Včelařská konference

Dobrý den.Chci se zeptat jestli někdo nevíte kde a v jakých rozměrech se dají koupit plastové boční loučky do kterých se horní a spodní dřevěná vsouvá.Obrázek jsem myslím vyděl u nástavkových včelařů.Děkuji Míra

Horní očko mám otevřené a spodní nastaveno na větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 08:45:57
> ----------------------------------------
> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča       
>
>
>

Že se včely v zimě nedostanou na zásoby nahoře je příčinou nejspíš mezera mezi nástavky do této mezery je nutné započítat mezeru mezi rámky loučky rámků a mezeru mez pláství a spodní loučkou to znamená výšku od plástve po plást. Normálně by pak ale měly postupovat od spodku nahoru. Pokud však je ta mezera mezi patry příliš vysoká, postupují podél rámků a horní patro pak využijí v předjaří na výchovu plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 15:11:07
> ----------------------------------------
> K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
> posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
> dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
> zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
> a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
> jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
> Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
> takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
> tady párkrát psal.
>
> Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
> Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
> je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
> Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
> , kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
> mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
> může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
> stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
> protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
> taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
> zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
> vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
> V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
> nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
> zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
> oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
> krátké oteplení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
> Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
>
>
> > kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> > ....
> > Doporučuji:
> >
> > Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> > Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> > Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> > (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> > včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
> >
> > m.j. zde
> > Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> > nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
> >
> > Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> > je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> > teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> > teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> > jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
> >
> > Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> > uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
> toho
> > usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
> sebe
> > dost díla i zásob a v úle není průvan.
> >
> > Karel
>
>
>
>

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek
13,12
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

Včely zalepují otvory proto, aby si udržely relativní vlhkost v úle. Průvan vysušuje a rychle mění vlhkost, teplotu podle počasí atd. Relativní vlhkost je hmotnost vodních par v 1m3 za určité teploty a tlaku.Pokud teplota klesne pod rosný bod, relativní vlhkost vzduchu klesá.
Čím vyšší teplota vzduchu, tím více vody pojme a opačně. Suchý vzduch vadí i lidem. Včely když mají možnost si vybrat, raději zimují ve skleněném úle, protože na skle se tvoří kapky, které odebírají, a taky se voda zpětně odpařuje.
Práce člověka v prostředí s vysokou relativní vlhkostí je nepříjemná, ale krátkodobý pobyt může i léčit.

B.V.

kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
.....
Doporučuji:

Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-) Možná proto už nikdy potom nevyšla.
(Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)

m.j. zde
Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe dost díla i zásob a v úle není průvan.

Karel

> Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním
> už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit
> podmínky.
> Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.
>
> Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít
> zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.
>
> Karel
>


Take mam ten pocit, ze ocka silne ovlivni polohu zimniho hnizda. Tam kde se nechaji otevrena ocka v dolnim nastavku, tam se vcely posouvaji vice nahoru (mam pocit, ze berou jako hlavni cesno nejblizsi ocko ). Tam kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu (dnu) - treba v 1NN nebo 2NN od spodu.

Je ale taky mozne, ze jsem uplne vedle, vsimam si toho ani ne 2 sezonu.

Mozna jsem zimoval se vsema ockama otevrenyma, ale toho jsem si v te dobe jeste nevsimal-skoda :-( Ale videl jsem vcelstva ve 3NN ktere maji celou zimu vsechna ocka otevrena a to v nadm. vysce min 500m a kdyz je snih tak jsou cela pod snehem (to jsem nevidel, pouze slysel) :-)

Stane se vam nekdy, ze horni (3NN nebo 4NN) nastavek neni uplne plny zasob? Kdyz o tom premyslim tak me v NN casto - loni, kdyz jsem si toho prvne vsimnul tak jsem se dokonce po nakrmeni nejdriv lekl, ze u nekterych probehla loupez, ale pak jsem zjistil ze maji hnizdo dolejc a tak i zasoby mely stazene k hnizdu.


T.H.

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
-----

Kdysi jsem myslel, že NN včelaření je nutně s očky a do prvních nástavků je je pracně dodatečně dodělával. Dnes si myslím, že pokud je dole zasítované dno a tedy dostatečná ventilace, že na zimu nejsou nutná. SPíše praktická jsou pro přelétáky, vytváření oddělků, pokud se dává mřížka, tak aby trubci vyletěli atd. Pokud jsou umístěny tak, že umožňují pohled dovnitř do uliček, je to dobré pro kontrolu jak včely sílí a jedou dolů a stačí na to večer obejít včely s čelovkou a kouknout očky dovnitř.

Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit podmínky.
Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.

Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.

Karel

Hlavně je potřeba s tím přes zimu nehýbat.
Tonda

>Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

R. Polášek
9,42

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 8:45 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad
sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve
čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča

Přes sezónu mám otevřená očka v dolních 3-4 nástavcích, co je plodiště. V horních, medníkových, je mám zavřená i když mřížku už nepoužívám. Zimuji do čtyř nástavků a všechna očka nechávám otevřená. Z padesáti včelstev se mi občas stalo, že v horním nástavku si včely propolisem očko částečně uzavřely, ale nechali tam otvor alespoň 10 mm. To byly ale z padesáti tak 1-2 případy. Dna mám zasíťovaná.
Tonda

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.

>Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu? Diky
T.H.
---------------------------------------------------------
Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto, sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2 nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3 a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu. Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu, ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
Zdravím Pepča

Včelstva jsou většinou velmi pěkná.Některá se chovají dosti neobvykle, tak jako klima /ne počasí/Již týden je zde zima, mlha, včely jsou staženy, fumigovat se nedá. Dnes jsem ale zjistil,že mi na včelnici podlezl pod plotem zajíc a dokonale okousal letos zasazenou a krásně rostoucí švestku. Není to brzy?
Výstava byla výborná, platících návštěvníků bylo tři tisíce.

Přečtěte si článek v posledním Včelařství od ing.Smělého.Píše,že Vigorku testoval a výsledky byly vynikající asi 167 kg na včelstvo.A pozor v centru Prahy 6 kousek za hradem.

Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím se k Vám o názor
-----
Aby to nevypadalo, že jsem stádní typ a souhlasím se vším. :-)
Takže zopakuji svůj nedělní komentář z Fascinovaného včelaře.
Včely jsou letos silné jako ... Aby nám to i jim vydrželo.
:-)

Karel

Emca Emco, probůh ! Nestraš !
:-) :-) :-)
Petr
----- Original Message -----
From: "emca emca" <emca5/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
Subject: zemědělská půda


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
Váš sen se může v budoucnosti splnit.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3548 (20081023)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Aleši, doporučuji web.strány MODERNÍ VČELAŘ,archiv 06/2005.
I já jsem zde našel odpověď. Pavel K.

Já myslím, že včely se vedle délky dne řídí i podle teplot. Letos ještě
dneska mně na zahradě vegetuje v pohodě netýkavka, stejně jako topinambur a
dýně, neboli u nás ještě letos nebyly mrazy. To je na dobu ke konci října
dost neobvyklé , teplotně to odpovídá době o měsíc dříve. Takže včely si
možná letos myslí, že je ještě září a od toho je ta neobvykle velká síla.

R. Polášek
15.14
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 2:19 PM
Subject: Síla včelstev a říjnové plodování


> Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím
> se k Vám o názor. Ve dnech 21 - 22. 10. t.r. jsem prováděl přípravu
> včelstev na fumigaci. Oproti rokům minulým co má paměť sahá, jsem
> nezaznamenal takovou sílu včelstev jako v letošním roce. Odhaduji, že
> početní stavy včelstev k uvedenému datu dosahují stavu minulých let tak z
> konce srpna začátku září. Dále jsem byl překvapen tím, že mimo jednoho
> produkčního včelstva, kterému jsem počátkem září přidával matku s
oddělkem,
> tedy se jedná o včelstvo poněkud slabší a několika záložních včelstev s
> letošními matkami jsem v k tomuto datu nenalezl žádný, zdůrazňuji žádný
> plod v jakémkoli stádiu. Př. Turčáni mi zajisté promine můj kontraverzní
> postoj k otázce pozdního plodování o kterém jsme zde diskutovali počátkem
> tohoto měsíce. Za dobu 25-roků po které provádím fumigace jsem tento stav
> nezaznamenal. Pokud se tedy nejedná o atypický rok, případně jiné místní
> vlivy a jiní včelaři nezaznamenali rozdíly v síle včelstev oproti rokům
> minulým, budu muset patrně bádat, kdeže jsem "udělal tu chybu" že letos
> zazimovávám včelstva, která visí ve čtyřech nízkých nástavcích do podmetů.
> Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co
vyzimuji.
> Pepča

Zdravim,
nektera ma vcelstva nemela plod uz pred cca mesicem, kolega mi totez potvrdil predminuly vikend.

Silu vcelstev posoudit verohodne nemuzu, protoze mam malo nalitano. Ale nejak extra silne se mi nezdaji.

To druhe co me napadlo kdyz jsem zjistil, ze jsou bez plodu bylo, ze by mohla byt tuha zima -
protoze jinak me nanapada podle ceho jineho by to stari vcelari urcovali, vestili :-))
Nadruhou stranu by me zajimalo kolik nadsencu se ted ve vcelach vrta a hlavne v minulosti :-) vrtalo??

Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu?

Diky

T.H.


Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
> Pepča       
>
>
>

Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím se k Vám o názor. Ve dnech 21 - 22. 10. t.r. jsem prováděl přípravu včelstev na fumigaci. Oproti rokům minulým co má paměť sahá, jsem nezaznamenal takovou sílu včelstev jako v letošním roce. Odhaduji, že početní stavy včelstev k uvedenému datu dosahují stavu minulých let tak z konce srpna začátku září. Dále jsem byl překvapen tím, že mimo jednoho produkčního včelstva, kterému jsem počátkem září přidával matku s oddělkem, tedy se jedná o včelstvo poněkud slabší a několika záložních včelstev s letošními matkami jsem v k tomuto datu nenalezl žádný, zdůrazňuji žádný plod v jakémkoli stádiu. Př. Turčáni mi zajisté promine můj kontraverzní postoj k otázce pozdního plodování o kterém jsme zde diskutovali počátkem tohoto měsíce. Za dobu 25-roků po které provádím fumigace jsem tento stav nezaznamenal. Pokud se tedy nejedná o atypický rok, případně jiné místní vlivy a jiní včelaři nezaznamenali rozdíly v síle včelstev oproti rokům minulým, budu muset patrně bádat, kdeže jsem "udělal tu chybu" že letos zazimovávám včelstva, která visí ve čtyřech nízkých nástavcích do podmetů. Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
Pepča

Aleši, popíšu Vám mou zkušenost s dvoumatečným včelařením.V roce 2004 jsem se rozhodl experimentovat s tímto problémem.V této době jsem choval kolem 70-ti včelstev, které byly v době kočování na třech stanovištích do vzdálenosti cca 15 km, úly na paletách, převážení na přívěsném vozíku za os. vozidlem a ryklého naložení- složení pomocí kočovného rudlu, který vymyslel a uvedl v život Ing.Jan Jindra z Roudnice nad Labem, vše po zaměstnání a sám.To není chvála, to je jen omluva včelám,které byly chovány jako dvoumatečné na které z těchto důvodů nezbyl čas.Včely jsem choval v tenkostěnných úlech síly 2cm, na r.m. 39X24 plodiště a medník 39X15.Zimoval jsem na vysokém dnu 12 cm a VN+ NN./V současné době na zimu používám nízká dna 4 cm vysoká, včely si lépe chrání česno/.
K samotnému chovu :
Po zakrmení a druhém přeléčení produkčního včelstva a oddělku to bylo 2.11.2004 na pevném stanovišti, jsem na produkční včelstvo s matkou starou 1 rok, dal mezidno a oddělek s mladou matkou.Jednalo se tak o 4 úly.Na jaře 2005 v době květu pláné třešně jsem pod spodní VN dal NN vybavený mezistěnami a na VN nechal NN, na kterém byla mateří mřížka a přes noviny jsem včelstvo spojil /dno 12 cm, NN,VN NN, MM, VN,NN - tj.plodiště.Poslední NN plodiště byl dán v době kvetení ovocných stromů.Každý tento nástavek měl 11 rámků.Těsně před kvetením řepky jsem přidal další NN s mezistěnami, ale v tomto a dalších nástavcích /mednících/bylo jen 9 rámků.Takto jsem docílil toho, že matka do medníku nešla, jen v jednom případě, kdy zakladla malá kolečka plodu v jednom NN -medníku.Musím podotknout, že včelařím bez mat.mřížky a bez uzávěry.Včely se "starou" matkou zaplodovaly i spodní NN a poté vystavěly až na samé dno trubčinu, kterou jsem vyřezával 27.7. tj po vytočení medu.Jinak jsem jen podkládal NN s mezistěnami jen v jednom případě u jednoho úlu jsem 1NN podkládal souše.Tímto způsobem jsem docílil 6-ti NN medníku.Mateří mřížku jsem odstranil koncem června.Bylo zajímavé, že ve dvou úlech byly matky ve spodním NN v blízkosti trubčiny v době kdy jsem vyřezával trubčinu.Poté všude zůstaly ale jen mladé matky tj. z horního nástavku.V dalším roce jsem toto opakoval a výsledek stejný, jen u jedno úlu, kde byly spojeny matky stejného stáří nebyla ani jedna. Takže jedno včelstvo jsem zrušil.Jinak z mého pohledu je tento způsob včelaření fyzicky dost náročný, obzvlášť pokud někdo používá VN.Rovněž rozebrání úlu a poté složení je velmi náročné obzvlášť poslední nádstavky i přesto, že se jedná o NN, kdy úl má kolem 2 metrů /kaskadér/.Časově nevím, já se snima moc nemazlil, nebyl čas, což někdy bývá dobře.V každém případě by to chtělo nějakého "zdatného"včelaře, který má s tímto způsobem včelaření zkušenosti.Já to nejsem.
Takže nevím zda se toto dá považovat za úspěch.Ještě bych dodal k medu z těchto včelstev, která byla vytáčena až 27.7.Měl jsem obavu, že řepkový med bude zcukernatělý. Opak byl pravdou a po dlooouhé době jsem měl dokonce čistý akátový med.Ještě k samotným úlům vysokým cca 2 m. Je to nádherný pohled, obvzvlášť pro nevčelaře.Prostor cca 30x15m a uprostřed stojí 4 úly na paletách - komíny.Bohužel foto nemám.Přeji mnoho úspěchů !!Pavel K.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-100-otazek-a-odpovedi.htm
http://www.n-vcelari.cz/clanek-dvoumatkove_metody2.htm
http://www.n-vcelari.cz/clanek-budou-dvoumatkove-provozni-metody.htm


Josef K?apka napsal(a):
>> Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste
>>
> mi poradily s postupem.
> ----------------------------------------------------------
> Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001
> - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký
> propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
> Pepča
>
>

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten Váš sen se může v budoucnosti splnit.

>Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
----------------------------------------------------------
Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001 - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
Pepča

Řekl bych, že je třeba zakoupit ten správný pozemek, kde ty včelařské stromy
mohou růst a přitom nevadit žádnému úřadu. Potom je třeba s ohledem na půdu
a klima vybrat ty správné stromy, třeba akát se uplatní výhradně jen na
jižní Moravě nebo v teplém Polabí, jinde sice roste, ale pro včely má význam
malý, javor klen je doma na drsnějších horských svazích, ale uplatní se i
leckde jinde, kde je dost vláhy, javor mléč je doma ve vlhčejších lužních
lesích, třešeň ptačí nebo lípa je doma kolem potoků a pramenů, olše je doma
spíše v trochu podmáčené půdě....V dnešní době mohou mít i docela velký
včelařský význam ovocné stromy, takže pokud by se povedlo vysadit nějaký
hektárek lesa dobře vzrostnými jabloněmi a hrušněmi, nejlépe pravokořennými
semenáči, byla by z toho každoroční spolehlivá snůška s velmi kvalitním
květovým medem a k tomu potom velice žádané jabloňové a hrušňové dřevo....
Mohli by se taky zkusit vysadit i nějací včelařští exoti, běžní třeba v
parcích.... Pokud by to lidi nerozkradli dříve, než by to vyrostlo nebo
pokud by se z toho nestaly invazivní rostliny.

R. Polášek
13.20

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 12:21 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> zdravim,
> ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu
> co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho
> martyria mam trosku strach.

U nás to je právě opačně. Za socialismu se to takhle rozrostlo, ale nyní za
posledních 10 let si lesíky tady kolem nás zpátky rozebrali soukromí
majitelé a ti tam nyní dělají pořádek. Vrby, lípy, olše, javory kleny, které
se za socialismu samovolně rozrostly jsou posledních 10 lety vyřezávány
majiteli na dřevo na topení a místo nich se sadí druhy pěstované na dřevo a
mezi nimi včelařské stromy v podstatě nejsou. Největší naději jako strom s
tvrdým dřevem má javor klen, ten se ale tady nesadí. Hodně smíšených lesíků
bylo takhle vykáceno a znova osázeno smrkovými monokulturami a když jsou
sázeny listnáče, je to vesměs tvrdý luh, jasany a duby. Les se tedy postupně
stává včelařsky čím dále méně výhodný. Soukromí majitelé taky důsledně čistí
nově zasázené porosty. Za socialismu na paseky zasadili smrčky a potom to
nechali tak, ty zarostly hodně malinami a kvetoucím buřením, takž i z pasek
byla dobrá snůška. Dneska se o to soukromí majitelé vesměs starají, snůška
je taky proto mnohem menší. A to ještě pomíjím to, že hned po revoluci, kdy
pár let bylo vlastnictví půdy nejisté, se tady objevili zlatokopové, kteří
pravděpodobně načerno vybrali z lesů nejkvalitnější stromy. Tady v okolí
takhle zmizelo docela dost mohutných zdravých javorů klenů, nějaké třešně
ptačí, třeba z okraje lesa zmizely staré švestky s kvalitním kmenem, které
tam byly jako pozůstatek po záhumencích... Trochu nadějné teď vidím to, že
díky suchu v posledních letech u nás byla v podstatě každá smrková
monokultura o více než 50 smrcích starší než 15 let a na suchších
stanovištích napadena kůrovcem, takže v posledních dvou letech u nás takhle
vzniklo dost holin, které se asi budou majitelé dost zdráhat osízet znova
čistě smrky, asi tam budou sázet nějaké smíšené porosty. Jaké, to se teprve
uvidí.
Právě kvůli soukromým majitelům, kteří tady v okolí většinou bydlí a
skutečně se o ty lesy starají, nějaké potajné rozsazování včelařských dřevin
nebo rostlin po okrajích lesa nebo do pasek po skácených stromech tady je
tak maximálně jako podněcování, ne na snůšku. Na vysázení takového množství
stromů, aby z toho byla nějaká významná snůška je u nás jediná rozumná cesta
ten les vlastnit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 11:49 AM
Subject: Re: Zemedelska puda


Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě.
1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a
zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.)
zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td.
jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor
mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady ,
řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně
pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých
dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i
pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách
dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o
vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků
než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po
okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně
nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne
mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

zdravim,
ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho martyria mam trosku strach.

A proč myslíš , že se tato metoda příliš neujala je však velmi výhodná pro spojení dvou slabochů ale matky musí být odděleny mřížkou jinak to veskrze dopadne tak jak to popisuješ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dvoumate?n? v?ela?en?
> Datum: 23.10.2008 08:28:29
> ----------------------------------------
> O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím
> laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
> Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna)
> položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový
> oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další
> nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
> Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale
> děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
> Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v
> 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do
> druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v
> červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen
> jedna matka).
> Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji.
> Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první
> medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás
> (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
> Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká
> včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při
> druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před
> smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla
> jako průměrná.
> Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem
> takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových
> oddělků).
> Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes
> mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět
> sundám.
> Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.
>
>
>

Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě. 1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.) zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td. jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady , řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

Radek (88.100.133.122) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)
Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

---------------------------------------------------------
K tomu bych podotkl asi toto : Cenu za zakoupený pozemek budete platit FÚ dle stanovené ceny stávajícího katastru a parcely,tedy úřední,i když v kupní smlouvě bude uvedena nižší cena kterou jste zaplatil prodejci.Jenže pozor na to,většinou kupní cena pozemku je vyšší a pokud ji uvedete v kupní smlouvě,budete i adekvátně z ní platit FÚ.

Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

Na katastru Vám řeknou více i to, zda-li na první pohled orná půda (pole) není na katasrtu vedena jako ovocný sad (jiné daně). Kolem vesnic to tak často bývá. Katastr je k náhledu i on-line a zadarmo. Jenže kupní cena nemusí být zrovna úřední, pokud majitel chce vydělat. nebo se spekuluje s výstavbou domků, silnic aj.

Pokud Vám ale jde o rozšíření včel. pastvy (doporučuji si pročíst starší ale stále aktuální knížku Vrby pro včelí pastvu), nemusíte kupovat hned pole.

Osobně sázím "načerno" kolem potoků a cest stromky (vrby, lípy, jírovce), po dohodě s agronomy, kteří daná pole ošetřují a je to O.K. (nejhorší je okus od zajíců a otírání paroží srnčího - je třeba důkladně chránit). Vždy koukám, aby stromky/keře nezavazeli technice, vodě a ani lidem.

Kdybych měl více času, tak oživím i svůj plán cíleně spolupracovat s obcí a odborem životního prostředí. Existují totiž nákresy a plány územního plánování ekologické stability, kde jsou zakresleny ideální remízky a lesíky a mnohde zůstávají jen na papíře. Je to ale dobrý podklad pro zpracování žádostí o grant na výsadbu.

Pokud jde o výsadu malého rozsahu, tak cca 20 000 Kč podporu od Nadace Partnertví (www.nadacepartnerstvi.cz) lze jednoduše získat i pro skupinu lidí, o.s., ZO ČSV, myslivce či obec.

Radek K.

Druhá fumigace by se měla dělat nejspíš za 10 dnů, ale lépe až za 14 dnů. Pokud jste použil Gabon, při druhé fumigaci už neboudou roztoče a nebo jenom nějaký

O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna) položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen jedna matka).
Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji. Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla jako průměrná.
Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových oddělků).
Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět sundám.
Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.

Na vrby a jiné dřeviny by se spíše hodila lesní půda, případně takzvaná
"ostatní" plocha či jak se ta kategorie jmenuje. Na zemědělské půdě by
možná někomu na úřadech vadilo, že se neobdělává a nechává zarůstat těmi
vrbami, pokud by ta kultura nebyla díky ovocným dřevinám zatříděná přímo
jako ovocný sad. Jenže ovocný sad bude mít zase vysoké daně z nemovitostí.
Takže v první řadě bych radil se informovat na toto, asi na katastrálním
úřadě nebo na odboru životního prostředí..
Jinak mít nějakou větší plochu, pár hektarů k dispozici, tak to je na
osázení takového spektra dřevin, aby z nich byla snůška od časného jara po
červenec, nejenom ty vrby. Aby se tam mohlo umístit trvalé stanoviště s
průběžnou snůškou. Přirozeně stromy se musí vysazovat s ohledem na místní
půdní a klimatické podmínky.

R. Polášek
čas 0,07
----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 22, 2008 11:26 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely
> samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad
> zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto
> chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady
takove
> to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady takove to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky
-------------
Orná půda - 6Kč/m2 v oblasti s původním českým osídlením, 4Kč/m2 v oblasti s původně německým osídlením. Orientační odhad.

O pěstování rychlerostoucích energetických dřevin se dá dost vygooglovat, mimo jiné je dobré zadat "Japonský topol".

Karel

A je nutne pocitat s tou bonitou i pri odkupu od soukrome osoby?

2008/10/22 sreň <jiri.marik/=/gmail.com>

> Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky
> Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také
> podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na
> Zemědělském odboru.
>

Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na Zemědělském odboru.

Zdravim,
mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky

15.10.2008 jsem poprvé fumigoval a zítra se chystám na 2 fumigaci je to časově v pořádku?

A co nejdřív juknout do pravidel českého pravopisu??__ R.S.

Moc Vám děkuji pane Turčáni za vaši radu.A přeji Vám moc Zdravích a silných včelstev.

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
--------------------------------------------------------------
Dvojmatečný systém si vyžaduje schopného a vzdelaného (v chove včiel) včelára, ktorý ovláda aj chov matiek, má dobre vybavený úľový "park", s dostatočným počtom debničiek, oddeliteľné úľové dno, dobré stabilné miesto na znáškové zdroje, prípadne kočovné vozy.

V roku 2005 som uvádzal každý mesiac podrobné články "Systém dvoch včelstiev", možno sa po ich prečítaní dozviete niečo čo vám pomôže sa zorientovať. Systém je náročný aj na fyzickú námahu, na väčšie náklady a pod., systém na druhej strane naozaj dovoľuje chovať silné včelstvá, ktoré ak je dobrá znášková báza nektárových zdrojov, sa vedia včely odmeniť bohatou znáškou. Pre fyzickú náročnosť a pribúdajúce roky, prešiel som znovu na tradičné včelárenie a to ešte zvládam.

Kliknite na www.vcely.sk, prejdite kurzorom na "Hlavné menu", kliknite na "2.Témy" a vyhľadajte tému "Technológia", kde nájdete články: Systém dvoch včelstiev.

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.

No, podle dostupných programů se zdá všechno v pořádku.

R. Polášek
čas 8,53
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 21, 2008 6:20 PM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


> Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž
> to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu
> odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí
> IP.

Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí IP.

ZU Praha valna hromada po volbe noveho vyboru a ve schuzi vyborove ktera nasledovala zvolen predseda Kebrle, 1)nam.Reinwart,2)Hajek,jednatel Machacek,pokladnik Novotny.
Osnova noveho zakona vcelarskeho predlozena Snemu kralovstvi Ceskeho se zamitla.

Druzstvo zuzitkovani medu v Nov.Meste n/Metuji ucinilo pujcku 800 K.Delnicke prace konaji 2clenove reditelstva a 1 z dozorci rady.Na noseni vody a uhli zjednan delnik.Subvence neprichazi,statni podminena zemskou a zemska statni.Varne 20-30 hl. rocne nestaci na kryti.

17.Sjezd ceskoslovanskych vcelaru v Blatne. Kazdy 100navstevnik obdrzel lahev medu nebo medoviny. 1000navstevnik p.Machacek red.ucitel obdrzel zvon skleneny zaneseny medem.Pri pochodu kolem zameckeho jezera ucinena odbocka na vcelin Jar.Martinovskeho.40 vcelstev,v nejruznejsich ulech.v pohyblivem dile a vse na stejnou miru.

Ustavujici schuze nemeckeho spolku pro Moravu. Tagesbote.napada ustredni spolek spusobem urazlivym,jako by ceska vetsina mensinu nemecuv utiskovala.

Pohoran valna schuze. Ucastenstvi bylo jak obycejne velice slabe.Zda se,ze jiz ty nase valne hromady jine ani nebudou(L.Dolezal).Pan predseda oznamuje ze v Blatne usneseno aby pristi sjezd ceskoslovanskych vcelaru byl v Trebici.Nas spolek se postara o vse.,ceho k dustojnemu zahajeni treba.Veliky,ale zaroven cestny ukol vznesen na nase bedra.Clenove spolku se zvou a zadaji,aby sve clenske pripevky co nejdrive vyrovnali,nebot p.pokladnik velike duvody ma k tomu,aby mel prispevky sebrany.
-Slavny vcelarskym spolkum a vcelarum ceskoslovanskym!!
Davnemu prani vcelaru moravskych a zajiste i ceskych vyhovely slavne zemske spolky v Cechach i na Morave dohodnuvse se a stanovivse se poradati 18.Sjezd v staroslavne Trebici.

ZU Brno vybor predseda Konsel. Pokladnik sdeluje vysledek financni: stav dluhu cini 4709 K, pohledavky za cleny 2184 K ,je schodek 2184 K. Pan Hajek dokazuje,ze vznik nemeckeho spolku jest nejcirejsi zbytecnosti,pravou provokaci nynejsimu spolku ustredniho,v nemz ceska vetsina nezatocila s mensinou nemeckou dle teze miry,jako se v opacnem pripade bylo s cechy zatocilo.Prijat navrh,aby nemeckemu spolku pomologickemu vypoveden najem zahrady pri spolkovem dome.
Cela agitace vysla z Vidne,a jiz delsi dobu se na tomto potaji pracovalo.Nemci sami uznavaji,ze se jim krivda necini a ze neni treba truc-spolku.

opravdu jemné upozornění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztr?cen? p??sp?vky.
> Datum: 20.10.2008 21:58:02
> ----------------------------------------
> >Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače
> a jeho zveřejněním na...
> ------------------------------------------------------------
> To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
> Zdravím a přeji pevné nervy Pepča
>
>
>

>Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na...
------------------------------------------------------------
To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
Zdravím a přeji pevné nervy Pepča

Př. Polášku, zkoušel jste změnit emailovou adresu?

Zdraví M. Václavek
//\/\\//

fungujeme?

To by nepřicházely z diskuze vůbec žádné příspěvky. Maily jinde na jiné
adresy taky chodí bez problémů, pokud můžu posoudit. Problém je někde mezi
odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na
webu konference a rozesláním účastníkům.

R. Polášek

čas asi 13,55

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 11:22 AM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí.
Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536
(20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Ne
Tonda

>Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Nemám.
Petr
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
Subject: Ztrácené příspěvky.


Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
taky takové zkušenosti?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1
> AER. Nedalo se to ale dýchat.
> Možná pomohla změna léčiva.

Na skoleni Dr. Kamler rikal, ze aplikace M-1 AER bez respiratoru je zaruka tridenni neschopenky. Nevolnost atd.

Takze myslet na to a chranit se

T.H.

--------------------------------------------------------------------------------
konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kdo to jakživ viděl a nebo slyšel,že včelstva uhynula přes zimu zásluhou matky a její linie. Je třeba podotknout,že přes 50 let je u nás zaváděna Kraňská rasa včel.Byly to 3 hlavní linie : Troisek,Sklenar, Singer. Vesměs dováženy matky pro rozchov aby nahradily naši včelu původní tmavou a nebo Italskou,které tady dominovaly.To se za asi 50 let podařilo a nyní je zde včela krańská a můžete jí říkat jak chcete,je to pořád včela KRAŇKA . Tyto 3 kmeny kraňky byly velmi pečlivě rozchovávány v oblastech kam nemohli dolétat trubci tamější domácí.To se díky těmto rakušanům a němcům povedlo a taky díky jim máme dnes u nás tuto včelu na celém území Čech a Moravy. Tato včela je tedy kraňského plemene ať už ji kdokoliv jakkoliv nazývá a dává ji jména,která by napomohla k většímu odbytu pro ty,co hledají včelu zázračnou,která samozřejmě neexistuje. Jak dlouho myslíte,že v čisté linii zde setrvá na př.Kavkazanka a jiné dovezené matky ?