78434

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 4. 2009
Re: oddělky (35273)

No, teoreticky v malém oplodňáčku stačí hrstka včel a pár desítek buněk
plodu, ze kterého si v matečníku vychovají novou matku a zbylý plod potom do
vylíhnutí matky udržuje včelstvíčko pohromadě jako celek. Takže jedno
včelstvo nyní by teoreticky šlo rozdělat do desítek takových oplodňáčků,
pokud by se vymyslela taková metoda, jak potom během rozvoje takového
včelstvíčka přejít plynule z tohoto miniprostoru do prostoru běžného
nástavku a na běžné rámky. Za ty 3 - 4 měsíce by se i z takového oplodňáčku
mělo vyvinout plnohodnotné včelstvo. Prakticky se v květnu na oddělek bere
1 - 3 plásty s plodem, zásobami a včelami, v červnu tak 4 - 6 plástů a
počítá se s tím, že do podletí oddělky zesílí v plnohodnotné včelstvo. A za
minimální péče, hlavně musí mít zajištěný trvalý přínos sladiny, to znamená
když není snůška, tak pokrmovat, jinak se rozvoj oddělků zastaví a až
stávající včely zestárnou, bývá potom takový oddělek vyloupen a zničen.
Ovšem každé odebrání rámků s včelami a plodem znamená oslabení matečného
včelstva a zmenšení přineseného množství medu. Záleží potom na včelaři,
jestli ze včelstva odebere plásty třeba jen na jeden oddělek a tím včelstvo
oslabí minimálně nebo rezignuje u včelstva na snůšku a většinu jeho
plodových plástů a včel použije na udělání oddělků, třeba jednou v tom
květnu a až se včelstvo za měsíc zase vzpamatuje, tak zase v červnu a možná
potom i jeden obří oddělek v červenci. Jinak to vypadá, že z hlediska počasí
je dneska zhruba první květnová dekáda, takže pomalu by se už oddělky mohly
dělat. Akorát je třeba je pořádně uteplovat, ráno bylo u nás 0,5 st C a holá
otevřená louka u souseda byla stříbrná zřejmě námrazou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:29 PM
Subject: oddělky


> Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři
> včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit
> včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec
> realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám
> nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel (35272)

To je možné, mně se párkrát ve včelíně povedlo včely rozdivočit tak, že
lezly do otvoru kouřícího kuřláku a přirozeně v tom otvoru hynuly a ucpávaly
ho. Jinak asi mají v genech nějaký "prográmek" funkčně podobný současným
rozpoznávacím programům v digitálech , které rozpoznají ve fotce lidskou
tvář a automaticky na ni zaostří, já používám do včel tmavé oblečení a ony
většinou útočí na hlavu krytou kuklou nebo na ruce kryté rukavicemi, ale
přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -
manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
pláště, tam to jaksi moc nevidím. Někdy ale jsou hlavně ty rukávy pláště
posázeny žihadly docela hustě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel


> Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem
> se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na
> světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi
> před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za
> boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 4. 2009
Re: Sluneční tavidlo (35271)

Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
měla být až dvojnásobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 4. 2009
Re: nástavek (35274)

Mám tyto nástavky prohodit????
------
Ano.

Viz pár příspěvků níže.
Já bych je prohodil a dolů dal nástavek mezistěn.
Ale z nástavku se soušemi bych vyndal dvě z krajů a prohodil s mezistěnami z prostředka. Včely snadněji přejdou dolů na jádro ze souší.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 4. 2009
Re: oddělky (35273)

Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ?
-----
Je to možné při troše štěstí a včas vychovaných matkách.

Před rokem na jaře v Moderním včelaři byl přetištěn návod.
Já si už dříve ověřoval že z jednoho plástu plodu a nějakých včel k tomu lze udělat poměrně silné včelstvo.
Takže to není vymyšlenost.
Viz taky Liebig - včelaříme jednoduše.
------
Já teď vážně zvažuji letošní obnovu matek jak je popsáno níže. Zatím moje včely nemají ani stavební náladu, ale asi to brzo vypukne. Řepka atd. se naštěstí zastavila taky, takže včely to snad dohoní a pak bude asi hukot.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

olda (77.48.21.230) --- 20. 4. 2009
nástavek

A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám tuto situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit???? Jedni mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

olda (77.48.21.230) --- 20. 4. 2009
oddělky

Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 20. 4. 2009
orientace včel

Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 20. 4. 2009
Sluneční tavidlo

Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se, že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem. Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu. Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt , že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 20. 4. 2009

Můj náhled na věc je takový.
Nechám narazit matečníky přelarvováním a hotové nechávám v produkčních včelstvech. Do oddělků odložím staré matky. Do snůšky mám už toliko to, co potřebuji - to je počet včel v produkčním včelstvu. Tam už nic nepomůže dále plodovat. Od této chvíle zakladené včely by se stejně vydaly s rojem pryč a šetřím tak energii a med pro jejich výchovu. Plodová přestávka trvá max. 14 dnů a pak to včely s novou matkou do další snůšky pohodlně doženou. Když se to nepovede, tak oddělek vrátím s matkou zpět. V dobrém roce tak do druhé snůšky mohu připravit včelstva dvě. Situace je totožná s tou, jako když se včelstvo vyrojí a já ten roj chytím, avšak s tím rozdílem, že z první snůšky je ztráta medu do roje.
Dělat tuto operaci ve snůšce je pozdě a včelstva jsou v rojové náladě a na hledání matek jsou příliš velká.
Shrnu-li to, tak mám rozdělené včelstvo (produkční+oddělek)bez plodové přestávky vyburcované k maximálnímu výkonu bez povalečů čekajících na vyrojení a jednu novou matku. Když bych potřeboval matek víc, tak si mohu hrát s plemenáčky celé léto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 20. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220) (35222)

Díky moc za rady, u těch co zimovaly na dvou nástavcích (39x24) jsem to tak vyvedl. U slabších v 1 nástavku jsem zatím rozšířil dolů, aby zůstaly nahoře v teple. Stejně jsem neměl dostatek hotových souší a dole to snad spíš dostaví. Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet. Ať vám to pěkně lítá,
HI

"sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 20. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258)

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.

______________________________________________________________

= ideální způsob jak se připravit o druhou snůšku
... jinak se této metodě nedá nic vytknout ( snad kromě výchovy náhradní matky ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Na chov matek je ještě brzo ( minimum trubců, nejisté počasí ), ale již za 2-3 týdny to nebude problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 20. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258) (35261) (35263) (35264)

Děkuji za informace a zkušenosti.
S oddělky mám v plánu začít asi v té polovině května protože trubci ještě žádní nejsou a není potřeba včelstva oslabovat.
Co se týče těch matek z vlastních matečníků tak bych se chtěl zmínit o včelstvu které si loni udělalo samo tichou výměnu a teď na jaře je možná nejsilnější ze všech co mám.
Matky mám povětšinou loňské a tak to zkusím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 4. 2009
Re: mravenci (35187) (35189) (35253) (35259)

Určitě je problém v mravencích? Malí černí mi lezou do úlů v podstatě pořád,
já jsem si všiml, že asi díky tomu, že jsou mnohem menší než včela, tak
jakoby je včely nepovažovaly za nějakého vetřelce a naopak . Mravenci tam
jen pokradmo vykrádají sladinu a vybírají ze spadlé měli něco k snědku, ale
jinak se míjejí. Možná, že by to bylo jinak, kdyby bylo někde velké
mraveniště s velkým množstvím mravenců, ale zrovna tady u nás jak se
mraveniště zvětší, pravděpodobně bývá zlikvidovány predátory, takže
přežívají jenom malá mraveniště někde pod velkou větví nebo kamenem a
podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 9:18 PM
Subject: Re: mravenci


> Díky za odpovědi
> Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes
> minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden
> mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je
> zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to
bude
> účinné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258)

Tento způsov jsem svého času používal pro včelaření v zadovácích s malým
prostorem, 2x12 rámků 39x24. Jiný spolehlivý způsob, jak zabránit rojení v
těchto úlech jsem nenašel, letošní matka se rojí jen ve velice výjimečném
případě. Oddělek se starou matkou se tvoří zhruba okolo poloviny první
snůšky, řepky nebo ovocných stromů, včely se nechají narazit matečníky, z
toho se ty založené na nejstarším plodu a podobně zlikvidují. Matka se
nechá ve včelstvu normálně oplodnit a rozklást. Med se vybírá v době, kdy
ve včelstvu není plod, ideálně tehdy, když nová matka má zakladený první
rámek nebo dříve. Hodí se na stanoviště, kde je v druhé polovině června a v
červenci snůška, protože zbytek května a část června tyto včelstva potřebují
na rozvoj po přestávce v plodování a snůšku v této době nevyužijí. Takže
pokud na stanovišti snůškové období červnem končí, je celoroční výnos ze
včel jen jedna snůška.. Díky přestávce v plodování by toto mohlo být
považováno i za opatření k omezení varaózy.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 7:37 PM
Subject: oddělek s matkou


> Zdravím.
> Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s
> matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší
> protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
> Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
> Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat
> zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
> Něco na tom je.
> Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle
> zesílil si myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258) (35261) (35263)

za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí.

Práve NCH v materskom včelstve vylučuje nepodarky.V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá.

V mojich podmienkach to bolo vždy po skončení hlavnej znášky, ktorou bola znáška z agátu, po vytočení medu. Vtedy bolo dostatok až prebytok plodu a vždy bola dlhšia prestávka vo významnejšej znášky a včely viac menej vylihovali na letáčoch. U vás to môže byť inak a vlastne je to v každom regióne iné. Včelstvo má dostatok času na svoju regeneráciu, ale to záleží aj od toho, koľko plástov s plodom mu odoberieme, do odloženca však môžeme použiť plásty s plodom z viacerých včelstiev.

Niektoré rady pri náhradnom chove doporučujú prvé MB zlikvidovať, vraj sú nekvalitné, založené na starších larvičkách, čo podľa mňa nie pravda. Potom ako sa zistilo, že včely až 72 hod. ošetrujú larvy v materských miskách a v robotníčich bunkách obyčajnou kŕmnou potravou, až po tomto čase materskou kašičkou. Zbytočne tým predlžujem vyliahnutie prvej matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 20. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258) (35261)

Plně souhlasím s tím,že nouzové matky je ten nejjednmodušší způsob chovu matek a tyto matky vůbec nejsou špatné, za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí. Spíš naopak. Navíc k tomu není potřeba prakticky nic a ještě zbydou cca 3 matečníky pro jiné použití. V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá. Asi 12 dní na vylíhnutí matky a potom čekání na oplození a to je tím delší, čím se to provádí dříve. Důvodem je nedostatek říjných trubců. Myslím si, že 15 května je tak akorát, kdy s chovem začít a to už je na shromaždištích trubců dostatečný výběr a je to i správně podle přírody. Hodně úspěchů s chovem, za chvíli to začne! Zdraví R, Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 19. 4. 2009

Děkuji za doplnění

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258)

PRÁVĚ DNES JSEM TO UDĚLAL
je to sázka na jistotu a ideální pro ty, kteří matky neprodávají a v malém je chovají pro sebe, přitom téměř jistě vyloučíte rojení

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 4. 2009
Re: oddělek s matkou (35258)

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Míra

O tomto spôsobe tvorby som na Konferenci už písal. Tento technol. postup vsádza na istotu, možno aj kvalitu novej M, pretože tá vzniká v konsolidovanom materskom včelstve. Má k dispozícii vhodné kŕmičky, zásoby (med a peľ), strážkyne, preto nedochádza k vyrabovaniu ako pri chove M v odloženci. Konsolidované včelstvo dáva novej M záruku, že sa aj úspešne oplodní.

Konkrétna výhoda je aj v novom včelstve-odloženci s pôvodnom M, ktorá od začiatku včely združuje svojom materskou látkou a tá bráni napádaniu nového včelstva zlodejkami z vonku. Nové včelstvo sa rýchlo skonsoliduje akonáhle sa mladé včely sa stanú lietavkami, včely lietavky z pôvodného úľa zalietané na pôvodný letáč sa vrátia nazad. Takto vytvorené včelstvo dáva záruku rýchleho rastu, pretože má oplodnenú M.

Samozrejme, v čase hojnosti sa dá nové včelstvo vytvoriť aj iným spôsobom, ale Keď už sa rozhodneme pre odloženec- oddělek, tak týmto spôsobom je to bezpečné, hlavne aby M bol výkonná a najviac ročná. Je možné použiť aj staršiu kvalitnú M a pozdejšie je môže včelár vymeniť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.100.226.94) --- 19. 4. 2009
Re: mravenci (35187) (35189) (35253)

Díky za odpovědi
Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to bude účinné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 19. 4. 2009
oddělek s matkou

Zdravím.
Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
Něco na tom je.
Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle zesílil si myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bureš (90.177.9.112) --- 19. 4. 2009
Re: Dotaz (35254)

- umístění včelstev

Milá Janulko, tady je dobrá rada drahá. Mám na zahradě cca 25 včelstev. Jeden soused má domek asi 15 m od posledního úlu, další asi 30 m, stížnosti za 15 let žádné. Nejzákladnější věc se jeví chovat včely mírné, což je otázka výměny matek u bodavých včelstev. Samozřejmě není dobré mít česna směrem k frekventované komunikaci. Let včelstev se dá zvednout zasázením keřů. Aspektů je mnoho. V neposlední řadě je to otázka sousedských vztahů. (Známé rčení o psovi a holi.) Mnoho pomůže též sklenička medu při medobraní. Nemám vědomost kolik máte včelstev, jak dlouho včelaříte, kdy začaly stížnosti, jaké máte možnosti umístit včelstva jinam, co znamená v blízkosti.
Je-li situace vážná :-), můžete mi poslat na e-mail 88jbures/=/centrum.cz situační fota a třeba něco vymyslíme.
Zdravím a přeji mnoho hodných sousedů a včel.

Jaroslav Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 19. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251) (35255)

ad1) Spekulace, nijak nepodloženo, mohu to samé říct o organizovaných menších včelařích, kteří si navzájem půjčují úly, dílo, měl.

ad2) Spekulace. Ničím nepodloženo.
Ad3)Vlastnictví zvířat a to i nechtěné, které mohou mít pravidla. Pravidlo říká, že je potřeba zjistit a monitorovat, jestli i divoce usazené včelstvo nemá nebezpečnou chorobu. Je-li schopen vlastník tohoto dosáhnout a plnit tak své povinnosti vůčï veterinárnímu zákonu, není problém mít včelstvo třeba v holubníku.

Ad4) To samé jako u ad3), existuje přístup do katastrální mapy kde jsou identifikační čísla, jsou zpřístupněny základní informace o vlastnictví. Pokud divoký roj někam zalítne, neznamená, že je to automaticky jen na obci, přesněji je, je to na majiteli(ích) objektu.

ad5)Veterinární zákon by byl určitě v přímé kolizi s jinými zákony o vlastnictví.

ad6)Běžný včelař je chovatel včelstev jako každý jiný, jestli nerozezná nebezpečnou chorobu, měl by být povinně poslán na školení o nebezpečných chorobách a povinné testy, které umožní mu nadále jeho včelstva chovat. V jiném případě by měl mít pravidelný a povinný zdravotní dohled zabezpečený třeba ČSV nebo SVS.

ad7) Spekulace.
ad8) Spekulace, situace se stářím úlů je záležitost zdravotní a tím je jasné, že veterinární služby by mohli i zabavovat včelstva s úly, když by úly a obměna díla v něm nesplňovaly základní chovatelské předpoklady. Stačí, když SVS využije soud a zrychlí ho podobně, jak to umí exekutoři.

Jde o hospodářské zvíře a je zájmem hospodářství dané země nebo státu, aby byl chov naco nejvyšší úrovni. Tady mne připadá, že je situace naprosto odlišná. Tady se za chovatele včelstev považuje každý, ale zdravotní minimum neovládá tak 90% z nich.

......
Josef.mensik:>(e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251)

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251)


on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ely ve st?ee
> Datum: 18.4.2009 20:16:08
> ----------------------------------------
> >Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
> ------------------------------------------------------------
> Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních
> včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud
> nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění
> pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z
> přítomnosti takového včelstva nadšen.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jana (213.192.1.45) --- 18. 4. 2009
Dotaz

Prosím Vás o radu. Kde mám umístit včely.Mám je ve dvoře blízko obytných domů a sousedé si stěžují že mé včely napadají a jsou agresivní. Jak daleko je mám dát od svého obydlí , aby si na mě nestěžovaly. Děkuji Vám za pomoc a radu janulka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.100.226.94) --- 18. 4. 2009
Re: mravenci (35187) (35189)

Příteli prosím o zaslání spolehlivého návodu na likvidaci mravenců na můj e meil stipanedrevo/=/seznam.cz děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 18. 4. 2009
vůně jako v pekárně

Dnes jsem sekl trávu kolem úlů a bylo mi hrozně fajn. Vonělo to tam jako v pekárně.Kolem stanoviště včel kvete spoustu třešní, javorů, višní, začínají kvést trnky a další lákadla pro včely. Ty se mohou strhat, jako by chtěly všechno opýlit, aby byl ferda člověk spokojený. Dal jsem asi před deseti dny třetí nástavek 39 x 24 nahoru, celý mezistěn (nemám souše) a pod folií je vidět, jak se holky činí a staví. Doufám, že počasí vydrží. Jak to vidíte vy přátelé ? Loňský rok byl pro mne celkem propadák, tak snad letos se holky ukážou.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 4. 2009
Re: Včely ve střeše (35242) (35245) (35247)

>Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
------------------------------------------------------------
Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z přítomnosti takového včelstva nadšen.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 18. 4. 2009
Včely ve střeše.

CHtěl bych na tento příspěvek zareagovat trochu z jiné strany.Včera se v Žandově u Č.Lípy pálila včelstva dvou přátel, jelikož u nich byl prokázán mor plodu.Toto onemocnění bylo před pěti lety likvidováno v sousední Velké Bukovině.A ještě před tím v delších časový úsecích v Karlovce,která je součástí Velké Bukoviny.Samozřejmě se pátralo odkud by se sem tato nemoc mohla dostat.Nebyli zjištěny žádné přesuny.Stanoviště byla vždy řádně zlikvidovaná,spálena.A tak mě napadlo,zda-li by se nemohlo jednat o nějakou dutinu v lese,kterou po generace užívají včely.Jsou roky kdy přezimuji a vydrží více zim,pokud je k nim příroda štědrá,ale příjde špatný rok a včelstvo zemře.Další rok má ulétlý roj o příbytek postaráno.Může se jednat o hodně starý strom a my nevíme jaká zde byla zdravotní situace ohledně moru plodu před dávnými lety.Tak že z tohoto pohledu a ovzláště v lokalitě kde mor plodu už prokazatelně byl,jsou všechny neznámé ulétlé roje a divoce žijicí včely nebezpečné amněly by se likvidovat.Používané dutiny,je-li to možné ucpat.Myslím si,že všeobecně by se mělo i po zániku ochraných pásem těmto lokalitám věnovat stalou preventivní pozornost.
Ještě k začátku mého příspěvku.Na televizi PRIMA byla nedávno zpráva,že mor plodu byl zjištěn v D.Habarticích na Děčínsku.A to je 3-4 km z Karlovky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 18. 4. 2009
Re: Včely ve střee (35242) (35245) (35247) (35248)

Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.
------------------------------------------

Nechci zpochybňovat význam léčení, a dotací na vyšetření, ale to, že o něčem nevydávali prohlášení tiskoví mluvčí a nebylo to v televizi a v novinách neznamená, že se to ještě nestalo.

Před pěti lety po velkých úhynech zmizeli roztoči taky. Následující rok jich bylo minimum a pak se objevili.

Problém je, že málokdo má přehled o roztočích kromě těch zimních vyšetření.

Ten třetí rok, tedy asi 2005 jsme měl už 2 včelstva, ve kterých jsem po 1. a 2. fumigaci napočítal kolem 1500 VD.
Vyzimovala perfektně a bez problémů.

Zajímavé bylo, že tehdy skutečně léčivo účinkovalo a při druhém léčení byl spad už o řád menší než po prvém. Léčil jsem papírky a poměrně brzy.

V 2007 byl spad stále stejný, léčil jsem aerosolem a prvně až v listopadu. Tedy o nějaké reinvazi pochybuji.

SPad byl velký, ale taky do těch 1000 až 2000.

Takže nic není tak jednoduché, jak by se nám líbilo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: Včely ve střee (35242) (35245) (35247)

No, když vznikly v zimě nějaké rozpory stran odevzdávání vzorků měli, bylo
mně řečeno, že na rozdíl od předchozích let je letos toto přímo ošetřeno
zákonem. Přiznám se ale, že jsem po tom později nijak nepátral a nesháněl
příšlušné texty. Jinak sledování včelstev je pěkné, ale je pak otázka jak
moc taková neléčená včelstva rozšiřují roztoče v okolních včelstvech a tím
maří práci okolních včelařů a vyšší koncentrací roztočů přispívají k vzniku
populace rezistentní na současná léčiva. Jasné je jedině to, že když takové
včelstvo hyne v létě, kdy je teplo, může své roztoče přes loupež předat do
včelstev až nějakých pár kilometrů daleko. Předpokládám, že když ty včelstva
jsou v chatě, ne někde v lese 20 metrů vysoko, že jsou snadno přístupná a
potom v přítomnosti majitele není žádný zvláštní problém s těmi včelami
udělat pořádek. Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 18, 2009 9:31 AM
Subject: Re: Včely ve střee


> Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
> jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
> že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
> problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
> dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit
> místnímu
> ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
> dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
> zničit a zbytek plodu natřít léčivem.
>
> R. Polášek
> ---------------------
>
> Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.
>
> Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic
> nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.
>
>
> Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a
> neléčené, nebo mizerně léčené.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 18. 4. 2009
Re: Včely ve střee (35242) (35245)

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek
---------------------

Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.

Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.


Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a neléčené, nebo mizerně léčené.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 18. 4. 2009
Re: (35243) (35244)

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Pro méně vytrvalé je to tady :-)


http://www.vcelarstvi.nazory.cz/foto-index.php?galid=7&uvod=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: Včely ve střee (35242)

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 17, 2009 10:01 PM
Subject: Včely ve střee


> Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml
> jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a
na
> chalupu přijede až tak v létě.
> Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
> B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 18. 4. 2009
Re: (35243)

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 17. 4. 2009

www. vcelarstvi.nazory.cz
adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 4. 2009
Včely ve střeše

Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a na chalupu přijede až tak v létě.
Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jougliček (213.195.220.71) --- 17. 4. 2009
čmelak

Dobrý den.

Často se uvádí chov čmeláků. Jenže nevím kde je sehnat. Poradí mi někdo?

S díky Jouglíček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (145.7.10.46) --- 17. 4. 2009

Počasie sa zhoršuje, myslite že to ovlyní jarný rozvoj včelstva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 17. 4. 2009
Ještě lepší rada (35132) (35133) (35148) (35154) (35168) (35229) (35232) (35237)

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x8zhzp?hmz=707265766e657874

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 17.4.2009 07:08:36
> ----------------------------------------
> http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li
> st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty
> l e&ajax_rnd=124128933322
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Jedine?n? rada
> > Datum: 16.4.2009 19:31:54
> > ----------------------------------------
> > místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> > lang 2/3.
> > mám také čekat špatný výsledek?
> >
> > Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> > guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> > (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> > Ms bezchybne) a je to dobré.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kryšpín (86.49.78.171) --- 17. 4. 2009
Re: Fungov?n? konference (8526) (8527) (8556) (8558) (8564) (8565) (8567) (8569) (8572) (8575) (8577) (8581) (8586) (8593)

Koupil jsem si po třech letech Váš produkt,protože jsem věřil,že bude kvalitní jako kdysi když jste začínali.Ale jsem velmi zklamán,jest-li je to tím že je med míchaný z celého světa,jak se uvádí na obalu.Myslím si že med musí být z jednoho místa.Už jsem se nechal nachytat jednou a koupil jsem podobný v obchodním řetězci Tesko a Globus.Je to přímo hnusné a řídké!! Už si Vaše výrobky nekoupím,až se zlepšíte.Sbohem KRYŠPÍN Z. Firma se jmenuje Medokomerc s.r.o.Čestín 20 Psč.285 10

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2009
Re: Jedine?n? rada (35132) (35133) (35148) (35154) (35168) (35229) (35232)

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty l e&ajax_rnd=124128933322

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 4. 2009
Re: Jedine?n? rada (35132) (35133) (35148) (35154) (35168) (35229) (35232) (35234)

Vložil jsem rámek se vsunutou mezistěnou do včel a po 10 hodinách vyfotil.
Je to na www. vcelarstvi.nazory.cz, abyste se koukli jak vypadá. Vlasec už zalepily.
Kdo to neumí, ať to nedělá. Mladí to umí lépe než já. Letos mne asi též předběhnou s vytáčením. Mají lepší stanoviště.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 4. 2009
Re: úl s otáčivým plodištěm (35231)

>Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci si chrochtají blahem. Kupující mají roztoče i roje.
Prostě vynikající obchod s lidskou hl..., pardon, lidskou důvěřivostí.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2009
Re: Jedine?n? rada (35132) (35133) (35148) (35154) (35168) (35229) (35232)

Já to skoušel tím kolečkem za studena a drží to dobře. na vlasec jak dělané, jen se to musí dělat alespoňˇpři dvaceti stupních C. Dobře se to zatlačí do změklé mezistěny. Vynikající na stanoviště bez proudu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90?C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 16. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215)

je tak...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 4. 2009
Re: Jedinečná rada (35132) (35133) (35148) (35154) (35168) (35229)

místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90˚C do Ms (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali Ms bezchybne) a je to dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 16. 4. 2009
úl s otáčivým plodištěm

Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220) (35221) (35224) (35227)

P.Z.>,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků<
........

To nic neznamená. Rozhodující je kolik medu je na jedno vyzimované včelstvo v průměru v podletí doma. Mne by se včelstva na čtyřech rámcích plodu v tuto chvíly líbila.(určitě je počítán jen zavíčkovaný) Znamenalo by to, že je to v přepočtu v řepce tak kolem těch 15 - 20 kil plus oddělek. U těch desíti až dvanácti rámků to vidím na brzkou rojovku, takže z řepky může být houby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 16. 4. 2009
Re: Jedinečná rada (35132) (35133) (35148) (35154) (35168)

tak nevím,
na letošek jsem si připravil 30 rámků vypletených vlascem.
práce mi přijde lepší než s drátkem. vypletl jsem svisle, 5x oproti 4x u drátku. místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220) (35221) (35224) (35227)

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,..

Ani jeden nespomínate v aké "rámečky používate vo svojoch úľoch.

Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Ani to ešte nemusí byť pravda, príroda si vie s nami často pohrať, pravda ale je, že máte väčší potenciál na využitie ponúknutého zdroja nektáru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 16. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220) (35221) (35224)

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,tak to musíte včelařit opravdu jen pro radost a potěšení.Ale to já taky,s tím rozdílem,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků.Takováto včelstva nemůžou dát žádný užitek a vzpoměl jsem si ,jak včera ukazovali na Primě toho strejdu včelaře,jak s neštěstím hořekoval nad svými včelstvy,že nemůžou nic donést,když vše tak rychle kvete.Já se mu ani nedivím,když vytáhl ze včelstva rámeček a na něm se drželo asi padesát včel. Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 16. 4. 2009
Re: Mravenci (35212)

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

No moje zkušenost o likvidaci stanoviště mravenci je právě s těmi menšími. Jsou to střední až menší mravenci a uprostřed mají červený pásek. Takže jde asi oobecný jev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2009
mendel

http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/pozvanka-do-mendelova-muzea-3352/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 15. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220) (35221)

Letos je extrémní rok - příroda předhání včely.
--------------------------------------------------------
To je pravda i u nás. Před zimou bylo dlouho teplo a byla dlouhá, jaro je doprovázeno vysokými teplotami. Rychle odkvetla jíva. Teď kvete trnka. Plodu ale není mnoho. U nejsilnějších včel jen 4 rámky. Zatím přidávám rámky s trubčinou za plod, jako první etapu chovu trubců (metoda LBV). U jednoho úlu včely plodují v nástavku pod zásobami a proto u něho vyzkouším poprvé zebrování.
Jaká je prognóza, pokud bude pořád teplo, když vše rychle odkvete, létavky rychle odejdou? Bude rojivý rok? Bude medovice? Bude dost medu? Kdo ví?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír (85.207.123.92) --- 15. 4. 2009
Re: Bude nějaký květový med. (35208)

Na velikonoční pondělí jsem přidával medníky na 2 moravských universálech a přidával čtvrté nástavky na 10 ks 3/4 lanstronga. Na nástavkových úlech měla včelstva horní třetí nástavek z poloviny zanesený medem, pod tento nástavek jsem vložil nástavek 8 x souše 2 x mezistěna. Horní 4 nástavek oddělím mateří mřížkou od třetího nástavku. Předpokládám že za tohoto počasí a rozkvětu prakticky všeho (trnky, třešně jabloně a dnes již i začíná i řepka)budu mít v neděli plno a budu přidávat další nástavek. Upozorňuji, že jsem zimoval ve třech nástavcích a bydlím v nadmořské výšce 240m.

Ať se vám daří. Mojmír

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220)

>Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů,..<
----------------------------------------------------------
Nástavkoví včelaři této situace využívají k přehození nástavků a podstavení nástavku mezistěn. Čili sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn. To platí za předpokladu: dostatek stavitelek schopných stavby, musí být dostatečná vnější teplota a příliv potravy. Dle současného vývoje počasí a květeny to letos fungovat bude již nyní, pokud se nesrazí lejno s mrakem a nebude z toho pos..né počasí. Kdo ví?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215) (35220)

Já rozšiřoval nahoru soušema. DOle jsem měl rezervu jednoho nástavku nebo i víc. Jedno včelstvo otravuji, prohlížím a fotím a tam to matka vzala nahoře i dole pod původním plodovým. Tady jde o to jak vysoké jsou to nástavky a jestli se u nich projevuje stavební pud. A taky jestli jsou ještě souše, nebo jen mezistěny.

Letos jsem po dlouhé době rozšiřoval nahoru soušema, protože jsme četl seriál o zebrování tak zkouším něco podobného. JIné roky jsem dával mezistěny do plodového hnízda. Ale tam jsem to dělával když kvetly pampelišky a včely nejely tak rychle. Letos je extrémní rok - příroda předhání včely. U nás o Velikonocích začaly kvést naplno javory. Asi o 14 dní dříve.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 15. 4. 2009
Re: Rozíření včel do medníku (35209) (35213) (35215)

Rád bych se k tomuhle zeptal, jaké jsou Vaše názory na způsob rozšiřování. Někdo říká rozšiřovat nahoru a převěšovat plodové plásty, jiný zas, že rozšiřuje zásadně dolů, protože je to pro včely přirozenější.
Mám včely ve dvou nástavcích a mají se docela k světu. Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů, ale zůstane mi tam i cukr z krmení. Když nástavky přehodím, tak se mi proplodují nahoru. Když to udělám a dám mřížku, kam potom nejlíp umístit další nástavek s nějakými soušemi a mezistěnami - dolů jako první? Mám převěšovat část plodu do medníku (stávající spodní nástavek), když už tam sladinu nosí, nebo radši nechat hnízdo postupně "splodovat" dolů vcelku? Nemám s posuzováním síly zkušenosti, ale přijde mi, že už by jim to za chvíli bylo malé. Plně obsedají vršek a dole mají nanošeno celkem dost, nic moc místa na kladení a jsou obklopené zásobami z obou stran - možná jsem zaspal a měl to přehodit už dávno? Už tam je zavíčkovaná trubčina (cca 1 dm2) a pokud si mám vyzkoušet novou zkušenost, radši bych dělal oddělky než chytal roj :). Na druhou stranu bych je nerad nějakým nevhodným zásahem podtrhnul.
Možná blbé začátečnické otázky, ale různí lidé se k tomu staví různě, z různé literatury už začínám být taky jelen a rád bych si to ujasnil. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 15. 4. 2009
Re: Bude nějaký květový med. (35208) (35210)

Zde na jihovýchodní Moravě je tak mohutná trvalá snůška,jakou snad v tomto jarním období nepamatuji.Již jsem uvedl,že včelkám prakticky nestačí tři výletové otvory v nástavcích.Začíná rozkvétat řepka a jestli to tak bude pokračovat,tak i přesto,že včely značnou část sladiny proplodují,není možné,abych vytáčel méně jarního medu než obvykle a to je tak v přůměru 10-15kg na včelstvo.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78434 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 35219 do č. 35279)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu