78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 2. 2009
uly uvnitr s kovem

Já vám nechci brát iluze o tom, že nízká relativní vlhkost v úlu je to nejlepší.
Ale i člověku prospívá relativní vlhkost vzduchu okolo 50%.
Příklad: teplota u stěn úlu je 2°C, teplota uvnitř chomáče v místě začínajícího plodování je 34,5°C
venkovní teplota je -5°C, relativní vlhkost je 80%
potom v úlu u stěn v případě, že je intenzívně větrán a nebudou včely a med toto prostředí dotovat vodní párou, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%.
U méně větraného úlu dojde ke kondenzaci na nejstudenějších plochách, dejme tomu že mají teplotu 1°C, je tam tedy v tomto místě 100% rel. vlhkost. Uvnitř chomáče i při teplotě 25°C (bez plodování) bude rel. vlhkost teoretická pod 5%. Prakticky do k tomuto stavu nedojde a včely to dotují vodou a více než o udržení teploty se snaží o udržení relativní vlhkosti (jedná se výhradně o zimní období!!!). Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat - možná s ohledem na varroózu výhoda, vůči jejich přirozenosti nevýhoda. Už ze své přirozenosti vylepují stěny úlu parotěsnou zábranou - propolisem.

Údaje o teplotách a relativních vlhkostech odvozeny z Mollierova diagramu vlhkého vzduchu.

K odrazové ploše sálavého tepla:
Jedná se o odraz tepelného záření a diskuse s těmi, co si myslí, že např. 20°C teplé těleso do prostoru o nižší teplotě 0°C nevyzařuje nemá smysl.

Moje profesionální zaměření je tepelné a vlhkostní mikroklima budov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
.......
Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste na toto došel?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Ta ky mne to napadlo, ale třebaje zimuje sušené co víš ,
Instantní včely? proč ne?
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 18:54:04
> ----------------------------------------
> Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
> ......
> Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste
> na toto došel?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Pavel
Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

Zrealizovat nové poznatky není jednoduché. Objevit novost je někdy náhoda. Bionika - Technologie budoucnosti. Přírodní vynálezy totiž nelze do techniky přepsat přes kopírák, je nutné zpracovat je do použitelné podoby, aby to nebyl jen předkládaný mýtus. Např. kresba proudění vzduchu mrazem je důkaz atd. Jenže ono je to dýchání, pokud to neměníme svými zásahy na základě vlastních pocitů, opačně než je popsáno. Ještě nikdy jsem nenaměřil CO 2 pod chomáčem, protože nejkratší cestou je nasáván čerstvý vzduch do chomáče. Ohřáté páry včetně plynů jdou nahoru, ochlazované klesají po stranách chomáče.Chladné stěny proudění urychlují a vlhnou. Rychlost proudění se mění rozdílem teplot pod stropem a zasíťovaným dnem. Pro přirozené proudění včely zalepují díry u stropu. Pokud včely dýchají, tak stěny vlhnou, aby neplesnivěly, musí stěny, polepit propolisem. Pokud to tak funguje, včely jsou spokojené Je to snad vidět i na webové fotce. Jsou materiály u kterých impregnace včelám odpadá, jsou tam raději než ve dřevě. Výzkum je taky na to, aby se nedělala zbytečná práce, využilo nových materiálů atd…., zvýšil užitek. Proto je lépe, když si ověřujeme jednoduché předkládané poznatky, ale zase je otázkou, jestli to umíme? Např. když včely si vybraly na zimování skleněný nástavek v blízkosti dřevěněných, tak mi odpověděly na otázky použití tohoto materiálu a uteplování.Nejde jenom o kuriozity a pokusy, jak uvádíte. Sledování rozdílu spadlých mrtvolek u typů úlů atd.Příroda si umí říkat co jí vyhovuje, ale umíme to vysledovat?.O vlivu vlhkosti na zdravotní stav včel v úle přednášel ing. Titěra.
Moje profesionální zaměření nyní důchodce, ale bylo měření plynů, větrání, klimatizace.
Na poznávání přírody je to velmi málo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
zdenek (212.71.136.70) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Můžeš dokázat, že včelám vyhovují stejné mikroklimatické podmínky jako lidem?

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________

K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelý jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________


Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelí jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ).
--------
Jsem skeptický, že nastavením nějakých poměrů lze včely ovlivnit v počátku plodování. Včely hnízdily v různých dutinách a průvanech (samozřejmě bez rámků) takže se na nějaké klima můžou vybodnout. Umí si vytvořit svoje klima. Za různou cenu!
Pamatuji časy, kdy v této době bylo dlouhodobě pod mínus 20 a včely plodovaly.

Stejně tak si myslím, že podzimní dlouhé plodování má jiné příčiny, než teplé počasí. Podle mě stav včelstva a stav zásob. Tedy včelstvo plné dlouhověkých včel a včas vytvořených zásob podle ploduje v podletí a na podzim míň. Bez ohledu na počasí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí....

Myslím si, že majú, už tým, že posilnia generáciu dlhovekých včiel a spolu sa starajú o jarnú generáciu včiel, ktoré sú určené na znášku. Čas po zime až do hlavnej znášky využívajú na prínos nektáru, peľu, žiaľ s nimi súvisí aj rojenie, pretože spojenie dlhovekých a mladých včiel vyliahnutých v zime sa prejavuje v rýchlejšom raste včelstva na jar, čo si ani neuvedomujeme, ale istotne na rojenie má značný vplyv.
Plodovanie v zime neovplyvníme žiadnymi zásahmi (veď včelstvo v prírode vždy nežilo v úľoch) a ak sú pre včelstvo vhodné plusové teploty (nočné plus denné), tak M kladú vajíčka, či sa nám to páči alebo nepáči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 22:05:31
> ----------------------------------------
> Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
> ______________________________________________________________
>
> K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?
>
> Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování (
> lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším
> stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné
> mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době
> nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.
>
> Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě
> nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší
> efekt ,,včelý jarovizace,,?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.
______________________________________________________________

Ano, ale nač chovat včely pro chov včel? Výsledkem zimního plodování zpravidla nebývá výrazné zesílení včelstev. Právě naopak... může dojít i k citelnému zeslabení ( v závislosti na stavu včel, zásob a počasí ). ,,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné ( kromě toho, že panují nejnižší teploty v roce, touto dobou jsou krmičky při tvorbě kašiček odkázány na své vlastní tělesné tuko-bílkovinné zásoby, čímž si razantně zkracují životnost ).

Zimní krmičky brzy z jara, či již v zimě, zahynou a tím přicházíme o to nejcennější, co v předjaří můžeme mít... vitální dlouhověké včely schopné v produkčním období vyprodukovat kvanta dalších včel a poté se ještě aktivně zapojit do snůšky. Lednové a únorové včely toto nedovedou ( prostě nejsou natolik fyzicky zdatné ). Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou. Růst ,,zpožděných včelstev,, je jistější a vytrvalejší. Tato včelstva ,,prolenošila,, zimu, a tak mají dostatek energie na vrtochy předjarního počasí. Co se týče zdravotního hlediska, v tom ,,včely plodařky,, nemají šanci zvítězit.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že zimní plodování je spíše než přirozeností včel, které bychom neměli klást odpor, daleko spíše evolučním pozůstatkem z dob života v deštných lesech, kde včelstva plodují po celý rok. Souhlasím s tím, že touto dobou ( koncem února ) je výskyt plodu ve včelstev běžný ( ale v jaké míře a v jakých včelstev? ). V souvislosti s touto problematikou by bylo na místě zmínit se také o zimování na panenském díle.

Pro připomenutí: p. Linhart tvrdí, že včelstva zimovaná na panenském díle začínají chovat plod až s příchodem předjaří.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné

O čom to píšete, veď podľa Vás "zničené" včely sa rok čo rok veselo roja, jednoducho včelstvu "táto obeť" zimného plodovania prospieva.

Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou.

Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).

Jedného času sme sa na takéto reči dali nachytať a urobili sme praktický pokus (a ten môže urobiť každý), aby sa presvedčil, že je to inak. Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.Včely aj M tento pokus prežili, ale znížené plodové cykly včelstvu chýbali a len s ťažkosťami zaplnili úľový priestor, aj to len pozdejšie. Neprinieslo to čo sme s nádejou očakávali a viac sme to nerobili.

Prenesme to na človeka, naozaj si človek predĺži život tým, že nebude pracovať? Ak sa pýtajú storočných ľudí ako dosiahli taký vysoký vek, dodajú, že to bola práca čo ich podržala pri živote.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.
__________________________________________________________________________

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február ). To je rozdíl dost zásadní. Samozřejmě tím, že takto přerušíte jarní rozvoj, který v březnu začíná, dosáhnete snůškově nedozrálých včelstev a to nevyhnutelně povede ke snížení výnosu z první snůšky.

___________________________________________________________________________
Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).
___________________________________________________________________________

Životnost včel se významnou mírou odvíjí od množství tuků a bílkovin a dalších biogenních sloučenin uložených v těle jedince. Tuky a bílkoviny společně se sacharidy představují látky, jež se souhrnně označují jako živiny. Bez nich nemůže probíhat metabolismus, tedy život je úzce svázán s jejich přítomností. Tzv. ,,upracování včel,, je založeno na vyčerpání tělesných reserv. Včely létavky bílkoviny a tuky nepřijímají, konzumují pouze sacharidy ( zdroj energie ), což jim pro jejich funkci plně stačí, ale ne pro celkové uspokojení metabolismu, a tak je čeká smrt po pár týdnech strávených snůškovou činností. Od velikosti tělesných zásob tuků a bílkovin ( vytvořených ve fázi mladé úlové včely ) se odvíjí čas, kdy klesnou pod určitý strop biologické potřeby. Poté se zastavuje metabolismus a včela umírá. Takto pracuje mechanismus smrti dělnic a trubců. ( Tvrzení, že létavka si létáním roztřepí křidélka, až pozbude schopnosti letu, je nesmysl prvního řádu... rada pro nevěřící: Zkuste dělnici či trubcovi ustřihnout čtvrtinu obou křídel a uvidíte sami, že přesto lítat budou ).

Krmičkám za normálních okolností upracování nehrozí, protože neustále konzumují pyl. Ale v zimě tomu tak není. Proto si nadměrné plodování v lednu a únoru ( alias zimní rozvoj ) zpravidla ( opakuji: zpravidla ) vybírá daň ve formě předčasné smrti části ( opakuji: části ) zimních včel, tedy včelstvo tolik nezesílí v porovnání s vklady vloženými do výchovy plodu a ještě k tomu se může projevit rizikovější rozvoj následkem oslabení zimní generace. Avšak taky k tomu dojít nemusí ( záleží na mnohém: především na počasí, zásobách a snůšce ) a včelstvo získá nedostižný náskok. Přesto bych byl raději za včelstva v zimě neplodující než plodující.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február).

Ale ja písal o 20. únoru, kedy sme M "oslobodili " od plodovania a včely od vyčerpania tukového telesa. Jednoducho nie je v našich silách zabrániť tomuto fenoménu.
Nemôžem si pomôcť, teplo a dostatok potravy je hybnou silou rozmnožovania a včelstvo vždy bude na teplo reagovať plodovaním či sa nám to páči alebo nie a zimu z tohoto kolobehu nemôžeme vyjmúť.

Spomínam na roky, keď v červnu bolo v jednom kuse dlhodobo ( 2 týždne) chladné počasie, bez možnosti výletu za vodou a potravou, matky prestali plodovať a dokonca dochádzalo k odstraňovaniu plodu (kanibalizmus) a často sa to stávalo na horskej znáške, kde bolo ešte chladnejšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu