76351

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771) (33775) (33778)

Já používám klidně rámky 39x24, které když chytnu za tepla trochu plnější na
úhlopříčku za horní roh nebo položím při prohlížení na spodní roh, tak rámek
znatelně pracuje a jeho geometrie se mění. Pokud mám mezerníky na horních
loučkách, tak takové rámky můžu bez problémů používat ještě dlouhé roky. S
trvanlivostí rámků proto problém nemám. Kdybych se rozhodl ty mezerníky
nabít do bočních louček, musel bych všechny takové rámky vyřadit, to by u
mých rámků bylo tak 9/10 všech mých rámků. Já rozumím tomu, že někdo kvůli
usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky. Potom se ale musí
připravit na to, že musí mít rámky pevnější a masivnější a nastavek
přesnější, mají li mezerníky na bočních loučkách k něčemu být. Moje některé
rámky 39x24 mají boční loučky silné 4 - 5 milimetrů a horní a spodní loučku
6 - 8 milimetrů a to všechno sbité na spojích jen po 2 hřebíčkách. To je
asi tak všechno, co bych k tomu ještě řekl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 29, 2009 11:33 AM
Subject: Re: mezerníky


Nechápu proč tady pláčete nad trvanlivostí rákmku. Při třiceti včelstvech
Likviduji ročně asi 20 rámků A to jsou tam rámky staré i 50 roků Vím to neb
u jednoho budečáku který otec kupoval v polovině 50 let, byly rámky
zvláštní konstrukce na již tehdy umělé mezistěny Některé rámky vydržely
dodnes kdežto ty mezistěny se po zhruba 10 letech rozpadly. A STOU PŘESNOSTÍ
DRÁTKOVÁNÍ SI TAKÉ NENÍ NUTNÉ NIJAK LÁMAT HLAVU. PRAVOÚHLOST SE SNADNO
SROVNÁ PŘI NAPÍNÁNÍ DRÁTKU KTERÝ SE PO ZATAVENÍ EL. PROUDEM STEJNĚ POVOLÍ
.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2009

Nedávno se tady psalo lzeli na výrobu nástavků použít nekvalitní dřevo a odřezky
!Tady je návod.
http://www.novinky.cz/clanek/159628-vyrobte-si-cinkovanou-bedynku-na-naradi-podle-vlastnich-predstav.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 29. 1. 2009
RE: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772) (33773) (33774) (33776)

Pro seriózní srovnání by to Chtělo, aby jste uvedl veškeré podrobnosti jak o
kyselinách, tak o jejich aplikování do včelstev. Já jsem žádné úhyny při
použití kyseliny, která se jinak běžně používá pro krmné účely,
nezaregistroval. Je zde přece kromě technických parametrů kyseliny celá řada
faktorů.


> sám sem počítal mrtvolky u různých kyselin.....pánové jak chcete.. efekt
> otravy včelího org.je pozvolný u všech přísad v přímé úměře(i scenou!!!
> proto dotoho davaj co tam davaj),u další třetiny technických hcooh ,se k
> tomuto přidal efekt okamžitý s jasnýma znánkama otravy, které vedlo k
> totálnímu zdecimování včelstva,čím lepší kyselina,tím bezpečnější a
> efektivnější léčení,pozn. třeba pooužijete li horší kyselinu najaře ,tak
> si vybíjíte končící zimní včely,stejně jako na podzim kdy unavené letní
> včelky střídá zimní stráž....nešetřete na tomto místě,proděláte!!!!!berte
> to radši přes lékárnu s vědomím že máte téměř pure absolute
> (p.a.)kvalitu....
>
> think feeling and feel thinking .....poklona pánové a dámy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771) (33775)

Nechápu proč tady pláčete nad trvanlivostí rákmku. Při třiceti včelstvech Likviduji ročně asi 20 rámků A to jsou tam rámky staré i 50 roků Vím to neb u jednoho budečáku který otec kupoval v polovině 50 let, byly rámky zvláštní konstrukce na již tehdy umělé mezistěny Některé rámky vydržely dodnes kdežto ty mezistěny se po zhruba 10 letech rozpadly. A STOU PŘESNOSTÍ DRÁTKOVÁNÍ SI TAKÉ NENÍ NUTNÉ NIJAK LÁMAT HLAVU. PRAVOÚHLOST SE SNADNO SROVNÁ PŘI NAPÍNÁNÍ DRÁTKU KTERÝ SE PO ZATAVENÍ EL. PROUDEM STEJNĚ POVOLÍ
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 29.1.2009 08:03:39
> ----------------------------------------
> Co takhle si to příště pořádně přečíst? Napsal jsem jenom, že když se dají
> mezerníky na boční loučky namísto na horní, tak přestávají fungovat a rámky
> se začínají na sebe lepit o hodně dříve a rámky se musí o hodně dříve
> vyhodit nebo zpevnit, pokud to jde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 28, 2009 8:37 PM
> Subject: Re: mezerníky
>
>
> > Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem
> > na
> > čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční
> loučky
> > jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo
> > rámek
> > ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
> > drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
> > posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
> > druhý rámek a rámky se srazí.
> >
> > rada:
> > rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 29. 1. 2009
RE: mezerníky (33760) (33771)

Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Začíná se drátkováním rámků - zde je důležité, aby byla zachována pravoúhlost nejen při drátkování, ale i do budoucna. Proto (drátkuji svisle) dávám krajní dráty asi 3cm od kraje, svisle a dva vnitřní se sklonem asi 15 stupňů proti sobě. Musí to být přesně symetricky, jinak rámek nebude pravoúhlý. To se nejsnáz zařídí ještě před sbíjením rámků, horní loučky se prostě položí na podlahu kolmo ke zdi a značky se přesně rozměří a namalují podle latě na všechny najednou tesařskou tužkou nebo fixem. Viz http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html Po takto napnutých drátkách nikdy mezistěna nesjede (někdo si na to stěžuje u norského zimování) a rámek zůstane navždy pravoúhlý. Mezerníky pouze v bočních loučkách, jeden asi 3cm shora a druhý asi 5cm odspoda. Přibíjím mezerníky jen vlevo, druhé dva jsou na druhé straně rámků, takže mohu rámky otáčet. Pro otáčení je však vždy třeba mít nějaký důvod, jinak to včely brzdí v rozvoji. Rámek končí životnost vždy tím, že se mu ulomí (uhnije) ucho, případně vyreznou hřebíky. Nikdy vlivem mezerníků v bočních loučkách. Pokud se při kočování mohou rámky posouvat i příčně, budou se včely drtit mezi boční loučkou a stěnou úlu. Včelařím čtyřicátýdevátý rok.


Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 29. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772) (33773) (33774)

sám sem počítal mrtvolky u různých kyselin.....pánové jak chcete.. efekt otravy včelího org.je pozvolný u všech přísad v přímé úměře(i scenou!!! proto dotoho davaj co tam davaj),u další třetiny technických hcooh ,se k tomuto přidal efekt okamžitý s jasnýma znánkama otravy, které vedlo k totálnímu zdecimování včelstva,čím lepší kyselina,tím bezpečnější a efektivnější léčení,pozn. třeba pooužijete li horší kyselinu najaře ,tak si vybíjíte končící zimní včely,stejně jako na podzim kdy unavené letní včelky střídá zimní stráž....nešetřete na tomto místě,proděláte!!!!!berte to radši přes lékárnu s vědomím že máte téměř pure absolute (p.a.)kvalitu....

think feeling and feel thinking .....poklona pánové a dámy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771)

Co takhle si to příště pořádně přečíst? Napsal jsem jenom, že když se dají
mezerníky na boční loučky namísto na horní, tak přestávají fungovat a rámky
se začínají na sebe lepit o hodně dříve a rámky se musí o hodně dříve
vyhodit nebo zpevnit, pokud to jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2009 8:37 PM
Subject: Re: mezerníky


> Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem
> na
> čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční
loučky
> jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo
> rámek
> ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
> drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
> posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
> druhý rámek a rámky se srazí.
>
> rada:
> rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 29. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772) (33773)

>Kyselina mravenčí technická odpovídá normě (661471) ČSN 66 1471
Kyselina mravenčí potravinářská odpovídá normě (661470) ČSN 66 1470<
..............

V podstatě jde oto, za jakých podmínek je kyselina vyrobena, přepravována a skladována. Jde o prvky jedovaté prvky jako olovo, zinek atp. Vzhledem k možné úmrtnosti včel jsem byl také názoru, že je potřeba mít kyselinu v co nejčistčí kvalitě. Odpověď ale i podle VÚ (čsn), co lije do desek je jasná. I v běžné kvalitě a dnes, což je mimo p.a.,(krmná a obyčejná) je asi v normě co se týká použití ve včelařství a množství koloidních částic jedů, které obsahuje.

V OVP byl také jeden článek na téma obsahů příměsí v kyselině mravenčí přeložen v tomto smyslu a v závěru článku bylo dokonce řečeno, že bylo zjištěno i v p.a. kvalitě vyšší znečištění, než v běžné. (opět asi kvůli skladování) Nádrže na kyselinu se asi používaly olověné a HDPE (kanystrový plast) obal byl kdysi vzácností.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 28. 1. 2009
RE: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772)

Kyselina mravenčí technická odpovídá normě (661471) ČSN 66 1471
Kyselina mravenčí potravinářská odpovídá normě (661470) ČSN 66 1470

Jedna deska FORMIDOLu dle specifikace výrobce obsahuje 40 ml technicky čisté
kyseliny mravenčí o koncentraci 85% dle ČSN 66 1471, tedy nikoliv
potravinářské.


> pouze v potravinářské kvalitě!!!!!!!,může se vám stát že si technickou
> vytrávíte včelstva,copak se pije technický líh?prosím šiřte tuto informaci
> spolu s léčením kys.mrav. cena nemůže být 28 apod za kg!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750)

pouze v potravinářské kvalitě!!!!!!!,může se vám stát že si technickou vytrávíte včelstva,copak se pije technický líh?prosím šiřte tuto informaci spolu s léčením kys.mrav. cena nemůže být 28 apod za kg!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33760)

Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem na
čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky
jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo rámek
ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
druhý rámek a rámky se srazí.

rada:
rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33768)

mezerníky jsou nepřekonatelná pomůcka,kdo je nemá tak určitě ne z důvodu ,že jsou k ničemu a jsou to právě ony kdo spojí dílo v kompakt, ale přesto se to dá bez problému rozdělat,hřebeny ok ale jak se stím někam jede a není to polepeny tak to tancuje a houpe s rámky,hofmann ok ale jak je nabouchanej ul včelama tak se včely furt serou na ty hrany co maj přijít k sobě a to nesmírně zdržuje!!!ten mezerník se zas přilepí tam kde před tím a nedovolí spodním loučkám k sobě!!!dva do boční dolů(netahá se to po díle)dva do horní kousek za ouško,víc času vám zabere hledění na tv reklamy než nabouchat mezerníky!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Riki (77.48.69.1) --- 28. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747)

Pozri si www.ajeto.sk ,do týždňa ich máš doma ,minlý rok stáli 120SK , cenu v eurách si nájdeš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)

že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu

Nekočujem, ale zasadne na bočné latky umiestňujem po jednodm medzerníku, jeden dávam na pravú stranu-reverz, druhý na rubovú stranu vždy do stredu nočnej latky, toto umiestnenie medzerníkov mi zabezpečí voľné vkladanie rámika na hociktoré miesto úľa anikda nemusí kontrolovať, kde tie medzer. mám. Medzerník dávam do stredu bočnej latky, používam upravený térový klinec s priemerom hlavičky 8-9mm, bez úpravy- plochou alebo sformovanou do pologuľata.
Prečo do stredu bočnej latky? Preto, že klinec mi poslúži na zakvačenie odviečkovaného plásta na plechové lemovanie siete koša (tangenciálny medomet), plást vždy zaujme zvislú polohu na sieti.

Včelári s hofmanovými rámikmi s plieckami tí starosti nemajú. je ich nemám aj z dôvodu na náročnú výrobu a k tomu sú drahšie. Je zaujímavé, že kočujúci včelár uznal výhodu kompaktných rámikov, ale na druhej strane s nimi nemá dobrú skúsenosť, pretože včely ich tak silno spoja propolisom, že mu robí problém ich dostať od seba, čo npr. pri medzerníku z térového klinca sa nevyskytuje.

Nakoniec môžem dodať, že ak niekto raz začne používať nejaký spôsom pre udržanie minimálnej rozteče rámikov, už sa ho nedokáže zbaviť. Zvyk je, železná košeľa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.202.44.205) --- 28. 1. 2009
Re: Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310) (33752)

Koukněte sem
http://www.youtube.com/watch?v=9B31PT5fBPM&feature=related


-----------------------------------------------
caloň (94.125.216.7) --- 27. 1. 2009
Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310)

Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5 rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33757) (33764) (33765)


> Rámek jak se položí je mimo zimu přirozeně okamžitě zase přitmelen, protože
> kromě úplně nového úlu je v drážce vždy nějaká vrstva propolisu. Jestli tím
> ale myslíš to, že přilepení propolisem udží rámek na místě, když má volno k
> pohybu, tak to neudrží. Stačí projet se včelami přes trochu šikmější svah a
> propolis, protože je za úlové teploty tvárny, rámek pustí a ten se posune.
>
> R. Polášek
>

Veda jde udelat ze vseho :-) Nekteri kocovnici ani nezaviraji uly (cesna) a valej dal :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33757) (33764)

Rámek jak se položí je mimo zimu přirozeně okamžitě zase přitmelen, protože
kromě úplně nového úlu je v drážce vždy nějaká vrstva propolisu. Jestli tím
ale myslíš to, že přilepení propolisem udží rámek na místě, když má volno k
pohybu, tak to neudrží. Stačí projet se včelami přes trochu šikmější svah a
propolis, protože je za úlové teploty tvárny, rámek pustí a ten se posune.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2009 11:45 AM
Subject: Re: mezerníky


položím ti otázku když na druhý den jdeš do stejného včelstva lze snadno bez
rozpěráku rámek vyndat nebo je přitmelen

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 28.1.2009 06:52:37
> ----------------------------------------
> Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky
> natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků
> nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím
> nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl
> zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny
> centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně
> ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení
> včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo
> jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček
rámku
> v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se
> poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším
> rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo
> jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění

> mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to
další
> kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo
> ničí.
> Děkuji.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33757)

položím ti otázku když na druhý den jdeš do stejného včelstva lze snadno bez rozpěráku rámek vyndat nebo je přitmelen

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 28.1.2009 06:52:37
> ----------------------------------------
> Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky
> natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků
> nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím
> nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl
> zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny
> centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně
> ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení
> včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo
> jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku
> v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se
> poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším
> rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo
> jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té
> mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další
> kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo
> ničí.
> Děkuji.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
> Subject: mezerníky
>
>
> > Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> > ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> > řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> > mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> > a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> > ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> > posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> > rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
> >
> > Díky Jiří
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezern?ky (33745) (33751) (33754)

Použil jse i papíráky NEBO HŘEBÍKY NA PŘÍBÍJENÍ RÁKOSU



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mezern?ky
> Datum: 27.1.2009 22:52:42
> ----------------------------------------
> Já jsem dělal pár rámků s mezerníky z obrácených trhacích nýtů a funguje to
> taky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re:Jak soue zbavit vosku? (56) (9299) (9310) (33752)

Prohlídni si tady minulý měsíc
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Jak soue zbavit vosku?
> Datum: 27.1.2009 22:28:15
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5
> rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl
> rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen
> zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33751)

Jistě že to jde Dříve byly mezerníky dřevěné a občas praskl a ničemu to nevadilo

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 27.1.2009 21:43:57
> ----------------------------------------
>
>
> Nezkoušeli jste někdo nahradit mezeníky hřebíčkem zatlučeným do
> požadované výšky? Mám takové nutkání to zkusit, ale abych si zbytečně
> nenaběhl ....
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky

Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem na
čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky
jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo rámek
ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
druhý rámek a rámky se srazí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2009 7:54 AM
Subject: RE: mezerníky


S úly bez mezerníků bude obtížné kočování. Pokud se mezerníky používají
(skoro každý), je třeba je umísťovat pouze na boční loučky, aby při vyjímání
plástů z úlu netrhaly dílo.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: mezerníky

Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak
se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je
nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v
úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s
plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž
včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody.
Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?

Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 28. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606) (33722) (33728) (33734)

Dobrý den

je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus
asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.

Honza

První vytáčení po odkvětu třešní, durancií. Potom kvetou akáty atd. Nejdříve co se mi podařilo vytáčet bylo už 4. 5. 03.Když docházím k úlům a vůně medu se šíří, tak toho je třeba využít. Každý se zaměřujeme na něco jiného a v jiných podmínkách, tím je každý med jiný. Tento je pořád jako máslo. Na lesní nečekám, včely zajistím včas, abych se mohl věnovat dalšímu např. průzkumu a vývoji.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 1. 2009
RE: mezerníky (33745)

S úly bez mezerníků bude obtížné kočování. Pokud se mezerníky používají (skoro každý), je třeba je umísťovat pouze na boční loučky, aby při vyjímání plástů z úlu netrhaly dílo.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: mezerníky

Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
rozmístění jednotlivých rámků.       Máte s tímto nějaké zkušenosti ?

Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)

Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky
natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků
nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím
nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl
zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny
centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně
ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení
včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo
jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku
v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se
poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším
rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo
jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té
mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další
kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo
ničí.
Děkuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
Subject: mezerníky


> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
>
> Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)

Mezerníky jsou nezbytné v úlech se zadním přístupem. V úlech s vrchním
přístupem jsou nejjednodušší řešení pro převážení včelstev, a taky při
přenášení a převážení plných plástů zamezi nalepení plástů na sebe,
poškození zavíčkování a vytékání medu, ve včelstvu ještě k tomu navíc
rozrušení včel a pomačkání včel a matky.. V nastavkových úlech na stálém
stanovišti si dovedu představit včelaření bez mezerníků, ruční rozmístění
rámků v nastavku by měl včelař dostat rychle do oka a při přenášení na
kratší vzdálenosti k medometu stačí dávat trochu pozor. Pokud by bylo
mimořádně třeba takový úl i se včelami přemístit, musely by se do
jednotlivých nastavků umístit před převozem nějaké jednorázové hřebeny.
Jinak mezerníky při některých rychlých způsobech odvíčkovávání plástů
zpomalují a ztěžují toto odvíčkování. Co se týká konstrukce mezerníků
včetně jejich umístění na rámku, je to třeba dělat tak, aby udržely distanc
mezi rámky i při rozhoupání rámku nebo i při nějakém rozjetí tvaru rámků a
tím vzniklých nepřesnostech. Dělat mezerníky jen natlučeným hřebíčkem je
proto nouzové řešení, stačí když se rámek jenom trochu rozhoupe a hlavička
hřebíku se ocitne mimo další rámek a ty se potom nalepí na sebe. Zase
naopak masivní spolehlivé řešení byly dříve mezerníky dělané z plechu, ty
byly kolikrát kombinované i s tvarem L pro vyztužení spojů rámků, dneska by
se docela dobře uplatnily jako zpevnění u velkých rámků třeba Langstroth
Jumbo. Za masivní řešení mezerníků se dají považovat i Hofmanovy rámky. Je
docela možné, že kvůli překážení při odvíčkovávání budou za nějaké roky
mezerníky považovány za stejný přežitek jako jsou dnes považovány zadováky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
Subject: mezerníky


> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
>
> Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

puppino (86.49.49.84) --- 27. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750)

Jsou na www.vcelarenihrou.cz. 1 kus 125,-kč. Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 27. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33751)

Já jsem dělal pár rámků s mezerníky z obrácených trhacích nýtů a funguje to taky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (213.226.254.30) --- 27. 1. 2009
Re: Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310) (33752)

Řeší se to tu neustále... Co takhle před vložením dotazu prolistovat diskusi? Anebo net?

Klíčová slova jsou "párový vyvíječ", zkus je zadat do googlu, uvidíš, co Ti najde.

Nebo vlez k Mirkovi Sedláčkovi, ten ho tu měl tuším první a pořád ho nabízí.

Levnější varianty našel někdo tady v diskusi, ale to už si fakt dohledej sám...!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloň (94.125.216.7) --- 27. 1. 2009
Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310)

Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5 rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)



Nezkoušeli jste někdo nahradit mezeníky hřebíčkem zatlučeným do
požadované výšky? Mám takové nutkání to zkusit, ale abych si zbytečně
nenaběhl ....



petr j.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 27. 1. 2009
RE: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749)

Kupoval jsem je minulý rok koncem února přímo na adrese:

Joachim Weiland
Werkzeugbau GmbH & Co. KG
Zimmermannsgasse 2
15366 Hoppegarten
info/=/nassenheider.com
www.nassenheider.com

Jeden stál tehdy 3,20 EUR (bez 19% DPH)

Podívej se do aktuálního ceníku, objednej přes internet, pošlou ti fakturu,
po zaplacení je máš do týdne doma. Nezapomeň na náhradní odparné destičky.

Kyselinu 85% jsem kupoval na www.eurosarm.cz.
28 Kč/kg
Minimální množství 55 kg
Na PE soudek je záloha 250 Kč

Třeštík


>
> Odpařovače kyseliny mravenčí i s návodem na použití prodává včelařský
> obchod
> Brno, Koliště 25, tel. 545 574 965. Jeden odpařovač stojí asi 150,- Kč.
> Objednávky chtějí pouze telefonicky. Přišly mi do druhého dne.
> Zdravím HaF
>
>
> ----- Original Message -----
> From: " přítel Přemek" <"mek.p."/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 27, 2009 6:23 PM
> Subject: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor
>
>
> > Dobrý den.
> > Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem
> > kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o
> tom,
> > že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych
> > vědět,
> > ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a
> na
> > co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale
> zatím
> > jsem na ně ještě nenarazil.
> > Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3804
> > (20090127) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747)

Odpařovače kyseliny mravenčí i s návodem na použití prodává včelařský obchod
Brno, Koliště 25, tel. 545 574 965. Jeden odpařovač stojí asi 150,- Kč.
Objednávky chtějí pouze telefonicky. Přišly mi do druhého dne.
Zdravím HaF


----- Original Message -----
From: " přítel Přemek" <"mek.p."/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 6:23 PM
Subject: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor


> Dobrý den.
> Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem
> kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o tom,
> že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych
> vědět,
> ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a na
> co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale zatím
> jsem na ně ještě nenarazil.
> Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3804
> (20090127) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739) (33740) (33742) (33743)

Pepan:
Tak jak čtu tvůj příspěvek tak mám dojem , že nemáš tušení co to označení F1 znamená A pokud ty vigorky které chceš rozmnožovat nejsou inseminované o čemž pochybuji
---
Píše že má tři ins. od Čermáka ( a ten žádné jiné skoro neprodává) a F1 od jiných chovatelů.

Podle mě není nad dobré matky. A Vigorky podle mě k nim patří. Ale problém je, jak to srovnávat. To znamená posuzovat alespoň deset matek z každého chovu po mnoho let.
Takže to může tak někdo, kdo má nad padesát, stovku včelstev.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

přítel Přemek (88.103.195.161) --- 27. 1. 2009
postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor

Dobrý den.
Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o tom, že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych vědět, ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a na co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale zatím jsem na ně ještě nenarazil.
Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re:mezern?ky (33745)

Používám mezerníky již jen na horních loučkách Na spodních měly smysl jen u zadováků a u nástavků jsou pak jen na obtíž

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezern?ky
> Datum: 27.1.2009 17:53:46
> ----------------------------------------
> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> rozmístění jednotlivých rámků.       Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 27. 1. 2009
mezerníky

Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?

Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 27. 1. 2009
Re: varoáza (33741)

Najdi si pokud chceš vědět o roztoči a dalších chorobách o kterých ani nemáž zdáni webové stránky, které by měl studovat i pokročilý včelař, aby jsme neumírali hloupí a to : "http://www.sweb.cz/jjvcela/soubory/vcely12.html " Jsou vhodné jak textem tak i neskutečným vyobrazením jednotlivých nemocí. Pokud mužete předejte toto i jiným včelařům. Díky. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739) (33740) (33742)

Tak jak čtu tvůj příspěvek tak mám dojem , že nemáš tušení co to označení F1 znamená A pokud ty vigorky které chceš rozmnožovat nejsou inseminované o čemž pochybuji tak již to nebudou vigorky ale parchanti bíh ví čeho To bys musel mít zajištěno aby všichni včelaři měli v okolí též inseminované Vigorky a nikde žádné divoké včelstvo Ono experimentováním s různými liniemi můžeš tak akorát dosáhnout útočných včelstev a jiných negativ Včelstvo to není jabloň kterou když vysadíš do zahrady tak bude mít 100 let stejné ovoce . U včel po prvním vyrojení máš již úplně jiné včelstvo s jinými vlastnosti. Jestli chceš dosahovat vysokých výnosů nebo jiných vlastností u včelstev tak musíš postupovat úplně jinak Musíš se stávajících včelstev vybrat ty které požaduješ a od nich vychovat matky a také co největší počet trubců kteří svými geny zaplní celé okolí a tímto způsobem ti to okolí zase zpětně po nekoloka letech oplodní tvoje vybírané matky Tím dosáhneš ustálení chovu a jeho požadovaných vlastností Ale jakmile do chovu dovezeš novou matku tak celý tento proces začíná nanovo Šlechtění včel je mnohem složitější proces než si mnozí z vás myslí to snadněji vyšlechtíte ze semen kvalitní jabloň než včely A těch nabízených F1 mám velké pochybnost pokud se jejich cena pohybuje nízko
schéma křížení F1 matka jedné linie = A Otec druhé linie = B
A x B = F1Týká se to jen 1 generace po křížení Dále jde postupovat tak že F1 překřížíme jen původním otcem B a výsledkem je pak F2
Materiál v 1 generací po křížení má standrtní vlastnosti které se v dalších generacích rychle ztrácejí vystupují do popředí negativa

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 27.1.2009 10:39:15
> ----------------------------------------
> Mám 3 inseminováné Vigorky od Čermáka ze stanice Petrušov.Tak v letošním
> roce je rozmnožím do všech včelstev.Také mám několik F1 Vigor od chovatelů
> co je inzeruji v časpoise včelařství.Ale zatím to nemůžu hodnotit.Letos
> jdou do první produkční sezony.Jsem na ně fakt zvědavej,jsem zvědavej jak
> odstojí v drsních podmínkách Šumavy.Včelařím v oblasti kde není žádná
> řepka,pouze louky a lesy.Zatím jsem tady množil Singerky a Havlínky a byl
> jsem vcelku spokojen.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739) (33740)

Mám 3 inseminováné Vigorky od Čermáka ze stanice Petrušov.Tak v letošním roce je rozmnožím do všech včelstev.Také mám několik F1 Vigor od chovatelů co je inzeruji v časpoise včelařství.Ale zatím to nemůžu hodnotit.Letos jdou do první produkční sezony.Jsem na ně fakt zvědavej,jsem zvědavej jak odstojí v drsních podmínkách Šumavy.Včelařím v oblasti kde není žádná řepka,pouze louky a lesy.Zatím jsem tady množil Singerky a Havlínky a byl jsem vcelku spokojen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kramný (88.100.110.92) --- 27. 1. 2009
varoáza

Poptávám informace k životu roztoče v přirozených podmínkách tzn. v domovině (asi Indii)a soužití (možnost obrany ) této včely. Kdysi jsem něco četl - snad to bylo v překladech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739)

Pokud vím, psalo se před půl rokem nebo rokem, že příměs karpatské včely
Vučko měla vylepšit sběrové schopnosti včely na medovici oproti klasické
kraňce, která medovici dost opomíjí, protože v místech vzniku kraněk -
horské alpské svahy s hodně loukami a málo lesy je medovice málo. Dalším
efektem potom měla být v průměru vyšší živost této včely a menší mírnost a
snad i trochu větší tmelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 8:32 AM
Subject: Re: vigor


Já s tebou souhlasím Vlastně již jen proto, že o kmenu můžeme hovořit je v
případě , že máme insiminované matky nebo matky v první generaci od nich
Jejich každá další Generace s volného páření jsou kříženci neustálených
vlastností

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 27.1.2009 08:20:33
> ----------------------------------------
> Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v
> minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při
> šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká
> publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit .
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738)

Já s tebou souhlasím Vlastně již jen proto, že o kmenu můžeme hovořit je v případě , že máme insiminované matky nebo matky v první generaci od nich Jejich každá další Generace s volného páření jsou kříženci neustálených vlastností

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 27.1.2009 08:20:33
> ----------------------------------------
> Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v
> minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při
> šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká
> publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit .
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737)

Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 26. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713)

Zdravím,
taky se s dovolením připojím do diskuze. Charakteristiku jsem také našel na netu, když jsem procházel včelařské weby. A musím uznat, že díky propagaci na netu to u mě laika vyvolalo pocit, že jsou "Vigorky" něco závratného ;-). No ale vzhledem k tomu, že nepatřím mezi nejdůvěřivější, zajímal by mě spíše názor někoho, kdo je chová a je schopen jejich výhody a nevýhody objektivně posoudit.
Díky Radim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 26. 1. 2009
med

Já zase vytáčel med z chrpy,kvetla 2 měsíce,taky dobrota a jen z borůvčí taky tak,jednou po vyorání brambor, někdy před 10lety kvetla ohnice až do 23 prosince,vytáčel jsem ji na jaře.
Čím víc nástavků,tím víc zamordovaných včel,nalepeného propolisu,netěsnoty a motýlice.Přikryjete dole síto na podzim a co je při čistění a odběru vzorků, motýlice pod podložkou.Netěsnota zbytečně upracovává i vlétě včelstvo.K rozvoji plodu potřebují vlhko a teplo,když to uniká ven a do vyšších pater, spotřebují svoji aktivitu zbytečně.Vždy musí být prostor úměrný k síle včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 1. 2009
Re: Otázka pre skúsených (33727) (33729)

Ďakujem za informáciu, ešte keby sa prihlásil majiteľ voskotopky, aké má skúsenosti. Firma HH v Poprade ponúka rôzne hrúbky a tri farby, jeden druh je transparentný, je to priesvitný polykarbonát, ako sklo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606) (33722) (33728)

On Monday 26 of January 2009 19:13:35 Vojtěch wrote:

> panenského díla. Jedno takové včelstvo je na webu. Potom mám med jiný než
> zdejší včelaři, a lidi už chtějí ten jarní. Prodával jsem po 130Kč. Snad se

Dobry den,

je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus
asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč Václav (85.160.88.53) --- 26. 1. 2009
Re: propolis (33730) (33732)

síť na propolis doporučuji dávat dvojitou, po naplnění do mražáku zchladit a propolis vydrolit a je krásně čistý. Vašek Ducháč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: propolis (33730)

Ahoj,
nejjednodussi je od kvetna do cervence dat pod strupek propolisovou sit, pred lecenim vyjmout a v zime v mrazu vydrobit na vetsi kus igelitu..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: buta <buta88/=/seznam.cz>
> Předmět: propolis
> Datum: 26.1.2009 19:37:39
> ----------------------------------------
> Zkušený včelaři, prosím, můžeš mi popsat postup při sběru propolisu
> určenému k dalšímu zpracování?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 1. 2009
Re: propolis (33730)

buta:>Zkušený včelaři, prosím, můžeš mi popsat postup při sběru propolisu určenému k dalšímu zpracování?<
.........

Milá, moudrá vrbo. Jak z tebe uplést koš?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

buta (88.103.128.76) --- 26. 1. 2009
propolis

Zkušený včelaři, prosím, můžeš mi popsat postup při sběru propolisu určenému k dalšímu zpracování?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pravda (195.39.100.66) --- 26. 1. 2009
Re: Otázka pre skúsených (33727)

Materiál se jmenuje polykarbonát. Zbytek najdete přes Google.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606) (33722)

Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do
> nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní
> nasazují medníky a my už vytáčíme. zimujete na medu??

Diky
T.H.

Několik let trvalo než jsem na tuto metodu přišel,a byl na tom stejně jako ostatní. Hlavní vytáčení je v květnu. To znamená brzy včely v síle.Jak to nestihnu, je to bída. Nepoužívám mřížku, med blokován plodem zůstává. Zásoby doplním do 20 kg a ještě si dost donesou včetně pylu a už nemusím do nich sahat. Mají čas se připravit na příští rok. Potom mám jistotu pro případ pozdějšího špatného počasí. Silná včelstva umožňují vytáčet z panenského díla. Jedno takové včelstvo je na webu. Potom mám med jiný než zdejší včelaři, a lidi už chtějí ten jarní. Prodával jsem po 130Kč. Snad se mi to letos zase podaří a jaro nezklame.Zatím to pokaždé vyšlo.Maximální průměr jsem dosáhl jen 65 kg.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 1. 2009
Otázka pre skúsených

Asi pred 8rokmi v Bratislave na spoločnej včelárskej výstave, jedna česká firma predstavila slnečné tavidlo (voskopka), ktoré malo miesto dvojskla nad tanierom s plástom-ami trochu matnú umelú hmotu (názov napoznám) a predvádzajúci tvrdil o novote ako dobrom spôsobe dostať vosk z plásta.

Prosím majiteľa tohoto tavidla, o vlastných skúseností ako sú: výťažnosť, doba tavenia, stačí jedna tabuľa umelej hmoty alebo dve, tak ako u skla. Prosím o názov plastových tabúľ.
Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

puppino (86.49.49.84) --- 26. 1. 2009
Re: Vcelarské internetove adresy (56) (9299) (9310) (33682) (33686) (33688) (33692)

Plastové rámky za dobrou cenu jsou na www.brushymountainbeefarm.com. Na ceně se lze dohodnout. Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: r?mky (33698) (33699)

> Zkusil jsem oboje a mezerníky bych nechal tam kam patří. Do zadováků.
> Je to spojené ještě s vhodnou konstrukcí rámků. Nejlepší práce je s
> čepovanými, pokud si dá člověk práci. To se pak nemusí bát za to vzít.
>
> Karel
>

Souhlas, radost z nich mi kazi jen propolis :-(
Da to vic prace ho ocistit na stykovych plochach bocnich loucek. Proste nic neni ideal a tak je otazka co je lepsi :-))
Jeste loni jsem psal, ze jedine Hoffman, nazor s poctem ramku trochu menim a vic to testuju :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: (33637) (33648) (33650)

Krouceni drevenych nastavku obvzlast z jednoho kusu prkna je troufam si tvrdit dost normalni. Kdyz si ale predstavite nastavek ktery je zatizen cca 15kg vcel,zasob, ramecku tak se to vetsinou srovna. Vetsi problem vidim v tom kdyz jednotlive strany se sesychaji rozdilne :-( Ale aspon videj co se deje venku :-)

T.H

> Nadstavky sú vysoké 195mm, vyzerá to, že jednotlivé diely sú z jedného
> kusa, stolár to robil spôsobom viď príručka "Čermák ku optimálu". Povrchovo
> boli zvonku upravené dvojitým náterom tekutým voskom "OSMO COLOR". Vyzerá,
> že to bude tou rôznorodosťou dreva, lebo prvý na dne sedí v poriadku. Včera
> som tam bol pozrieť zas, a otec - starý včelár so 45-ročnou praxou sa
> vyjadril, že to nebude až tak kritické. No skúšobný prechod od klasiky k
> novému spoznáme až na jar.
> Miro
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33605) (33697) (33703) (33705) (33709) (33718)

hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde
> chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u
nás)
> je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím
> okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v

Z dřívějška si pamatuji, že zemědělci sklidili pšenici a potom to strniště
klidně nechali do jara. Podpůrná srpnová a zářijová snůška z kvetoucích
plevelů bohatě pokryla spotřebu včelstev a ještě něco zbylo. Dneska na
těchto stanovištích v srpnu a září medují kvetoucí rostliny z vlhčích luk,
příkopů a krajů lesa, potom hodně různé ostružiní ale taky, řekl bych, že
běžně více než polovinou medovice z smíšených lesů. Buňky medných zásob
přinesených v té době v světlejších plástech bývají občas zaplněny znatelně
tmavším medem. Takže u mně jsou tyto snůšky dost často medovicové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 26, 2009 9:51 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


> >Tak tady máš můj postup.......pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se
> musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře....< Pepan
> ----------------------------------------------------------
> Zde se plně uplatňuje výměna názorů na základě rozdílných pohledů ze
"svého
> hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde
> chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u
nás)
> je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím
> okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v
> červenci), nasadit krmítka (a gabony)abych stihl doplnění zimních zásob do
> období poklesu teplot, které se u nás dostavuje celkem pravidelně kolem 20
> září. Krmím roztokem cukru krystalu (co řetězce prodávají) připraveným za
> pomoci kalového čerpadla v sudu do krmítka publikovaného v časopise
> Včelařství tuším v roce 2006. Protože vosk vyvařuji v těsné blízkosti
> včelnice, musím se zpracováním vosku počkat na dobu až poklesne letová
> aktivita včel tedy koncem října. Včely mám raději v úlech než v horkém
> vosku.
> Jak vidíš příteli, máme různé pohledy na jednu věc. Tyto pohledy jsou
> podmíněny růzností vnějších podmínek i podmínek, které jsme si v našem
> včelařském provozu sami vytvořili. Teprve výměna názorů a zkušeností nás
> posouvá dále.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606)

> Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do
> nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní
> nasazují medníky a my už vytáčíme.

Pane Vojtechu,
zimujete na medu??

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33610)


> Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní
> slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní
> konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje
> mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je
> nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli
> odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)


To je presne, vcelareni porad je a bude i drina :-) Pak muze pomoct technika - zvedaky apod. Diskuse o vysce nastavku je mlaceni prazne slamy, kazdemu vyhovuje neco jineho, protoze kazda vyska (vysoke versus nizke) ma jiny problem. Vaha nastavku ( nutnost rameckovani ci strzeni zad versus priprava mnoha ramku), zpusob rozsirovani (udajne prirozenejsi versus pridavani velkeho prostoru najednou) vytaceni (delka doby do zavickovani ramku a velky odber zasob versus rychlejsi lizani smetany) atd.

Je toho mnoho, nic moc extra jednoznacne pro rozhodnuti :-) jde jen o to na jaky system clovek najede a ktery se nauci nebo umi.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76351 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33721 do č. 33781)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu