78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.60) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34256)

>Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?
Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul. Diky T.H.<
------------------------------------------------------------
Abych pravdu řekl, jedná se o poslední zoufalý pokus o záchranu takového včelstva. Pokud jsou včely na horních loučkách jako tomu bylo v tomto případě(případ MU), dostanou se do styku s MC těstem a nakrmí ostatní strádající včely. Preventivně dodávat zimujícím včelstvům zásoby takovým způsobem pokud to není nevyhnutelné, se mi nejeví jako nejšťastnější. Pokud včelstva MC těsto nemají potřebu okamžitě konzumovat, kndenzovaná voda je začne rozpouštět a může dojít i k narušení zimního hroznu stékajícím MC těstem. Spokojené zimující včelstvo při poslechu hadičkou nepříliš silně šumí. Občas se zde i vyskytují zvuky jednotlivých včel, takové krátké zakvílení. Hladové včelstvo nehučí, včelstvo hučí v případě, že se mu něco nelíbí. Např. nedostatek vzduchu, vyrušování,... Hladové včelstvo vydává zvuk, který je možno přirovnat ke zvuku který vydává ve větru suché podzimní listí - případně osikové listí. Zde je nutný zásah. Jinak vyznávám zásadu "nešťourej se v tom zbytečně". Vše ti poví hadička, podložka a trocha zkušeností.

Ve druhém případě popisuji, že zásob bylo dost ale pro "slabé" včelstvo odmítající opustit plod byly již needostupné. Včelstvo by bylo nutné včelstvo rozebrat z obou boků zimujícího včelstva a dodat jim vlastní zásoby ze stran výměnou krycích plástů a narušit víčka. U plástů nad plodovým tělesem také narušit víčka např. háčkem aby uvolněné vytékající zásoby byly včelám okamžitě dostupné. Včely na původních krycích plástech setřást na prostřední plásty aby mohly sestoupit přez takto uvolněné zásoby k zimnímu hroznu. To ale u mrtvých včel nelze. Tento začátečník přišel již pozdě.

>Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit. Petr<

To se snadno napíše ale nejsem přesvědčený, že to příteli myslíš vážně. Co se týče pálení, pokud se nejedná o mor nebo opuštěné včlařské hospodářství - semeniště chorob, nepokládám pálení za opodstatněné, zvláště pokud jsou tyto úly ve velmi dobrém stavu jako tomu je v tomto případě. Tatínek tohoto včelaře v MU dosahoval vcelku dobrých výsledků až do svého náhlého skonu. Jak a v čem bude pokračovat syn to ještě uvidíme. Rozhodnutí ale musíme ponechat na něm.

Vážení, svým původním příspěvkem jsem chtěl pouze upozornit, že v tuto dobu našim včelám hrozí i jiné nebezpečí než jsou zimní roje, nudící se včelaři a plechové úly. Nepředpokládal jsem diskusi na toto téma. Zkušení se zajisté usmívají. Přeji dobrý jarní rozvoj.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242) (34246) (34251)

Joska:
Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.
______________________________________________________________

Uměním nástavkového včelaření je zimování snůškově silných včelstev ( od 30 000 a více včel ).

______________________________________________________________
Joska:
Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.
______________________________________________________________

Parafrázujete zákon 40 dnů... ten neplatí ( stejně jako bludy o předjarním a podletním podněcování ).

____________________________________________________________
Joska:
Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J
____________________________________________________________

Větší argument pro chov silných včelstev snad být již nemůže.


Stále mi unikají důvody, proč nástavkové technologie ( samozřejmě s jistými úpravami ) nejsou vhodné také ve vyšších polohách?
S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34255)

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.
______________________________________________________________

Ano, ale nač chovat včely pro chov včel? Výsledkem zimního plodování zpravidla nebývá výrazné zesílení včelstev. Právě naopak... může dojít i k citelnému zeslabení ( v závislosti na stavu včel, zásob a počasí ). ,,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné ( kromě toho, že panují nejnižší teploty v roce, touto dobou jsou krmičky při tvorbě kašiček odkázány na své vlastní tělesné tuko-bílkovinné zásoby, čímž si razantně zkracují životnost ).

Zimní krmičky brzy z jara, či již v zimě, zahynou a tím přicházíme o to nejcennější, co v předjaří můžeme mít... vitální dlouhověké včely schopné v produkčním období vyprodukovat kvanta dalších včel a poté se ještě aktivně zapojit do snůšky. Lednové a únorové včely toto nedovedou ( prostě nejsou natolik fyzicky zdatné ). Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou. Růst ,,zpožděných včelstev,, je jistější a vytrvalejší. Tato včelstva ,,prolenošila,, zimu, a tak mají dostatek energie na vrtochy předjarního počasí. Co se týče zdravotního hlediska, v tom ,,včely plodařky,, nemají šanci zvítězit.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že zimní plodování je spíše než přirozeností včel, které bychom neměli klást odpor, daleko spíše evolučním pozůstatkem z dob života v deštných lesech, kde včelstva plodují po celý rok. Souhlasím s tím, že touto dobou ( koncem února ) je výskyt plodu ve včelstev běžný ( ale v jaké míře a v jakých včelstev? ). V souvislosti s touto problematikou by bylo na místě zmínit se také o zimování na panenském díle.

Pro připomenutí: p. Linhart tvrdí, že včelstva zimovaná na panenském díle začínají chovat plod až s příchodem předjaří.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 18. 2. 2009
Re: Tavení vosku (34231) (34236)

Ty ruské stránky jsem vidél a povím vám primitivní,ale princip ok.....K p.Sedláčkovi:vyvíječ i sud perfektní,ale ta cena!Obojí 2850 kč(cca),takže 5700 kč!U vyvíječe bych tu cenu ještě bral,(ikdyž vd ještěd ho má za cca1700),ale plast. sud za 2850 to je už moc předražené!(zastanu se p.sedláčka:říkal,že tolik zato chce i dodavatel z německa)To ale soudruzi z Ndr udělali chybu!český včelař je vynalézavý a najde levnější variantu!Viz. pisatel přede mnou.Zkrátka vemte nějaký plast. sud,papiňák s kusem hadičky a máte totéž za pár korun.(ta hadička za 200 kč se mi taky zdá drahá,určitě by šla nahradit levnější variantou)pokud chcete něco výkonějšího,tak místo papiňáku vemte zavařovací hrnec,mírná úprava a máte turbovyvíječ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34258) (34260)

No já jsem měl na mysli to, že v obilí i jiných plodinách v květnu červnu
kvetlo místy tolik plevelů, že pro včely to bylo spolehlivé zajištění v
případě, že někde nebyla snůška. Potom se obilí sklidilo a strniště nechalo
tak někdy i přes zimu do jara, kolikrát bylo potom pole na konci srpna a v
září žluté od ohnice a hořčic a to se na něm nevysévalo nic. A i když se
pooralo, kolikrát ještě to oraniště stihlo na podzim zežloutnout z květů
hořčice a ohnice. A když nebylo žluté, byly jiné plevely, takže zase to byla
nějaká snůška, která aspoň kryla spotřebu včelstev. Dneska je maximálně 3
týdny v roce obrovská snůška v místech, kde zemědělci zasadí řepku nebo
hořčici a na pár místech, kde zasadí jiné kvetoucí plodiny a po zbytek roku
z chemicky ošetřených polí není nic. Hořčici a jiné zelené hnojení
nepočítám, protože to je časově uděláno tak, aby pole vykvetla v říjnu a
listopadu, kdy už to včelám nijak nepomůže, možná spíše uškodí. Aby dnešní
včelař žil jen z polí, musel by několikrát za rok kočovat k řepce, hořčici,
máku, pohance a k ještě pár kvetoucím plodinám, jenže těch je v průměru tak
málo a kočování k nim není zavedeno.... zatímco dříve stačilo sedět na
jednom místě, plevely se v běžném roce postaraly o krytí celoroční spotřeby
včelstva a včelařovy byly potom přebytky v případě příznivého roku a počasí
nebo snůška navíc z jiných zdrojů, medovice, luk, javorů, lip..... v
okolí. Potom , aspoň u nás, byly velké plochy pastvin a trvalých travních
porostů, trvalé nehnojené travní porosty byly před první sečí na začátku
června samé květy a zdrojem dost intenzívní snůšky, potom taky před druhou
sečí v srpnu toho spousta kvetla, sice o něco méně, ale na srpnovou snůšku
pro uživení včelstev to taky stačilo. Na pastvinách jako stále spásaných a
pošlapávaných travních ploch se zase prosadily jiné kvetoucí rostliny, různé
nízké nebo obtížně stravitelné pro dobytek a na vlhkých pastvinách se
prosadil hodně jetel bílý, který je dost medonosný. V 70 a 80 letech se tyto
plochy hromadně rozorávaly a dělaly se z nich obdělávané pole a tak to kromě
neplodných pozemků a pár hektarů výběhu za místním kravínem je doteďka. V
lesích se tehdy běžně hospodařilo tak, že se na vykácenou paseku zasadily
smrčky a potom se to nechalo 20 let tak, takže tam bylo první roky spousta
kvetoucí buřeně, maliní, ostružin a za 20 let tam byly pro včely stromy z
náletů, mezi nimi hodně kvetoucích javorů a lip. Dneska soukromí majitelé
paseky pečlivě vyžínají, aby smrčky či jiné sazeničky přežily a vzrostlé
lesíky byly obvykle od lip a javorů společně s dalšími plevelnými dřevinami
vyčištěny a přeměněny coby palivové dřevo na teplo.
Ti drobní chovatelé, podle mých zkušeností, měli vliv hlavně v intravilánu
obcí, sice sekali a obžínali i občas příkopy kolem cest daleko od vesnic,
nebo myslivci občas vysekali nějakou lesní loučku, aby měli seno pro zvěř,
ale to byly zanedbatelné rozlohy proti lesním pasekám nebo proti nedostupným
okrajům lesíků v polích, protože polní cesty k těmto plochám byly kompletně
rozorány a jednotlivé menší políčka proměněny v souvislé pole. Obsekané
možná bylo úplně všechno v době, kdy ještě nebyly JZD, potom už ne.
Souhlasím ale, že je diskutabilní, co bylo pro včely lepší, jestli ty
vysekávané okraje lesů, příkopů a různé zastíněné vlhké kousky pozemků mezi
lesíky s kyselou travou, kde po pravidelném vysekávání mohlo něco pro včely
vykvést nebo nechat tyto plochy po desetiletí přírodě, kde potom leckdy
narostly houštiny kopřiv a podobných pro včelaře neužitečných rostlin, ale
leckde potom narostlo houští maliníku, ostružiníku, šípků, hlohů nebo na
vlhkých místech jenom obyčejný štěrbák (endivie) a různé miříkovité atd.
Navíc jsem si všiml, že dneska při postřikování polí zemědělci běžně
přestřikují pás široký až metr přes plochu polí právě do těch ozeleněných
rozhraní pole a lesa. Vypadá to, že na tyto dávky herbicidů jsou
nejodolnější kopřivy, pýr a podobná vzrůstná nekvetoucí buřeň, která se z
oddenků po těchto postřicích regeneruje podstatně rychleji než různé
kvetoucí rostliny a tudíž je z těchto míst rychle vytlačí. Snad z kvetoucích
rostlin jedině pcháčům (pcháč rolní - oset) to vadí o něco méně a potom
podbělům (podběl lékařský) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 18, 2009 12:24 PM
Subject: Re: Časné předjaří


Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety
byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V
druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů
kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách
pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes
po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé
plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly
kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo
různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již
zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34258)

Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Časné předjaří
> Datum: 18.2.2009 10:04:40
> ----------------------------------------
> Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
> prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
> ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
> rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
> nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
> včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
> menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
> zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
> včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
> lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
> "přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
> ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
> konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
> smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
> všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
> potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
> různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
> soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
> rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
> podobných relaxačních ploch.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
> Subject: Re: Časné předjaří
>
>
> > Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> > nemyslitelné dnes včelařit.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34244) (34247)

Můžeš dokázat, že včelám vyhovují stejné mikroklimatické podmínky jako lidem?

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239)

Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
"přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
podobných relaxačních ploch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
Subject: Re: Časné předjaří


> Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> nemyslitelné dnes včelařit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34250)

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ).
--------
Jsem skeptický, že nastavením nějakých poměrů lze včely ovlivnit v počátku plodování. Včely hnízdily v různých dutinách a průvanech (samozřejmě bez rámků) takže se na nějaké klima můžou vybodnout. Umí si vytvořit svoje klima. Za různou cenu!
Pamatuji časy, kdy v této době bylo dlouhodobě pod mínus 20 a včely plodovaly.

Stejně tak si myslím, že podzimní dlouhé plodování má jiné příčiny, než teplé počasí. Podle mě stav včelstva a stav zásob. Tedy včelstvo plné dlouhověkých včel a včas vytvořených zásob podle ploduje v podletí a na podzim míň. Bez ohledu na počasí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re:?asn? p?edja?? (34235)

Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi
> po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V
> pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2
> plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem
> věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob -
> bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od
> zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi
> 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat
> v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
> JK       

Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?

Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul.

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249)

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 22:05:31
> ----------------------------------------
> Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
> ______________________________________________________________
>
> K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?
>
> Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování (
> lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším
> stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné
> mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době
> nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.
>
> Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě
> nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší
> efekt ,,včelý jarovizace,,?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 17. 2. 2009
Vaora (34235) (34253)

Nesnažíme se některé problémy hodit na varou?Co když je příčinou něco jiného?Co včelaři kteří se potýkají s varoou a přesto nepřicházejí o žádná včelstva léčí a včlaří.Jsou včelaři kteří měli ve vzorku 0 a přesto přišli o 50% včelstev a příčinu nazvali jak se jim to zrovna hodil.Pak včelaři kteří měli více několikanásobně jak 3 samičí jedinci a nepřišli ani o jedno včelstvo po léčení dále včelaří tak říkajíc bezstrát.Kde je ten zakopanej pes?Varoa je opravdu dareba parazit ovšem svádět na ní každý neůspěch asi není fér.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235)

Už to začíná i u zkušených včelařů, že jsou úhyny včelstev na zásobách, kdy se nemohou přesunou za zásobami. Myslím, že diskuze se vede planě. Je třeba diskutovat co s tím. Jak včelstva napravit. Ostatní diskuse je plané tlachání, ze kterého si nikdo nic ze začínajících včelařů nevezme. Věnujme se předjaří, výsledkům vyšetření měli a co jak postupovat v jarním léčení,jak dlouho čekat než se veterináři rohodnou vydat opsané nařízení z předešlých let jak mít dostatek léčiva pro včasný jarní zásah apo. Felda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249)

Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí....

Myslím si, že majú, už tým, že posilnia generáciu dlhovekých včiel a spolu sa starajú o jarnú generáciu včiel, ktoré sú určené na znášku. Čas po zime až do hlavnej znášky využívajú na prínos nektáru, peľu, žiaľ s nimi súvisí aj rojenie, pretože spojenie dlhovekých a mladých včiel vyliahnutých v zime sa prejavuje v rýchlejšom raste včelstva na jar, čo si ani neuvedomujeme, ale istotne na rojenie má značný vplyv.
Plodovanie v zime neovplyvníme žiadnymi zásahmi (veď včelstvo v prírode vždy nežilo v úľoch) a ak sú pre včelstvo vhodné plusové teploty (nočné plus denné), tak M kladú vajíčka, či sa nám to páči alebo nepáči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242) (34246)

Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.Tady je spíše rozdíl včelaření v klimatických podmínkách.I názor k čemu nám jsou zimní včeli je zavádějící .Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.Držím se zásady při dostatečném nakrmení čím dříve tím lépe.Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249)

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________


Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelí jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241)

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________

K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelý jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34244) (34245)

Pavel
Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

Zrealizovat nové poznatky není jednoduché. Objevit novost je někdy náhoda. Bionika - Technologie budoucnosti. Přírodní vynálezy totiž nelze do techniky přepsat přes kopírák, je nutné zpracovat je do použitelné podoby, aby to nebyl jen předkládaný mýtus. Např. kresba proudění vzduchu mrazem je důkaz atd. Jenže ono je to dýchání, pokud to neměníme svými zásahy na základě vlastních pocitů, opačně než je popsáno. Ještě nikdy jsem nenaměřil CO 2 pod chomáčem, protože nejkratší cestou je nasáván čerstvý vzduch do chomáče. Ohřáté páry včetně plynů jdou nahoru, ochlazované klesají po stranách chomáče.Chladné stěny proudění urychlují a vlhnou. Rychlost proudění se mění rozdílem teplot pod stropem a zasíťovaným dnem. Pro přirozené proudění včely zalepují díry u stropu. Pokud včely dýchají, tak stěny vlhnou, aby neplesnivěly, musí stěny, polepit propolisem. Pokud to tak funguje, včely jsou spokojené Je to snad vidět i na webové fotce. Jsou materiály u kterých impregnace včelám odpadá, jsou tam raději než ve dřevě. Výzkum je taky na to, aby se nedělala zbytečná práce, využilo nových materiálů atd…., zvýšil užitek. Proto je lépe, když si ověřujeme jednoduché předkládané poznatky, ale zase je otázkou, jestli to umíme? Např. když včely si vybraly na zimování skleněný nástavek v blízkosti dřevěněných, tak mi odpověděly na otázky použití tohoto materiálu a uteplování.Nejde jenom o kuriozity a pokusy, jak uvádíte. Sledování rozdílu spadlých mrtvolek u typů úlů atd.Příroda si umí říkat co jí vyhovuje, ale umíme to vysledovat?.O vlivu vlhkosti na zdravotní stav včel v úle přednášel ing. Titěra.
Moje profesionální zaměření nyní důchodce, ale bylo měření plynů, větrání, klimatizace.
Na poznávání přírody je to velmi málo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34244)

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242)

Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.
______________________________________________________________

Kromě toho, že je rozdíl, zda jarní rozvoj začíná v březnu či v květnu, je také rozdílné vlastnit nástavkové úly a včelařit v nich nástavkově.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34244)

Ta ky mne to napadlo, ale třebaje zimuje sušené co víš ,
Instantní včely? proč ne?
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 18:54:04
> ----------------------------------------
> Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
> ......
> Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste
> na toto došel?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241)

Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
.......
Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste na toto došel?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 17. 2. 2009
Krmítko z krabice

Dneska jsem udělal krmítko z krabice od pečenáčů.Pokud se chcete podívat na fotky a popis tak tady.
http://pupek73.blog.cz/
Jestli máte k tomu nějaké výhrady či nápad tak pište.Budu rád.
Všechen materiál je z odpadu tudíž nic nestojí.Krabice seženete od prodavaček v potravinách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239)

¨Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.Samozřejmě nelze srovnávat jižní moravu nebo nížiny kde je nástavkoví úl jedinečný ovšem tam kde bývá sníh ještě začtkem května tam jsou asi jinačí podmínky takže bych nechal na každém jednom včelaři v čem včelaří a ještě bych mu poděkoval že se včelaření věnuje.A co se týče problému že jsou hladová včelstva hledal bych příčinu úplně jinde.Každý včelař jistě ví kde.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 2. 2009
uly uvnitr s kovem

Já vám nechci brát iluze o tom, že nízká relativní vlhkost v úlu je to nejlepší.
Ale i člověku prospívá relativní vlhkost vzduchu okolo 50%.
Příklad: teplota u stěn úlu je 2°C, teplota uvnitř chomáče v místě začínajícího plodování je 34,5°C
venkovní teplota je -5°C, relativní vlhkost je 80%
potom v úlu u stěn v případě, že je intenzívně větrán a nebudou včely a med toto prostředí dotovat vodní párou, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%.
U méně větraného úlu dojde ke kondenzaci na nejstudenějších plochách, dejme tomu že mají teplotu 1°C, je tam tedy v tomto místě 100% rel. vlhkost. Uvnitř chomáče i při teplotě 25°C (bez plodování) bude rel. vlhkost teoretická pod 5%. Prakticky do k tomuto stavu nedojde a včely to dotují vodou a více než o udržení teploty se snaží o udržení relativní vlhkosti (jedná se výhradně o zimní období!!!). Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat - možná s ohledem na varroózu výhoda, vůči jejich přirozenosti nevýhoda. Už ze své přirozenosti vylepují stěny úlu parotěsnou zábranou - propolisem.

Údaje o teplotách a relativních vlhkostech odvozeny z Mollierova diagramu vlhkého vzduchu.

K odrazové ploše sálavého tepla:
Jedná se o odraz tepelného záření a diskuse s těmi, co si myslí, že např. 20°C teplé těleso do prostoru o nižší teplotě 0°C nevyzařuje nemá smysl.

Moje profesionální zaměření je tepelné a vlhkostní mikroklima budov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.3) --- 17. 2. 2009
vyvíječ páry

Před časem se zde probíralo použití elektrického vyvíječe páry k vytavování vosku z rámků. Ve VP Ještěd jsou velmi ochotní a tak mi objednali jako náhradní díl hadičku, kterou se vpouští pára do nádoby (včetně závitové koncovky). Cena je 200,-Kč bez DPH a poštovného. Myslím, že ve VP Ještěd ochotně vyhoví i dalším zájemcům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235)

Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235)

že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost. JK

Priemerná teplota v mesiaci január-leden v tomto roku je presne tá istá ako vlani +1,6 kg a február I.dekáda je teplejší taktiež ako vlani +2,2˚C t.r. 3,2˚C, Plodovať začali u mňa 17.1, doteraz sú len menšie plody, teda veľká spotreba by nemala byť. Pravda je ale taká, že spotreba za január bola 1,6 kg a aj vo 14.2 je do včerajšieho dňa vyššia ako vlani.

Preto jednoznačne môžem napísať, že včelári (títo dvaja určite) podcenili tachnológiu zimovania včelstiev.Zásob podali včelám málo a boli na nesprávnom mieste.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 17. 2. 2009
RE: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Jde to i bez počítače a velmi levně:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of PavelT
Sent: Monday, February 16, 2009 6:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max.
1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 2. 2009
Re: Tavení vosku (34231)

On Tuesday 17 of February 2009 06:50:34 Joska wrote:
> Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak
> se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat
> vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom
> musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit
> používat tavení párou.Dík J.

uz to tu bylo - ja pouzivam plastovy sud omotany starou dekou, papinak jako
zdroj pary, misto toho piskatka pro regulaci tlaku je teflonova hadicka do
sudu, v sudu je potreba vyresit nejake sito na zachytavani necistot, kosilek.
cele za cca 150 Kc.

nebo pokud mate hodne mista inspirace z vychodu:

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Nebo hotove reseni od p. Sedlacka www.vcelarstvisedlacek.cz

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 17. 2. 2009
Časné předjaří

Vážení, chci upozornit zvláště začátečníky včelaře kteří navštěvují tuto konferenci na nebezpečí které hrozí zimujícím včelstvům v tomto období. Nyní zde kácíme stromy, honíme roje které ještě nevylétli, zhotovujeme plechové nástavky, vážíme úly plné medu který ještě není, ale zapomínáme, že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost.
V sobotu 14-tého jsme zachraňovali dvě včelstva u začínajícího včelaře na pokraji smrti hladem. Při poslechu charakteristické šustění. Chov v Moravských univerzálech (dědictví po otci). Zavíčkovaný plod pod horními loučkami na dvou rámcích (při pohledu shora bez rozebírání včelstev), patrně toho plodu bude větší plocha. Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2 plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob - bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2009
Re: Za kolik budete prod?vat letos ? (34162) (34167) (34168)

> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
Tak tak :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 2. 2009
Re: Tavení vosku (34231)

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila
------
Mlelo se to tady asi před měsícem. Funguje to.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franta (90.176.2.8) --- 17. 2. 2009
Re: PĚSTOVÁNÍ VČEL (34115) ?! (34230)

Pěstují se kytičky a další rostliny. Včely se chovají! Žádný plot a ani jiná překážka nepomůže pokud budou špatné sousedské vztahy !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 17. 2. 2009
Tavení vosku

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit používat tavení párou.Dík J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda (64.59.144.21) --- 17. 2. 2009
RE: PĚSTOVÁNÍ VČEL (34115)

Doporučuje se překážka 2 metry vysoká a alespoň 7 metrů na stranu od posledního úlu. Pak ještě aby letáky byly nasměrovány do pozemku majitele úlů. Prozatim si sousedi nestěžovali, že by jim včely nalétávaly do obličeje. Jsou nuceny se zvednout nahoru a je klid. No a pak sklenka medu pro souseda po vytáčení, pro dobré sousedské vztahy :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226) (34227)

Váha s tenzometry je vlastně jakýsi voltmetr měřící malé rozmezí.

Na úrovni hlídacího mikrochipu té váhy je to asi určitě nepřekonatelné. Muselo by to mít interní trvalou zapisovací flash, reálný čas a hlídacího psa(angl. watchdog) kvůli probouzení a záznamu dat do té paměti. No a potom programátor a programátora, který by to napsal a naprogramoval to a znovu celé oživil.

Jediné a primitivní řešení mne napadá, že se změří odpor tenzometrů v nezatíženém stavu a ten odpor se dá na přepínač. Druhá varianta, že se zakoupí minimálně dvě stejné váhy a z jedné se vezmou (nebo jen na výstup přepojí) tenzometry jako falešné. Před zapnutím se to přepne na odpor nebo falešné tenzometry a po naběhnutí a po taře se to přepne na tenzometry ve váze. Tenzometry jestli jsou dva, tak jsou určitě v sérii a jestli jsou čtyři, tak jsou zapojeny určitě do můstku, takže vždy jsou jen dva dráty. Odpor by měl být co nejpřesnější vůci teplotě a měl by mít možná do série další trimr na doladění kvůli přesnosti, ten by neměl být zas tak důležitý, jestli se ví, jaká je odchylka na té které váze. Převodník jde vždy po přesných kilech a to je výchozí při dlouhodobých záznamech váhy resp. rozdílů.

Může to být ale i jinak. ;-)
...........
> Josef (88.100.226.94) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.204.63) --- 16. 2. 2009
Re: ?lov? v?ha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34218) (34221)

Hydraulickou asi za 1600,- u VastOil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.100.226.94) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223)

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max. 1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208) (34212)

Mám odpozorováno, že důkladné větrání včelám prospívá! Těžko říci co je
nadměrné větrání. V mém případě jde při 3 nízkých nást. Optimalu o
otevřená dvě očka a úplně otevřené dno dole, u včel na včelnici (jiné by
to bylo ve včelíně, koč. voze - tam se nemusí takové ventilace bát nikdo).
Dodatek k věčnému tématu: Je třeba mít na mysli, že včely si v zimě,
když jsou v chomáči, dovedou dobře regulovat teplotu (ví se že vydrží až
-80 st.C), ale vůbec ne vlhkost vzduchu - ta se musí snižovat
odvětráváním přes česno, resp. difuzí par - ale u malého česna je to
silně omezeno. Čím více včel a plodu v zimě, tím více par vzniká. Tak
podle mého názoru vznikly před lety (hlavně 50. a 60. léta) silně
izolované úly - aby včelám nebylo zima, zužovala se česna i úlový
prostor, to vedlo zase k slabým včelstvům (u mnohých násilně - musely se
tam vejít, takové byly metodiky ošetřování) a také nosematickým !
(tenkrát to byl zdravotní problém č.1) a byl zase důvod proč uteplovat,
atd. - začarovaný kruh...
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208) (34212)

U budečáků podle mých zkušeností dochází k silnému úniku vlhkosti kolem
zadních okýnek, ta se potom sráží na filcových nebo podobných uteplivkách.
Vlhkost se potom dostává ven pravidelným obrácením uteplivek, kdy jejich
nejvlhčí část u okýnka se přehodí s těmi suchými z venkovní strany. Uvnitř
úlu je potom poměrně sucho. Aspoň já jsem se nikdy nesetkal s tím, že by v
zadováku někdy zplesnivěl nějaký rámek jako se běžně setkávám v nastavcích.
Vzácně se vyskytla plíseň v koutech úlu. Proto není třeba v zadovácích
nějaké další provětrání a pokud ho někdo zkoušel, logicky dostal horší
výsledky než když nevětral. A kdysi u špalků si troufám odhadnout, když jsem
je viděl v reálu, jak jsou rozpraskané, praskliny přes zimu zřejmě do určité
míry pracovaly, propolis, co je tmelil, popraskal a tak včelstva ve špalcích
měla vždy v zimě nějaké větrání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2009 10:56 AM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.133.175) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219)

Někdy na přelomu roku jsem psal o váze a tenzometrech.Našel se někdo a psal,že se pokouší upravit osobní váhu digitální na úlovou a,že dá vědět jak se mu to podaří.Ve Velké Británii jsem viděl obyčejnou osobní váhu zasunutou obráceně pod úl/nohama vzhůru/a údaj se četl v zrcadle pod váhou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re:?lov? v?ha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34218)

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re:?lov? v?ha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34218)

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

som zde (e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208) (34213)

Včelařím třetím rokem , ale myslím si že v každém případě dochází k přestupu
tepla z chomáče do prostoru úlu. K přestupu dochází sáláním, vedením,
prouděním vzduchu a dýcháním včel. Velikost přestupu tepla je odvislá od
rozdílu teplot mezi středem chomáče a okolním prostorem. Nejmenší tepelné
ztráty jsou sáláním a vedením. Vedením je myšlen přestup přes plásty. K
proudění vzduchu v úlu dochází ohřevem o chomáč (vzduch stoupá) a ochlazením
stěny (vzduch klesá).Tepelné ztráty prouděním vzduchu jsou mimo rozdíl
teplot zavislé i na povrchu chomáče. Pokud je chomáč sevřenější je hladší a
přestup tepla je menší. Největší tepelné ztráty jsou podle mně dýcháním.
Mimo kysličník uhličitý ohřátý na teplotu včel odchází z chomáče i vodní
pára v které je vázáno specifické teplo.Na studené stěně úlu pára kondenzuje
a teplo se uvolňuje. Z uvedeného vyplývá ,že pokud včelstvo ploduje je
větší rozdíl teplot a chomáč produkuje více vodní páry a tím jsou tepelné
ztráty chomáče větší.
Hlavní tepelné ztráty chomáče nastávají především nadměrným větráním úlu.
Buď máme zateplené úly málo větrané s plísní na plástech a nebo zateplené s
velkým odvětráním a s tepelnou ztrátou jako úly nazateplené.
Včelařím v Optimálech (4 úly), vloni jsem měl první med a ulítl mi jeden
roj.
Zdraví Váš dědula - Zdeněk HB.





----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. února 2009 11:10
Předmět: Re: uly uvnitr s kovem


> Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel
> ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že
> 30% sáláním a 70% konvekcí.
>
> Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
> - úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je
vo
> práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším
> zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil
> meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím
> uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená.
Teploty
> nad stredovou uličkou boli len o 3&#730;C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal
> som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku
> tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.
>
> - Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú
> (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s
> tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva
> neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči
> sa pohybuje od 22 do 24&#730;C.
>
> - v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35&#730;C,
> pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v
> rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na
> kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág
> je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže
> voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je
> potrebná.
>
> Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť
> relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
> Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na
> svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho
> dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.
>
> Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába,
> možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove
> výhody odrazovej fólii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Němec (212.111.31.107) --- 16. 2. 2009
úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691)

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Němec (212.111.31.107) --- 16. 2. 2009
úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691)

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (81.90.173.228) --- 16. 2. 2009
Koupě maringotky

Koupím maringotku,nabídky pouze z jižních čech na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 16. 2. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1910

ZU Brno val.hromada pritomno 12predsedu pobocnych spolku, 22delegatu.28primych clenu.Spolek ve zdejsi dilne dal zhotoviti 50stojanu.Revise vykonana obema revisory navrhuje aby pokladnikovi udeleno absolutorium.Volby:predseda Schlesinger,1nam.Adamec,2nam.Simicek...

Spolek v Uhrinevsi val hromada: prijem 280K, vydani 267K, zhotoveno dosud 6289 ulu.

Pisecka jednota:jednatel Medlin dekuje vsem,kdo se svedomite pricinil o to,aby mu funkci znechutili tak,ze vice ji neprijme. Take pokladnik podava zpravu posledni.Zvoleni skoro vsichni dosavadni cinovnici,i delegati do ZU Medlin a Jaks.

ZU Praha: Vestnik Vyrocni zprava bude nejdele do 25.4. kazdemu spolku dodana v tolika exemplarich,kolik ma delegatu val.hromady,aby vsichni jiz predem se zpravou obeznameni byli.Pratelska porada vsech delegatu kona se den pred..8hod.vecer v restauraci Sochurkove v Templove ulici v Praze.
ZU Praha17.5. Valna hromada,reditel Vancura vita shromazdene jmenem vyboru zemedelske rady a uvadi,ze snahou je,by tato korporace ve vsem vysla vstric a slechetne snahy jeho ku zvelebeni ceskeho vcelarstvi.Zprava jednatelska schvalena s dodatkem,by priste byla uverejnena pro vsechny cleny.O zprave pokladni zavedena cila debata.Recnici zadaji aby zprava byla vice rozvedena...projednana zprava revisorů, nacez o kazdem jejich navrhu oddelene bylo jednano a hlasovano.
1)Kazda jednotliva polozka mela svuj ucet-na uctech potvrzeno kdo vec obdrzel.Administrator ma pouze dozor. Pokladnik povede knihu pokladni,prijima a vydava penize, jednou,popripade dvakrat v tydnu zasila doklady kancelari. Kancelar vede dennik uctu.Sbornik v nemz jednotlive polozky roztriduje a knihu hlavni.Mimo to se od pristiho roku povede kniha vecnych uctu,aby byl prehled.

Sdruzeni v Kolci podalo navrh k zalozeni Svazu slovanskych vcelarskych spolků(pritom zustati ve Svazu rakouskem). Posobiti na Slovince,Polaky Rusiny.Pravnim zastupcem zvolen dr.Melichar.

XXVII.Sjezd ceskoslavanskych vcelaru v Dobre u Prydku.
Prvni sjezd ve Slezku uchyliti se musel do horske vesnice z pricin narodnostnich.Martinovsky:..tesi se ze vzajemnosti slovanskych vcelaru a projevil prani,aby narod nas konecne domohl se a dosel sve samostatnosti a vitezstvi nasi veci narodni.

Pohoran valna schuze:Ucastenstvi bylo slabe,jak se po smutnem vysledku letosniho ani jinak ocekavati nedalo.Clenu celkem 124.Zpravu pokladnicni podal p.predseda :celkovy prijem 177 K,vydani 182 K,Ponevadz dosavadni revisor Mares ze spolku vystoupil zvolen Zlatuska.Tyz-nove zvoleny- zrevidoval ihned ucty a shledav je v poradku navrhl pokladnikovi(predsedovi) absolutorium.Druhy revisor se nedostavil.

Stav vcelstev:Cechy 235.393, Morava 103.687, Slezsko 12.105,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.146.7.98) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208) (34213)

Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208) (34212)

to jsou povídačky ještě ze starších dob kdy se přecházelo ze špalký na rozběrné dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 16.2.2009 11:03:51
> ----------------------------------------
> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208)

Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí.

Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
- úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je vo práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená. Teploty nad stredovou uličkou boli len o 3˚C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.

- Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči sa pohybuje od 22 do 24˚C.

- v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35˚C, pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je potrebná.

Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.

Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába, možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove výhody odrazovej fólii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208)

, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
___________________________________________________________

Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ), nebo je to další povídačka z dob budečáků?
S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 2. 2009
Nerezový plech na medomet a podobně.

Kdo dělal přímo ze "surové" nerezi medomet nebo něco podobného, jaké máte zkušenosti s výběrem materiálu? Stačí na plech a konstrukční díly "obyčejná", nerezová potravinářská chromniklová ocel 1.4301 ( X5CrNi 18-10 ), po staru ČSN 17 240 o která předpokládám, že by měla být nejdostupnější i nejlevnější nebo je vhodnější z hlediska použití i ceny něco jiného?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208) (34209)

> Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
> Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně
> úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
> To u standardní šíře 39 a víc.

Přesně tak. Záření tělesa o teplotě a velikosti zimního chumáče je
absolutně zanedbatelné, takže jakýkoliv odrazný materiál nemá prakticky co
odrážet. To by musely mít ty včely podstatně vyšší teplotu .... . Přiznivý
účinek hliníkové fólie nebo i té stříbřenky je v tom, že do stěn ulu
nepropustí vlhkost, stěny úlu jsou pak stále suché a jejich tepelná izolační
schopnost potom neklesá. Na rozdíl od běžné stěny úlu. která přes propolis v
zimě navlhne, takže schopnost takové stěny izolovat jde podstatně dolů.
Podle mně je odrážení tepelného záření zpátky do úlu hlavně marketingová věc
prodejce příslušných úlů polepených zevnitř hliníkovou fólií.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204) (34208)

Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
To u standardní šíře 39 a víc.
U Brennerů jsem měl 30 cm a domníval se, že je problém právě ta chybějící "izolační schopnost dlouhé loučky" o které se básní.
Po pár letech s Langstrothy toto tvrzení zařazuji mezi teoretické skazky, kam patří i ta stříbřenka atd.

Teď v zimě včely nedopustí, aby teplo unikalo z chomáče ven, povrchová teplota byla 10st a včely drží teplo uvnitř. A až to pak rozjedou, tak u Brennerů budou klást doslova do čtverce a skoro centimetr od bočních louček.
A tady je skutečně dobré, když úl udrží mikroklima.
Myslím, že právě očka je něco co má význam u oddělků atd.
Dobré asi bude, teď na jaře, když jsou těsně pod dolní hranicí obsednutého prostoru. Aby to včely neměly pěšky daleko :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197) (34201) (34204)

""Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí....""
To není nesmysl. Na horní loučky a do podmetu je vhodné dávat alobal. Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí. Odrazná plocha zrcadla je schopna vrátit více než 50% sálavého tepla. Tento efekt se masově využívá ve stavebnictví a tepelné technice. Na tom není nic neobvyklého. Absolutní parotěsnost fólie není na závadu, ba naopak. Propolisový povlak je také parotěsná zábrana. "Srážení vody" čili kondenzace na vnitřním povrchu úlu není na závadu, je to prospěšné pro včely, chodí si do těchto míst pro vodu. Mnohým z vás se asi nezamlouvá plesnivění některých krajních rámků, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (193.165.73.36) --- 16. 2. 2009
uly uvnitr s kovem

Jako kov bych doporučoval potravinářský nerez. Jde přeci o styk s potravinami.:-)))).
Ale teď vážně, mrkněte sem
http://www.apidomia.cz/index.php?p=vcelnice05.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34194) (34196) (34198)

Doposavad hliník patří mezi potravinářské materiály i když se občas o něm pochybuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:31:16
> ----------------------------------------
> Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže
> dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?
>
> Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým
> filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v
> bunkách plásta.
> Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr
> získate umakart.
> Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú
> žiaden problém takýto med sprostredkovať!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34192) (34195) (34197)

Byl to jeden z nápadů který se propagoval na konci 20 století, ale byla to jen práce navíc, tak jako každé natírání úlu zevnitř. Pak se takováto nápad znovu a znovu objevují v pravidelných cyklech a vzbuzují diskuse.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:14:54
> ----------------------------------------
> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no
> nevím.J.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34205 do č. 34265)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu