76762

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......


děkuji za případné užitečné rady

petr j.

Postupoval jsem jak uvádíte.
1)       (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtáme jenom do bočních louček 2 dírky o prům.5 mm a 25mm od horní i spodní loučky.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034)

Dotace je i na starší věci jak v kočování, tak i v technické pomoci na medomety a na vše co je se získáváním medu do výše 50% kupní ceny. To buď nové věci, trakktor, kočovný vůz, valníky, přívěsy za osobní auto a podobně. Je to popsané ve vyhlášce k dotacím EU. U techniky a nářadí zakoupených z druhé ruky je nutný znalecký posudek od osoby, která je souodním znalcem v jakémkoliv oboru, musí být zde zhodnocen technický stav a ekonomické ohodnocení. V květnovém čísle Včelařství budou určitě podmínky dotací. Je to 100% funkční a je třeba toho využít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 9. 2. 2009
vicenasobne derovani ramku


pěkně zdravím,

jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
popis již fungujících děrovačů.


Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:

1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.

2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
založení provrtat více louček.

Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:

- koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
nepotkal .....

- pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......



děkuji za případné užitečné rady

petr j.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034)

No asi tě potěším protože v pátek jsme měli na schůzi přednášku a na té nám přednášející zdělil že si koupil starší traktor aby mohl kočovat a dotaci na něj dostal.S tou maringotkou ale nevím i když-proč ne bude to sloužit pro kočování stejně jako ten traktor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (83.208.198.12) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032)

nevím, jak je to konkrétně u včel, ale dotace v zemědělství jsou vždy na nákup NOVÝCH věcí.
s vizí, že si koupíte třicítku majora a někdo vám na to přispěje se můžete rozloučit rovnou. bohužel...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031)

Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se
prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše
o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu
"zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou,
navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do
počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá
být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?

Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím
nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně
se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-)
S pozdravem J. Třeštík

>
> Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový
> NADBYTEK
...
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Majk (77.48.21.230) --- 9. 2. 2009
dotace

dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi na maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý peníz :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029)

nadbytkem se to jeví
______________________________________________________________

Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový NADBYTEK trubců. Onen nadbytek vztahuji vůči přirozenému stavu. Volně žijící včelstva nikdy nevychovají taková kvanta trubců, jako včelstva ošálená proložením centra plodového tělesa stavebními rámky ( volná stavba ( bez mezistěn ) či stavba v podmetu nebo na krycích stavebních rámkách má pramálo společného s LBV metodou!!! ) Nadbytkem míním 10 000 - 20 000 trubců na jedno včelstvo. I ta nejsilnější přírodní včelstva obsahují v produkčním období pouze několik tisíc trubců a buněk trubčího plodu. To k předejití rojové nálady nestačí!

Dle mého názoru efekt LBV metody spočívá ryze v odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček nadbytečným trubčím plodem ( celkem zhruba 10 000 buněk ( ¼ plodové plochy ), z toho 2 900 buněk představují žravé trubčí larvy, které mají potravní požadavky jako cca 5 800 larev dělnic, což znamená zvýšení spotřeby krmných kašiček o více jak 50 % oproti standardnímu stavu ) ... Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Neshoduji s panem Linhartem, který, pokud jsem ho dobře pochopil, tvrdí, že pouhá přítomnost nadbytečného počtu dospělých trubců k dosažení efektu nerojivosti stačí. Podle mě je dílčí rozsah trubčího plodu, částečně i zastoupení trubců mladších 10 dnů, nikoliv trubci zcela dospělí, kteří bílkovinou potravu nepřijímají.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34024)

"Májový roj za fůru sena stojí". Říkávali naši předkové.

Nedá mi to. Musím si také smočit i když s rojením mám poměrně málo zkušeností. Když už k tomu ale dojde a některé včelstvo se vyrojí a vím které, ponechám jej cca 36 - 48 hod(podle toho jak mi to vychází časově) ve sklípku v rojáku na neúplných mezistěnách - proužcích (aby měli vedení a stavěli rovně). Za tu dobu roj počne stavět a ukládat ssebou přinesené zásoby. Poté navečer původní úl postavím na jiné místo, vlastně vytvořím pozdní přeleták a na původním místě vystrojím nový úl mezistěnami a přiložím roj s již započatou stavbou. Sem se také počnou vracet létavky z původního úlu, které se nevyrojili. Druhý den odstavený úl (původní) rozeberu, dva až tři plásty zavíčkovaného plodu použiji k posílení roje a zbytek rozdělím do jiných včelstev, nebo jimi posílím oddělky. Matečníky mohu a nemusím vylámat. Včely se o to postarají samy.

Včelař, který se ještě neodhodlal chovat matky sám, může plásty s rojovými matečníky využít na tvorbu oddělků - nových včelstev. Musíme mít ale na paměti, že méně někdy znamená více. Chci říci, že místo pěti nově utvořených oddělků mi postačí dva až tři ale silnější. V každém případě je ale nutné hlídat snůšku a nic se nepokazí když zvláště oddělky budeme krmit, krmit a krmit ... Pokud toto stihneme ještě do počátku června, máme šanci, že budeme zimovat plnohodnotná mladá včelstva. Pokud to bude později, můžeme oddělky posílit jedním či dvěma plásty se zavíčkovaným plodem z jiných silných včelstev.

Pokud ale nepoznám které včelstvo se rojilo a to se také někdy stane, osazuji takový roj po věznění klasickým způsobem.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)

Včelstvo nikdy mít nadbytek trubců mít nebude nadbytkem se to jeví jen s pohledu včelařea jeho zžitých tradic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:51:42
> ----------------------------------------
> Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na
> zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení.
> Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení
> rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u
> včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták
> použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro
> zajímavost viz PP-systém
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
>
> Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že
> přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému
> nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí
> průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost
> náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako
> nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022) (34023)

Pěkný článek od autorů metodiky LBV je také na:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

J.T.


> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022) (34023)

Zkuste:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

"Nová metodika ošetřování včelstev využívající cíleného narušení jejich
evolučně stabilní reprodukční strategie."

(LBV = zkratka ze jmen autorů metodiky)

S pozdravem

J. Třeštík


>
> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 9. 2. 2009

Proti myším se mi výborně osvědčila lepidla na myši. Výhodně se dají použít nejen v prostorech skladů, včelínů atd. ale i na kartonu v podmetu během zimy. Přestože mě zaskočil i prolet před 14 dny tak nedošlo k mimořadnému nalepení dalších včel. Navíc se dá použít opakovaně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sa (88.101.37.180) --- 9. 2. 2009
přízpjevek

dobre

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001)

Dobrá téma na zimu, včelár ak sa správne rozhodne pre niektorý návrh, nemusí v čase keď rojenie sa do vrcholnej fázy, môže ho použiť.
Rojenie vždy začína oveľa skôr ako to dokážeme rozpoznať, prebieha v tzv, skrytej forme (npr. včely sa začnú meniť, zduria sa im vaječníky, prečo to nie je teraz dôležité). Tomto čase včely vo zvýšenej miere začnú ošetrovať trúdí plod. ak v tomto čase urobíme protirojové opatrenie (PRO), je ešte nádej? ne prerušenie RN, ale ak sa RN zviditeľní položením prvého vajíčka v materskej kolísky, tento proces je nezvratný a včelstvo 10-12 dní sa rojí. Všetky tie rady sú nanič, včelár tak či tak príde o dobrú znášku.
Ak včelár dospel do takého stavu, že včelnicu nerozširuje, je treba rojový stav riešiť praktickejšie, zabezpečiť aby roj doniesol úžitok.
Všetky tie včelie tančeky okolo rojenia som ukončil a zameral som na využitie hlavne agátovej znáš, ktorá aj keď nie dlhá (v priemere 10-12 dní), je bohatá, dá sa roj ak vyletí pred jej začatím, ale i do jej polovice, roj sa odmení dobrou alebo primeranou znáškou a ak spočítame výnos včelstva odkiaľ roj vyletel, plus roj lepším výnosom ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Technol. postu: včelár si musí pripraviť prázdne debničk či úle, ktoré miesto dna podstaví trapézovým plechom (má hneď letáč), rovno na zem, naplní staršími súšami prípadne Ms.
Roj necháme vyletieť, ošetríme ho strasením do rojnice, počkáme 1-2 hod. kým sa utíši, až potom roj vysypeme pred debničku. Včelstvo debničku obsadí a na druhý deň začne pracovať, súše očistí, Ms začne stavať a ak je už znáška začne prinášať nektár, v tom čase ešte nemajú v úli čo ošetrovať. Ak je tých rojov viac a niektorý je slabší, pridávam ho k predchádzajúcemu roju, ak mám debničku s plástami, vysypem do predchádzajúceho roja aj tretí roj, M nehľadám, práca musí byť urobená rýchlo a bez veľkého špekulovania. Ak je v roji mladá M (to včelár väčšinou vie, ponecháme včelstvo na túto M, tá sa oplodní a kým začne klásť, svoju úlohy roj splnil zaniesol debničky medom a tie môžme vytočiť. AK roj vyletí zo starou M, tá o 1-2 dni začne klásť vajíčka, výkon potom nebude adekvátny daným možnostiam . V tomto prípade M uzatváram do malého izolátora do ktorého ale musia včely mať prístup, aby mohli odoberať materskú látku, včelstvo má M ale včely neošetrujú plod. Izolátor je malých rozmerov plochého tvaru 14x50x120 mm, prístup včiel do klietky je z obidvoch strán IZO (použitá mriežka z umelej hmoty.
Tieto vyrojené včelstvá splnia svoju úlohu (prinesú med) a po skončení znášky, môžeme včelstvá použiť ako zásobné ale ich vrátiť do pôvodných včelstiev, ale to už záleží od včelára, ako s nimi naloží.
Nie každý tomuto opisu porozumie, ale pre mňa to bola cesta ako neprísť o znášku, len preto, že som nezvládol RN, vlastne ja ju teraz zámerne podporujem, nebránim sa jej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022)


>> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> ----------------------------------------
> Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek



Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)

Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek
------------------------

Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011) (34016)

Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední
neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu
včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM
Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl.
matky po takové matce bych nepoužil

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců
____________________________________________________

Správně mělo být: Letos jedu plně na LBV metody nadbytku trubců.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007)

Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Predseda UKRK reztignoval-co autor dosud neuvedl (34012)


Vazeny pane Skalsky. Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach.
Frantisek

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v
ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008) (34015)

> Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
> fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
> druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
> sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
> přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

Diky priste to vyzkousim. Ja jsem jednu mys chytil do pasticky (mam vysoka dna) - byl to mozna ten rejsek ale prisel mi hodne mrnavej - mozna jeste mlade.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011)

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)

Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 8:46 AM
Subject: Re: Jak na strakapouda


>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl
včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi
:-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-))
jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky
ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v
obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim
klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale
resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j.
zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34006)

popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 09.2.2009 06:32:04
> ----------------------------------------
> Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
> jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
> nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
> "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
> nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
> přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
> proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
> rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
> samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
> se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
> tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
> otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)

Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí
Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 21:56:55
> ----------------------------------------
> > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
>
> Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
> vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
> důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
> rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
>
> > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
>
> Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
> protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
> zachovat, nebo použít na oddělky?
>
> J.T.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 9. 2. 2009
Re: Predseda UKRK reztignoval-co autor dosud neuvedl


Felda: Co tim chtel autor clanku rict ?
Ihsms: ze nekdo odstoupi je naprosto prirozena vec,dal oboru co mohl,a jede se dal...
Kaji : do te fumkce se navrhnul v podstate sam.jedna vec je davat co muzu.druha co mam...
G.P. : Pokud nekdo ignoruje doporuceni standartnim zpusobem,volil bych nez odstoupim s titulu nezavisleho kontrolniho orgnu moznost zverejneni.Pokud by to neslo pres casopis Vcelarstvi vydal bych takova doporuceni jinde,jinym a vice nezpochybmitelnym zpusobem.Timje moznost pres internet.K aktivizaci diskuse o otazkach staci-avizo-na vcelarske konferenci,(?????)

Rorhodnuti predsedy UKRK Zdenka Dobiska pokladam za zcela speavne a uvazene.Divim se ostatnim clenum UKRK(kdyz pred vice nez rokem v breznu 2007 nepripustili jeho rezignaci z funkce predsedy,a tet jej nepodporili ! Tehdy stacilo zvolit si ze sveho stredu jineho predsedu a jelo se dal.
Je zarazejici ze delegati posledniho sjezdu kteri meli velmi vyhranene kriticke nazory na hospodareni ve vedeni CSV a presto byli zvoleni do UKRK se nyni nepostavili za sveho predsedu a mlci-nevydaji ani hlasku!

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010)

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007)

Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.


.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)

Tomáš Heřman
>Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)<
..........
Také mám nižší česna. To byly asi rejsci. Ty mne moc nevadí, akorát znehodnocují povinnou měl tak, že žádná není k odběru a výkaly jsem musel z podložek umývat a dezinfikovat je. Tak jsem zavedl jednorázové A3 podložky a rovnou je pálím. A drobná úprava před vložením zamezuje vynášení měli na nožičkách česnem ven.

Možná tu nemáme ty správné úlové datlíky. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)

>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j. zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)

O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.
Děkuji za informace.
S přátelským pozdravem J. Třeštík

> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ),
> večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ).
> Brzy ráno proveďte přeléták:
> ...
> S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)

Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
"přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (89.185.250.195) --- 8. 2. 2009
Koupím OVP


Levně koupím odborné včelařské překlady, nejlépe více ročníků najednou. Rád bych postupně sehnal všechny ročníky. V této fázi dám přednost osobnímu předání v Ostravě a okolí. Napište mi, prosím, na mail michal.pol/zav/centrum.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)

> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.

Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?

> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.

Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
zachovat, nebo použít na oddělky?

J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001)

Také je jedním ze spůsobů vrácení zpět do včelstva Na úl se položí mřížka a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší
Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 19:40:57
> ----------------------------------------
> Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
> za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
> Nakonec matku lze později vyměnit.
>
> Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
> posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
> že se včelstvo zkonsoliduje.
>
> V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
> vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
> Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
> matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
> Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
> začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
> roce, nakonec stejně zrušil.
> J.T.
>
> > Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> > přijme
> > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> > dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> >
> > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> > až po jeho kontrole (cca po týdnu).
> >
> > Je tento postup správný?
> >
> > Josef Třeštík
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999)

Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
Nakonec matku lze později vyměnit.

Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
že se včelstvo zkonsoliduje.

V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
roce, nakonec stejně zrušil.
J.T.

> Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> přijme
> starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
>
> Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> až po jeho kontrole (cca po týdnu).
>
> Je tento postup správný?
>
> Josef Třeštík


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)

Kdysi v kočovném včelíně mně datlovití udělali "sondy" přes boční stěny. Na
boční stěny z prken asi 15 mm silných byla přitisknuta baterie zadováků a
mezi těmi stěnami v izolaci se uhnízdili mravenci. Ptáci na to přišli a v
zimě co 10 - 20 cm proklovali otvory o průměru asi centimetr stěny v místě
spoje na péro a mravence zlikvidovali, od té doby se tam mravenci
neobjevili.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995)

Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli přijme
starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
dalších ulů a tvořím z něho oddělky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 3:40 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této
konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s
vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba
vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně
míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále
vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá
nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být
standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až
po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)
..........
Znesnadnit úchyt drápky na úl, nepoužívat očka, očka, které se používají, zadělat a natřít špunt barvou kterou má nástavek. Ptáci jsou velice inteligentní a sociální. A jestli se to jednou naučí, zapamatují si na cm přesně kde a naučí se to i potomci atd. Důležité je snížit tu atraktivitu. Ptáci mi sedají na česno, létají když je např. prolet, vidím i spousty datlovitých když jsem na stanovišti.

Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33996)

Zaručený zdroj - supermarkety - sítě proti ptactvu - používané na ochranu
drobného ovoce před špačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 5:52 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět
> na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení
> prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto
> stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost
> nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém
> bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu
> mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana:
> Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi
> dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo
> zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k
> přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává
> další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti
a
> mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud

> někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý
> včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (94.112.40.172) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda

Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana: Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti a mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud má někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem

Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Oproti dřívějším zkušenostem pár lidí tady v posledních 2 - 3 letech uvedlo,
že našli v zimě ve včelstvu trubce a přitom byly včely v pořádku a s matkou.
Znamená to tedy, že když se v zimě mezi mrtvolkami najdou trubci, může to
znamenat, že včelstvo je v pořádku a potom při pokusu o záchranu toho
včelstva spojením s jiným dojde k zmaření jedné matky. Asi to znamená
oprášit technologii zimování menších včelstev nebo silnějších oddělků s
klidně i méně kvalitní matkou, určené pro záchranu včelstev v zimě a pokud
ne, potom určené k rozebrání na jaře a k posílení produkčních včelstev.

Tady na severní Moravě bylo v sobotu přes poledne 10 - 15 st C, v noci na
sobotu 10 st C, díky tomu jižnímu proudění. V přírodě už začaly jarní
pochody, v lese tekla míza z javoru klenu naklovaného jakýmsi ptactvem a
viděl jsem kvést petrklíč.

Prošel jsem se v pátek kolem polí s řepkou, letos jsou u nás ve špatném
stavu. Metr, 3 metry kolem krajů pole je řepka v pořádku, ale hlouběji v
poli obvykle rostou rostlinky s 3 - 4 malými listky v rozteči tak 15
centimetrů. Jedině na polích výrazně zastíněných lesem nebo na vlhkých
severních svazích je řepka dobrá. Asi se na tom podepsaly podzimní sucha a
kdoví, jestli místní zemědělci nebudou zaorávat. Ale třeba se to za ty 2
měsíce a něco do květu řepky spraví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 10:01 AM
Subject: Re: Vyzimování


> Zdravím.
> Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o
> vánocích.
> Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to
> poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s
jinými
> a třeba v prosinci.
> Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o
> proletech a někde i 12 stupňů tepla.
> Pěknou neděli všem.
> Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)

Já bych to řešil teď do jara plastovou tenkou síťovinou napnutou nebo visící
tak decimetr od úlů. Ptáci by se potom měli instinktivně vyhýbat prostorům
pod síťovinou, odkud by v případě objevení predátora nemohli jednoduše
vzlétnout. Jak už ale strakapoud ucítil přes otevřené očko včely, bude si
tuto zásobárnu potravy pamatovat asi dlouho, možná i do příští zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 2:16 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené
> úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký
> strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho
> likvidace)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987) (33988)

Myslím, že první etapa vyzimování, kdy byly včely sevřeny do chomáče a musely jet jen po zásobách, je za námi. V minulém týdnu byly tepla, že snad všechny včely co to potřebovaly a měly alespoň zbytek zásob, aby zatopily, se rozvolnily a natahaly si k sobě zásoby z jiných uliček. Druhá stránka mince je celkové množství zásob a to se dá také odhadnout. Alepoň ve vztahu k příštímu oteplení nejpozději na konci března. Alespoň tady u nás pod horama.

A co se týká toho pananského díla, tak by mě skutečně zajímaly skušenosti jiných. Ale s touto situací:
Dole je nástavek/y/ s tmavším dílem, nad tím nástavek jen s panenským dílem. Je to v podstatě to, co se nazývá snad Rašovská protimorová metoda. I když já to dělal z jiného důvodu. U části včelstev jsme měl nahoře nástavek jiného rozměru (45*30) aby do něj včel přešly během zimy a já je na jaře mohl přesunout do tzv. Dadantů. Tam kde to bylo panenské dílo, nebo zakladené jen srdíčko uprostřed v horní části, tak tam včely dělaly cokoli, ab tam neuložili zásoby.
Tam kde jsem to v září viděl z hlediska zásob k dolní loučce jako rizikové, tak jsem to přerušil a nástavek dal dolů. V tomto včelstvu byly zásoby až dolů a odhadoval jsem, že by včely mohly přejít.

Stejné problémy jsem měl, ale za tvrdé zimy cca před 5 lety, kdy jsem přecházel na langstrotha a oddělky jsem zimoval ve dvou nástavcích. To se mi zimování oddělků ve 2N neosvědčilo. Jakmile jsme měl dost staršího díla, tak mi vycházel a vychází pro zimování oddělků spíše úspěšnější dvounástavkový způsob.

Co se týká léčení, tak všechna včelstva byla léčena stejně. Další bez problémů, ale jisté to bude opravdu až v květnu:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.239) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987)

Tu musíš počítat od vosku po vosk
______________________________________________________________

Dovolil bych si malou korekturu: ,, Tu musíš počítat od medu ke medu.,,
Myslím si, že v tom spočívá hlavní problém.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re:Vyzimov?n? (33984)

Problém není v tom panenském díle ale jinde Já nechávám v úlech spoustu panenského a nejsou stím žádné problémy. problém může být ve špatném léčení při vychování zimní generace a nebo v mezeře mezi nástavky Tu musíš počítat od vosku po vosk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyzimov?n?
> Datum: 08.2.2009 08:45:33
> ----------------------------------------
> Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
> Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám
> nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(
>
> A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.100.123.170) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Přiteli hodnotit zimování včelstev v polovině unora je dosti unáhlené, Ted přichází období nejvědších strát z duvodu nedosažení včel na zásoby.Je pravda že za pěkného dne se dá něco napravit dodat zásoby priblížit k zimujícím včelám nebo převěsi vyjedené plásty.Určitě pamatuješ že o včely mužeš přijít třeba v dubnu a to je ještě hodně dlouho.Hodně poznáme jak natom jsme až po prvním jarním proletu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984)

Zdravím.
Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o vánocích.
Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s jinými a třeba v prosinci.
Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Vyzimování

Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(

A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 7. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33969)

"Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak. "

Za léta 2004 až 2008 do nich nasypal stát (my všichni) 16 miliónů v grantu a dočkali jsme se jen cédéčka "celý rok proti varroáze" (reklamní slogan na vlastní produkty). ČSV je pětinovým vlastníkem sročka. A nikde závěrečné práce z výzkumných úkolů. My (občané i členové) bychom na tyto informace měli mít nárok. A podívejte se na jejich nové webové stránky. NIC!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979) (33980)


Pokud se nehodláte smířit s použitím jedů, zbývá prakticky jen KM. Když KM,
tak odpařovače s dlouhodobým rovnoměrným působením. Na výrobci jak jste
uvedl nezáleží.

Umístit 2 pásky Gabonu do úlu je samozřejmě nejméně pracné. Pokud však
srovnáme nátěr plodu a vložení odpařovače KM, potom je na tom KM lépe.
Srovnání trojnásobné fumigace a aplikace odpařovače s KM je dle mého soudu
rovněž ve prospěch odpařovače.

Manipulace s kyselinou vyžaduje určitou opatrnost a je potřeba být náležitě
připraven a vybaven. Mám momentálně 20 odpařovačů a jejich naplnění a
zavěšení do úlů mi nečiní potíže. Jedinou nevýhodou oproti Gabonu je, že
musím vyjmout a někam uložit rámky. Jak jste však uvedl, vše má svou cenu.

S přátelským pozdravem
Třeštík


> Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do
> trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho
> raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při
> hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM
> reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat
> foretické
> roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly
> roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva
> před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky.
> Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet
> koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení
> foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak
> by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových
> desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že
> vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé
> odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to
> nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít
> se
> KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby
> byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.177.185.32) --- 6. 2. 2009

http://www.mieliditalia.it/download/moriaapi.wmv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979)

Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat foretické roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky. Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít se KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976)

To je zbytečné srovnávat účinnost, v praxí ověřený odpařovače nebo odpařovací systémy mají navzájem stejnou účinnost, jinak by nebyly ani nabízeny, protože by šlo o podvod. Je to jako bych zjišťoval, jestli po dálnici z Prahy do Brna dojedu autem značky Ford nebo Opel nebo Škoda.

Při porovnání, ale musí každý i slepý dojít nato, že Formidol je výhodný ne pro účinnost, ale proto, že je tento lék je značně komerčně zvýhodněn oproti jiným podobným. Jestli účinkuje je tedy jedno, když je skoro zadarmo. Jsme v Česku, ... ne? ;-)


........
Josef Křapka>Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973) (33977)

Nechci to nějak natahovat. Ale neznamená, že ztratí-li roztoč reprodukční schopnost, nezměnilo se něco ze zevnějšku s jeho reprodukčními orgány? A pokud si dobře pamatuji ze školy, k reprodukci používá roztoč ústní ústrojí, takže jak může takový roztoč dlouho žít, jestli nemůže sát? 3 dny, se totiž udává životnost roztoče na plástu bez včel a plodu. Jestli může sát, může se i množit.
.......
trestik:>Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost).<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76762 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33978 do č. 34038)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu