76981

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011)

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)

Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 8:46 AM
Subject: Re: Jak na strakapouda


>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl
včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi
:-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-))
jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky
ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v
obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim
klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale
resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j.
zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34006)

popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 09.2.2009 06:32:04
> ----------------------------------------
> Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
> jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
> nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
> "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
> nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
> přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
> proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
> rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
> samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
> se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
> tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
> otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)

Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí
Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 21:56:55
> ----------------------------------------
> > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
>
> Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
> vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
> důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
> rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
>
> > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
>
> Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
> protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
> zachovat, nebo použít na oddělky?
>
> J.T.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 9. 2. 2009
Re: Predseda UKRK reztignoval-co autor dosud neuvedl


Felda: Co tim chtel autor clanku rict ?
Ihsms: ze nekdo odstoupi je naprosto prirozena vec,dal oboru co mohl,a jede se dal...
Kaji : do te fumkce se navrhnul v podstate sam.jedna vec je davat co muzu.druha co mam...
G.P. : Pokud nekdo ignoruje doporuceni standartnim zpusobem,volil bych nez odstoupim s titulu nezavisleho kontrolniho orgnu moznost zverejneni.Pokud by to neslo pres casopis Vcelarstvi vydal bych takova doporuceni jinde,jinym a vice nezpochybmitelnym zpusobem.Timje moznost pres internet.K aktivizaci diskuse o otazkach staci-avizo-na vcelarske konferenci,(?????)

Rorhodnuti predsedy UKRK Zdenka Dobiska pokladam za zcela speavne a uvazene.Divim se ostatnim clenum UKRK(kdyz pred vice nez rokem v breznu 2007 nepripustili jeho rezignaci z funkce predsedy,a tet jej nepodporili ! Tehdy stacilo zvolit si ze sveho stredu jineho predsedu a jelo se dal.
Je zarazejici ze delegati posledniho sjezdu kteri meli velmi vyhranene kriticke nazory na hospodareni ve vedeni CSV a presto byli zvoleni do UKRK se nyni nepostavili za sveho predsedu a mlci-nevydaji ani hlasku!

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010)

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007)

Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.


.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)

Tomáš Heřman
>Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)<
..........
Také mám nižší česna. To byly asi rejsci. Ty mne moc nevadí, akorát znehodnocují povinnou měl tak, že žádná není k odběru a výkaly jsem musel z podložek umývat a dezinfikovat je. Tak jsem zavedl jednorázové A3 podložky a rovnou je pálím. A drobná úprava před vložením zamezuje vynášení měli na nožičkách česnem ven.

Možná tu nemáme ty správné úlové datlíky. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)

>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j. zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)

O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.
Děkuji za informace.
S přátelským pozdravem J. Třeštík

> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ),
> večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ).
> Brzy ráno proveďte přeléták:
> ...
> S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)

Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
"přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (89.185.250.195) --- 8. 2. 2009
Koupím OVP


Levně koupím odborné včelařské překlady, nejlépe více ročníků najednou. Rád bych postupně sehnal všechny ročníky. V této fázi dám přednost osobnímu předání v Ostravě a okolí. Napište mi, prosím, na mail michal.pol/zav/centrum.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)

> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.

Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?

> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.

Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
zachovat, nebo použít na oddělky?

J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001)

Také je jedním ze spůsobů vrácení zpět do včelstva Na úl se položí mřížka a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší
Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 19:40:57
> ----------------------------------------
> Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
> za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
> Nakonec matku lze později vyměnit.
>
> Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
> posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
> že se včelstvo zkonsoliduje.
>
> V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
> vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
> Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
> matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
> Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
> začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
> roce, nakonec stejně zrušil.
> J.T.
>
> > Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> > přijme
> > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> > dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> >
> > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> > až po jeho kontrole (cca po týdnu).
> >
> > Je tento postup správný?
> >
> > Josef Třeštík
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999)

Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
Nakonec matku lze později vyměnit.

Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
že se včelstvo zkonsoliduje.

V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
roce, nakonec stejně zrušil.
J.T.

> Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> přijme
> starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
>
> Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> až po jeho kontrole (cca po týdnu).
>
> Je tento postup správný?
>
> Josef Třeštík


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)

Kdysi v kočovném včelíně mně datlovití udělali "sondy" přes boční stěny. Na
boční stěny z prken asi 15 mm silných byla přitisknuta baterie zadováků a
mezi těmi stěnami v izolaci se uhnízdili mravenci. Ptáci na to přišli a v
zimě co 10 - 20 cm proklovali otvory o průměru asi centimetr stěny v místě
spoje na péro a mravence zlikvidovali, od té doby se tam mravenci
neobjevili.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995)

Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli přijme
starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
dalších ulů a tvořím z něho oddělky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 3:40 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této
konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s
vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba
vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně
míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále
vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá
nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být
standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až
po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)
..........
Znesnadnit úchyt drápky na úl, nepoužívat očka, očka, které se používají, zadělat a natřít špunt barvou kterou má nástavek. Ptáci jsou velice inteligentní a sociální. A jestli se to jednou naučí, zapamatují si na cm přesně kde a naučí se to i potomci atd. Důležité je snížit tu atraktivitu. Ptáci mi sedají na česno, létají když je např. prolet, vidím i spousty datlovitých když jsem na stanovišti.

Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33996)

Zaručený zdroj - supermarkety - sítě proti ptactvu - používané na ochranu
drobného ovoce před špačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 5:52 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět
> na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení
> prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto
> stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost
> nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém
> bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu
> mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana:
> Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi
> dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo
> zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k
> přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává
> další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti
a
> mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud

> někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý
> včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (94.112.40.172) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda

Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana: Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti a mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud má někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem

Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Oproti dřívějším zkušenostem pár lidí tady v posledních 2 - 3 letech uvedlo,
že našli v zimě ve včelstvu trubce a přitom byly včely v pořádku a s matkou.
Znamená to tedy, že když se v zimě mezi mrtvolkami najdou trubci, může to
znamenat, že včelstvo je v pořádku a potom při pokusu o záchranu toho
včelstva spojením s jiným dojde k zmaření jedné matky. Asi to znamená
oprášit technologii zimování menších včelstev nebo silnějších oddělků s
klidně i méně kvalitní matkou, určené pro záchranu včelstev v zimě a pokud
ne, potom určené k rozebrání na jaře a k posílení produkčních včelstev.

Tady na severní Moravě bylo v sobotu přes poledne 10 - 15 st C, v noci na
sobotu 10 st C, díky tomu jižnímu proudění. V přírodě už začaly jarní
pochody, v lese tekla míza z javoru klenu naklovaného jakýmsi ptactvem a
viděl jsem kvést petrklíč.

Prošel jsem se v pátek kolem polí s řepkou, letos jsou u nás ve špatném
stavu. Metr, 3 metry kolem krajů pole je řepka v pořádku, ale hlouběji v
poli obvykle rostou rostlinky s 3 - 4 malými listky v rozteči tak 15
centimetrů. Jedině na polích výrazně zastíněných lesem nebo na vlhkých
severních svazích je řepka dobrá. Asi se na tom podepsaly podzimní sucha a
kdoví, jestli místní zemědělci nebudou zaorávat. Ale třeba se to za ty 2
měsíce a něco do květu řepky spraví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 10:01 AM
Subject: Re: Vyzimování


> Zdravím.
> Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o
> vánocích.
> Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to
> poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s
jinými
> a třeba v prosinci.
> Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o
> proletech a někde i 12 stupňů tepla.
> Pěknou neděli všem.
> Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)

Já bych to řešil teď do jara plastovou tenkou síťovinou napnutou nebo visící
tak decimetr od úlů. Ptáci by se potom měli instinktivně vyhýbat prostorům
pod síťovinou, odkud by v případě objevení predátora nemohli jednoduše
vzlétnout. Jak už ale strakapoud ucítil přes otevřené očko včely, bude si
tuto zásobárnu potravy pamatovat asi dlouho, možná i do příští zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 2:16 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené
> úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký
> strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho
> likvidace)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987) (33988)

Myslím, že první etapa vyzimování, kdy byly včely sevřeny do chomáče a musely jet jen po zásobách, je za námi. V minulém týdnu byly tepla, že snad všechny včely co to potřebovaly a měly alespoň zbytek zásob, aby zatopily, se rozvolnily a natahaly si k sobě zásoby z jiných uliček. Druhá stránka mince je celkové množství zásob a to se dá také odhadnout. Alepoň ve vztahu k příštímu oteplení nejpozději na konci března. Alespoň tady u nás pod horama.

A co se týká toho pananského díla, tak by mě skutečně zajímaly skušenosti jiných. Ale s touto situací:
Dole je nástavek/y/ s tmavším dílem, nad tím nástavek jen s panenským dílem. Je to v podstatě to, co se nazývá snad Rašovská protimorová metoda. I když já to dělal z jiného důvodu. U části včelstev jsme měl nahoře nástavek jiného rozměru (45*30) aby do něj včel přešly během zimy a já je na jaře mohl přesunout do tzv. Dadantů. Tam kde to bylo panenské dílo, nebo zakladené jen srdíčko uprostřed v horní části, tak tam včely dělaly cokoli, ab tam neuložili zásoby.
Tam kde jsem to v září viděl z hlediska zásob k dolní loučce jako rizikové, tak jsem to přerušil a nástavek dal dolů. V tomto včelstvu byly zásoby až dolů a odhadoval jsem, že by včely mohly přejít.

Stejné problémy jsem měl, ale za tvrdé zimy cca před 5 lety, kdy jsem přecházel na langstrotha a oddělky jsem zimoval ve dvou nástavcích. To se mi zimování oddělků ve 2N neosvědčilo. Jakmile jsme měl dost staršího díla, tak mi vycházel a vychází pro zimování oddělků spíše úspěšnější dvounástavkový způsob.

Co se týká léčení, tak všechna včelstva byla léčena stejně. Další bez problémů, ale jisté to bude opravdu až v květnu:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.239) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987)

Tu musíš počítat od vosku po vosk
______________________________________________________________

Dovolil bych si malou korekturu: ,, Tu musíš počítat od medu ke medu.,,
Myslím si, že v tom spočívá hlavní problém.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re:Vyzimov?n? (33984)

Problém není v tom panenském díle ale jinde Já nechávám v úlech spoustu panenského a nejsou stím žádné problémy. problém může být ve špatném léčení při vychování zimní generace a nebo v mezeře mezi nástavky Tu musíš počítat od vosku po vosk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyzimov?n?
> Datum: 08.2.2009 08:45:33
> ----------------------------------------
> Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
> Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám
> nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(
>
> A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.100.123.170) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Přiteli hodnotit zimování včelstev v polovině unora je dosti unáhlené, Ted přichází období nejvědších strát z duvodu nedosažení včel na zásoby.Je pravda že za pěkného dne se dá něco napravit dodat zásoby priblížit k zimujícím včelám nebo převěsi vyjedené plásty.Určitě pamatuješ že o včely mužeš přijít třeba v dubnu a to je ještě hodně dlouho.Hodně poznáme jak natom jsme až po prvním jarním proletu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984)

Zdravím.
Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o vánocích.
Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s jinými a třeba v prosinci.
Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Vyzimování

Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(

A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 7. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33969)

"Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak. "

Za léta 2004 až 2008 do nich nasypal stát (my všichni) 16 miliónů v grantu a dočkali jsme se jen cédéčka "celý rok proti varroáze" (reklamní slogan na vlastní produkty). ČSV je pětinovým vlastníkem sročka. A nikde závěrečné práce z výzkumných úkolů. My (občané i členové) bychom na tyto informace měli mít nárok. A podívejte se na jejich nové webové stránky. NIC!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979) (33980)


Pokud se nehodláte smířit s použitím jedů, zbývá prakticky jen KM. Když KM,
tak odpařovače s dlouhodobým rovnoměrným působením. Na výrobci jak jste
uvedl nezáleží.

Umístit 2 pásky Gabonu do úlu je samozřejmě nejméně pracné. Pokud však
srovnáme nátěr plodu a vložení odpařovače KM, potom je na tom KM lépe.
Srovnání trojnásobné fumigace a aplikace odpařovače s KM je dle mého soudu
rovněž ve prospěch odpařovače.

Manipulace s kyselinou vyžaduje určitou opatrnost a je potřeba být náležitě
připraven a vybaven. Mám momentálně 20 odpařovačů a jejich naplnění a
zavěšení do úlů mi nečiní potíže. Jedinou nevýhodou oproti Gabonu je, že
musím vyjmout a někam uložit rámky. Jak jste však uvedl, vše má svou cenu.

S přátelským pozdravem
Třeštík


> Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do
> trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho
> raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při
> hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM
> reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat
> foretické
> roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly
> roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva
> před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky.
> Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet
> koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení
> foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak
> by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových
> desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že
> vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé
> odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to
> nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít
> se
> KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby
> byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.177.185.32) --- 6. 2. 2009

http://www.mieliditalia.it/download/moriaapi.wmv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979)

Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat foretické roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky. Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít se KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976)

To je zbytečné srovnávat účinnost, v praxí ověřený odpařovače nebo odpařovací systémy mají navzájem stejnou účinnost, jinak by nebyly ani nabízeny, protože by šlo o podvod. Je to jako bych zjišťoval, jestli po dálnici z Prahy do Brna dojedu autem značky Ford nebo Opel nebo Škoda.

Při porovnání, ale musí každý i slepý dojít nato, že Formidol je výhodný ne pro účinnost, ale proto, že je tento lék je značně komerčně zvýhodněn oproti jiným podobným. Jestli účinkuje je tedy jedno, když je skoro zadarmo. Jsme v Česku, ... ne? ;-)


........
Josef Křapka>Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973) (33977)

Nechci to nějak natahovat. Ale neznamená, že ztratí-li roztoč reprodukční schopnost, nezměnilo se něco ze zevnějšku s jeho reprodukčními orgány? A pokud si dobře pamatuji ze školy, k reprodukci používá roztoč ústní ústrojí, takže jak může takový roztoč dlouho žít, jestli nemůže sát? 3 dny, se totiž udává životnost roztoče na plástu bez včel a plodu. Jestli může sát, může se i množit.
.......
trestik:>Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost).<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973)

Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost). To ovšem platí v
určité míře i u ostatních způsobů ošetřování.

KM aplikovaná pomocí odpařovačů Nassenheider působí rovnoměrně a dlouhodobě.
To závisí především na teplotě, velikosti odparné plochy, větrání úlu a síle
včelstva. V rovnoměrném a dlouhodobém působení vidím přednost oproti
ostatním způsobům, jejichž působení postupně slábne (nebezpečí rezistence).
Zatímco u Varidolu zahynou roztoči prakticky naráz a vidíme je hned druhý
den na podložce (i když zbytky vypadávají ještě po několik dní), v případě
65% KM hynou postupně a to včetně roztočů na zavíčkovaném plodu.

J.T.

> Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?
>
> .....
> trestik:>Poznámka:
> Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
> Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
> stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968)

>Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem Pepan<
-----------------------------------------------------------
Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM. Byly porovnávány desky Formidol, systém MiteGone a odpařovače Nasenheider. Výsledky z několika včelnic v republice př. Klíma zpracovává do diplomové práce a věřím, že nás s výsledky seznámí např. prostřednictvím periodika MV. Můj subjektivní pocit z použití těchto systémů je poněkud rozpačitý. Jelikož byla v roce 2008 situace s roztočem poněkud jiná, kdy oproti minulým rokům bylo málo roztočů a navíc jsem zaznamenal u některých včelstev zapojených do pokusu roztočů více a v jiných téměř nula a to nezávisle na systému použité aplikace KM. Je však možné, že na jiných včelnicích, zapojených do pokusu, byla situace jiná. Přesto dle mého názoru jsou aplikace (Nassenheimer, MiteGone) s dlouhodobým účinkem a koncentrací 60% patrně účinnější oproti deskám Formidol při jejich použití v nízkonástavkových včelstvech o 6-ti nástavcích. Co se týče manipulace, jsou bezpečnější a pohodlnější desky Formidol než oba další systémy, kde se pracuje s kyselinou přímo. V případě, že má člověk již brebtavé ruce je zapotřebí (řečeno s mírnou nadsázkou) skafandr. Na hodnocení, který systém je lepší je však pokus konaný pouze v jedné sezóně málo. K objektivnímu hodnocení je třeba provádět srovnávací pokusy trvající po několik let aby se eliminoval vliv extrémě vyských stavů roztočů s opačným extrémem - enormě nízkého stavu roztočů jaký byl v roce 2008. Ideální stav roztočů by byl n u l a. To bychom však neměli jedno téma k diskusi.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 6. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952) (33970)

Josef Křapka napsal:

>Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
...................

Hřejivé slovo by se taky našlo. :)
Když jsem četl příspěvky v tomto vláknu, donutilo mě to použít google, našel jsem předpis, a ten se mi zdá docela jasný.
Tak mě to trochu zahřálo. :)

A zkušenosti z praxe jsou zřejmě o stavu svědomí. Jak kdo postupuje v souladu s předpisem.
Doufám, že má praxe by nemusela být s předpisy v rozporu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 6. 2. 2009
Malá včelí královna (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952) (33970)


Vazeni pratele.
Dovolim si vas upozornit na detskou knizni publikaci "Malá včelí královna", kterou pro nase ratolesti vydala ZO CSV Hradec kralove.
Blizsi informace naleznete zde: http://www.vceliweb.cz/?t=prodejci-csv-mvk
Frantisek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971)

Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?

......
trestik:>Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 5. 2. 2009
RE: sekce pro 3x4 rámky (33807) (33821) (33942)

O prosklených sekcích jsem také uvažoval a stále uvažuji. Viděl jsem je u
jednoho chovatele. Ten je však měl jen ve velikosti tak na naběračku včel. U
takto malých sekcí mi vadí co se zakladeným rámečkem. Uvažuji o
jednorámkových neprosklených sekcích s děleným rozkládacím rámkem na mé
rámkové míře (44,8 x 15,9). Nemám sice letité zkušenosti, zdá se mi však, že
kontrola včelám nevadí. Kontroluji je, až když podle česna usoudím, že matka
klade. Zatím používám malé polystyrénové oplodňáčky na 2 matky na dvojicích
malých plástečků, zapůjčené od mého otce.

> Na chv matek se mi nejvíce osvědčila skleněná sekce na velikost jednoho
> rámku užívané míry.Zakladený rámek po odebrání matky a po ometení včel
> lze vložit zpět do včelstva.Na oddělky používám samostatné 4 rámkové
> zateplené plemenáče ve kterých lze bez problémů zimovat jak záložní matky
> tak nepřidané oddělky.Výhodou je že tyto lehké bedničky lze lehce kamkoli
> přestěhovat.V obou případech vychovám matky stejné kvality.Ve skle lehká
> kontrola bez většího rozrušení včel.Celá skleněná sekce vložena v
> zateplené
> bedničce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 5. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963)

Přečtěte si článek pana Leoše Dvorského:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna
-o-50-vcelstev

V závěru je docela podrobná metodika aplikace KM v průběhu celého roku,
uvedená pod nadpisem:

"Pod vlivem výše uvedených faktů, doporučuje výbor ZO ČSV Mladá Boleslav
následující postup boje proti roztoči V.d. v letošním roce:"

Podle této metodiky jsem postupoval v roce 2008 a budu postupovat i roce
2009. Důležité je začít již v březnu a nečekat až na podletí. Nepoužívám
gabon, varidol, M1. Výsledky jsou skvělé.

Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.

J.T.



> Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače.
> Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal)
> byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev
> od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem
> stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV
> koncem
> června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky
> v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora
> zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 5. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952)

> Medovina......Poučit by nás též mohli malovýrobci vína. Bylo by to přímo od zdroje. JK
..........
Nechci poučovat, ale vinaři využívají a na medovinu se vztahuje zřejmě toto:
Předpis:
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
---------------------------------------------------------
Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968)

Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem
----
Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak.

Jsou země, kde jsou naše léky zakázané, mají jen ty "alternativy" a včely tam mají stále.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo kdo dělá křížové pokusy s Gabony na účinnost léčiva do jedné skupiny dal i ty méně účinné. Není nad to, když srovnání dělá třetí osoba. My všichni víme, že Calgon nad prevítem vodním kamenem vždy vítězí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967)

jistě já jen upozornil že i na jednom stanovišti při stejném ošetřování bývají výsledky velmi rozdílné Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 16:54:04
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed
> řady přes 2 úly od sebe
> -----
> Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme
> dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966)

Pepan:
Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe
-----
Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962)

Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 12:05:48
> ----------------------------------------
> Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u
> varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u
> všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
> To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní
> chovy velmi dobré
>
> Pepan
> -------
> Tomu nerozumím. Jak lze srovnávat něco co není vedle sebe.
>
> Já měl jedno stanoviště, kde kdybych tam dal vlétě toaleták, tak by mi taky
> vyšla skoro 100% účinnost. Roztoči tam prostě nebyli. Ani v létě a na
> podzim mizimvě. Kdybych to srovnal s Gabonem na jiných stanovištích podle
> spadu po první fumigaci, tak by z toho gabon proti toaletáku vyšel dost
> špatně:-)
>
> Vím o pár lidech, co to zkoušeli vedle sebe a hodnotili. Ale porušovali
> vyhlášku, tak s tím nikam na veřejnost nechodí. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33960)

> >>>(Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 k destruktora.)<<<
> Musíš taky napsat kdy jsi to použil a jestli tomu předcházelo nějaké léčení,
> případně jaký byl spad po opakovaném přeléčení jinak je tvá informace bezcenná


Pri krmeni bylo psano...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: (33955)

A k těm kočovným vozům bych se ani nevyjadřoval... Když jsem byl ještě
> mladý a blbý tak jsem uvažovatl a chtěl nějaký koupit, ale ty nevýhody
> předčily výhody, brutálně....
> 2 strany.... sever a jih// chyba na severu zaostávají a jihu utíkají z
úlu,
> pořizovací cena/// hrůza, chtěli mi je prodat za 50 000, síla, u
> tenkostěných úlů omezený kontakt včelstva se sluncem/// chyba opožděný
> rozvoj/// koč vůz potřebuje na převoz traktor/// chyby//d rahý 400 kč
> hodina traktoristy// a při kočování do sadů, velký, blbě manipulovatelný a
> navíc sadaři chtějí spíše palety a rovnoměrně rozmístít, takže kočovné
vozy
> opravdu ne, jo a ještě když je v létě vedro, luxus v nich pracovat.....
> jednu výhodu mají, včelstva jsou chráněny proti zlodějům, což bohužel v
> našich podmínkách výhoda, bohužel...

Ono taky kočovné vozy vznikly za úplně jiných podmínek za socialismu.
Vyřazené různé autobusové či zemědělské vleky nebo maringotky šlo koupit za
zůstatkovou nebo šrotovou cenu, od čtvrtiny měsíčního platu výše, za
investici dalšího 1 - 5 měsíčních platů si je včelaři sami upravili na
včelíny. Traktoristu s traktorem na převoz šlo sehnat za babku, cenu cca 4
krabiček kvalitních cigaret nebo cca 10 - 20 piv v hospodě nebo ho dokonce
zdarma poskytovaly družstva, kde řepku pěstovali. Cena medu, ať už z prodeje
ze dvora nebo do výkupu byla výrazně výše než dnes. Investice do kočovného
včelína se tehdy splatily tak za 2 roky. Dneska je kočovný vůz tažený
traktorem po silnici ekonomický nesmysl, snad kromě těch vozů zaměřených na
opylování, kde se podařilo nacpat těch aspoň 60 včelstev Spíše tak přívěs za
auto nebo paleta umístitelná na korbu náklaďáku.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961)

Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače. Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal) byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV koncem června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961)

Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní chovy velmi dobré

Pepan
-------
Tomu nerozumím. Jak lze srovnávat něco co není vedle sebe.

Já měl jedno stanoviště, kde kdybych tam dal vlétě toaleták, tak by mi taky vyšla skoro 100% účinnost. Roztoči tam prostě nebyli. Ani v létě a na podzim mizimvě. Kdybych to srovnal s Gabonem na jiných stanovištích podle spadu po první fumigaci, tak by z toho gabon proti toaletáku vyšel dost špatně:-)

Vím o pár lidech, co to zkoušeli vedle sebe a hodnotili. Ale porušovali vyhlášku, tak s tím nikam na veřejnost nechodí. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956)

Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní chovy velmi dobré

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 10:16:59
> ----------------------------------------
> > Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle
> > umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky,
> > které se dají použít ?
>
> Ja vkladal odparovace hned vedle plodoveho hnizda - take jen jeden na vcelstvo,
> take prvni pokusy.
>
> Na hodnoceni ucinku mi chybi data - flakal jsem v tu dobu poznamky a navic
> roztoci u nas moc nebyly, nasledna fumigace do 20-30 v.d.
>
> Plneni KM do odparovace celkem v pohode akorat mi vadi pomalost pri nalevani z
> dodane plnici lahve - to se chystam priste poresit.
>
> Pak je otazka kdy aplikovat, velikost odparovaciho knotu - stalo se mi, ze u
> slabsiho oddelku v zari trvalo odpareni celeho objemu o min tyden dele.
>
> Jinak moc dik za nove tema a doufam ze se rozvine podobne kosate jako tema dane
> :-)
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954)

>>>(Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 k destruktora.)<<<
Musíš taky napsat kdy jsi to použil a jestli tomu předcházelo nějaké léčení, případně jaký byl spad po opakovaném přeléčení jinak je tvá informace bezcenná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 10:05:03
> ----------------------------------------
> Loni jsem poprvé počátkem srpna aplikoval kyselinu mravenčí
> (KM)prostřednictvím odpařovače Nassenheider. Odpařovač jsem dal do třetího
> prázdného nástavku (nástavek na 11 ks rámků 39 x 24) zároveň s krmením 4 l
> sklenicí s prosakovacím víčkem. Použil jsem KM 80-ti%ní, včelky tuto
> koncentraci snášely dobře, lozily i po odpařovačích, pouze na počátku
> aplikace si daly distanc a stáhly se od odpařovačů. Odpařovač jsem se
> snažil dát doprostřed nástavku vedle sklenice, aby se KM rozptýlila do
> celého prostoru úlu. V návodu je sice psané, že by se na jedno včelstvo
> měly dát 2 ks odpařovačů vždy po straně plodu, ale známý, který tento
> odpařovač používá již několik roků, používá pouze jeden ks a údajně má
> velmi dobré výsledky. Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 ks
> destruktora.
> Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle
> umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky,
> které se dají použít ?
>
> Díky za Vaše zkušenosti.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33957) (33958)

KM v 1 l lahvích jsem rovněž odebral od dodavatele odpařovačů (celkem 2 l). KM v 5 l kanystrech nám objednali ve velkoskladě Drogerie TETA v Novém Jičíně. Přišla jim celá paleta a včelaři si ji celou rozebrali. Odkud ta KM byla Ti teď neřeknu, musím se podívat na štítek, což bude možné až o víkendu. Podívám se na něj a výrobce napíšu.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33957)

> Kyselinu mravenčí jsem sehnal v 1 l lahvích a v 5 l kanystru. Poprvé jsem
> odpařovače rovněž plnil plastovou plničkou, bylo to zdlouhavé a nic moc.
> Proto jsem je začal plnit přímo z 1 l láhve, do prostoru pro knot (
> naklonit a naplnit asi do 3/4) a teprve zbytek jsem doplnil plničkou.
> Samozřejmě, že jsem plnění prováděl v přírodě kvůli případnému úkapu KM.
> Nejlepší je dát na zem nějaké noviny, aby KM nešla do půdy a nespálila
> trávu. Bylo to mnohem rychlejší a příjemnější. Proto KM z kanystru bude
> lepší přelít do menších skleněných lahví a z těchto odpařovače plnit. S
> rychlostí odpařování jsem měl ty samé zkušenosti, místo 14 dnů se kyselina
> odpařovala někdy i 20 dnů.
>
>

Vyzkousim to takhle plnit. Kde jsi tu KM kupoval? Ja si ji nechal poprve poslat z brna i s odparovaci. Ted uz budu muset koupit.

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956)

Kyselinu mravenčí jsem sehnal v 1 l lahvích a v 5 l kanystru. Poprvé jsem odpařovače rovněž plnil plastovou plničkou, bylo to zdlouhavé a nic moc. Proto jsem je začal plnit přímo z 1 l láhve, do prostoru pro knot ( naklonit a naplnit asi do 3/4) a teprve zbytek jsem doplnil plničkou. Samozřejmě, že jsem plnění prováděl v přírodě kvůli případnému úkapu KM. Nejlepší je dát na zem nějaké noviny, aby KM nešla do půdy a nespálila trávu. Bylo to mnohem rychlejší a příjemnější. Proto KM z kanystru bude lepší přelít do menších skleněných lahví a z těchto odpařovače plnit. S rychlostí odpařování jsem měl ty samé zkušenosti, místo 14 dnů se kyselina odpařovala někdy i 20 dnů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954)

> Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle
> umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky,
> které se dají použít ?

Ja vkladal odparovace hned vedle plodoveho hnizda - take jen jeden na vcelstvo, take prvni pokusy.

Na hodnoceni ucinku mi chybi data - flakal jsem v tu dobu poznamky a navic roztoci u nas moc nebyly, nasledna fumigace do 20-30 v.d.

Plneni KM do odparovace celkem v pohode akorat mi vadi pomalost pri nalevani z dodane plnici lahve - to se chystam priste poresit.

Pak je otazka kdy aplikovat, velikost odparovaciho knotu - stalo se mi, ze u slabsiho oddelku v zari trvalo odpareni celeho objemu o min tyden dele.

Jinak moc dik za nove tema a doufam ze se rozvine podobne kosate jako tema dane :-)

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76981 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33956 do č. 34016)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu