78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Ing. Marek Medve (e-mailem) --- 26. 10. 2008
RE: zemědělská půda (32117)

Zdravím všechny,

Opatrně, ať to nevyjde. Jinak možností je více, ale i tak nemusí vyjít.
Myšleno jiné zdroje odkupu půdy, resp. pronájmu (před odkupem). Je možno
kupovat od obcí a měst, od Pozemkového fondu ČR (zde nejdříve pronájem a pak
možná odkup). Ale vše má své pro a proti. Soukromník nemusí prodat, ani obec
či město, ale hlavně může šponovat cenu (po výrocích Gandaloviče lidé mají
představu, že dostanou za zemědělskou půdu 250 Kč/m2). PF ČR zase požaduje
vlastnictví 10 ha nebo hospodaření na 10 ha (což je pro mnohé
nerealizovatelné), atd. Ale to je na dlouhé vysvětlování. Pohybuji se kolem
této problematiky, takže když tak na mail přímo.

       Á propos cena 3 Kč/m2, je dnes snad už jen pohádkou. Resp. je možné
ji dosáhnout snad jen koupí přes PF ČR. :-) Jinak ceny se mohou pohybovat
různě, ale ten rozptyl je opravdu větší odhaduji někde mezi 5 - 50 Kč/m2 (u
té horní hranice se jedná o pozemky označované jako ostatní plocha a nebo u
obcí či měst). Stavební parcely už jsou úplně někde jinde. :-)

       Hezký nový týden a dobré zazimování všem

              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of emca
emca
Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: zemědělská půda

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
Váš sen se může v budoucnosti splnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32146)

>Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! RS
-----------------------------------------------------------
Zdravím Rudo, mám stejný poznatek. Včelstva otevřená nástavková očka využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve tehdy, když jim úlová očka nestačí. Čím déle čtu reakce na můj příspěvek, tím více se utvrzuji v názoru nechat očka přes zimu otevřená, mám Hofmannovy rámky na studenou stavbu. Čili vlastně úl v úle.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135) (32142) (32151) (32154)

Pro upřesnění:
Zimuji s otevřenými drátěnými dny a ,,provětrávacími,, stropy, ale neuteplenými bych je nenazýval. Stropy mých Optimalů jsou tvořeny fólií, nad níž se nachází 8 cm polystyrénová deska krytá půlnástavkem a krabicovým víkem, takže dle libosti bez potíží se včelí chumáč může přitisknut až ke stropu, jinak řečeno včelstvo má k dispozici celou zásobní plochu, jsou-li zásoby správně uloženy ( převaha v horních dvou NN ). Pozn.: Včely konzumují zásoby výhradně v centru chumáče, který se v případě přitisknutí včelstva ke stropu nachází přímo pod fólií ( hlavně u slabších včeltev ).

Onu inovaci ( strop podložený plexisklovými pruhy ) letos zkouším poprvé, takže jsem sám zvědav, jak se věc povede. Slouží k nahrazení větrání horními očky, což podle mého názoru u velmi silných včelstev ve velmi prostorných úlech ( 6 NN ) nestačí. Nepoužívám otočné štítky na očkách ( u nichž se dá snadno nastavit poloha větrání ), což je další důvod, proč jsem se odhodlal ke změně. Pro každé včelstvo jsem si nařezal dva pruhy 3 mm plexiskla 435x25 mm, které z vrchu pasují na boční stěny nástavků. Tloušťku 3 mm jsem volil jako kompromis mezi účinnou větrací plochou a včelotěsností. Aby se fólie neprohýbala, je třeba ji podepřít např. dalšími třemi plexisklovými pruhy, které se umísti nad čtvrtiny nástavku. Tímto způsobem chci docílit zvýšeného provětrávání úlů během zimy a ochraně včelstva před ptactvem a nárazy větrů, které prostřednictvím oček včelám hrozí.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

PS: Od podzimní úpravy do úpravy podletní mívám otevřená zpravidla jen spodní 3 očka ( u 6-9NN včelstev ), všechna ostatní očka jsou zavřená. S výjimkou předjaří a období mezi podletní a podzimní úpravou nechávám prodyšné stropy po celý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135) (32142) (32151)


to větrání stropem (navýšením o tři mm) to je ještě v kombinaci se
zasíťovaným dnem a má nahradit otevřená očka v nástavcích? S takto
"neutepleným" stropem i zazimujete?

díky za upřesnění

petr j.

> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
> P.S.: Když jsem začal zimovat tzv. vzdušně ( s otevřenými drátěnými
> varroadny a horními zasíťovanými očky... letos zkouším větrání stropem
> prostřednictvím jeho navýšení o 3 mm dvěma plexisklovými pruhy, což mi
> připadá provozně jednoduší a efektivnější ) zaznamenal jsem jediný rozdíl:
> žádná plíseň v úlech a vysoce nízká aktivita včel během zimy ( z čehož
> vysuzuji omezené plodování a s tím spojené zmenšení spotřeby zásob ). Je
> diskutabilní, jakou úlohu vzdušná vlhkost pro zimující včelstva
> představuje - aneb další námět pro nekonečné debaty na Konferenci, které
> končí tradičním ,,mlácením slámy,,. Inspirace k diskuzi na toto téma
> najdete např. na:
> http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487
> http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135) (32142) (32151)

To je otázka na celé nové téma - plodování v zimě. Na to není jednoduché odpovědět, myslím, že na to nikdo zodpovědně neodpoví. Z pohledu jarního rozvoje kladná vlastnost - udržování teploty a rozvoj. Z pohledu varroózy možná špatná vlastnost. Jedno je jasné, je to včelí přirozenost. Včelař už dělá dost proti jejich přirozenosti v sezóně a dělat jim potíže ještě v zimě mi připadá moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083) (32084) (32086) (32087)

Mě už se to také stalo všechno chodilo jen ne moje příspěvky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 14:31:16
> ----------------------------------------
> To by nepřicházely z diskuze vůbec žádné příspěvky. Maily jinde na jiné
> adresy taky chodí bez problémů, pokud můžu posoudit. Problém je někde mezi
> odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na
> webu konference a rozesláním účastníkům.
>
> R. Polášek
>
> čas asi 13,55
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 11:22 AM
> Subject: Re: Ztrácené příspěvky.
>
>
> zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> > Datum: 20.10.2008 10:56:41
> > ----------------------------------------
> > Nemám.
> > Petr
> > ----- Original Message -----
> > From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> > Subject: Ztrácené příspěvky.
> >
> >
> > Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí.
> Máte
> > taky takové zkušenosti?
> >
> >
> > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536
> (20081019)
> > __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135) (32142)

A aby mohly přežít a plodovat, potřebují vlhký úl, aby se rozpouštěly zkrystalizované zásoby, med je hygroskopický (absorbuje vodu i nad rosným bodem).

______________________________________________________________

Ano, asi tak to bude: aby mohly přežít zimu a PLODOVAT...
Jenže k čemu v zimě potřebujeme ono plodování? Není pro zimování včeltev lepší spíše jenom to přežití, ale bez plodování?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

P.S.: Když jsem začal zimovat tzv. vzdušně ( s otevřenými drátěnými varroadny a horními zasíťovanými očky... letos zkouším větrání stropem prostřednictvím jeho navýšení o 3 mm dvěma plexisklovými pruhy, což mi připadá provozně jednoduší a efektivnější ) zaznamenal jsem jediný rozdíl: žádná plíseň v úlech a vysoce nízká aktivita včel během zimy ( z čehož vysuzuji omezené plodování a s tím spojené zmenšení spotřeby zásob ). Je diskutabilní, jakou úlohu vzdušná vlhkost pro zimující včelstva představuje - aneb další námět pro nekonečné debaty na Konferenci, které končí tradičním ,,mlácením slámy,,. Inspirace k diskuzi na toto téma najdete např. na:
http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135) (32136)

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

Skleněné úly jsem začal vyrábět ze skla vyměněných oken, protože se mi zdálo škoda skla, které je při výrobě náročné na energii vyhodit do kontejneru. Jsou to tuny skla, které se všude ještě vyhodí. Je to hotový materiál, rychle se uřízne, nemusí se upravovat, natírat, úl je levnější a trvanlivější. Technologie výroby úlu je stejná jako u okna. Taky Vám nikdo netvrdí, že když budete mít okna v domě, že v zimě zmrznete. Při zkouškách úlů mimo včelín na slunci, musel jsem hlídat teploty na počítači a všechny možnosti si ověřovat. Např. na zimování zkouška jen uprostřed skleněný a vůbec se nepřestěhovaly do dřevěného nástavku. Taky jsem se domníval, že to bude super neuteplený úl. Nyní mám nachystané dva skleněné a vedle dva dřevěné a budu porovnávat výnosy.
Pozorovat dým lze, ale k vysrážení by došlo pokud by teplota klesla na rosný bod zrovna při fumigaci, ale vyrušením včelstva teplota se zvyšuje. Čím silnější včelstvo, tím je vyšší teplota pří vyrušení.Taky když začnou plodovat. Hučení jsem zatím žádné nepozoroval a mám venku oddělky s inseminovanými matkami. Minulou zimu žádné větší mrazy nebyly.
Matky nerozlišuji podle názvu, ale podle výkonu.Hned je možno porovnat matky, která je výkonnější podle zaplňování uliček a je plno dalších možností pro sledování. Mne taky zajímají zkušenosti včelařů, kteří si pořídili stejný typ úlů .
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 25. 10. 2008
budoucnost řepky?

Zajímavý článek na http://www.agromanual.cz/cz/clanky/managment-legislativa/repka:-zacatek-konce.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32146)

U těch oček asi platí, že včely se 99 % případů prostě přizpůsobí, protože
jsou ještě pořád přizpůsobené na přírodní dutiny a ty jsou, co se týká
česnových otovorů, ještě mnohem více rozmanitější než jakákoliv varianta
oček a česna ve dnu. Svého času jsem míval pomocná včelstva ve včelíně
prostě jen položená nahoře na úlech zadovácích. S venkovním prostorem jsem
je propojil vyvrtaným otvorem ve stěně včelínu o průměru asi 3,5 cm a asi
10 - 15 dlouhou trubkou stejného průměru nasunutou do dna úlu toho pomocného
včelstva a do otvoru ve stěně. To byl jediný česnový otvor pro včelstvo
velikosti až na dvou nastavcích rámků 39x24, když nepočítám úlové
netěsnosti. Včelstvo v takovém úlu s takovým česnem mělo jakési medné
výnosy, i když slabší, zimní zásoby v pohodě zpracovalo a pokud jsem je v
zimě nepoužil k spojování, na jaře se víceméně normálně rozvíjelo. Takže
hlavní důvod, proč manipulovat s očky, jsou různé vedlejší příčiny. V
podletí třeba u slabších včelstev nebezpečí loupeže, v zimě nebezpečí
sýkorek, na jaře co nejkratší vzdálenost od česna ke včelám uvnitř a pokud
možno ohřívanou jarním sluncem. Ale pokud se to tak nedělá, v převážné
většině případů se nic neděje.

R. Polášek
12,04
----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 25, 2008 8:10 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se
> otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice
očka
> měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec
> žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly.
> Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4
> cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat,
protože
> pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani
ve
> varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě
> připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá
> čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem
> plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat
> tak musím je pečlivě vyčisti, často umýt a to je v lese dost zdržující. To
> ale vše závisí od situace a úlů. Když jsem testoval nezateplené úly tak
> včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! A pak se v tom
> vyznejte. Takže jednotné a správné řešení si každý musí najít sám. Zdraví
> R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32146)

To přesně odpovídá historii úlů . Když se podíváme do starší literatury tak jsou u úlů střídavě očka vyzdvihována a pak zase zatracována. Kompromisním řešením je pak možnost jejich uzavírání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 25.10.2008 08:11:02
> ----------------------------------------
> Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se
> otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice očka
> měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec
> žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly.
> Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4
> cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat, protože
> pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani ve
> varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě
> připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá
> čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem
> plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat
> tak musím je pečlivě vyčisti, často umýtTo přesně odpovídá historii

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128)

Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice očka měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly. Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4 cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat, protože pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani ve varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat tak musím je pečlivě vyčisti, často umýt a to je v lese dost zdržující. To ale vše závisí od situace a úlů. Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! A pak se v tom vyznejte. Takže jednotné a správné řešení si každý musí najít sám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100)

S tímto příspěvkem sem si vzpoměl na veselou příhodu, kdy jeden známý
dostal zpět v restituci kus louky a rozhodl se tam vysázet les. Nahnal
tedy celou rodinu na louku a ta ji s proklínáním posázela smrky a jinými
jehličnany. Netrvalo to moc dlouho a onen známý dostal pozvánku na úřad,
kde musel zaplatit menší pokutu za neoprávněné zalesnění patviny .....
Máte-li tedy v plánu budovat sad či podobně, navíc nějakých větších
rozměrů, bylo by dobré vznést dotaz nejspíš na katastrální úřad, jestli
je to možné, nebo ne a nebo jen s papírem či za flašku, dárek minimální
hodnoty a nebo obálku větší hodnoty.



petr j.





Roman napsal(a):
> Zdravim,
> mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych
> stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani
> zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem
> kraji? Diky
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

AlbínF (77.234.226.92) --- 24. 10. 2008

A je rozdiel v tom vetraní skrz očko pri rámikoch hofman.
typu a rovných bočných latiek rámikov? Studena stavba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135) (32142)

A ještě jsem zapomněl, očka na zimu zalígrovat!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135)

Vaše úvaha je celkem správná, ale výklad relativní vlhkosti bych poopravil. Relativní vlhkost je procentuální poměr mezi skutečným obsahem vodních par (g/m3) a maximálním možným obsahem vodních par při dané teplotě.
Například při 0°C a při vlhkosti na rosném bodu (= 100% relat. vlhkosti)je obsah vody 3,7 g/m3 vzduchu, pokud obsah vody zůstane konstantní a zvýší-li se teplota (např. v centru hroznu včel) na 20°C, poklesne relativní vlhkost na 25%.!!!

Uprostřed hroznu včel je tedy vždy nízká relativní vlhkost vzduchu (sucho), ale v nejbližším okolí na stěnách úlu (hlavně v rozích) je teplota povrchu velmi nízká a dojde tam k dosažení teploty rosného bodu a kondenzaci (mokro). Včely na tato místa nanáší propolis, který je parotěsný a vodě odolný, nenasákavý a na něm kondenzuje voda, kterou včely v zimě konzumují.
Podstatou je tedy v horních partiích perfektně utěsněný úl propolisem, aby neunikal teplý vlhký vzduch z úlu. Nejde tak o to teplo jako o tu vodní páru. Tu včely vyrábí jen vlastním metabolismem cukru a jiný zdroj v zimě není. A aby mohly přežít a plodovat, potřebují vlhký úl, aby se rozpouštěly zkrystalizované zásoby, med je hygroskopický (absorbuje vodu i nad rosným bodem).
ÚL MUSÍ BÝT TĚSNÝ ZEVNITŘ !!! NIKDY NE Z VENKU !!! (jinak shnije, pokud je dřevěný). POKUD MOŽNO, OD TÉTO DOBY AŽ DO JARA NEROZEBÍRAT STRŮPKY (kdybych byl včela, tak bych za to trestal).
Česno nechat otevřené, aby úl dobře větral. Spodem vám vlhkost neodejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 24. 10. 2008
plastové boční loučky

Dobrý den.Chci se zeptat jestli někdo nevíte kde a v jakých rozměrech se dají koupit plastové boční loučky do kterých se horní a spodní dřevěná vsouvá.Obrázek jsem myslím vyděl u nástavkových včelařů.Děkuji Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128)

Horní očko mám otevřené a spodní nastaveno na větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 08:45:57
> ----------------------------------------
> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32129) (32132) (32133) (32134) (32138)

Že se včely v zimě nedostanou na zásoby nahoře je příčinou nejspíš mezera mezi nástavky do této mezery je nutné započítat mezeru mezi rámky loučky rámků a mezeru mez pláství a spodní loučkou to znamená výšku od plástve po plást. Normálně by pak ale měly postupovat od spodku nahoru. Pokud však je ta mezera mezi patry příliš vysoká, postupují podél rámků a horní patro pak využijí v předjaří na výchovu plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 15:11:07
> ----------------------------------------
> K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
> posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
> dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
> zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
> a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
> jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
> Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
> takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
> tady párkrát psal.
>
> Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
> Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
> je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
> Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
> , kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
> mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
> může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
> stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
> protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
> taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
> zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
> vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
> V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
> nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
> zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
> oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
> krátké oteplení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
> Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
>
>
> > kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> > ....
> > Doporučuji:
> >
> > Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> > Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> > Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> > (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> > včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
> >
> > m.j. zde
> > Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> > nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
> >
> > Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> > je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> > teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> > teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> > jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
> >
> > Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> > uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
> toho
> > usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
> sebe
> > dost díla i zásob a v úle není průvan.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32129) (32132) (32133) (32134)

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32129) (32132) (32133) (32134)

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek
13,12
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130) (32135)

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130)

Včely zalepují otvory proto, aby si udržely relativní vlhkost v úle. Průvan vysušuje a rychle mění vlhkost, teplotu podle počasí atd. Relativní vlhkost je hmotnost vodních par v 1m3 za určité teploty a tlaku.Pokud teplota klesne pod rosný bod, relativní vlhkost vzduchu klesá.
Čím vyšší teplota vzduchu, tím více vody pojme a opačně. Suchý vzduch vadí i lidem. Včely když mají možnost si vybrat, raději zimují ve skleněném úle, protože na skle se tvoří kapky, které odebírají, a taky se voda zpětně odpařuje.
Práce člověka v prostředí s vysokou relativní vlhkostí je nepříjemná, ale krátkodobý pobyt může i léčit.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32129) (32132) (32133)

kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
.....
Doporučuji:

Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-) Možná proto už nikdy potom nevyšla.
(Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)

m.j. zde
Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe dost díla i zásob a v úle není průvan.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32129) (32132)

> Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním
> už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit
> podmínky.
> Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.
>
> Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít
> zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.
>
> Karel
>


Take mam ten pocit, ze ocka silne ovlivni polohu zimniho hnizda. Tam kde se nechaji otevrena ocka v dolnim nastavku, tam se vcely posouvaji vice nahoru (mam pocit, ze berou jako hlavni cesno nejblizsi ocko ). Tam kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu (dnu) - treba v 1NN nebo 2NN od spodu.

Je ale taky mozne, ze jsem uplne vedle, vsimam si toho ani ne 2 sezonu.

Mozna jsem zimoval se vsema ockama otevrenyma, ale toho jsem si v te dobe jeste nevsimal-skoda :-( Ale videl jsem vcelstva ve 3NN ktere maji celou zimu vsechna ocka otevrena a to v nadm. vysce min 500m a kdyz je snih tak jsou cela pod snehem (to jsem nevidel, pouze slysel) :-)

Stane se vam nekdy, ze horni (3NN nebo 4NN) nastavek neni uplne plny zasob? Kdyz o tom premyslim tak me v NN casto - loni, kdyz jsem si toho prvne vsimnul tak jsem se dokonce po nakrmeni nejdriv lekl, ze u nekterych probehla loupez, ale pak jsem zjistil ze maji hnizdo dolejc a tak i zasoby mely stazene k hnizdu.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32129)

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
-----

Kdysi jsem myslel, že NN včelaření je nutně s očky a do prvních nástavků je je pracně dodatečně dodělával. Dnes si myslím, že pokud je dole zasítované dno a tedy dostatečná ventilace, že na zimu nejsou nutná. SPíše praktická jsou pro přelétáky, vytváření oddělků, pokud se dává mřížka, tak aby trubci vyletěli atd. Pokud jsou umístěny tak, že umožňují pohled dovnitř do uliček, je to dobré pro kontrolu jak včely sílí a jedou dolů a stačí na to večer obejít včely s čelovkou a kouknout očky dovnitř.

Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit podmínky.
Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.

Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128) (32130)

Hlavně je potřeba s tím přes zimu nehýbat.
Tonda

>Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128)

Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

R. Polášek
9,42

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 8:45 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad
sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve
čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121) (32128)

Přes sezónu mám otevřená očka v dolních 3-4 nástavcích, co je plodiště. V horních, medníkových, je mám zavřená i když mřížku už nepoužívám. Zimuji do čtyř nástavků a všechna očka nechávám otevřená. Z padesáti včelstev se mi občas stalo, že v horním nástavku si včely propolisem očko částečně uzavřely, ale nechali tam otvor alespoň 10 mm. To byly ale z padesáti tak 1-2 případy. Dna mám zasíťovaná.
Tonda

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120) (32121)

>Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu? Diky
T.H.
---------------------------------------------------------
Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto, sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2 nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3 a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu. Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu, ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 23. 10. 2008
Jaká bude zima

Včelstva jsou většinou velmi pěkná.Některá se chovají dosti neobvykle, tak jako klima /ne počasí/Již týden je zde zima, mlha, včely jsou staženy, fumigovat se nedá. Dnes jsem ale zjistil,že mi na včelnici podlezl pod plotem zajíc a dokonale okousal letos zasazenou a krásně rostoucí švestku. Není to brzy?
Výstava byla výborná, platících návštěvníků bylo tři tisíce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.156.248) --- 23. 10. 2008
Re: Vigorky (32078)

Přečtěte si článek v posledním Včelařství od ing.Smělého.Píše,že Vigorku testoval a výsledky byly vynikající asi 167 kg na včelstvo.A pozor v centru Prahy 6 kousek za hradem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 10. 2008
Re: Síla včelstev a říjnové plodování (32120)

Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím se k Vám o názor
-----
Aby to nevypadalo, že jsem stádní typ a souhlasím se vším. :-)
Takže zopakuji svůj nedělní komentář z Fascinovaného včelaře.
Včely jsou letos silné jako ... Aby nám to i jim vydrželo.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: zemědělská půda (32117)

Emca Emco, probůh ! Nestraš !
:-) :-) :-)
Petr
----- Original Message -----
From: "emca emca" <emca5/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
Subject: zemědělská půda


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
Váš sen se může v budoucnosti splnit.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3548 (20081023)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K. (213.29.120.67) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (32097) (32106) (32119)

Aleši, doporučuji web.strány MODERNÍ VČELAŘ,archiv 06/2005.
I já jsem zde našel odpověď. Pavel K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Síla včelstev a říjnové plodování (32120)

Já myslím, že včely se vedle délky dne řídí i podle teplot. Letos ještě
dneska mně na zahradě vegetuje v pohodě netýkavka, stejně jako topinambur a
dýně, neboli u nás ještě letos nebyly mrazy. To je na dobu ke konci října
dost neobvyklé , teplotně to odpovídá době o měsíc dříve. Takže včely si
možná letos myslí, že je ještě září a od toho je ta neobvykle velká síla.

R. Polášek
15.14
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 2:19 PM
Subject: Síla včelstev a říjnové plodování


> Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím
> se k Vám o názor. Ve dnech 21 - 22. 10. t.r. jsem prováděl přípravu
> včelstev na fumigaci. Oproti rokům minulým co má paměť sahá, jsem
> nezaznamenal takovou sílu včelstev jako v letošním roce. Odhaduji, že
> početní stavy včelstev k uvedenému datu dosahují stavu minulých let tak z
> konce srpna začátku září. Dále jsem byl překvapen tím, že mimo jednoho
> produkčního včelstva, kterému jsem počátkem září přidával matku s
oddělkem,
> tedy se jedná o včelstvo poněkud slabší a několika záložních včelstev s
> letošními matkami jsem v k tomuto datu nenalezl žádný, zdůrazňuji žádný
> plod v jakémkoli stádiu. Př. Turčáni mi zajisté promine můj kontraverzní
> postoj k otázce pozdního plodování o kterém jsme zde diskutovali počátkem
> tohoto měsíce. Za dobu 25-roků po které provádím fumigace jsem tento stav
> nezaznamenal. Pokud se tedy nejedná o atypický rok, případně jiné místní
> vlivy a jiní včelaři nezaznamenali rozdíly v síle včelstev oproti rokům
> minulým, budu muset patrně bádat, kdeže jsem "udělal tu chybu" že letos
> zazimovávám včelstva, která visí ve čtyřech nízkých nástavcích do podmetů.
> Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co
vyzimuji.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re:S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n? (32120)

Zdravim,
nektera ma vcelstva nemela plod uz pred cca mesicem, kolega mi totez potvrdil predminuly vikend.

Silu vcelstev posoudit verohodne nemuzu, protoze mam malo nalitano. Ale nejak extra silne se mi nezdaji.

To druhe co me napadlo kdyz jsem zjistil, ze jsou bez plodu bylo, ze by mohla byt tuha zima -
protoze jinak me nanapada podle ceho jineho by to stari vcelari urcovali, vestili :-))
Nadruhou stranu by me zajimalo kolik nadsencu se ted ve vcelach vrta a hlavne v minulosti :-) vrtalo??

Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu?

Diky

T.H.


Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
> Pepča       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 23. 10. 2008
Síla včelstev a říjnové plodování

Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím se k Vám o názor. Ve dnech 21 - 22. 10. t.r. jsem prováděl přípravu včelstev na fumigaci. Oproti rokům minulým co má paměť sahá, jsem nezaznamenal takovou sílu včelstev jako v letošním roce. Odhaduji, že početní stavy včelstev k uvedenému datu dosahují stavu minulých let tak z konce srpna začátku září. Dále jsem byl překvapen tím, že mimo jednoho produkčního včelstva, kterému jsem počátkem září přidával matku s oddělkem, tedy se jedná o včelstvo poněkud slabší a několika záložních včelstev s letošními matkami jsem v k tomuto datu nenalezl žádný, zdůrazňuji žádný plod v jakémkoli stádiu. Př. Turčáni mi zajisté promine můj kontraverzní postoj k otázce pozdního plodování o kterém jsme zde diskutovali počátkem tohoto měsíce. Za dobu 25-roků po které provádím fumigace jsem tento stav nezaznamenal. Pokud se tedy nejedná o atypický rok, případně jiné místní vlivy a jiní včelaři nezaznamenali rozdíly v síle včelstev oproti rokům minulým, budu muset patrně bádat, kdeže jsem "udělal tu chybu" že letos zazimovávám včelstva, která visí ve čtyřech nízkých nástavcích do podmetů. Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K. (213.29.120.67) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (32097) (32106)

Aleši, popíšu Vám mou zkušenost s dvoumatečným včelařením.V roce 2004 jsem se rozhodl experimentovat s tímto problémem.V této době jsem choval kolem 70-ti včelstev, které byly v době kočování na třech stanovištích do vzdálenosti cca 15 km, úly na paletách, převážení na přívěsném vozíku za os. vozidlem a ryklého naložení- složení pomocí kočovného rudlu, který vymyslel a uvedl v život Ing.Jan Jindra z Roudnice nad Labem, vše po zaměstnání a sám.To není chvála, to je jen omluva včelám,které byly chovány jako dvoumatečné na které z těchto důvodů nezbyl čas.Včely jsem choval v tenkostěnných úlech síly 2cm, na r.m. 39X24 plodiště a medník 39X15.Zimoval jsem na vysokém dnu 12 cm a VN+ NN./V současné době na zimu používám nízká dna 4 cm vysoká, včely si lépe chrání česno/.
K samotnému chovu :
Po zakrmení a druhém přeléčení produkčního včelstva a oddělku to bylo 2.11.2004 na pevném stanovišti, jsem na produkční včelstvo s matkou starou 1 rok, dal mezidno a oddělek s mladou matkou.Jednalo se tak o 4 úly.Na jaře 2005 v době květu pláné třešně jsem pod spodní VN dal NN vybavený mezistěnami a na VN nechal NN, na kterém byla mateří mřížka a přes noviny jsem včelstvo spojil /dno 12 cm, NN,VN NN, MM, VN,NN - tj.plodiště.Poslední NN plodiště byl dán v době kvetení ovocných stromů.Každý tento nástavek měl 11 rámků.Těsně před kvetením řepky jsem přidal další NN s mezistěnami, ale v tomto a dalších nástavcích /mednících/bylo jen 9 rámků.Takto jsem docílil toho, že matka do medníku nešla, jen v jednom případě, kdy zakladla malá kolečka plodu v jednom NN -medníku.Musím podotknout, že včelařím bez mat.mřížky a bez uzávěry.Včely se "starou" matkou zaplodovaly i spodní NN a poté vystavěly až na samé dno trubčinu, kterou jsem vyřezával 27.7. tj po vytočení medu.Jinak jsem jen podkládal NN s mezistěnami jen v jednom případě u jednoho úlu jsem 1NN podkládal souše.Tímto způsobem jsem docílil 6-ti NN medníku.Mateří mřížku jsem odstranil koncem června.Bylo zajímavé, že ve dvou úlech byly matky ve spodním NN v blízkosti trubčiny v době kdy jsem vyřezával trubčinu.Poté všude zůstaly ale jen mladé matky tj. z horního nástavku.V dalším roce jsem toto opakoval a výsledek stejný, jen u jedno úlu, kde byly spojeny matky stejného stáří nebyla ani jedna. Takže jedno včelstvo jsem zrušil.Jinak z mého pohledu je tento způsob včelaření fyzicky dost náročný, obzvlášť pokud někdo používá VN.Rovněž rozebrání úlu a poté složení je velmi náročné obzvlášť poslední nádstavky i přesto, že se jedná o NN, kdy úl má kolem 2 metrů /kaskadér/.Časově nevím, já se snima moc nemazlil, nebyl čas, což někdy bývá dobře.V každém případě by to chtělo nějakého "zdatného"včelaře, který má s tímto způsobem včelaření zkušenosti.Já to nejsem.
Takže nevím zda se toto dá považovat za úspěch.Ještě bych dodal k medu z těchto včelstev, která byla vytáčena až 27.7.Měl jsem obavu, že řepkový med bude zcukernatělý. Opak byl pravdou a po dlooouhé době jsem měl dokonce čistý akátový med.Ještě k samotným úlům vysokým cca 2 m. Je to nádherný pohled, obvzvlášť pro nevčelaře.Prostor cca 30x15m a uprostřed stojí 4 úly na paletách - komíny.Bohužel foto nemám.Přeji mnoho úspěchů !!Pavel K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumate?n? v?ela?en? (21841) (21845) (21854) (32095) (32116)

http://www.n-vcelari.cz/clanek-100-otazek-a-odpovedi.htm
http://www.n-vcelari.cz/clanek-dvoumatkove_metody2.htm
http://www.n-vcelari.cz/clanek-budou-dvoumatkove-provozni-metody.htm


Josef K?apka napsal(a):
>> Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste
>>
> mi poradily s postupem.
> ----------------------------------------------------------
> Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001
> - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký
> propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
> Pepča
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emca emca (e-mailem) --- 23. 10. 2008
zemědělská půda

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten Váš sen se může v budoucnosti splnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (21841) (21845) (21854) (32095)

>Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
----------------------------------------------------------
Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001 - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110) (32111) (32113)

Řekl bych, že je třeba zakoupit ten správný pozemek, kde ty včelařské stromy
mohou růst a přitom nevadit žádnému úřadu. Potom je třeba s ohledem na půdu
a klima vybrat ty správné stromy, třeba akát se uplatní výhradně jen na
jižní Moravě nebo v teplém Polabí, jinde sice roste, ale pro včely má význam
malý, javor klen je doma na drsnějších horských svazích, ale uplatní se i
leckde jinde, kde je dost vláhy, javor mléč je doma ve vlhčejších lužních
lesích, třešeň ptačí nebo lípa je doma kolem potoků a pramenů, olše je doma
spíše v trochu podmáčené půdě....V dnešní době mohou mít i docela velký
včelařský význam ovocné stromy, takže pokud by se povedlo vysadit nějaký
hektárek lesa dobře vzrostnými jabloněmi a hrušněmi, nejlépe pravokořennými
semenáči, byla by z toho každoroční spolehlivá snůška s velmi kvalitním
květovým medem a k tomu potom velice žádané jabloňové a hrušňové dřevo....
Mohli by se taky zkusit vysadit i nějací včelařští exoti, běžní třeba v
parcích.... Pokud by to lidi nerozkradli dříve, než by to vyrostlo nebo
pokud by se z toho nestaly invazivní rostliny.

R. Polášek
13.20

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 12:21 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> zdravim,
> ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu
> co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho
> martyria mam trosku strach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110) (32111)

U nás to je právě opačně. Za socialismu se to takhle rozrostlo, ale nyní za
posledních 10 let si lesíky tady kolem nás zpátky rozebrali soukromí
majitelé a ti tam nyní dělají pořádek. Vrby, lípy, olše, javory kleny, které
se za socialismu samovolně rozrostly jsou posledních 10 lety vyřezávány
majiteli na dřevo na topení a místo nich se sadí druhy pěstované na dřevo a
mezi nimi včelařské stromy v podstatě nejsou. Největší naději jako strom s
tvrdým dřevem má javor klen, ten se ale tady nesadí. Hodně smíšených lesíků
bylo takhle vykáceno a znova osázeno smrkovými monokulturami a když jsou
sázeny listnáče, je to vesměs tvrdý luh, jasany a duby. Les se tedy postupně
stává včelařsky čím dále méně výhodný. Soukromí majitelé taky důsledně čistí
nově zasázené porosty. Za socialismu na paseky zasadili smrčky a potom to
nechali tak, ty zarostly hodně malinami a kvetoucím buřením, takž i z pasek
byla dobrá snůška. Dneska se o to soukromí majitelé vesměs starají, snůška
je taky proto mnohem menší. A to ještě pomíjím to, že hned po revoluci, kdy
pár let bylo vlastnictví půdy nejisté, se tady objevili zlatokopové, kteří
pravděpodobně načerno vybrali z lesů nejkvalitnější stromy. Tady v okolí
takhle zmizelo docela dost mohutných zdravých javorů klenů, nějaké třešně
ptačí, třeba z okraje lesa zmizely staré švestky s kvalitním kmenem, které
tam byly jako pozůstatek po záhumencích... Trochu nadějné teď vidím to, že
díky suchu v posledních letech u nás byla v podstatě každá smrková
monokultura o více než 50 smrcích starší než 15 let a na suchších
stanovištích napadena kůrovcem, takže v posledních dvou letech u nás takhle
vzniklo dost holin, které se asi budou majitelé dost zdráhat osízet znova
čistě smrky, asi tam budou sázet nějaké smíšené porosty. Jaké, to se teprve
uvidí.
Právě kvůli soukromým majitelům, kteří tady v okolí většinou bydlí a
skutečně se o ty lesy starají, nějaké potajné rozsazování včelařských dřevin
nebo rostlin po okrajích lesa nebo do pasek po skácených stromech tady je
tak maximálně jako podněcování, ne na snůšku. Na vysázení takového množství
stromů, aby z toho byla nějaká významná snůška je u nás jediná rozumná cesta
ten les vlastnit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 11:49 AM
Subject: Re: Zemedelska puda


Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě.
1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a
zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.)
zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td.
jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor
mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady ,
řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně
pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých
dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i
pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách
dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o
vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků
než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po
okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně
nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne
mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110) (32111)

zdravim,
ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho martyria mam trosku strach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumate?n? v?ela?en? (32097) (32106)

A proč myslíš , že se tato metoda příliš neujala je však velmi výhodná pro spojení dvou slabochů ale matky musí být odděleny mřížkou jinak to veskrze dopadne tak jak to popisuješ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dvoumate?n? v?ela?en?
> Datum: 23.10.2008 08:28:29
> ----------------------------------------
> O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím
> laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
> Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna)
> položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový
> oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další
> nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
> Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale
> děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
> Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v
> 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do
> druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v
> červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen
> jedna matka).
> Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji.
> Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první
> medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás
> (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
> Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká
> včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při
> druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před
> smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla
> jako průměrná.
> Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem
> takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových
> oddělků).
> Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes
> mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět
> sundám.
> Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110)

Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě. 1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.) zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td. jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady , řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)

Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dlouhý (88.100.95.205) --- 23. 10. 2008
koupě půdy

Radek (88.100.133.122) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)
Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

---------------------------------------------------------
K tomu bych podotkl asi toto : Cenu za zakoupený pozemek budete platit FÚ dle stanovené ceny stávajícího katastru a parcely,tedy úřední,i když v kupní smlouvě bude uvedena nižší cena kterou jste zaplatil prodejci.Jenže pozor na to,většinou kupní cena pozemku je vyšší a pokud ji uvedete v kupní smlouvě,budete i adekvátně z ní platit FÚ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)

Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

Na katastru Vám řeknou více i to, zda-li na první pohled orná půda (pole) není na katasrtu vedena jako ovocný sad (jiné daně). Kolem vesnic to tak často bývá. Katastr je k náhledu i on-line a zadarmo. Jenže kupní cena nemusí být zrovna úřední, pokud majitel chce vydělat. nebo se spekuluje s výstavbou domků, silnic aj.

Pokud Vám ale jde o rozšíření včel. pastvy (doporučuji si pročíst starší ale stále aktuální knížku Vrby pro včelí pastvu), nemusíte kupovat hned pole.

Osobně sázím "načerno" kolem potoků a cest stromky (vrby, lípy, jírovce), po dohodě s agronomy, kteří daná pole ošetřují a je to O.K. (nejhorší je okus od zajíců a otírání paroží srnčího - je třeba důkladně chránit). Vždy koukám, aby stromky/keře nezavazeli technice, vodě a ani lidem.

Kdybych měl více času, tak oživím i svůj plán cíleně spolupracovat s obcí a odborem životního prostředí. Existují totiž nákresy a plány územního plánování ekologické stability, kde jsou zakresleny ideální remízky a lesíky a mnohde zůstávají jen na papíře. Je to ale dobrý podklad pro zpracování žádostí o grant na výsadbu.

Pokud jde o výsadu malého rozsahu, tak cca 20 000 Kč podporu od Nadace Partnertví (www.nadacepartnerstvi.cz) lze jednoduše získat i pro skupinu lidí, o.s., ZO ČSV, myslivce či obec.

Radek K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 23. 10. 2008
Re: Opětovná fumigace. (32099)

Druhá fumigace by se měla dělat nejspíš za 10 dnů, ale lépe až za 14 dnů. Pokud jste použil Gabon, při druhé fumigaci už neboudou roztoče a nebo jenom nějaký

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (32097)

O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna) položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen jedna matka).
Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji. Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla jako průměrná.
Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových oddělků).
Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět sundám.
Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)

Na vrby a jiné dřeviny by se spíše hodila lesní půda, případně takzvaná
"ostatní" plocha či jak se ta kategorie jmenuje. Na zemědělské půdě by
možná někomu na úřadech vadilo, že se neobdělává a nechává zarůstat těmi
vrbami, pokud by ta kultura nebyla díky ovocným dřevinám zatříděná přímo
jako ovocný sad. Jenže ovocný sad bude mít zase vysoké daně z nemovitostí.
Takže v první řadě bych radil se informovat na toto, asi na katastrálním
úřadě nebo na odboru životního prostředí..
Jinak mít nějakou větší plochu, pár hektarů k dispozici, tak to je na
osázení takového spektra dřevin, aby z nich byla snůška od časného jara po
červenec, nejenom ty vrby. Aby se tam mohlo umístit trvalé stanoviště s
průběžnou snůškou. Přirozeně stromy se musí vysazovat s ohledem na místní
půdní a klimatické podmínky.

R. Polášek
čas 0,07
----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 22, 2008 11:26 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely
> samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad
> zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto
> chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady
takove
> to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103)

Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady takove to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100)

V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky
-------------
Orná půda - 6Kč/m2 v oblasti s původním českým osídlením, 4Kč/m2 v oblasti s původně německým osídlením. Orientační odhad.

O pěstování rychlerostoucích energetických dřevin se dá dost vygooglovat, mimo jiné je dobré zadat "Japonský topol".

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Hauptmann (e-mailem) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32101)

A je nutne pocitat s tou bonitou i pri odkupu od soukrome osoby?

2008/10/22 sreň <jiri.marik/=/gmail.com>

> Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky
> Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také
> podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na
> Zemědělském odboru.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100)

Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na Zemědělském odboru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 22. 10. 2008
Zemedelska puda

Zdravim,
mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 22. 10. 2008
Opětovná fumigace.

15.10.2008 jsem poprvé fumigoval a zítra se chystám na 2 fumigaci je to časově v pořádku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 22. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (32097)

A co nejdřív juknout do pravidel českého pravopisu??__ R.S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.102.43.23) --- 22. 10. 2008
Dvoumatečné včelaření

Moc Vám děkuji pane Turčáni za vaši radu.A přeji Vám moc Zdravích a silných včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 32097 do č. 32157)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu