Včelařská konference

Mám takový dojem, že zvápenatění si nosí včely ze snůšky (tak to psala tehdy literatura, když mě to trápilo) a desinfekce úlu a jeho okolí s tím moc nenadělá.
V té době jsem převáděl včely do Langstrothů, nové úly, nové rámky, nové matky, nové mezistěny, a bylo to v tom taky. A pak přešel rok a zvápěnatění se objevovalo ojediněle.
Spíš si myslím, že letos za tím je vlhké a studené počasí. Přeje plísním atd.

U ZP je důležité, kolik je toho v plástech, ne pod česnem.

Karel

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
---------
Dnes odpoledne bylo 12stC.
A výhled až do čtvrtka stejný. :-(

Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Díky Karel

Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří

pepan:>je nutné med vždy v celém objemu promíchat<
..........

Ano, tomu se říká homogenizace medu a tu umí zpracovatelé medu a víceméně to neumí příležitostní prodejci medu ze dvora.

Řepka je už nějakou dobu odkvetlá a jestli to je opravdu ona, je bílá jak by bílá byla. Těžko radit, ale asi bych ji hned vytočil pokud to jde. Pokud ne, tak co jde a zkrystalizované zbytky zcelí včely s příležitostní podzimní snůškou.

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Dan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 22, 2009 9:06 AM
Subject: řepkový med


> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je
zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

To je právě problém zavíčkovaného medu u řepky včely ho donášejí rychleji než ho stačí vysušit jiné nezavíčkované plásty tuto vlhkost nemají tam může být i 16% vody osobně jim nedovolím aby to všechno zavíčkovaly a vytáčím vše tím tu vlhkost srazím níže. pokud se nedostanu pod 20 % stáčím z čeřící nádob y je do 18% a přidávám další. Voda má tu vlastnost ,že vystupuje v medu nahoru. Ve stáčecí nádobě takový med může mít na spodku nádoby může mít16% a nahoře 24%. na konec pak stačí fén který tu vodu svrchu vyfouká. Zpracovatelé medu to dělají tak , že medy v vysokým obsahem vody smíchají tak aby se dostali pod 20 % Proti zkvašení ve sklenicích je nutné med vždy v celém objemu promíchat aby nakonec nedošlo k tomu , že v posledních sklenicích bude med kterému právě hrozí kvašení. Zkvasit med s obsahem vody pod 23% vody to je již velké umění.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dan - ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 10:53:14
> ----------------------------------------
> Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora
> dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a
> porovnat s tím Vaším.
>
>
>

Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a porovnat s tím Vaším.

Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují? Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří

Kdepak byste dneska koupil pivo s chmelem.

>Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí<
------------------------------------------------------------
Před tím, než jsme začali používat kyselinu mravenčí se i u mých některých včelstev objevilo zvápenatění plodu. Mumie byly v buňkách i na podložkách. Tenkrát jsem také prováděl výměny matek jak doporučovala literatura. Bohužel neúspěšně. Včely to asi nečetly. Jeden dnes již nežijící včelař mi poradil, že mám použít jakýkoli prostředek který vyprovokuje zvýšení čistícího pudu včelstev. Důležité je narušit vnitřní prostředí v úlech a to jakýmikoliv prostředky, které do úlu nepatří - včely na ně (použité prostředky) nejsou zvyklé a snaží se odstranit vše co do úlu nepatří. Tenkrát jsem použil 8% kvasný ocet (kuchyňský)a v něm jsem vypral podložky a ještě mokré a páchnoucí je vkládal do úlů. Každý den (cca 3 týdny) jsem poctivě podložky ometal a mumie pálil. Pokaždé jsem podložky vždy omyl a nechal nasáknout novou dávkou octa. Intenzita spadu mumií se postupně snižovala. Stejného efektu můžeme údajně dosáhnout i při použití práškového cukru nebo postřikem roztokem hypermanganu. To jsem ale neměl příležitost vyzkoušet a proto to nemohu potvrdit. Od té doby kdy používám kyselinu mravenčí jsem neměl příležitost se s tak intenzivním napadením mých včelstev plísní Ascosphaera apis setkat. Dnes, když na podložce některého včelstva objevím několik zvápenatělých mumií neodkladně postupuji tak, že odstraním a spálím veškeré postižené části plástů nebo celé plásty, včelstvo přeložím do čistého vydesinfikovaného úlu (úlové dno a nástavky), vyměním matku a pro narušení vnitřního prostředí úlu a zvýšení čistícího pudu včel použiji Formidol opakovaně 2 - 3x, nebo je možné použití dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí.
JK

Jiří:>Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.<
..........
Ano,to je nadmíru rozumné, protože k diskuzi je vhodné třeba to pivo na praskající asky. To je zajímavé a stojí to za vyzkoušení. Vše ostatní je stokrát popsáno v chytrých knížkách a článcích o zvápenatění. Tedy jestli to je zvápenatění, protože i vyházený starý pyl mne letos už dvakrát dostal do omylu a stačilo se zhýbnout abych viděl nahromádkované pergy místo larvárních "zkamenělinek". Chtělo by to do diskuze od Jiřího foto toho co popisuje aby byla jistota, že diskutujeme o jeho případu.

Někdy po roce 2000 toho bylo plno u většiny včelařů. Objednával se kvůli tomu formidol.
Já objednal Vigorky a bylo to vyřešené.
Důležité je, aby vynesly plod v barvě bílé. Nebo ještě dřív, hned jak uhyne. Šedý je už od plodnic a infikuje okolí. Konstrukce dna atd. by ho neměla zadržovat.

Myslím, že od té doby je víc chovů co šlechtí na čisrtící pud. Včely to nosí z venčí a letos jestli bude vlhko pokračovat si možná ještě užijeme.
Plísní i melecitozy. :-(

Karel

Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ?

Podľa uvedených symptónov je to naozaj zvápenatenie včelieho plodu. Je nepríjemná choroba, lebo včelstvo dlhodobo unavuje, matka statočne ploduje, včely plod vychovávajú, zaviečkujú a vtedy bunky s larvami otvárajú. Larvy vyschýnajú a včely ich vynášajú do podmetu úľa, na letáč a pred letáč. Včelstvo podľa rozsahu napadnutia postupne slabne, do znášky ide slabé a nevyužije ju.
Oficiálny liečebný postup neexistuje, i keď sa často odporúča kyselina octová, výmena M nepomáha, šťastie má včelár a jeho včely, lebo niekedy spontánne zaniká prirodzenou cestou.
A to vtedy, keď je včelstvo dlhodobo bez plodu, čo sa často stáva pri rojení a včelár ponechá výchovu matky na včelstvo čo niekedy môže byť až 25 dní. Je to čas počas ktorého sa všetok plod vyliahne, včely múmie povynášajú, pomôže i včelár a spóry ascosferózy sa stratia a ďalší plod môže byť čistý. Veď po rojení dostali i novú M.
Tento fakt sa dá využiť pri likvidácii vápna vo včelstve, že včelár, uväzní M v izolátore (včely musia mať k M po celý čas prístup, aby nevznikal zbytočný náhradný chov M) na 21 dní a až potom matku vypustí medzi včely.
Jeden ľudový prostriedok ako na vápno je využitie piva 10˚, ktorým postriekame dokonale vnútro úľa a každý plást aj s plodom trikrát po týždni, alebo zakaždým keď pracujeme vo včelstve. Chmeľ totiž, ktorý sa nachádza v každom poctivom pive, má látku, ktorá pôsobí na hubovité choroby. Tieto rady nenájdete nikde, lebo sú výsledkom mojich "pokusov".

Ještě dodatek: Ten čistící pud je zde nejdůležitější proto, že jde o
houbovité onemocnění, které si včely donesou z přírody kdykoliv opakovaně,
takže jakékoliv "léčení" je jen dočasnou pomocí.
Petr
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím,

       Kdysi jsem se s tím setkal i u sebe. Je to nepříjemné a u mě to
vzniklo s vlhka v úlu. Položil jsem kyselinu mravenčí do podmetu na podporu
čistícího pudu, pak pomůže výměna matky. Ale jeto asi zcela zbytečné,
protože spory už jsou na všech včelkách a likvidují postupně všechny mladé
včelky (larvy), resp. výrazně oslabuje. Nakonec jsem celé včelstvo utratil,
protože to nepřineslo efekt. Ale bylo to tím, že včelstvo bylo celkově slabé
a zvápenatění plodu je decimovalo. U silnějších včelstev může pomoci popsaný
způsob a rozhodně obměna díla, protože houba je už všude.
Takže pokud to shrnu do poznatků i dle knih - kyselina mravenčí, nová matka,
nové díle a desinfekce úlu (pokud to jde zvládnout). Je možné, že někdo má
ještě jiný názor než-li já.

       Ať se daří
              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: asi zvápenatění plodu

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ta kyselina mravenčí je skutečně dobrý prostředek proti zvápenatění plodu,
ale stejně nestačí. Je nutná výměna matky - to proto, že včelstvo se
současnou matkou nemá dostatečně vyvinutý čistící pud.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem, načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Také rád potvrzuji příspěvek přítele Tichého: trochu pohanky do jakéhokoliv medu ať už květového či smíšeného s trochou medovice nezaškodí,naopak dodá tomuto medu atraktivnost,kterou ostatní medy nemají. Jeho tmavá barva zajisté taky hraje svoji roli,což lidé mají rádi,proč jim to vymlouvat? Nejprve kvete řepka,po ní hořčice a teprve poté přichází na řadu pohanka,takže když se setkají tyto 2 plodiny a doplní medníky,je to radost a med je velmi prodejný,ač květový je pěkně tmavý a chutný.

Ještě jeden dodatek k chuti medu. Dělali jsme na výstavě ochutnávku medů: nejvíce zabodoval jarní pastovaný - 298 čárek, ale byl nejméně prodávaný, na druhém místě skoro se stejným počtěm čárek byl právě smíšený pohankový a museli jsme přes noc nalévat sklenice, o sto méně čárek měl květový a naprosto prohrál medovicový, měl jen 76 čárek.Pastovaný chutnal nejvíce dětem, ale matky ho nekupovaly, protože jejich děti tomu nerozumí.

Měl jsem několikrát smíšený med pohanku s medovicí nebo s květovým medem. Měl tu určitou vůni, byl však velmi lahodný na jazyku, byl také nejprodávanějším.Je třeba také k němu umět někde něco povědět - rutin , období po terapi, ... a nemáte po vanocích co prodávat.Možná teké, že jde více na odbyt kvůli velmi tmavé barvě. Škoda, že ho u nás letos nevyseli, prý semeno nejde na odbyt a málo za něj platí, ale poprvé je vyseto obrovské množství hořčice na semeno, právě dokvétá, ale nic moc.Každá kapka dobrá, kočoval jsem k úročníku,nebylo to špatné.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice.
-----------------------------------------------------------
Já bych to tak zase špatné neviděl,když do medovice je trochu přimíseno té zatracované pohanky. Dostane šmrnc,lehce pálí na jazyku a tento med je naopak lahodný.Záleží zase ale na chuti každého konzumenta.V poslední době pohankový med začíná jít na odbyt a to právem,protože pohanka si to zaslouží,bohužel řepku nedohoní,protože to není olejnina,ale bývalá potravina chudého lidu.

Meduje, ale velmi málo. Musí ho být více hektarů a blízko hned u včelstev a
těch včelstev na místě nesmí být nějak moc, jinak je jen pro včely a snůška
navíc pro včelaře žádná. Měl by dávat dost pylu, takže se hodí pro posílení
včelstev před případnou další medovicovou snůškou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 10:20 PM
Subject: Medování hrachu.


> Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za
> odpověďi.

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Máte pravdu.

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice. :-(

A samozřejmě spousta je toho tady:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
----------
http://www.optimalklub.cz/
www.vigorbee.cz
dále také - je to stejná metodika jako Langstroth 17cm
n-vcelari.cz - hlavně 100 otázek a odpovědí
http://matela.wz.cz/

a myslím, že i v archívu - downloadech této konference se něco najde.

AŤ se daří.

Karel

Přeju dobrý den přátelé!
Toto je můj 1.příspěvěk,tak snad nic nepokazím.
Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
přezimují,studenou stavbu nebo teplou,klasické rámky nebo plastové,atd.
Začínám úplně od začátku.Uly po rodičích jsme museli zlikvidovat.
Díky!

Radek Krušina:>Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.<
........

To není přesné. Chybí tam slovo "nejčastěji". Když to řekne odborník tak to řekne takto.

Výše infekčního tlaku je také podle měli jen orientační, protože záleží hlavně na kmeni podkmeni a případně úpně jiné variantě moru, kterých je samozřejmě více a jsou velké rozdíly mezi průběhy. Takže pod oficiálním a vzevrubným jménem původce P.l.l. si je nutné představit přesně kolem desítky různých původců, které jednou můžeš jako klinika najít a v jiném případě můžeš narazit na případ, že klinika vůbec není vidět a včelstvo uhyne dříve a včelař ani nějaký typický rozklad nezaregistuje, že takový úhyn byl kvůli moru.


Jestli koketuješ se SVS a máš nějaká data o průběhu a o výsledcích morů, dáš mi zapravdu, protože případy kolem našich ohnisek jsou spíše infekčního podružného rázu tj. sekundárního bez předchozích případů klinických včelstev v oblasti. Údaje lze již srovnávat během více let po sobě, protože co vím, už asi 4 roky se plošně takto pracuje a data se střádají.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné. R.K.

Sledujem túto vašu diskusiu a zdá sa mie, že skončíte tam, kde ste začali, nič nevyriešite, lebo veterina si hudie svoje a praktici taktiež. Kto má pravdu, to nezodpoviem ani ja a bolo by odomňa odvážne vysloviť sympatie jednej alebo druhej strane.

To čo vyslovil R.K. v citovanom odstavci sa blíži k mojim predstavám, pretože ako včeláriť a dosahavať aj dobré výsledky aj pri výskyte MVP musím byť opatrný, lebo sa nachádzam na tenkom ľade a som zároveň v "trestnom území" zákona či vyhlášky. Ani na Slovensku čo sa týka výskytu MVP nie sme čistý ale včelári, ktorých poznám si vedia poradiť.

Podľa mojich skúsenosť pri potieraní MVP na včelniciach je rozhodujúci čas, ako rýchlo včelár dokáže rýchlo konať. MVP je na určenie diagnózy tak jednoznačný, že sa nedá s ničím zameniť a môže ho diagnostikovať už v zárodku každý včelár. A ten by mal okamžite konať a nečakať kým sa veterinárna mašinéria rozbehne (odobratia vzorky, vyšetrenie, nariadenie o likvidácii), ale okamžite včelstvo bez milosti vysíriť, plásty s plodom a zásobami vyvariť, ale najlepšie ihneď spáliť a úľ vypáliť ohňom a tak osadiť doňho nové včelstvo.
Mám dôkazy, že ani v jednom takto ošetrenom znovu osadenom úli MVP znovu neobjavil a šírenie sa MVP aj na väčšej včelnici bolo zastavené. Tu sa nedá hovoriť o nejakých veľkých ekonomických stratách, skôr o záchrane veľkých hodnôt, lebo život na včelniciach pobeží ďalej. Ak spálime veľkú včelnicu, bude dlho trvať, kým sa život vráti do tých istých koľají.

Takto nejak prebieha aj boj proti zastaveniu šírenia sa MVP na Novom Zélande, kde je povinný takto konať každý chovateľ, včiel, až potom sa nahlasuje prípad veterinárom.
Možno sú toto kacírske myšlienky, ale skúsenosti sú dobré, i keď ťažko hovoriť o tom, či sa toto všetko raz nevráti ako bumerang na naše včelnice je otázne, no zatiaľ je to dobré.

Jak už ve včelstvu propuklo klinické onemocnění morem, to je věc jiná.
Všechno včetně plástů se musí likvidovat podle předpisů spálením. Já píšu o
výměně úlů třeba na jaře původní za nový vyčištěný nebo případně o dělání
pořádku ve včelíně, kdy na konci zbude lopatka nebo třeba půlka kyblíku
oškrábaného a smeteného smetí z úlů a podlahy. Potom jestli dříve včelař na
lesním stanovišti prostě takové smetí vzal a hodil kdesi do lesa dál od úlů,
nyní by mohl to smetí zakopat dál od úlů takových 10 - 20 centimetrů do půdy
nebo aspoň pod listí či jehličí. V zemi během pár měsíců ztratí tyto zbytky
včelí vůnia i když se po letech řízením náhody ocitnou zase na povrchu,
včely už na ně nalétávat nebudou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 11:21 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles
> počtu spor. Může
> důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
> spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50
let
> v zemi zůstane.<
> .........)
> Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem
> plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod
> půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale
> jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa,
> tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.
>
> Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex
> na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.
>
>

G.Pazderka napsal:
>Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.
.............

Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.

Citace:
"Je známa řada případů, kdy předklinicky zjištěný mor v jednotlivých včelstvech zeslábnul a zcela vymizel, pokud se odstranil zdroj zárodků (nejčastěji klinicky nemocná včelstva v blízkém okolí), tedy když se snížil infekční tlak."
Celý článek:
http://vigorbee.cz/clanky/mor/

Chápu to tak, že je bezpředmětné mluvit o nějakém infekčním tlaku na včelstvo, ve kterém už propukl mor. To už je nakažené a je zdrojem spor (zvýšuje infekční tlak) na okolní včelstva.

Takže tam, kde jsou klinicky nemocná včelstva vyhledána a odstraněna, infekční tlak rychle klesá, protože nejsou zdroje nových spor.

Radek Krušina

Taky uvažuju o modernizaci stávající klasické decimálky. Líbila by se mě digitální váha se záznamem naměřených hodnot v určitém intervalu. Nemáte někdo tip na něco takového?

Radim Polášek:>Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne.<
...........
Ano, to je správná logika množení ale ne šíření a infikace včelatva sporami. Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.

Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane.<
..........)
Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa, tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.

Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.

ZU Brno Dulezita sdeleni:Vceli cukr na jaro zajiste ze jeste mnoho nasich clenu,by si nejen prali,ale take nevyhnutelne potrebovali pro sva vcelstva.151q jez nam byl na podzim povolen a pro tuze pozdni dobu nemohl byti scharakterisovan, ani rozeslan a bude po pripade s novym pridelem rozeslan. Subvence pro pobocne spolky byly sice Zemedelskou radou prokazany..Dopsali jsme firmam-zdrazily sve vyrobky o 120-170 procent.Mame k dispozici 1075 K. Tu vidime jiz predem,ze by nastalo vseobecne reptani,jelikoz bychom nemohli všechny podeliti.Bylo by proto nejmoudrejsi podelit spolky hotovymi penezi.Proto bude zalezitost predlozena ustrednimu vyboru.

Rissky svaz oznamil,ze mu bylo povoleno pro jarni pbdobi pro celou Risi 315 q.Doposud povolovalo k navrhu min.Orby-ministerstvo financi.Nyni zavisi toto povoleni od c.k.uradu pro lidovou vyzivu.

ZU Brno Val.hromada Dolezal zahajuje..projevuje soustrast na smrti cisare Frantiska Josefa.Predcita oznameni nove zalozenych spolku,prihlasenych novych primych clenu,oznamuje proc ve Vyrocni zprave nebyla jednatelska zprava.Valis navrhuje volbu aklamaci,coz vsemi prijato:predseda Dolezal,namestek 1)Valis,2)Knap,jednatel Maly,pokladnik- administrator Silhavy.Vybor po ukonceni valky predlozi usnesene zmeny stanov.Nyni neni vhodna doba,ani mozno vsemi ucastnymi v otazce primych clenu a zpusobu voleb vec projednati.

ZU Praha Val.hromada 47 delegatu,zastupujici 43 spolky. Vybor usnesl se upsati 1500 K na 6.valecnou pujcku,a 1tis.Ceske zemske komisi pro peci o mladez stipendium pro sirotka po padlem org. vojinu vcelari.Pan Svarc vytyka jednatelske zprave:neuplnost.Zprava pokladni aby byla podrobena revisi prisezneho revisora uctu Ustredni jednoty hospodarske jak se to stalo 1914.Valna hromada at cini rozhodnuti co s cistym ziskem.Neni spravne ze pokladnik prideluje si bonifikace kam chce.Jednatel Smidlik:Zprava byla obsahlejsi,ale na prani vyboru vyoustil nektere veci,aby se usetrilo penez..zprava v casopise by stala 1000K
Pivnicka: Velectene shromazdeni! To co nám zde pan Svarc prednesl...Sedlacek: Divim se panu Svarcovi,takovemu zkusenemu vcelari a organisatoru,ze vytky ty pronesl.Pohl: Jak jsme seznali..jedna se mu jen o formu.Vec byla mu zajiste dostatecne vysvetlena.
V.Svarc: Nikoliv.Je potrebi revisora jako v druzstvech,jako se stalo v r.1914.Od navrhu nelze mi jen tak ustoupiti...Ja s díkem kvintuji.ze Ustredi pujcilo nasi skole 2tis.korun. Ale my mame take vylohy udrzovaci a na posledni nasi zadost povolil nam vybor 60 K.Nevim,jestli s timto obnosem mohl by nekdo neco udelat,take prosim aby ucetni Zprava byla podpisovana predsedou.

Radek Krušina:>Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne. <
.........
Bohužel, to platí stále, nic se v tomto moc nezměnilo.

> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne. Pokud klinika nevznikne, spory se ve včelstvu
nemnoží a jediný zdroj je jejich donášení odněkud zvenku. Pokud zdroj spor z
venku zmizí - nemocná včelstva jsou zničena, dutina s rojem uhynulým na mor
je kompletně vyloupena a voští zničeno zavíječem a ptáky, takže už neláká
létavky atd, další spory z venku nepřicházejí a množství spor uvnitř úlu
vždy klesá, bez ohledu na to, co udělá chovatel. Klesá tím, že včely smetí
se sporami vynášejí ven a tím, že spory zabudované ve starých plástech
odcházejí s likvidací těchto starých plástů, případně jsou "ředěny" , když
místo starých plástů včely postupně vystaví mezistěny. Dokonce podobně se dá
nahlížet i na zahraniční metody likvidace moru plodu, kdy nakažené včelstvo
je smeteno coby umělý roj do rojáku a potom usazeno do nového nebo
vyčištěného a vydenzifikovaného úlu na mezistěny.
Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane. Stejně tak se zbytky po vyvařování vosku. A rychleji
obměňovat rámky nebo rovnou častěji provést akci typu norské zimování.

Já by se chtěl zeptat na jednu věc, před 10 nebo ještě více lety se mluvilo
o tom, že rezervoárem moru plodu jsou i vosy, že na jejich plodu přežívají a
potom ho vosy rozšiřují. Jsou o tom dneska nějaké nové poznatky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 8:41 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika,
> nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
> Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude
> koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.
<
> ..........
>
> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
>
> O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
Já
> to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu
> chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou
> by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že
> to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch
> 10%(toho 1 z deseti)?

G. Pazderka napsal:

>O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
>Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů?
>Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?
...............

Já nemluvím o tom, že by si sami chovatelé likvidovali klinicky nemocná včelstva.
Teoretizuju tady o spolupráci s veterinou. :)

Pokud by bylo celorepublikové vyšetření zimní měli spojené s vyšetřením na původce moru, potom by v místech přítomnosti původce muselo proběhnout dohledání kliniky za přítomnosti veteriny a pálení klinicky nemocných včelstev.
Tím by se odstranily zdroje infekce a podle zkušeností těch, kde to tak dělali (viz např fascinovaný včelař) dochází k rychlému mizení spor ze vzorků zimní měli až k nule.
Ale vždy je to jak jsem pochopil podmíněno dohledáním kliniky a spálením.

Je ale zajímavé (a pro některé včelaře zřejmě i bolestivé) sledovat, jak se veterina staví k pálení tam, kde není klinika, ale jen původce.

Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne.
Podle čerstvých zkušeností s vyšetřením zimní měli, jak jsem se dočetl, bylo vysledováno, že kde je v měli koncentrace spor jen ve stovkách, tam zřejmě nemoc vůbec nepropukne, tam kde jsou ticíse, může a nemusí (někde v blízkosti je klinicky nemocné včelstvo které je potřeba odstranit).

Takže zřejmě pokud veterina zvolí strategii, že spálí vše kde je původce (i klinicky zdravá včelstva), spálí i včely odolnější proti moru.
Při znovuzavčelení po ozdravení hrozí, že přivezené včely nebudou na mor tak odolné a může třeba hrozit větší pravděpodobnost znovuvypuknutí nemoci.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné.

Uvidíme, jak se k tomu veterina bude v budoucnu stavět.
U mě teoretika to zatím vypadá tak, že logičtější by bylo jen pálit klinicky nemocná včelstva a snažit se, aby včelstva, která jsou vystavena infekčnímu tlaku v blízkosti nemocných, a neonemocní, nebyla spálena, ale naopak aby přežila a byla v oblasti překonaného moru rozchovávána.

Radek Krušina

Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo. <
...........

Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i profylaxí.

O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali? Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?

Jiří, máš pravdu, do rtu je to asi nejhorší. Jak ti nateče tvář, tak máš opticky o 20 kg navíc.

KaJi napsal:

>Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
...............

RK:
Potom ale ty informace nechápeme naopak, ale stejně :)
- když zmizí zdroj infekce - klinicky nemocné včelstvo s rozloženými larvičkami, potom se zmenšuje koncentrace spor a u včelstva nemoc nemusí propuknout. Čím menší koncetrace spor, tím menší pravděpodobnost vzniku onemocnění. (Naopak, pokud se klinicky nemocná včelstva neodstraní, potom samozřejmě u okolních včelstev koncentrace spor narůstá, až někde nemoc propukne)

V MV i na fascinovaném včelaři dokonce byly myslím případy, že i jednotlivá včelstva, kde už nemoc propukla, se dokázala s nemocí vypořádat. To je možné zřejmě brát jako argument, že jde vyšlechtit odolnější včely proti moru, ale není to přímo o tom, na co jsem reagoval.

Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.

Ale samozřejmě tam, kde už je prokázané, že se původce nachází, je třeba snižovat koncentraci spor jak se dá, protože se snižuje riziko propuknutí nákazy. To je ale ve všech vyhláškách veteriny v ochranných pásmech stanoveno.

KaJi napsal:
>Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
............
RK:
Možná těch včelařů nemusí být ani 10%. Pokud mi jde o to zjistit, zda nemám v okolí mor, stačí když si nechám vyšetřit měl sám.
Ale s tím, že si dokážeme ochránit území proti moru nesouhlasím. Protože pokud není území zmonitorované celé, nemá veterina přehled o původci nákazy a můžou se dovážet a vyvážet včely z území. (I když zřejmě oficiální prodejci dostanou od veteriny povinnost vyšetřit před prodejem včely).

Radek Krušina

Nejpěknější je včelař při bodnutí včelou do rtu. Postavičky na kreslených vtipech od Honzy Vyčítala jsou jeho věrnou kopií. Toto se mi stalo loni (horní ret)a já jsem nevěděl, kam tak velikou hubu strčit, aby se mě děcka nebály. Prostě pohoda a včelky mi i za to stojí.

Jiří

G. Pazderka napsal:

Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?
.......................

Co si z mých myšlenek vybrat.

Dokud nezdoláváme nákazu, tak nelibost když chce někdo omezovat mou svobodu.

Využít povinné a již nařízené vyšetření zimní měli k tomu, aby orgán státní správy měl kompetentní informace o vývoji nákazy (spíš různých nákaz).

Pokud někde nákaza je, postupovat podle zákonného postupu na její zdolávání.

Radek Krušina

>Sháním ůlovou váhu Jan Bűrgel<
Pokud by Vám stačila mechanická dřevěnná z 50-tých let, ozvěte se, za odvoz.
Mostecko JK

Kdo máte jaké zkušenosti s jakými ůlovými váhami ?
Myslím si po 45 ti letech včelaření že to je to co mi k dobrému pochopení vztahu počasí a včel chybí.
Sháním ůlovou váhu
Jan Bűrgel

Zimní měl byla letos financována SVS.Včelaři nic neplatili laboratořím, základním organizacím možná ano.

Připadá mi právě nejvíce zodpovědné a vyplívá mi provádět prevenci, pokud možno stále. Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?

.............
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238)


>Tam kde však ochranná pásmě nejsou, ja každé další nařizování a zákonné úpravy zásah do naší svobody (i zodpovědnosti) a takové úvahy se mi nelíbí. <
-----------------


Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238) (36240) (36243) (36245) (36246) (36251)

>A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina <

já ho nedávno dostaldovniř do nosu . myslel jsem že si hlavu rozbiju o úly jak jsem kýchal z očí a z nosu mě teklo jak ženichovi z ocasu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Bodnut?
> Datum: 18.6.2009 15:01:00
> ----------------------------------------
> Předloni jsem skládal nástavky z auta. Po jednom lezla včela a bodla mě
> přímo pod nehet do nehtového lůžka. Bylo to hodně a hodně nepříjemné, pro
> mě zatím nejhorší žihadlo.
>
>
>

10 % včelařů v oblasti si může vyšetřením zimní měli ohlídat, jestli někdo
vedle nemá mor jen za předpokladu, že se veterina nezblázní a nenařídí
zničit všechna včelstva, u kterých vyšetření měli objeví jakékoliv množství
spor.
Co se týká hromadění spor moru plodu, pokud nepropukne klinické onemocnění,
jediná možnost, jak se spory do úlu dostanou, je z něčeho z venku. Zároveň
ale včely smetí vynášejí z úlu a upouštějí na zem, takže konkrétní
koncentrace spor závisí na obojím. Pokud to je ale dlouhodobě, neustále se
hromadí spory moru plodu v půdě na stanovišti, protože v půdě by měly spory
vydržet taky nějakou desítku let. Potom může být zdrojem nákazy i půda,
třeba když před úly vznikne kaluže a včely z ní nabírají vodu. Nebo třeba
když včelař pokape půdu medem nebo roztokem cukru a včely to vysbírají. Jsou
v tom směru nějaké poznatky?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 5:38 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek K:
> Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak
> je to trochu jinak.
>
> Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam
> tuším miliardy spor.
> Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve
včelstvu
> je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev
> rovnající se jistotě.
> A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším
> jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
>
> KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval
> Ing. Čermák v Moderním včelaři.
> Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z
> klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
>
> Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000
> spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách.
> Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže
> včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
> -----
> Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory
> nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor
> se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky
spor
> ještě neznamená, že včelstvo onemocní.
>
> Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam,
kde
> se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace
> spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
> Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během
> několika let původce se vzorků může úplně zmizet.
>
> KJ v podtstaě souhlas
> --------------
> Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
> - nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky
> nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
>
> KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz
> pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i
10%
> včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným
> vyšetřením měli.
> ----------
> - není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou
> rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do
> včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického
> moru.
> - vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
v
> oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše
> staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by
> podle mě měli být vlastníci a dědicové)
> KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu
> palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po
> dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
> ------
> - vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
> není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá
> hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje
původce.
> - ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění
> kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během
jednoho
> roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).
>
> Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není
> všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
> A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při
> každém podezření.
>
> A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý
> čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl
> nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.
>
> ------
> A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších
deset
> procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by
> se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po
> třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v
> kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.
>
> Howg.
>
> Karel

Radek K:
Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.

KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval Ing. Čermák v Moderním včelaři.
Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.

Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000 spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách. Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
-----
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

KJ v podtstaě souhlas
--------------
Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.

KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
----------
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
------
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

------
A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších deset procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.

Howg.

Karel

KaJi napsal:

>Mor je otázka kumulace velkého množství spor.
>Buď pozvolna, nebo si to včely přinesou najednou od nějakého včelstva co hyne a oni je vyloupí, nebo odložených plástů atd.
......................

Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina

Jarek:
Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení: .....
-------
Děláš to dobře a lépe jak já a asi i většina.

Problém moru je ten, že stačí aby to jeden dělal přesně opačně, a neochrání tě nic.
Mor je otázka kumulace velkého množství spor. Buď pozvolna, nebo si to včely přinesou najednou od nějakého včelstva co hyne a oni je vyloupí, nebo odložených plástů atd.
Mor je o kolektivní bezpečnosti.

Můj názor je ten, že pokud se na nějakém území bude cca 10% včelařů mít zájem, a zjistí si, zda je s veterinářem řeč a je rozumný, tak si zadají prvně věichni, pak v nějakém pořadí (třeba polovina z nich lichý rok druhá dvacetina sudý) rozbor. Pokud se mor někde u někoho v okolí projeví, měly by to snad rozbory signalizovat. A lespoň u některých.

I v čisté oblasti hrozí, že někdo začne včelařit ve starých úlech podarovaných a poděděných, někdy i s plásty. A to je to co jsem řešil tím standardem. Když jsem začínal, viděl jsem někde topit rámky a zdálo se mi to mrháním:-)

Pokud bude úl poříditelný komplet s rámky za 3 litry, bude to spotřební materiál, pokud to vyjde na deset litrů, budeme na něj pohlížet jako na investici a tu se každý snaží co nejdéle udržet v chodu. Je to věc vnímání.
Elektroniku i drahou, pořízenou před deseti lety bez lítosti vyhazujeme, k úlům máme z nějakého důvodu vztah.

Spory se neduržují v nebezpečné koncetraci ve vzduchu, v zemi atd. ale v úlech nebo ve včelách.
V obojím případě by tam samy o sobě nevydržely, udržujeme je tam my včelaři.
Držíme při životě nemocné včely po mnoho let, udržujeme staré dílo i úly.

A jsem rád, že pro mě to skončilo. SPotřebuji materiál co mám doma, a do té doby bude Langstroth 159mm za cca 150Kč běžně na trhu pro celou ČR s dopravou v ceně. Plastové rámky, plastové bočnice a na rámky mám rozpracovanou mašinu.
Klika že v tom včelařství co jsem měl v ruce když jsme se rozhodl přejít na něco běžného byl zrovna inzerát na Langstroth:-))

Na podzim objednám, v zimě prodám med a budu chodit lyžovat.
Místo bušení nástavků.

Karel

Předloni jsem skládal nástavky z auta. Po jednom lezla včela a bodla mě přímo pod nehet do nehtového lůžka. Bylo to hodně a hodně nepříjemné, pro mě zatím nejhorší žihadlo.

Souhlas.
Co pamatuji za změny za posledních 30 let, včelaři vesměs rezignovali na
chov vlastní linie, tehdy prakticky každý včelař nad zhruba 10 včelstev
rozchovával a udržoval nějakou svou linii, jen občas osvěženou nákupem matky
od někoho jiného. Vybíral pro rozmnožování nejlepší včelstva a brakoval ty
nejhorší. Dneska se matky nakupují a maximálně rozchovávají v další
generaci, pak už ne. Taky se tím ale dosáhlo znatelného zvýšení výnosu i při
znatelném zhoršení snůškových podmínek, hlavně v červenci a srpnu. Počet
včelstev na stanovištích se zvětšuje, protože chov v nástavkových úlech
nevyžaduje tolik času a výnos z jednoho včelstva vztaženo k průměrné mzdě
klesl až desetkrát, takže na stejný výnos bylo zapotřebí celkový počet
včelstev zněkolikanásobit.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:40 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


Tady se pohybujeme v několika rovinách
1) Mor a úly
2).Mor a diagnostika
3) Mor a jeho likvidace
4) Mor prevence
5) Mor a genetika
1
Nové úly tuto problematiku nemohou nijak standatrizací vyřešit
2
Jak se zlepšují diagnostické metody tak víme o větším množství stanovišť kde
se vyskytlüje a doposud nepropukl v klinické stádium. Kde berete tu jistotu
že to tak nebylo vždycky?
3
Je to hodně sporná metoda boje proti nemoci již jen to že při likvidaci
stanoviště se manipuluje s obrovským množstvím materiálu . To musí být
obrovská kvanta spor která se takto dostanou do ovzduší. a stávají se tak
potencionálním nebezpečím V různých zemích to řeší různě a výsledky jsou asi
tak stejné. Mor je tu stále
4
Jsme u dvou nejdůležitějších bodů
a) chování včelařů a obměna díla
b) zvětšováním stanovišť porušujeme vzdálenostní bariéry pro přenos chorob
c) honba za vysokými výnosy nákupy ste nových a nových matek od kterých
získám více medu. Vždy je však něco za něco. Podívejte se kolem sebe každé
zvětšení výnosu nebo zlepšení vzhledu našich potravin vyžaduje více a více
chemie protože ty nové odrůdu a plemena jsou citlivější k nákazám jak z
genetických důvodů tak kvůli větší koncentraci
5
Jsme u genetiky tady je ta největší možnost jak tento problém omezit
a) likvidací celých stanovišť přicházíme o to nejcennější TOLERANCI
b) Je velkou módou F1 málo kdo však ví jak s tímto dále zacházet a co se
dějě při dalším rozchovu
c) nikdo se již nechce věnovat pracnému šlechtění svého chovu Chováme se
spotřebitelsky a nezajímá nás při nákupu nových matek nic jiného než kolik
donesou. to je to nejhorší ze všeho.

Závěrem
ohlédněme se za sebe a zamysleme se nad svým přístupem k problému a hlavně
neobviňujme druhé Sami dobře víte jak nové plásty které necháváme na zimu v
úlu vypadají ,když se na jaře posunou do medníku Někdy mě stavební rámek po
sezóně připadá jak několika letý

Já myslím, že to tak zhruba stačí. Možná ještě trochu ta genetika, nekoupit
matku a neodchovat z ní v jedné sádce všechny nové matky, které jsou potom
sestry a potom jsou všechna včelstva na stanovišti hodně geneticky příbuzná.
Tou prevencí se toho dá stejně asi ovlivnit poměrně málo, podle mého názoru
mor plodu propukne po nějaké masívní nákaze, kterou způsobí něco mimo. Třeba
že včely vyloupí dutinu, kde na mor plodu uhynul ulétlý roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarek" <jarks/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:28 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení:
>
> Mám Lagstrothy 2/3 (výška rámku 159mm), zasíťované vysoké dno, nejstaršímu
> úlu jsou 4 roky, jen 10 včelstev, mor u nás není, ale blíží se. Postupuji
> takto:
>
> * Každou snůžku i krmení se snažím maximálně využít ke stavbě, dávám co
> nejvíc mezistěn.
>
> * Na konci léta před krmením včelstva přeložím do nástavků předem omytých
> savem a opálených plynovým hořákem.
>
> * Přitom nechám včelám jen plásty, které ten rok postavily, plus pod
krmnou
> láhev přidám dalších několik mezistěn. Pokud mi nové dílo nedostačuje,
nebo
> je starší dílo zaplodováno, nechám v nejspodnějším nástavku jenom ty
> opravdu co nejsvětlejší starší plásty. Snažím se zimovat jen na novém díle
> a na něm se také z jara ploduje.
>
> * Vyřazené plásty dávám do slunečního tavidla, ve kterém se rámky celý den
> ohřívají na vysokou teplotu a pod polykarbonátem dostanou dávku UV záření.
> Vytavené ještě dočistím oškrábáním, zvlněním napnu nerezový drát a zatavím
> novou mezistěnu.
>
> Myslíte, že tato opatření jsou jako preventivní dostatečná?

Tady se pohybujeme v několika rovinách
1) Mor a úly
2).Mor a diagnostika
3) Mor a jeho likvidace
4) Mor prevence
5) Mor a genetika
1
Nové úly tuto problematiku nemohou nijak standatrizací vyřešit
2
Jak se zlepšují diagnostické metody tak víme o větším množství stanovišť kde se vyskytlüje a doposud nepropukl v klinické stádium. Kde berete tu jistotu že to tak nebylo vždycky?
3
Je to hodně sporná metoda boje proti nemoci již jen to že při likvidaci stanoviště se manipuluje s obrovským množstvím materiálu . To musí být obrovská kvanta spor která se takto dostanou do ovzduší. a stávají se tak potencionálním nebezpečím V různých zemích to řeší různě a výsledky jsou asi tak stejné. Mor je tu stále
4
Jsme u dvou nejdůležitějších bodů
a) chování včelařů a obměna díla
b) zvětšováním stanovišť porušujeme vzdálenostní bariéry pro přenos chorob
c) honba za vysokými výnosy nákupy ste nových a nových matek od kterých získám více medu. Vždy je však něco za něco. Podívejte se kolem sebe každé zvětšení výnosu nebo zlepšení vzhledu našich potravin vyžaduje více a více chemie protože ty nové odrůdu a plemena jsou citlivější k nákazám jak z genetických důvodů tak kvůli větší koncentraci
5
Jsme u genetiky tady je ta největší možnost jak tento problém omezit
a) likvidací celých stanovišť přicházíme o to nejcennější TOLERANCI
b) Je velkou módou F1 málo kdo však ví jak s tímto dále zacházet a co se dějě při dalším rozchovu
c) nikdo se již nechce věnovat pracnému šlechtění svého chovu Chováme se spotřebitelsky a nezajímá nás při nákupu nových matek nic jiného než kolik donesou. to je to nejhorší ze všeho.

Závěrem
ohlédněme se za sebe a zamysleme se nad svým přístupem k problému a hlavně neobviňujme druhé Sami dobře víte jak nové plásty které necháváme na zimu v úlu vypadají ,když se na jaře posunou do medníku Někdy mě stavební rámek po sezóně připadá jak několika letý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor je vsude kde se podivam
> Datum: 18.6.2009 09:12:42
> ----------------------------------------
> J.Kala
> Zeptejte se výrobců úlů co je všeobecně považováno za standard, čeho vyrábí
> nejvíc, po čem je poptávka a co je skladem. Nástavky 11 rámků 39x24 ( aspoň
> při mé návštěvě např. u p. Břínka koncem loňského roku to tak bylo ).
> A za ceny, kdy se jen málokomu vyplatí to bastlit doma na koleně.
> Proto si nemyslím, že je to standardu a o ceně.
> Víte kolik včelařů v těchto úlech kvalifikovaně a úspěšně včelaří?
> Já tuto míru osobně nezavrhuji, pokud úl umožňuje respektovat veterinární
> požadavky.
> Za standard je považován také Langstroth, Optimal a Tachov.
> Kdo nařídí, který je ten jediný správný?
> -------
> Od zadu:
> To nikdo nanařídí, to nařídí ten, kdo to začne valit za cenu, že se to
> nikomu nevyplatí bastlit.
> U mě je to asi tak 150 za NN a 200 za 24cm.
>
> IBM to taky nikdo nenařídil co bude standardem u personálních počítačů.
> A jaká míra, to je věc toho kdo to bude vyrábět.
>
> Nad to se mi to nevyplatí, protože nástavek 24cm mám znormován včetně
> režijních a manipulačních časů po letošním
> podvečerní maloserii, kde jsem měřil časy. Vyšlo mi na vysoký nástavek
> 1/2hodiny a materiálové náklady 10Kč. Sponky, vruty, lepidlo, uzávěr česna.
> Prostě mě to zajímalo, tak jsem to přesně měřil.
> Je to ovšem bednařina, tak jak původně byly nástavky z beden.
>
> ALe raději si každých 5 let koupím takovou bednu za 200Kč, než abych
> nějakou za 300, 400 a víc natíral, desinfikoval, vyvařoval atd. Vysoký
> celodřevěný nástavek za 450kč jak koukám na výše uvedený ceník mně povede k
> dobré péči o úly, nákupu barev atd. Budu na nástavek koukat jak na
> investici a ne spotřební materiál s životností cca 5let.
>
> A jakmile u rámku povolí sponky, tak jej neopravuji a šáhnu po novém,
> protože tam už naštěstí výrobce vydrátkovaných rámků za cca 15Kč je.
> Vzpomínám, že první várku vydrátovaných hofmanů jsem kupoval za 12 a něco.
> Teď dojíždím předloňskou zásobu. TAk uvidím. Ale jít a rozdělat balík
> vydrátkovaných rámků za 15 Kč kus, to si myslím každý rozmyslí, nějaký
> starý opravovat, překlepávat hřebíky, mezerníky atd.
> --------------
> Z mého pohledu právě proto neplnil Svaz tu funkci někoho, kdo má velký
> rozpočet a kde se vyplatí být a využívat synergické efekty společných
> objednávek, nákupu atd.
>
> Pokud někomu leží na srdci výměna úlů a mor atd., tak místo shánění
> nějakých dotací po dvou úlech se spoustou papírů mohl prostě rozhodnout, že
> standard je 39cm 11 rámků bez falce a poptat dodávku 10 000kusů vysokých a
> nízkých ve skutečných fabrikách nebo fabričkách, kde mají zkušenosti se
> sériovou výrobou a jsou vybaveni.
>
> Kdysi jsem měl předjednáno při daleko menším mnnožství než 10tis. výrobu
> nástavků a hledal jsem tady lidi do party co by to objednali se mnou.
> Nástavek 24cm při první serii asi 1000ks vyšel tehdy na míň jak polovinu
> toho co nabízeli nejlevnější výrobci.
>
> Karel
>
>
>

Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení:

Mám Lagstrothy 2/3 (výška rámku 159mm), zasíťované vysoké dno, nejstaršímu úlu jsou 4 roky, jen 10 včelstev, mor u nás není, ale blíží se. Postupuji takto:

* Každou snůžku i krmení se snažím maximálně využít ke stavbě, dávám co nejvíc mezistěn.

* Na konci léta před krmením včelstva přeložím do nástavků předem omytých savem a opálených plynovým hořákem.

* Přitom nechám včelám jen plásty, které ten rok postavily, plus pod krmnou láhev přidám dalších několik mezistěn. Pokud mi nové dílo nedostačuje, nebo je starší dílo zaplodováno, nechám v nejspodnějším nástavku jenom ty opravdu co nejsvětlejší starší plásty. Snažím se zimovat jen na novém díle a na něm se také z jara ploduje.

* Vyřazené plásty dávám do slunečního tavidla, ve kterém se rámky celý den ohřívají na vysokou teplotu a pod polykarbonátem dostanou dávku UV záření. Vytavené ještě dočistím oškrábáním, zvlněním napnu nerezový drát a zatavím novou mezistěnu.

Myslíte, že tato opatření jsou jako preventivní dostatečná?

U nás je posledních cca 30 let mor tak 10 - 20 kilometrů daleko různými
směry a v různou dobu, blíže ne. Otázka je, kdyby třeba z naší ZO se
stanovení dělalo, jestli by se u nás spory nenašly a jestli by potom
veterina nenařídila zničení těchto včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 12:52 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Myslím, že už název tohoto tématu je nepravdivý, minimálně se nijak nedá
> prokázat současnými detekčními metodami.
> A stále se to točí dokola.
> -----
> Je to slovíčkaření, ale v mém případě ano.
> Tady u nás končí jedno rozlehlé ohnisko a tam kde jsem si udělal záložní
> stanoviště, kdybch musel doma pálit, se asi jedno objeví. Na loni bylo
> první ohnisko nalezeno asi 15km, teď už 2km ode mě.
>
> To jen k analýze pravdivosti tvrzení. Možná zakladatel vlákna byl v
podobné
> situaci. Mor všude kam se podíval.
> Možná jsou skutečně čisté oblasti, ale ty by se opravdu vědělo, až by se
to
> plošně vyšetřilo.
>
> A ani by se nemuselo najednou, myslím že by stačilo pár okresů (a jen
> zlomek stanovišť v okrese) z každého kraje, aby se z toho krajská veterina
> nezbláznila. Už teď z toho asi mají spocené brýle.
>
> Karel

Dobry den,

mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal pruhlednym lesklym lakem.
U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.