Včelařská konference

>
> Spíš jde o to, jestli nejsou účinější a lacinější cesty.
> Jsou experimetátoři, co léčí jen KM 2, 3 krát v sezoně za pár korun a
> podzimní léčení vynechávají. A ti ušetří asi nejvíc a tohle vidím jako
> cestu jak ušetřit čas, včely i vosk. A úly mít udělané tak, aby žádné
> léčení nespotřebovalo víc času, než je nutné.
>

To je presne, proc to delat slozite, kdyz jinde je to uz treba davno vymyslene a my o tom nevime, protoze je to tady tabu. Nikdo preci nerika ze musime mit vsechno co je nove ale je dobre mit prehled a moznost si vybrat.

T.H.

Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci amitrazu v bezprostřední blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud jsou tyto hodnoty malé, pak je i účinnost léčení nízká.
Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje účinnost léčby, by měla být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo čas). Nejlepší aplikace by byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme si, co by se stalo s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím teď, co se děje s roztočem, který je při léčení na včele a ta je zalezlá v buňce plástu.
Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C) jsem měl spad 0 až 5 roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým jsem přidával v září oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
Dotaz: Provádíte letní léčení oddělků a jak?

k bodu 1) - Jedná se o ošetření včelstev v podletí odpařovačem kyseliny
mravenčí s jedním knotem vždy v délce 10 až 14 dnů. Nejedná se o použití
Formidolu.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 9:25 PM
Subject: Dotaz a připomínky


> 1.Co znamená léčit dlouhodobé odpařování kyselinou mravenčí? Kyselina a
> knot na odpařování, určitě ne Formidol, snad dva za sebou.
> 2. Malou účinnost pozdní fumigace vidím především v tom, že za uplynulé
> období bylo hodně včel poškozeno roztočem a ne ,že by nebylo včelstvo
> dobře
> ošetřeno.
> 3. Přeobjednat Včelařství na Překlady je velmi jednoduché: nahlásit
> jednateli právě v tuto dobu co chcele odebírat nebo přimo napsat na ÚV a
> požádat o změnu.
> 4. Ještě se mi nestalo, že by mi ze sekretariálu ÚV obraten
> neodpověděli.Ale asi neví kde která obec či včelař je v ZO, napište na OV
> ČSV.Tak to asi musí udělat i v Praze.Na př. právě dnes mi paní Mgr Machová
> odpovídá ješte tentýž den.
> 5. Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde
> jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva
> 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací
> /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a
> hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3622
> (20081118) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

No kdyby to bylo tak horké, už by se otom vědělo více z VÚ. Dol ale
oficiálně mlčí, takže to jsou pro nás jen naděje. Rád bych se mýlil,
ale asi planné naděje.

Často jinde v EU jde už o mnohem citlivější přístup ke škůdcům a
nemocem než u nás.Např. Z jedné z hub co je na seznamu proti VD jsem
např. viděl přípravek v Rakousku v Mistelbachu na motýlici s názvem
Mellonex. Kdo toto ví? Kdo to unás přednáší? Kdo to vezme, udělá z
toho nějakou kaši, kterou pleskne na včely nebo to přes nějaký
aplikátor zkrátka zavede do úlu, a otestuje se to pro nový postup? Dol
je už dle vidu těžkopádný a až moc velký spotřebič peněz nato, aby byl
tohoto schopný v krátkém čase pro včelaře udělat.


Odkaz na obrázek:
http://ibas.co.at/img/shop/artpic.php?artnr=36321




Dne 18. listopad 2008 21:21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> problémem je že tady máme škúdce který zde nemá přirozeného nepřítele. Pokud vím tak pracuje se na nějaké plísni která jej v původni domovině ničí , ta se však musí napřed aklimatizovat do té doby je jen ta chemie. a pak genetika
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> Datum: 18.11.2008 21:10:11
>> ----------------------------------------
>> Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
>> mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
>> docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
>> si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
>> dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
>> podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
>> Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.
>>
>>
>>
>> 2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více
>> faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace
>> vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější
>> léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak
>> jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> >> Datum: 18.11.2008 20:08:43
>> >> ----------------------------------------
>> >> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
>> >> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
>> >> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
>> >> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
>> >> základ.
>> >>
>> >> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
>> >> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
>> >> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>> >>
>> >> .........
>> >> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
>> >> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
>> >> příští jaro<
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>>
>

1.Co znamená léčit dlouhodobé odpařování kyselinou mravenčí? Kyselina a knot na odpařování, určitě ne Formidol, snad dva za sebou.
2. Malou účinnost pozdní fumigace vidím především v tom, že za uplynulé období bylo hodně včel poškozeno roztočem a ne ,že by nebylo včelstvo dobře ošetřeno.
3. Přeobjednat Včelařství na Překlady je velmi jednoduché: nahlásit jednateli právě v tuto dobu co chcele odebírat nebo přimo napsat na ÚV a požádat o změnu.
4. Ještě se mi nestalo, že by mi ze sekretariálu ÚV obraten neodpověděli.Ale asi neví kde která obec či včelař je v ZO, napište na OV ČSV.Tak to asi musí udělat i v Praze.Na př. právě dnes mi paní Mgr Machová odpovídá ješte tentýž den.
5. Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.

problémem je že tady máme škúdce který zde nemá přirozeného nepřítele. Pokud vím tak pracuje se na nějaké plísni která jej v původni domovině ničí , ta se však musí napřed aklimatizovat do té doby je jen ta chemie. a pak genetika

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 21:10:11
> ----------------------------------------
> Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
> mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
> docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
> si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
> dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
> podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
> Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.
>
>
>
> 2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více
> faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace
> vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější
> léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak
> jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> >> Datum: 18.11.2008 20:08:43
> >> ----------------------------------------
> >> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
> >> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> >> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
> >> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
> >> základ.
> >>
> >> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
> >> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
> >> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
> >>
> >> .........
> >> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> >> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
> >> příští jaro<
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Když tak mi hoďte tu rozumnou cenu do mailu. Můžeme když tak na něco
dojít. Medu mám zatím dostatek.

gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz
............
2008/11/18 Antonín Podhájecký <e-mail/=/nezadan>:
> Nevíte o někom, kdo by prodal med ve větším množství za rozumnou cenu na
...<

Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.



2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> Datum: 18.11.2008 20:08:43
>> ----------------------------------------
>> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
>> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
>> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
>> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
>> základ.
>>
>> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
>> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
>> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>>
>> .........
>> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
>> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
>> příští jaro<
>>
>>
>>
>

Nevíte o někom, kdo by prodal med ve větším množství za rozumnou cenu na výrobu medoviny? V loňském roce mně padlo hodně včelstev a med se mi nedostává. Může být i starší, v konvích nebo v barelech, nejraději někde blíže Chrudimi nebo Čáslavi, abych nemusel daleko jet.
Tonda

Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 20:08:43
> ----------------------------------------
> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<
>
>
>

Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž základ.

Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče, že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který, jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.

..........
Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro<

Pepan:
1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----
No vidíš, a jseš experimentátor taky :-)

Varidol v srpnu má celkem logiku, ale že by to bylo ve vyhláškách či metodice nevím. Taky nevím všechno. :-)


U toho Fureta atd.
Zatím je dotace, ale co kdyby jednou :-) Už vidím včelaře jak tahají z kapsy třicet, či čtyřicet na včelstvo. To pak budou průkopníci slepých uliček a jejich zkušenosti dobří.

A k přímým nákladům si bohužel každý musí pronásobit svoji cenou spotřebovaný čas. Léčení není zrovna něco, co bych bral jako hobby.
Pokud má někdo času, co hrdlo ráčí, tak to násobit nemusí.

Ale pokud někdo nestíhá, tak musí mnoho služeb nakupovat, i když by si je byl schopen udělat sám. Tím nemyslím, že bych si platil někoho, kdo by mě léčil včely.

Ale ušetřím čas a můžu dělat něco jiného.
Příklad, teď mám možnost palivového dřeva, ale je to jen dočasná šance a můžu ho mít jen tolik, kolik ho naskládám aby mi mohli složit další. Místo léčení bych ho pět kubíků složil a mohla už přijet další Avie.
Teď ho mám komplet s dopravou pod 250 vše zabalené a nařezané na metrdvacet a až ho budu někdy nakupovat příště, dost nad 800. Tak mi vyjde, že kdybych to fureto měl, tak už si letos vydělalo. Pozdě bycha honit. To bych si vzal čelovku a cestou z práce večer za tmy bych to dvakrát objel a bylo by vymalováno. :-)
No a pokud si místo toho zatopím elektřinou, tak mám letos na italský originál :-) :-)

Spíš jde o to, jestli nejsou účinější a lacinější cesty.
Jsou experimetátoři, co léčí jen KM 2, 3 krát v sezoně za pár korun a podzimní léčení vynechávají. A ti ušetří asi nejvíc a tohle vidím jako cestu jak ušetřit čas, včely i vosk. A úly mít udělané tak, aby žádné léčení nespotřebovalo víc času, než je nutné.

Karel

To má hledetat tyto služby kde snad v odborném časopise Nebo v Blesku.?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 18.11.2008 16:20:05
> ----------------------------------------
> Tomáš to pochopil správně tak jak jsem to myslel. Nechtěl jsem
> konkretizovat ,abych zjistil jestli to někdo také tak vidí.Teď bych dodal
> vedle dámy i dva nebo tři páni.Seznam chovatelů matek,opravářů vyvíječů a
> další přece nemusí být v časopise to si každý kdo má zájem najde.
>
>
>

To má hledetat tyto služby kde snad v odborném časopise Nebo v Blesku.?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 18.11.2008 16:20:05
> ----------------------------------------
> Tomáš to pochopil správně tak jak jsem to myslel. Nechtěl jsem
> konkretizovat ,abych zjistil jestli to někdo také tak vidí.Teď bych dodal
> vedle dámy i dva nebo tři páni.Seznam chovatelů matek,opravářů vyvíječů a
> další přece nemusí být v časopise to si každý kdo má zájem najde.
>
>
>

Tomáš to pochopil správně tak jak jsem to myslel. Nechtěl jsem konkretizovat ,abych zjistil jestli to někdo také tak vidí.Teď bych dodal vedle dámy i dva nebo tři páni.Seznam chovatelů matek,opravářů vyvíječů a další přece nemusí být v časopise to si každý kdo má zájem najde.

1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 15:21:02
> ----------------------------------------
> Tak jsme dorazil domů hlídat blechy a cituji z vyhlášky:
>
> 4. Omezení populace roztočů v bezplodovém
> období pozdního podzimu a zimy (měsíce říjen až
> prosinec): opakované (3x) ošetření fumigací
> v doporučeném intervalu 14 - 21 dnů přípravkem
> VARIDOL FUM (MP 10 FUM) při venkovní
> teplotě nad + 10°C. Při 2. a 3. ošetření nesmí být ve
> včelstvu zavíčkovaný plod. Při poklesu venkovních
> teplot (až do - 5°C) je možné nahradit 3. ošetření
> fumigací aplikací přípravku VARIDOL AER (MP 10
> AER) ve formě aerosolu s pomocí specielního
> vyvíječe aerosolu.
> ------
> Takže 17. listopad je skoro přesně uprostřed uvedeného intervalu.
>
> Vloni i letos jsem nestíhal, jinak jsme bez Gabonu (nebýval u nás nařízen).
> Ale před tím jsem říkal, že dávám včelám kuřbu ke státním svátkům. 28.
> říjen, 17.listopad a Boží Hod.
>
> A fungovalo to.
>
> Vloni jsme skoro předpisově aerosoloval třikrát v prosinci (tedy asi
> skutečně bezplodovém období) a padalo to skoro jako kdyby něco nefungovalo.
>
> Letos jsem 28.10. nestihl, ale říkám si, kdysi se považoval Gabon za 1.
> léčení.
> A věda podle mě od té doby výrazně nepostoupila, spíše alibismus těch co to
> vymýšlejí.
>
> Takže po 2.léčení dám vědět.
>
> Karel
>
>
>

V Bruntále je ZO tam nejlépe poradí nebo ji přijmou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál
> Datum: 18.11.2008 11:52:30
> ----------------------------------------
>
> Vážení kolegové,
> hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
> působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
> Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
> groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
> čas.
> S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

1) Neboj se časopisu čtu oba a žádný velký rozdíl v tom nevidím
2) Novinek ve včelařství také není moc sem tam nějaká nová myšlenka která pro praktické včelaření nemá příliš velký význam příkladně moderní úly jsou 150 let staré
3) Proč také pokusničit s léčivy, když účinná látka je stejná ať je to kyselina mravenčí - formidol , amitras - varidol, knot - fureto . Jsou to jen jiná aplikace toho samého
4) proč také nakupovat ty samé léčiva v zahraničí když na ty stávající dostávám doma dotaci
5) není jistě moudré být za každou cenu moderní nebo si myslet že západ je pupek světa.
6) Pokud však chce být někdo výskumníkem proč mu v vtom bránit. Snad nám někdy napíše jak to dopadlo. Málo kdo však přizná že se mu to či onu nepovedlo nebo výsledkům chybí srovnávací pokus a věc je tedy pak neprůkazná
7) Také jde o to aby věc byla použitelná u široké veřejnost byla levná a pořízení a provoz tak jako když polkneš tabletku

Pokud jde o fureto
Takový je můj rozbor potřebuji fureto 2500Kč varidor 21Kč Plyn do zapalovačů 50Kč (odhad) olej 30Kč Na ošetření mých 30 včelstev To je 101Kč bez přístroje / jedno ošetření pokud ušetřím 1/2 hodiny za 50 Kč a stálo mě to 2500. a rok to bude doma zavazet.
Při klasickém způsobu je to varidol 21 Kč knoty 50 ks 25 Kč krabička zápalek 1 Kč To je 47 Kč / jedno ošetření za 1,5 hodiny i s odvětráním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 18.11.2008 10:43:10
> ----------------------------------------
> > Jakápak skrytá reklama je to časopis spolkový a není určen pro širokou
> veřejnost
> > ale jen pro omezenou klientelu. Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě
> tam
> > ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým
> > produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě
> byl
> > mohl být vzor sktyté reklamy Nevýhodou demokracie je , že tě omezuje právě
> > svobodou druhého Jinak řečeno nevíš z které strany ti bude svobodně nakopáno
> (
> > Zlaté komunistické manýry tam jsi aspoň věděl odkud bije )
> >
> > pepan
> >
>
> Pepane tak mrkni do minuleho vcelarstvi a podivej kolik clanku je tam celkem a
> kolik jich je o jedne osobe :-)) Me to hned flaklo do oci a nemyslim si, ze by
> za tim u me stala zavist apod. Proste ta dama vi kde se vyskytnout a kde
> zatlacit, budiz ji to ku prospechu, ale je spousta chovu i vetsich, o kterych
> vubec nevime, protoze o nich nikdo nepise a oni sami se neproduciruji. A
> nejhorsi na tom je to, ze ve Vcelarstvi se temer nic noveho nedozvis, krome toho
> kdy podat zadost o dotaci. A zkus to porovnat s MV co se tyce novinek a temat
> nad aktualnimi problemy. Ve Vcelarstvi se nepise o tom co neni z Dolu, protoze
> je to urcite spatne. Pritom cast vcelaru je nucena delat si vlastni "vyzkum",
> koupit si prostredky a vyzkouset - viz KM a odparovace, Furreto atd.... Aspon
> takovy z toho mam ja subjektivni pocit.
> Kdyz jsem se nedavno vratim ke starym cislum MV tak si libuju, ze to za ty
> minimalni prachy za cislo to pro me fakt stoji. Myslis, ze si zpetne listuju
> vcelarstvim??????
>
> A na predchozi dotaz zda mi to vadi mam jasnou odpoved ze velmi. Zatim ale
> vubec nevim co s tim mohu osobne delat (krom preobednani misto casopisu odborne
> preklady), netusim vlastne vubec jak to vsechno funguje ve spolku funguje, ale
> chystam se na to podivat, protoze za sve vydane penize spolku lze urcite udelat
> aspon lepsi casopis. Vadi mi, ze je to jak navrat o 20let zpet. Tu dobu moc
> nepamatuju ale o to vic me to bije do oci.
>
> Navic kdyz si uvedomime pro kolik lidi je Vcelarstvi jediny zdroj informaci (a
> nedelej te si iluze - mnozi neprectou ani toto minimum), tak je to hrozna
> bida...
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>

Tak jsme dorazil domů hlídat blechy a cituji z vyhlášky:

4. Omezení populace roztočů v bezplodovém
období pozdního podzimu a zimy (měsíce říjen až
prosinec): opakované (3x) ošetření fumigací
v doporučeném intervalu 14 - 21 dnů přípravkem
VARIDOL FUM (MP 10 FUM) při venkovní
teplotě nad + 10°C. Při 2. a 3. ošetření nesmí být ve
včelstvu zavíčkovaný plod. Při poklesu venkovních
teplot (až do - 5°C) je možné nahradit 3. ošetření
fumigací aplikací přípravku VARIDOL AER (MP 10
AER) ve formě aerosolu s pomocí specielního
vyvíječe aerosolu.
------
Takže 17. listopad je skoro přesně uprostřed uvedeného intervalu.

Vloni i letos jsem nestíhal, jinak jsme bez Gabonu (nebýval u nás nařízen).
Ale před tím jsem říkal, že dávám včelám kuřbu ke státním svátkům. 28. říjen, 17.listopad a Boží Hod.

A fungovalo to.

Vloni jsme skoro předpisově aerosoloval třikrát v prosinci (tedy asi skutečně bezplodovém období) a padalo to skoro jako kdyby něco nefungovalo.

Letos jsem 28.10. nestihl, ale říkám si, kdysi se považoval Gabon za 1. léčení.
A věda podle mě od té doby výrazně nepostoupila, spíše alibismus těch co to vymýšlejí.

Takže po 2.léčení dám vědět.

Karel

Organizace které mají IČO se dají najít na internetu
v registru ekonomických subjektů http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp
Stačí zadat název, v našem případě Český svaz včelařů,
okres, a právní forma 731 - organizační jednotka sdružení.
Ve Vašem případě je nejblíž ZO Břidličná, kontaktní adresa
Dlouhá 297, Břidličná. Jinak to určitě budou vědět na okresním výboru, kontaktní adresa Jiráskova 1627/5, Bruntál.
Jména jednatelů ani telefony bohužel v registru nejsou.

M. Holý, OV Brno venkov

No tak to se tesim na blog :-))

T.H.


No
> a když si k tomu připočtu ještě tu brzdovou trubičku a kousek roury na
> ochranu hořáku tak se dostanu tak na 450kč.Tak to vůbec není špatný.Tak si
> to asi udělám sám.
> Míra

Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
uvnitř úlu se nedostane.

Pán Poláček vážim si Vás a rešpektujem Vaše názory, ale prečo to u mňa už 7 rokov je pôzdna fumig. účinná? Posledné ošetrenie robím vždy v 11.mesiaci a každý rok je počet klieštikov na najnižšej úrovni. Je síce pravda, že tohoto roku bol deň fumig. teplý, ale minulé roky boli včely vždy v chumáči. Včely v chumáči tak isto ako v.d. v chumáči musia dýchať, tak prečo by nemal plyn- fumigant ohroziť v.d.?

Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo samospádem před léčením a po léčení?

Ja už 7 rokov bojujem proti v.d. len fumigantom (používam Taktic), s výsledkami som spokojný.
- prvá fumig. je le odľahčujúca 20.8 -priemer. odpad 8,3 ks 70 vč.
- druhá -"- -"- -"- 1.10 -priemer. odpad 68,3 ks

- tretia -"- -"- -"- 6.11 - -"- -" 3,7 ks
--------------------------------------------------------------
Priemer na 1 včel. 80,3 ks
Robil som kntrolu na prípadný plod, nenašiel som absolútne žiaden.

A pokud si vzpomínám, tak tady někdo kdysi zmínil, kolik stojí Amitraz /Varidol/ na Slovensku. Tak si s tím přivézt pro ZO i láhev amitrázu, zaplatí se to určitě.

Bolo som to jačo som o tom písal, v zverolekárňach sa dá kúpiť Taktik 12,5% (ten istý je aj vo Varidol e)za 900 a niečo Sk. Stačí si to prepočítať a zistíte, že jedna fumigácia 1 včelstva vás vyjde na 0,6 Sk.
Čo sa týka fumigačných papierikov, každý si ich môže vyrobiť.
Stačí kúpiť 1 kg dusičnanu draselného rozpustiť vo vode a dokonale v ňom namočiť npr. filter do kávovaru (1 bal. 38,-Sk), ktorý po dobrom vysušení rozstriháme na pásiky stčí aj 25x60 mm.
Ja to používam s úspechom

> Psalo se mnohokrát, že zimní chumáč při fumigaci "zadrží dech" a kouř s
> léčivem se dovnitř nedostane. Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí
> uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo
> nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne
> létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
> uvnitř úlu se nedostane. Fumigace je v tuto dobu tedy neúčinná, po pár dnech
> se léčivo usazené uvnitř úlu rozloží a ztratí účinnost. Jedině že by se
> nějakým způsobem dosáhlo rozvolnění zimního chumáče, kdysi se doporučovalo
> vkládat do podmetu třeba nahřátou cihlu nebo PET flašku s teplou vodou....
>
> R. Polášek
>
>

Mozna se s tim da souhlasit, ale proc bysme zaprve meli pri fumigaci ucpavat cesna?? Proc by za druhe v Dolu rikali, ze lecivo pro aerosol je vzdy nutno kazdy den udelat nove?? A za treti bylo dosud dost teplo, aspon u nas, vcely byly hodne rozvolnene z chomace.

Tezko to muzem sami rozsoudit, ale tvrdit, ze uz je na fumigaci pozde se mi zda zcestne - na to jsem reagoval.

T.H.

Týden je na odpověď málo. Řekl bych tak do měsíce, že odpoví, pokuď to
nějak nespěchá, takové věci se na "ústředním výboru" musí uležet. Jinak ze
známých včelařů je kousek od Bruntálu Kolomý, kontakt na něho na internetu
je, třeba by na tu otázku odpověď znal..... A určitě odpoví rychleji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horák" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 11:52 AM
Subject: Hledám adresu včelařské organizace Májůvka ojk. Bruntál



Vážení kolegové,
hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
čas.
S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vážení kolegové,
hledám pro svou známou kontaktní informace na organizaci ČSV do jejíž
působnosti spadá obec Májůvka okres Bruntál.
Zaslala minulý týden dotaz na ČSV, ale nemá dosud odpověď. Zdá se mi to
groteskní, ale asi nemají na malé a navíc začínající včelaře v Praze
čas.
S pozdravem, z Ostravy, Bohumil Horák


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3621 (20081118)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Dneska jsem zajel do města a šel se zeptat do železářství kolik co stojí.Stejná olejnička jako je na obrázku přístroje Furetto stojí 55kč.Tu jsem si taky koupil.Pak jsem se zeptal prodavače na ten hořák na napichovací kartuše a řekl že ho momentálně nemají ale stojí kolem 250kč.No a když si k tomu připočtu ještě tu brzdovou trubičku a kousek roury na ochranu hořáku tak se dostanu tak na 450kč.Tak to vůbec není špatný.Tak si to asi udělám sám.
Míra

Psalo se mnohokrát, že zimní chumáč při fumigaci "zadrží dech" a kouř s
léčivem se dovnitř nedostane. Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí
uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo
nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne
létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
uvnitř úlu se nedostane. Fumigace je v tuto dobu tedy neúčinná, po pár dnech
se léčivo usazené uvnitř úlu rozloží a ztratí účinnost. Jedině že by se
nějakým způsobem dosáhlo rozvolnění zimního chumáče, kdysi se doporučovalo
vkládat do podmetu třeba nahřátou cihlu nebo PET flašku s teplou vodou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re:Spad po 1. fumigaci


>
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před
měsícem.
> Teď už není účinná.
>

A kde to pisou??

Spis je to naopak, ted je jistota ze tam neni plod. Tady plati prace
kvapna houby platna

T.H.

> Jakápak skrytá reklama je to časopis spolkový a není určen pro širokou veřejnost
> ale jen pro omezenou klientelu. Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam
> ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým
> produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl
> mohl být vzor sktyté reklamy Nevýhodou demokracie je , že tě omezuje právě
> svobodou druhého Jinak řečeno nevíš z které strany ti bude svobodně nakopáno (
> Zlaté komunistické manýry tam jsi aspoň věděl odkud bije )
>
> pepan
>

Pepane tak mrkni do minuleho vcelarstvi a podivej kolik clanku je tam celkem a kolik jich je o jedne osobe :-)) Me to hned flaklo do oci a nemyslim si, ze by za tim u me stala zavist apod. Proste ta dama vi kde se vyskytnout a kde zatlacit, budiz ji to ku prospechu, ale je spousta chovu i vetsich, o kterych vubec nevime, protoze o nich nikdo nepise a oni sami se neproduciruji. A nejhorsi na tom je to, ze ve Vcelarstvi se temer nic noveho nedozvis, krome toho kdy podat zadost o dotaci. A zkus to porovnat s MV co se tyce novinek a temat nad aktualnimi problemy. Ve Vcelarstvi se nepise o tom co neni z Dolu, protoze je to urcite spatne. Pritom cast vcelaru je nucena delat si vlastni "vyzkum", koupit si prostredky a vyzkouset - viz KM a odparovace, Furreto atd.... Aspon takovy z toho mam ja subjektivni pocit.
Kdyz jsem se nedavno vratim ke starym cislum MV tak si libuju, ze to za ty minimalni prachy za cislo to pro me fakt stoji. Myslis, ze si zpetne listuju vcelarstvim??????

A na predchozi dotaz zda mi to vadi mam jasnou odpoved ze velmi. Zatim ale vubec nevim co s tim mohu osobne delat (krom preobednani misto casopisu odborne preklady), netusim vlastne vubec jak to vsechno funguje ve spolku funguje, ale chystam se na to podivat, protoze za sve vydane penize spolku lze urcite udelat aspon lepsi casopis. Vadi mi, ze je to jak navrat o 20let zpet. Tu dobu moc nepamatuju ale o to vic me to bije do oci.

Navic kdyz si uvedomime pro kolik lidi je Vcelarstvi jediny zdroj informaci (a nedelej te si iluze - mnozi neprectou ani toto minimum), tak je to hrozna bida...

T.H.

poslechněte si přibližně 6.20. na ČT1 studio 6

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 16.11.2008 09:05:27
> ----------------------------------------
> Ano bohužel máme i takové včelaře.Jo pro prachy udělá český včelaříček snad
> všechno.Ve zbytku Evropy žádné dotace nejsou a tak je vidět kdo a jak
> hospodaří.Kdo na to nemá vede to od 10 k 5 a pak to zabalí.Přji hodně plodu
> a pěkné včely!
>
>
>

Účinná je vždycky na rostoče kteří nejsou schovaní v zavíčkovaných buňkách, pokud byl použit správně gabon tak nejúčinnější by byla kolem vánoc . Protože však v tu dobu je potíž s teplotou tak se používá aerosol se stejnou účinnou látkou počet a doba ošetření závisí vždy na stupni zamoření

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 09:16:50
> ----------------------------------------
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před
> měsícem. Teď už není účinná.
> ----
> To je taky možné, uvidím po aerosolu.
>
> Doma si (tam jsme ještě neléčil), pokud se oteplí nad 10st. udělám
> srovnávací pokus.
>
> Zajímalo by mě ale, proč ci myslíte, že není účinná.
> Bylo kolem 10st.C sluníčko svítilo a včely se proletovaly.
>
> Karel
>
>
>

>
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem.
> Teď už není účinná.
>

A kde to pisou??

Spis je to naopak, ted je jistota ze tam neni plod. Tady plati prace kvapna houby platna

T.H.

Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem. Teď už není účinná.
----
To je taky možné, uvidím po aerosolu.

Doma si (tam jsme ještě neléčil), pokud se oteplí nad 10st. udělám srovnávací pokus.

Zajímalo by mě ale, proč ci myslíte, že není účinná.
Bylo kolem 10st.C sluníčko svítilo a včely se proletovaly.

Karel

Díky, za infa.
Zrovna letos je blbý rok na výzkum :-)
Ale mě zajímalo, jestli se dá trochu podle přirozeného spadu v tomto období predikovat, kolik tam vlastně zůstalo roztočů. Já tam měl na podložkách v podstatě velmi mlý spad před fumigací. To znamená, že by podle toho jak padají v říjnu - listopadu dalo předpovědět, kolik jich bude padat. A podle toho léčit.
To znamená, že když mi budou málo padat, tak už to fouknu jen o vánocích aeerosolem a konec.

Karel

I já mám po fumigaci miminální spad roztočů. U 25 včelstev po první fumigaci
byl spad od 0 do 5 roztočů, po druhé fumigaci jsem celkově našel pouze
několik roztočů. Letní léčbu jsem prováděl gabonem a dvakrát jsem aplikoval
dlouhodobé odpařování kyseliny mravenčí.
HaF z Polabí


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 10:53 PM
Subject: Spad po 1. fumigaci


> Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
> Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak
> měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
> Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad
> a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom
> včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě.
> V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
> Měl jsem tam Gabon.
>
> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3620
> (20081118) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem. Teď už není účinná.



> ----------------------------------------
> Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
> Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak
> měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
> Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad
> a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom
> včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě.
> V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
> Měl jsem tam Gabon.
>
> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel
>
>
>

po prvni fumigaci spad od 0 po cca max 50 (u jednoho včelstva),
nejcasteji hodnoty 5-10 ks, ale i nějaké nuly byly


ošetřeno 20 včelstev, fumigace shora

okr blansko, 600 m.n.m.

Po první fum. 5 - 10 jen u jednoho včestva < 200 ks. Po druhé f. 0 - 1.
Po diskusích o správnosti umístění knotu jsem udělal pokus
Rozdělil jsem 30 úlů do 3 skupin
1 sk. knot zavěšen vedle rámků Srovnávací skupina.
2 sk. knot zavěšen v podmetu
3 sk. Knot upraven do V kapky umístěny do přeloženého místa a zapálen z obou stran v podmetu
Výsledek byl srovnatelný jen u jednoho úlu s V bylo těch 200 roztočů.
Při druhé fumigaci po 25 dnech aplikace u skupin 2 a 3 vyměněna kvůli kontrole účinnosti
U všech 30. úlů spad 0 - 1

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 08:27:57
> ----------------------------------------
> V Praze spad minimální či nulový.
> Na Vysočině od nuly až po plné podložky - stovky roztočů (na témže
> stanovišti, bez ohledu na letní léčbu)...
> (po fumigaci)
>
>
>

V Praze spad minimální či nulový.
Na Vysočině od nuly až po plné podložky - stovky roztočů (na témže stanovišti, bez ohledu na letní léčbu)...
(po fumigaci)

Odpovida to podlozkove realite u mych vcelstev

po 1 fumigaci bylo max 44v.d. zbytek kolem 10, casto i 0

po 2.fumigaci u vybranych vcelstev s nejvice roztoci uz byla 0.

Takze u nekterych sazim na jednu fum a aerosol, nektere mozna zbytecne dostanou tri davky, uvidime, ucime se...

T.H.


> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel

Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě. V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
Měl jsem tam Gabon.

Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo samospádem před léčením a po léčení?

Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)

Karel

M.Václavek:
..... Na výroční schůzi naší ZO navrhnu, abychom si jeden či dva přístroje Furetto pořídili. Máme k dispozici finanční rezervu přes 5 000 Kč, které se zbytečně ,,válejí,, na účtu. Myslím, že by se tato investice nám všem vyplatila. ....
--------------
Není nad to, když se nějaká rezerva válí na účtu. A zvláště v této době :-)

Tady není ani tak problém slovenskou verzi koupit, ale správně vyhodnotit, jestli se to vyplatí.
Osobně váhám mezi provedením IT a SK.

Pokud bych započítal úsporu času, tak se mi zaplatí obě i na mých včelstvech za pár let.
Takové ZO se zaplatí možná nejen na čase důvěrníků, pokud to klasicky objíždějí s lahvičkou a s pytlem hadrů, ale i na ušetřených "papírcích", které jsou při léčení dost dražší než varidol. Pokud si vzpomínám. A pokud si vzpomínám, tak tady někdo kdysi zmínil, kolik stojí Amitraz /Varidol/ na Slovensku. Tak si s tím přivézt pro ZO i láhev amitrázu, zaplatí se to určitě. :-)

No a pak tedy není problém, odložit na dobrou investici stranou něco z dotací a rezervu nechat rezervou.

Karel

To je úplně jednoznačné, články ve Včelařství, pokud se týkají včelařů nebo
jiných subjektů zabývajících se komerčně něčím okolo včelaření, jsou téměř
vždy velice účinná reklama a to zadarmo. Časopisu Včelařství převážná
většina z 50 tisíc včelařů věří. Zatímco všichni ostatní musí stejného
účinku dosáhnout placenou komerční reklamou. Na druhé straně to asi jinak
dost dobře nejde, udělat články o lidech v včelaření úspěšných tak, aby to
pro řadové včelaře nebyla třeba nenápadná, ale reklama.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 3:20 PM
Subject: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit


> .... Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam ze všeho nejvíce
> chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým produktem př. práve
> tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl mohl být vzor
> sktyté reklamy .....
>
> ------
> Skrytá reklama je, když tiskneš na něčí zadání (nebo i z vlastní vůle/
> jednostranné informace o něčem a zvýhodňuješ to před konkurencí.
> Tady ta debata o Furetu je právě to co by nebyla skrytou reklamou a co mi
> tam vždycky chybělo. To znamená dozvěděli jsme se, jaké zkušenosti s tímto
> výrobkem (i negativní).
>
> Skrytých reklam tam bylo dost. Namátkou podle mého názoru vzpomenu tu
> reportáž o té manželské dvojici co tak skvěle vykupovala med za vysoké
> ceny.
>
> Problém skryté reklamy je v tom, že je skrytá. Dnes jou časopisy, jejichž
> obsah je z 90% tvořen "skrytou reklamou". A taky je čtu. Je to o redakci.
> Pod článkem je uveden autor, a jeho pozice ve firmě (co to prodává,
> vyvjíjí, dováží). Kdo by měl ten výrobek představit lépe.
> A je na redakci, jak udrží obsah takových článků v lajně.
>
> Někde je označena výrazně a někde méně. Někdy to je autor PR, někde,
> například v Můj dům bývala nenápadná větička v tiráži "neoznačené texty
> jsou firemní prezentace". Když jsem jí tam našel, tak jsem ho odhlásil. To
> mi bylo divné, proč už potřetí tisknou reportáž o jedné firmě. A ejhle,
ono
> to bylo pokaždé nepodepsané. :-))
>
> Karel

Provokace to asi je, ale na druhé straně takový způsob včelaření není
nemožný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vladimír Ptáček" <ptacek.home/=/cmail.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 8:22 PM
Subject: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit


> Vážení a milí,
> myslím, že toto je provokační článek, vymyšlený ve zlém úmyslu. Hantýrka a
> kterou je psán a gramatické chyby, se vůbec neslučují s údajnou chopností
> autora přednášet včelařům. Ponechme ho v na pokoji.
> Vše dobré,
> Vladimír Ptáček

Vážení a milí,
myslím, že toto je provokační článek, vymyšlený ve zlém úmyslu. Hantýrka a kterou je psán a gramatické chyby, se vůbec neslučují s údajnou chopností autora přednášet včelařům. Ponechme ho v na pokoji.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Pokud bude tato metoda lepší, nebo alespoň stejná jak naše (fumigace doutnáním pásku, nebo aerosolem), tak by bylo vhodné ji schválit pro používání i u nás.
______________________________________________________________

Nicméně VUVč to nevymyslel, takže zřejmě to bude špatné :-) ...ostatně jako Mitegone, který se účinností skoro nevyrovná FORMIDOLu :-)

A teď vážně:
Na výroční schůzi naší ZO navrhnu, abychom si jeden či dva přístroje Furetto pořídili. Máme k dispozici finanční rezervu přes 5 000 Kč, které se zbytečně ,,válejí,, na účtu. Myslím, že by se tato investice nám všem vyplatila.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

..... Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl mohl být vzor sktyté reklamy .....

------
Skrytá reklama je, když tiskneš na něčí zadání (nebo i z vlastní vůle/ jednostranné informace o něčem a zvýhodňuješ to před konkurencí.
Tady ta debata o Furetu je právě to co by nebyla skrytou reklamou a co mi tam vždycky chybělo. To znamená dozvěděli jsme se, jaké zkušenosti s tímto výrobkem (i negativní).

Skrytých reklam tam bylo dost. Namátkou podle mého názoru vzpomenu tu reportáž o té manželské dvojici co tak skvěle vykupovala med za vysoké ceny.

Problém skryté reklamy je v tom, že je skrytá. Dnes jou časopisy, jejichž obsah je z 90% tvořen "skrytou reklamou". A taky je čtu. Je to o redakci. Pod článkem je uveden autor, a jeho pozice ve firmě (co to prodává, vyvjíjí, dováží). Kdo by měl ten výrobek představit lépe.
A je na redakci, jak udrží obsah takových článků v lajně.

Někde je označena výrazně a někde méně. Někdy to je autor PR, někde, například v Můj dům bývala nenápadná větička v tiráži "neoznačené texty jsou firemní prezentace". Když jsem jí tam našel, tak jsem ho odhlásil. To mi bylo divné, proč už potřetí tisknou reportáž o jedné firmě. A ejhle, ono to bylo pokaždé nepodepsané. :-))

Karel

Kdo nedělá nebo nemůže dělat fumigaci ve vysokém podmetu a kdo používá
složitější systém, jak knot do úlu dostat, třeba když musí kvůli tomu
vyhazovat uteplení strůpku nebo dokonce ještě zadního okénka, tak tam by
fumigace přes Furette urychlila ošetření a hodně zvýšila produktivitu.
Zároveň, co odhaduji z příspěvků, Furette na rozdíl od aerosolu lze bez
problémů strčit do tašky a pěšky nebo na kole zvládnout včelaře na několik
kilometrů kolem, takže kdo dosud obchází včelaře a fumiguje pěšky nebo na
kole či jiném jednostopém vozidle, může to dělat i s Furettem a udržet tak
náklady na léčení nízko.

R. Polášek

---- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 11:30 AM
Subject: Re: Fumigace s Furettem


> Je to typická fumigácia, my vnášame do prostredia úľa amitraz pomocou
> fumigačných pásikov, vo FURETTE sa to robí elegantnejšie pomocou propán
> butánu a oleja, ktorý fumigant vystrelí do priestoru úľa, bez uzáveru
> letáča behom pár sekúnd.
> --------------------------------------------------------------------------
-
> -------------------------------------------------------
> Pokud takhle ošetřují včelstva proti VD naši přátelé v EU, pak by bylo
> vhodné tuto metodu odborně posoudit, jak z hlediska účinnosti, tak i z
> hlediska kontaminace úlového prostoru. Pokud bude tato metoda lepší, nebo
> alespoň stejná jak naše (fumigace doutnáním pásku, nebo aerosolem), tak by
> bylo vhodné ji schválit pro používání i u nás.

Je to typická fumigácia, my vnášame do prostredia úľa amitraz pomocou fumigačných pásikov, vo FURETTE sa to robí elegantnejšie pomocou propán butánu a oleja, ktorý fumigant vystrelí do priestoru úľa, bez uzáveru letáča behom pár sekúnd.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud takhle ošetřují včelstva proti VD naši přátelé v EU, pak by bylo vhodné tuto metodu odborně posoudit, jak z hlediska účinnosti, tak i z hlediska kontaminace úlového prostoru. Pokud bude tato metoda lepší, nebo alespoň stejná jak naše (fumigace doutnáním pásku, nebo aerosolem), tak by bylo vhodné ji schválit pro používání i u nás.

Manýry vyprchaly. ale tak hloupě může psát, jakým způsobem včelaří, opravdu jenom magor. To jste pouze náivní, že i modří ptáci nebudou dělat kontroly jak a kde jdou dotace? Pokud sledujete dení kolem dotaci, minstr Gandalovič nechal něco přezkoumat a provádět nějaké opatření - šetření zdá tyto dotace jsou oprávněné.Má to něco společného zdá včelaři řádně ošetřují svá včelstva. Pak stačí, aby si někdo z ministrestva otevřel tuto debatu o způsobech ošetřování, jak někteří se s tím ještě hlubite. Pokud tak ještě někdo hloupě piše, pak k tomu není co dodat.

Jakápak skrytá reklama je to časopis spolkový a není určen pro širokou veřejnost ale jen pro omezenou klientelu. Nevidím tam nic jiného než o spolku Právě mě tam ze všeho nejvíce chybí stati o jiných produktech které nejsou spolkovým produktem př. práve tady probíhající diskuse na výrobek Furett to tady právě byl mohl být vzor sktyté reklamy Nevýhodou demokracie je , že tě omezuje právě svobodou druhého Jinak řečeno nevíš z které strany ti bude svobodně nakopáno ( Zlaté komunistické manýry tam jsi aspoň věděl odkud bije )

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Statni dotace mi pomohli uspesne vcelarit
> Datum: 17.11.2008 08:16:25
> ----------------------------------------
> Tak nevím.Už je to tady! Právě dnes 17.listopadu se tady dočítám,že je
> třeba na někoho poslat kontrolu ze SZIF.Mám stále dojem,že znás ty
> komunistické manýry ještě nevyprchaly.Jo,jo 19 roků je velmi málo.Dal bych
> jen malý příklad z jiného soudku.Stačí se podívat jen do časopisu
> Včelařství na jeho skladbu a skrytou reklamu!Vám,vážení členové to nevadí?
>
>
>

Tak nevím.Už je to tady! Právě dnes 17.listopadu se tady dočítám,že je třeba na někoho poslat kontrolu ze SZIF.Mám stále dojem,že znás ty komunistické manýry ještě nevyprchaly.Jo,jo 19 roků je velmi málo.Dal bych jen malý příklad z jiného soudku.Stačí se podívat jen do časopisu Včelařství na jeho skladbu a skrytou reklamu!Vám,vážení členové to nevadí?

Tak takto může psát jen magor. Na takové je třeba poslat kontrolu ze SZIFu, aby jemu ukázali, že všicni nejsou tak blbý. Jen hlupák může tomuto pochlebovat.

Děkuji za informaci.
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2008 9:21 PM
Subject: Re: Dotace


U nás na Tachovsku už máme peníze na účtu.Dotace činí 152kč na
včelstvo.Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3615 (20081115)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Taky si to myslím, bez důkazu. Aerosol by měl vytvořit miniaturní kapičky
léčiva, které se drží minuty ve vzduchu, takže mají šanci proniknout do
zimního chumáče, jak tvrdí ve svých článcích výzkumníci z Dolu. A přímo ze
vzduchu zapůsobit na roztoče. Léčivo s olejem vytvoří při rychlém odpaření
páru směsi a v chladnějším úlu by měly olejové páry společně s tím léčivem
zkondenzovat uvnitř úlu a vytvořit na rámcích a jinde olejovou vrstvičku s
léčivem. Včely a roztoči by se potom měli dostat do kontaktu s léčivem při
pohybu včel po vnitřku úlu s vrstvičkou toho oleje. takže musí být takové
teplo, aby včely uvnitř úlu ještě nebyly v chumáči. Olej pravděpodobně
funguje jako nosné médium a stabilizátor léčiva, pokud by se vstříkla kapka
léčiva do odpařovače bez oleje, nejspíš by se vysokou teplotou okamžitě
rozložilo na neúčinné látky, s olejem se nerozloží.a dostane se do úlu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2008 7:12 PM
Subject: Re: Fumigace s Furettem


> Míra mi klade otázky, na které neumím odpovědět.Jen se bez důkazů
domnívám,
> že acetonové páry jsou do včelího chumáče pronikavější než teplé olejové.
> Nějaký pokus v tom ještě vykonám, aľe potřeboval bych v době aerosolu
> teploty tak -5, jinak průkaznost je nepřesvědčivá. Páry jsou doopravdy
> slušně teplé, od trubičky strčené do úlu mírně taje barva na česně, takže
> kdo ví??? Každopádně by to chtělo přestat o vyvíječi žvanit, ale koho to
> zajímá, koupit ho, nebo udělat a pečlivě vyzkoušet a pak si vyměňovat
> poznatky, jinak je to pouze mlácení prázdné slámy žel v této Konferenci
> převažující stav. Včelky se letos snažily, sezona byla velmi dobrá, tak
> proč si k Vánocům neudělat trocjhu radost?
> Zdraví R. Stonjek

My již máme peníze na účtu asi týden.
Řeči velkovčelaře jsou jen hloupé hospodské povídačky plné závisti. Úspěšné včelaření nepřijde samo , je to výsledkem svědomité práce a také studia. Nikdo ti v tom nebrání, ale asi hospoda je ti příjemnější.

U nás na Tachovsku už máme peníze na účtu.Dotace činí 152kč na včelstvo.Míra

Je polovina listopadu, a do jeho konce by mělo být provedeno vyúčtování
dotací. Nemáte někdo informaci, kdy budou peníze zasílány na účty
jednotlivých ZO ? Dík předem za odpověď.
S pozdravem Petr

Na lepšie pochopenie fungovania pripájam časť článku ing. Jókai, uvedeného na stránku Vcely.sk pred dvomi rokmi.

Je to typická fumigácia, my vnášame do prostredia úľa amitraz pomocou fumigačných pásikov, vo FURETTE sa to robí elegantnejšie pomocou propán butánu a oleja, ktorý fumigant vystrelí do priestoru úľa, bez uzáveru letáča behom pár sekúnd.

Už som raz napísal v jednom komentári, že fumigant vniká do vzdušníc klieštika a ten je cez nervové zakončenie zničený. Už som vyskúšal fumigáciu bez tesnenia letáča a výsledok bol ten istý ako s utesnením to je doporučované aj pri fumigácii s FURETTOM.
------------------------------------------------------------
Fumigácia včelstiev pomocou FURETTA

Ak si dobre zorganizujeme fumigovanie z prístupom do včelstva cez zadnú česť podmetu, je to tak isto účinné a rýchle.
Nie je to zázrak. Je to len ďalšia z pomôcok na uľahčenie ošetrovania včelstiev starým dobrým a stále účinným amitrazom. V Želiezovskej organizácii sme ho zakúpili sprostredkovane cez našich maďarských priateľov. Nie je „domáci výrobok“ amatéra alebo kutila, ale je to v krajine výrobcu v Taliansku certifikovaný výrobok distribuovaný i známou firmou LEGA.



Aké sú skúsenosti s jeho používaním ?
Vhodný je hlavne pre väčších včelárov, alebo pre celé včelárske organizácie. Je však potrebné aby obsluhu vykonávala jedna osoba, ktorá bude zaškolená najmenej spolupracovníkom s veterinárnou službou podľa návodu výrobcu k jeho aplikácii.
Dávkovanie liečiva medzi ktorými je i známi prípravok na báze amitrazu – TAKTIC je obdobnej koncentrácie, čo sa množstva účinnej látky, ako u našich prípravkov VARIDOL FUM, ANTIVAR či ďalších iných. To jest – jeden mililiter 15 či 20 % roztoku amitrazu na preliečenie desiatich včelstiev. Na drobné rozmenené – 0,1 mililitra tohto roztoku rozptýlenej v primeranom množstve nosnej látky na včelstvo. V prípade tohto rozptýlenej zhruba v troch m3 dymu, ktorý vznikne z nahriatia zmesi účinnej látky a nosného média. Týmto môže byť super čistý petrolej (europetrolej) či rastlinný olej (slnečnicový repkový – bežný potravinársky). Princíp činnosti je veľmi jednoduchý: dávkovačom sa zodvihne zo zásobníka do špirály, ktorá je zahrievaná plynom – propán butánom dávka liečiva potrebná na preliečenie jedného včelstva (dimenzovaná je skôr na objem dvoch nadstavkov, no poškodenie včelstva nenastane ani pri jednaní nadstavku). Zahriatím vznikne v špirále stlačený plyn (tlak 0,1 – 0,3 Atm), ktorý sa uvoľňovacím ventilom uvolní nafúkaním do včelstva, pri otvorenom letáči. Fumigácia sa vykonáva nasmerovaním trysky do smeru letáča zo vzdialenosti cca desať cm od letáčového otvoru. Dávka zhruba troch m3 dymu o teplote 40 - 45oC je „vstrelená“ do podmetu úľa. Tento tlak je postačujúci na to aby behom jednej sekundy „prerazila“ medzi rámikmi až po strop úľu a súčasne ukázali kde všade je úľ deravý. V tých miestach vyrazí do voľného priestoru. Tým sa súčasne v tomto časovom momente dosiahne v priestore úľa hraničná koncentrácia účinnej látky – liečiva, ktoré zapôsobí voči parazitovi. Letáč úľa sa pritom necháva otvorený. Preliečenie jedného včelstva trvá zhruba jednu sekundu.Nie je to zázrak. Je to len ďalšia z pomôcok na uľahčenie ošetrovania včelstiev starým dobrým a stále účinným amitrazom. V Želiezovskej organizácii sme ho zakúpili sprostredkovane cez našich maďarských priateľov. Nie je „domáci výrobok“ amatéra alebo kutila, ale je to v krajine výrobcu v Taliansku certifikovaný výrobok distribuovaný i známou firmou LEGA.



Aké sú skúsenosti s jeho používaním ?
Vhodný je hlavne pre väčších včelárov, alebo pre celé včelárske organizácie. Je však potrebné aby obsluhu vykonávala jedna osoba, ktorá bude zaškolená najmenej spolupracovníkom s veterinárnou službou podľa návodu výrobcu k jeho aplikácii.
Dávkovanie liečiva medzi ktorými je i známi prípravok na báze amitrazu – TAKTIC je obdobnej koncentrácie, čo sa množstva účinnej látky, ako u našich prípravkov VARIDOL FUM, ANTIVAR či ďalších iných. To jest – jeden mililiter 15 či 20 % roztoku amitrazu na preliečenie desiatich včelstiev. Na drobné rozmenené – 0,1 mililitra tohto roztoku rozptýlenej v primeranom množstve nosnej látky na včelstvo. V prípade tohto rozptýlenej zhruba v troch m3 dymu, ktorý vznikne z nahriatia zmesi účinnej látky a nosného média. Týmto môže byť super čistý petrolej (europetrolej) či rastlinný olej (slnečnicový repkový – bežný potravinársky). Princíp činnosti je veľmi jednoduchý: dávkovačom sa zodvihne zo zásobníka do špirály, ktorá je zahrievaná plynom – propán butánom dávka liečiva potrebná na preliečenie jedného včelstva (dimenzovaná je skôr na objem dvoch nadstavkov, no poškodenie včelstva nenastane ani pri jednaní nadstavku). Zahriatím vznikne v špirále stlačený plyn (tlak 0,1 – 0,3 Atm), ktorý sa uvoľňovacím ventilom uvolní nafúkaním do včelstva, pri otvorenom letáči. Fumigácia sa vykonáva nasmerovaním trysky do smeru letáča zo vzdialenosti cca desať cm od letáčového otvoru. Dávka zhruba troch m3 dymu o teplote 40 - 45oC je „vstrelená“ do podmetu úľa. Tento tlak je postačujúci na to aby behom jednej sekundy „prerazila“ medzi rámikmi až po strop úľu a súčasne ukázali kde všade je úľ deravý. V tých miestach vyrazí do voľného priestoru. Tým sa súčasne v tomto časovom momente dosiahne v priestore úľa hraničná koncentrácia účinnej látky – liečiva, ktoré zapôsobí voči parazitovi. Letáč úľa sa pritom necháva otvorený. Preliečenie jedného včelstva trvá zhruba jednu sekundu.
V rámci Želiezovskej organizácie sme ošetrili týmto aplikátorom – i jeho opakovaným použitím do 2 000 včelstiev. Sám som preliečil svojich 200 včelstiev od konca augusta do stredu októbra trikrát. Bez poškodenia. Preliečovali sme u dvadsiatky menších i väčších včelárov a myslím si že účinne. Účinne preto – lebo následným „krížovým preliečením“ prístrojom WAT-01 s účinnou látkou fluvalivát u päťdesiatich včelstiev v strede novembra iba u piatich včelstiev padlo od jedného do štyroch klieštikov.
Čo povedať na záver o aplikátore FURETTO ?
Nie je to niečo zázračné – spása v boji proti klieštikovi. No preliečovanie s ním je jednoduché a hlavne rýchle. S naplnenou väčšou nádržou (1 lit.) sa dá preliečiť 500 včelstiev. S malou o objeme 2 decilitre – stovka včelstiev (je tak isto súčasťou dodávky prístroja). Jeho cena je u nás 10 000,0 Sk. V Taliansku ho však určite kúpite v prepočte i za 8 500,0 Sk. Po preliečení 60 – 80 tich včelstiev sa minie obsah malej kempingovej bomby propán-butánu . I počas rýchleho postupu liečby občas „namrzne“ a je treba ju „otepliť“ horiacou sviečkou, či teplotou rúk. Jedna kempingová bomba stojí v BAUMAXE 52,0 korún, VARIDOL FUM je relatívne lacný a tak cena jedného preliečenia nás stojí dve – tri koruny, amortizáciu prístroja nepočítajúc.
No keďže je veľmi jednoduchý mal by vydržať i stotisíc cyklov preliečovania. Keďže špirála v ktorej sa liečebný roztok mení na plyn je z ocele – teplotou plameňa propán-butánu sa z nej opaľujú drobné častice, ktoré upchajú výstupnú trysku. No hneď sa našlo i riešenie – nie je potrebný nový originál od výrobcu. Šikovný včelár si zoženie trubku rovnakých rozmerov – no medenú (hoci i z pálenice...). Z tejto sa hrdza nebude odlupovať, dobre sa na ňu reže závit a rovnomernejšie rozvádza teplotu ako kovová. Rýchlosť preliečovania je sto včelstiev za štyridsať minúť. Je to výrobok s certifikátom vyrobený špeciálne na liečenie včelstiev proti varroáze. Myslím si že Štátna veterinárna a potravinová správa a Ústav včelárstva Liptovský Hrádok po overení jeho parametrov dá svoje požehnanie na jeho dovoz. Lebo mnohí z nás by boli prekvapení, aké problémy majú niektorí naši kolegovia i s obyčajným zadymovaním pásikmi. O efektivite týchto preliečení ani nehovoriac. A vyvíjač aerosólu WAT – 01 ani nespomínajme. Preliečovanie FURETTOM je jednoduché a rýchle.

Všetkých Vás zdraví.

Ing. Jókay Tibor
včelár, Želiezovce

Míra mi klade otázky, na které neumím odpovědět.Jen se bez důkazů domnívám, že acetonové páry jsou do včelího chumáče pronikavější než teplé olejové. Nějaký pokus v tom ještě vykonám, aľe potřeboval bych v době aerosolu teploty tak -5, jinak průkaznost je nepřesvědčivá. Páry jsou doopravdy slušně teplé, od trubičky strčené do úlu mírně taje barva na česně, takže kdo ví??? Každopádně by to chtělo přestat o vyvíječi žvanit, ale koho to zajímá, koupit ho, nebo udělat a pečlivě vyzkoušet a pak si vyměňovat poznatky, jinak je to pouze mlácení prázdné slámy žel v této Konferenci převažující stav. Včelky se letos snažily, sezona byla velmi dobrá, tak proč si k Vánocům neudělat trocjhu radost?
Zdraví R. Stonjek