a kdovíčeho, že takové teoretizování
potřebuje, aby to zimování hned napoprvé udělal tak, aby u něho proběhlo bez
větších ztrát. Ono totiž zkoušet pár let nějaké vlastní atypické kombinace
ve včelaření, za tu dobu nechat uhynout nebo nechat jen zbytečně zeslábnout
xpočet včelstev než se to vyladí k včelařově spokojenosti umí s prominutím
každý trochu lepší tvrdohlavější blbec. Ale chytrý člověk se zeptá třeba
tady a většinu těch roků a uhynulých včelstev si ušetří. A pak je tady onen
přírodou daný rozptyl chování včelstev. 5x - 10x - 20x včelstvo zareaguje
stejně a včelař na tom potom postaví technologii včelaření. Potom po šesté
nebo třeba po dvacáté prvé včelstvo zareaguje jinak a v kombinaci s
technologií včelaře a počasím na to třeba včelstvo doplatí a včelař pak
marně bádá proč.
Co se týká zrovna konkrétně plodování včelstev v zimě, všechno, co tady
píšu, vyplynulo z mnohaletého sledování podložek. Plodování v zimě se totiž
na podložkách spolehlivě projeví existencí vajíček, kukel a dalších
typických zbytků. Stačí si jen toho všímat. Případně dalších úkazů, jako je
množství vlhkosti v úlu, teplo pod utepleným strůpkem atd. Takže z mé strany
to žádná nepodložená teorie není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 3:55 PM
Subject: Správné zazimování včelstev


> Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví,
> co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné
> přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet
> pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že
> pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z
> té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít
> pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu
> předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný
počet
> zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit
> ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je
už
> dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez
> pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá,
> ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo
a
> ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až
> říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se
> správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat.
> S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají
pouze
> neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko
lépe
> bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale
o
> čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Souhlasím se Stonjekem, že jste hrozní teoretici, ale s praxi to málo společného. Nevím zda by jste tyto teorie zvládali při cca 100 včelstvech ?

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví, co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný počet zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je už dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá, ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo a ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat. S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají pouze neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko lépe bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale o čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan
--------------------------------------------------------------

Teplota nepatrí do tohoto prírodného diania? Predsa či chcete alebo nechcete ten súvis je! Predsa zima je zima a rozhodne nie je určená na to aby matky plodovali pri mínusových teplotách, vo včelstvách je naprostý kľud. Akonáhle sa objaví za sebou pár dní s teplotu nad nulou, matky okamžite položia niekoľko vajíčok a včely sa o ne postarajú. Ak je teplých viacej, včelstvo založí aj niekoľko dm2 a úspešne ich vychová.
Posledné roky roky bolo skoro každoročne. Nik nenapísdal jedinú vetu, že včelstvá po skončení zimy boli mimoriadne početné práve vďaka výchovy plodu ošetrovaného cez zimné mesiace.
Práve toto bolo trochu v rozpore s tradíciami, pretože v zime (tradične studenej) včely naozaj plod navychovávali.

zapoměl jsi ještě !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! , jak tě to rozčílilo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 16.8.2008 09:59:20
> ----------------------------------------
> Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
> kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
> Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
>
>
> Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
> druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
> začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
> máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
> také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> > Datum: 15.8.2008 22:54:27
> > ----------------------------------------
> > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > > ledna.
> > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
> dubna.
> > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
> za
> > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
> odchovávají
> > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
> větraný.
> > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
> mladá,
> > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> > mezi mělí na podložce.
>
>
>
>

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Oprava.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Táto rada je neúplná.

Preto už roky neustále včelárov nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v prvom kvartáli septembra (IX.mes), keď sú plochy plodu oveľa menšie a zásoby sa dostanú do blízkosti zimujúceho včelstva.

KaJi: A v které oblasti?
---
Omlouvám se za pozdní odpověď. Jižní morava,