Včelařská konference

Obracím se tímto na konferenčníky s prosbou o radu týkající se líhně na
matky. Již mám obal vytvořený 6cm styroduru, vpodstatě šestirámkový
plemenáč s vysokým podmetem, ve kterém bude topidlo,větráček z PC a
miska s molitanem s vodu na zvlhčení vzduchu.
Zaklíckované matečníky budou jako dosud při dochovu ve včelách v rámcích
s lištami. Termostat jsem použil pokojový EURO 91 N
s jednou regulací do 35 stup. celsia, nový z internetového prodeje za
pětistovku. Termostat jsem lehce zapustil do bodu cca ve středu stěny.
Dosud jsem se ale nerozhodl pro zdroj tepla. Nejprve jsem chtěl použít
dvě nebo tři slaboučké žárovky (kdyby se nějaká vypálila), mám i jednu
plotýnku z toustovače cca 300W. Vzhledem k relativně malému prostoru se
bojím tepelné setrvačnosti.
Nemá někdo typ na šikovný zdroj tepla pro líheň, 100 až 200 W, který
by nezpůsoboval kolísání teploty setrvačností topidla?

Gustav

Zkušenosti s líhnutím matek nemám, ale zkušenosti s vytápěním v uzavřeném
prostoru ano.
Levné větráčky z PC vytvářejí obvykle v uzavřeném prostoru intenzívní smrad,
nebude to u matečníků vadit?
Pokojový termostat - jakou má uvedenou hysterezi - hodnota, při které vypíná
vytápění je vždy o něco vyšši než hodnota, na kterou musí teplota ve
vytápěném prostoru klesnout, aby termostat zase zapnul topení. - může to být
u pokojového termostatu až několik stupňů, podle toho, co má spínat. Nevím,
jak moc by těch několik stupnů vadilo matečníkům, rozhodně je ale lepší
hystereze menší. Zase čím je hystereze menší, tím častěji bude topné těleso
spínat a vypínat, což by mohl být problém při spínání bimetalem nebo
relátkem, ale není problém při spínání polovodičem. Taky u žárovek časté
spínání do jejich plného napětí sníží jejich životnost může to být i u
jiných topných těles.
Zdroj tepla, jeho velikost v ustáleném stavu závisí výhradně na tom, jak je
prostor zaizolován. Je optimální, když v ustáleném stavu zhruba polovinu až
2 /3 doby topný zdroj topí a zbytek doby netopí. Pokud je ta doba kratší,
třeba 1 /10 doby topí a zbytek netopí, je tepelný zdroj zbytečně silný.
Tepelný zdroj vždycky topí i nějakou dobu po vypnutí a to ze svého
nashromážděného tepla, takže pokud bude tepelný zdroj příliš silný, teplota
se bude ještě nějakou dobu zvyšovat i po vypnutí, takže tím výhoda přesného
termostatu s nízkou hysterezí bude zmařena. Co se týká konkrétního tepelného
výkonu, zhruba 300 wattovým topným tělesem vytápím na 45 -50 st C 50 litrový
neizolovaný barel, ve kterém roztápím až 3 flašky od okurek s medem a těch
300 watt je na to tak asi ideální. Na líheň matek uvedených rozměrů a
izolace bude tedy 300 watt moc, odhadoval bych tak 50 - 100 watt, možná i
jenom 20 watt. Co se týká topných těles, viděl bych to na 15 - 20 watt
žárovky pospojované tak, aby na nich byla tak třetina napájecího napětí,
kvůli životnosti a kvůli produkci světla, které by mohlo matečníkům vadit.
Případně na výkonové drátové odpory třeba po 10 wattech příslušné hodnoty a
příslušně rovnoměrně rozmístěné, 100 watt v takových odporech bude stát
kolem 100 Kč. Co se týká napětí, viděl bych to na bezpečné napětí 12 volt, v
autě z akumulátoru, doma třeba z nabíječky nebo pc zdroje. 10 wattový
drátový odpor potom může mít hodnotu z řady 22 - 24 - 27 ohmů, kdy odpor 22
ohmů bude při napájení z nabité akumulátorové baterie - má okolo 15 voltů,
mírně přetěžován - bude mít výkon 10.2 watt, nebo silné nabíječky - může mít
ještě vyšší napětí, na 12 voltech asi 6.5 watt, odpor 27 ohmů bude mít na
15 voltech výkon 8.3 watt a na 12 voltech výkon 5.3 watt. Takže viděl bych
to tak na 10 odporů 24 nebo 27 ohmů 10 watt zapájených kvůli vývinu tepla
tak, aby byly půl centimetru, centimetr nad deskou rovnoměrně po celém
spodku líhně.
Co se týká přesnosti nadstavené teploty, je u takových zařízení obvyklé, že
je tam teplota kontrolována ještě běžným teploměrem, buď skleněným nebo dnes
nějakým polovodičovým, aspoň při seřizování a uvádění do chodu, když už ne
pořád.



----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 8:57 PM
Subject: prosím o radu


> Obracím se tímto na konferenčníky s prosbou o radu týkající se líhně na
> matky. Již mám obal vytvořený 6cm styroduru, vpodstatě šestirámkový
> plemenáč s vysokým podmetem, ve kterém bude topidlo,větráček z PC a
> miska s molitanem s vodu na zvlhčení vzduchu.
> Zaklíckované matečníky budou jako dosud při dochovu ve včelách v rámcích
> s lištami. Termostat jsem použil pokojový EURO 91 N
> s jednou regulací do 35 stup. celsia, nový z internetového prodeje za
> pětistovku. Termostat jsem lehce zapustil do bodu cca ve středu stěny.
> Dosud jsem se ale nerozhodl pro zdroj tepla. Nejprve jsem chtěl použít
> dvě nebo tři slaboučké žárovky (kdyby se nějaká vypálila), mám i jednu
> plotýnku z toustovače cca 300W. Vzhledem k relativně malému prostoru se
> bojím tepelné setrvačnosti.
> Nemá někdo typ na šikovný zdroj tepla pro líheň, 100 až 200 W, který
> by nezpůsoboval kolísání teploty setrvačností topidla?
>
> Gustav

Nevím jestli pokojový termostat bude to pravé,teplota by neměla kolísat víc něž 0,1C.Já jsem koupil v GES Plzeň termostat pro napětí 220 V.(prodávají stavebnici cca 200Kč nebo hotové cca 250Kč) Také si ale nejsem jist že bude vyhovovat.Jako čidlo je použit termistor.Při zkoušce reaguje na dotek prstu okamžitě.Bohužel až v práci budu moci udělat nějaké měření.Bednu již mám také připravenou.Je to vlastně plemenáč na 4 rámky vyrobený z truhlářských desek,kde je na obou plochách vodovzdorná překližka a mezi styrodur.Nemá vysoký podmet jen 2 cm.Víko je 5 cm nad rámky na něm podélně dva L profily na navinutí topného kabelu (15 nebo 25 W )Na kraji víka malý ventilátorek a uprostřed víka bude prostrčeno čidlo asi do poloviny rámku.Zatím je vše ve stavu výroby.

Ani ne tak přesná teplota a přesný termostat jsou nutné, ale je třeba dosáhnout tu teplotu všude rovnoměrně a pak také dostatečnou rel. vlhkost prostředí.
Viděl bych tam jako vhodný malý ventilátorek třeba z počítače a namočenou houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na to, že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

> houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na
to,
> že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

Proto nesmí být tělísko jedno, ale více malých tělísek rovnoměrně
rozložených . A taky o optimálním výkonu, ne příliš malým, což je logické,
ale taky ne příliš velkým.

R. Polášek

A co skusit místo topného tělíska žárovku co se používá na ohřívání kuřat když se klubou nebo jsou jestě malé.Matky sice nejsou kuřata,ale fungovat v kombinaci s termostatem by to mohlo.
Zdraví pepa

Sledují stále problematiku líhně - inkubátoru na matky. V ČR je kolem 80 vyšších chovu matek ve kterých se odchováva v průměru kolem 30.000 matek, ale neznám žadného kolegu, který by používal líheň /kromě těch, kteří provádějí inseminaci/. Byl tam dotáz jaká je skuteční teplota ve včelstvu při líhnutí plodu, konkrétně matky. Všeobecně se udává + 35 st. C. Přiznávám se, ža za těch 25 let jsem to nikdy neměřil. Je tam skutečně 35 st. C a nebo 34.8 a nebo 35.2 st. C ??? Jaká je tam skuteční vlhkost ? To včely nějak zvládnou bez teploměru, termostatu, zvlhčování kolem plodu atd. Jak je to skuečně s tou líhní. Dělal jsem to v minulostí. I když jsem tam měl velíce cítlivý termostat, vodu na odpařování, matky se mnohdy líhly bez dokonálých křídel a mnohdy vůbec. Líheň mám někde na půdě a kdo má o ní zájem, dám mu jí. Jsem zcelá přesvědčen, že je to naprosto zbytečná věc při chovu matek. Navíc je ještě otázkou zdá se vám vyplatí chovat cca 10 až 15 matek ? Na matky v chovech jsem dotace a ceny jsou příjatelné pro každého včelaře.
Je poměrně jednoduché matku odchovat, ale při chovu jsou ještě důležité další dva faktory. Matky by jsme měli zásadně odchovávat od inseminováných matek. Cena insm. matky je 800.- Kč /Někdo budete tvrdit, že máte vynikající včely, nic proti tomu/, Další velíce důležity faktor je, jaké matka potká trubce při snůbním letu? I když se matky nechají odchovat v krabici od bot, ale nějaké té chovné zařízení i když minimální, musíte k tomu mít, pak opravdu cca 15 matek nemá smysl chovat na své včeníci.Ježdění na včelnici a také práce něco stojí. Některé příspěvky z pohledu elektroniky jsou velíce odborné, ale něco to také stojí s nejístým výsledkem.

Pane Ševčík, máte pravdu, co se týká rozšíření líhní mezi chovateli. Živě si pamatuji, jak letos na jaře vystavoval v Nasavrkách na chovech Ing. Titera malou líheň na 12 i 220 V. Jak jsem si ji prohlížel, tak se u mě zastavil jeden z přítomných kolegu a s údivem se ptal, na co by mi něco podobného bylo. Bylo, na spoustu věcí. Jen má tento model jednu zásadní chybu, nevejde se dovnitř horní loučka s matečníky.
Pane Ševčík možná kdyby jste před lety tu líheň trochu líp poladil, dnes byste mluvil jinak. Podle toho co píšete, by to chtělo o maličko přidat teplotu – byly by v pořádku křídla a zmenšit kolísání teploty, třeba by se jich líhlo víc.
Z vlastí zkušenosti vím, že desetiny stupně dělají divy. Tři, čtyři desetinky dolů prodlouží vývoj i o dva dny. A naopak dvě desetinky nahoru už nepřežijí. Ale pokud se vše vychytá, líhne se cca 98% v pořádku. Navíc se před zužitkováním do oploďňáčku nechají prohlédnout před lampičkou, i odhadnout přesněji hodinu vylíhnutí.
Zda se to vyplatí, to je otázka jiná. Můj odhad, na 200 matečníků ročně se to už vyplatí.
Tomáš Jaša
www.vcelarstvi-jasovi.cz

Příteli T. Jašo. Oba jsme učitelé včelařství a navíc já ještě dlouholetým komerčním chovatelem matek. Oba dobře víme, že chov matek není nic složitého, pouze to chce cvik materiál ze kterého budeme chovat a podmínky pro chov. Nejsem protí líhní matek, ale snažil jsem se prvnímu dotazu odpovědět, že matky lze chovat také bez líhně. Věřte, že vím o čem mluvím. Odhádují, že těch matek jsem bez líhně odchoval cca 10.000 kusů. Matky nelíhnu v žádné líhní ani v klíckách, ale přímo matečníky před vylíhnutím vkládám do plemenáčů kde je jeden rámek 39x24 se včely a s plodem a k tomu dávám jednu mezistěnu a nebo souš.Plemenáč je z prken 15 mm a nemá žádné úteplení. Stanici mám v n.v. 680 metrů. Úspěšnost mám velíce dobrou a pokud je slušné počasí také 100%.Pokud vám někomu líheň výhovuje, nerozmlouvám vám to, líhněte matky i nadále v líhní. Já jsem se snažil vám to výsvětlit, že to jde i bez líhně zcelá jednoduchým způsobem.

Já taky nemám nic proti narážení a dochovu matečníků ve včelstvu. Je mi celkem jasné, jak na to a rozhodně to nikomu rozmlouvat nebudu. Ale když už jsme u popisování metod, tak ta moje. Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám. Po vyjmutí zavíčkovaných matečníků prohlédnu osiřelac a vylámu matečníky, následně přidám dva plásty se starším zavíčkovaným plodem, nechám navonět další misky a ten samý den přelarvuji znova. Tak to jde opakovat každých pět až šest dní, v podstatě do nekonečna. Osiřelec ochotně bere i v snůškových pauzách. Takže veškeré obtěžování včel spočívá pouze v odběru plodových plástů, tím se zároveň řeší rojová nálada a obměna díla.
Nikomu nic nevnucuji, jen zkušenost, z které se možná někdo poučí a vybere třeba jen drobnost pro sebe.

Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám.
______________________________________________________________

Pane Jašo, jak silný osiřelec vytváříte ( kolik plodových rámků, jaké rámkové míry )? Jak početnou sérii matečníků takový osiřelec vychová? Začínáte s chovem rovnou po vytvoření osiřelce? Děkuji za odpověď.
I když chov při matce je také úspěšný, po zvážení pracnosti a problematiky tohoto sytému jsem došel k názoru, že chov v osiřelci je jednodušší a jistější ( hlavně při aplikaci Linhartovy metody nadbytku trubců ). Proto příští rok se hodlám k němu vrátit.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Sleduji diskuzi kolem líhně.Já jsem si vyrobil líheň někdy před 20-ti lety.Mám ji na 32 matečnmíků,které jsou umístěny po 8 ve 4 rámcích.Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia".Topné těleso je provedeno odporovým drátem který je navinut na roštu pod rámky ,takže pokrývá plochu celého dna.Regulátor pracuje s přesností 0,2°C.Nemám v líhni žádný ventilátor pouze pod roštem s topnou spirálou je miska na vodu.Líheň za 20 let co ji používám pracuje bezchybně.Její velikost mi vyhovuje protože chovám matky pouze pro svoji potřebu popřípadě pro známé a když je potřeba tak založím další sérii..Výhodou líhně je,že můžu brakovat matky ještě před vložením do oplodňáčků a mám jistotu,že je v oplodňáčku skutečně matka,kdežto když tam přidám jenom matečník tak tu jistotu nemám.

Stanislav Pácl
Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia". Regulátor pracuje s přesností 0,2°.
------
Je to ten návod s termistorem a tišťák do dvojzásuvkové panelové krabice?
Stále mi to straší v dílně, nikdy jsem na to neudělal bednu. :-))

Karel

Nevím přesně už co to bylo,ale mám dojem že to byl tenkrát termostat pro akvária a protože jsem v té době ještě "fušoval" do elektroniky a radiotechniky tak jsem upravovil aby byla lepší citlivost.Ale je to už přes 20 let,tak nevím.Na půdě bych možná ještě to staré "amáro" vyhrabal.

I když jsem líheň nikdy nepotřeboval a považuji ji spíš za komplikaci než přínos, hlavním jejím problémem je velká náročnost na přesnost teploty zapnuto vypnuto a konstantní vlhkost. Takže běžné pokojové termostaty ani náhodou. Mám výborné zkušenosti s laboratorními teploměry Vertex, ty zapínají s přesností na desetiny stupně. Ovládání je ale na nízké napětí, myslím 12 V a protože jsem v práci, nemohu se jít podívat. Kdyby tomu tak bylo, stačil by zdroj s počítače a pár přikrytých autožárovek a samozřejmě stykač protože tak velké proudy by teploměr nevydržel. Jinak při kurzu v Dole Ing Titěra uváděl i adresu výrobce hodně citlivých termostatů, možná nejjednodušší by bylo mu zavolat a vydat se osvědčenou cestou.Ale znovu bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k úspěchu. Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.

Ale znovu bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k úspěchu. Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.
--------
Docela by mě zajímalo, s jakou přesností udržují včely teplotu. Ale jsem líný to koumat?

Ten termobox je skutečně výborný asi jen k převozu mezi stanovišti. Pokud člověk nechce vozit plemenáč nabouchaný včelami.
A v tom případě je od př. Pravdy skvělý tento tip. Za tu cenu něco bastlit? :-))

http://obchod.acheta.cz/advanced_search_result.php?keywords=herp+nursery&osCsid=46cf0b3708094bcee70ed2d0dc929372

Karel

Vertex - tam se vedle tepelné roztažnosti přímo využívá vodivosti rtuti, je
tam pohyblivý nadstavitelný kontakt přímo v kapiláře teploměru a když rtuť
dosáhne potřebné teploty, stoupne až ke kontaktu a spojí obvod. Mohou se tím
spínat jen velmi malé proudy řádově desetiny ampéru a pokud možno neindukční
spotřebiče, jinak se rtuť při spínání a rozpínání pomalu vypařuje a přesnost
Vertexu jde pryč. Takže nějaké relé nebo spínací polovodič je nutný.
Jen si nejsem jistý, jestli přesnost na desetiny stupně je potřebná. To by
jinak vytáhnutí matečníků na 10 minut ven ze včelstva znamenalo jejich úhyn
a tomu tak není. Ono totiž přesnost termostatu na desetiny stupně C je jen
jednou z více podmínek nezbytných k tomu, aby teplota v té líhni byla
skutečně přesná na desetiny stupně a nekolísala. Další z nezbytných podmínek
je správný výkon topného tělesa a případně správné PID charakteristiky
regulačního členu neboli selsky řečeno problémy s tepelnou setrvačností
uvnitř líhně. Jestli není přesnost termostatu na desetiny stupně potřebná
pouze k tomu, aby u nesprávně zvoleného výkonu a přizpůsobení topného tělesa
omezila kolísání teploty uvnitř líhně jenom na pár stupňů C, které ještě
líhnoucí matečníky snesou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 29, 2008 8:32 AM
Subject: Re: prosím o radu


> I když jsem líheň nikdy nepotřeboval a považuji ji spíš za komplikaci než
> přínos, hlavním jejím problémem je velká náročnost na přesnost teploty
> zapnuto vypnuto a konstantní vlhkost. Takže běžné pokojové termostaty ani
> náhodou. Mám výborné zkušenosti s laboratorními teploměry Vertex, ty
> zapínají s přesností na desetiny stupně. Ovládání je ale na nízké napětí,
> myslím 12 V a protože jsem v práci, nemohu se jít podívat. Kdyby tomu tak
> bylo, stačil by zdroj s počítače a pár přikrytých autožárovek a samozřejmě
> stykač protože tak velké proudy by teploměr nevydržel. Jinak při kurzu v
> Dole Ing Titěra uváděl i adresu výrobce hodně citlivých termostatů, možná
> nejjednodušší by bylo mu zavolat a vydat se osvědčenou cestou.Ale znovu
> bych zvážil, jestli líheň a neoplozené matky je jednoduchá cesta k
úspěchu.
> Já se jí tedy vyhýbám obloukem. Zdraví R.S.

Jsem vyhrabal nějakou zajímavost k tomuto tématu regulace z roku 1952 co mám v knihovně v práci "Plemenný chov ušlechtilých matek s pomocí elektrické líhně" od Václava Jakše a tam je popsán použitý talířkový ehterový regulátor. Rtuťový teploměr je jen jako kontrola. (si lékařský přesný nesetřepávací) Teplota se udržuje mezi 34 až 35 °C. Když stoupne teplota na 34,5°C měl by cvaknout a vypnout. Ten regulátor používal od r. 1946 a vyjadřuje se k němu jako ke spolehlivému prvku líhně. Vlhkost udržoval mechanicky, měl v líhni vlhkoměr (asi vlasový) a nádoby mezi topnými tělesy. Počet nádob podle typu líhně (ležatá, vysoká) a vlhkosti v místnosti kde stojí líheň. Ventilátor propojen na etherový regulátor - zapíná zároveň s top. tělesy a v sérii s odporem pro snížení otáček rotoru. Tepelná setrvačnost byla v líhni pri výpadku el. energie prý v klidu na 4 hodiny. Kontrola probíhala přes sklo.

Viděl jsem takové dvě líhně, jedna byla
........
R.Polášek:>Vertex - tam se vedle tepelné roztažnosti přímo využívá vodivosti rtuti, je
tam pohyblivý nadstavitelný kontakt přímo v kapiláře teploměru a když rtuť
dosáhne potřebné teploty, stoupne až ke kontaktu a spojí obvod. <