Včelařská konference

TH:
P. Sedlacek popisuje polstar - na tom neco je... Je to presne ten pripad, proste dole je zima tak proc by tam sly. Sice se s tim nechci moc smirit protoze ostatnim to funguje :-) ale na druhou stranu proc zdvihat tezky nastavek nad mezisteny - asi mam jeste dost sil :-)
------
Ono to u některých funguje. Jedny silné co chodím občas fotit (, ale nejsu lidi aby to dávali na web :-) ) začali klást nad sebou, dokonce na velmi světlém až panenském díle a zároveň pod sebou, v nejspodnějším nástavku nad sítem. Už cca před 14dny, začátek javorů. Takže není vše tak jednoduché.
Nad sebou měly nástavek 30cm, kladli jen do poloviny a měly možnost jít nahoru libovlně. Byl tam pak ještě jeden.
Ale tomuto období já říkám, že matka klade dokolečka - obchází plod a zvětšuje průměr. A pak přijde čas a sází to "do řádků". Jsou celé plásty vajíček a jde skoro z jednoho na další. To je když to tepelně 100% zvládnou.

Spodnímu nástavku já říkám větrolam a tepelný setrvačník. To jsou ty funkce, které mu přikládám. Za nějaký týden ještě expanzní prostor.:-))


Ale abych nebudil nějaké dojmy o velké síle, v naprostém průměru mám nyní včely (plod hlavně zav.plod))v jednom nástavku 24cm.
Některé, které jsou na více N kladou třeba jen v polovinách nad sebou.
A pak jsou to ty na chlubení:-) První pampelišky a 3N plodu. ASI 5% stavu.
Karel

Diky Karle,

vzpominam si ze uz jsem to cetl, poznamenal a zapomel :-)

Stavebni pud je zakladni predpoklad, sice jsem podsazoval nastavek vetsinou u vyzimovanych oddelku, u kterych to muze byt trochu jinak nez u norm. vcelstev, ale myslim, ze vystavena a zakladena trubcina v hornim N je jasny dukaz stavebniho pudu, a presto se dolu ke staveni nehrnou :-)

P. Sedlacek popisuje polstar - na tom neco je... Je to presne ten pripad, proste dole je zima tak proc by tam sly. Sice se s tim nechci moc smirit protoze ostatnim to funguje :-) ale na druhou stranu proc zdvihat tezky nastavek nad mezisteny - asi mam jeste dost sil :-) Jestli zde nedostanu kladnou odpoved tak to asi prestanu testovat. I kdyz napr. p. Linhart to ma na tom postavenou metodiku zimovani na panenskem dile.

No jinak jet letos podle ucebnic tak nevim... Opet nova sezona opet vse jinak, uz bych chtel zazit nejaky standard :-) Snazim se prispusobit vcelam ale uvidime jak se to povede, nektere jedou nadherne, vyuzijou tu nynejsi nabidku pokud se nevyvesi na tresen. Ty opozdenejsi to myslim nemaj sanci dohonit, tam z jarni snusky nebude nic - nemame repku. Ale radsi nebudu predbihat, necham se prekvapit...

Zebrovani se mi taky libilo, p. Stonjek to nedavno velmi pekne okomentoval. Nelze to precist a zahodit, je to narocnejsi text, samotna metoda je banalne jednoducha. Jsou tam veci ktere jsem se zatim jinde nedocetl. Vyzkousel jsem tak uvidime...

T.H.


> Tady jsem to popsal:
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
>
>
> Karel
>
>
>

Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna pravda to co se pise....

Tady jsem to popsal:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&

a po letech a letošním divokém jaru jen podotýkám, že včely už musí mít stavební pud. Moje jej zatím neměli, když jsem se o víkendu koukal, přestože kvete ptačí třešeň.
Takž mi to vychází, že včely jedou podle sebe a že nějaké květy mají něco signalizovat jim nesignalizuje nic. :-)

Nad těmi teoriemi, že se mají mezistěny atd podkládat jsem splakal, i když jsem měl NN. Na jaře jdou do nižších nástavků jen některé, jiné se raději vyrojí, i když mají místa dost.

Proto mě ten seriál o Zebrování v MV docela hodně oslovoval.
Jednak dobré postřehy a příručky nepříručky, cpát to na jaře nahoru.

Ale za chvíli nastane situace, že včely pojedou dolů ochotně. Ale až později, mnohé se mezitím vyrojily:-)

Karel

> Zdravím přátele včelaře.
> Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů Chtěl bych si
> sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se
> to provádí, aby to včely nezalepili.
> díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti Milan

Tata ma stare budecaky s vysuvnym mechanismem. V drevenem boku ulu je
zlabek, ve kterem jezdi L profil zelezo cca 5x5 mm. Ramky visi v tech
zeleznych kolejnickach. Vcely to pravidelne zalepi a vcelar to musi
ven vyrvat silou. Pouzivat to jde, radostna prace to neni :(

Martin

zimují jen neoplozené samicčky . z prvních vajíček se líhnou samečci pak teprv dojde k páření a výchově nové zimní generace samiček . takhle to dělá spousta hmyzu. př. včely samotářky, vosy, mšice i nám velmi dobře známý V.D.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Sreň
> Datum: 22.4.2009 09:57:55
> ----------------------------------------
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné
> místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů -
> dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do
> podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se
> již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které
> připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to
> za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných
> hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být
> životu nebezpečný.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepe
> Sent: Wednesday, April 22, 2009 8:41 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Sreň
>
> Zdravíčko lidičky
> Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl
> něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven
> nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli
> včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem
> nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
> 1,žral plod?
> 2,likvidoval včely?
> 3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech
> z mládí je to možné 4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl
> trubec,dělnice,královna,nebojak to mají 5,Jak se ho,případně jich zbavit aby
> nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?
>
> Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic
> moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř
> když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni Díky Pepe
>
>
>

Asi stejne tak nebezpecny jako utok vcely.

2009/4/22 Pepe <e-mail/=/nezadan>

> Tak to jste mě potěšil.Diky za vysvětlení,teť stačí matce pouze nedovolit
> postavit v úlu hnízdo
>
>
> Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 4. 2009
> RE: Sreň (35300)
>
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá
> vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou
> generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a
> samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo
> hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i
> masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví
> nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem
> léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může
> být životu nebezpečný.
> Pepa
>

Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna pravda to co se pise....

Zda se mi, ze dole je proste zima, a moc se jim tam nechce i kdyz dam sousove jadro. Mozna ze to funguje v lete kdy je vetsi teplo ... Vetsina rika jak je rozsirovani spodem skvele, prirozene, jak to funguje, ale uz se mi stalo ze proste neprelezly a radsi se chtely rojit. Takze po takove zkusenosti nemam zrovna moc trpelivost a tak kdyz tam po case neprejdou, pomuzu tomu.

Moje zkusenost zatim je takova ze nejlepe stavi v okoli hnizda a nahore. To je bohuzel casove narocnejsi a pro vcely rusici.

Takze ja rozsiruju letos nahoru sousovym jadrem a okolo mezisteny. To mi funguje pekne...

Velmi rad si ale necham poradit...

T.H.


> Podle mne to musí řešit každý začínající včelař, používající nástavkovou
> technologii, který potřebuje jednorázově výrazně zvětšit počet včelstev. Mám
> z minulého roku oddělky na 2 NN. Na jejichž zazimování jsem spotřeboval
> většinu souší z produkčních včelstev a zbylé jsem použil na zebrování. Jak
> nejefektivněji rozšiřovat oddělky, když mám k dispozici jen mezistěny? Těm
> nejsilnějším, které plně obsazovaly 2 NN jsem podsadil nástavek s
> mezistěnami + 2 stavební rámky. Přestože jsou horní dva nástavky plně
> obsazené, dolů do stavění se nijak moc nehrnou, přestože je snůška. Obávám
> se, že podsazení nástavkem s mezistěnami není v tomto případě optimální.
> Jaký je názor dlouholetých zkušených praktiků? Rozšiřovat postupně po
> rámcích do plodiště jako u zadováků?
>
> J.T.

Tak to jste mě potěšil.Diky za vysvětlení,teť stačí matce pouze nedovolit postavit v úlu hnízdo


Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 4. 2009
RE: Sreň (35300)

Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být životu nebezpečný.
Pepa

Podle mne to musí řešit každý začínající včelař, používající nástavkovou
technologii, který potřebuje jednorázově výrazně zvětšit počet včelstev. Mám
z minulého roku oddělky na 2 NN. Na jejichž zazimování jsem spotřeboval
většinu souší z produkčních včelstev a zbylé jsem použil na zebrování. Jak
nejefektivněji rozšiřovat oddělky, když mám k dispozici jen mezistěny? Těm
nejsilnějším, které plně obsazovaly 2 NN jsem podsadil nástavek s
mezistěnami + 2 stavební rámky. Přestože jsou horní dva nástavky plně
obsazené, dolů do stavění se nijak moc nehrnou, přestože je snůška. Obávám
se, že podsazení nástavkem s mezistěnami není v tomto případě optimální.
Jaký je názor dlouholetých zkušených praktiků? Rozšiřovat postupně po
rámcích do plodiště jako u zadováků?

J.T.

On Wednesday 22 of April 2009 09:50:54 Sroll Josef wrote:
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá
> vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou
> generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a
> samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo
> hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i
> masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví
> nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem
> léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může
> být životu nebezpečný. Pepa
>

Ovsem pokud nejde o ten invazni druh asijske srsne, co v Japonsku likviduje
vcelstva - zatim je jen ve Francii - ale rychle se siri ....

Honza

Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být životu nebezpečný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepe
Sent: Wednesday, April 22, 2009 8:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sreň

Zdravíčko lidičky
Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
1,žral plod?
2,likvidoval včely?
3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech z mládí je to možné 4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl trubec,dělnice,královna,nebojak to mají 5,Jak se ho,případně jich zbavit aby nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?

Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni Díky Pepe

Zdravím přátele včelaře.
Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů
Chtěl bych si sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se to provádí, aby to včely nezalepili.
díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti
Milan

Zdravíčko lidičky
Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
1,žral plod?
2,likvidoval včely?
3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech z mládí je to možné
4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl trubec,dělnice,královna,nebojak to mají
5,Jak se ho,případně jich zbavit aby nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?

Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni
Díky Pepe

Dávno bylo určeno, že hlavní uklidňující účinek kouře dělá právě ten kouř.
Bez kouře není oheň. Jakýsi dávný intinkt říká včelám, že když je kouř, v
brzku bude úl hořet plamenem a že jediná možnost je pobrat medné zásoby a
odletět. Takže jakýsi vetřelec s kuklou rozebírající úl najednou není
důležitý a nemá cenu na něho útočit. Dneska se tak před ohněm zachrání
pouze jednotlivé včelky, které by se potom mohly vžebrat do jiných úlů, je
ale možné, že v předešlých prehistorických obdobích mohla matka naší včely
medonosné po většinu svého života ve včelstvu i létat a před ohněm se tak
mohlo zachránit celé včelstvo. Mlžení vody nepoužívám, od stolu odhaduji, že
v některých použitích může ve včelách vyvolat dojem, že je právě chladné
deštivé počasí a za takového počasí jsou včely mimořádně nepříjemné.
Jinak bych vcelku souhlasil s teorií neverbální komunikace J. Kaly. Pohyby
začátečníka nebo člověka, který má strach budou jiné než pomalé povlovné
pohyby zkušeného včelaře. S pachem to bude podobně. Navíc u pachu včelky by
měly poznávatt včelaře, který po pravidelných žihadlech má měsíce v krvi
stopy po včelím jedu, protilátky a podobně a nevčelaře, na kterého útočí
přednostně.

R. Polášek

Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
........
CO2 se používá k narkotizaci včelích matek, smetenců kvůli snadnější manipulaci a krátkodobou ztrátu svébytnosti dělnic využívanou ke zrychlení zcelování nového včelstva. Pokud chcete více, Google Vás provázej.

.....Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou.....

Nedokonalým spalováním vzniká hlavně CO. U člověka je hyg. norma do 0,003 a co způsobuje a jak CO využívají lidé je známo. Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
Taky v cigaretovém kouři je norma překračována.
B.V.

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35285) (35288) (35292)
Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.
...........

Ověř to, zdokumentuj a podlož to co předpokládáš. Pokud by šlo jen o vizuální reakci, tak tam dej černý šutr, který bude prokazatelně chladnější. Myslíš že zareagují stejně jak na teplý bílý plech s flekem a chladnější tmavý šutr?

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35283) (35287)
Gusto tento tvůj komentář mi připadá zmatený.

Ve srovnání obou těchto medií vody a kouře nikde nehodnotím vliv statiky.

kozlík (90.177.14.87) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282)
Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.


.........

Nejsem zmatený. Neurážej a čti si po sobě co píšeš ve vláknu diskuze.

Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.

Gusto tento tvůj komentář mi připadá zmatený. Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou. Zvláště pokud je ve včelstvu zásob málo , je tato prodleva opravdu krátká a z tlumení se stává masakr. Voda naproti tomu porošením včel jim nedovolí vzlétnout , celkově ochladí prostor a část včel se snaží zakrýt plod , aby se neochladil a některé tuto příležitost využijí ke snadnému získání vody , kterou by jinak musely pracně přinášet. Ve srovnání obou těchto medií vody a kouře nikde nehodnotím vliv statiky. Kdybych to hodnotil z fyzikálních hledisek , pak bych laicky spíše řekl, že právě suchý a teplý kouř se spoustou jemných prachových částit bude nositelem statického náboje. Zatímco voda způsobí vybíjení nahromaděného náboje a zamezí jeho kumulaci.Ale to jsou názory laika.

Josef Kala:>Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje.<
............

Podle tohoto můžu říci, že když je povrchová teplota čisté kůže nižší, je dráždění včel relativně mnohem menší, než když otevřu úl jako zabalený a telesná teplota se hlavně kompenzuje přes obličej.

Možná by to byl námět pro termokameru. Vzít včelaře co má jen trencle od práce ze včel a nafotit jeho povrchovou teplotu. (asi někde ve sklepě nebo v chlaďáku, kde je velká diference teplot) Potom vzít v kombinéze zabaleného včelaře i s kuklou a změřit jeho měřitelnou povrchovou teplotu.(zase asi někde v chladu kvůli termokameře)

Vychází mi předpoklad, že včelař v kombinéze by měl mít vyšší diference v povrchových teplotách na různých částech těla. (nepokryté, pokryté jednou, dvěmi vrstvami oblečení)

Jako první by se měl zapnout teplotní receptor, to je ten tmavý zrzavej flek na stěně. A až potom CO2 nebo nějaká vůně.

----- Original Message -----
From: "kozlík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel

>...
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Kala:>Mají včely receptory, kterými by rozdíl potenciálů vnímaly?
Jaký je práh citlivosti na takové vnější podněty?<
.........
Existuje včelí produkt, který se přímo elektrickou energií získává. Jed. Pokud by jste cívku ponořil do vodivého roztoku a ten dostatečně uzemnil, myslím, že by jste moc jedu nezískal. Takže receptory jsou.

Jinak včela vše potahuje propolisem to může být velice významným izolantem vnějších energetických vlivů.

Ale ptám se, je to statika, co se uvádí jako mírnící efekt při mlžení včel nebo jde o jiné fyzikální a fyziologické záležitosti. Pokud včelstvo třeba postříkám chladnou (ledovou) vodou, ztuhne, pokud jej postříkám vodou teplou (horkou), tak je to ještě více zneklidní roztáhne.

Není odpověď nato, co mírní včelstvo a zdůvodňování něco o statická energii, když aplikuji vodu, někde jinde?

Úvaha i otázka G.P. nemá obecně použitelnou jednoduchou odpověď:
Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně vysvětlit ), jaké vlivy
blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a pracujícího včelaře pohybujícího
se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou o tom, zda účinek lokálně zvýšené
vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude mít antistatické, nebo naopak
vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry jde o "rosení" homogenní a
tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž "mikroskopickými" a
suchým vzduchem izolovanými částicemi vody.

Jak vodivý je svod rozdílu elektrických potenciálů na společný potenciál?
Laicky řečeno, jaký je rozdíl elektrického napětí na subjektu včelaře a na
subjektu včelstva?
Je vodivost shluku včel (a kontaktu mezi nimi), jejich kontaktu s
(vodivými?) rámky, úlem (kterého se možná včelař v nedefinovaných okamžicích
dotýká), stojanem, zemí, vodivostí podrážek včelařovy obuvi a okamžitou
vlhkostí okolního vzduch dostatečná na svedení rozdílu potenciálů?
Mají včely receptory, kterými by rozdíl potenciálů vnímaly?
Jaký je práh citlivosti na takové vnější podněty?
Vždyť i dýcháním včelstva v závislosti na vzrušení a dýcháním včelaře jsou
tyto hodnoty zásadně proměnlivé.
Myslím, že uvedením shora uvedeného nástinu aspektů dostatečně sděluji, že
nemá praktický smysl zabývat se teorií, která by jednoznačně doložila
výhodnost, nebo zcestnost metody mírnit včely rosením.
Teoreticky by byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí. Pak by
přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně vodivém prostředí byla ve
vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí o vhodnosti, či
nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné a nedosažitelné a pro
včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta.

Znám velmi zkušené včelaře ( např. pan Havrlík z Ohrazenice ), který na svém
stanovišti rosení občas úspěšně používá. Mně se však osvědčuje kouř a
zůstávám mu věrný.

Prakticky a stovkami let ověřeným faktem zůstává, že včely na kouř téměř
vždy a téměř ve všech známých situacích reagují pro včelaře příznivě.
Můžeme se dohadovat a zkoumat proč, má-li to nějaký praktický a použitelný
význam. S obsahem uhlíku v kouři dýmáku je to velmi pravděpodobně obdobně
složité.
J.Kala





(G.P.):Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování
statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě
zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším
kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé
soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou
energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely
budou relativně dobře uzemněny.

viz:http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202492788&cat=prvni-rozsirovani-=3

Možná, že mnozí nebudete věřit, ale poznal jsem hodně včelařů začátečníků,
kteří si stěžovali, jak mají bodavé potvory. Až jsem zjistil, že nepoužívají
kuřák! To je přece základní finta a rutina, jak mírnit, resp. odpoutat
ostražitost včel. Přiměřeným množstvím kouře z trouchnivého dřeva, vaječných
proložek, přinejhorším z hobry. Jen genetický včelí bastard na kouř
požadovaně nereaguje pro včelaře pozitivně, ale naopak je to rozběsní.

Další důležitým aspektem je správná volba doby, kdy ve včelách dělám nějaký
radikální zákrok ( vyjímání rámků, přeskupování nástavků a pod.).
Chování včel a zejména ostražitost je velmi závislé na počasí ( blížící se
bouřka, vedro, zda jsou zaměstnány snůškou....)

Také si dovoluji připomenout, že v přírodě existuje něco jako neverbální
komunikace mezi organizmy. Nervózního, uspěchaného člověka včely ( stejně
jako psi a jiná zvířena ), vnímají jako nepatřičný element v jejich rajonu.
Možná se to šíří různými pachy, které jsou pro nedegenerované živočichy
významné při rozhodování, jak kterou situaci řešit.
Člověk pro vnímání těchto signálů nemá díky civilizačnímu odtržení od
přírody vyvinuté smysly. Je jako slepec, který nemá čím vnímat světlo.
Musí proto hledat jiné prostředky, jak varovné a mimovolné signály svého
těla potlačit, jak nedávat včelám signál, že jsem útočník, ohrozitel.

Ve včelách je třeba pracovat klidně a krátce, mít promyšlen repertoár všech
variant situací, které v úlu mohou po otevření nastat a mít na ně připraveny
věci. Vyvarovat se prudkých pohybů. Při manipulaci s rámky i nástavky brát
ohled na možné umačkání včel, ohrožení matky.
Včely jsou velmi ostražité především při manipulaci s trubčinou.

Proč včely útočí především na lem rukavic a obličej ( byť pod kuklou )?
Útočí přece na místa intenzivní emise potu, kysličníku uhličitého a pod.

Skafandr včetně gumiček na nohavice přes holinky a manžety rukavic používám
v podstatě jen při vytáčení medu, kdy současně i rozebírám a přeskupuji
jednotlivé rámky v nástavkách. A když dělám zásahy s trubčinou. Nebo když
nemám jindy čas, včely rozebrat musím a zrovna se blíží bouřka ( pokud musím
např. vyhledat matku).

Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje. Já jako včelař musím respektovat
včelstvo a umět neagresivně zasáhnout do jejich rajonu!
Opláchnu si obličej, zátylek, paže, podpaží a břicho čistou vodou bez mýdla,
osuším se. A i když po mně nějaká včela leze, naučil jsem se rozeznat, kdy
chce bodnout. Pak ji předběhnu přesně cíleným zaplácnutím. Kdyby bodla
stejně uhyne. Takhle nemá čas předat varovný signál k útoku dalším.

Občas se vyskytnou i útoční bastardci. Pak je i skafandr nutný i při pouhém
otevření úlu, např. při krmení. Dokonce jsem měl včelstvo, u kterého jsem
jeden den dokázal pouze rozdělit jednotlivé nástavky na samostatná dna za
cenu stovek žihadel do oděvu a rukavic. Další den jsem se ve skafandru
pokusil nalézt matku jednotlivých nástavcích. Když se mi to podařilo, matku
jsem zamáčkl, vyměnil v klícce a jednotlivé nástavky zas uspořádal do
postupně se konsolidujícího včelstva, které bylo rázem standardně
ovladatelné.
Omlouvám se za stručnost, ale i tak je můj text dlouhý. Nepochybně by bylo
zajímavé diskutovat i o vzniku a vlivu elektrostatických a
elektromagnetických polí na včelstva.
To až někdy jindy.
J.Kala

kozlík:>Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.<
........
Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely budou relativně dobře uzemněny.

Dobrý večer,děkuji p.Karlovi a p.Polákovi za cenné rady a něco do víkendu ještě nastuduji v knihách(těch mám dost,ale praxe chybí :-() a o víkendu se na to vrhnu.Olda

Včely asi používají těch vodítek několik. Jednou jsem sbíral roj a nějak
jsem měl po ruce jenom jakési nové koženkové barexové prstové zimní rukavice
silně páchnoucí "novotou" po plastické hmotě. Pochybuju, že by tvořily
nějaký silný elektrický náboj, podle mně to byla reakce na ten plastový
smrad, zvláště když ještě na zahradě na tmavé rukavice ostře svítilo slunce
a koženka byla značně rozehřátá.. Včely se právě vrhly na lem těch rukavic
na rozhraní koženky a jakési látky, kterou byly obšity a nasázely tam jedno
žihadlo vedle druhého. Každá rukavice schytala snad stovku žihadel, já
osobně jenom pár nebo snad žádné, už to přesně nevím. Co se týká statické
elektřiny na rukávech atd, po nějaké hodině práce v létě, ve včelíně jsem
tak propocený, že vznik nějaké statické elektřiny je absolutně nemožný.
Přesto včely útočí přednostně na to barevné rozhraní rukáv rukavice. Možná
má vliv zápach potu z pod rukávů. Co se týká ponožek, včely hlavně píchnou
tehdy, když se přimáčknou mezi ponožku a botu. A jsou to hlavně ty včely, co
spadnou na zem a už nevzlétnou, jenom tam popolézají "pěšky", až přes botu
vylezou na ponožku. Že by létající včely přímo zaútočily na nohu v ponožce,
když mohou na hlavu, tak to velice málo, hlavně když se nastavek se včelami
položí na zem. Ale potom už to stojí za to, do spodku nohy je žihadlo velice
bolestivé. Vznik nějaké elektiřiny v obuté ponožce je asi taky obtížně
možný. Včely asi dráždí spíše ten pach nohou. Co se týká ponožek, já je
neodkládám, ale boty pečlivě utahuju, aby se včely nedostaly dovnitř a v
nohavicích mám gumu, aby se nedostaly spodem do kalhot.
Jinak můj oblek do včel jsou taky tmavé montérky a modrý plášť, obojí ještě
ze socialismu. Lněná látka to ale myslím není, jen bavlněná jako dnešní
montérky. Co se týká nákupu pracovního, nedávno jsem se díval, zas kvůli
něčemu jinému, výběr je dneska obrovský, od úplně levných montérek z tenké
látky ze směsi bavlna polyester přes tenké montérky z bavlny po montérky ze
solidní husté bavlněné látky blížící se té socialistické kvalitě, navíc ty
výrobny jsou obvykle malé dílničky , kde není problém za velice rozumný
příplatek dát ušít i jen jeden kus jakéhokoliv vyráběného střihu pracovního
oděvu určité velikosti z libovolné látky.
Jinak ale si myslím, že tu hlavu na pohybujícím předmětu včely mají přímo
geneticky zafixovanou jako nejcitlivější část těla vetřelce, určitý logický
smysl by to mělo, třeba takový medvěd jako častý likvidátor divokých
včelstev v minulosti je v hrubých proporcích hlava tělo člověku v pracovním
a kukle dost podobný. Rozdivočelé včely, které útočí na člověka, jen co se
na pár metrů přiblíží k úlu, útočí téměř vždy na hlavu.
Ale statická elektřina je asi vybudí taky, jinak by se vysoké napětí
nepoužívalo jako iniciace bodání při odběru včelího jedu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 21, 2009 2:02 PM
Subject: Re: orientace včel


> já používám do včel tmavé oblečení
>
> včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá
sa
> tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na
sebe
> bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu
> ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s
> ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a
> bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým
> letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!
>
> a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou
>
> - prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré
> včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace
> včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a
včelára
> na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.
>
> nebo na ruce kryté rukavicemi,
>
> - je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický
> náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!
>
> ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu
> -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
> pláště, tam to jaksi moc nevidím.
>
> - znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie
o
> ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do
> nepríčetnosti.
> Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká.
> Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

Vdaka pán Kozlík, konečne už viem prečo včielka vo vlasoch ostáva. Je to skutočne dobrá informácia

Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.

já používám do včel tmavé oblečení

včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá sa tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na sebe bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!

a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou

- prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a včelára na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.

nebo na ruce kryté rukavicemi,

- je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!

ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce pláště, tam to jaksi moc nevidím.

- znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie o ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do nepríčetnosti.
Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká. Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

...makrolon tloušťky 10 mm naprosto bez problémů na slunečním tavidle
pro dva rámky 39x24 používám čtvrtou sezonu bez jakékoli známky
deformace. Mohu potvrdit že je báječný nejen vlastnostmi, ale i
příhodnou cenou... V.
> Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
> schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
> rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
> oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
> uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
> bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
> trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
> je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
> milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
> měla být až dvojnásobná.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
> Subject: Sluneční tavidlo
>
>
>
>> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
>> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
>> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
>> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
>> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
>> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
>> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
>> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
>> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
>> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
>> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.
>>
>
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Já hych navrhnul zebrování. Přirozeně v rozumné míře, včel musí být tolik a
úl tak teplý, aby i přes noc včelky obsadily všechny zebrované rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 9:38 PM
Subject: nástavek


> A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám
tuto
> situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou
> nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně
> obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na
> hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit????
Jedni
> mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se
> ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

No, teoreticky v malém oplodňáčku stačí hrstka včel a pár desítek buněk
plodu, ze kterého si v matečníku vychovají novou matku a zbylý plod potom do
vylíhnutí matky udržuje včelstvíčko pohromadě jako celek. Takže jedno
včelstvo nyní by teoreticky šlo rozdělat do desítek takových oplodňáčků,
pokud by se vymyslela taková metoda, jak potom během rozvoje takového
včelstvíčka přejít plynule z tohoto miniprostoru do prostoru běžného
nástavku a na běžné rámky. Za ty 3 - 4 měsíce by se i z takového oplodňáčku
mělo vyvinout plnohodnotné včelstvo. Prakticky se v květnu na oddělek bere
1 - 3 plásty s plodem, zásobami a včelami, v červnu tak 4 - 6 plástů a
počítá se s tím, že do podletí oddělky zesílí v plnohodnotné včelstvo. A za
minimální péče, hlavně musí mít zajištěný trvalý přínos sladiny, to znamená
když není snůška, tak pokrmovat, jinak se rozvoj oddělků zastaví a až
stávající včely zestárnou, bývá potom takový oddělek vyloupen a zničen.
Ovšem každé odebrání rámků s včelami a plodem znamená oslabení matečného
včelstva a zmenšení přineseného množství medu. Záleží potom na včelaři,
jestli ze včelstva odebere plásty třeba jen na jeden oddělek a tím včelstvo
oslabí minimálně nebo rezignuje u včelstva na snůšku a většinu jeho
plodových plástů a včel použije na udělání oddělků, třeba jednou v tom
květnu a až se včelstvo za měsíc zase vzpamatuje, tak zase v červnu a možná
potom i jeden obří oddělek v červenci. Jinak to vypadá, že z hlediska počasí
je dneska zhruba první květnová dekáda, takže pomalu by se už oddělky mohly
dělat. Akorát je třeba je pořádně uteplovat, ráno bylo u nás 0,5 st C a holá
otevřená louka u souseda byla stříbrná zřejmě námrazou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:29 PM
Subject: oddělky


> Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři
> včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit
> včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec
> realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám
> nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

To je možné, mně se párkrát ve včelíně povedlo včely rozdivočit tak, že
lezly do otvoru kouřícího kuřláku a přirozeně v tom otvoru hynuly a ucpávaly
ho. Jinak asi mají v genech nějaký "prográmek" funkčně podobný současným
rozpoznávacím programům v digitálech , které rozpoznají ve fotce lidskou
tvář a automaticky na ni zaostří, já používám do včel tmavé oblečení a ony
většinou útočí na hlavu krytou kuklou nebo na ruce kryté rukavicemi, ale
přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -
manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
pláště, tam to jaksi moc nevidím. Někdy ale jsou hlavně ty rukávy pláště
posázeny žihadly docela hustě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel


> Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem
> se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na
> světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi
> před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za
> boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
měla být až dvojnásobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Mám tyto nástavky prohodit????
------
Ano.

Viz pár příspěvků níže.
Já bych je prohodil a dolů dal nástavek mezistěn.
Ale z nástavku se soušemi bych vyndal dvě z krajů a prohodil s mezistěnami z prostředka. Včely snadněji přejdou dolů na jádro ze souší.

Karel

Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ?
-----
Je to možné při troše štěstí a včas vychovaných matkách.

Před rokem na jaře v Moderním včelaři byl přetištěn návod.
Já si už dříve ověřoval že z jednoho plástu plodu a nějakých včel k tomu lze udělat poměrně silné včelstvo.
Takže to není vymyšlenost.
Viz taky Liebig - včelaříme jednoduše.
------
Já teď vážně zvažuji letošní obnovu matek jak je popsáno níže. Zatím moje včely nemají ani stavební náladu, ale asi to brzo vypukne. Řepka atd. se naštěstí zastavila taky, takže včely to snad dohoní a pak bude asi hukot.

Karel

A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám tuto situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit???? Jedni mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se, že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem. Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu. Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt , že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Můj náhled na věc je takový.
Nechám narazit matečníky přelarvováním a hotové nechávám v produkčních včelstvech. Do oddělků odložím staré matky. Do snůšky mám už toliko to, co potřebuji - to je počet včel v produkčním včelstvu. Tam už nic nepomůže dále plodovat. Od této chvíle zakladené včely by se stejně vydaly s rojem pryč a šetřím tak energii a med pro jejich výchovu. Plodová přestávka trvá max. 14 dnů a pak to včely s novou matkou do další snůšky pohodlně doženou. Když se to nepovede, tak oddělek vrátím s matkou zpět. V dobrém roce tak do druhé snůšky mohu připravit včelstva dvě. Situace je totožná s tou, jako když se včelstvo vyrojí a já ten roj chytím, avšak s tím rozdílem, že z první snůšky je ztráta medu do roje.
Dělat tuto operaci ve snůšce je pozdě a včelstva jsou v rojové náladě a na hledání matek jsou příliš velká.
Shrnu-li to, tak mám rozdělené včelstvo (produkční+oddělek)bez plodové přestávky vyburcované k maximálnímu výkonu bez povalečů čekajících na vyrojení a jednu novou matku. Když bych potřeboval matek víc, tak si mohu hrát s plemenáčky celé léto.

Díky moc za rady, u těch co zimovaly na dvou nástavcích (39x24) jsem to tak vyvedl. U slabších v 1 nástavku jsem zatím rozšířil dolů, aby zůstaly nahoře v teple. Stejně jsem neměl dostatek hotových souší a dole to snad spíš dostaví. Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet. Ať vám to pěkně lítá,
HI

"sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn."

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.

______________________________________________________________

= ideální způsob jak se připravit o druhou snůšku
... jinak se této metodě nedá nic vytknout ( snad kromě výchovy náhradní matky ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Na chov matek je ještě brzo ( minimum trubců, nejisté počasí ), ale již za 2-3 týdny to nebude problém.

Děkuji za informace a zkušenosti.
S oddělky mám v plánu začít asi v té polovině května protože trubci ještě žádní nejsou a není potřeba včelstva oslabovat.
Co se týče těch matek z vlastních matečníků tak bych se chtěl zmínit o včelstvu které si loni udělalo samo tichou výměnu a teď na jaře je možná nejsilnější ze všech co mám.
Matky mám povětšinou loňské a tak to zkusím.

Určitě je problém v mravencích? Malí černí mi lezou do úlů v podstatě pořád,
já jsem si všiml, že asi díky tomu, že jsou mnohem menší než včela, tak
jakoby je včely nepovažovaly za nějakého vetřelce a naopak . Mravenci tam
jen pokradmo vykrádají sladinu a vybírají ze spadlé měli něco k snědku, ale
jinak se míjejí. Možná, že by to bylo jinak, kdyby bylo někde velké
mraveniště s velkým množstvím mravenců, ale zrovna tady u nás jak se
mraveniště zvětší, pravděpodobně bývá zlikvidovány predátory, takže
přežívají jenom malá mraveniště někde pod velkou větví nebo kamenem a
podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 9:18 PM
Subject: Re: mravenci


> Díky za odpovědi
> Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes
> minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden
> mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je
> zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to
bude
> účinné?

Tento způsov jsem svého času používal pro včelaření v zadovácích s malým
prostorem, 2x12 rámků 39x24. Jiný spolehlivý způsob, jak zabránit rojení v
těchto úlech jsem nenašel, letošní matka se rojí jen ve velice výjimečném
případě. Oddělek se starou matkou se tvoří zhruba okolo poloviny první
snůšky, řepky nebo ovocných stromů, včely se nechají narazit matečníky, z
toho se ty založené na nejstarším plodu a podobně zlikvidují. Matka se
nechá ve včelstvu normálně oplodnit a rozklást. Med se vybírá v době, kdy
ve včelstvu není plod, ideálně tehdy, když nová matka má zakladený první
rámek nebo dříve. Hodí se na stanoviště, kde je v druhé polovině června a v
červenci snůška, protože zbytek května a část června tyto včelstva potřebují
na rozvoj po přestávce v plodování a snůšku v této době nevyužijí. Takže
pokud na stanovišti snůškové období červnem končí, je celoroční výnos ze
včel jen jedna snůška.. Díky přestávce v plodování by toto mohlo být
považováno i za opatření k omezení varaózy.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 7:37 PM
Subject: oddělek s matkou


> Zdravím.
> Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s
> matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší
> protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
> Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
> Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat
> zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
> Něco na tom je.
> Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle
> zesílil si myslím.

za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí.

Práve NCH v materskom včelstve vylučuje nepodarky.V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá.

V mojich podmienkach to bolo vždy po skončení hlavnej znášky, ktorou bola znáška z agátu, po vytočení medu. Vtedy bolo dostatok až prebytok plodu a vždy bola dlhšia prestávka vo významnejšej znášky a včely viac menej vylihovali na letáčoch. U vás to môže byť inak a vlastne je to v každom regióne iné. Včelstvo má dostatok času na svoju regeneráciu, ale to záleží aj od toho, koľko plástov s plodom mu odoberieme, do odloženca však môžeme použiť plásty s plodom z viacerých včelstiev.

Niektoré rady pri náhradnom chove doporučujú prvé MB zlikvidovať, vraj sú nekvalitné, založené na starších larvičkách, čo podľa mňa nie pravda. Potom ako sa zistilo, že včely až 72 hod. ošetrujú larvy v materských miskách a v robotníčich bunkách obyčajnou kŕmnou potravou, až po tomto čase materskou kašičkou. Zbytočne tým predlžujem vyliahnutie prvej matky.

Plně souhlasím s tím,že nouzové matky je ten nejjednmodušší způsob chovu matek a tyto matky vůbec nejsou špatné, za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí. Spíš naopak. Navíc k tomu není potřeba prakticky nic a ještě zbydou cca 3 matečníky pro jiné použití. V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá. Asi 12 dní na vylíhnutí matky a potom čekání na oplození a to je tím delší, čím se to provádí dříve. Důvodem je nedostatek říjných trubců. Myslím si, že 15 května je tak akorát, kdy s chovem začít a to už je na shromaždištích trubců dostatečný výběr a je to i správně podle přírody. Hodně úspěchů s chovem, za chvíli to začne! Zdraví R, Stonjek

Děkuji za doplnění

PRÁVĚ DNES JSEM TO UDĚLAL
je to sázka na jistotu a ideální pro ty, kteří matky neprodávají a v malém je chovají pro sebe, přitom téměř jistě vyloučíte rojení

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Míra

O tomto spôsobe tvorby som na Konferenci už písal. Tento technol. postup vsádza na istotu, možno aj kvalitu novej M, pretože tá vzniká v konsolidovanom materskom včelstve. Má k dispozícii vhodné kŕmičky, zásoby (med a peľ), strážkyne, preto nedochádza k vyrabovaniu ako pri chove M v odloženci. Konsolidované včelstvo dáva novej M záruku, že sa aj úspešne oplodní.

Konkrétna výhoda je aj v novom včelstve-odloženci s pôvodnom M, ktorá od začiatku včely združuje svojom materskou látkou a tá bráni napádaniu nového včelstva zlodejkami z vonku. Nové včelstvo sa rýchlo skonsoliduje akonáhle sa mladé včely sa stanú lietavkami, včely lietavky z pôvodného úľa zalietané na pôvodný letáč sa vrátia nazad. Takto vytvorené včelstvo dáva záruku rýchleho rastu, pretože má oplodnenú M.

Samozrejme, v čase hojnosti sa dá nové včelstvo vytvoriť aj iným spôsobom, ale Keď už sa rozhodneme pre odloženec- oddělek, tak týmto spôsobom je to bezpečné, hlavne aby M bol výkonná a najviac ročná. Je možné použiť aj staršiu kvalitnú M a pozdejšie je môže včelár vymeniť.

Díky za odpovědi
Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to bude účinné?

Zdravím.
Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
Něco na tom je.
Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle zesílil si myslím.

- umístění včelstev

Milá Janulko, tady je dobrá rada drahá. Mám na zahradě cca 25 včelstev. Jeden soused má domek asi 15 m od posledního úlu, další asi 30 m, stížnosti za 15 let žádné. Nejzákladnější věc se jeví chovat včely mírné, což je otázka výměny matek u bodavých včelstev. Samozřejmě není dobré mít česna směrem k frekventované komunikaci. Let včelstev se dá zvednout zasázením keřů. Aspektů je mnoho. V neposlední řadě je to otázka sousedských vztahů. (Známé rčení o psovi a holi.) Mnoho pomůže též sklenička medu při medobraní. Nemám vědomost kolik máte včelstev, jak dlouho včelaříte, kdy začaly stížnosti, jaké máte možnosti umístit včelstva jinam, co znamená v blízkosti.
Je-li situace vážná :-), můžete mi poslat na e-mail 88jbures/=/centrum.cz situační fota a třeba něco vymyslíme.
Zdravím a přeji mnoho hodných sousedů a včel.

Jaroslav Bureš

ad1) Spekulace, nijak nepodloženo, mohu to samé říct o organizovaných menších včelařích, kteří si navzájem půjčují úly, dílo, měl.

ad2) Spekulace. Ničím nepodloženo.
Ad3)Vlastnictví zvířat a to i nechtěné, které mohou mít pravidla. Pravidlo říká, že je potřeba zjistit a monitorovat, jestli i divoce usazené včelstvo nemá nebezpečnou chorobu. Je-li schopen vlastník tohoto dosáhnout a plnit tak své povinnosti vůčï veterinárnímu zákonu, není problém mít včelstvo třeba v holubníku.

Ad4) To samé jako u ad3), existuje přístup do katastrální mapy kde jsou identifikační čísla, jsou zpřístupněny základní informace o vlastnictví. Pokud divoký roj někam zalítne, neznamená, že je to automaticky jen na obci, přesněji je, je to na majiteli(ích) objektu.

ad5)Veterinární zákon by byl určitě v přímé kolizi s jinými zákony o vlastnictví.

ad6)Běžný včelař je chovatel včelstev jako každý jiný, jestli nerozezná nebezpečnou chorobu, měl by být povinně poslán na školení o nebezpečných chorobách a povinné testy, které umožní mu nadále jeho včelstva chovat. V jiném případě by měl mít pravidelný a povinný zdravotní dohled zabezpečený třeba ČSV nebo SVS.

ad7) Spekulace.
ad8) Spekulace, situace se stářím úlů je záležitost zdravotní a tím je jasné, že veterinární služby by mohli i zabavovat včelstva s úly, když by úly a obměna díla v něm nesplňovaly základní chovatelské předpoklady. Stačí, když SVS využije soud a zrychlí ho podobně, jak to umí exekutoři.

Jde o hospodářské zvíře a je zájmem hospodářství dané země nebo státu, aby byl chov naco nejvyšší úrovni. Tady mne připadá, že je situace naprosto odlišná. Tady se za chovatele včelstev považuje každý, ale zdravotní minimum neovládá tak 90% z nich.

......
Josef.mensik:>(e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251)

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.<

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ely ve st?ee
> Datum: 18.4.2009 20:16:08
> ----------------------------------------
> >Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
> ------------------------------------------------------------
> Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních
> včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud
> nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění
> pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z
> přítomnosti takového včelstva nadšen.
> JK
>
>
>

Prosím Vás o radu. Kde mám umístit včely.Mám je ve dvoře blízko obytných domů a sousedé si stěžují že mé včely napadají a jsou agresivní. Jak daleko je mám dát od svého obydlí , aby si na mě nestěžovaly. Děkuji Vám za pomoc a radu janulka

Příteli prosím o zaslání spolehlivého návodu na likvidaci mravenců na můj e meil stipanedrevo/=/seznam.cz děkuji

Dnes jsem sekl trávu kolem úlů a bylo mi hrozně fajn. Vonělo to tam jako v pekárně.Kolem stanoviště včel kvete spoustu třešní, javorů, višní, začínají kvést trnky a další lákadla pro včely. Ty se mohou strhat, jako by chtěly všechno opýlit, aby byl ferda člověk spokojený. Dal jsem asi před deseti dny třetí nástavek 39 x 24 nahoru, celý mezistěn (nemám souše) a pod folií je vidět, jak se holky činí a staví. Doufám, že počasí vydrží. Jak to vidíte vy přátelé ? Loňský rok byl pro mne celkem propadák, tak snad letos se holky ukážou.

Jiří