78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.69) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986)

>je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale ...........
---------------------------------------------------------
Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici, kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev. Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např. spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do podmetu mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem je voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3 2008) Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho ztráty. Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a nešetřete mne.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992) (31995)

Pane Turčáni, a jak jsou na tom včelaři ve Vašem okolí ? Pokud ani oni
nemají vážnější problémy, pak buďte rád, že se ve vaší lokalitě roztoči
(kleštíkovi) moc nedaří a nevyvozujte z toho, že na uložení knotu nezáleží.
I u nás máme část okresu v Krkonoších s velmi řídkým zavčelením, kde by i ta
tři léčení vlastně ani nebyla všechna nutná, nebýt nařízena ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 6:01 PM
Subject: Re: Fumigace


Páni, vysvetlite mi, prečo potom dosahujem vynikajúce výsledky v boji proti
Vd, keď podľa vás fumigáciu robím atypicky, teda zle! Viackrát som
zdôraznil, že v sezóne robím len tri!!! fumigácie. Ak by ste si to všimli,
museli by ste sa zamyslieť a hľadať rozlúštenie tohoto javu a nie
tvrdohlavo trvať na svojich a pripustiť, že sa mýlite. Ja skôr pripúšťam,
že umiestnenie a poloha knôtu nie je rozhodujúca, rozhodujúce je, že
fumigáciu robíte v správnom čase a poslednú vždy bez akéhokoľvek plodu.

Vymýšľate teórie spaľovania fumigantu, uprednostňujete zvislú polohu knôtu
ja už 24 rokov spaľujem fumigant v podobe obráteného véčka vloženého do
podmetu ležato. Ak moje včely žijú, čo podľa vás je nesprávne, pretože knôt
v tejto polohe vyjde nazmar, pravda je na mojej strane. Tri kvapky amitrazu
(pritom sa z komentárov dozvedám, že v bežnom roku robíte až 7 zásahov do
včelstie) v Takticu je mojou základnou normou na jeden knôt.
Potom všetko môže byť aj inak.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992)



Další riziko je nechat pásek hořet naležato. Když včelař vymyslí další "vylepšení" (nezavře česno, fumigační aplikátory vně, aj.), může přežít hodně kleštíků, a pak nepřežít hodně včelstev...

Páni, vysvetlite mi, prečo potom dosahujem vynikajúce výsledky v boji proti Vd, keď podľa vás fumigáciu robím atypicky, teda zle! Viackrát som zdôraznil, že v sezóne robím len tri!!! fumigácie. Ak by ste si to všimli, museli by ste sa zamyslieť a hľadať rozlúštenie tohoto javu a nie tvrdohlavo trvať na svojich a pripustiť, že sa mýlite. Ja skôr pripúšťam, že umiestnenie a poloha knôtu nie je rozhodujúca, rozhodujúce je, že fumigáciu robíte v správnom čase a poslednú vždy bez akéhokoľvek plodu.

Vymýšľate teórie spaľovania fumigantu, uprednostňujete zvislú polohu knôtu ja už 24 rokov spaľujem fumigant v podobe obráteného véčka vloženého do podmetu ležato. Ak moje včely žijú, čo podľa vás je nesprávne, pretože knôt v tejto polohe vyjde nazmar, pravda je na mojej strane. Tri kvapky amitrazu (pritom sa z komentárov dozvedám, že v bežnom roku robíte až 7 zásahov do včelstie) v Takticu je mojou základnou normou na jeden knôt.
Potom všetko môže byť aj inak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993)

Z mého pohledu je nejlepší spalovat pásek v podmetu vždy ve svislé poloze. Pokud se totiž rozebírá strůpek, odtrhává fólie, atd., již nedojde k zpětnému utěsnění strůpku a "léčivo" se dříve vyvětrá.
! Důležitá je kontrola spálení knotu!!!
Pokud se kapou 4 kapky, v různých jiných polohách totiž nemusí knot dohořet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990)

Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 1:23 PM
Subject: Re: Fumigace


> lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch
> stoupá vzhůru.
> Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
> plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.Zase když znám základní
> fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
> že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
> je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
> ...........
> Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli
> poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně
> klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek.
> Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom
> také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení
> včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad
> doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý
oheň -
> plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987)

Ano, přesné údaje nemám, ale empiricky mám zjištěno, že ještě při 3 NN a
fumigaci v podmetu léčení dobře funguje, při 3 fumigacích. Přesné
vyjádření snížené účinnosti při 4 NN udělal p. Křapka. Chtěl jsem tím
upozornit na jedno z rizik, o němž včelaři dosud nevěděli - protože
nástavkářů přibývá - aby o svá včelstva nepřišli. Další riziko je nechat
pásek hořet naležato. Když včelař vymyslí další "vylepšení" (nezavře
česno, fumigační aplikátory vně, aj.), může přežít hodně kleštíků, a pak
nepřežít hodně včelstev...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Když se napíše, že fumigování dole je méně účinné než když je pásek zapálený
> v horním nastavku, mohu to rovnou z fleku komentovat bez jakýchkoliv
> zkoušek. Když se napíše fumigovnání v podmetu je o nějakých 10 - 20 - 30 %
> méně účinné než fumigování nahoře, ale v návodu je s tím počítáno a dává o
> to více léčiva, tak to musím brát jako fakt, protože bez podrobných zkoušek
> nemůžu vědět, jestli to tak je nebo není. Je to jen o detilnosti konkrétní
> informace. Asi tak.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990)

Přátelé, snad se k tomu dokopu a vezmu si pár pásků do práce a spálím je před termokamerou. Stjně tak, pokud se mi to podaří stihnout si ji vezmu k fumigaci. Samotného mě zajímá, co to udělá se včelstvem. Okolik to rozrušení zvedne teplotu včelstva.

Ale není mi jasné, v jakých všech polohách to pálíte.

Já osobně si chci ověřit, co to udělá když to tam strčím mírně šikmo očkem, tak aby plocha pásku byla svislá. Stejně tak by mě zajímalo, jaký má význam ona mezera, která je v návodu vyžadována. Asi jen požární.

Protože na instr. filmu o fumigaci co promítával žádnou mezeru nedělají a rvou to přímo mezi plásty. Když jsem se na to ptal po promítání Ing. Veselého, tak mi dalo práci vysvětlit, na co se ptám. Z toho usuzuji, že je to jen takové to americké, že štětka neslouží k ....

Takže tady uveďtě všechny ty polohy. Například od Véčka v podmetu, pod tím si představí čtenář této konference cokoli.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989)

lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.<
.......
Aromatický olej je součástí varidolu. Jde o uhlovodík, který se odpařuje. Otázkou je, jestli se má odpařit ten amitraz, olej nebo stabaxol nebo nonoxinocum (asi nonoxylol, silně spermicidní látka) Toto vše se podává jako léčivo s nějakým obchodním názvem, musí to mít dostatečnou teplotu. Pokud se bavíme o fumigačních teplotách při léčení, nejde o nějaký předehřev, ale teplotu, při které se léčivo odpařuje.

Stejně jako aromalampa. Zkuste jít trochu do hloubky. O těch teplotách to je nejpřesnější termokamerou, protože ta přesně ukáže lokality teplot na knotu.


Radim Polášek:>Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
............
Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek. Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý oheň - plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986)

A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


...Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační
pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
mít obavy z odpaření léčiva....
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986)

> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. Na to žádná
termokamera být vůbec nemusí. Stačí malý test. Zapálit zápalku a držet ji za
konec vodorovně tak dlouho, dokud nedohoří na konec a nezačne pálit. Potom
zapálit druhou zápalku a držet ji taky za konec, ale pro změnu svisle, aby
hlavička a plamen byl dole a prsty nad plamenem. Rozdíl je poznatelný během
vteřiny

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


> Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram
> max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov,
> samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne
> upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
> .......
>
> Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod
> je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak
> napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by
> včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena
a
> to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,
>
> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Když se napíše, že fumigování dole je méně účinné než když je pásek zapálený
v horním nastavku, mohu to rovnou z fleku komentovat bez jakýchkoliv
zkoušek. Když se napíše fumigovnání v podmetu je o nějakých 10 - 20 - 30 %
méně účinné než fumigování nahoře, ale v návodu je s tím počítáno a dává o
to více léčiva, tak to musím brát jako fakt, protože bez podrobných zkoušek
nemůžu vědět, jestli to tak je nebo není. Je to jen o detilnosti konkrétní
informace. Asi tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 2:25 PM
Subject: Re: Fumigace


S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu
soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř
s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985)

Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
........

Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena a to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,

Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod mít obavy z odpaření léčiva.

Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983)

Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3 NN je účinnost ještě dobrá. K.Č.

Ja fumigujem v podmetoch v troch deb. B 10 46 litr.x3, nie odjakživa, ale od r. 1984, knôt v tvare obráteného V-čka, ležato na vhodnej podložke s max. tromi kvapkami amitrazu, npr. na umakarte (vnútorná strana). V r. 1989 som doplatil na zlú techniku ošetrovania, TP nebol pre včelárov dosť jasný, nezohľadňovali sme klieštiky v uzavretej bunke, keď som prišiel o 70% včelstiev.

Už 7 rokov používam originálny prípravok Taktic (nič iné) a výsledky sú stále vynikajúce. Amitraz je zatiaľ nenahraditeľný (svedčí o tom zapojenie tejto látky do ozdravovacieho procesu v boji proti Vd v Kanade.

Jedna perlička z, praxe: Včelár s 300 včelstvami používal svoj vlastný prístrojček, do ktorého vložil knôt Avartinu a cez letáč, bez utesnenia nafúkal detským ventilátorom (4,5 v batéria) nafúkal do úľa. Prisahal, že nikdy mu neuhynulo ani jedno včelstvo.

Vlani 2.11.O7 pri 6 včelstvách neutesnil letáče, po 24 hod. som urobil zber ( v každom včelstve som urobil zber Vd) a pre istotu znovu s uzatvorenými letáčmi fumigoval, po 24
hod. nebol v 5-tich včelstvách nebol odpadnutý ani jeden VD, v 1-dnom 2 ks.
Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS.

Pridávam, posledná sezóna bola u mňa bez poškodenia a úhynu čo i len jedného včelstva zo 75.

Čo k tomu dodať, len to, že máme v rukách prostriedok, ktorý je dlhodobo účinný, len je potrebné poslednú fumigáciu treba robiť bez zaviečkovaného plodu a to pravidelne každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dlouhý (88.100.95.205) --- 11. 10. 2008
KONALES - FUMIGACE

Otázka na Konalese : vzali jsme to na vědomí a tak se ptám
co tedy s tím ? Prosím o odpověď poměrně stručnou ale přitom výstižnou a ne tak,jak to umí někteří na této konferenci sáhodlouze uplatňovat své nabyté vědomosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979)

S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 11. 10. 2008
Fumigace

Tady jde o nepochopení,co je pesticid a antibiotikum.Pesticidy jsou velmi škodlivé,způsobují rakovinu.Pesticidy se ukládají ve vosku a přecházejí do medu celý rok a způsobují větší odolnost varroa.Zůstávají i ve spracovaným vosku a tím v nových mezistěnach a neustále se zvětšuje množství v nových mezistěnách.Tak že varroa se neustále aklimatyzuje na větší dávky a nikdy nebude konec.Dřív otrávíme včely než zničíme varroa.Pensilvánská univerzita zjistila obrovské ukládání pesticidu do vosku.Ten se luhuje do medu i v nových pláství a tím se trávíme i lidi co konzumují med.Med již při používání pesticidu není zdraví.Takové množství včel nezemřelo na varroa,ale právě na pesticidy,reagojí mezi sebou a tím zvyšují 100násobně jedovatost.1kapka léčiva a něco doneseného včelama a je hned 100kapek,a to včely otráví.Včelaři,zabijíme si včely samy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976) (31978) (31980)

To je pravda, kdo dal správně Gabony, roztoče v srpnu ve svých včelstev
zničil. A Gabony myslím měli letos aplikovat všichni. Fumigace by měla
zachytit jen nálet z neošetřených včelstev a potom roztoče, kterí se na
látku v gabonu stali odolní a přežili. Jistí to potom poslední ošetření
aerosolem v prosinci, protože určitá pravděpodobnost, že ještě nyní žije
neošetřené včelstvo s množstvím roztočů je, poškozené zimní včely s krátkou
životností mohou vydržet ještě do prosince a v dnešním počasí, kdy je venku
už nyní na teploměru 22 st C je dolet včel ještě velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 9:33 AM
Subject: Re: Fumigace


stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je
zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené
roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen
takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve
vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá
chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a
pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v
podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu
včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu.
Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím
řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976) (31978)

stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu. Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 11.10.2008 08:24:51
> ----------------------------------------
> Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
> už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
> varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
> k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
> diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
> látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
> desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
> pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
> Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
> létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
> další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
> Subject: Re: Fumigace
>
>
> > Ferda:
> > .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> > dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> > -------
> > Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> > hubí m.j. roztoče.
> > -----
> > Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> > Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977)

> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.

Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
léčiva usadí víc. To se nemusí ani nijak zvlášť zkoušet, to jsou základní
zákony fyziky, které by měl znát každý středoškolák. Pokud se má účinnost
knotu zapáleného v podmetu zvýšit, musí se dosáhnout, aby kouř z něho nešel
kolem studených rámků, ale prázdným prostorem na včely. Rámky ze spodního
nastavky, aspoň 2 - 3 uprostřed by se potom měly pro fumigaci vyhodit, pokud
by to někomu stálo za práci a menší kontaminaci rámků. Potom obecně ať se
knot zapaluje v horním nastavku nebo v podmetu, musí být hořící knot co
nejblíž včel. Pokud jsou včely slabé a sedí v extrémním případě u stěny
nastavku na opačné straně než hoří knot, dříve než se kouř s účinnou látkou
ke včelám dostane se může na studených rámcích a strůpku usadit tolik
léčiva, že léčení může být neúspěšné, i když se knot zapaluje v horním
nastavku a i jinak všechno podle návodu dodrží. Podle mně by to mohla být
jedna "díra" , přes kterou by se mohli roztoči znova namnožit. Podobně by to
mohlo být, pokud ještě někdo používá zadováky, když se včely na teplé stavbě
usadí na prvních rámcích u česna, protože u zadováků se knot dává obvykle na
poslední rámek za okýnko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo
do
> vysokého podmetu.
> ----
> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.
>
> Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976)

Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> -------
> Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> hubí m.j. roztoče.
> -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974)

Ferda:
Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu.
----
Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v horním nástavku měl vyšší účinnost.

Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974)

Ferda:
... jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
-------
Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které hubí m.j. roztoče.
-----
Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 10. 10. 2008
Re: včelstva bez plodu (31972)

Roztoči uhynuli s uhynulými včelstvy. Začínají prakticky od nuly. Jejich množství je nyní minimální a je otázkou, kdo je opět namnoží do obřích počtů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace (31932)

Nestačím se divit, co se dočítám o nejasnostech v léčení fumigací. Metodika a metoda fumigace je už asi 20 let stará a stále stejná. Pouze dříve to byl Taktic, pak Taktivar a nyní Varidol. (doufám, že si pamatuji správné názvy). V jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
Pokud je v návodu napsáno, že pásek s kapkami má být ve svislé poloze a má doutnat, neznamená to, že má hořet, že má být vodorovně ani, že má být na dně ve tvaru V. Doutnáním pásku vzniká teplo, které kapalné léčivo převede do plynného stavu a léčivo se rozptýlí po úle. Dalším produktem je kouř, který analogicky včely rozruší, ty začnou větrat a plynné léčivo se dostane do chomáče. Problém létajících včel je dostatečně vyřešen, aspoň se já domnívám, tím, že léčivo se aplikuje po skončení letu. (viz návod a je to i logické) Pokud včely mají prolet a zavřeme jim česno, tyto nejsou přeléčeny. Samozřejmě není nikde psáno, že si na sobě nesou roztoče. V otázce venkovní teploty, tedy nad 10 st. C, je potřeba postupovat s rozmyslem. Pokud máme několik teplých dní, ve kterých provedeme léčení, nemusíme mít strach, že včely jsou v chomáči. Velkým omylem je se domnívat, že pokud je několik dní je teplota např. okolo 0 - 5 st.C a pak se na jeden den teplota vyhoupne nad 10 st. C, že se včely roztáhnou, je dotyčný na velkém omylu. Proletu se zůčastní pouze včely na povrchu chomáče a zbytek je sevřený. Je tu jistý princip setrvačnosti. Kdo používá folie na strůpku, tak to krásně uvidí. Ošetření v tuto dobu i když je zdánlivě správná teplota, je neúčinné a špatné. Znám to ze své praxe a dotyčným a umíněným není pomoci. Termín první fumigace je opět orientační, někdy 10., někdy 15. října. v tuto dobu bývá ještě teplo, problematická bývá druhá fumigace za 7-10 dní, kdy se může značně ochladit a těžko budeme čekat na oněch 10 st. C. Nečetl jsem zde otázku zavíčkovaného plodu. Letos je skutečně vyjímečný rok a někde včely už neplodují od poloviny září bez ohledu na stáří matky (je to dáno hlavně přínosem pylu). Jíný rok plodují ještě v polovině listopadu. Zde je také zakopaný pes.
Používejme léčivo v souladu s metodikou výrobce a ve prospěch včel. Ne vždy si usnadnit práci je ku prospěchu věci. Jako klasický příklad stačí uvést líného včelaře, který dává Gabon do česna úlu, nikoli na háčky k plodu ( a není jich málo). Včely přece po něm chodí a léčivo roznáší. Je otázkou kolik a kam. A dostane se vůbec léčivo k právě líhnoucím se zimním včelám a nahoru do vyšších pater úlu ?? Prostavování prostoru divočinou je pouze při krmení, zde poslední souš necháváme, nebo při pozdní silné snůšce, nebo pokud včely nacpeme do jednoho nástavku. Pokud jsou ve dvou nebo třech nástavcích, tak nic neprostavují a jsou v pohodě. Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu. Já využívám vysokých podmetů, hřebík se zapíchne za spodní loučku a pásek je svislý (zpravidla při první fumigaci včely jsou vyvěšeny do podmetu, tak sem tam nějaké žihadlo dostanu). Sice někdy se opálí spodní loučka, ale nikdy se mi nestalo, že by něco začalo hořet. Takže chovejme včely, usměrňujme je ke svému prospěchu, nikdy však proti nim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (82.208.3.74) --- 10. 10. 2008
Re: včelstva bez plodu (31972)

Také dělám monitoring a letos je to (po gabonu ale i před ním) lepší než loni. teď mám 0,1-0,3 denně. Vypadá to, že jsi na tom podobně, myslím, že je na fumigaci, pokud jsi používala gabon zbytečně brzy... ještě létají včelky ven (dneska létaly hodně) a zase si mohou přinést roztoče...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel (81.90.173.228) --- 10. 10. 2008
včelstva bez plodu

Dneska jsem dělala prohlídky včelstev a jsou už bez plodu.Začnu dělat fumigace.Dělám monitoring a intenzita varroázy je letos dost nízká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.24.152.55) --- 10. 10. 2008
Re: Včelařská blůza (31962)

Prodává je Lysoň z Polska, u nás jsou na http://www.vastoil.cz/
i v různých včelařských prodejnách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Dvořáček (193.179.105.49) --- 10. 10. 2008
Re: jeste aeroso 4802 (4848)

Váhy najdete na www.vahy-kpz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubos Holý (93.89.144.22) --- 10. 10. 2008
Re: Pesticid Varidol Fun Včelaři neléčí,dělají chemické ošetření (31963)

Dobrý den,
nevím nakolik jsou Vaše informace ověřené, ale bohužel Vám musím dát za pravdu. V podstatě nikoho neuzajímá jestli je léčení nutné, je nařízeno vetrinou plošně a hotovo. 2x fumigace + areosol na podzim, jarní ošetření maurik + fumigace + podzimní gabon, a takto jde už druhý rok a počítam, že se to může jen zhoršit. Všechno se dnes svádí na roztoče. Ale může za všechno?
Letošní snůška ze řepky - skoro nic - přitom podmínky byly docela dobré.(Někdy se nemusí dařit, ale nevím proč)
Další problém, nikdo ho zde nezmínil, asi jen nějaká moje chyba. Přes krásné počasí, dostatek medných zásob , nic moc pyl, na koci srpna skoro všechny včely více méně bez plodu(bez ohledu na staří matky). Asi 50 včelstev - dvě stanoviště. Zvyklý jsem spíš na pozdní plodování!
Hezký podzimní víkend přeje Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 10. 2008
Re: Pesticid Varidol Fun V?ela?i nel???,d?laj? chemick? oet?en? (31963) (31967)

Zadny, zamenit se daji. Viz. napr navod k VAT 1a.

Vzniklo to udajne kuli naplneni nejakeho zakona - bylo to nutno rozlisit. Letos nebo pristi rok ma (zase udajne :-) ) dojit ke sjednoceni. Tak uvidime

T.H.

> ----------------------------------------
> Jaký je rozdíl mezi Varidol FUM a Varidol AER. Dají se navzájem zaměnit?
> Děkuji předem za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 10. 10. 2008
Re: Pesticid Varidol Fun Včelaři neléčí,dělají chemické ošetření (31963)

Jaký je rozdíl mezi Varidol FUM a Varidol AER. Dají se navzájem zaměnit? Děkuji předem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 10. 10. 2008

?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 10. 2008
Re: Včelařská blůza (31962)

Výrobce budou vědět prodejny včelařských potřeb nebo rovnou zkuste výrobce
pracovních oděvů. Ale asi je malá poptávka, takže by to musela být speciální
objednávka. Nebo barevnou bavlněnou kombinézu Savem odbarvit v pračce na
bílo....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M.vorcová" <MSvorcova/=/tenneco.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 09, 2008 8:21 PM
Subject: Včelařská blůza


> Dobrý den , neznáte prosím výrobce bílých včelařských blůz s kloboukem.
> Případně prosím o kontakt. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 10. 2008
Re: Protimorová metoda (31950) (31952) (31954) (31961)

Mně spíše připadá, že tady na diskuzi všichni místo skutečného řešení
problému hledají kouzelnou formuli na problémy. Něco jako že přečtou nebo
řeknou nahlas příspěvek z diskuze o rozsahu dvou vět a najednou se všechno
vyřeší. Varaóza přestane, včely si cukr na zimu rozmístí v úlu tak, že
všechna včelstva přežijí, cukr žádný v buňkách nezkrystaluje, léčivo samo
naskáče na knoty a knoty se samy umístí do úlů na správná místa a samy
zapálí, vosk se sám zpracuje na nátěr a ten sám naskáče na nastavky, matka
se do bezmatečných včelstev sama přidá, každé včelstvo každý rok přinese
aspoň 80 kilo medu atd.
Jako kdyby každý takový problém, pokud to u někoho je problém, neznamenal
práci, aspoň sehnání správných návodů a postupů, jejich pořádné přečtení a
pochopení, případně vyhledání informací a pochopení, co se to ve včelstvu
děje a nakonec přirozeně podle toho s těmi včelami dělat, což znamená v
souhrnu hodiny a někdy až desítky hodin práci hlavou a rukama.
Jestli chce někdo pracovat s kouzelnými formulemi, tak ať dělá filmy a ne
včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 09, 2008 7:54 PM
Subject: Re: Protimorová metoda


> Máš li nějaké dotazy ohledně DS. je lepší obrátit se na Pandoru Dadant
klub
> a dostaneš se mezi "své". Zde na Konferenci je to v podstatě ztráta času,
> protože nejvíc o DS ví ti, kdo ho nikdy neměli a ani si ho nikdy nepořídí
a
> podle toho také vypadá kvalita jejich příspěvků. Proto také o DS nikdo ode
> mě v Konferenci neuvidí ani řádku. Byla by to v podstatě ztráta času.
> Diskuze v Dadant klubu by potřebovala oživit, nějak to tam zkomírá a
> zajímavých témat by se pár našlo. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 10. 10. 2008
Pesticid Varidol Fun Včelaři neléčí,dělají chemické ošetření

Pesticid Varidol fum,může reagovat s pesticidy donesenýma včelama a znásobit až 1oox jedovatost.Což mohlo být příčinou úhynu včelstev na takové ploše,ČR.Pesticid Varidol fun a nové neonicotinoidy-Cruiser to je smrtelná kombinace.Cruiser se používá na řepku a ta je na celém uzemí.V Německu po velkém úmrtí včel byl okamžitě zakázán.Veškeré pesticidy se ukládají aji ve vosku,za desetiletí používání Varidolu jsou dle Pensilvánské univerzity v nových mezistěnách obrovské koncentrace.My včelaři neléčíme,ale zamořujeme včelstva pesticidem Varidol.Výskumný ustav by neměl mít nic společnýho s výrobou Varidolu a jiného.Pak je neobjektivní,je zaměřen na zisk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Švorcová (195.212.51.98) --- 9. 10. 2008
Včelařská blůza

Dobrý den , neznáte prosím výrobce bílých včelařských blůz s kloboukem. Případně prosím o kontakt. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 9. 10. 2008
Re: Protimorová metoda (31950) (31952) (31954)

Máš li nějaké dotazy ohledně DS. je lepší obrátit se na Pandoru Dadant klub a dostaneš se mezi "své". Zde na Konferenci je to v podstatě ztráta času, protože nejvíc o DS ví ti, kdo ho nikdy neměli a ani si ho nikdy nepořídí a podle toho také vypadá kvalita jejich příspěvků. Proto také o DS nikdo ode mě v Konferenci neuvidí ani řádku. Byla by to v podstatě ztráta času. Diskuze v Dadant klubu by potřebovala oživit, nějak to tam zkomírá a zajímavých témat by se pár našlo. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 10. 2008
Smutna zprava

http://n-vcelari.cz/clanek-zemrel_pritel_Haragsim.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 9. 10. 2008
pozvánka do Pardubic (31942) (31943)


Vazeni pratele vcelari, priznivci vcelaru, obchodnici, lobisti, pazderkovska konzorcia a vsichni ostatni. Byl jsem pozadan pritelem Evzenem Bachorem, predsedou ZO CSV Pardubice, abych Vas vsechny pozval na Dny medu do Pardubic. Jsou jiz tento vikend tj. 11.-12.10.2008 program si muzete precist zde : http://www.vceliweb.cz/?t=akce-sousednich-zo-dny-medu Autobusy se zajezdy je dobre avizovat predsedovi, kontakt najdete na odkazu. Preji dobre pobaveni.
Frantisek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 10. 2008
Re: Lak na dřevo (31942)

Potaš byl původně vodný roztok, který vznikl vyloužením dřevného popela. Ze
začátku to byla dá se říct směs hydroxidu draselného a uhličitanu
draselného, během pár dní došlo k chemické reakci a hydroxid draselný se
přeměnil všechen na uhličitan draselný. Aspoň ve vnitrozemí daleko od moře.
Píšu to proto, protože při vaření vosku s potaší má dojít zřejmě k
zmýdelnění včelího vosku a tím ke vzniku draselného mýdla příslušné mastné
kyseliny obsažené ve vosku. Tím se vosk má stát rozpustný ve vodě, takže
vzniká vodorozpustný nátěr. Uhličitan draselný na to nejspíš nebude stačit,
vhodnější bude hydroxid draselný. Skladovat se to nemá dlouho nejspíš
proto, že to draselné mýdlo se může působením CO2 ze vzduchu rozkládat právě
na uhličitan draselný a volnou mastnou kyselinu, která je nerozputná ve vodě
a z nátěru se potom vysráží.
Takže pokud se to má zkoušet, doporučuji ten hydroxid. Nebo se držet starého
postupu, na zahradě opéct na ohníčku špekáčky a druhý den vyloužit popel a
hned udělat z výluhu nátěr. A pracovat opatrně, je to žíravina.
Další věc je potom samotné použití, které by se mělo dělat taky podle
starých návodů. Jestli to je nátěr na napouštění dřeva, to znamená že
všechen nátěr by se měl vsáknout a přebytek nátěru ze dřeva setřít nebo
jestli má nějaká vrstva na dřevu zůstat, jak silná a případně jak moc tu
vrstvu rozleštit a potom udržovat. Staří praktici tohle vyvíjeli a zkoušeli
desítky let.
Co se týká toho, jak na tom budou držet další nátěry, tak nejspíš špatně,
většina nátěrů se s vosky nesnáší. Minimálně bude nutné odmastit povrchovou
vrstvu dřeva, aby se nátěr chytil, buď nějakými rozpouštědly nebo třeba
parou "zahnat" vosk hlouběji do dřeva.
Jinak, pokud bude k dispozici nějaký horší odpadní včelí vosk, třeba něčím
narušený, se mně to zdá jako docela dobrý ochranný nátěr na dřevo i pro
současné využití. Alkalie a vosk pozmění charakter povrchu dřeva natolik, že
přestane být lákavý pro dřevokazný hmyz a částečně taky i pro hnilobu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 1:39 PM
Subject: Lak na dřevo


> V roce 1985 jsem byl pracovně na zámku v Č.Krumlově.Ze spisu(prý tenkrát
> tajných) jsem si opsal tento nátěr,který se používá na nábytek,dřevěné
> stropy,schodiště.Já jej nezkoušel,tak nevím zda je dobrý či ne. 1 kg
> včelího vosku,5 dkg kusové arabské gumy.6 dkg potaše,6 lit.měkké
vody,vařit
> jen potřebné množství,dlouho neskladovat.Snad vám to pomůže a zda je to
> dobré dejte vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 10. 2008
Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem

Znamená to tedy, že jestli někdo vytočí v prvním vytáčení do medu takových
5 - 20 % starých "!cukrových" zásob, na obsahu sacharózy v medu se to nijak
zvlášť neprojeví. Pokud "cukrových" zásob bude víc, projeví se to v takovém
medu na menším obsahu látek, které včely přinášejí s nektarem zvenku.
Využití starých cukrových zásob na jaře na komorování pomocí Blinovy
přepážky ještě toto zanášení sacharózy do medu podstatně snižuje, včely cukr
spotřebují a co nespotřebují a uloží zase do zásob, tak to znova zpracují a
tím obsah sacharózy ještě sníží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 7:50 PM
Subject: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem


Pokud jsem si čísla dobře zapamatoval - po uložení do plástů takový
včelí invert má cca 20% sacharózy, ale inverze probíhá i v dalších
týdnech v závislosti na teplotě a po nějakém čase se obsah sacharózy
dostane k hodnotám jako v medu, tedy pod 5 %. Jenže v medu jsou navíc i
látky, co nejsou v takovém invertu, sice ve stopových koncentracích, ale
jsou to pro včely i člověka velmi užitečné látky (vitaminy, enzymy,
organické kyseliny, aj.) ...

Radim Polášek napsal(a):
> Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent
sacharózy
> a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
> zimu včely rozštěpí?
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 10. 2008
Re: Re: (31930) (31931) (31935)

Tyhle věci jsou teoreticky poměrně složité. V buňce je ve směsi zbytek
sacharózy s glukózou a fruktózou, případně tam můžou být z nějaké pozdní
menší medovicové snůšky další cukry a k tomu další látky, které krystalizaci
zpomalují, ale některé ji mohou urychlit nebo usměrnit. Odpařováním vody
včelami je v buňce nakonec přesycený roztok cukrů, tedy takový roztok, kde
je podle tabulek rozpustnosti jednotlivých cukrů ve vodě více cukrů a méně
vody, než je možné. A na to všechno má vliv, v jaké teplotě to je a jak
kolísá, jestli je buňka trvale obsazená včelami a je tam pořád stejná
teplota nebo jestli je buňka někde dole u stěny jednostěnného nastavku a v
noci chladne a ve dne je přes stěnu ohřívána sluncem. To všechno rozhoduje
o tom, jestli zásoby v buňce zkrystalují v celé hmotě jako jemné malé
krystalky, které když včely buňku otevřou, tak vzdušnou vlhkostí zase
ztekutí a včely je spotřebují nebo jako pár velkých krystalů v jinak úplně
tekutém zbytku, kdy tekutou část včely spotřebují a velké krystaly vyhodí.
Při krmení řepným cukrem se takové velké krystaly mezi mělí občas objevují,
ale pokud nebyl nějaký významný přínos melecitózy, není jich žádné významné
množství a při zimování nijak nevadí. Pokud by se ty věci měly upřesnit,
musel by předně někdo ty velké krystaly ze zimní měli vybrat a zjistit v
laboratoři aspoň, který z těch několika druhů cukrů, co se vyskytují v
zásobách, to vůbec je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 6:54 AM
Subject: Re:


Litrarura praví ,že je to způsobeno příliš velkými dávkami při krmení včely
nestačí pak sacharózu dostatečně rozložit a to je pak důvodem krystalizace
zimních zásob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 07.10.2008 22:32:22
> ----------------------------------------
> tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt
na
> podložkách krystal jak vidle
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31933) (31951)


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


Pan Turčáni mimo jiné napsal:
... Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď
je
v polohe zvislej ...
Dále uvedl, že vkládá do podmetu pásek upravený do V.
Dobrá, pokud má tak vysoký podmet, že mu to umožňuje, je vlastně část pásku
s kapkami léčiva víceméně ve svislé poloze - a o to právě jde. Aby se léčivo
stoupajícím teplem doutnajícího pásku odpařilo dřív, než by shořelo, což by
se při vodorovné poloze knotu stalo.
S pozdravem Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 8. 10. 2008
Re: Protimorová metoda (31950) (31952)

U DS je možným řešením zásob na zimním sezením krmná (medná)komora. Jinak jsem je taky neukecal a asi krom "norského či finského zimování" to nikdo také neumí. Na můj dotaz zde v DF jak modifikovat metodiku pro DS nikdo nereagoval Takže to vidím tak jako vy skupina nových 4 až 5 souší, a zbytek starší a v sezoně ve spojení s tvorbou oddělků ty starší nahradit novým dílem. Takže obměna v podstatě za 2 roky. Ale rád se poučím jiným nápadem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 10. 2008
Re: Protimorová metoda (31950) (31952)

Fr.Kašpar:...
Zimuji včelstva na dvou nástavcích Tachov s tím,že v každém nástavku mám dílo stejného stáří,rámky barevně označené barvou roku.V horním nástavku je dílo toho roku vystavěné a zakladené,ve druhém o rok starší.
-----
Omlouvám se, nepozorně jsem četl.
V tom nevidím problém. Pokud je nahoře dílo jednou zakladené, pak tohle moje včely "umí":-).

Domníval jsem se ale, že princip metody je v tom, že nahože je panenské dílo. Dokonce bez pylu. Tady se to diskutovalo asi dva měsíce zpět.

Jinak o prospěšnosti stavby nehodlám diskutovat. Jeden nástavek 24cm je minium, připravuji skoro dva na vyzimované včelstvo, značná část plástů v poslední době je bez mezistěn. Jen si myslím, že dobré je připravit včelám zimoviště už v květnu, ušetřím si pak práci.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 10. 2008
Re: Protimorová metoda (31950)

DObrá, já se jen ptám. Neříkám, že to nefunguje.
Moje metoda doteď byla trochu jiná, já dával nové dílo dolů a včely na ně během rozvoje postupně přecházely. Podle mě to bylo podobné, jako když přežívaly volně. Včely šly v zimě nahoru, podle mě na starší dílo. Pod nimi v zimě řádily myši atd. možná zavíječ a na jaře se rozšiřovaly a dostavovaly nové dolů. To je podle mého názoru pravděpodobné - časté. A taky jsem to i někde občas četl. A není to z mé hlavy. Takže zatím jsem po různých experimentech šel touto cestou.

V posledních letech jsme nechal včely vastavovat dílo na rámku 30cm. Chci si i u nové míry odzkoušet tzv, Dadant. Je to podle mě nejmíň pracné vedení včelstev. A čas, to je to co mi teď chybělo, i když jak tak koukám na ekonomiku, asi ho teď bude dost:-)

Takže jsem chtěl některé nezakladené, ale vystavěné nástavky 30cm v pozici, kam by včely v zimě došly a na jaře začaly plodovat.
Ale pokud si včely měly možnost v těchto případech vybrat, tak si vybraly zimování na starším díle a panenské nechaly jako nouzovou rezervu. Tedy uložily do nich jen ty zásoby, co se jim nevešly do tmavého.
Takže se tedy opět prám:
Je tady někdo, komu se povedlo přesvědčit včely, aby zásoby umístily tam kam mají - tedy podle této metody.
A dodávám: Pokud ano, tak jak toho dosáhl?
Tedy toho, že nad vznikajícím podzimním chomáčem byl nepřerušovaný pás zásob.

Díky
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31933)

Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.

Trochu opozdene, ale predsa k tomu vyjadrím. Ak by to bola prevda, že fumigácia v podmete je neúčinná, doslova podľa Vás "Je to neúčinné a zbytečné", už by som dávno včely nemal. A ony žijú a aj teraz sú v dobrej až vynikajúcej kondícii.

Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď je v polohe zvislej ešte k tomu v hornej časti úľovej zostavy.
Fumigant predsa prudko stúpa hore a po zaplnení hornej časti, klesá dole. Pre mňa je z praktického hľadiska výhodné vkladať upravený pásik do "véčka" vložiť do podmetu spoľahlivejšie, rýchle a jednoduché. Ale ako sa hovorí "proti gustu žiaden dišputát", čo znamená každému vyhovuje niečo iné, čo je v poriadku, len nech to vedie k 100%-nému cieľu.
Myslím si, že dôležitejšie ako kde umiestnime fumigant, je jeho účinnosť. Moja téza je , urobiť dve odľahčujúce fumigácie v čase keď je ešte vo včelstvách plod 20.8 a 30.9 (priemer 9,4 a 66,5 ks/včel.), s treťou, keď už nebýva vo včelstvách žiaden plod, keď mám istotu, že fumigant zasiahne každého Vd a to je práve od 1. do 10.10 keď sú nočné teploty často aj pod nulou a cez deň od teploty od 0˚C po 5-6˚C.
V bežnej sezóne nerobím žiadne iné zásahy okrem týchto troch fumigácií.

Odporučenú teplotu pri fumigácii nad 10˚C som začal pred 10 rokmi začal spochybňovať a začal overovať na vlastných včelstvách, či je to pravda alebo je umele zdeformované.
AJ tohoročné dve odľahčovacie fumigácie potvrdili, že zamorenosť je nízka, čo si myslím je dôsledok tretej fumigácie urobenej bez plodu vo včelstvách.

Vychádzam z jednoduchej úvahy, ak včely v uzavretom chumáči nezahynú, musí chumáč dýchať, ak je úľ presítený amitrazom v plynnom stave, musí preniknú aj do chumáča a teda i do vzdušníc Vd, ktorého primeraná dávka VD zabije. Akarid fumigant do tela prijíma cez vzdušnice, nie cez ústa a cez nervové zakončenie okolo vzdušníc parazita zabije.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 8. 10. 2008
Protimorová metoda

Patrně přítel KaJi špatně poslouchal nebo propagátor špatně vyložil postup zimování včelstev na nejnovějším díle.Mohu se přihlásit k tomu,že jsem autorem tohoto postupu a dá se říci že jej s úspěchem praktikuji dlouhou řadu let.Protože včelařím v oblasti,která je téměř neustále v ochranném pásmu,vycházím z toho,že je možné tímto postupem,tedy eventuelním zřeďováním,čelit propuknutí moru plodu.Delší dobu dávám k vyšetření všechnu zimní měl do SVÚ s naprosto negativním výsledkem.
Zimuji včelstva na dvou nástavcích Tachov s tím,že v každém nástavku mám dílo stejného stáří,rámky barevně označené barvou roku.V horním nástavku je dílo toho roku vystavěné a zakladené,ve druhém o rok starší.Včelařinou jsem se živil a nyní coby senior přiživuji,musím zdůraznit,že solidně.Nijak jsem tento postup vehementně neprosazoval,protože si myslím,že dobrá věc se má prosadit sama.Nechci vyvolávat diskuzi.Solidním a vážným zájemcům jsem vždy předvedl moje včelaření s výkladem.Jen,prosím Vás,reaguji pouze na slušné připomínky a ne na hulvátství,které se zde někdy vyskytuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (213.192.19.26) --- 8. 10. 2008
Re: Lak na dřevo (31942) (31943) (31944) (31948)

super

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 10. 2008
Re: Lak na dřevo (31942) (31943) (31944)

Potaš (fluss) byl za krále Klacka vždycky uhličitan draselný K2CO3 a byl získáván loužením dřevného popela ve flusshausu či flusárně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 10. 2008
Protimorová metoda

Když jsem v ní četl, že mám nad plodištěm mít světlé dílo a v něm včely mají přezimovat, tak jsme po svyých zkušenostech měl pochybnosti.

A potvrzuje se mi, co jsem tady při jedné diskuzi napsal. že to má určitý problém.

Mě se ani v jednom včelstvu nepovedlo, aby včely umístily zásoby do panenského díla. Alespoň v tom spočívá princip té metody, jak to chápu já.

Je tady někdo, komu se povedlo přesvědčit včely, aby zásoby umístily tam kam mají - tedy podle této metody.

Dnes jsem zas jeden nástavek, jen mírně naplněný ve středu zásobami a většinou nezavíčkovaný překládal dospod. Pod nabouchaný nástavek tmavého díla. V dnešním případě byl vespod jen jedn nástavek 24cm. Včely přesto naplnily úplně tento a teprve přebytky umístily nad. Zajímavé, že ve všech případech to praly do pruhů ve středu rámku, a spíše dospod.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31940) (31945)

vsusicky:
Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím
---------

Já jsem po té, co v mezeře byla mnohdy vystavěná divočina začal vkládat stavební rámek. Když jsem likvidoval krmný nástavek, tak jsem jej vyndaval. Lecky dost vystavěný. A označil si na nástavku, na které straně je mezera.

Knoty mám propíchané děrovačem, nebo na vrtačce i se sáčkem. Pak si to předem napíchám hřebíkem do polystyrénové desky a na stanovišti najednou pokapu.

Venkovní teplota 10st. je taková pomůcka pro blbé. Rozhodující je, že nejsou včely v chomáči. Dobré je najít den se sluníčkem, které je vytáhne ven a v podvečer to tam peru.

Teď je podle mě brzo. Snad i ve vyhlášce se tvrdí po 15.10.

Dnes jsem kontroloval posledních 5 včelstev a plod jsem neviděl.
Před týdnem jsem kontroloval jiné stanoviště a pár včelstev se zavíčkovaným plodem tam bylo, něco i otevřeného. Bez plodu asi tak 1/2.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31940)

Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím. Tím mám zajištěný určitý odstup od posledního rámku a nemusím s ním manipulovat. Po skončení léčení se dá do mezery vložit rámek s mezistěnou a je připraven na jaro.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (213.192.19.26) --- 8. 10. 2008
Re: Lak na dřevo (31942) (31943)

ted už už sem si to vygoogloval,tak už spíš jaká?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (213.192.19.26) --- 8. 10. 2008
Re: Lak na dřevo (31942)

prosím,co je to potaš,zbytek seženu no problem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 8. 10. 2008
Lak na dřevo

V roce 1985 jsem byl pracovně na zámku v Č.Krumlově.Ze spisu(prý tenkrát tajných) jsem si opsal tento nátěr,který se používá na nábytek,dřevěné stropy,schodiště.Já jej nezkoušel,tak nevím zda je dobrý či ne. 1 kg včelího vosku,5 dkg kusové arabské gumy.6 dkg potaše,6 lit.měkké vody,vařit jen potřebné množství,dlouho neskladovat.Snad vám to pomůže a zda je to dobré dejte vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Grifinity (62.77.119.62) --- 8. 10. 2008
Re: parafín,vosk (31927) (31929) (31938)

Podle mého názoru,je to napouštění dřeva,nelepí,na omak je
povrch hebký.Před 2roky jsem s tím napouštěl novou dřevěnou postel 2x.povrch se nechal rozleštit jen hadrem v ruce do mírného lesku.Do dnes to nestratilo původní vzhled.Stříkat by to asi šlo,muselo by se to přefiltrovat.
Nevím jestli by na tom držel další nátěr(nezkoušel jsem),jaké nátěr snese zatížení také nevím,na posteli je běžná údržba(stlaní,prach)a to tomu spíš pomůže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace (31932)

Přítel Křapka Vám odpověděl správně. Já jen dodávám, že svislá poloha
zavěšeného pásku je nutná proto, aby se léčivo odpařovalo a ne shořelo.
Proto žádné pokusy s pálením v podmetu :-) !
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "krudum" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 12:25 AM
Subject: Fumigace


Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
doma...a pod. Jak to děláte vy?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3502 (20081007)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 8. 10. 2008
Re: parafín,vosk (31927) (31929) (31938)

Zdravím.Já jsem si taky jednou dělal takovou pastu z terpentýnu ale v jiným poměru.Používal jsem to na úpravu dřeva na soustruhu.Nanesl jsem při malých otáčkách pastu na točenej kus a potom při velkejch točkách přimáčknul filcem a ono se to do toho dřeva jako zapálí a udělá to pěknej lesklej povrch.Na omak je to ale trošku lepkaví.To ale nemusí platit při poměru co se tu udává-tam si myslím se to pěkně vpije do dřeva.Stárnout to bude jako každej nátěr.Stříkáním bych to asi nenanášel,raději houbou,hadrem.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (213.192.19.26) --- 8. 10. 2008
Re: parafín,vosk (31927) (31929)

jakej to má povrch ,spíš lepivej nebo mastnej,matnej nebo lesklej,jak to stárne venku,snese se to z olejem -kdybych tím napustil naolejovanou podlahu,šlo by to stříkat,když to vyleštím,jak dlouho to vydrží,nebo se to oťape,sešedne to časem?vyvalte co víte,brácha napouští jen voskem a to řezby co visí na zdi....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (213.192.19.26) --- 8. 10. 2008

navíc ta literatura bude stará jak jeruzalém,protože snad nová ani nevycházá a v těch dobách se včely krmily takřka denně nesmyslně malými dávkami, a to je jeste napadlo tohle,ne tomu nevěřím ,něco mi k tomu vysvětlení chybí,


která literatura?,snad ne encyklopedie s r. 1956-mimochodem ten poslední výtisk taky žádný zázrak na to co je ted in ,rád si tam najdu kontext,ve vědárně není problém ,zvladl bych to i anglicky,německy,rusky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 31937 do č. 31997)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu