Včelařská konference

Tady není žádný problém vzhledem k používání redakčního systému pro
tvorbu svazové stránku.

Režijní náklady s tím, nejsou, s výjimkou mé pracovní doby. Hlavním
problémem jsou autoři článků.

Takže piště a pokud to bude stát za to, tak není problém uveřejnit.

Příspěvky by bylo mejlepší posílat jako prostý text.

Takže možnost je. Můžete se předvést

S pozdravem

Lněnička


> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:13 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: casopis na internetu
>
>
>
> Ale publikovat na netu se dá i bez časopisu Včelařství :o)!
> Jen by musel být server, který by někdo redigoval.
> A to taky není problém. Podobných je milion.
> Ale pokud by to mělo mít ale odbornou úroveň, tak se to
> neobejde bez nákladů ... myslím náklady režijní.
>
> Určitě to lez technicky zprostředkovat a zabezpečit i bez
> účasti svazu. Jsou i shareware programy, které umí obsluhovat
> internetové noviny.
>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 7:48 AM
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> > Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
> > opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis,
> nevyleje
> > se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí
> > oznámit
> a
> > pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
> > prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el.
> > podpis - ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám
> > pomohlo určitě i možnost vyplnění formulářů beznutnosti
> vpisovat svou
> > rukou do něj a jen
> vše
> > podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
> > Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací
> pro ostatní
> > - třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu
> do našich
> > řad ve smyslu publikování svých zkušeností apod.
> >
> > Marek M.
> >
> > -----Original Message-----
> > From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
> > Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
> > To: vcelarska konfera
> > Subject: casopis na internetu
> >
> >
> > Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
> > technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V predchozich
> > letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s dodatecnym
> > publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna vetsina
> zijicich
> > autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite objevi u nezijicich,
> > jejichz autorska prava, zejmena pozitky z nich, prosla dedickym
> > rizenim. Dalsi problem se objevi u fotografii,
> zachycujicich napriklad
> > nevcelarske objekty. Neco jineho je publikace ve vnitrnim svazovem
> > casopise a neco jineho je jejich zverejneni na celosvetove siti.
> >
> > Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
> casopisu
> > koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
> Samozrejme, aby
> > casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse vznikne
> jiste o tom,
> > zda dobrovolnou), byl by asi na internetu publikovan s
> urcitou casovou
> > prodlevou, jak je obvykle u jinych odbornych casopisu.
> Naproti tomu by
> > se v teto rubrice mohly objevovat napr. potrebne formulare pro
> > vytisknuti na tiskarne namisto jejich vytrhavani z prostreni casti
> > casopisu.
> >
> > Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.
> >
> > Pepa
> >
> >
> > >Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
> > >časopisů Včelařství v PDF
> >
> >
> > >formátu včetně aktuálních výtisků, by se
> > >nemuselo rozhodovat až takto
> > >složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
> > redakci či ve
> >
> > >vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
> > >uložit ho v PDF formátu a dát
> >
> > >na internet je záležitostí několika minut.
> >
> >
> > --
> > Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni
> mesicni poplatek
> > vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro vas Mailbox.
> > Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
> >
> > ---
> > Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>

Něco podobného na své adrese připravuji spustit, jen musím rozchodit systém
na publikování a už to bude svištět!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:24 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: casopis na internetu


Databáze :o)! Konečně někdo rozumný, kdo ví o čem celou dobu mluvím :o)!

Se serverem bych si nedělal probémy. Ten se vždycky najde, pokud je tam co
dát.
Jeden k dispozici mám i s mySQL databází a podporou php + doménu 3tího řádu.
Podrobněji nebudu rozebírat. Kdo ví něco o webu ví o čem mluvím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:25 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.
platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

V nástavku jsou zasunuty přepážky které vytvářejí,jednak prostory oplodnáčků a průchozí šachty.
Tento nástavek se pokládá naprodukční včelstvo, šachty jsou součástí vnitřního prostoru tohoto včelstva.

První oplodnáček v řadě od stěny nástavku je izolován šachtou.

první fáze:osazení opodnáčku,
šachty vyhřívají přes boční stěny oplodnáčky.čím větší polocha,tím více předaného tepla.Néni důvod mít zmenšené rámky.

druhá fáze:množství včel je schopno vytvářet dostatek tepla.
Možnosti:Zmnožit počet oplodnáčků,rozšířit stávající,osamostatnit stanoviště.
po:úprávě:zneprůchodnění šachty,vysunutí patřičné přepážky.

třetí fáze:případ 2včelstevního zimování 2odělků.
Neprůchodnost dna zaměnit za mateří mřížku.Vytvořit pod mřížkou včelám společný bezmatečný reservé prostor.

Vše v dobrém franta

Přesně, napište tyhle požadavky oficiálně předsednictvu ÚV, případně,
pokud jste v ÚV a máte zájem, vystupte s tím na srpnovém zasedání v
diskusi.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 8:43 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> Myslím si, že tu ztrácíme čas a oťukáváme si prsty na
> klávesnici. Pokud se totiž do debaty nezapojí nikdo z ČSV
> (předpokládám, že debatu sledují), tak my sami nic nevyřešíme.
>
> Zdeněk Čejka
>

Databáze :o)! Konečně někdo rozumný, kdo ví o čem celou dobu mluvím :o)!

Se serverem bych si nedělal probémy. Ten se vždycky najde, pokud je tam co
dát.
Jeden k dispozici mám i s mySQL databází a podporou php + doménu 3tího řádu.
Podrobněji nebudu rozebírat. Kdo ví něco o webu ví o čem mluvím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:25 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.
platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.

Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>

Souhlas.... Téľ dávám přednost papírové formě.
Ale kdyľ se v té haldě má člověk orientovat, tak bych ocenil elektronickou.
Protoľe jsem ten článek uľ nejspíą podrobněji četl,
tak bych si přečetl jen informaci, která mě právě teď zajímá.


Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Petr Sadovský" <sadovsky/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:14 AM
Subject: Re: casopis na internetu


>
> Pokud si chcete půjčit časopis v knihovně, musíte do studovny a případné
> články si ofotit. Domů si půjčit pár časopisů nelze (alespoň u nás.) Proto
> myslím, ľe je pro spustu lidí jednoduąąí nalistovat www stránky svazu a
> podívat se do (třeba budoucího) archivu.
>
> Co se týče úbytku odběratelů. Moľná, ľe pár lidí si časopis bude číst na
> internetu, ale nevěřím, ľe by si davy lidí začali časopis odhlaąovat. Ruku
> na srdce, myslím, ľe se vąichni těąíme, aľ nám doručí časopis do schránky.
> Číst mnoho stran z blikajícího monitoru počítače není totéľ jako drľet v
> ruce krásný výtisk časopisu jeątě voňavého z tiskárny, který si můľete
> otevřít a listovat v něm kdy chcete, ...
>
> Souhlasím, ľe na internetu by mohl být publikován s jistým zpoľděním.
> Elektronická publikace (se současnými moľnostmi přístupu) je předevąím
> rychlým zdrojem informací s výbornými moľnostmi pro vyhledávání. Navíc pro
> mnoho lidí je mnohem přístupnějąí archivovat informace na webu nebo na CD
> neľ v zapráąených policích, které zabírají mnoho místa.
>
> Pěkný den! Petr.

Ale publikovat na netu se dá i bez časopisu Včelařství :o)!
Jen by musel být server, který by někdo redigoval.
A to taky není problém. Podobných je milion.
Ale pokud by to mělo mít ale odbornou úroveň, tak se to neobejde bez nákladů
... myslím náklady režijní.

Určitě to lez technicky zprostředkovat a zabezpečit i bez účasti svazu.
Jsou i shareware programy, které umí obsluhovat internetové noviny.

Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat internetové včelařské
noviny :o)))!?

Arnošt


----- Original Message -----
From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 7:48 AM
Subject: RE: casopis na internetu


> Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
> opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis,
nevyleje
> se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí oznámit
a
> pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
> prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el. podpis -
> ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám pomohlo určitě i
> možnost vyplnění formulářů beznutnosti vpisovat svou rukou do něj a jen
vše
> podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
> Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací pro ostatní -
> třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu do našich řad ve
> smyslu publikování svých zkušeností apod.
>
> Marek M.
>
> -----Original Message-----
> From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
> Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
> To: vcelarska konfera
> Subject: casopis na internetu
>
>
> Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
> technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
> predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
> dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
> vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
> objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
> nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
> fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
> jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
> je jejich zverejneni na celosvetove siti.
>
> Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
> casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
> Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
> vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
> publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
> odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
> objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
> namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.
>
> Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.
>
> Pepa
>
>
> >Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
> >časopisů Včelařství v PDF
>
>
> >formátu včetně aktuálních výtisků, by se
> >nemuselo rozhodovat až takto
> >složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
> redakci či ve
>
> >vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
> >uložit ho v PDF formátu a dát
>
> >na internet je záležitostí několika minut.
>
>
> --
> Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
> poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
> vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Myslím si, že tu ztrácíme čas a oťukáváme si prsty na klávesnici. Pokud se
totiž do debaty nezapojí nikdo z ČSV (předpokládám, že debatu sledují), tak
my sami nic nevyřešíme.

Zdeněk Čejka

Myslím si, že PDF verze není až tak náročná a fotografie a ostatní info není
až tak velké!!! Databáze by sice v lecčem pomohla, ale její řešení je
nákladné (mysli časově), převod do PDF je rychlejší a snadší a pro mnoho
uživatelů Internetu snadnější!!! Co se týče chráněné sekce, tím by se
ošetřili trochu i autorská práva. Pro členy bychto také navrhoval zdarma,
popř. za symbolický poplatek (např. 10 Kč) a pro nečleny bych ale nedělal
úplnou sazbu jako když jsou členy, ale určitě by to neměla být symb. cena
(řekněme lidově něco mezi).

              Marek M.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:26 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.

A co se týká zpoždění el. podoby časopisu - myslím, že toto by se dalo
ošetřit chráněným přístupem k těm stránkám, na kterých by časopis byl. No -
a každý člen by si mohl zažádat o heslo a problém by byl vyřešen. Pak by
mohl mít i ne-člen za jistý roční poplatek (např. ten, co platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.

A co se týká zpoždění el. podoby časopisu - myslím, že toto by se dalo
ošetřit chráněným přístupem k těm stránkám, na kterých by časopis byl. No -
a každý člen by si mohl zažádat o heslo a problém by byl vyřešen. Pak by
mohl mít i ne-člen za jistý roční poplatek (např. ten, co platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.

Autorská práva jsou opravdu bolavé místo. Myslím, že většina autorů, kteří píší do včelařství, by proti elektronické publikaci nic neměla, jak říká kolega. Pochybuji že články píší kvůli finanční odměně. Navíc si myslím, že zpřístupnění časopisu veřejnosti je také reklama včelařství, našich zájmů, existuje tu možnost informovat veřejnost atd. Ale jak již bylo naznačeno v předchozích reakcích, chce to zvážení odborníka - právníka.

Pokud si chcete půjčit časopis v knihovně, musíte do studovny a případné články si ofotit. Domů si půjčit pár časopisů nelze (alespoň u nás.) Proto myslím, že je pro spustu lidí jednodušší nalistovat www stránky svazu a podívat se do (třeba budoucího) archivu.

Co se týče úbytku odběratelů. Možná, že pár lidí si časopis bude číst na internetu, ale nevěřím, že by si davy lidí začali časopis odhlašovat. Ruku na srdce, myslím, že se všichni těšíme, až nám doručí časopis do schránky. Číst mnoho stran z blikajícího monitoru počítače není totéž jako držet v ruce krásný výtisk časopisu ještě voňavého z tiskárny, který si můžete otevřít a listovat v něm kdy chcete, ...

Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým zpožděním. Elektronická publikace (se současnými možnostmi přístupu) je především rychlým zdrojem informací s výbornými možnostmi pro vyhledávání. Navíc pro mnoho lidí je mnohem přístupnější archivovat informace na webu nebo na CD než v zaprášených policích, které zabírají mnoho místa.

Pěkný den! Petr.

       Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis, nevyleje
se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí oznámit a
pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el. podpis -
ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám pomohlo určitě i
možnost vyplnění formulářů beznutnosti vpisovat svou rukou do něj a jen vše
podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
       Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací pro ostatní -
třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu do našich řad ve
smyslu publikování svých zkušeností apod.

              Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
To: vcelarska konfera
Subject: casopis na internetu


Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
je jejich zverejneni na celosvetove siti.

Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.

Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.

Pepa


>Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
>časopisů Včelařství v PDF


>formátu včetně aktuálních výtisků, by se
>nemuselo rozhodovat až takto
>složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
redakci či ve

>vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
>uložit ho v PDF formátu a dát

>na internet je záležitostí několika minut.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Co tam bylo schváleno? Nebo neschváleno !?
----- Original Message -----
From: "Duąan" <stranak.d/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2003 10:57 PM
Subject: Valná hromada


> Bylo schváleno "navržené" na valné hromadě Včely Předboj?

Bylo schváleno "navržené" na valné hromadě Včely Předboj?

adresa je v tiráľi časopisu. O této věci vąak já komunikovat nebudu, to bych
tomu vytřel zrak-já v ovládání PC tak tak stíhám běľné uľivatelské věci.
Není vąak třeba ľádných obav-mně se přístup a jednání ąéfredaktora ( s
jinými členy redakce jsem zatím nekomunikoval ) jeví novinářsky
profesionální a korektní ( myslím, ľe to je i na stránkách tiątěného vydání
znát).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> Pokud máte kontakty na někoho z redakce, zkuste jim to navrhnout. Já
> bohužel nikoho neznám.
>
> Petr.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
je jejich zverejneni na celosvetove siti.

Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.

Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.

Pepa


>Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
>časopisů Včelařství v PDF


>formátu včetně aktuálních výtisků, by se
>nemuselo rozhodovat až takto
>složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
redakci či ve

>vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
>uložit ho v PDF formátu a dát

>na internet je záležitostí několika minut.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv časopisů Včelařství v PDF formátu včetně aktuálních výtisků, by se nemuselo rozhodovat až takto složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se rozhodlo v redakci či ve vedení. Časopis se stejně sází na počítači a uložit ho v PDF formátu a dát na internet je záležitostí několika minut.

Myslím, že časopis na internetu by byl také slušná reklama včelařství.

Z velmi dobré kvality časopisu soudím, že redakce je složena z fajn lidí, tak nevím, proč by elektronickému publikování měli nějak bránit.

Pokud máte kontakty na někoho z redakce, zkuste jim to navrhnout. Já bohužel nikoho neznám.

Petr.

Ale já osobně si myslím, že plakat tady je špatné místo.
Je na rozhodování Vedení zvazu, jestli články na internetu bodou nebo ne?
Podle stanov mám pocit, že se i výbor musí řídit usnesením vrcholného orgánu
a to není výbor svazu.
Takže bychom měli spíš dotlačit naše funkcionáře v obvodních organizacích,
kteří povětšinou ani nevědí,
co je internet, nebo to ani neslyšeli, že něco takového existuje :o)(!), aby
se tato záležitist projednala na členské schůzi.
Snad všichni nejsou zabednění, aby se odhlasovali záližitosti, které mají
delegát na vašších postech prosazovat.
No a jestli je prosazovat nebudou, tak další rok postavit někoho jiného.

Možná je to jen teorie, už jsem tu zkostnatěělost organizace kritizoval, ale
asi je to jediná možnost,
jak rozhodnutí vedení svazu korigovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2003 2:38 PM
Subject: Re: Hledání v časopisech Včelařství


> > Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
> > dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
> > jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
> > Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
> > publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
> > Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
> > nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
> > mnoho z nás ocenilo.
>
> Chtít po svazu Včelařství v PDF je jako chtít od Telecomu Internet za
paušál
> :)
>
> Honza

> Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
> dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
> jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
> Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
> publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
> Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
> nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
> mnoho z nás ocenilo.

Chtít po svazu Včelařství v PDF je jako chtít od Telecomu Internet za paušál
:)

Honza

Naprosto souhlasím - i stránky ČSV by to mohlo obohatit!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Wednesday, July 09, 2003 12:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Hledání v časopisech Včelařství


Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
mnoho z nás ocenilo.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text). Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by mnoho z nás ocenilo.

MP> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002
Díky, dobrá a užitečná práce pro všechny. Až někdy půjdu kolem knihovny,
zkusím ten rok 95 (pokud to někdo neudělá dřív).
Ještě holt ty vnitřky článků, ale o to už jsme tu (ne)vyřešili...
zdravím
ivan

My mame vcelstva blizko Senca a meduje az prekvapivo dobre. Zrejme to zavisi nielen od pocasia ale aj od pody a pod.

Peter

Na Záhorí zacala medovat az teraz po tom ochladení. V minulotyzdnovych
horucavach takmer vobec nemedovala.

Matej

Ahojte

Cele Slovensko je zakvitnute od slnecnice. Meduje v
tomto veternom počasí vobec ?

Ahojte

Cele Slovensko je zakvitnute od slnecnice. Meduje v
tomto veternom počasí vobec ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
http://sbc.yahoo.com

Jsem včelař, který má pět včelstev a svoji produkci si prodám sám a lidé ví naprosto přesně co kupují. Neprodám sice každému, protože reklamní masáž obvyklou v obchodnické praxi nepoužívám. Některým lidem se můj med zdá drahý, moc tuhý atd.... Nemusím se snižovat k různým obchodnickým trikům. Naposled mě dojal jeden výrobce či obchodník, který na sklenici s medem napíše velkými písmeny LESNÍ MED a zezadu písmeny téměř k nepřečtení "lesní med = smíšený med". Odkud med je nebo země původu jsem se nedozvěděl. Bohužel si nepamatuji výrobce. Neznalý zákazník je samozřejmě snadná kořist.
Zájmy včelařů a obchodníků jsou samozřejmě rozdílné. Pokud budu chovat včely poctivě, tak pro mne není problém se vejít do tvrdé normy. Pokud bude zákazník seznámen s pravdivými informacemi o medu, tak si rád připlatí. Pokud bude na medu napsáno čestně (povinně?), že včelstva byla ošetřena antibiotiky, že pochází z Číny a že med je sesbíraný z geneticky manipulovaných rostlin, tak věřím, že se asi moc dobře prodávat nebude. Chápu rozčilení obchodníků, ale musí chápat naše obavy ze zavlečení nemocí.
Já sám mám ještě docela obavy z toho, až se zde skutečně rozjede konkurence mezi včelařskými farmami po vstupu do EU. Aby pod konkurenčním tlakem farmáři nezačali třeba po velkých zimních ztrátách dovážet oddělky, včely a matky bůh ví odkud.

Pavel Benda

> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002
> (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z
> www.pol.pc.cz/obsahy.zip .

> Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500 článcích
> by bez něho byla poněkud obtížná.

> Pol

Už je to i na obvyklé konferenční adrese pro stahování souborů:

http://www.vcely.or.cz/files

Zdraví všechny


J. P. Baudiš

Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002 (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z www.pol.pc.cz/obsahy.zip .

Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500 článcích by bez něho byla poněkud obtížná.

Pol

Snad budou stačit tyhle stránky:

http://psaci.misto.cz/_MAIL_/biologie/isek/zmije.html

S pozdravem

Lněnička

p.s.

Tady je celý text:

Zmije obecná

Třída: plazi - Reptilia:

Plazi jsou obratlovci s proměnlivou tělesnou teplotou, kteří se, na
rozdíl od obojživelníků, stali během vývoje mnohem méně závislí na
vodním prostředí, i když některé druhy jsou druhotně opět do značné míry
přizpůsobeny životu ve vodě. Kostra je pevnější, dokonale zkostnatělá,
lebka je spojena s páteří jediným kloubem, žebra jsou vytvořena, někdy
ale značně tvarově pozměněna (u želv jsou součástí krunýře). Pokožka je
silně zrohovatělá a vytváří šupiny nebo větší rohovité štítky. Dýchacím
orgánem jsou po celý život plíce, u některých vodních želv slouží navíc
k přijímání kyslíku z vody prokrvená sliznice úst a párový měchýř,
ústící do konečníku. Trávicí, vylučovací a pohlavní ústrojí končí
společně kloakou.

Plazi většinou kladou vejce (vejcorodost - oviparie), u některých druhů
je kladení pozdrženo až do doby, kdy mládě opouští skořápku
(vejcoživorodost - ovoviviparie). U několika málo cizokrajných druhů
dochází k primitivní placentaci, k vyživování zárodku mateřským
organismem a ke skutečné živorodosti (viviparie). Zárodek ve vejci
vytváří, na rozdíl od obojživelníků, ryb a kruhoústých, zárodečné obaly
(amnion, seróza) a v další přídatný obal se vyvíjí alantois. Vývoj je
přímý bez proměny, vylíhlé mládě se ve všech podstatných znacích shoduje
s dospělými.

Plazi obývají nejrůznější prostředí, žijí na souši, v mořích i ve sladké
vodě. Největší množství druhů žije v teplých krajích, za severní polární
kruh zasahují v Evropě jen 3 druhy. Počet současných druhů je odhadován
asi na 4000 až 5000. Třída plazů se dělí na 4 podtřídy (podle jiných
systematiků na 4 řády): hatérie - Rhynchocephalia, želvy - Testudinata,
krokodýlové - Loricata a šupinatí - Squamata. Z nich pouze želvy a
šupinatí se vyskytují také v naší fauně.

Řád: šupinatí - Squamata:

Řád šupinatých zahrnuje plazy většinou dosti protáhlého těla, s kůží
pokrytou rohovitými šupinami. Končetiny jsou buď vytvořeny, nebo
scházejí. Tlama je ozubená, zuby jsou narostlé na povrchu čelistí, popř.
i na kostech patrových a křídlatých (maxillare, dentale, palatinum,
pterygoideum), nejsou vklíněny v zubním lůžku. Samci mají párový
vychlípitelný penis. Naše druhy jsou vejcorodé nebo vejcoživorodé.

Podřád: hadi - Ophidia (=Serpentes):

Končetiny i ramenní pletenec vždy scházejí, u některých cizokrajných
druhů jsou zachovány rudimenty zadních končetin a pánve. Oční víčka
přerostlá přes oko, průhledná. Tělo kryto na hřbetě a na bocích šupinami
vejčitého nebo kosočtverečného tvaru, hladkými, nebo s úzkým podélným
kýlem, na bocích poněkud širšími než na hřbetě. Břicho je pokryto
jedinou řadou příčných obdélníkových štítků (ventralia), spodní strana
ocasu u našich druhů vždy dvěma řadami štítků (subcaudalia). Ušní
bubínek chybí. Je známo asi 1500 druhů hadů, rozdělených do 11 čeledí. U
nás bylo bezpečně zjištěno 5 druhů, patřících dvěma čeledím.

Čeleď: zmijovití - Viperidae:

Zmijovití jsou vesměs jedovatí hadi s 1 párem dutých, trubičkovitých
jedových zubů (někdy i s dalšími, náhradními, postupně dorůstajícími
zuby) v horní čelisti a s menšími nejedovatými zuby na dolní čelisti, na
kostech patrových a křídlatých. Jedové zuby jsou v zavřené tlamě
sklopeny špičkou dozadu (obr. 4a), při otevření tlamy se kolmo vztyčí
(obr. 4b). Hlava dosti široká, zřetelně zúžením oddělená od trupu, je
svrchu kryta převážně menšími štítky a šupinami (obr. 3). Jejich
velikost a počet jsou velmi proměnlivé. Tělo je poměrně tlusté, na konci
se náhle zužuje v krátký, tenký ocas. Zornice oválná až štěrbinovitá,
svislá. V Evropě pouze 1 rod.

Rod: zmije - Vipera Laurenti, 1768:

Hlava protáhle vejčitá, v přední části poměrně široká, shora zploštělá.
Štítky horního rtu odděleny od oka řadou drobných štítků, stejně tak
nadoční štítek od štítku čelního. Oko je posazeno poměrně vysoko,
nadoční štítek tvoří vodorovnou hranu v podobě "obočí". Šupiny na
svrchní straně těla úzce oválné, výrazně kýlnaté, na bocích poněkud
širší, hladké. Anální štítek nepárový. Vejcoživorodé. Ze 4 druhů
žijících na evropské pevnině byl u nás spolehlivě zjištěn jediný.

Zmije obecná - Vipera berus (Linnaeus, 1758):

Popis: Tělo poměrně zavalité, ocas krátký a tenký, zaujímá 8 až 14 %
celkové délky (obr. 1). Hlava dosahuje 4,5 až 5,5 % délky těla. Na horní
konec nepárového rostrálního štítku na špičce čenichu navazuje dvojice
vedle sebe stojících malých štítků (apicalia). Nozdra vyúsťuje uprostřed
1 štítku. Po stranách tlamy 8 až 9 labialií (retní štítky lemující horní
ret na jedné straně hlavy, nepočítaje rostrální štítek na špičce tlamy),
21 šupin v šikmé řadě (vzácně 19 nebo 23) (šupiny v šikmé řadě kolem
trupu, mimo široké štítky břišní (největší počet najdeme nikoli na
nejtlustším místě, ale asi v 1/3 délky trupu)), 132 až 158 ventralií
(břišní štítky, od prvního, zřetelně napříč protaženého, až ke štítku
řitnímu - análnímu (tento nepočítaje)), 24 až 26 subcaudalií (dvojice
podocasních štítků na spodní straně ocasu, od kloakálního otvoru po
konec ocasu, obr. 6). Tvar hřbetní šupiny - obr. 5.

Zbarvení: Velmi proměnlivé. U normální formy bývá samec svrchu šedý s
černou kresbou (obr. 2). Štítky na horním rtu jsou bílé, břicho
černošedé, někdy se světlejšími skvrnkami, spodní strana ocasu je žlutá.
Oko je červené, se svislou zornicí. Samice je zbarvena někdy šedě jako
samec, jiné exempláře jsou hnědošedé s tmavohnědou nebo černošedou
kresbou. Zbarvení mláďat bývá červenohnědé. Někdy se vyskytnou barevné
odchylky s nezřetelným hřbetním pruhem: forma zbarvená sytě černě, s
bílými štítky na horním rtu a se žlutou spodní stranou ocasu - Vipera
berus morpha prester (Linnaeus, 1758) a vzácnější rezavá až červenohnědá
forma - Vipera berus morpha chersea (Linnaeus, 1758). Tyto barevné
odchylky se kromě množství kožního pigmentu ničím neliší od normálních
zmijí.

Velikost: Celková délka samic až 90 cm, u samců až 70 cm, obvykle však
obě pohlaví dorůstají menších rozměrů.

Pohlavní rozdíly: Kromě zbarvení se samci odlišují menší velikostí a
poměrně delším ocasem. U samců představuje délka ocasu asi 10 až 14 %
celkové délky, u samic 8 až 12 %.

Rozšíření: Žije téměř po celé Evropě kromě Irska, jižní části
poloostrova Pyrenejského, Apeninského a Balkánu, severní části
Skandinávie (asi od 69° s. š.) a oblastí kolem Černého a Kaspického
moře. V Asii se vyskytuje zhruba mezi 50 až 60° s. š. až po Dálný Východ
a na Sachalinu.

V ČR: Zmije obecná severní - Vipera berus berus (Linnaeus, 1758) je
rozšířena po většině území státu mimo nejhustěji obydlené a intenzívně
obdělávané oblasti. Nevyskytuje se obvykle v nížinách. Ve vyšších
polohách je hojnější.

Biologie: Obývá lesy, paseky, rašeliniště, horské louky. Její potravu
tvoří hlavně myši, žáby, ještěrky, zejména ještěrka živorodá, v mládí i
větší hmyz. Zmije je aktivní především v noci, za slunečného dne se
vyhřívá. Klade vejce s blanitým obalem nebo rodí přímo živá mláďata
(ovoviviparie). Je jediným naším jedovatým plazem. Uštknutí mívá
nejvážnější následky u dětí a osob s oslabeným zdravím nebo tehdy,
zasáhlo-li hlavu nebo povrchovou cévu. (První pomoc: končetinu nad ránou
stáhnout obvazem, rychle dopravit k lékaři pro injekci séra. Ránu
nevysávat ani nerozřezávat, nepodávat alkohol.) Nebezpečnost zmije bývá
zveličována, had uštkne jen tehdy, cítí-li se sám ohrožen nebo byl-li
přišlápnut. Pokud může, člověku se vyhýbá a skrývá se, přitom někdy
vniká i do vody. Zprávy o zmiji pronásledující člověka jsou naprosto
nepodložené. I zmije zasluhuje ochrany jako činitel biologické rovnováhy
v přírodě, jako významný hubitel myšovitých hlodavců.

Další 2 druhy zmijí zasahují z jihovýchodní Evropy do středního Podunají
a do blízkosti našich hranic, spolehlivé doklady o výskytu na našem
území však chybí. Jsou to: zmije menší neboli rákošská - Vipera ursini
(Bonaparte, 1835) dorůstající nejvýše 60 cm a vyznačující se jediným
nepárovým štítkem (apicale) svrchu nad štítkem rostrálním na špičce
tlamy, a dále zmije růžkatá, dříve známá jako písečná - Vipera amodytes
(Linnaeus, 1758) až 90 cm dlouhá, se špičatým vztyčeným růžkem na špičce
čenichu. Oba druhy mají rovněž na hřbetě klikatý tmavý pruh a mohou být
zaměněny se zmijí obecnou.

Obrazová příloha:

obr. 1 - Tvar těla zmije. Porovnání poměru délky těla a ocasu (šipka
označuje polohu kloakálního otvoru)

obr. 2 - Zmije obecná (Vipera berus)

obr. 3 - Označení štítků na hlavě zmije: a rostrale, b apicalia, c
nasale, d canthalia, e praefrontalia, f frontale, g circumorbitalia, h
superorbitale (supraoculare), j parietalia; lg. c. měření délky hlavy u
hadů

obr. 4a,b - Schéma lebky zmije v klidu a při otevření tlamy: ag kost
úhlová (angulare), d kost zubní (dentale), jz jedový zub, mx
hornočelistní kost (maxillare), p kost temenní (parietale), pt kost
křídlovitá (pterygoideum), sq kost šupinová (squamosum), tr kost příčná
(transversum), q kost čtvercová (quadratum)

obr. 5 - Tvar hřbetní šupiny zmije obecné

obr. 6 - Uspořádání štítků v okolí kloakálního otvoru u zmije


> -----Original Message-----
> From: Ducháč [mailto:DuchacVaclav/=/seznam.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 9:29 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Hadi
>
>
> Letos je zvýšený výskyt hadů v naší oblasti Orlických hor v
> okolí včelnic. Prosím o pomoc odborníků,jaké jsou typické
> znaky pro zmiji, musí mít klikatou čáru na hřbetě a její
> zbarvení. Předem děkuji. Ducháč.
>

Letos je zvýšený výskyt hadů v naší oblasti Orlických hor v okolí včelnic. Prosím o pomoc odborníků,jaké jsou typické znaky pro zmiji, musí mít klikatou čáru na hřbetě a její zbarvení. Předem děkuji. Ducháč.

Mna by zaujimalo kto sa povazuje za velkovcelara. Som
to i ja s 25 vcelstvami alebo to zavisi od celkovej
produkcie medu (napr. nad 2000 kg).
Okrem toho si myslim, ze aj keby sa spojili vsetci
vcelari z Ceskoslovenska a spolu diktovali cenu tak zo
svetoveho hladiska by boli oproti statom ako Cina len
kvapkou v mori.
Skor sa stotoznujem s nazorom, ze treba presadzovat
vyssiu kvalitu medu - nie zahrievat ho na 100 °C a
popridavat do neho x prisad aby nikdy nestuhol. Okrem
toho zacat osvetu, ze ked clovek kupuje med z mimo
Európy kupuje macku vo vreci (napr. z USA, kde pchaju
neustale do vciel rozne lieciva a ich vcely nosia med
z geneticky upravenych rastlin).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
http://sbc.yahoo.com

> -----Original Message-----
> From: jkala [mailto:pepa.kala/=/volny.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 1:02 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re:
>
>
> Zcela se ztotožňuji.
> Jsem pro přísnější normy( zásluhou Svazu a následně -doufám -
> zákonnými úpravami), které znemožní oblbování ( nejen)
> spotřebitele medu. Co třeba povinnost uvést velkým oranžovým
> písmem ( 8mm ) na etiketě ( např. dovezeno z Číny - proč ne -
> když to bude redy ).

Oranžovými písmeny to tam sice není ale stojí to tam. Také jeden ze
členů združení o kterém se bavíme dodává med, kde stojí - pozor není to
přesná citace - Med od našich včelařů a země původu je uváděna Čínská
lidová republika. To jsem netušil, že jsme okupovali Peking.

Proto by měl být propagován český med.

> Dokonce bych byl i pro povinnost uvádět
> způsob chovu ( něco jako je u ledniček se uvádí třída
> spotřeby - A, B, C.. a zda je plněna ozón ohrožujícími
> médii...) proč neuvádět u potraviny, která se blíží léku (
> nachlazení....) zda včelstva byla léčena přípravky, které
> mohou ( i zprostředkovaně ) poškozovat lidské zdraví? Jiný
> příklad-žádný elektrický spotřebič ( vrtačka, vařič, fén) by
> u nás neměl přijít do prodeje bez příslušného schválení
> OBJEKTIVNÍ zkušebnou. Proč ne med a jiné včelí produkty (
> včetně matek určených pro další rozchov) ?

To by bylo nezajistitelné. Představte si, že by museli všichni včelaři
dělat pro prodej medu rozbor z každé konve. To je nereálné.

S pozdravem

Lněnička

Zcela se ztotožňuji.
Jsem pro přísnější normy( zásluhou Svazu a následně -doufám - zákonnými
úpravami), které znemožní oblbování ( nejen) spotřebitele medu. Co třeba
povinnost uvést velkým oranžovým písmem ( 8mm ) na etiketě ( např. dovezeno
z Číny - proč ne - když to bude redy ). Dokonce bych byl i pro povinnost
uvádět způsob chovu ( něco jako je u ledniček se uvádí třída spotřeby - A,
B, C.. a zda je plněna ozón ohrožujícími médii...) proč neuvádět u
potraviny, která se blíží léku ( nachlazení....) zda včelstva byla léčena
přípravky, které mohou ( i zprostředkovaně ) poškozovat lidské zdraví?
Jiný příklad-žádný elektrický spotřebič ( vrtačka, vařič, fén) by u nás
neměl přijít do prodeje bez příslušného schválení OBJEKTIVNÍ zkušebnou.
Proč ne med a jiné včelí produkty ( včetně matek určených pro další rozchov)
?
Zatím je to tak, že jedinou starostí výkupce medu je: cena, vodivost a obsah
vody v medu. To postačuje, aby TO bylo vykoupeno, zpracováno a
distribuováno.
Já se ( při aplikaci současně platných veterinárních opatření ) nemusím za
med svých včel stydět - hrdě ho prodávám stále se rozšiřujícímu okruhu svých
známých za ( zatím stále se zvyšující ) cenu, kterou určuje trh ( respektive
cena v supermarketu - tedy - ejhle - distributoři medu). Při výkupu medu
jsem měl ( za dvacet let ) paradoxně pouze jediný problém: pastovaný med
výkupce odmítl z obavy, aby se "nenakazil" ostatní med v sudu! ( Budiž tvá
prozíravost požehnána mínusovou prémií od tvého šéfa).
No- konec srandy:
Jak jsem již mnohokrát uvedl - produkcí, ani distribucí medu bych se živit
nechtěl. Je to tvrdá řehole a nedivím se, že hledají způsob, jak ovlivnit
prospěch svého počínání. Já se budu prát ( verbálně ) za to, aby se hrálo
podle pravidel férových pro obě strany ( vždy jsou dvě a třetí to rozhodne).
Kdo ta pravidfla stanoví a na základě jakého vlivu?.......
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Já nevím... Nekompetentní a nesmyslné činy mohou být nekompetentní a
nesmyslné z Vašeho pohledu. Pokud by byl použit jiný úhel pohledu,
již se takto nutně jevit nemusí...
Je pěkné, že vaše sdružení bude hájit zájmy větších včelařů, farem a
jiných, ale kdo jiný by měl chránit zájmy malovčelařů když ne Svaz?
Pro Vás zcela jistě nebude problém si najmout právníky či lobbovat na
příslušných místech, ale my na tuhle práci máme organizaci.
Nepsal jste přesně o jaká rozhodnutí se jedná. O dovoz medu? Je
jasné, že obchodníkům jde o zisk, to je pochopitelné. Ale pokud by se
dovezený med měl stát zdrojem nemocí, jako např. moru, pak je zcela
logické že je nutné přijmout nějaká protiopatření. Ke kvalitě se
nebudu vyjadřovat, tu nechť posoudí konzument sám.
Dovoz matek? Inu, dovezme si matky... Dovezme si Buckfesta, Cyperku,
já nevím co ještě... Buďme tolerantní k těmto věcem... Ale pak
nechtějme mít mírné včely, nechtějme mít včely zdravé... Apropos...
Jak že se zde objevil varroa???

Můžete reagovat podrážděně, nebo klidně... Já se snažím o to druhé...

Hezký den všem

Josef
Šamalík

______________________________________________________________________
Reklama:
Jsi připraven na nejvyhodnejši surfování přes
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55048%26url=http://www.razdva.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 5.7.2003

> Ale myslím že obchodnická a zpracovatelská loby funguje i bez
> svazu. Kdo radil státu, když vytvářel obecnou normu kvality
> medu, která dovoluje dovézt jakýkoli produkt na hranici
> kvašení?

Med,který odpovídá normě tj. 20 % obsahu vody by kvasit neměl.

>A kdo dovezl med s morem byly též obchodníci a
> zpracovatelé. Takže to vypadá, že zájmy této skupiny v
> některých případech včelařům a prvovýrobcům přímo škodí.
>

Pokoušejí se jej dovážet stále. Proto ten odpor proti SVS a nařízení
ředitele SVS 1/2003.


> I dnes jsou podle mě normy měkké v označování původu medu.
> Z hlediska bioflavonoidů a látek, které jsou potřebné pro
> imunitu v prostředí ve kterém konzument žije. Tudíž podle
> mého názoru nemusí mít pro konzumenta dovezené medy
> plnohodnotý vliv medy z Argentiny či Číny. Ale v ceně se tato
> vlastnost moc neprojevuje. Nebo se mýlím?

Plný souhlas.


>
>
> Aj zaujmy vetsich vcelarov a fariem byvaju v protiklade k
> zaujmom obchodnikov a spracovatelov medu ...

Také mám, s našimi 150 včelstvy velmi podobný názor.

>
> Z obsahu stranky mam pocit, ze producenti / rozumej vcelary /
> zaujimaju zdruzenie, len ako dodavatel suroviny. Ciele
> zdruzenia su postavene pre obchodnikov a spracovatelov. / viz
> vynatok z ich stranky /
>
> Vcelarov zastupuje zvaz. Mozno by vacsi vcelary potrebovali
> vlastnu organizaciu, ktora by sa zaoberala ich specifickymi
> poziadavkami / ci uz vramci zvazu, alebo v spolupraci s nim
> /,ale pochybujem ze im to zabezpeci toto zdruzenie.
>
Necítím takovou potřebu. Sdružení spíš potřebují zpracovatelé a výkupci.
Většina velkých včelařů - 200 a více o kterých vím nemá proti ČSV
většinou nic, spíš naopak působí jako funkcionáří místního, případně
okresního nebo celorepublikového dosahu, protože při jakémkoliv průšvihu
ztratí výrazně víc než včelař s 10 včelstvy.
>

S pozdravem

Lněnička

> Matej
>
>

Zájmy prvovýrobců jsou povětšinou odlišné od zájmů zpracovatelů
a zájmy výrobců jsou odlišné od obchodníků.
Na cukr stát dává kvóty, ale med by nákupdi najraději nakupovali zadarmo
a stát to v tomhle případě nezajímá.

Ale myslím že obchodnická a zpracovatelská loby funguje i bez svazu.
Kdo radil státu, když vytvářel obecnou normu kvality medu, která dovoluje
dovézt jakýkoli produkt na hranici kvašení?
A kdo dovezl med s morem byly též obchodníci a zpracovatelé.
Takže to vypadá, že zájmy této skupiny v některých případech včelařům a
prvovýrobcům přímo škodí.

I dnes jsou podle mě normy měkké v označování původu medu.
Z hlediska bioflavonoidů a látek, které jsou potřebné pro imunitu v
prostředí ve kterém
konzument žije. Tudíž podle mého názoru nemusí mít pro konzumenta dovezené
medy
plnohodnotý vliv medy z Argentiny či Číny.
Ale v ceně se tato vlastnost moc neprojevuje. Nebo se mýlím?

Arnošt

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2003 11:50 AM
Subject: Antwort: Re:



Aj zaujmy vetsich vcelarov a fariem byvaju v protiklade k zaujmom
obchodnikov a spracovatelov medu ...

Z obsahu stranky mam pocit, ze producenti / rozumej vcelary / zaujimaju
zdruzenie, len ako dodavatel suroviny. Ciele zdruzenia su postavene pre
obchodnikov a spracovatelov. / viz vynatok z ich stranky /

Vcelarov zastupuje zvaz. Mozno by vacsi vcelary potrebovali vlastnu
organizaciu, ktora by sa zaoberala ich specifickymi poziadavkami / ci uz
vramci zvazu, alebo v spolupraci s nim /,ale pochybujem ze im to zabezpeci
toto zdruzenie.


Matej

Aj zaujmy vetsich vcelarov a fariem byvaju v protiklade k zaujmom
obchodnikov a spracovatelov medu ...

Z obsahu stranky mam pocit, ze producenti / rozumej vcelary / zaujimaju
zdruzenie, len ako dodavatel suroviny. Ciele zdruzenia su postavene pre
obchodnikov a spracovatelov. / viz vynatok z ich stranky /

Vcelarov zastupuje zvaz. Mozno by vacsi vcelary potrebovali vlastnu
organizaciu, ktora by sa zaoberala ich specifickymi poziadavkami / ci uz
vramci zvazu, alebo v spolupraci s nim /,ale pochybujem ze im to zabezpeci
toto zdruzenie.


Matej





Pan Halada byl pověřen jednáním na SVS pro získaní veškerých
informaci o
nově připravované vyhlášce o provozování výkupu medu a stanoveni
norem a
evidenci na výkupny medu a také pro zpracovny medu.

Cílem SVOZM je aby veškeré zpracovny medu odpovídali normám EU v co
možná
nejkratší době stejně jako to platí pro mlékarenské a masné
zpracovatelské
provozy








> a
> bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
> proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
> Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
> Dekuji
> jan loffelmann
>

Tak s timhle nazorem plne souhlasim. Zda se, ze se tu vytvoril monopol, ktery jak sam priznava pokryva 80% trhu s medem. Vite ja znam p. Spacka osobne a nedovedu si predstavit, ze by hajil jiné zajmy nez sve vlastní. Co na to antimonopolni urad? No nic, vse dobre, ale zde se nejedna o pomoc vcelarum, ale o evidentni boj o stazeni trhu, diktovani cen a podminek kvality aj. Osobne z toho nemam dobry pocit.

František Rousek
Hradec Kralove

> a
> bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
> proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
> Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
> Dekuji
> jan loffelmann
>

Já nevím... Nekompetentní a nesmyslné činy mohou být nekompetentní a
nesmyslné z Vašeho pohledu. Pokud by byl použit jiný úhel pohledu,
již se takto nutně jevit nemusí...
Je pěkné, že vaše sdružení bude hájit zájmy větších včelařů, farem a
jiných, ale kdo jiný by měl chránit zájmy malovčelařů když ne Svaz?
Pro Vás zcela jistě nebude problém si najmout právníky či lobbovat na
příslušných místech, ale my na tuhle práci máme organizaci.
Nepsal jste přesně o jaká rozhodnutí se jedná. O dovoz medu? Je
jasné, že obchodníkům jde o zisk, to je pochopitelné. Ale pokud by se
dovezený med měl stát zdrojem nemocí, jako např. moru, pak je zcela
logické že je nutné přijmout nějaká protiopatření. Ke kvalitě se
nebudu vyjadřovat, tu nechť posoudí konzument sám.
Dovoz matek? Inu, dovezme si matky... Dovezme si Buckfesta, Cyperku,
já nevím co ještě... Buďme tolerantní k těmto věcem... Ale pak
nechtějme mít mírné včely, nechtějme mít včely zdravé... Apropos...
Jak že se zde objevil varroa???

Můžete reagovat podrážděně, nebo klidně... Já se snažím o to druhé...

Hezký den všem

Josef
Šamalík

______________________________________________________________________
Reklama:
Jsi připraven na nejvyhodnejši surfování přes http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55048%26url=http://www.razdva.cz

Ma pel velky vpliv aj na zdravotny stav vciel nieje len potrava pre plod.
Jeden stary vcelar mi radil aby som vcielky umistnil blisko luka a lesa, nie v polnohospodarsky rozvinutej oblasti.
Vraj sa tak vyhnem nemociam vciel, okrem kliestika.
Ake mate skusenosti, moze to byt pravda.

Stefan

> a
> bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
> proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
> Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
> Dekuji
> jan loffelmann
>

Já nevím... Nekompetentní a nesmyslné činy mohou být nekompetentní a
nesmyslné z Vašeho pohledu. Pokud by byl použit jiný úhel pohledu,
již se takto nutně jevit nemusí...
Je pěkné, že vaše sdružení bude hájit zájmy větších včelařů, farem a
jiných, ale kdo jiný by měl chránit zájmy malovčelařů když ne Svaz?
Pro Vás zcela jistě nebude problém si najmout právníky či lobbovat na
příslušných místech, ale my na tuhle práci máme organizaci.
Nepsal jste přesně o jaká rozhodnutí se jedná. O dovoz medu? Je
jasné, že obchodníkům jde o zisk, to je pochopitelné. Ale pokud by se
dovezený med měl stát zdrojem nemocí, jako např. moru, pak je zcela
logické že je nutné přijmout nějaká protiopatření. Ke kvalitě se
nebudu vyjadřovat, tu nechť posoudí konzument sám.
Dovoz matek? Inu, dovezme si matky... Dovezme si Buckfesta, Cyperku,
já nevím co ještě... Buďme tolerantní k těmto věcem... Ale pak
nechtějme mít mírné včely, nechtějme mít včely zdravé... Apropos...
Jak že se zde objevil varroa???

Můžete reagovat podrážděně, nebo klidně... Já se snažím o to druhé...

Hezký den všem

Josef
Šamalík

______________________________________________________________________
Reklama:
Jsi připraven na nejvyhodnejši surfování přes http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55048%26url=http://www.razdva.cz

Dají se velice dobře vyčistit tak, že je dáte na laťce do myčky na
nádobí. Jsou pak jako nové. Jenom je potřeba, stejně jako u nových misek
je nechat včelami "přijmout", tj. nechat prázdné tak dva až tři dny ve
včelstrvu, kde si je dočistí a mírně potáhnou okraje misek voskem.

S pozdravem

Lněnička
>
> A otázka pro chovatele... Používáte vždy nové matečníkové
> misky z umělé hmoty, nebo je čistíte?
>
> Ať to bzučí.
>
> jose
>

Před líhnutím do průlezných klícek, po vylíhnutí přesadit do
neprůlezných.

V průlezných se někdy včely pokoušejí matku dostat ven a to i za cenu
úpravy jejích rozměrů, neboli jí pořádně oškubou, včetně křídel a nohou.

Pokud jsou ve včelstvu matečníky a vylíhlé matky v průlezných klíckách,
tak se včely někdy "vykašlou" na matky, starají se o matečníky a matky
uhynou hlady.

Takže po vylíhnutí do neprůlezných klícek, přidat pět šest včel jako
doprovod a trochu medocukrového těsta jako krmení. Pak co nejdříve
zpracovat.

Při přidávání neoplozených matek se s časem výrazně zhoršuje jejich
akceptovatelnost včelami. Čerstvě vylíhlé, ještě "mokré matky" si
prakticky nevšímají, den stará puštěná na plást je v polovině případů
"dcerou smrti".

Ideální je zpracovat matečníky těsně před líhnutím. V oddělku nebo
plemenáči vylíhlou matku považují včely za svou a chovají se k ní
nejlépe.

Holt chov matek je mimo jiné také o plánování, včetně larvování.
Například neoplozené matky, které chci zpracovat v neděli musím
přelarvovat v úterý předcházícího týdne atd.

S pozdravem

Lněnička

> Rád bych se zeptal na jinou věc, a to jak děláte školkování
> matečníků? Do průlezných klícek, nebo do těch s pletivem?
>
> Stává se vám, že včely v průlezných klíckách matky povraždí?
>
> Kolik dní může v klícce matka vydržet?
>
> díky
> Jirka
>

Vazeni pratele
cca 3 mesice zadame CSV o informovani vcelarske verejnosti prostrednictvim
naseho casopisu Vcelarstvi o vzniku noveho subjektu na vcelarskem poli.
Bohuzel Svaz a redakce casopisu doposud odmitaji s novym subjektem
komunikovat, dovoluji si prostrednictvim nasi vcelarske konference Vas o
tomto sdruzeni informovat.
Sdruzeni vyrobcu, obchodniku a zpracovatelu medu vzniklo cca pred 3 mesici a
bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
Dekuji
jan loffelmann

Jaký je finanční rozdíl mezi Jenterem a
Nicotem?

______________________________________________________________________
Reklama:
Máte velké plány? Vyhrajte až 500 000 Kč pro Vaši firmu.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55971%26url=http://www.oskar.cz/pruzkum

Buďte pozdraveni.

Tuším, že dnes v 15:00 na ČT 1 opakují dokument z cyklu Náš domov
týkající se včeliček. Má přítelkyně jej vřele doporučuje. Prý se jí moc
líbil. Takže hezké pokoukání.


S pozdravem

<http://jakus.euweb.cz/> Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [
<http://jakus.euweb.cz/> jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [
<http://zocsv-doksy.euweb.cz/> zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Rád bych se zeptal na jinou věc, a to jak děláte školkování
matečníků? Do průlezných klícek, nebo do těch s pletivem?

Stává se vám, že včely v průlezných klíckách matky povraždí?

Kolik dní může v klícce matka vydržet?

díky
Jirka

1) Nicot - oprava už je provedena
2) Přepošlu dotaz - osobně neprodukuji mateří
kašičku, stačí mě zakladení
misek s následným odchovem matek.
3) Mimo mne vím ještě zhruba o 6 kamarádech,
kteří si to pořídili a jsou spokojení s výsledky. Jak
jsem již uvedl, pracuje se na překladu. Přece jen
francouzsky umím jen na určitý způsob ... :-))
4) To je pohled z jedné strany. Je nad slunce
jasné, že nikdy nikdo nebude se vším spokojen.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Veselý Emanuel Ing. <eman.vesely/=/cesa.cz>
Datum: čtvrtek, 3. července 2003 v 2:56 odp.
Předmět: RE: System Nicot

>
> :>tento systém .... Co jiného dodat.
> ?
> 1. je to Nicot nebo Nikot
> 2. zdali se s tím třeba dá produkovat mateří
> kašička.3. Jestli to někdo už tady v praxi
> vyzkoušel a jestli to opravdu funguje. Cena
> je sice relativně zajímavá, ale příliš
> vysoká na nefunkční krám. Na základě té
> české informace to koupí leda dobrodruh, co
> neví jak se zbavit peněz.
> 4. Jestli se na tom webu zlepší organizace
> odkazů. Služby nejsou přeci zboží a nebo
> například z nabídky produktů se přes obrázek
> Z tajemství včel a rostlin dostanu zase do
> sortimentu zboží. Prostě bludiště. Možná je
> to schválně, aby se člověk trochu po těch
> odkazech proběhnul. To zatím stačí.
>

Již je asi pozdě.
>Nezlobte se. Jdu k doktorovi.

Dne 1 Jul 03, v 20:13, Josef Šamalík napsal(a):

> Snes jsem sledoval matku po označení - značku jsem přilepil barvou. Nejdřív
> se vztekala sama a snažila se značku shodit nohama. Po navrácení do včelstva
> zůstala na horních loučce, takže jsem ji mohl pozorovat dál. Hned k ní
> přiběhly 3 včely. 1 ji krmila a další dvě se jí snažily značku sundat. Bylo
> to hodně zajímavé...
>

ono je hodně dráždí aceton a podobná rozpouštědla těch barev, já jí
nechám chvilku pod poklopkou běhat, aby uschnula. Pak už jim to
nevadí. Značkuju ale dál od včel, jinak mi zuřivě nalétávaly do barvy
a topily se v ní. Pokud je ale v nádobce s úzkým hrdlem, mohl by
tenhle problém odpadnout.

> A otázka pro chovatele... Používáte vždy nové matečníkové misky z umělé
> hmoty, nebo je čistíte?
>

čistíme je, někdy horkou vodou, někdy jen vytřením něčím co je po
ruce. Na kvalitu přijímání to nemá moc vliv.

Jirka


> Ať to bzučí.
>
> jose

Dne 2 Jul 03, v 11:54, Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> V souvislosti s tím mám dotaz, na ty, kdož používjí oplodňáčky.
> Co potom s osazenstvem a plodem, zda máte technologii jak to celé
> zužitkovat.
> Narazil jsem na potíž, jak vychytit matku, aby nevzlétla. Nedělám chov tak
> často,
> abych v tom měl nějakou extra praxi a stalo se mi, že se mi matka ocitla na
> koleně
> při opatrném prohlížení otevřeného oplodňáčku. Ulehčila mi tím sice práci,
> ale příště bych tak chytrou matku nemusel vypěstovat :o)!
> Nerad bych ji nějak pomačkal při vychytávání a výchytkou se mezi otevřené
> plástečky nedostanu.
> Většinou se schová právě v tom prostoru vepředu, kde se plástečky stýkají.
>

já do nich malinko pokouřím, nastane velký přesun a matka většinou
vyleze na nějaké vhodnější místo. Pak si ji sklepnu na prázdný plást
(nejlépe se to dělá stéblem trávy) a přiklopím poklopkou. Následně
ovšem nastává nejkritičtější fáze, že poklopku sundám a matku chytím
prsty a značkuju.
Posledně jak byly ty extrémně horké dny mi ovšem ze tří značených
matek všechny tři uletěly, jedna dokonce třikrát (ani napotřetí se ji
nepodařilo označit, pak už jsem to vzdal).
Není třeba se podle mne bát nějakého zbloudění mladé matky, po všech
neúspěšných pokusech byly do deseti minut matky opět tam, kde být
měly.
Matka v oplodňáčku myslím nemá dostatek místa na kladení aby se
"vyřádila" natolik, že se zklidní a nebude létat, takže značení matek
z oplodňáčku většinou není nic snadného.


> Uvažoval jsem, že by nebylo špatné vymyslet nějakou metodu,
> jak přidat celý oplodňáček např. ve "vězení" z pletiva (3mm) i s matkou.
>
> (POZN.:Od oplodňáčků jsem upustil, ale vylíhlo se mi víc matek,
> než bych měl včel pro plnění plemenáčů s plnou rámkovou mírou.
> Tak jsem je zase musel vytáhnout, abych měl matky do rezervy.)
>
> Teď už včely jsou, ale rád bych zmenšil pracnost s přesunem matek do
> smetence potažmo zužitkovat to co napáchaly v oplodňáčku.

mám stejný problém, ale asi se to zužitkovat nedá, ostatně je toho
malinko.
Jirka


> Na standardním plástu už bych matku snadno chytil a označil.
>
> Díky.
>
> Arnošt

No já bych se do toho tak nehrnul, trošku vyšší dávka a zabere to
hlavně na včely.
Pyrethroidy jsou obecně jedovaté pro všechen hmyz, jelikož nemá
enzymy na jejich likvidaci, zatímco teplokrevní živočichové je mají.
Tím je dáno to, že si klidně můžeš doma zapnout odpařovač pyrethroidů
proti komárům a nic ti to neudělá. Ale včely na tom tak dobře nebudou
a taky tě tam po zásahu nemusí žádné zbýt.
Rozhodně to nejdřív zkus na malém vzorku.

Jirka


Dne 3 Jul 03, v 13:01, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Tak to vyzkoušej a dej zprávu. Metoda slepých uliček je přeci Cimrmanův vynález.
> Ale že je to přírodní, to není známka neškodlivosti.
> Muchomůrka zelená a kurare je taky přírodní a víme co dokážou.
> Proč nepoužiješ Formidol, který je prokazatelně odbourán a nic ekologičtějšího snad není?
> Trochu to ale leptá drátky. Příště budu v úlu používat nerez, jestli nějaké příště bude.
>
>
>
> :>-----Original Message-----
> :>From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
> :>Sent: Thursday, July 03, 2003 12:47 PM
> :>To: Včelařský mailing list
> :>Subject: roztoči
> :>
> :>
> :>Včera jsem sledoval pořad o vších.Zaujala mne zmínka o prvních
> :>insekticidech na bázi pyrethroidů, vyrobených ze sušených květů
> :>kopretiny.Takže máte někdo nějaké bližší informace?Roste mi
> :>to u ůlů,je to
> :>zadarmo a 100% přírodní,nezabralo by to trochu na Varroa?
> :>

Hi,
tiez tu nie som kvoli Leninizmu.
Vse dobre marta
MA
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 03, 2003 2:09 PM
Subject: Re: Historie-období po 2.sjezdu čSV


fskalsky wrote:

>Ucit se, ucit se, ucit se, napsal stalin leninovi..,
>Lenin napsal "Co dělat" a odjel s Krupskou do Finska se učit,.
>asi jsem se z těch komunistů už opravdu zblouznil.
>
>Nezlobte se. Jdu k doktorovi.
>
>
Uz je na case ....

>Vše v dobrém franta
>
>
>

:>tento systém .... Co jiného dodat.
?
1. je to Nicot nebo Nikot
2. zdali se s tím třeba dá produkovat mateří kašička.
3. Jestli to někdo už tady v praxi vyzkoušel a jestli to opravdu funguje. Cena je sice relativně zajímavá, ale příliš vysoká na nefunkční krám. Na základě té české informace to koupí leda dobrodruh, co neví jak se zbavit peněz.
4. Jestli se na tom webu zlepší organizace odkazů. Služby nejsou přeci zboží a nebo například z nabídky produktů se přes obrázek Z tajemství včel a rostlin dostanu zase do sortimentu zboží. Prostě bludiště. Možná je to schválně, aby se člověk trochu po těch odkazech proběhnul. To zatím stačí.

fskalsky wrote:

>Ucit se, ucit se, ucit se, napsal stalin leninovi..,
>Lenin napsal "Co dělat" a odjel s Krupskou do Finska se učit,.
>asi jsem se z těch komunistů už opravdu zblouznil.
>
>Nezlobte se. Jdu k doktorovi.
>
>
Uz je na case ....

>Vše v dobrém franta
>
>
>

Ucit se, ucit se, ucit se, napsal stalin leninovi..,
Lenin napsal "Co dělat" a odjel s Krupskou do Finska se učit,.
asi jsem se z těch komunistů už opravdu zblouznil.

Nezlobte se. Jdu k doktorovi.

Vše v dobrém franta

Tak to vyzkoušej a dej zprávu. Metoda slepých uliček je přeci Cimrmanův vynález.
Ale že je to přírodní, to není známka neškodlivosti.
Muchomůrka zelená a kurare je taky přírodní a víme co dokážou.
Proč nepoužiješ Formidol, který je prokazatelně odbourán a nic ekologičtějšího snad není?
Trochu to ale leptá drátky. Příště budu v úlu používat nerez, jestli nějaké příště bude.



:>-----Original Message-----
:>From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
:>Sent: Thursday, July 03, 2003 12:47 PM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: roztoči
:>
:>
:>Včera jsem sledoval pořad o vších.Zaujala mne zmínka o prvních
:>insekticidech na bázi pyrethroidů, vyrobených ze sušených květů
:>kopretiny.Takže máte někdo nějaké bližší informace?Roste mi
:>to u ůlů,je to
:>zadarmo a 100% přírodní,nezabralo by to trochu na Varroa?
:>

Včera jsem sledoval pořad o vších.Zaujala mne zmínka o prvních insekticidech na bázi pyrethroidů, vyrobených ze sušených květů kopretiny.Takže máte někdo nějaké bližší informace?Roste mi to u ůlů,je to zadarmo a 100% přírodní,nezabralo by to trochu na Varroa?

4.sjezd p

Borelioza se skutečně žihadlem nemůže přenést, borelie se přenáší
krví a proto se riziko přenosu např klíštětem zvyšuje s dobou
přisátí, tady je nutné klíště co nejdříve odstranit (nejpozději do 24
hod) a místo vpichu dezinfikovat. Borelie mohou přenášet kromě
klíšťat i komíáři , muchničky a pod.
Vaše příhoda měla nejspíše jiný podklad a to že žihadlo bylo blízko
povrchové žíly a vyvolalo lokální zánět, který ovšem tělo
zlikvidovalo dříve než se rozvinula tromboflebitida.
S pozdravem MUDr.Hubač

Dne 15. červen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Ve čtvrtečním horku jsem nahlédl do jediného otřejšího včelstva ( školácká
> chyba ! ) a dostal žihadlo do stehna. Banální příhoda však měla v noci
> pokračování:
> dostal jsem zimničný třas, měl jsem vysokou teplotu, v okolí krvavého vpichu
> žlutavou skvrnu asi jako dvacetikoruna a dál rudý flek velikosti dlaně. I
> další příznaky ( dle mých laických znalostí ) vypadají jako infekce
> boreliozy. Dnes ( neděle) už zjevné příznaky zmizely. Zdravotní sestra v
> rodině mi doporučila, abych si asi za šest týdnů nechal udělat krevní
> rozbor, cílený na boreliu.
> Ptám se proto odborníků - lékařů mezi včelaři:
> je možný přenos infekce žihadlem včely?
> nebo je to jen lokální indispozice mého levého stehna :-)))
>
> PS: Proti klíšťatům mne poměrně účinně již několik let preventivně chrání
> B-komplex forte, který beru asi hodinu před návštěvou lesního stanoviště.
> Ale i když několik klíšťat za rok "chytnu", nikdy nebyla reakce mého těla
> taková. Tohle žihadlo jsem dostal na jiném stanovišti, kde klíšťata nejsou.
> Jak by se včele mohlo infikovat žihadlo?
> Teoreticky si umím představit ( berte to jako pokus o vtip ), jak infikované
> klíště vzteky ( že nemá na koho skočit ) a horkem pukne, infikovaný aerosol
> zasáhne včelu sbírající medovici na sousední větvičce a ta se za to, že ji
> ten trouba klíště poprskal pomstí mně i když jsem na zahradě několik km od
> lesa, z nějž včely nosí medovici.
>
>
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.489 / Virová báze: 288 - datum vydání: 10.6.2003
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Dej volny den svym brylim a prozij leto naplno. Kup baleni cocek Focus DAILIES za akcni cenu a získej 10 cocek ZDARMA! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55767%26url=http://www.cz.cibavision.com/

4.sjezd probíhal v době již existující perestrojky,doba očekávání a nejistoty.
Pro zdůstojměmí sjezdu byly udělovány vyznamenání:
od předsedy vlády,ministra zemědělství, UVnárodní fronty.Ex předseda s.Kodon obdržel nejvyšší slovenské včelařské vyznamenání.
Změny nastaly po 12.sjezdu KSč
Stanoveny velké úkoly v politicko výchovné práci:
dodržovat demokratický centralismus,vnitrosvazovou demokracii,kolektivní vedení,kontrolu,odpovědnos,disciplinu členů.

Nové směry činnosti čSV
Rozvijení činnosti na realizaci politiky KSč
Politické působení a výchova je nedílnou součástí svazu
Vychovávat v duchu socialistického internacionalismu
Přepracovat témata a osnovy přednášek a kurzů
Vytvořit kádrové rezervy na funkcionáře UV a UKRK na období 1990-1995 z výhledem do roku 2000
Nové ekonomické opatření v řízení svazu

V sovětské společnosti došlo k významnému mezníku na 27.sjezdu KSSS. Podařilo se vyřešit úkoly z nižší fáze komunismu,které dosud bránili rychlejšímu postupu v před.

člen předsednictva UV M.Dvořák
Současným úkolem nás včelařů je posílit ekonomickou stabilitu státu a jen částečně splnit úkoly 4.sjezdu.


Návaznost na 4.sjezd čSV je pro včelaře a další existenci orgamisace tak závazná,jako slogan komunistického vyznání:Nebýt Velké řijnové revoluce 17.10.1917 nebylo by 18.10.1918

Vše v dobrém franta

Přelarvovací systém Nicot je prakticky to samé,
jako Jenter. Je to "krabička", kterou je možné
osadit 110 ks matečníkových misek. Matka se do
této "krabičky" umístí na maximální dobu 24 hodin.

Pracuji na překladu a umístím na web i obrázek
tohoto zařízení.

Osobně mohu potvrdit, že je to dobrá pomůcka pro
chovatele matek - dá se říci hlavně pro začátečníky.

Každopádně cena tohoto systému je vlídná oproti
srovnatelným systémům. Spočítal jsem si, že za 30
ks zralých matečníků zaplatím stejně, jako stojí
tento systém .... Co jiného dodat.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Stefan <schranka1/=/post.sk>
Datum: středa, 2. července 2003 v 9:03 dop.
Předmět: System Nicot

> Aky je prelarvovaci system Nicot je v ponuke
> Vcelarstvi Sedlacek.
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz.
>