78287

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631)

Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší životnost.

Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý, tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34630) (34632)

Začínajících včelařů už nikdy nebude tolik jako začínajících včelařů za
komunistů. Za komunistů si každý oddělal svých 8 nebo ještě míň hodin a
potom měl volno, až na výjimky. Lidi museli nějak volný čas využít a spousta
z nich si zvolila včelaření. Druhý důvod je potom ten, že za komunistů byly
ceny medu a jiných produktů nadstaveny úplně jinak. Kdo měl pár včelstev
navíc a každý týden v nich pár odpolední po práci strávil, měl z toho
nezanedbatelný roční příjem ve výši několika měsíčních platů. Takže vznikla
dost silná vrstva včelařů, co včelařením výrazně vylepšovala příjmy rodiny.
To už dneska není. Dneska není problém ve svém normálním zaměstnání dělat
mnohem déle než těch 8 hodin denně nebo dělat po práci druhé zaměstnání nebo
spoustu dříve nemožných koníčků, takže volný čas, pro který by bylo třeba
hledat nějaké využití, prakticky zmizel. Taky možnost si výrobou včelích
produktů přivydělávat a zlepšovat finanční situaci rodiny se podstatně
zúžila, reálná cena medu klesla na pětinu, desetinu a i když průměrné výnosy
v nástavkových úlech jsou znatelně vyšší než dříve v zadovácích (a při horší
snůškové situaci než tehdy), dosažitelný výnos v penězích ze včelstva je
dneska oproti komunistické době kdesi úplně dole.
ČSV pořád žije z členské základy získané za komunistů a ještě nějakou dobu
žít bude, jenže výrazný pokles je neodvratný. Tomu žádné dotace nepomohou,
prostě se změnily výchozí podmínky. I kdyby byly dotace začínajícím včelařům
takové, že by jim zaplatily všechny investice do včelařského vybavení, o moc
víc by začínajících včelařů nepřibylo. Nevím, jestli za takových podmínek
vůbec mají nějaké výrazné dotace pro začínající včelaře nějaký velký smysl.
Dneska začínají lidi včelařit hlavně proto, že získali buď pozemek nebo
včelstva a mají vztah k přírodě případně mají vztah k přírodním produktům a
to žádná jednorázová dotace neovlivní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 1:44 AM
Subject: Re: dotace na nakup ulu (34609)


> Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším
místem
> celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi
> každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni
členové
> platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je
> změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005.
> Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby
> včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc,
> jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou
> včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na
> ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších
desetiletích
> se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační
> programy pro začínající včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.103.76.69) --- 14. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34630)

Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším místem celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni členové platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005. Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc, jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších desetiletích se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační programy pro začínající včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610)

Komůrky vzduchotěsně zavřít, třeba z obou stran tím silikonovým tmelem
nejde, Zřejmě by tam při rozdílu teplot vznikal tlak a tím stálé pnutí a
když nic jiného, podstatně by se snížila životnost polykarbonátu, začal by
se rozpadat podél komůrek. Proto, jak jsem pochopil, třeba na skleníky se
možná horní strana polykarbonátu tím tmelem utěsní, ale spodní jen zalepí
tou páskou. Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková
fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
životnost. Uvnitř si myslím, že by se na to mohla používat jakákoliv trochu
lepší silnější páska. U malých kousků polykarbonátu s větší tloušťkou by
ještě šlo nechat ty komůrky prostě otevřené, nebo je jen zalepit obyčejnou
páskou a jednou za čas komůrky otevřít a špínu "vyšůrovat" nějakým drátkem s
namotanou vatou nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:04 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V
> technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody
> vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a
> bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je
> asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá
> dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
> Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Dekuji za posledni reakci, konecne taky nekdo, kdo umi normalne odpovedet a nezacne plkat nesmysly o hospode, nebo kockach. Ja jiz vcelarim, ale chtel sem rozsirit na vic ulu.Kdyz to nejde, tak to nejde.Necham si svy 3 uly a budu si myslet svoje o CSV.Tim bych debatu na tema dotace ukoncil.Dekuji za vsechny nazory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.103.76.69) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Michale, dotace pro začínající včelaře-fyzické osoby nejsou poskytovány ani z EU ani ze strany státu (tedy ČR). Proto se některé kraje(tam kde mají šikovné zastupitele v krajských výborech ČSV) dohodly na poskytování podpory ze strany krajského úřadu právě těm novým včelařům. Takže chcete-li začít včelařit a využít dotace, podívej te se na web příslušného krajského úřadu (dle Všeho bydliště).Pokud tam nic nenajdete, máte smůlu, jak jsem již uvedl, žádná dotace na úly a základní vybavení není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.100.123.170) --- 13. 3. 2009
seminář

Přátelé včelaři přijedˇte zítra na Vysokou Libenˇ podiskutovat .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 13. 3. 2009
Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí (34621)

Vážení přátelé,k Vaší diskuzi,ke které mám velké výhrady,Vám doporučuji obrátit se na www.zahrada.cz/forum,kde běží velmi hodnotná diskuze na tema PANČOVANÝ MED.
vosař

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 13. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610)

Páska na spoje ze sádrokartonu je na papírové bázi a nasává (absorbuje) vlhkost a tuto vlhost také vydává.
Jediným řešením je pracovat v dílně za sucha, při relativní vlhkosti kolem 30% a zbylá vlhkost není na závadu.


Hydormetr je v každé druhé domácnosti a dá se také koupit. Nejsou to vyhozené peníze a dá se použít i ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34622) (34624)

Kde u nás v ČR konkrétně systém hmyzosnubných rostlin kolabuje a kde v
kterých oblastech je proto nutné kvůli tomu dotovat včelaření? Kde
konkrétně třeba v Německu to kolabuje, když němci mají hustotu zavčelení asi
desetkrát menší než my? A kde je v západních státech ve velkých městských
aglomeracích naopak obvykle zákaz chovu včelstev místními vyhláškami.

r. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 12:24 PM
Subject: Re: dotace na nakup ulu


Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy
rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká
včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i
jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a
systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný
prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur
zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34622)

Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace na nakup ulu
> Datum: 13.3.2009 09:23:47
> ----------------------------------------
> Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
> politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
> opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
> dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
> dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
> a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
> počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
> zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
> opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
> vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
> jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
> úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
> kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
> včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
> brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
> příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
> "řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
> čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
> daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
> zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
> nezanedbatelnou voličskou základnou.
> Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
> se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
> nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
> dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
> nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
> úředníky....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
> Subject: dotace na nakup ulu
>
>
> > Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> > asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
> ze
> > vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> > mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> > opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: list na mezist?ny (34308) (34310) (34311) (34620)

Nějaká ta spora moru propuknutí choroby nevyvolá, na to jsou jich třeba miliony . Důležitá je ekonomika. Při výkonu 20 mezistěn za hodinu to může být zajímavé pro včelaře kteří to nejbližší prodejny mají desítky km a nevýhodné spojení. Vezmu li v úvahu že to je dávka tak pro jedno včelstvo na rok , Tak nevím? To již neuvažuji o ceně zařízení. Ale proti gustu žádný dišputát.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: list na mezist?ny
> Datum: 13.3.2009 08:57:33
> ----------------------------------------
> Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový,
> lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální
> tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se
> vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti
> loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce
> Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
> Domácí vosk je jistota.
> Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
"řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
nezanedbatelnou voličskou základnou.
Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
úředníky....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
Subject: dotace na nakup ulu


> Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
ze
> vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Já to zopakuji, psal jsem, že nezahuštěný med ve formě řidšího
nekrystalizujícícho sirupu je podstatně vhodnější pro "těžbu" u nějakého
velkovčelaře, pro manipulaci při zpracování na linkách i při přepravě, pro
použití v nějakém potravinářském provozu i pro použití u koncových
spotřebitelů třeba do čaje. Pokud se tedy někomu podaří dát dohromady takové
ošetření toho medu, aby se nekazil a jeho chuť zůstala medová, vytlačí
takový med podle mně velice rychle klasický krystalizující nepastovaný i
pastovaný med z většiny trhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 8:35 AM
Subject: RE: Řídký med je pro spotřebitele lepí


Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují
(zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly
množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním
vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med
zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne
páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má
automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě
sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med
ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu
ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se
med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo
zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek David (88.100.149.40) --- 13. 3. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310) (34311)

Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový, lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
Domácí vosk je jistota.
Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 13. 3. 2009
RE: Řídký med je pro spotřebitele lepí (34599)

Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují (zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 3. 2009
RE: dotace na nakup ulu (34609) (34616)

> Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo
> nic neda?
> Frantisek

A tech zihadel :-))

Doufam ze i pres nase jadrne komentare brzy zacnes, a dosahnes i na tu dotaci.

Hodne zdaru
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re:dotace na nakup ulu (34612)

> KaJi:
> Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si
> protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a
> nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Nezlob se na me ale, napsal jsi ten prvni prispevek tak ze reakce Karla byla vice nez vystizna, ma u me bod :-)

Co treba nekde nejak vydelat ci usetrit naky prachy a pak si na svoje triko koupit ul dva - porizovacka noveho ulu cca 1500. Klimatizovany sklad sousi a pocitacem rizenou odvickovaci linku potrebovat hned nebudes:-)
A vsadim se ze clovek za rok vic jak cenu jednoho ulu propije :-)) Tak to zkus risknout a treba tim udelas i neco pro sve zdravi :-)

A aby byla motivace: u nas mame nactiletyho (15 asi tak) kluka, ktery si u rodicu vymodlil tri nove uly, ted jich ma jedenact krasnych novych po 2-3 sezonach.

No a pak taky loni u nas zacinajici kolega dostal proplacen material za 10000,- Jsme stredocesky kraj

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
RE: dotace na nakup ulu (34609)


Tak Michale kdyby jsi misto prazdneho tlahani bez znalosti veci trochu hledal informace. Tak by jsi nalezl, ze Kralovehradecky kraj podporuje vcelare v ramci ekologickych grantu. Da se zde nalezt i kontakt na ing. Slavika ktery urcite i poradi.Takze jeste mas chvilku casu se k tomuto gratu prihlasit je zde :
http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/kraj-volene-organy/granty-dotace/granty-dotace-2009/granty-ziv-prostredi-2009/ZPD032009-ochrana-prirody-a-krajiny.xls

Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo nic neda?
Frantisek


Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze
vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34612)

komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D
--------
Tak my dlouhomyslně vysvětli, proč by měl někdo dostávat dostace, protože je mladý a chce začít včelařit.

Z mého pohledu je koníček jako koníček. V čem je rozdíl?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

číma (88.101.64.23) --- 12. 3. 2009
voda v medu

Asi většina včelařů má zkušenost s medem, který má více % vody, než je zdrávo. Víckrát takový med nevytočí. Problém je takový med prodat. Výkup výrazně sráží cenu, prodej ze dvora takový med pokazí kšeft, protože kvasí.
Dobře odvětraný med znamená pro včelaře mít s ním co nejméně práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 12. 3. 2009
Voda v medu a cukernatění.

Je nesmysl propagovat med z vyšším obsahem vody.Jakmile začne probíhat kvašení což u většiny medů nad 21% je běžné přestává být poživatelný kdo nezkusil tak mu to vřele doporučuji(jistě mu zákazníci poděkují a jen se k němu pohrnou)pak už nebude experimentovat s medem s vysokým obsahem vody,aby zjistil že má po třech měsících kyselou nechutnou hmotu ktrá se nedá spracovat snad kro lihovin na nic.Pokud má med více vody tak ho včelám prostě nechám.Rozpustit sklenici cukernatého medu není problém a kdo chce řidší med tak tomu doporučuji pastový nebo akátový ten nestačí přádně scukernatět i při malém obsahu vody.Spousta lidí si dnes oblíbyla květové pastové medy pro chuť a manipulaci s nimi a dává jim přednost před tmavými.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 12. 3. 2009
dotace na nakup ulu

KaJi:
Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty.
-----
Mě taky. A navíc nepodporuje ani mladé či staré fotografy. To je daleko dražší - fotoaparáty, černá komora, filmy, papíry, digiťák, počítač, ... A protože kočkám došly granule, tak mě tak napadá, že i my chovatelé koček, nejsme vůbec podporovaní. A bez koček by došlo k přemnožení myší.

Nechápu, proč by proboha stát měl podporovat nějaké koníčky. Notabene, koníček, který je v daňovém zákoně uváděn jako ziskový.

Pokud chci začít hobby-včelařit, tak snad nepotřebuji nějakou velkou investici.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607)

Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 12. 3. 2009
dotace na nakup ulu

Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Zimní ztráty

Zimní ztráty lze doplnit i bez dotací. Všechny slušné včelaře zdraví HaF

http://img4.imgup.eu/vloupani_1.jpg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 12. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569)

Dobrý den,
nejsem dealer firmy Bison, ale dovoluji si doporučit tři konkrétní lepidla:
Bison HARD PLASTIC (rychleschnoucí)
Bison POWER ADHESIVE (BISONITE) (dvousložkové)
Bison PLASTIC ADHESIVE COLLA TRANSPARENT, někdy v názvu je ještě slovo KLEBER (rovněž rychle schne a má vysokou pevnost)

Protože jsem z oboru, tak si dovoluji upozornit, že silikonem se neudělá pevnostní spoj.
Jedno z výše uvedených lepidel máme dlouhodobě ověřeno na statisících spojích kdy lepíme polykarbonát. Samozřejmě pro konkrétní použití je třeba znát podrobnosti (materiály, tvar spoje, použití, namáhání, ...).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep? (34599) (34604) (34605)

tak tohle bys měl potvrdit zdrojem informace Velice rád bych to nastudoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 14:32:17
> ----------------------------------------
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> >Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody
>
> To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
> potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
> tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep? (34599) (34604)

From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody

To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep? (34599)

Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody v medu. jeho ztvrdnutí na kámen se zabrání jen pastováním nebo nedovolenými zásahy do něj ( přehřátí, přidání škrobu nebo odfiltrování pylu)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 09:11:26
> ----------------------------------------
> Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
> množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
> požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
> med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
> který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
> klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že
> má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve
> formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký
> med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
> případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
> jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve
> velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více,
> protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou
> místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586) (34594) (34595) (34596) (34598)

Radime moc to komplikuješ a zamotáváš se do toho. Jestli ho zavíčkují řídký tak z hlediska včel je tu v pořádku. Med sám osobě v zavíčkovaných buňkách kvasit nezačne i v případě medu s 23 % vody se ti to nepodaří pokud mu nedovolíš další vodu získat z ovzduší 18% a u vřesového 21% vody to si ustanovili jen čeští včelaři. V EU platí 20% a u vřesu 23%. Také platí že voda v medu vystoupá do horních vrstev a tam lze snadno odpařit nebo v z čeřící nádoby horním ventilem odpustit
Také je nutné při přidávání medníku nový nástavek dát nad plodiště létavky donesený nektar ukládají kolem plodu odkud ho odebírají další včely a pak ho zpracovávají na med a ukládají nahoru. V případě dvouprostorových úlů ho zase ukládají od předu dozadu.
Chceš li pak získat med jen 18% musíš mu u některých druhů nějak pomoci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva -----------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 08:56:25
> ----------------------------------------
> Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
> silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
> včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
> řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
> zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
> den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
> zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
> otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
> spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
> se hned spotřebuje.
> Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
> krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
> surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
> nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
> řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
> nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
> třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
> Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
> buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
> odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
> odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
> rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
> zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
> Subject: Re: voda v medu
>
>
> Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
> Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
> různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
> pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
> Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
> vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
> je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
> lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
> uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 12. 3. 2009
Re: Třešť v sobotu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586) (34594) (34595) (34596) (34597)

A někdo z Hradecka už v pátek odpoledne? :-))
V autě mám zatím volno.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí (34599) (34600)

Situace je taková, že med se může nazývat med tehdy, když to je podle normy
med. Limit jsou tam ty úpravy. Takže tekutý řídký med se může potom klidně
nazývat třeba medový sirup. Med může potom nahradit na ochucování čajů,
různých vod a minerálek a potom skoro všude, kde se používá med jako příměs
při vaření. Pravý hustý med potom zůstane jenom na takové použití, kde je
potřebné, aby med měl menší množství vody, různá perníková a podobná těsta,
krémy, bonbony atd, všude jinde bude výhodnější med řidčí a tekutejší.
Vedle snadnějšího použití u spotřebitele je potom řídký med výhodnější i pro
producenta - velkovčelaře, protože může dosáhnout ze snůšky vyššího výnosu a
taky i pro zpracovatele toho medu, protože nízká viskozita řídkého medu
umožnuje použít mnohem jednodušší pumpy, potrubní rozvody, filtry,
zásobníky, dávkovací a podobné zařízení než pro klasický hustý med. Já
myslím, že to je jen otázka času, kdy se nějaký velkovčelař specializuje na
výrobu řídkého medu typu toho medového sirupu, ať už pro koncového
spotřebitele jako medový sirup, náhražka javorového či podobného přírodního
tekutého cukru nebo pro firmy používající do svých výrobků nyní klasický
med. Klasický med potom zůstane jen pro tradiční zákazníky a jako biomed či
podobné propagandistické ekovýrobky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí


> To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (88.146.7.98) --- 12. 3. 2009
Re: Řídký med je pro spotřebitele lepší (34599)

To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 3. 2009
Řídký med je pro spotřebitele lepší

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586) (34594) (34595) (34596)

Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
se hned spotřebuje.
Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
Subject: Re: voda v medu


Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 12. 3. 2009
Třešť v sobotu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586) (34594) (34595) (34596)

Zdravím, nejede někdo z Vás v sobotu z Ústeckého kraje do Třešti?
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586) (34594) (34595)

Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 07:35:28
> ----------------------------------------
> přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
> nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
> nastavku stáhnou.
>
> Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú
> debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú,
> nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto,
> že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od
> nektáru odísť.
> Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako
> priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený
> vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke
> zbavuje vodu z potravín.
> Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a
> odsávaním vlhkosti.
> Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody
> vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
> Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno
> donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med
> som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586) (34594)

přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou.

Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú, nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto, že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od nektáru odísť.
Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke zbavuje vodu z potravín.
Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a odsávaním vlhkosti.
Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584) (34586)

Když někdo má třeba uteplené úly, ale ty mu na snůšku nestačí a tak přidá
ještě jeden lehký nouzový neuteplený nástavek, který třeba jinak používá
jako bedničku na rámky. Nebo má jednostěnné úly ze dřeva 2 cm silného a
přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou. Když včelař z takových neuteplených bedniček vytvoří celý
úl, nezahuštěné sladiny je méně, protože včely zůstanou za chladné noci na
rámcích stejnoměrněji.
Na řepce je to asi nejvíc vidět, potom se to objevuje na pozdnějších
snůškách v červenci a srpnu, případně pokud by někdo využil snůšku z něčeho
ještě v září, prostě v období chladných nocí.
Potom se to může taky stát, když někdo chce během snůšky přidat nastavek s
prázdnými plásty a přemístí ještě nezahuštěnou sladinu v částečně
zavíčkovaných rámcích dál od plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 4:22 PM
Subject: Re: voda v medu


Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot
klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a
snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje
teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také
vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při
odběru to zkouším refraktometrem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

olda (77.48.21.230) --- 11. 3. 2009
mezistěny

děkuji :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 11. 3. 2009
Re: mezistěny (34589)

Ahoj Oldo.
Číslo na pana Školu z Chodové Plané je-728415776

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 11. 3. 2009
Re: prodejna (34559) (34570) (34580)

Kde je v Jindřichově Hradci včelařská prodejna ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 11. 3. 2009
voda v medu

Na množství vody v medu by mohl mít vliv počet t.zv. úlových včel neboli jejich nedostatek a tím zpracování medu včelami. Tato skutečnost se vyskytuje občas na jaře, ale nněkdy i koncem léta.Nikdy jsem to nepřisuzoval úlu, ale včelám a včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

olda (77.48.21.230) --- 11. 3. 2009
mezistěny

Ahoj Míro P. Měl bych zájem o to číslo na toho pána na ty mezistěny 120 kč/kg je super cena,U nás je maj za 160,-.Díky Olda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 3. 2009
Re: N?co o svetovych cenach medu (34571) (34572) (34573)

Fakt dobrý. Škoda že pan Duben a spol nepamatují rok 2003.
Rok po úhynech.
To roztoči taky nebyli vidět a vzorky taky byly nejlepší.
I bez milionů na léky. Škoda že to ti včelaři o tři roky potom tak pokazili.
:-))

http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-10-3-2009.html

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot hlavně v noci je ještě poměrně malý počet včel které sladinu zpracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám s různou izolací a bez ní a ve všech je situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <<a href="mailto:anton.turcani/=/gmail.com">anton.turcani/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584)

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578) (34584)

Já myslím, že problém je u toho, kdo ve snaze vytěžit ze včelstva co nejvíce
medu i ze slabší snůšky a případně i slabšího včelstva volný prostor pro
snůšku přežene. Včelstvo potom koncové prostory úplně neovládá, ve dne, kdy
je teplo, rámky obsadí a uloží do nich sladinu, v noci, kdy by měly sladinu
držet na teple a zahustit, se kvůli nočnímu chladu stáhnou blíže k plodovému
hnízdu a zásoby na krajích nezahušťují. Nakonec potom zavíčkují i ty
nezahuštěné zásoby. Pak bude problém i u toho, kdo kombinuje vyšší nastavky
s různou tloušťkou stěny, do rámků toho tenkého nebo nezateplého nastavku
včely sice sladinu donesou, ale v noci z něho zase ustoupí za teplem...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 3:16 PM
Subject: Re: voda v medu


> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578)

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS, 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení znášky.
Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické podmienky? Nechce sa mi veriť!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578)

.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí
> velcí včelaři
> ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle
> sebe do včelínů,což patrně vede ke
> zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.
>

Ty palety maj myslim uplne jiny duvod - ekonomicky. Nabere se paleta na vidle a hodi se na auto a jede se , zabijou se tak 4mouchy jednou ranou...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 11. 3. 2009
RE: voda v medu (34538) (34553) (34578)

To ovšem z hlediska celkového prostoru porovnáváte nesrovnatelné. Optimal s
5 nástavky je přece mnohem větší prostor než dvouprostorový Univerzál. To
spíš potvrzuje zkušenosti, které zde uváděl pana Gruna - že zvýšený obsah
vody v medu je právě důsledek velkého prostoru, který mají včelstva v období
silné snůšky k dispozici, nikoliv nezateplení úlů.
J.T.

...
> po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
> 1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým
> středovým česnem a medníkovým česnem
> v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
> částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se
...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: Leták (34575)

Na letáku česna se nedá moc zkazit, včely si zvyknou na jakékoliv. Protože
si zvykly sídlit v dutých stromech, nejpřirozenější pro ně bude sedat zase
na svislou plochu, slabší a obtížené včely sednou pod česno a zbytek dojdou
pěšky. Případně plochu šikmo dolů. Vodorovná plocha, jak byly česna ve
starých úlech, je pro jejich přistávaní méně vhodná. Pro očko nebo česínko
v nastavku platí, že mírně znevýhodněné jsou úly s úchopovou lištou před úly
s čelní stěnou rovnou a nečlenitou, úchopová lišta, když včely za
chladnějšího počasí sednou pod ní, znamená další překážku, kterou nejslabší
včely nepřekonají. Horší by potom byl tvrdý lesklý hladký povrch čelní
stěny, kde se včely neuchytí než drsný. Nepřirozené je, pokud v nástavkovém
úlu včely nelétají očky, ale hlavní vlet je pro ně česno ve dnu a úl je
postavený na nějakém podstavci takovým stylem, že hned pod česnem je volno.
Na větrném stanovišti potom pod úly profukuje vítr, včely jsou jím sráženy
dolů a na česno přistávají naněkolikrát. Podle mých zkušeností takový stav
zvyšuje divokost včelstev, kromě toho hlavně za chladu spousta včel potom
sedne pod česno na zem nebo na rostliny a už se jim nepovede vzlétnout. Tam
se podle mně pevná svislá nebo šikmá plocha coby leták pod česnem hodí.
Pokud jsou včely za nějakou souvislou stěnou, třeba ve včelíně a ven jdou
otvory ve stěně, na větrném stanovišti jsou včely sráženy větrem na
vedlejší cizí česna, létavky se snůškou jsou přijaty, takže některá včelstva
jsou tím oslabována a posilována, jiné včely jsou strážkyněmi třeba zabity,
takže se tím taky zvyšuje divokost včelstev. Hodí se potom česnové otvory
pro jednotlivé úly oddělit svislou dělicí přepážkou, která srážení větrem
omezí.
Na česna je potom různý názor, někteří včelaři jsou pro to udělat česna tak,
aby i nejslabší včely se dostaly do úlu, někteří včelaři zastávají názor, že
nejslabší včely jsou stejně hlavně nemocné včely, takže pokud takové včely
nezvládnou přistát a uhynou před úlem, včelstva naopak ozdraví.
Česna potom mají výrazný vliv na rentabilitu, pokud se jedná o chov matek.
Matka vracející se ze snubního proletu je obvykle slabší letec než včela a
pokud uhyne na zemi před úlem nebo ji zabijí strážkyně vedlejšího včelstva
nebo oddělku, když ji poryv větru srazí na vedlejší česno, je to výrazná
ztráta.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:49 PM
Subject: Leták


> Dobrý den,
> jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to,
> že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i
s
> letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si
> to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco
dočíst?
> Díky R.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 10. 3. 2009
Re: prodejna (34559) (34570)

Prodejna je i v Jindřichově Hradci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 10. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553) (34578)

Zdenek napsal:
>po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,
>že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/
....................

Podle mých zkušeností to je trochu jinak.
S obsahem vody mám problémy někdy brzo na jaře a někdy pozdě v létě u vícenástavkových úlů.
Žádné problémy u dvouprostorových úlů.
Nemám neuteplené.
Z toho mi vyplývá, že problémy s obsahem vody se nevyřeší zateplením vícenástavkových úlů.
Možná je tu souvislost s obsednutím a tepelným zvládnutím prostoru.

Z tohoto pohledu - zlaté budečáky. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (195.146.114.190) --- 10. 3. 2009
Re: voda v medu (34538) (34553)


po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/

tuto skutečnost patrně zhoršuje i volné-včelnicové vystavení tenkostěnných úlů a velké teplotní výkyvy v sezoně.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí velcí včelaři
ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle sebe do včelínů,což patrně vede ke
zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.

po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým středovým česnem a medníkovým česnem
v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se s touto velice nepříjemnou skutečností opakovaně setkával.

Za hlavní důvod považuji především nestabilitu vnitřního
prostředí tenkostěnných úlů a to především při venkovním
ochlazení, kdy se včely stahují k plodu a medné zásoby opouští.Důvody však mohou být i zcela jiné.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Chov včel i výroba slabostěnných nástavků a úlů může být samozřejmě v mnoha dalších ohledech výhodnější ,kvalita
medu by však měla být na prvním místě,tak už asi všichni tuší v čem včelařím v současnosti.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 3. 2009
Re: Leták (34575)

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.
---------
Když jsem si to mohl ověřit digiťákem - je to levné, na film by to vyšlo dráž :-) - tak jsem objevil Ameriku. Včela normálně přistávala na kmeni, nebo na plástu a asi jí to nejlíp vyhovuje. :-))
Pod očky, která jsem neměl kulatá, ale vyříznutý obdélníček na dolní hraně, byla hmatová lišta spodního nástavku. Na ní byl létáček cca 5cm ve sklonu 45st. a tam mi to přišlo, že je to pro včely nejlepší. Přistávají v podobném úhlu podle nákladu. Než vodorovná plocha, je asi lepší svislá. To bylo vidět u nových klasických nástavků. Protože jsem měl v sezoně otevřenou většinu oček, včely než stěrbinu česna s létákem i bez létáku, preferovali očka. Jestli se jim v úle nechtělo chodit pěšky nahoru, nebo jim vyhovovala svislá stěna těžko soudit.
V každém případě je to závislé na vystavení úlů větru. Pokud je větrné stanoviště a nechráněná česna/očka, tak plocha, kde se včely budou moci zachytit, než spadnou na studenou a mokrou zem, bude asi dobrá. Osobně bych ji dělal, pokud bych se k tomu dostal, ve sklonu 45st, alespoň horní část, dolní pak může být vodorovná. Tmavou aby topila. A nebo z fasádní perlinky jak jsem viděl u př. Zeleného, aby se na ní nedržela voda a binec.

Na rozpracovaných nástavcích to mám připravené právě pro možnost přidat šikmý létáček, asi ze síta na hmatovou lištu co bude pod očkem.

Co si o tom kde přečíst nevím, ale dovedu si představit, to množství jedině správných názorů. :-)) Tady asi skutečně záleží na konkrétních podmínkách.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Grifinity (62.77.119.62) --- 10. 3. 2009
Máme chytré včely.

Naše včely pochopily,že injekce 1000000EU musí přinést výsledky.Tvrdě nastoupily do útoku proti tomu sviňskému brouku a hned je vidět výsledek.Většina včelstev ho s úspěchem vyhnala z úlů a těch 40% co svůj boj ještě nezvládlo,to jsou vychcánci,kteří asi čekají na další injekci.Uvědomují si naše včely vůbec,kolik evropských centů,jedné každé z nich,připadlo na tento boj?SVS má ale jasno.A svaz též.Jenom ten monitoring se tam jaksi nehodí.I když,co když toho svaz teď využije a postaví se za něj.A veterina začne trochu víc přemýšlet.Co bude,až injekce vyschou a brouk nastoupí do útoku.Dokáží se naše chytré včely s tím vypořádat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 10. 3. 2009
Leták

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 10. 3. 2009
Jarní úprava včelstev

Včerá 9.3. a dnes 10.3. jsem uznal, že již je čas na provedení jarní úpravy včelstev. Teplota včerejší den 10 st C a dnes pouze 7 st C. Oproti minulým rokům provádím letos jarní úpravu včelstev poměrně pozdě. Ještě, že v minulém týdnu bylo několik dnů s odpoledními teplotami nad 12 st C a byly prolety i když takové nemastné neslané. Minulé roky jsem jarní úpravy prováděl koncem února nejpozději první týden v březnu. Byly jiné teploty. Inu globální oteplování nám dává zabrat. Dosud máme kožichy. Včely va vrchních nástavcích bourají víčka na zásobách. V druhém nástavku shora vidím plod na 4 až 6-ti plástech, zavíčkovaný (při pohledu shora do nástavku bez rozebírání) a to ve většině včelstvech. Ve třech včelstvech matka již počala plodovat i ve třetím nástavku shora, čili ve dvou nástavcích. Včely obsedají (nyní rozvolněné) dva a půl až tři nízké nástavky. V jednom případě pouze jeden a půl nástavku a otevřený plod na pouze třech plástech. Výměna matky? Je loňská, ještě počkám. Zásoby v horním nástavku, kde včely počaly bourat víčka, jsem přeložil u všech včelstev pod plod. To znamená, že plod jsem zvedl pod strůpek do nejteplejšího místa v úlech. V souladu s názorem ing. Řeháčka to považuji za velmi důležité opatření k léčení nosemy (nosematózy) teplem. Je to vyzkoušené a účinné. Dadantisti a někteří včelaři na vysokých mírách včelstva na jaře zužují za pomoci Blinovy přepážky. Jiný prostředek stejně nemáme. Fumagilin již není mnoho let povolen a není běžně dostupný. Zítra budu vkládat sklenice s vodou nad plod. Na kouř včely reagovaly podrážděně, zatímco na porosení vodou se ochotně sesedly na mokrých plástech a sály vodu a byly hodné. Chladné počasí brání vyletování pro vodu a včely mají žízeň. Jsem překvapen silou včelstev. Oproti minulým rokům jsou mnohem silnější. V dnešních zprávách na Nově šéfové veteriny i svazu včelařů vyhrožovali enormní snůškou medu. Prý cena klesne (slyšel-li jsem dobře pod 180,- Kč. Interspar dnes v 18 hod. med 250g, květový od slovenského dodavatele za 49,50 Kč - protřel jsem si oči a dvakrát). Již jsem měl pomalu strach, po poslechu zpráv, že nebudu mít med kam dávat. Copak konve, ale barák že bude malý. Pak jsem se uklidnil skleničku medoviny. Šéfové křičí hop a ještě nepřeskočili. Vzpoměl jsem si na přísloví jednoho starého zemědělce. Ten tvrdil: "Zemědělství, to je vždy sázka do loterie". Vyjde, nevyjde, nevyjde... A včelařství je přeci zemědělství. Nebo ne? Nebo máme na sv. Petra horký drát aby nám namixoval počasí podle potřeby? Necháme se tedy překvapit. Bylo by to ale hezké, že? Barák přetékající medem.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78287 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34574 do č. 34634)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu