Včelařská konference

Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.
______________________________________________________________

Kromě toho, že je rozdíl, zda jarní rozvoj začíná v březnu či v květnu, je také rozdílné vlastnit nástavkové úly a včelařit v nich nástavkově.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Ta ky mne to napadlo, ale třebaje zimuje sušené co víš ,
Instantní včely? proč ne?
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 18:54:04
> ----------------------------------------
> Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
> ......
> Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste
> na toto došel?
>
>
>

Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
.......
Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste na toto došel?

Dneska jsem udělal krmítko z krabice od pečenáčů.Pokud se chcete podívat na fotky a popis tak tady.
http://pupek73.blog.cz/
Jestli máte k tomu nějaké výhrady či nápad tak pište.Budu rád.
Všechen materiál je z odpadu tudíž nic nestojí.Krabice seženete od prodavaček v potravinách.

¨Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.Samozřejmě nelze srovnávat jižní moravu nebo nížiny kde je nástavkoví úl jedinečný ovšem tam kde bývá sníh ještě začtkem května tam jsou asi jinačí podmínky takže bych nechal na každém jednom včelaři v čem včelaří a ještě bych mu poděkoval že se včelaření věnuje.A co se týče problému že jsou hladová včelstva hledal bych příčinu úplně jinde.Každý včelař jistě ví kde.J

Já vám nechci brát iluze o tom, že nízká relativní vlhkost v úlu je to nejlepší.
Ale i člověku prospívá relativní vlhkost vzduchu okolo 50%.
Příklad: teplota u stěn úlu je 2°C, teplota uvnitř chomáče v místě začínajícího plodování je 34,5°C
venkovní teplota je -5°C, relativní vlhkost je 80%
potom v úlu u stěn v případě, že je intenzívně větrán a nebudou včely a med toto prostředí dotovat vodní párou, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%.
U méně větraného úlu dojde ke kondenzaci na nejstudenějších plochách, dejme tomu že mají teplotu 1°C, je tam tedy v tomto místě 100% rel. vlhkost. Uvnitř chomáče i při teplotě 25°C (bez plodování) bude rel. vlhkost teoretická pod 5%. Prakticky do k tomuto stavu nedojde a včely to dotují vodou a více než o udržení teploty se snaží o udržení relativní vlhkosti (jedná se výhradně o zimní období!!!). Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat - možná s ohledem na varroózu výhoda, vůči jejich přirozenosti nevýhoda. Už ze své přirozenosti vylepují stěny úlu parotěsnou zábranou - propolisem.

Údaje o teplotách a relativních vlhkostech odvozeny z Mollierova diagramu vlhkého vzduchu.

K odrazové ploše sálavého tepla:
Jedná se o odraz tepelného záření a diskuse s těmi, co si myslí, že např. 20°C teplé těleso do prostoru o nižší teplotě 0°C nevyzařuje nemá smysl.

Moje profesionální zaměření je tepelné a vlhkostní mikroklima budov.

Před časem se zde probíralo použití elektrického vyvíječe páry k vytavování vosku z rámků. Ve VP Ještěd jsou velmi ochotní a tak mi objednali jako náhradní díl hadičku, kterou se vpouští pára do nádoby (včetně závitové koncovky). Cena je 200,-Kč bez DPH a poštovného. Myslím, že ve VP Ještěd ochotně vyhoví i dalším zájemcům.

Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit.

že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost. JK

Priemerná teplota v mesiaci január-leden v tomto roku je presne tá istá ako vlani +1,6 kg a február I.dekáda je teplejší taktiež ako vlani +2,2˚C t.r. 3,2˚C, Plodovať začali u mňa 17.1, doteraz sú len menšie plody, teda veľká spotreba by nemala byť. Pravda je ale taká, že spotreba za január bola 1,6 kg a aj vo 14.2 je do včerajšieho dňa vyššia ako vlani.

Preto jednoznačne môžem napísať, že včelári (títo dvaja určite) podcenili tachnológiu zimovania včelstiev.Zásob podali včelám málo a boli na nesprávnom mieste.

Jde to i bez počítače a velmi levně:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of PavelT
Sent: Monday, February 16, 2009 6:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max.
1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

On Tuesday 17 of February 2009 06:50:34 Joska wrote:
> Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak
> se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat
> vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom
> musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit
> používat tavení párou.Dík J.

uz to tu bylo - ja pouzivam plastovy sud omotany starou dekou, papinak jako
zdroj pary, misto toho piskatka pro regulaci tlaku je teflonova hadicka do
sudu, v sudu je potreba vyresit nejake sito na zachytavani necistot, kosilek.
cele za cca 150 Kc.

nebo pokud mate hodne mista inspirace z vychodu:

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Nebo hotove reseni od p. Sedlacka www.vcelarstvisedlacek.cz

Honza

Vážení, chci upozornit zvláště začátečníky včelaře kteří navštěvují tuto konferenci na nebezpečí které hrozí zimujícím včelstvům v tomto období. Nyní zde kácíme stromy, honíme roje které ještě nevylétli, zhotovujeme plechové nástavky, vážíme úly plné medu který ještě není, ale zapomínáme, že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost.
V sobotu 14-tého jsme zachraňovali dvě včelstva u začínajícího včelaře na pokraji smrti hladem. Při poslechu charakteristické šustění. Chov v Moravských univerzálech (dědictví po otci). Zavíčkovaný plod pod horními loučkami na dvou rámcích (při pohledu shora bez rozebírání včelstev), patrně toho plodu bude větší plocha. Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2 plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob - bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
JK

> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
Tak tak :-)

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila
------
Mlelo se to tady asi před měsícem. Funguje to.

Karel

Pěstují se kytičky a další rostliny. Včely se chovají! Žádný plot a ani jiná překážka nepomůže pokud budou špatné sousedské vztahy !

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit používat tavení párou.Dík J.

Doporučuje se překážka 2 metry vysoká a alespoň 7 metrů na stranu od posledního úlu. Pak ještě aby letáky byly nasměrovány do pozemku majitele úlů. Prozatim si sousedi nestěžovali, že by jim včely nalétávaly do obličeje. Jsou nuceny se zvednout nahoru a je klid. No a pak sklenka medu pro souseda po vytáčení, pro dobré sousedské vztahy :o)

Váha s tenzometry je vlastně jakýsi voltmetr měřící malé rozmezí.

Na úrovni hlídacího mikrochipu té váhy je to asi určitě nepřekonatelné. Muselo by to mít interní trvalou zapisovací flash, reálný čas a hlídacího psa(angl. watchdog) kvůli probouzení a záznamu dat do té paměti. No a potom programátor a programátora, který by to napsal a naprogramoval to a znovu celé oživil.

Jediné a primitivní řešení mne napadá, že se změří odpor tenzometrů v nezatíženém stavu a ten odpor se dá na přepínač. Druhá varianta, že se zakoupí minimálně dvě stejné váhy a z jedné se vezmou (nebo jen na výstup přepojí) tenzometry jako falešné. Před zapnutím se to přepne na odpor nebo falešné tenzometry a po naběhnutí a po taře se to přepne na tenzometry ve váze. Tenzometry jestli jsou dva, tak jsou určitě v sérii a jestli jsou čtyři, tak jsou zapojeny určitě do můstku, takže vždy jsou jen dva dráty. Odpor by měl být co nejpřesnější vůci teplotě a měl by mít možná do série další trimr na doladění kvůli přesnosti, ten by neměl být zas tak důležitý, jestli se ví, jaká je odchylka na té které váze. Převodník jde vždy po přesných kilech a to je výchozí při dlouhodobých záznamech váhy resp. rozdílů.

Může to být ale i jinak. ;-)
...........
> Josef (88.100.226.94) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef<

Hydraulickou asi za 1600,- u VastOil

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max. 1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

Mám odpozorováno, že důkladné větrání včelám prospívá! Těžko říci co je
nadměrné větrání. V mém případě jde při 3 nízkých nást. Optimalu o
otevřená dvě očka a úplně otevřené dno dole, u včel na včelnici (jiné by
to bylo ve včelíně, koč. voze - tam se nemusí takové ventilace bát nikdo).
Dodatek k věčnému tématu: Je třeba mít na mysli, že včely si v zimě,
když jsou v chomáči, dovedou dobře regulovat teplotu (ví se že vydrží až
-80 st.C), ale vůbec ne vlhkost vzduchu - ta se musí snižovat
odvětráváním přes česno, resp. difuzí par - ale u malého česna je to
silně omezeno. Čím více včel a plodu v zimě, tím více par vzniká. Tak
podle mého názoru vznikly před lety (hlavně 50. a 60. léta) silně
izolované úly - aby včelám nebylo zima, zužovala se česna i úlový
prostor, to vedlo zase k slabým včelstvům (u mnohých násilně - musely se
tam vejít, takové byly metodiky ošetřování) a také nosematickým !
(tenkrát to byl zdravotní problém č.1) a byl zase důvod proč uteplovat,
atd. - začarovaný kruh...
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků

U budečáků podle mých zkušeností dochází k silnému úniku vlhkosti kolem
zadních okýnek, ta se potom sráží na filcových nebo podobných uteplivkách.
Vlhkost se potom dostává ven pravidelným obrácením uteplivek, kdy jejich
nejvlhčí část u okýnka se přehodí s těmi suchými z venkovní strany. Uvnitř
úlu je potom poměrně sucho. Aspoň já jsem se nikdy nesetkal s tím, že by v
zadováku někdy zplesnivěl nějaký rámek jako se běžně setkávám v nastavcích.
Vzácně se vyskytla plíseň v koutech úlu. Proto není třeba v zadovácích
nějaké další provětrání a pokud ho někdo zkoušel, logicky dostal horší
výsledky než když nevětral. A kdysi u špalků si troufám odhadnout, když jsem
je viděl v reálu, jak jsou rozpraskané, praskliny přes zimu zřejmě do určité
míry pracovaly, propolis, co je tmelil, popraskal a tak včelstva ve špalcích
měla vždy v zimě nějaké větrání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2009 10:56 AM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek

Někdy na přelomu roku jsem psal o váze a tenzometrech.Našel se někdo a psal,že se pokouší upravit osobní váhu digitální na úlovou a,že dá vědět jak se mu to podaří.Ve Velké Británii jsem viděl obyčejnou osobní váhu zasunutou obráceně pod úl/nohama vzhůru/a údaj se četl v zrcadle pod váhou.

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Včelařím třetím rokem , ale myslím si že v každém případě dochází k přestupu
tepla z chomáče do prostoru úlu. K přestupu dochází sáláním, vedením,
prouděním vzduchu a dýcháním včel. Velikost přestupu tepla je odvislá od
rozdílu teplot mezi středem chomáče a okolním prostorem. Nejmenší tepelné
ztráty jsou sáláním a vedením. Vedením je myšlen přestup přes plásty. K
proudění vzduchu v úlu dochází ohřevem o chomáč (vzduch stoupá) a ochlazením
stěny (vzduch klesá).Tepelné ztráty prouděním vzduchu jsou mimo rozdíl
teplot zavislé i na povrchu chomáče. Pokud je chomáč sevřenější je hladší a
přestup tepla je menší. Největší tepelné ztráty jsou podle mně dýcháním.
Mimo kysličník uhličitý ohřátý na teplotu včel odchází z chomáče i vodní
pára v které je vázáno specifické teplo.Na studené stěně úlu pára kondenzuje
a teplo se uvolňuje. Z uvedeného vyplývá ,že pokud včelstvo ploduje je
větší rozdíl teplot a chomáč produkuje více vodní páry a tím jsou tepelné
ztráty chomáče větší.
Hlavní tepelné ztráty chomáče nastávají především nadměrným větráním úlu.
Buď máme zateplené úly málo větrané s plísní na plástech a nebo zateplené s
velkým odvětráním a s tepelnou ztrátou jako úly nazateplené.
Včelařím v Optimálech (4 úly), vloni jsem měl první med a ulítl mi jeden
roj.
Zdraví Váš dědula - Zdeněk HB.





----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. února 2009 11:10
Předmět: Re: uly uvnitr s kovem


> Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel
> ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že
> 30% sáláním a 70% konvekcí.
>
> Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
> - úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je
vo
> práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším
> zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil
> meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím
> uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená.
Teploty
> nad stredovou uličkou boli len o 3&#730;C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal
> som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku
> tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.
>
> - Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú
> (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s
> tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva
> neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči
> sa pohybuje od 22 do 24&#730;C.
>
> - v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35&#730;C,
> pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v
> rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na
> kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág
> je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže
> voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je
> potrebná.
>
> Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť
> relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
> Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na
> svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho
> dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.
>
> Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába,
> možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove
> výhody odrazovej fólii.

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Koupím maringotku,nabídky pouze z jižních čech na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

ZU Brno val.hromada pritomno 12predsedu pobocnych spolku, 22delegatu.28primych clenu.Spolek ve zdejsi dilne dal zhotoviti 50stojanu.Revise vykonana obema revisory navrhuje aby pokladnikovi udeleno absolutorium.Volby:predseda Schlesinger,1nam.Adamec,2nam.Simicek...

Spolek v Uhrinevsi val hromada: prijem 280K, vydani 267K, zhotoveno dosud 6289 ulu.

Pisecka jednota:jednatel Medlin dekuje vsem,kdo se svedomite pricinil o to,aby mu funkci znechutili tak,ze vice ji neprijme. Take pokladnik podava zpravu posledni.Zvoleni skoro vsichni dosavadni cinovnici,i delegati do ZU Medlin a Jaks.

ZU Praha: Vestnik Vyrocni zprava bude nejdele do 25.4. kazdemu spolku dodana v tolika exemplarich,kolik ma delegatu val.hromady,aby vsichni jiz predem se zpravou obeznameni byli.Pratelska porada vsech delegatu kona se den pred..8hod.vecer v restauraci Sochurkove v Templove ulici v Praze.
ZU Praha17.5. Valna hromada,reditel Vancura vita shromazdene jmenem vyboru zemedelske rady a uvadi,ze snahou je,by tato korporace ve vsem vysla vstric a slechetne snahy jeho ku zvelebeni ceskeho vcelarstvi.Zprava jednatelska schvalena s dodatkem,by priste byla uverejnena pro vsechny cleny.O zprave pokladni zavedena cila debata.Recnici zadaji aby zprava byla vice rozvedena...projednana zprava revisorů, nacez o kazdem jejich navrhu oddelene bylo jednano a hlasovano.
1)Kazda jednotliva polozka mela svuj ucet-na uctech potvrzeno kdo vec obdrzel.Administrator ma pouze dozor. Pokladnik povede knihu pokladni,prijima a vydava penize, jednou,popripade dvakrat v tydnu zasila doklady kancelari. Kancelar vede dennik uctu.Sbornik v nemz jednotlive polozky roztriduje a knihu hlavni.Mimo to se od pristiho roku povede kniha vecnych uctu,aby byl prehled.

Sdruzeni v Kolci podalo navrh k zalozeni Svazu slovanskych vcelarskych spolků(pritom zustati ve Svazu rakouskem). Posobiti na Slovince,Polaky Rusiny.Pravnim zastupcem zvolen dr.Melichar.

XXVII.Sjezd ceskoslavanskych vcelaru v Dobre u Prydku.
Prvni sjezd ve Slezku uchyliti se musel do horske vesnice z pricin narodnostnich.Martinovsky:..tesi se ze vzajemnosti slovanskych vcelaru a projevil prani,aby narod nas konecne domohl se a dosel sve samostatnosti a vitezstvi nasi veci narodni.

Pohoran valna schuze:Ucastenstvi bylo slabe,jak se po smutnem vysledku letosniho ani jinak ocekavati nedalo.Clenu celkem 124.Zpravu pokladnicni podal p.predseda :celkovy prijem 177 K,vydani 182 K,Ponevadz dosavadni revisor Mares ze spolku vystoupil zvolen Zlatuska.Tyz-nove zvoleny- zrevidoval ihned ucty a shledav je v poradku navrhl pokladnikovi(predsedovi) absolutorium.Druhy revisor se nedostavil.

Stav vcelstev:Cechy 235.393, Morava 103.687, Slezsko 12.105,

Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

to jsou povídačky ještě ze starších dob kdy se přecházelo ze špalký na rozběrné dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 16.2.2009 11:03:51
> ----------------------------------------
> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí.

Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
- úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je vo práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená. Teploty nad stredovou uličkou boli len o 3˚C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.

- Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči sa pohybuje od 22 do 24˚C.

- v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35˚C, pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je potrebná.

Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.

Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába, možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove výhody odrazovej fólii.

, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
___________________________________________________________

Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ), nebo je to další povídačka z dob budečáků?
S pozdravem M. Václavek

Kdo dělal přímo ze "surové" nerezi medomet nebo něco podobného, jaké máte zkušenosti s výběrem materiálu? Stačí na plech a konstrukční díly "obyčejná", nerezová potravinářská chromniklová ocel 1.4301 ( X5CrNi 18-10 ), po staru ČSN 17 240 o která předpokládám, že by měla být nejdostupnější i nejlevnější nebo je vhodnější z hlediska použití i ceny něco jiného?

> Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
> Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně
> úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
> To u standardní šíře 39 a víc.

Přesně tak. Záření tělesa o teplotě a velikosti zimního chumáče je
absolutně zanedbatelné, takže jakýkoliv odrazný materiál nemá prakticky co
odrážet. To by musely mít ty včely podstatně vyšší teplotu .... . Přiznivý
účinek hliníkové fólie nebo i té stříbřenky je v tom, že do stěn ulu
nepropustí vlhkost, stěny úlu jsou pak stále suché a jejich tepelná izolační
schopnost potom neklesá. Na rozdíl od běžné stěny úlu. která přes propolis v
zimě navlhne, takže schopnost takové stěny izolovat jde podstatně dolů.
Podle mně je odrážení tepelného záření zpátky do úlu hlavně marketingová věc
prodejce příslušných úlů polepených zevnitř hliníkovou fólií.

R. Polášek

Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
To u standardní šíře 39 a víc.
U Brennerů jsem měl 30 cm a domníval se, že je problém právě ta chybějící "izolační schopnost dlouhé loučky" o které se básní.
Po pár letech s Langstrothy toto tvrzení zařazuji mezi teoretické skazky, kam patří i ta stříbřenka atd.

Teď v zimě včely nedopustí, aby teplo unikalo z chomáče ven, povrchová teplota byla 10st a včely drží teplo uvnitř. A až to pak rozjedou, tak u Brennerů budou klást doslova do čtverce a skoro centimetr od bočních louček.
A tady je skutečně dobré, když úl udrží mikroklima.
Myslím, že právě očka je něco co má význam u oddělků atd.
Dobré asi bude, teď na jaře, když jsou těsně pod dolní hranicí obsednutého prostoru. Aby to včely neměly pěšky daleko :-)

Karel

""Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí....""
To není nesmysl. Na horní loučky a do podmetu je vhodné dávat alobal. Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí. Odrazná plocha zrcadla je schopna vrátit více než 50% sálavého tepla. Tento efekt se masově využívá ve stavebnictví a tepelné technice. Na tom není nic neobvyklého. Absolutní parotěsnost fólie není na závadu, ba naopak. Propolisový povlak je také parotěsná zábrana. "Srážení vody" čili kondenzace na vnitřním povrchu úlu není na závadu, je to prospěšné pro včely, chodí si do těchto míst pro vodu. Mnohým z vás se asi nezamlouvá plesnivění některých krajních rámků, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.

Jako kov bych doporučoval potravinářský nerez. Jde přeci o styk s potravinami.:-)))).
Ale teď vážně, mrkněte sem
http://www.apidomia.cz/index.php?p=vcelnice05.

Doposavad hliník patří mezi potravinářské materiály i když se občas o něm pochybuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:31:16
> ----------------------------------------
> Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže
> dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?
>
> Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým
> filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v
> bunkách plásta.
> Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr
> získate umakart.
> Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú
> žiaden problém takýto med sprostredkovať!
>
>
>

Byl to jeden z nápadů který se propagoval na konci 20 století, ale byla to jen práce navíc, tak jako každé natírání úlu zevnitř. Pak se takováto nápad znovu a znovu objevují v pravidelných cyklech a vzbuzují diskuse.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:14:54
> ----------------------------------------
> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no
> nevím.J.
>
>
>

Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí se podívat do učebnic fyziky,
jaké množství tepla těleso o teplotě 35 st C vyzařuje....Kladný účinek
stříbřenky a dneska toho hliníkového plechu je v tom, že přes sebe do stěny
úlu nepropustí vlhkost, suchá stěna má o to více izolační schopnost, takže
včely jsou podstatně více v teple. Použití stříbřenky - nátěru na vysoké
teploty dovnitř úlu je taky problémy z hygienického hlediska.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 9:42 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký
účinek,no
> nevím.J.
>
> Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na
> vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali
> menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len
> autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom
> teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny
> vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
> Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z
neho
> npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Inseminované matky chovám jen ve skleněných úlech, abych je měl pořád pod kontrolou.
B.V.

Docela žasnu nad tím že měníte matky z 90% každý rok.No nezlobte se na mne zabývám se chovem matek cirka 20 let a zdá se mi to trošku zbytečné.Pokud nepočítám rok narození matky tak měním kvalitní matku v jejím druhém roce v podletí,což znamená rok narození nepočítám a pak mi matka slouží dvě sezony a v druhé sezoně je rabována.A musím konstatovat že kvalitní matka má po celé období svého dvouapůlletého života stejnou kvalitu.Samozřejmě že malé procento matek je třeba vyměnit dříve z nějakého důvodu a samozřejmě se ani rojení nevyhnu.No měnit každý rok v mém případě 50 matek to asi není to pavé.Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z neho npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Řádí roztoč. Často používaným podpůrným prostředkem proti němu je
formidol - tedy kyselina mravenčí. Její přítomnost způsobuje korozi kovových
částí v úlech (drátkování mezistěn, kovové mateří mřížky....). Tak proč jí
tam dávat ještě vnitřní oplechování, které je navíc neprodyšné a podporovalo
by patrně vlhkost v úlech? (Je to ale jen můj názor, sám jsem to nezkoušel).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 8:22 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem

Na www. vcelarství.nazory.cz je fotoalbum kde na obr. 1 máte hliníkový úl. Výroba je snadnější, odpadá složitá práce se dřevem. Vzduchová mezera mezi stěnami. Jedna boční stěna je skleněná , aby bylo vidět mezi rámky. Takové úly si navrhnul a používá vnuk. Jeden jsem vyrobil pro sebe.
B.V.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v bunkách plásta.
Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr získate umakart.
Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú žiaden problém takýto med sprostredkovať!

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem.
-----
Kdyby byly úly někde v honitbě, tak to není marný. Mohlo by to pár včel zachránit. Zvlášť teď, co EU nařídila ocelové broky, by to mohlo lovce nemile překvapit ostrým bzukotem.
:-)

Karel

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? paja

Včelám je úplne jedno z čoho je úľ. Moje dlhoročné skúsenosti ma v tom utvrdzujú, síce nepožívam typický kovový plech (hrúbka 0,3mm), ale plech hliníkový. Poznám aj ďalšieho včelára, ktorý doteraz zhotovoval úle na báze hliníkového plechu, kostra drevená a výplň stien polystyrén.

V tomto prípade uteplenie 2cm polystyrén má asi význam. Za vyše 20 rokov používania týchto úľov, som nezaznamenal ani jednu negatívnu vlastnosť, akurát sú ľahšie oproti sololitu. Ak takýto úľ uteplíme z hore vzdušným materiálom, ani vlhkosť včely neohrozuje.

Vyskúšal som i umakartové hrúbka 1mm steny, ktoré sú rovnocenné plechu, možno i lepšie zvlášť lacné, pretože posledné roky u nás sa tradičné bytové jadrá- kúpeľne prerábajú (steny tvárnice) a steny sa povaľujú pri bytovkách. Steny z bytového jadra som použil na výrobu úľov, len po obvode- kant prírezov vypíliť polystyrén do hĺbky 26mm, je potrebné vložiť drevné hranolky profilu 20x25 mm, aby sa mohli dokonale na rohoch spojiť skrutkami a vypíliť sedlo pre uloženie rámikov. Debničky sú ľahké a naozaj lacné a dokáže ich vyrobiť včelár, ktorý vlastní okružnú pílu.

,, Je to pro ty včely v něčem dobré? ,, ...
Nevidím důvod, proč by to mělo včelám prospět.
Obyčejné tenkostěnné dřevěné nástavky správně vedeným včelstvům zcela stačí. Dobrá volba – dobrá investice.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? mate je nekdo vyzkousene? dekuji

Karle dotací z EU na nákup nových úlů nemůžeš dostat jako začínající včelař. Některé kraje tyto dotace pro včelaře na nákup nových úlů poskytují, ale musíš si to zjistit. Používat staré úly je velíce nebezpečné. Z nějakého důvodu někdy někdo přestal v těchto úlech včelařit.

V první řadě musí být na včelaření vhodná plocha. Takže nějaká velká zahrada
nebo jiný oplocený pozemek nebo místo v lese či jinde v přírodě se snadným
přístupem po lesní nebo polní cestě a zárověň někde zastrčené mimo dohled
nenechavců a vandalů vracejících se z hospod nebo diskoték.
Dále potom musí být v okolní přírodě dostatek zdrojů sladiny a pylu pro nově
přibyvší včelstva. Projeví se to obvykle tím, že včely strádají v červenci a
srpnu a v tuto dobu musí být pravidelně každý rok na cukru. V srpnu to
tolik nevadí a dá se to považovat za víceméně standart, taky v této době se
včely nakrmují cukrem na zimu, ale červenec je něco jiného. Je třeba potom
zvážit rentabilitu chovu takových včelstev, jestli květnové a červnové
snůšky z řepky nebo jiných včelařských rostlin, tedy jestli včelstva se
snůškami jen za dva měsíce z 12 v roce dokáží být rentabilní. Je totiž
rozdíl, když včelař od dubna po srpen kromě protirojových opatření ( a
dneska protivaraózních) jenom chodí ke včelstvům a jednou za 14 dní až měsíc
vybírá med a v srpnu po posledním výběru včely nakrmí na zimu, oddělky v
květnu udělá a v srpnu taky jen nakrmí na zimu a když sice po 1 - 2
snůškách za rok vybere med, ale potom chodí ke včelstvům každý týden a
zjišťuje, kolik mají zásob a dává jim podle potřeby cukr... To může být
způsobeno jednak krajinou chudou na snůšku a jednak převčelením okolí. Proti
situaci před třeba 30 lety zdrojů včelí snůšky, různých kvetoucích plevelů a
buřeně téměř všude ubylo, zatímco leckde, kde dědové nebo otcové měli 5 - 10
zadováků, má dneska syn 30 nástavkových úlů. Dopředu se to dá ale jen
odhadnout, přesně se to pozná až po pár letech chovu.
Potom je to otázka vhodných typů úlů a rozměrů rámků. Pokud máš doma ze
starého chovu větší množství rámků 39x24, podle mně je vhodné je využít do
nových úlů. Jiné staré rámkové míry asi ne. Co se týká úlů, jednoznačně
nastavky. S defakto standartizovanou šířkou zevnitř 38 cm pro 10 rámků,
zvenku těch 42 cm nebo víc podle tloušťky stěny a s rovnýma dosedacíma
plochama. Takhle je možné totiž kombinovat v jednom úlu rámky délky 39,
délky 42 i délky 44,8 jen prostým položením příslušných nastavků na sebe,
případně maximálně jednoduchým přibitím těsnicích latěk. Je možné třeba
začít s rámky 39x24, potom přikoupit nebo přidělat nastavky třeba langstroth
délky 44,8 a nějaké doporučené výšky, provozovat vedle sebe roky úly čistě s
rámky 39, úly kombinované 39 a 44,8 i úly čistě langstroth s rámky 44,8
rámky 39 nechat dožít ... nebo se jedněch nakonec zbavit a nechat jen jednu
míru....
Docela kvalitní článek vyšel ve včelařství 2/2009 v rubrice "Jak to dělám
já" kde včelař popisuje celoroční včelaření v nastavcích na rámkové míře
39x17, sice podle fotek tam má nastavky falcované, takže kombinovat v jednom
úlu nastavky s různými rámky by byl problém, to je ale detail.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karl" <k.salvet/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 1:39 PM
Subject: Re: začinající včelař


> Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak
> postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě
> včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci
> pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco
> již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není
> mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku
> poradí děkuji Karl.

Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku poradí děkuji Karl.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
> -----------------------------------------------------------

Jak jsou včely nasáté, těžce létají a tak po výletu z česna klesnou dolů,
než "nasadí let" Spousta jich často klesne a sedne až na trávu, odkud potom
postupně vzlétají. Taky jsem to pozoroval. Ale na nějakou zválenou trávu
jsem se zvlášť nedíval.

R. Polášek

Nechápu, jak podle sebe. Toto jsou exaktní výpočty, kde pokud jsou vstupní
předpoklady správně, je výpočet správně. Pokud jsou vstupní předpoklady
chybně, je výpočet nesmysl. A to platí, ať už to počítá Franta nebo Tonda.

Já bych to uzavřel, bude asi nejrozumnější chtít od výrobce různých
odpařovacích zařízení, které se kyselinou plní opakovaně, chtít v rámci
návodu příslušnou tabulku ředění. Koncentrace prodávané kyseliny mravenčí
stejně jako většiny chemikálií je uváděná v hmotnostních procentech, lépe se
tak kontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 11:44 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
> chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo
> naředí litr kyseliny 308
> mililitry a druhý 370 mililitry.<
>
> ..........
> No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a
> potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze
> základní školy.

Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.<

...........
No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze základní školy.