Včelařská konference

Já tam vidím v tom vylíčení trochu rozpor. Pokud jsou zásoby ze 4 rámků
třetího nastavku do půlky vybrány, musely to udělat na podzim a musel být na
tom místě plod. Potom by zůstaly sedět v tom třetím nastavku. Ale cosi
způsobilo, že přešly na menší část zásob, co byly v prvním nastavku. Druhý
nastavek zřejmě nemá zásoby a funguje jako překážka. Podstatné podle mně
je, pokud ve třetím nastavku jsou rámky, kde jsou zásoby už od spodní
loučky. Pokud se takové rámky položí na včely v zimním chumáči, měly by
dokázat přejít mezeru a spodní loučku a dostat se na ty zásoby. Prázdné
rámky se tedy musejí vybrat a nad včely dát ty se zásobami. Za mrazu, při
teplotě -10, - 15 st C se takové manipulace dají docela dobře provádět. Když
se se včelami zachází bez otřesů - rámky nesmí být přitmelené, dají se včely
rozebrat, přitom vlivem mrazu nevzlétnou. Je možné včelstvo na tak 10 - 20
minut rozebrat, opatrně zpřeházet rámky tak, jak je třeba a potom zase úl
uzavřít. Menší počet včel na rámku se dá, když se trochu vystaví mrazu,
opatrně smést z rámku na ostatní včely v zimním chumáči. Nemělo by to být
za jasné oblohy a za svitu slunce, protože ten by podněcoval včely ke
vzlétnutí. Takže nejlepší doba je asi ráno po rozednění. A protože rámky asi
budou přitmelené, je vhodné to dělat nadvakrát. Jeden den postupně rozebrat
až ke včelám a rámky, se kterými se bude hýbat opatrně uvolnit z propolisu.
Taky se pozná, konkrétně které rámky za které bude třeba vyměnit. A druhý
den to rychle a opatrně provést. Pokud by včely v následujících dnech
nepřešly, zkusil bych přes noc ohřát úl PET flaškami s horkou vodou do
podmetu.
Pak je ale ještě to, jestli to je vůbec potřeba. Protože neplodují, stačí
jím půl,. jedno kilo zásob v pohodě na měsíc. Pokud třeba za 14 dní nastane
nějaké větší oteplení, nejspíš se přesunou za zásobami samy a maniplace bude
zbytečná.
Jinak tady asi málokdo poradí, protože to nikdo nedělal. To nahřátí plástů
se zásobami a vložení mezi by snad mohlo fungovat taky. Já bych to ještě
doplnil přehozením těch plástů v třetím nastavku, plásty plné zásob dát
doprostřed ke včelám. Jak by se včely potom stáhly z hořejšího druhého do
vloženého ohřítého středního třetího, bylo by asi vhodné ten hořejší druhý
prázdný nastavek vyhodit nebo posunout dospodu. Ohřátí by asi nemělo být jen
na pokojovou teplotu 20 st C, ale na teplotu včelstva 35 - 40 st C.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "JT" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 10:00 AM
Subject: Včely mimo zásoby


> Dobrý den.
> Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo
> je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je
> velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4
> rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího
> nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou
> nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez
> zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho
> mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého
> nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč
> nezcelí.Děkuji za rady.

Já taky nemám nic proti narážení a dochovu matečníků ve včelstvu. Je mi celkem jasné, jak na to a rozhodně to nikomu rozmlouvat nebudu. Ale když už jsme u popisování metod, tak ta moje. Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám. Po vyjmutí zavíčkovaných matečníků prohlédnu osiřelac a vylámu matečníky, následně přidám dva plásty se starším zavíčkovaným plodem, nechám navonět další misky a ten samý den přelarvuji znova. Tak to jde opakovat každých pět až šest dní, v podstatě do nekonečna. Osiřelec ochotně bere i v snůškových pauzách. Takže veškeré obtěžování včel spočívá pouze v odběru plodových plástů, tím se zároveň řeší rojová nálada a obměna díla.
Nikomu nic nevnucuji, jen zkušenost, z které se možná někdo poučí a vybere třeba jen drobnost pro sebe.

Příteli T. Jašo. Oba jsme učitelé včelařství a navíc já ještě dlouholetým komerčním chovatelem matek. Oba dobře víme, že chov matek není nic složitého, pouze to chce cvik materiál ze kterého budeme chovat a podmínky pro chov. Nejsem protí líhní matek, ale snažil jsem se prvnímu dotazu odpovědět, že matky lze chovat také bez líhně. Věřte, že vím o čem mluvím. Odhádují, že těch matek jsem bez líhně odchoval cca 10.000 kusů. Matky nelíhnu v žádné líhní ani v klíckách, ale přímo matečníky před vylíhnutím vkládám do plemenáčů kde je jeden rámek 39x24 se včely a s plodem a k tomu dávám jednu mezistěnu a nebo souš.Plemenáč je z prken 15 mm a nemá žádné úteplení. Stanici mám v n.v. 680 metrů. Úspěšnost mám velíce dobrou a pokud je slušné počasí také 100%.Pokud vám někomu líheň výhovuje, nerozmlouvám vám to, líhněte matky i nadále v líhní. Já jsem se snažil vám to výsvětlit, že to jde i bez líhně zcelá jednoduchým způsobem.

Stanislav Pácl
Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia". Regulátor pracuje s přesností 0,2°.
------
Je to ten návod s termistorem a tišťák do dvojzásuvkové panelové krabice?
Stále mi to straší v dílně, nikdy jsem na to neudělal bednu. :-))

Karel

Fermeží, koupenou ve velkém balení, kdy se dá sehnat znatelně levněji a
hlavně na nové dřevo. Barvou, třeba i odpadní, která ještě jde rozředit,
spíše na dřevo před pár roky natřené fermeží a nyní zešedivělé. Nevím,
jestli to je nejlepší, ale já to takhle používám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 2:09 PM
Subject: natěr úlů


> Chci se zeptat čím je nejlepší natřít nové úly ?

Sleduji diskuzi kolem líhně.Já jsem si vyrobil líheň někdy před 20-ti lety.Mám ji na 32 matečnmíků,které jsou umístěny po 8 ve 4 rámcích.Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia".Topné těleso je provedeno odporovým drátem který je navinut na roštu pod rámky ,takže pokrývá plochu celého dna.Regulátor pracuje s přesností 0,2°C.Nemám v líhni žádný ventilátor pouze pod roštem s topnou spirálou je miska na vodu.Líheň za 20 let co ji používám pracuje bezchybně.Její velikost mi vyhovuje protože chovám matky pouze pro svoji potřebu popřípadě pro známé a když je potřeba tak založím další sérii..Výhodou líhně je,že můžu brakovat matky ještě před vložením do oplodňáčků a mám jistotu,že je v oplodňáčku skutečně matka,kdežto když tam přidám jenom matečník tak tu jistotu nemám.

já jsem použil lazuru, konkrétně dixol.

Pane Ševčík, máte pravdu, co se týká rozšíření líhní mezi chovateli. Živě si pamatuji, jak letos na jaře vystavoval v Nasavrkách na chovech Ing. Titera malou líheň na 12 i 220 V. Jak jsem si ji prohlížel, tak se u mě zastavil jeden z přítomných kolegu a s údivem se ptal, na co by mi něco podobného bylo. Bylo, na spoustu věcí. Jen má tento model jednu zásadní chybu, nevejde se dovnitř horní loučka s matečníky.
Pane Ševčík možná kdyby jste před lety tu líheň trochu líp poladil, dnes byste mluvil jinak. Podle toho co píšete, by to chtělo o maličko přidat teplotu – byly by v pořádku křídla a zmenšit kolísání teploty, třeba by se jich líhlo víc.
Z vlastí zkušenosti vím, že desetiny stupně dělají divy. Tři, čtyři desetinky dolů prodlouží vývoj i o dva dny. A naopak dvě desetinky nahoru už nepřežijí. Ale pokud se vše vychytá, líhne se cca 98% v pořádku. Navíc se před zužitkováním do oploďňáčku nechají prohlédnout před lampičkou, i odhadnout přesněji hodinu vylíhnutí.
Zda se to vyplatí, to je otázka jiná. Můj odhad, na 200 matečníků ročně se to už vyplatí.
Tomáš Jaša
www.vcelarstvi-jasovi.cz

>Ať dělám co dělám,vyhledavač Gogl odpovídá adresa neznámá.Není někde chyba?
---------------------------------------------------------
Je to rukama. Zkuste zadat "google" nebo google.cz
JK

Podle mě lazurou-lazurovacím lakem a nebo Luxolem.Já s tím mám dobré zkušenosti.Zvenku a pro jistotu zevnitř voskem slabou vrstvičkou.

Nejlépe ničím.

To se taky nezadává do vyhledávače. Toto je přímo adresa, stránky. Tedy kopíruje se do řádky co je ve vyhledávači adresa a běžně to tam začíná právě: http: ...

Takže tam se to zkopíruje a stiskne ENTER.
Stejně tak se tam adresa označí zkopíruje a vloží do textu, třeba sem do příspěvku a pak ostatní postupují obdobně.

V opačném případě se musí vkládat, ale to je nejednoznačné, třeba název výrobku, pokud je nějak specifický.
V tomto případě třeba text z té stránky "8/4 Frame Extractors" google našel, ale s adrsou si neporadil, protože nikde na webu není stránka s takovým "divným" obsahem.

Takže označit následující řádku a vložit do adresového řádku:
http://www.mannlakeltd.com/infopage.asp?idPage=5

V případě, že chyba je někde jinde, omlouvám se za triviální výklad, ale občas taky potřebuji do něčeho uvést. :-))

Karel

Ať dělám co dělám,vyhledavač Gogl odpovídá adresa neznámá.Není někde chyba?

Chci se zeptat čím je nejlepší natřít nové úly ?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JT <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely mimo z?soby
> Datum: 29.12.2008 10:00:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo
> je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je
> velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4
> rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího
> nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou
> nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez
> zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho
> mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého
> nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč
> nezcelí.Děkuji za rady.
>
>
>

Jsem vyhrabal nějakou zajímavost k tomuto tématu regulace z roku 1952 co mám v knihovně v práci "Plemenný chov ušlechtilých matek s pomocí elektrické líhně" od Václava Jakše a tam je popsán použitý talířkový ehterový regulátor. Rtuťový teploměr je jen jako kontrola. (si lékařský přesný nesetřepávací) Teplota se udržuje mezi 34 až 35 °C. Když stoupne teplota na 34,5°C měl by cvaknout a vypnout. Ten regulátor používal od r. 1946 a vyjadřuje se k němu jako ke spolehlivému prvku líhně. Vlhkost udržoval mechanicky, měl v líhni vlhkoměr (asi vlasový) a nádoby mezi topnými tělesy. Počet nádob podle typu líhně (ležatá, vysoká) a vlhkosti v místnosti kde stojí líheň. Ventilátor propojen na etherový regulátor - zapíná zároveň s top. tělesy a v sérii s odporem pro snížení otáček rotoru. Tepelná setrvačnost byla v líhni pri výpadku el. energie prý v klidu na 4 hodiny. Kontrola probíhala přes sklo.

Viděl jsem takové dvě líhně, jedna byla
........
R.Polášek:>Vertex - tam se vedle tepelné roztažnosti přímo využívá vodivosti rtuti, je
tam pohyblivý nadstavitelný kontakt přímo v kapiláře teploměru a když rtuť
dosáhne potřebné teploty, stoupne až ke kontaktu a spojí obvod. <

Sledují stále problematiku líhně - inkubátoru na matky. V ČR je kolem 80 vyšších chovu matek ve kterých se odchováva v průměru kolem 30.000 matek, ale neznám žadného kolegu, který by používal líheň /kromě těch, kteří provádějí inseminaci/. Byl tam dotáz jaká je skuteční teplota ve včelstvu při líhnutí plodu, konkrétně matky. Všeobecně se udává + 35 st. C. Přiznávám se, ža za těch 25 let jsem to nikdy neměřil. Je tam skutečně 35 st. C a nebo 34.8 a nebo 35.2 st. C ??? Jaká je tam skuteční vlhkost ? To včely nějak zvládnou bez teploměru, termostatu, zvlhčování kolem plodu atd. Jak je to skuečně s tou líhní. Dělal jsem to v minulostí. I když jsem tam měl velíce cítlivý termostat, vodu na odpařování, matky se mnohdy líhly bez dokonálých křídel a mnohdy vůbec. Líheň mám někde na půdě a kdo má o ní zájem, dám mu jí. Jsem zcelá přesvědčen, že je to naprosto zbytečná věc při chovu matek. Navíc je ještě otázkou zdá se vám vyplatí chovat cca 10 až 15 matek ? Na matky v chovech jsem dotace a ceny jsou příjatelné pro každého včelaře.
Je poměrně jednoduché matku odchovat, ale při chovu jsou ještě důležité další dva faktory. Matky by jsme měli zásadně odchovávat od inseminováných matek. Cena insm. matky je 800.- Kč /Někdo budete tvrdit, že máte vynikající včely, nic proti tomu/, Další velíce důležity faktor je, jaké matka potká trubce při snůbním letu? I když se matky nechají odchovat v krabici od bot, ale nějaké té chovné zařízení i když minimální, musíte k tomu mít, pak opravdu cca 15 matek nemá smysl chovat na své včeníci.Ježdění na včelnici a také práce něco stojí. Některé příspěvky z pohledu elektroniky jsou velíce odborné, ale něco to také stojí s nejístým výsledkem.

Vnější rozměry : v 58 cm, d 38 cm, hl 36 cm. Materiál : dřevěná deska tl. 2 cm.
Elektronický regulátor spojitý (proporcionální) - plynule nastavuje topný výkon od 0 do max. Snímání teploty lehkým justovaným převodníkem teploty na elektrický signál (malá časová konstanta). Je umístěn v prostoru zadní horní části inkubátoru, kde jsou matečníky. Na boku horní části inkubátoru je ventilátor napájený sníženým napětím, aby docházelo k mírnému promíchávání vzduchu. Topné těleso tvoří velkoplošný zářič (hliníkový chladič tranzistoru umístěný na dně inkubátoru a je vyhříván ztrátovým teplem výkonového tranzistoru. Ztrátový výkon tranzistoru je řízen precizním elektronickým proporcionálním regulátorem na základě porovnávání teploty měřené čidlem s teplotou požadovanou. Funkce inkubátoru je následující : po zapnutí napájecího napětí je topný výkon inkubárotu maximální (nastaven na 60W). Po dosažení požadované teploty dochází ke snižování topného výkonu až do ustáleného stavu. Topný výkon klesá přibližně na 20 W. Vyhřívání vzduchu studeného inkubátoru na požadovanou teplotu trvá asi 20 min. Samozřejmě že příkon se mění v závislosti na okolní teplotě, při ochlazení v noci příkon o něco stoupne, přes den naopak klesne. Termostat prakticky ihned reaguje na otevření dvířek nebo jejich pootevření, kdy okamžitě reaguje zvýšením příkonu. Při zavření dvířek naopak dojde k rychlému ustálení teploty. Inkubátor používám dvě sezóny bez problému s líhnutím matek.
Zdravím HaF

http://img10.imgup.eu/termobox1.jpg
http://img0.imgup.eu/termobox2.jpg

A co skusit místo topného tělíska žárovku co se používá na ohřívání kuřat když se klubou nebo jsou jestě malé.Matky sice nejsou kuřata,ale fungovat v kombinaci s termostatem by to mohlo.
Zdraví pepa

> houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na
to,
> že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

Proto nesmí být tělísko jedno, ale více malých tělísek rovnoměrně
rozložených . A taky o optimálním výkonu, ne příliš malým, což je logické,
ale taky ne příliš velkým.

R. Polášek

Dobrý den.
Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4 rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč nezcelí.Děkuji za rady.

Dobrý den.
Při prohlídce jsem zjistil,že jedno mé včelstvo sedí mimo zásoby.Včelstvo je slabší, zimuje v prvním a druhém nízkém nástavku(optimál),ve kterých je velmi málo zásob, třetí nástavek(zásobní) je bez včel.U středových asi 4 rámků třetího nástavku jsou zásoby do půlky plástu vybrány.Zbytek třetího nástavku je plný medu.Obávám se, že zásoby včelstvu ve spodních dvou nástavkách brzy dojdou a včely uhynou hlady, protože nepřekonají dílo bez zásob.Napadlo mě nahřát třetí nástavek na pokojovou teplotu a vsadit ho mezi první a druhý nástavek.Myslím si, že včely nalezou do nahřátého nástavku se zásobami.Je tento postup možný?Mám strach z toho, že se chumáč nezcelí.Děkuji za rady.

Ani ne tak přesná teplota a přesný termostat jsou nutné, ale je třeba dosáhnout tu teplotu všude rovnoměrně a pak také dostatečnou rel. vlhkost prostředí.
Viděl bych tam jako vhodný malý ventilátorek třeba z počítače a namočenou houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na to, že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

Včelařím na chalupě od 11 let, a osvědčil se mi rybářský vlasec o průměru 0.30 – 0.31.mm. Zatavování jsme zrušily, protože nové dílo při vytáčení se téměř vždy rozpadlo.Vyřešili jsme to tak, že vlasec natáhneme dvojmo a mezistěna je uprostřed.
Napínám ho tahem asi 3kg a natahuji ho háčkem udělaného z měkkého drátu 1mm
Silon je pružný ,tak mezistěnu vsunu dovnitř. Bez zatavování. Značka vlasce a barva je celkem jedno a v každém rybářství vám určitě poradí Vám ohledně vlasce poradí.
A silné vlasce se špatně natahují a blbě se do nich vsouvá mezistěna.
Jan Dohnálek

Vertex - tam se vedle tepelné roztažnosti přímo využívá vodivosti rtuti, je
tam pohyblivý nadstavitelný kontakt přímo v kapiláře teploměru a když rtuť
dosáhne potřebné teploty, stoupne až ke kontaktu a spojí obvod. Mohou se tím
spínat jen velmi malé proudy řádově desetiny ampéru a pokud možno neindukční
spotřebiče, jinak se rtuť při spínání a rozpínání pomalu vypařuje a přesnost
Vertexu jde pryč. Takže nějaké relé nebo spínací polovodič je nutný.
Jen si nejsem jistý, jestli přesnost na desetiny stupně je potřebná. To by
jinak vytáhnutí matečníků na 10 minut ven ze včelstva znamenalo jejich úhyn
a tomu tak není. Ono totiž přesnost termostatu na desetiny stupně C je jen
jednou z více podmínek nezbytných k tomu, aby teplota v té líhni byla
skutečně přesná na desetiny stupně a nekolísala. Další z nezbytných podmínek
je správný výkon topného tělesa a případně správné PID charakteristiky
regulačního členu neboli selsky řečeno problémy s tepelnou setrvačností
uvnitř líhně. Jestli není přesnost termostatu na desetiny stupně potřebná
pouze k tomu, aby u nesprávně zvoleného výkonu a přizpůsobení topného tělesa
omezila kolísání teploty uvnitř líhně jenom na pár stupňů C, které ještě
líhnoucí matečníky snesou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 8:32 AM
Subject: Re: prosím o radu


> I když jsem líheň nikdy nepotřeboval a považuji ji spíš za komplikaci než
> přínos, hlavním jejím problémem je velká náročnost na přesnost teploty
> zapnuto vypnuto a konstantní vlhkost. Takže běžné pokojové termostaty ani
> náhodou. Mám výborné zkušenosti s laboratorními teploměry Vertex, ty
> zapínají s přesností na desetiny stupně. Ovládání je ale na nízké napětí,
> myslím 12 V a protože jsem v práci, nemohu se jít podívat. Kdyby tomu tak
> bylo, stačil by zdroj s počítače a pár přikrytých autožárovek a samozřejmě
> stykač protože tak velké proudy by teploměr nevydržel. Jinak při kurzu v
> Dole Ing Titěra uváděl i adresu výrobce hodně citlivých termostatů, možná
> nejjednodušší by bylo mu zavolat a vydat se osvědčenou cestou.Ale znovu
> bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k
úspěchu.
> Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.

Ale znovu bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k úspěchu. Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.
--------
Docela by mě zajímalo, s jakou přesností udržují včely teplotu. Ale jsem líný to koumat?

Ten termobox je skutečně výborný asi jen k převozu mezi stanovišti. Pokud člověk nechce vozit plemenáč nabouchaný včelami.
A v tom případě je od př. Pravdy skvělý tento tip. Za tu cenu něco bastlit? :-))

http://obchod.acheta.cz/advanced_search_result.php?keywords=herp+nursery&osCsid=46cf0b3708094bcee70ed2d0dc929372

Karel

Přátelé, rychlý kurz obsluhy této konference.
Napravo od příspěvků je "tlačítko odpovědět na tento příspěvek".
Pokud je budete používat, budou pak funkční i ty další - například zobrazit celé vlákno. Naštěstí jsem si odkaz uložil, jinak bych to byl líný dovyhledávat. :-)

Jentak mimochodem, ty dotace na vybavení - to musí být z ČR, EU, nebo jak? Nějak jsem se ještě nerozhodl je čerpat?
------
Na jakých web stránkách je k mání zvratný medomet za 1175 EU? Ten na MANNLAKELTD není zvratný a jestli se nepletu byl by bez dotace! Dík za odpověď. Puppino
--------
http://www.mezpergeto.hu/6konf_en.html

Karel

I když jsem líheň nikdy nepotřeboval a považuji ji spíš za komplikaci než přínos, hlavním jejím problémem je velká náročnost na přesnost teploty zapnuto vypnuto a konstantní vlhkost. Takže běžné pokojové termostaty ani náhodou. Mám výborné zkušenosti s laboratorními teploměry Vertex, ty zapínají s přesností na desetiny stupně. Ovládání je ale na nízké napětí, myslím 12 V a protože jsem v práci, nemohu se jít podívat. Kdyby tomu tak bylo, stačil by zdroj s počítače a pár přikrytých autožárovek a samozřejmě stykač protože tak velké proudy by teploměr nevydržel. Jinak při kurzu v Dole Ing Titěra uváděl i adresu výrobce hodně citlivých termostatů, možná nejjednodušší by bylo mu zavolat a vydat se osvědčenou cestou.Ale znovu bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k úspěchu. Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.

Nevím jestli pokojový termostat bude to pravé,teplota by neměla kolísat víc něž 0,1C.Já jsem koupil v GES Plzeň termostat pro napětí 220 V.(prodávají stavebnici cca 200Kč nebo hotové cca 250Kč) Také si ale nejsem jist že bude vyhovovat.Jako čidlo je použit termistor.Při zkoušce reaguje na dotek prstu okamžitě.Bohužel až v práci budu moci udělat nějaké měření.Bednu již mám také připravenou.Je to vlastně plemenáč na 4 rámky vyrobený z truhlářských desek,kde je na obou plochách vodovzdorná překližka a mezi styrodur.Nemá vysoký podmet jen 2 cm.Víko je 5 cm nad rámky na něm podélně dva L profily na navinutí topného kabelu (15 nebo 25 W )Na kraji víka malý ventilátorek a uprostřed víka bude prostrčeno čidlo asi do poloviny rámku.Zatím je vše ve stavu výroby.

Na jakých web stránkách je k mání zvratný medomet za 1175 EU? Ten na MANNLAKELTD není zvratný a jestli se nepletu byl by bez dotace! Dík za odpověď. Puppino

Zkušenosti s líhnutím matek nemám, ale zkušenosti s vytápěním v uzavřeném
prostoru ano.
Levné větráčky z PC vytvářejí obvykle v uzavřeném prostoru intenzívní smrad,
nebude to u matečníků vadit?
Pokojový termostat - jakou má uvedenou hysterezi - hodnota, při které vypíná
vytápění je vždy o něco vyšši než hodnota, na kterou musí teplota ve
vytápěném prostoru klesnout, aby termostat zase zapnul topení. - může to být
u pokojového termostatu až několik stupňů, podle toho, co má spínat. Nevím,
jak moc by těch několik stupnů vadilo matečníkům, rozhodně je ale lepší
hystereze menší. Zase čím je hystereze menší, tím častěji bude topné těleso
spínat a vypínat, což by mohl být problém při spínání bimetalem nebo
relátkem, ale není problém při spínání polovodičem. Taky u žárovek časté
spínání do jejich plného napětí sníží jejich životnost může to být i u
jiných topných těles.
Zdroj tepla, jeho velikost v ustáleném stavu závisí výhradně na tom, jak je
prostor zaizolován. Je optimální, když v ustáleném stavu zhruba polovinu až
2 /3 doby topný zdroj topí a zbytek doby netopí. Pokud je ta doba kratší,
třeba 1 /10 doby topí a zbytek netopí, je tepelný zdroj zbytečně silný.
Tepelný zdroj vždycky topí i nějakou dobu po vypnutí a to ze svého
nashromážděného tepla, takže pokud bude tepelný zdroj příliš silný, teplota
se bude ještě nějakou dobu zvyšovat i po vypnutí, takže tím výhoda přesného
termostatu s nízkou hysterezí bude zmařena. Co se týká konkrétního tepelného
výkonu, zhruba 300 wattovým topným tělesem vytápím na 45 -50 st C 50 litrový
neizolovaný barel, ve kterém roztápím až 3 flašky od okurek s medem a těch
300 watt je na to tak asi ideální. Na líheň matek uvedených rozměrů a
izolace bude tedy 300 watt moc, odhadoval bych tak 50 - 100 watt, možná i
jenom 20 watt. Co se týká topných těles, viděl bych to na 15 - 20 watt
žárovky pospojované tak, aby na nich byla tak třetina napájecího napětí,
kvůli životnosti a kvůli produkci světla, které by mohlo matečníkům vadit.
Případně na výkonové drátové odpory třeba po 10 wattech příslušné hodnoty a
příslušně rovnoměrně rozmístěné, 100 watt v takových odporech bude stát
kolem 100 Kč. Co se týká napětí, viděl bych to na bezpečné napětí 12 volt, v
autě z akumulátoru, doma třeba z nabíječky nebo pc zdroje. 10 wattový
drátový odpor potom může mít hodnotu z řady 22 - 24 - 27 ohmů, kdy odpor 22
ohmů bude při napájení z nabité akumulátorové baterie - má okolo 15 voltů,
mírně přetěžován - bude mít výkon 10.2 watt, nebo silné nabíječky - může mít
ještě vyšší napětí, na 12 voltech asi 6.5 watt, odpor 27 ohmů bude mít na
15 voltech výkon 8.3 watt a na 12 voltech výkon 5.3 watt. Takže viděl bych
to tak na 10 odporů 24 nebo 27 ohmů 10 watt zapájených kvůli vývinu tepla
tak, aby byly půl centimetru, centimetr nad deskou rovnoměrně po celém
spodku líhně.
Co se týká přesnosti nadstavené teploty, je u takových zařízení obvyklé, že
je tam teplota kontrolována ještě běžným teploměrem, buď skleněným nebo dnes
nějakým polovodičovým, aspoň při seřizování a uvádění do chodu, když už ne
pořád.



----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 8:57 PM
Subject: prosím o radu


> Obracím se tímto na konferenčníky s prosbou o radu týkající se líhně na
> matky. Již mám obal vytvořený 6cm styroduru, vpodstatě šestirámkový
> plemenáč s vysokým podmetem, ve kterém bude topidlo,větráček z PC a
> miska s molitanem s vodu na zvlhčení vzduchu.
> Zaklíckované matečníky budou jako dosud při dochovu ve včelách v rámcích
> s lištami. Termostat jsem použil pokojový EURO 91 N
> s jednou regulací do 35 stup. celsia, nový z internetového prodeje za
> pětistovku. Termostat jsem lehce zapustil do bodu cca ve středu stěny.
> Dosud jsem se ale nerozhodl pro zdroj tepla. Nejprve jsem chtěl použít
> dvě nebo tři slaboučké žárovky (kdyby se nějaká vypálila), mám i jednu
> plotýnku z toustovače cca 300W. Vzhledem k relativně malému prostoru se
> bojím tepelné setrvačnosti.
> Nemá někdo typ na šikovný zdroj tepla pro líheň, 100 až 200 W, který
> by nezpůsoboval kolísání teploty setrvačností topidla?
>
> Gustav

Já jsem používal rybářský vlasec nouzově asi před 45 lety. Byl o něco silnější, než drátek, cívka stála nějak kolem 7 Kčs. Včely plodovaly hned napoprvé až k němu, přijímaly jej tedy lépe, než drát. Zatavoval jsem ho kolečkem. Pak jsem si opatřil trafo a kolečko jsem již nevzal do ruky.
Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele A.Turčáni
Odesláno: ne 21.12.2008 18:33
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Rybársky vlasec v praxi

Pred istým časom sa na Konferenci diskutovalo o nahradení drôtika na pri
výstuhe rámiku pri zatavení Ms.
Prosím o konkrétne rady kolegu, ktorý tento spôsob propagoval a využíva ho:
- aký vlasec (značka) je najlepší,jeho hrúbka, prípadnú nosnosť, jeho
farba. Dá sa kúpiť aj farebný?
- sila napätie silonu v rámiku, spôsob zasúvania do otvorov, spôsob
zatavenia (koliesko, ostrôžka?)
- skúsenosti s prijímaním vlasca včelami, pevnosť vlasca pri bežnom
používaní - chovanie v úli pri plode a väčších zásobách, ale hlavne pri
vytáčaní medu.
- máte nejakúfintu,ktorá uľahčuje túto prácu?
Ďakujem za rady a ochotu. Anton

Ja som sa asi zle vyjadril, Taktic kupujem v zverolekárni a je s tým problém, pretože lekárnici najradšej predávajú originálne litrové balenie. Včelári si balenie rozdelia, určité skúsenosti mám už viac rokov a a doteraz som nezaznamenal zníženie účinnosti.Oficionálne prípravky objednané cez ZO sú čiastočne uhradené.

Za 100 ml zaplatíte 94,-Sk
-------
t.j. za 5ml cca 19 Slovenských. Vy tam máte asi přímo dotované léčivo:-) Nebo jsou u nás drahé sklárny. :-))

Karel

Je to presne to, čo nám nabalí VUD. Za 100 ml zaplatíte 94,-Sk. Ak si dokážete pripraviť fumigačné papieriky, náklady na 3 fumigácie sú O,70 Sk.

Požada o dotace a předloří učet o likvidaci ůlu , jak to bylo zlikvidovano , včetně plastu (ůředně).

Obracím se tímto na konferenčníky s prosbou o radu týkající se líhně na
matky. Již mám obal vytvořený 6cm styroduru, vpodstatě šestirámkový
plemenáč s vysokým podmetem, ve kterém bude topidlo,větráček z PC a
miska s molitanem s vodu na zvlhčení vzduchu.
Zaklíckované matečníky budou jako dosud při dochovu ve včelách v rámcích
s lištami. Termostat jsem použil pokojový EURO 91 N
s jednou regulací do 35 stup. celsia, nový z internetového prodeje za
pětistovku. Termostat jsem lehce zapustil do bodu cca ve středu stěny.
Dosud jsem se ale nerozhodl pro zdroj tepla. Nejprve jsem chtěl použít
dvě nebo tři slaboučké žárovky (kdyby se nějaká vypálila), mám i jednu
plotýnku z toustovače cca 300W. Vzhledem k relativně malému prostoru se
bojím tepelné setrvačnosti.
Nemá někdo typ na šikovný zdroj tepla pro líheň, 100 až 200 W, který
by nezpůsoboval kolísání teploty setrvačností topidla?

Gustav

Ako fumigant používam Taktic.
------
Pro ubezpečení - t.j. amitraz/Varidol?

Díky.

Karel

Na závěr bych chtěl požádat Antona, aby napsal jak u nich na Slovensku probíhá boj s VD, jak si obstarávají léčiva, kolik platí za léky, jestli také mají směsné vzorky aj. zajímavé informace spojených s títo tématem. Jsme prakticky sousedé a moc toho o sobě nevíme a jistě nejen mě by to zajímalo. Děkuji! Zdraví R. Stonjek

Na Slovensku platí stále technologický postup boja, ktorý pripravil VUD a kto ho bezo zbytku dodržiava, včelstvá má zdravé. Je to jednoduché: posledný zásah či už pomocou fumigantu alebo aerosolu robíme v poslednej fáze jesene (11.mes.), keď vo včelstvách nie je žiaden plod dosiahnutím prirodzeným spôsobom alebo vedome, včelár M izoluje v malých izolátorov s podmienkou, aby včely ma včely mali prístup k M po dobu 21 dní. Tento posledný dokonale včelstvá očistí od posledných klieštikov, čím dosiahneme nábeh do jarnej sezóny bez Vd. Nárast v sezóne je pomalý, čím zimná generácia je zhľadiska Vd zdravá.
Osvedčený spôsob udržania včelstiev bez enormného nárastu Vd zastavíme vložením 2 pásikov Gabonu PA 92 začiatkom 8. mes., ktorý pôsobí po dobu min. 28 až 34 dní. Na konci tejto fázy je výskyt Vd nulový +- 3-5 Vd. Zmesné vzorky z meliva nerobíme a monitoring v priebehu sezóny na výskyt Vd je lepšie robiť na trúďom plode, je oveľa originálnejšie a jednoduchšie, pretože otvorenie 19 dňového TP, možem urobiť pri každom otvorení úľa.
Posledná fáza boja spočíva v dokonalej fumigácii každého včelstva v polovici 10 mesiaca.
Včelári neradi používajú KM v prípravku Formidol, pretože ten aj tak celkovú situáciu nerieši.
Hubiace prípravky si včelári zabezpečujú cez základnú organizáciu. Dôležité je, aby ich každý včelár mal čas v rukách. Tí čo to dodržujú nemajú problémy s poškodzovaním včlstiev klieštikom, tí ktorí sa spoliehajú na náhodu takisto plačú ako postihnutí u vás.Vo svojom registri majú celý rad výhovoriek, len priamo si priznať, že nepostupovali férove voči svojim včelstvám, si nedokážu priznať.

Mne od roku 1991 neuhynulo ani jedno včelstvo !M som izoloval, v r. 2001 som zmenil v boji taktiku a proti Vd bojujem a úspešne, len tromi fumigáciami bez izolácii M, prvá odľahčujúca 20.8, druhá odľahčujúca 1.10 a poslednú záverečnú okolo 5-10.11. Ako fumigant používam Taktic. Je to jednoduché a pritom enormne lacné. Nemôžem si pomôcť, cez potrebné časové premostenie fumigácií na mojej včelnici som nikdy nezaznamenal reivázie Vd do ošetrovaných včelstiev. Som typický individualista, preto robím to čo si myslím že je najlepšie a nakoniec je to môj majetok.

Tento TP som už niekoľkokrát popísal na tejto stránke, ale ohlas nebol žiadny a čakal by som nejaký dopyt na tieto reálne výsledky. Pritom zakaždým sa rozprúdi bezúčelová špirála otázok a rád, ktorá k ničomu nevedie. Každý včelár si obhajuje až dokrvi svoje pravdy a stačilo by, aby včelár na svojej včelnici si to oskúšal na 2-3 včelstvách

Stejnosměrné napájecí napětí 12 až 36 V, regulace teploty spojitá 34°C, přesnost 0,5 °C. Krásné svátky HaF

http://rfprop.com/haf/termobox1.jpg
http://rfprop.com/haf/termobox2.jpg

event.
http://img10.imgup.eu/termobox1.jpg
http://img0.imgup.eu/termobox2.jpg

Co má společného netýkavka žláznatá s dotacemi pro včelaře v rozpadajících
úlech?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sýkora Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:59 AM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok
> nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace
> za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu
> skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to
> neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných
> včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Já jsem měl na mysli trvalá stanoviště, kde jsou včely pořád a roky. Ta
pravděpodobnost, že se někdo najde, kdo chce ze stanoviště "těžit" je aspoň
u nás tak jednou za rok, dva roky. Ten měsíc u řepky, tam je mnohem menší
pravděpodobnost, že se někdo takový najde, kromě míst s mimořádně velkou
koncentrací takových lidí nebo by se někdo musel na stanoviště včelstev
speciálně zaměřit. Na řepce bych asi koukal si vybrat místo, kde jsou úly
před pohledem od cesty schovány, pokud to je možné, třeba za nějakým křovím
nebo aspoň ne hned ve vjezdu z cesty na pole, ale aby bylo třeba jít pár
desítek metrů daleko po poli. Je taky dobré tu krádež trochu ztížit, já jsem
uvažoval na takových místech přišroubovat dno úlu k podstavci, případně na
podstavcících, pro dva úly, mít navařená oka a jednotlivé podstavce k sobě
zamknout řetězem. Podstavce na dva úly proto, protože potom se vejdou dozadu
do auta, zatímco úly by se převážely na přívěsném vozíku. Co se týká cesty,
nejhorší jsou podle mně na řepku a krátkodobá stanoviště místní asfaltky
spojnice mezi vesnicemi, kde je klid na to, aby auto s poberty zastavilo a
zdrželo se na pár desítel minut. Případně v létě místní pěšiny, kde chodí
zvěř na diskotéky a vrací se posilněná alkoholem. Zase nějaká dálnice nebo
železnice tak moc nevadí. Pro trvalá stanoviště bych řekl, že vadí i ta
dálnice, poberta z autobusu zahlédne u lesa slibnou budku včelína a když tam
bude i za měsíc, vypraví se to prozkoumat. Ale to jsou, co se týká řepky, z
mého pohledu víceméně jen teorie, já nyní už jen převážím úly na jaře do
lesa a z lesa na podzim zpátky, řepku mi zemědělci na dolet včelstev sejí
tak každý druhý rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:17 AM
Subject: Re: barevní i bílí prostě parchanti.


> >Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
> obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
> nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.
>
> Jenomze nejen lesni snuskou ziv je vcelar. Jedina masova snuska u nas je
> vpodstate repka a ta je prave tam kde je zalidnenost nejvetsi.

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.
---------------------
$439.95
http://www.mannlakeltd.com/infopage.asp?idPage=5

Karel

Sýkora Karel:>Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.<
..........
Vážený příteli. Už Vás napadlo, že když si odsouhlasíte ve Vaší ZO to, že veškeré zprostředkované finance přes dotaci D (za opylení, původně na zazimování) vložíte do spolku, který každoročně zaně místo obědů a proplaceného jízdného zakoupí SVÝM ČLENŮM (v přímé úměrnosti včelstva - úl) úlový inventář, je jisté, že včelaři kolem 10 včelstev cca za 10 let budou mít obnoveny všechny úly.

Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

>Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.

Jenomze nejen lesni snuskou ziv je vcelar. Jedina masova snuska u nas je vpodstate repka a ta je prave tam kde je zalidnenost nejvetsi.

Pepíku a další. Přečetl jsem si Veše poznatky k celé problematice přidávání matek atd. Mám dojem, že si nekteří to zbytečně stěžujete. Přidávat neoplozenou matku do včelstva je poměrně složité a vždy s nejistým výsledkem. Tu zatím neoplozenou matku n e l z e kontrolovat do doby než začně klást. S oblíbou ulítně, ale ne česnem, ale při kontrole po vymdání rámku. Její návrat je takřka nejistý. Úspěšně lze přidávat matky vylíhlé v klícce jedině po narkotizování včel. Stejným způsobem lze jíž oplozené matky přidávat do smetenců. Proč si to dělat složité ? Matečník před vylíhnutím stačí napíchnout na jeden rámek se zavíčkováným plodem a příložit k tomu jednu mezistěnu. Vložít to do plemenáče na dva rámky /zbytečně větší množství/. Když nemáme plemenáč, stačí nějaký prázdný nástavek kde tyto dva rámky vložíme. Volný prostor je zcelá zbytečně doplňovat a nebo nějak zmenšovat. Za cca 14 dnů tam nalezneme kladoucí matku, která nám už neulítně a když, tak s největší pravděpodobností se vrátí do stejného plemenáče, nebo tak úpraveného nástavku. Nesmíme tyto chovné úlky stavět do koridoru letavek, ale nějak bokem. Pokud to tak neuděláme, dojde k napadení matek, které se nám budou vrácet ze snubních letů. Mnohokrát jsem od včelařů slyšel "měl jsem tam x počet matek a někdo mi je byl odcizit", ale pravda je zcelá jiná. Plemenáče m u s í m e vždy krmit a to nejlépe medocukrovým těstem.
Samotné přidávání oplozených matek je jednoduché, ale také ne vždy se stoprocentním úspěchem. Záleží na době kdy tuto matku budeme přidávat. Jedina zásada je, že stará jde ven a okamžitě nová ke včelám. Klícka musí být uzavřena a cca za 3 dny když zjistíme, že včely staví na klícce dílo, odstráníme zátku a přes medocukrové těsto jí necháme vyjít ke včelám. Toto včelstvo n e k o n t r l u j e m e alespoň týden. I když už nalezneme kladoucí novou matku, může se najít nějaká včela, která by zaútočila po nové matce. Příjetí matky se pozná jednoduchým způsobem. Včely nehučí, nelezou po vnější straně úlu atd. Těch způsobů přidávaní matek je mnoho a pokud Vám ten vaš výhovuje lépe než popsaný, dělejte to i nadále stejným způsobem.

V případě té prosklené sekce jsem si jistý že tam žádný otevřený plod nebyl a dokonce už skoro ani zavřený a stejně žádnou nevzali a sekci jsem proto zrušil a včely přidal jinam.
______________________________________________________________

Teď tomu nerozumím. Psal jste, že jste odebíral oplozenou matku. Proto jsem předpokládal, že se v sekci nacházel mladý plod ( vajíčka, larvičky ). Mohl byste prosím upřesnit tuto situaci?

S pozdravem M. Václavek

Zdravím pane Václavku.V případě té prosklené sekce jsem si jistý že tam žádný otevřený plod nebyl a dokonce už skoro ani zavřený a stejně žádnou nevzali a sekci jsem proto zrušil a včely přidal jinam.U toho oplodňáčku jistotu nemám.Trubců tam bylo taky dost tak nevím.

Všichni včelaři pražáci nejsou. Do Poděbrad z Moravy moc včelařů asi
nepřijede. Když už spojení vlakem, tak to musí být místo někde nas hlavních
trasách od Brna a od Ostravy, ideálně by vycházela Česká Třebová, jestli k
tomu můžu něco poznamenat.

R. Polášek
--------
Moraváci to mají snad nejblíž na seminář do Brna. 11.1.2009 :-)

Karel

> Nevím, kdo chodí po kraji, jsou to asi ti, kteří nepracují a dostávají
> podpory, aby měli čas na zlodějnu. Já jsem je měl již na jedné včelnici
> pětkrát, naposledy letos při druhé fumigaci jsem zjistil, že nemám el.
> rozvody / domnívám se, že to nemohlo být ani na pivo/. Poprvé mi sundali
> celou hliníkovou střechu a ono v květnu týden lilo a lilo či spíše ščilo
> a.. vše tak dokonale vyčistili, že i podložky pod fum. pásky odnesli ,ale
> sluneční kolektor neukradli, ten jen utrhl a zlikvidovali s celou
střechou.
> Jak pan Křapka napsal:parchanti, prostě lidský ksindl a jsou asi všude. U
> dalšího včelaře sházeli úly na zem a odnesli podstavce a schody k včel.
> vozu.

Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.
Právě mezi takovými lidmi se z velkou pravděpodobností velice brzo najde
někdo, kdo se na evidentně nehlídaný objekt podívá zblízka, jestli by se z
toho místa nedalo něco zpeněžit. Když budou včely na místě, kde chodí jen
myslivci, dřevaři, houbaři atd, mezi nimi se tyto typy vyskytují velice
zřídka. Pokud se ale mezi nějakou komunitou roznese, že na stanovištích
včelařů v lesích "leží ladem" kovové podstavce a podobné věci, které se dají
ve sběrnách výhodně zpeněžit, bude to pro včelaření velký průšvih, možná
větší než neléčená varaóza. Je třeba s tím při umisťování včelstev trochu
počítat, stanoviště včel v krajině schovávat, kovové věci používat s
rozmyslem... Z toho důvodu já třebas nově na včelíny zásadně neplánuji
kovovu střechu a když už, tak tenký pozink 0.5 nebo možná 0.8, ale zásadně
s zatepla plošně nalepenou asfaltovou lepenkou, aby pobertové měli s
očištěním takového plechu hodně práce. Hliníkový plech, který je měkký a dá
se jedním pořádným trhnutím servat ze střechy, už vůbec ne. Prostě všechno,
co by mohlo mít po odnesení nějakou hodnotu, nesmí být snadno odnositelné,
musí to dát nějakou práci, aby to vůbec bylo možné odnést. Jinak to všechno
by mělo být podle místních podmínek, někde blízko města s takovou komunitou
se tyto zásady musí dodržovat velice důkladně, někde na liduprázdném místě v
horách ani ne.

R. Polášek

Tohle nemyslím. Myslím opravdovou plíseň, která často vypadá podobně jako ty
krystalky, ale když se k takovému vosku přičichne, tak není cítit vůni
vosku, ale smrad plísně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 27, 2008 3:00 PM
Subject: Re: skladov?n? mezist?n


Na skladovaných mezistěnách se tvoří jemné krystalky vosky které vypadají
jako plíseň pří višších teplotách pak mizí

pepan

Pokud je z papíroviny, byly to vosy nebo sršni. Jejich samičky se probouzí
tak na konci dubna, takže pokud je tam příští rok nechceš, je vhodné v
květnu červnu hlídat a hnízda, která jsou v té době velké jako malý míček,
se dá snadno zničit. Případně ještě dříve uzavřít všechny škvíry, kterými by
tam mohly samičky vletět, to se ale obvykle nepovede. Ale na druhé straně
vosy nebo sršni jsou dneska bráni za užitečný hmyz, protože to jsou lovci a
chytají jiný, většinou škodlivý hmyz. A sršni i v noci, protože to jsou i
noční letci. Taky jsou poměrně klidní, neútočí, dokud člověk přímo
neohrožuje je, nebo hnízdo. Takže pokud člověk nemusí denně chodit a
pracovat metr, dva od jejich hnízda nebo pracovat v jejich blízkosti s něčím
hlučným typu cirkulárky, nedělají problémy.
Pokud to hnízdo je z voští, byly nebo možná ještě jsou tam včely,
pravděpodobnost je ale velmi malá. Jestli tam ale živé včely jsou, bude to
každopádně zajímat místní včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 27, 2008 5:54 PM
Subject: Re: Chov?n? v?el v zim?.


Zřejmě jsi ošel vosí nebo sršní hnízdo To je teď prázdné Klidně ho odkliď U
vos a sršní zimijí jen samičky zalezlé do nějakých škvír mimo tato hnízda
nemusíš se ani bát , že byho na jaře znovu obsadily, přezimující samičky
staví vždy nové dílo
Pepan

Do Oplodňáčku či plemenáčů po vyjmutí matky se asi málokdy podaří přidat neoplozenou matku, bývá to zbytečná práce a časová i finanční ztráta.Nutno přidat matečník otevřený nebo zavíčkovaný, ale chráním ho před zlikvidováním /třeba staniolem z čokolády/, celkem se daří /ne vždy/ neoplozená matka v umělém matečníku koupeném či vlastní rukou vyrobeném. Nejlépe je vždy udělat nový malý smeteneček při malém počtu vychovávaných matek, při desítkách či stovkách matek se asi nebejdeme aspoň při trojí obměně, základní podmínka jsou mladušky /předcházející matka musí vše zaklást/.
Koupený matečník je z olastu, čepičku udělám z mezistěny nebo se dá navléci pěkný vyběhlý matečník. Vlastní umělé matečníky stáčím z mezistěny na tužku. konec zaoblím jako jsou matečníky, asi 2x jemně propíchnu.Je třeba pokrmovat.Často se daří téměř 100% výměna, když se nedaří, raději zlikvidovat,tyto včely preferují pouze vlastní.

Nevím, kdo chodí po kraji, jsou to asi ti, kteří nepracují a dostávají podpory, aby měli čas na zlodějnu. Já jsem je měl již na jedné včelnici pětkrát, naposledy letos při druhé fumigaci jsem zjistil, že nemám el. rozvody / domnívám se, že to nemohlo být ani na pivo/. Poprvé mi sundali celou hliníkovou střechu a ono v květnu týden lilo a lilo či spíše ščilo a.. vše tak dokonale vyčistili, že i podložky pod fum. pásky odnesli ,ale sluneční kolektor neukradli, ten jen utrhl a zlikvidovali s celou střechou. Jak pan Křapka napsal:parchanti, prostě lidský ksindl a jsou asi všude. U dalšího včelaře sházeli úly na zem a odnesli podstavce a schody k včel. vozu.
VMS by měl dělat každý včelař především sám pro sebe - pro vlastní chov jako zásadní chovatelský úkon. Mě velice vadí komisionelní léčení jak ho někde praktikují, již jsem jednou o tom psal a žádná odezva. Každý včelař by měl především dělat léčení /a i VMS/ z vlastního přesvědčení a nečekat, že mu to nějaká komise bude dělat a potom to na ni svádět. Komisi nebo zodpovědné lidi jen na to, aby každý včelař měl k dispozici vše, co potřebuje a aby provedl to, co má / i v zájmu ochrany svých vlastních včelstev/.Od té doby co jsme začali takto pracovat, nemáme v podstatě problémy, zatím co dříve jich bylo vrchovatě.Vždy je lépe dělat něco z vlastního přesvědčení než pro nařízení a z musu.

¨Třeba bylo málo zásob nebo tak něco co na to mělo vliv nevím.
______________________________________________________________

A co třeba otevřený plod? Proč mají být včely dychtivé po nové matce, když si můžou vychovat náhradní matku ,,z vlastní krve,,?

Na přítomnosti, respektive nepřítomnosti otevřeného plodu padá a stojí úspěšnost přidávání a výměn matek. Samozřejmě záleží na celé řadě dalších faktorů, ale obecně lze říci, že na rozdíl od osiřelého včelstva s mladým plodem tzv. beznadějný osiřelec ( včelstvo bez matky, otevřeného plodu a fyziologických trubčic ) přímá prakticky cokoliv, kdykoliv a jakkoliv. Na tomto principu fungují ty nejjistější metody ( např. smetenec ).

ZDRAVÍM PEPÍKU.Já jsem měl v prosklené sekci na dva rámky včely odkud jsem vzal oplozenou matku a měl jsem vylíhnuté zaškolkované další.Pustil jsem tam jednu rovnou očkem dovnitř po jednodenní osiřelosti a druhý den byla pryč.Tak jsem tam asi po dvou dnech pustil další a zase nic.Nikde neměli naraženo a přece jí nevzali.Tak sem tam musel dát stejně zavřenej matečník.Ke konci chovu jsem to zkusil i u oplodňáčku a taky ne.S přidáním neoplozené matky nemám dobrou zkušenost.Třeba bylo málo zásob nebo tak něco co na to mělo vliv nevím.

>Stačí mít stanoviště včelstev rozmístěna po krajině. Stačí, když se v rámci podnikání v každé obci otevřou sběrny kovů. Stačí, když "kabeláři", tedy zloději kabelů, které kradou na šachtách, na železnici..., mnohdy i pod napětím a za provozu, tyto zbavují izolace ohněm. Těm se v zimním období a za mokra na roztopení ohně velmi hodí suché úly s živými včelami. Stačí, když vám parchanti zporáží taktéž v zimě úly a kovové stojany ukradnou a zpeněží v těch sběrnách. Chodíte snad v zimě ke vzdáleným včelám denně?

To je hrozne, vyplati se tam vcelarit? Predpokladam, ze mate maringotky nekde blizko za mestem kdyz tam chodi na kabely. Chtelo by to nekde hluboko v lese, v kopcich systemem vcelnic, tam se snad toulat nebudou nebo ano? Ja vlastne ani nevim jaka je na mostecku krajina a pylova situace. Ono vcely se kradou i pro kseft, jde jen o to najit odberatele.

Me ted nedavno potesilo, ze cena kovu ve vykupu klesla na par haleru, mam plechova vika to uz se ted vubec nevyplati krast.

Tak jsem docela rád, že někteří pochopili, že VMS ve mě žádného nepřítele nemá, pouze se na něj dívám očima praktika, který od včel očekává finanční přínos a ne úhyny a prodělek. Doufám, že uvedený příklad mnohým otevřel oči jak rozdílné výsledky mohou mít včelaři v okruhu 200m. Navíc, kdyby v té době VMS byl a já na výsledky uvedeného špičkového včelaře spoléhal, na jaře bych měl pouze několik včelstev chcípáčků a před chvílí jsem si spočítal kolik by mě tato nedbalost stála financí a ještě teď mě vstávají vlasy hrůzou. Prostě masakr. Teď jsem se podíval na hustotu VMS. V okolí mého bydliště je nejbližší pozorovatel 10 km, další 20 a asi 25 km. Takže za tohoto stavu to pro mě nemá žádný význam. Ale nechci jenom kritizovat, až budu po slunovratu počítat a rozšťourávat trubčí buňky tak tam výsledky pošlu, aby pozorovacích míst bylo víc. Stejně to musím dělat a když to někomu alespoň trochu pomůže... Velký význam VMS spatřuji v propagaci podložek, které se opravdu povedly,jen nejsou nejlevnější a přimlouval bych se za povinné zasíťování všech podložek. Kupodivu můj kritický přístup k VMS zvedl diskuzi, ale kritika čísel dostávaných z Dolu po rozboru směsných vzorků nechalo všechny v klídku. Dost mě to překvapilo! Na závěr bych chtěl požádat Antona, aby napsal jak u nich na Slovensku probíhá boj s VD, jak si obstarávají léčiva, kolik platí za léky, jestli také mají směsné vzorky aj. zajímavé informace spojených s títo tématem. Jsme prakticky sousedé a moc toho o sobě nevíme a jistě nejen mě by to zajímalo. Děkuji! Zdraví R. Stonjek

Děkuji panu Ševčíkovi popsal to moc pěkně je vidět,že je učitel včelařství.
Měl bych jednu otazku.Nemam dostatek plemenáčů a matek se chytilo víc než mohu umístit a tak 2 přebytečné třeba i nevylíhlé zaklíckuju.Ony se ale do zítra vylíhnou a co teď? Možná se uvolní místo po oplozené matce?Co teď šoupnout jí tam co to udělá vyjde to nebo bude po ní.
Díky za odpověď.

Zřejmě jsi ošel vosí nebo sršní hnízdo To je teď prázdné Klidně ho odkliď U vos a sršní zimijí jen samičky zalezlé do nějakých škvír mimo tato hnízda nemusíš se ani bát , že byho na jaře znovu obsadily, přezimující samičky staví vždy nové dílo
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? S?kora <prav/=/jsmoto.cz>
> Předmět: Re: Chov?n? v?el v zim?.
> Datum: 27.12.2008 17:42:04
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, prosím o radu, jak se chovají včely v zimě. Našel jsem na
> chalupě v podkroví dosti veliký úl asi od včel, vos nebo sršňů a chtěl bych
> se ho zbavit, nevím, jestli v něm ještě něco je, mám strach to rozbít.Je
> možné využít mrazu v chalupě,abych toto hnízdo mohl zlikvidovat? A jak
> nejlépe? Díkky moc za radu, nevyznám se v tom. Jirka.
>
>
>