78233

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem

Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli přijme
starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
dalších ulů a tvořím z něho oddělky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 3:40 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této
konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s
vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba
vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně
míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále
vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá
nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být
standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až
po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem

Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
Nakonec matku lze později vyměnit.

Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
že se včelstvo zkonsoliduje.

V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
roce, nakonec stejně zrušil.
J.T.

> Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> přijme
> starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
>
> Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> až po jeho kontrole (cca po týdnu).
>
> Je tento postup správný?
>
> Josef Třeštík


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem

Také je jedním ze spůsobů vrácení zpět do včelstva Na úl se položí mřížka a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší
Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 19:40:57
> ----------------------------------------
> Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
> za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
> Nakonec matku lze později vyměnit.
>
> Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
> posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
> že se včelstvo zkonsoliduje.
>
> V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
> vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
> Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
> matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
> Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
> začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
> roce, nakonec stejně zrušil.
> J.T.
>
> > Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> > přijme
> > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> > dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> >
> > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> > až po jeho kontrole (cca po týdnu).
> >
> > Je tento postup správný?
> >
> > Josef Třeštík
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem

> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.

Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?

> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.

Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
zachovat, nebo použít na oddělky?

J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem

O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.
Děkuji za informace.
S přátelským pozdravem J. Třeštík

> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ),
> večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ).
> Brzy ráno proveďte přeléták:
> ...
> S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.


.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední
neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu
včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM
Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl.
matky po takové matce bych nepoužil

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců
____________________________________________________

Správně mělo být: Letos jedu plně na LBV metody nadbytku trubců.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
KaJi (212.77.163.106) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek
------------------------

Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


>> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> ----------------------------------------
> Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek



Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem

Zkuste:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

"Nová metodika ošetřování včelstev využívající cíleného narušení jejich
evolučně stabilní reprodukční strategie."

(LBV = zkratka ze jmen autorů metodiky)

S pozdravem

J. Třeštík


>
> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem

Pěkný článek od autorů metodiky LBV je také na:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

J.T.


> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Včelstvo nikdy mít nadbytek trubců mít nebude nadbytkem se to jeví jen s pohledu včelařea jeho zžitých tradic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:51:42
> ----------------------------------------
> Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na
> zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení.
> Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení
> rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u
> včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták
> použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro
> zajímavost viz PP-systém
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
>
> Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že
> přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému
> nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí
> průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost
> náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako
> nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

nadbytkem se to jeví
______________________________________________________________

Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový NADBYTEK trubců. Onen nadbytek vztahuji vůči přirozenému stavu. Volně žijící včelstva nikdy nevychovají taková kvanta trubců, jako včelstva ošálená proložením centra plodového tělesa stavebními rámky ( volná stavba ( bez mezistěn ) či stavba v podmetu nebo na krycích stavebních rámkách má pramálo společného s LBV metodou!!! ) Nadbytkem míním 10 000 - 20 000 trubců na jedno včelstvo. I ta nejsilnější přírodní včelstva obsahují v produkčním období pouze několik tisíc trubců a buněk trubčího plodu. To k předejití rojové nálady nestačí!

Dle mého názoru efekt LBV metody spočívá ryze v odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček nadbytečným trubčím plodem ( celkem zhruba 10 000 buněk ( ¼ plodové plochy ), z toho 2 900 buněk představují žravé trubčí larvy, které mají potravní požadavky jako cca 5 800 larev dělnic, což znamená zvýšení spotřeby krmných kašiček o více jak 50 % oproti standardnímu stavu ) ... Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Neshoduji s panem Linhartem, který, pokud jsem ho dobře pochopil, tvrdí, že pouhá přítomnost nadbytečného počtu dospělých trubců k dosažení efektu nerojivosti stačí. Podle mě je dílčí rozsah trubčího plodu, částečně i zastoupení trubců mladších 10 dnů, nikoliv trubci zcela dospělí, kteří bílkovinou potravu nepřijímají.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se
prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše
o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu
"zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou,
navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do
počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá
být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?

Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím
nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně
se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-)
S pozdravem J. Třeštík

>
> Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový
> NADBYTEK
...
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pepa (90.176.2.8) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná metoda.Ty různé experimetnty můžete dělat pouze ti, kteří máte pouze několik včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Já docházím k přesvědčení, že kdyby se úspěšní včelaři za posledních mnoha
desítek let sešli a v reálu porovnali svoje metody, tak by zjistili, že
úspěšné včelaření v zadovácích a třeba i dříve v klátech a dneska v
nástavcích bylo zhruba stejné, kromě odlišností danou konstrukcemi úlů.
"Nepořádek" v tom dělají včelaři, kteří podobné metody popisují třeba velice
odlišně, v závislosti na módních vlnách. Co se týká trubců, byly vždycky
periody, tak v řádu 10 - 20 let, kdy včelaři docházeli k poznání, že pro
úspěšný chov včelstev je třeba, aby včelstva chovaly tolik trubců, kolik je
pro ně přirozené. Potom v " minusové amplitudě " se zase v tisku
prosazovali včelaři, kteří hodlali zvyšovat medný výnos potlačováním chovů
trubců a potlačováním projevů nedostatku trubců. To byly extrémy
propagované v tisku, ve skutečnosti v chovech byly tyto rozdíly mnohem
menší, jednak včelaři nestíhali tyto teoretická opatření v praxi realizovat
na všechny včelstva, jednak v závislosti na módních vlnách třeba toho chovu
trubců byl téměř stejný způsob úspěšného chovu v "plusové" periodě
presentován jako chov s nadbytkem trubců, v "minusové" periodě presentován
jako chov s omezováním množství trubců.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> metoda.

zdravim,
tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop 1
nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
preskupeni ramku se po nanoseni cca 3 kg medu vyroji. Ted uz tohoto "kmene"
mam poskrovnu, ale asi v okoli nekdo tento kmen "slechti" :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda

Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda
> Datum: 10.2.2009 08:27:08
> ----------------------------------------
> I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba
> 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje.
> Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně
> řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu
> nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce
> se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když
> nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři
> doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu.
> Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale
> stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned
> vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to
> zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová
> ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak
> budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a
> za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň
> týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba
> způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metodaTím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
______________________________________________________________

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte. Myslím, že v tomto směru sdílnější by byli včelařští odborníci ( např. Ing. Čermák nebo Ing. Titěra ).

Včely krmičky VŽDY tvoří takové množství krmných kašiček jako v růstové fázi vývoje včelstva, tedy VÍCE než je potřeba v období nerůstovém. Na tomto principu je primárně založen mechanizmus spuštění rojové nálady. Vyplývá z něho to, že po dosažení vrcholu plodování, či zastavení ( zpomalení ) rozvoje, dochází ke tvorbě anatomických trubčic, čímž vzniká latentní rojová nálada ( anatomické trubčice jsou rojové včely... roj se skládá s více jak 80% z anatomických trubčic ). Při určitém počtu ( daným geny, vlastnostmi matky, poměry v úlu, klimatickými a vegetačními vlivy ) anatomické trubčice založí rojové matečníky, a tak začíná rojová nálada zjevná.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte.Václavek

Práve, že to poznám, som odpovedal tak ako som odpovedal. Veď takisto môže byť pravdou tvrdenie výskumníkov,ktorý tvrdia, že k rojová nálada prepuká preto, že v čase premnoženia mladých včiel vo včelstve chýba materská látka a mladé včely sa postupne menia na anatomické trúdice. Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

______________________________________________________________

Naprosto souhlasím s tím, že rojení není založeno na náhodě. Domnívám se, že anatomické trubčice jsou konečnou odpovědí na problematiku latentní rojové nálady. Dosažení vrcholu, po němž nevyhnutelně vzniká latentní rojová nálada, je náhodné? Naproti tomu to, jak podmínky ( genetické předpoklady, vlastnosti matky, interiér úlu, klimatické a vegetační vlivy ) konkrétně udají onu hranici vypuknutí zjevné rojové nálady, jasné není. Nicméně určitě to není založené na náhodě. Rozmnožování, jakožto dílčí fáze vývoje organismu, nikdy není řízeno schody okolnostmi. To by byla vážná evoluční chyba.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem

Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí
Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 21:56:55
> ----------------------------------------
> > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
>
> Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
> vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
> důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
> rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
>
> > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
>
> Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
> protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
> zachovat, nebo použít na oddělky?
>
> J.T.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
"přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 09.2.2009 06:32:04
> ----------------------------------------
> Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
> jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
> nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
> "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
> nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
> přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
> proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
> rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
> samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
> se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
> tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
> otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Dobrá téma na zimu, včelár ak sa správne rozhodne pre niektorý návrh, nemusí v čase keď rojenie sa do vrcholnej fázy, môže ho použiť.
Rojenie vždy začína oveľa skôr ako to dokážeme rozpoznať, prebieha v tzv, skrytej forme (npr. včely sa začnú meniť, zduria sa im vaječníky, prečo to nie je teraz dôležité). Tomto čase včely vo zvýšenej miere začnú ošetrovať trúdí plod. ak v tomto čase urobíme protirojové opatrenie (PRO), je ešte nádej? ne prerušenie RN, ale ak sa RN zviditeľní položením prvého vajíčka v materskej kolísky, tento proces je nezvratný a včelstvo 10-12 dní sa rojí. Všetky tie rady sú nanič, včelár tak či tak príde o dobrú znášku.
Ak včelár dospel do takého stavu, že včelnicu nerozširuje, je treba rojový stav riešiť praktickejšie, zabezpečiť aby roj doniesol úžitok.
Všetky tie včelie tančeky okolo rojenia som ukončil a zameral som na využitie hlavne agátovej znáš, ktorá aj keď nie dlhá (v priemere 10-12 dní), je bohatá, dá sa roj ak vyletí pred jej začatím, ale i do jej polovice, roj sa odmení dobrou alebo primeranou znáškou a ak spočítame výnos včelstva odkiaľ roj vyletel, plus roj lepším výnosom ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Technol. postu: včelár si musí pripraviť prázdne debničk či úle, ktoré miesto dna podstaví trapézovým plechom (má hneď letáč), rovno na zem, naplní staršími súšami prípadne Ms.
Roj necháme vyletieť, ošetríme ho strasením do rojnice, počkáme 1-2 hod. kým sa utíši, až potom roj vysypeme pred debničku. Včelstvo debničku obsadí a na druhý deň začne pracovať, súše očistí, Ms začne stavať a ak je už znáška začne prinášať nektár, v tom čase ešte nemajú v úli čo ošetrovať. Ak je tých rojov viac a niektorý je slabší, pridávam ho k predchádzajúcemu roju, ak mám debničku s plástami, vysypem do predchádzajúceho roja aj tretí roj, M nehľadám, práca musí byť urobená rýchlo a bez veľkého špekulovania. Ak je v roji mladá M (to včelár väčšinou vie, ponecháme včelstvo na túto M, tá sa oplodní a kým začne klásť, svoju úlohy roj splnil zaniesol debničky medom a tie môžme vytočiť. AK roj vyletí zo starou M, tá o 1-2 dni začne klásť vajíčka, výkon potom nebude adekvátny daným možnostiam . V tomto prípade M uzatváram do malého izolátora do ktorého ale musia včely mať prístup, aby mohli odoberať materskú látku, včelstvo má M ale včely neošetrujú plod. Izolátor je malých rozmerov plochého tvaru 14x50x120 mm, prístup včiel do klietky je z obidvoch strán IZO (použitá mriežka z umelej hmoty.
Tieto vyrojené včelstvá splnia svoju úlohu (prinesú med) a po skončení znášky, môžeme včelstvá použiť ako zásobné ale ich vrátiť do pôvodných včelstiev, ale to už záleží od včelára, ako s nimi naloží.
Nie každý tomuto opisu porozumie, ale pre mňa to bola cesta ako neprísť o znášku, len preto, že som nezvládol RN, vlastne ja ju teraz zámerne podporujem, nebránim sa jej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

"Májový roj za fůru sena stojí". Říkávali naši předkové.

Nedá mi to. Musím si také smočit i když s rojením mám poměrně málo zkušeností. Když už k tomu ale dojde a některé včelstvo se vyrojí a vím které, ponechám jej cca 36 - 48 hod(podle toho jak mi to vychází časově) ve sklípku v rojáku na neúplných mezistěnách - proužcích (aby měli vedení a stavěli rovně). Za tu dobu roj počne stavět a ukládat ssebou přinesené zásoby. Poté navečer původní úl postavím na jiné místo, vlastně vytvořím pozdní přeleták a na původním místě vystrojím nový úl mezistěnami a přiložím roj s již započatou stavbou. Sem se také počnou vracet létavky z původního úlu, které se nevyrojili. Druhý den odstavený úl (původní) rozeberu, dva až tři plásty zavíčkovaného plodu použiji k posílení roje a zbytek rozdělím do jiných včelstev, nebo jimi posílím oddělky. Matečníky mohu a nemusím vylámat. Včely se o to postarají samy.

Včelař, který se ještě neodhodlal chovat matky sám, může plásty s rojovými matečníky využít na tvorbu oddělků - nových včelstev. Musíme mít ale na paměti, že méně někdy znamená více. Chci říci, že místo pěti nově utvořených oddělků mi postačí dva až tři ale silnější. V každém případě je ale nutné hlídat snůšku a nic se nepokazí když zvláště oddělky budeme krmit, krmit a krmit ... Pokud toto stihneme ještě do počátku června, máme šanci, že budeme zimovat plnohodnotná mladá včelstva. Pokud to bude později, můžeme oddělky posílit jedním či dvěma plásty se zavíčkovaným plodem z jiných silných včelstev.

Pokud ale nepoznám které včelstvo se rojilo a to se také někdy stane, osazuji takový roj po věznění klasickým způsobem.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu