78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 7. 2009
Spievajúci roj

Už mi rozumíte?

Nerozumiem, aj keď niektoré argumenty sa zdajú logické, nemusia byť pravdivé. Npr. uvádzate, roj spotrebuje zásoby a ako hladový odletel na iné miesto, ako vie, že tam nájde dutinu a potravu, ako taký zdecimovaný ju nájde, ale bez energie-zásob to nedokáže, včela bez potravy ak si ju nedopĺňa dlho neprežije, Potom ten zúfalý akt bol zbytočný.
včely plod nikdy neopustia, radšej uhynú aj s ním!

Nájsť na včelnici prázdny úľ so "zastydnutým" plodom nie je za posledné roky núdza. A stalo sa to mne, náš dobre známy Vd sa o to často postará a potom včelári rozprávajú o tom ako ich včely odleteli na iné miesto. Neodleteli, všetky statočne bojovali s presilou Vd, dokonca aj zásoby, ktoré im včelár podával spracovali a uložili.
Vd po premnožení, ohrozuje vyvíjajúci sa plod tak silne, že ten sa liahne poškodený a vyliahnuté včely dobrovoľne "odchádzajú" (nedokážu už odletieť) uhynúť do prírody. Matka a letné včely (neboli úpoškodené) sa snažia do poslednej chvíli vychovávať nový plod, ale ten nepribúda, až raz aj staré včely sú "zodraté" od práce a odchádzajú taktiež do včelieho neba a punktum! Včelár ak má šťastie, tak uložené zásoby zachráni pre seba, ak nie tak ich odnosia možno jeho prípadne susedove včely.
V 1991 som mal takýto prípad, z úľa prestali lietať včely (v máji-květnu priniesol aj hodne agátového medu), úľ úplne bez včiel, zásoby neporušené (vždy to tak nebýva) a v plástových uličkách pobehovala zdravá matka.Úľ som uzavrel a na M zabudol, po dvoch týždňoch som ju v úli našiel živú bez jedinej včely (dokázala sa uživiť sama), podmet taktiež bez mŕtvoliek, vychytil som ju, dokonca mi z ruky odletela, taká bola vitálna.

Nuž to je vysvetlenie prázdnych úľov, ktoré si vysvetľujeme odletením včelstva ako roja. Ja stále trvám na tom, že včely plod neopustia, snažia sa ho chrániť do posledného dychu!

Nuž čo si má včelár pomyslieť

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anna Poláková (194.228.54.234) --- 3. 7. 2009
včelíny

Prosím o sdělení v jaké vzdálenosti se musí umístit včelíny od plota souseda,máme je asi 3 metry od našeho pozemku , včely nás neustále ohrožují a nehledě na to když se rojí máme je na stromech a nemůžeme v klidu sedět na zahradě,někdy je tam roj i pár dnů protože nikdo na upozornění nereaguje, děkuji A. Poláková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 3. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444) (36447) (36448) (36450) (36451)

U nás snůška žádná, furt jen ščije a ščije..
Také jsem viděl letět roj. Byli jsme na včelařském zájezdě v Chlebovicích , dopoledne paní MUDr Hajdušková, odpoledne výlez na Pustevny.Sedíme před restaurací a z jedné strany na druhou - Trojanovice přelétá středně velký roj. Byla to pěkná podívaná, ale nikdy bych neřekl, že v té výšce tisíc a něco metrů také létají včely.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 2. 7. 2009
Re: Medovice (36464)

Vytáčel jsem tmavý med 11.6 ! Po 4 dnech byl zkrystalizovaný, ale tmavý.Snůška 30.5-5.6.To se mi stalo poprvé (i když snůšku z dubu jsem zažil už 17.května,600m n.v.).V rámkách co zůstalo bylo za dva dny bílé,melicitosní.Včely i když se to namáčelo nic nevyčistily,spíš mladé souše rozkousaly.Bohužel, ač nerad jsem je dal hodně daleko ,nové i starší souše na zem lesním mravencům a ty je vyčistily dokonale.Pak problém vyčistit je zase od mravenců.V Rakousku jsem viděl, že je dává včelař i k vyčistění mravencům od trubčího plodu. To nechávám ptákům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František (88.102.5.186) --- 2. 7. 2009
Medovice

Vážení, po vložení výkluzů a zkušebním vytočení několika plástů pro kontrolu obsahu vody v medu jsem v šoku. Medníky mám plné již po třetí, ale tentokrát je nevytočím je to jak cement. A včely i po dvou bouřkách nosí a nosí. V minulosti jsem to s úspěchem na jaře zkrmil ve spodním nástavku plodiště. Letos nemám již mezistěny ani plásty a v plodišti je to též tuhé. Tak nevím jak dál. Máte také již tyto problémy a nevíte jak to nejlépe vyřešit? Dík za radu.Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444) (36447) (36448) (36461)

Možná je nedorozumnění v tom, že se vlastně nejedná o roj, ale
že se jedná o puštění úlu včelstvem. Tedy celého a značně
zdecimovaného včelstva. Už jsem takový případ viděl. V úlu nezůstal
žádný otevřený plod, žádné zásoby, žádné živé včely.
Domníval jsem se tehdy, že včelstvo před zoufalou emigrací otevřený
plod zkonzumovalo. Odlétající včelstvo jsem neslyšel, ani neviděl
( takže nemohu dosvědčit, zda zpíval, kvílel, či ne). Bylo to
pokud si vzpomínám kolem druhé poloviny srpna.
Dotyčný držitel včelstev projevil aspoň tolik zájmu, že se mne
přišel zeptat, co je to za "nemoc". Jindy jsem již podobnou událost
nezaznamenal. Asi se poučil. Ve starší literatuře se vyskytují
i další pojmy, které jsou i dnes používány, ale jsou nepřesné
a mohou vést k nedorozumnění.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Josef K?apka" <josef.krapka/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: roj
Datum: 2.7.2009 - 20:53:21

> Stále si nerozumíme. Nehovořím o "řádném" rojení.
> Mám na mysli roj, nebo
> poroj,       který se vyrojil někdy v průběhu měsíce
> června, nestačil do srpna
> zajistit dostatek zásob, následkem toho řádné
> plodové těleso, které by
> zabezpečilo vyzimování. V důsledku nedostatku potravy
> roj omezil až
> zastavil plodování a jako hladový se vydal hledat
> jiné ubytování. Chcete
> jiný příklad? Je to však pouze příklad?? Je to
> to smutné z praxe s čím se
> také bohužel čas od času setkáváme. "Včelař"
> odebere včelám med - vyrabuje
> je a ponechá svému osudu. Vždyť proč by je krmil.
> Když nepřežijí, chytí si
> v následujícím roce přece nějaký jiný roj a
> vše se opakuje. Včely, pokud
> není v přírodě potrava přestanou plodovat a odletí,
> nebo se pozvolna
> vytratí a zbytek uhyne. Nevěříte?? Také bych se
> na to díval skepticky. V
> roce 2001 v podletí náhle zemřel jeden postarší
> včelař. Přišel vnuk abych
> se na včelnici podíval a pomohl mu zazimovat včelstva.
> Bylo to v srpnu.
> Přišli jsme na včelnici zrovna ve chvíli kdy z
> jednoho polorozpadlého
> Lesanu vyrazily s kvílením včely a někam fofrem
> odletěly. Při prohlídce
> jsme zjistili prázdný "suchý" úl se zbytky zastydlého
> neošetřovaného plodu.
> Ostatní včelstva minimum zásob, plásty šustily,
> málo plodu. O stavu
> hospdářství nebudu hovořit. Zkrátka, nebylo ukázkové.
> Včelstva jsme
> zakrmili. Děda prý tvrdil, že včely, které se
> na zimu nedokážou zásobit
> nestojí za námahu. Taková některá včelstva, jsou
> z pudu sebezáchovy,
> vážení, také zpívající roje v podletí, které
> se snaží někam vžebrat. Už mi
> rozumíte?
> JK
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MV (77.48.21.230) --- 2. 7. 2009
škvor

Dobrý den,mám takovou kontrolní otázku lezou mě do úlu střihavky a nevím co stím,odklopím víko a na folii se jich hemží.......Nevíte někdo jak na ně????? diky MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 2. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444) (36447) (36448)

Stále si nerozumíme. Nehovořím o "řádném" rojení. Mám na mysli roj, nebo poroj, který se vyrojil někdy v průběhu měsíce června, nestačil do srpna zajistit dostatek zásob, následkem toho řádné plodové těleso, které by zabezpečilo vyzimování. V důsledku nedostatku potravy roj omezil až zastavil plodování a jako hladový se vydal hledat jiné ubytování. Chcete jiný příklad? Je to však pouze příklad?? Je to to smutné z praxe s čím se také bohužel čas od času setkáváme. "Včelař" odebere včelám med - vyrabuje je a ponechá svému osudu. Vždyť proč by je krmil. Když nepřežijí, chytí si v následujícím roce přece nějaký jiný roj a vše se opakuje. Včely, pokud není v přírodě potrava přestanou plodovat a odletí, nebo se pozvolna vytratí a zbytek uhyne. Nevěříte?? Také bych se na to díval skepticky. V roce 2001 v podletí náhle zemřel jeden postarší včelař. Přišel vnuk abych se na včelnici podíval a pomohl mu zazimovat včelstva. Bylo to v srpnu. Přišli jsme na včelnici zrovna ve chvíli kdy z jednoho polorozpadlého Lesanu vyrazily s kvílením včely a někam fofrem odletěly. Při prohlídce jsme zjistili prázdný "suchý" úl se zbytky zastydlého neošetřovaného plodu. Ostatní včelstva minimum zásob, plásty šustily, málo plodu. O stavu hospdářství nebudu hovořit. Zkrátka, nebylo ukázkové. Včelstva jsme zakrmili. Děda prý tvrdil, že včely, které se na zimu nedokážou zásobit nestojí za námahu. Taková některá včelstva, jsou z pudu sebezáchovy, vážení, také zpívající roje v podletí, které se snaží někam vžebrat. Už mi rozumíte?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: Pohanka (36457)

a hodně její chuť a vůně je až nepříjemná

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pohanka
> Datum: 02.7.2009 16:00:46
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat meduje pohanka ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: snůka (36244) (36353) (36388) (36455) (36456)

Severní Morava, předhůří Beskyd.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "K.Ř." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 02, 2009 3:51 PM
Subject: Re: snůka


> U vás je kde

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: Pohanka (36457)

On Thursday 02 July 2009 16:00:39 e-mail/=/nezadan wrote:
> Chci se zeptat meduje pohanka ?

ano

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 2. 7. 2009
Pohanka

Chci se zeptat meduje pohanka ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 2. 7. 2009
Re: snůka (36244) (36353) (36388) (36455)

U vás je kde

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: snůka (36244) (36353) (36388)

U nás je intenzívní snůška. Lípy kvetou naplno, je vlhko a dusno a protože
tady už několik dní buď vůbec nezapršelo nebo jen troch skráplo, rozjíždí se
i medovice.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 2. 7. 2009
za jedno kilo může prodejce inkasovat až osm dolarů

Zřejmě v zemi s velkou kupní silu obyvatelstva, ne nějaké chudé Česko :-)

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/cesi-staveji-v-afghanistanu-vceli-uly_127285.html


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 2. 7. 2009
Re: oplodňováček (36440) (36442) (36449) (36452)

včely narkotizuji přidám neoplodněnou matku a vězním tři dny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 2. 7. 2009
RE: oplodňováček (36440) (36442) (36449)

Létavky se vrátí do původního úlu. Po dvou dnech se mrkni, zda tam zbylo dost včel, jinak se matečník zachladí a je to celé k ničemu.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of K.Ř.
Sent: Thursday, July 02, 2009 9:19 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: oplodňováček

já dal dvě naběračky včely všeho druhu co s tím ?
děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (193.165.208.202) --- 2. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444) (36447) (36448) (36450)

Před 14 dny jsem projel roj autem. Letěl nízko nad silnicí a bylo to jak z hororu. Podle mne byl roztažený tak na 10x10m a nebyla šance nijak zareagovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444) (36447) (36448)

Já jsem měl v srpnu roj, když jsem dělal v srpnu obří oddělek.

Tak mě napadá, usazené roje viděl každý včelař, ale jak to je s letícími
roji? Co se někde v dálce zvedly a přes místo, kde zrovna člověk je, míří
někde na druhou stranu do nějaké dutiny? Já jsem usazených rojů na větvích a
jince viděl snad stovky, ale letící roj jen jednou a to jen proto, že jsem
se v několika sekundách nacházel na několika metrech silnice, kde zrovna ten
roj letěl. Být v tu dobu o 20 metrů vzadu nebo dál, ničeho bych si nevšiml.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 02, 2009 7:30 AM
Subject: Re: roj


Také jsem měl tak pozdě roj , ale bylo to zase zapříčiněno přívalem
potravy. V úlu prasklo 8l krmítko

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 2. 7. 2009
Re: oplodňováček (36440) (36442)

já dal dvě naběračky včely všeho druhu co s tím ?
děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444) (36447)

Také jsem měl tak pozdě roj , ale bylo to zase zapříčiněno přívalem potravy. V úlu prasklo 8l krmítko

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: roj
> Datum: 02.7.2009 00:08:17
> ----------------------------------------
> A ještě dotaz? Skutečně jste v průběhu měsíce srpna neviděl včelí roj?
>
> Vážený priateľ, nič také som za vyše 50 rokov včelárenia nevidel a
> nezažil.
> Videl som ale odlietať roj po prebdenej noci roja na vetve stromu, ktorý sa
> bleskurýchle rozpadol a prudko odlietal na prieskumníčkami určené miesto
> pristátia. A letí naozaj rýchlo, dodržiava- kopírujúc terén, no ten je
> dobre zásobený medom na cestu, ale bolo to vždy v mesiaci máj a jún, max.
> začiatok júla. Hladný med, ktorý v úli mlel z posledného už nemá silu sa
> presúvať.
> Áno počul som roji,v auguste, ale príčiny vyrojenia boli iné, nie pre
> nedostatok potravy.
> Mal som prípad vyrojenia (bol august) osadenstva oplodniačikov (až tri),
> príčina nebola zjavná, opustili plod všetkých štádií (mladá M), primerané
> zásoby, jeden z nich sa po vyrojení vrátil nazad do toho istého oplod., no
> o tri dni sa M aj tak stratila. Neviem aká sila ich hnala do rojenia, ale
> sa rojili.
> Jediné vysvetlenie som prijal ako možné, osadenstvu som podával kŕmne cesto
> fondán, do ktorého bol za varu 115?C zapravený trúdí výťažok (obsah
> trúdich lariev), ktorý mohol iniciovať vyrojenie. Ale beriem to s rezervou,
> trúdie larvy môžu vo včelstve nepriamo vyvolať začiatok rojovej nálady.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444)

A ještě dotaz? Skutečně jste v průběhu měsíce srpna neviděl včelí roj?

Vážený priateľ, nič také som za vyše 50 rokov včelárenia nevidel a nezažil.
Videl som ale odlietať roj po prebdenej noci roja na vetve stromu, ktorý sa bleskurýchle rozpadol a prudko odlietal na prieskumníčkami určené miesto pristátia. A letí naozaj rýchlo, dodržiava- kopírujúc terén, no ten je dobre zásobený medom na cestu, ale bolo to vždy v mesiaci máj a jún, max. začiatok júla. Hladný med, ktorý v úli mlel z posledného už nemá silu sa presúvať.
Áno počul som roji,v auguste, ale príčiny vyrojenia boli iné, nie pre nedostatok potravy.
Mal som prípad vyrojenia (bol august) osadenstva oplodniačikov (až tri), príčina nebola zjavná, opustili plod všetkých štádií (mladá M), primerané zásoby, jeden z nich sa po vyrojení vrátil nazad do toho istého oplod., no o tri dni sa M aj tak stratila. Neviem aká sila ich hnala do rojenia, ale sa rojili.
Jediné vysvetlenie som prijal ako možné, osadenstvu som podával kŕmne cesto fondán, do ktorého bol za varu 115˚C zapravený trúdí výťažok (obsah trúdich lariev), ktorý mohol iniciovať vyrojenie. Ale beriem to s rezervou, trúdie larvy môžu vo včelstve nepriamo vyvolať začiatok rojovej nálady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavlína Doušová (195.39.29.78) --- 1. 7. 2009
kontakt na ZO ČSV Vlachovo Březí

adresa: Jan Fidler, Husova 364, 38422 Vlachovo Březí
tel/fax: 388 329 942

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430) (36444)


----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 01, 2009 9:36 PM
Subject: Re: roj

... Tak jste zcela jistě neviděl ani takový roj
usazený mezi dvěma sousedícími úly- během několika dnů zde zbyde hrstka
včel s matkou a posléze se ztratí i ty. Kam asi?
JK

No asi do zobáčků ptáčků :-).
Petr


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4205 (20090701) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423) (36430)

>Anebo zde máme přibližně v srpnu hladový (tzv. zpívající) roj, který se snaží vžebrat do některého včelstva nebo včelstev na fungující včelnici.

Neviem, neviem či sa včelstvo vyrojí len preto, že nemá zásoby a ešte k tomu so spievajúcou matkou. Včelstvo ako živý organizmus k hladu dospel postupne a plod chová do poslednej chvíli, kým má zásoby a tento plod neopustí, až kým nepadne do poslednej včely. <
------------------------------------------------------------
Vážený příteli, mám ten pocit, že hovoříme každý o něčem jiném. Hladový, zpívající roj nemá zpívající matku. Vysoké tóny vydává sám roj který letí nalehko (nemá nasáté včely) a pohybuje se značnou rychlostí ve výškách cca 20 - 30m nad zemí. A ještě dotaz? Skutečně jste v průběhu měsíce srpna neviděl včelí roj? Skutečně jste neviděl takto v pozdním létě takový roj na větvích stromů v blízkosti úlů? Tak jste zcela jistě neviděl ani takový roj usazený mezi dvěma sousedícími úly- během několika dnů zde zbyde hrstka včel s matkou a posléze se ztratí i ty. Kam asi?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: blbnutí včel (36435) (36437) (36438)

Někde se moje původní odpověď na příspěvek někam zatoulala, tak ji pro
jistotu opakuji:

Blbnout může každý živý tvor - a třebaže právě u lidí to vnímáme nejčastěji
a s největší intenzitou, tak proč by si občas nemohly zablbnout i ty naše
milušky ? :-)
Rozdíl je snad jen v tom, že člověk dokáže blbnou čistě programově, bez
vnějších příčin.... :-)
(Just joke !)
Petr


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 01, 2009 1:55 PM
Subject: Re: blbnutí včel


Jsou to lidé nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel
na této konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti
a rádi se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje rady a návrhy co s
tím ?
---------------------
No především je třeba uvážit, že včely mají žihadlo a když takové včely s
demencí opíchají včelaře tak jej nakazí. Následně se to již šíří pomaleji,
podle toho do čeho a jak často píchá včelař. Přinejhorším mu zblbne hromada
hnoje, pokud píchá vidlema do hnoje.
Manželky si obvykle uchovávají zdravý rozum, ví koho si vzaly a že mohly
dopadnout podstatně hůř.

Karel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4204 (20090701)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4204 (20090701) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 1. 7. 2009
RE: oplodňováček (36440)

Jedna naběračka mladušek.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of K.Ř.
Sent: Wednesday, July 01, 2009 3:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: oplodňováček

Nevíte kolik včel do oplodňováčku v decilitrech nebo 1/3 obsahu oplodňováčku.

K.Římal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 1. 7. 2009
Re: blbnutí včel (36435) (36437) (36438)

>...podle toho do čeho a jak často píchá včelař.Manželky si obvykle uchovávají zdravý rozum, ví koho si vzaly a že mohly dopadnout podstatně hůř. Karel<
-----------------------------------------------------------
Manželky mají smůlu. Včelař už neotéká. Žádné překvapení se nekoná. Je to jen pouhý stereotyp.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 1. 7. 2009
oplodňováček

Nevíte kolik včel do oplodňováčku v decilitrech nebo 1/3 obsahu oplodňováčku.

K.Římal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: blbnutí včel

Co se týká zblbnutí včel tak mám postřehy že se včely chovají agresivněji
při čase kdy kvete červená mák.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 01, 2009 1:24 PM
Subject: Re: blbnutí včel


To je meteorolodepka ... ! Co Ti to v těch bednách blbne? ;-)
........
2009/2/10 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Padá a padá,u vás taky?
>
2009/7/1 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Kdysi mi říkal jeden známý včelař,že včely také blbnou. Vždy jsem si
> myslel,že blbnout může pouze člověk,protože má rozum a když mu
> přeskočí,tak blbne a dá se do blázince. U včel jsem si letos uvědomil,že
> blbnout mohou i včely a jiný hmyz,když není průběh počasí optimální na
> tuto letní dobu. A tak jaké máte zkušenosti s tímto blbnutím ? Dají se
> také včely dát do včelího blázince? Doufám že nám to správně osvětlí a na
> správnou míru to přivedou - ředitel všech včel na zeměkouli a jeho
> náměstek.Jsou to lidé nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto
> blbnutí včel na této konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí
> svoje vědomosti a rádi se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje
> rady a návrhy co s tím ?
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4203 (20090701)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4203 (20090701) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 1. 7. 2009
Re: blbnutí včel (36435) (36437)

Jsou to lidé nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel na této konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti a rádi se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje rady a návrhy co s tím ?
---------------------
No především je třeba uvážit, že včely mají žihadlo a když takové včely s demencí opíchají včelaře tak jej nakazí. Následně se to již šíří pomaleji, podle toho do čeho a jak často píchá včelař. Přinejhorším mu zblbne hromada hnoje, pokud píchá vidlema do hnoje.
Manželky si obvykle uchovávají zdravý rozum, ví koho si vzaly a že mohly dopadnout podstatně hůř.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: blbnutí včel (36435)

To je meteorolodepka ... ! Co Ti to v těch bednách blbne? ;-)
........
2009/2/10 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Padá a padá,u vás taky?
>
2009/7/1 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Kdysi mi říkal jeden známý včelař,že včely také blbnou. Vždy jsem si myslel,že blbnout může pouze člověk,protože má rozum a když mu přeskočí,tak blbne a dá se do blázince. U včel jsem si letos  uvědomil,že blbnout mohou i včely a jiný hmyz,když není průběh počasí optimální na tuto  letní dobu. A tak jaké máte zkušenosti s tímto blbnutím ? Dají se také včely dát do včelího blázince? Doufám že nám to správně osvětlí a na správnou míru to přivedou - ředitel všech včel na zeměkouli a jeho náměstek.Jsou to lidé nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel na této konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti a rádi se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje  rady a návrhy co s tím ?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: blbnutí včel (36435)

Blbnout může každý živý tvor - a třebaže právě u lidí to vnímáme nejčastěji
a s největší intenzitou, tak proč by si občas nemohly zablbnout i ty naše
milušky ? :-)
Rozdíl je snad jen v tom, že člověk dokáže blbnou čistě programově, bez
vnějších příčin.... :-)
(Just joke !)
Petr

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 01, 2009 12:26 PM
Subject: blbnutí včel


Kdysi mi říkal jeden známý včelař,že včely také blbnou. Vždy jsem si
myslel,že blbnout může pouze člověk,protože má rozum a když mu přeskočí,tak
blbne a dá se do blázince. U včel jsem si letos uvědomil,že blbnout mohou i
včely a jiný hmyz,když není průběh počasí optimální na tuto letní dobu. A
tak jaké máte zkušenosti s tímto blbnutím ? Dají se také včely dát do
včelího blázince? Doufám že nám to správně osvětlí a na správnou míru to
přivedou - ředitel všech včel na zeměkouli a jeho náměstek.Jsou to lidé
nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel na této
konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti a rádi
se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje rady a návrhy co s tím ?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4203 (20090701)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4203 (20090701) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2009
blbnutí včel

Kdysi mi říkal jeden známý včelař,že včely také blbnou. Vždy jsem si myslel,že blbnout může pouze člověk,protože má rozum a když mu přeskočí,tak blbne a dá se do blázince. U včel jsem si letos uvědomil,že blbnout mohou i včely a jiný hmyz,když není průběh počasí optimální na tuto letní dobu. A tak jaké máte zkušenosti s tímto blbnutím ? Dají se také včely dát do včelího blázince? Doufám že nám to správně osvětlí a na správnou míru to přivedou - ředitel všech včel na zeměkouli a jeho náměstek.Jsou to lidé nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel na této konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti a rádi se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje rady a návrhy co s tím ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 7. 2009
Aktualne - Osobni schranky

Bude vládní návrh zákona "..o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů" koncem nezastupitelnosti ČSV?
Vydáno dne 01. 04. 2008

Příštím rokem by se měl spustit systém elektronických úkonů. Podle znění návrhu tohoto zákona, se tato událost může s časem promítnout i při komunikaci při podávání žádostí o dotace se státními fondy, potažmo SZIF.

Bude ČSV bez jedné třešničky, když při vyřizování žádosti o dotaci bude mít v horizontu času včelař možnost komunikovat přímo se SZIF a podávat po dalších eventuálních úpravách zákona 285/2007 Sb.?

Věřím tomu, že se v tomto směru může stát i to, že se tímto zkvalitní i celkový přístup fyzické osoby - chovatele včelstev ke státní správě a ČSV bude ještě více bojovat o svůj post při podávání žádostí, jestli je vyhlídka na to, že by případné žádosti za včelaře mohla převzít po takových zákonných změnách i PSNV. To je ale jen teorie, která se může, ale nemusí stát. Každopádně za včelaře - spolek, takovou schránku může mít jakákoli fyzická nebo právnická osoba a dokumenty takto sdílené při komunikacích budou mít stejnou hodnotu jako dokumenty tištěné.

Zdroj: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&t=445

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 7. 2009
Re: (36406) (36419) (36425) (36427) (36431) (36432)

Karel:>Jednosměrnost by měla stačit, pokud tím směrem půjdou nečistoty a spory. <
........
No mé pochopení očisty od spor je takové, že až za česlem probíhá tzv. pytlíčkování potravy. Tj., že potrava včetně nějaké vrstvy žaludeční výstelky se dostává ke konečníku, kdy se nrmálně vysuší a tělo se jí zbaví jak králík bobků. Takže roj, pokud stráví potravu a má nějaké mezidobí v "karanténě" se vykálet, zbaví se většiny zárodků původce nákazy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 1. 7. 2009
Re: (36406) (36419) (36425) (36427) (36431)

GP:
Je to ve smyslu průtoku potravy jen jednosměrný orgán. Technicky nějaká filtrace potravy česlem nejde. Česlo je velmi kvalitní klapkou a dobře řečeno, pravými ústy včely.
-----
Jednosměrnost by měla stačit, pokud tím směrem půjdou nečistoty a spory.

Jestli ano či ne, nevím. Jen čtu. To je otázka na Ing.Čermáka z jehož textů a přednášek jsem to pochopil. Zda správně a zda a jak to kdo vykoumal a prokázal, nevím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 7. 2009
Re: (36406) (36419) (36425) (36427)

Karel:>Včely vystaví nové dílo - bez spor, matka zaklade a nastoupí kojičky. Každá včela co nesla med má ve volátku česle, kterým med čistí.<
.........
Česlo nic nečistí, je to vstupem do trávící soustavy. I v případě přeplnění toho, co je zaním, se obsah trávící soustavy (od česla dále) do něj nedostane.

Je to ve smyslu průtoku potravy jen jednosměrný orgán. Technicky nějaká filtrace potravy česlem nejde. Česlo je velmi kvalitní klapkou a dobře řečeno, pravými ústy včely.

Myslím, že filtrace potravy vnitřními orgány včely, která se nachází a pohybuje před česlem, je dogma. Čistit může včela jen hmatem a výběrem po ochutnání. Takže mezi ústním ústrojím a česlem je spíše opačná funkce obohacování a mísení - takový malý homogenizátor ve kterém se dělá med.

Odpařování vody z volátka stěnou, je jediná možnost vnitřní separace směrem ven, ale i pro velké odpařování vody z nektaru má svůj tělocvik.

Možná se mýlím, ale mělo by to tak být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420) (36423)

Anebo zde máme přibližně v srpnu hladový (tzv. zpívající) roj, který se snaží vžebrat do některého včelstva nebo včelstev na fungující včelnici.

Neviem, neviem či sa včelstvo vyrojí len preto, že nemá zásoby a ešte k tomu so spievajúcou matkou. Včelstvo ako živý organizmus k hladu dospel postupne a plod chová do poslednej chvíli, kým má zásoby a tento plod neopustí, až kým nepadne do poslednej včely. A to sa deje postupne, v čase chovu matiek sa často stáva, že včelstvíčku dôjdu zásoby a včely prežívajú, dokážu si stále doniesť toľko zásob aby prežilo. Ak je dlhodobe, uhynie.

O spievajúcom roji môžeme hovoriť len vtedy, keď vylieta s mladou M, čiže poroj (a roje v auguste-srpnu nelietajú), kedy si mladá M chráni svoj nárok na odlet s rojom tzv. spevom- títaním.

Ak to takto posudzujeme, tak nemáme mať obavy, aby sa nejaký roj vžobral do normálneho včelstva na včelnici.
Na druhej strane istotne z tohoto hľadiska, každý roj môže prenášať jedince Vd, no tu každý včelár môže, po jeho osadení urobiť fumigáciu dokiaľ M nezačne plodovať. kto nedokáže, nech ponechá roj jeho osudu, istotne uhynie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36402) (36415)

ROJ NENÍ KOZA, TEN SI NESE ZÁSOBY Z DOMU JE ZBYTEČNÉ HO KRMIT

A čo keď si už nemal z čoho zobrať? Niekoľkokrát som osádzal (aj tohoto roku) na súše niekoľko rojov (len na čas na využitie agátovej znášky), kedy rojové včely prebytočné zásoby z medových vačkoch ukladajú do plástov a v mojom prípade ich bolo minimum, preto ak roj osadím na Ms a chcem z neho niečo mať, nie je znáška, tak mu postupne podám toľko cukrového roztoku, kým si nevybuduje domov a nevytvorí si slušné zásoby na normálny život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2009
Re: (36411)

Predpokladám že sa začnú mlátiť, či nie?

To sa nedeje automaticky, tento rok som osádzal do jednej štvorúľovej zostavy postupne aj 3-4 roje a k boju nedochádzalo, na druhej strane som o týždeň do niektorých zostáv ešte pridával rojové včely, vtedy domáce včely likvidovali pridané, ale v druhej zostave pridaním včiel z toho istého roja, bol absolútny pokoj. Možno to závisí od vnútorného stavu pridávaných včiel, nemuseli mať v mednom vačku zásoby!? Nie je to pravidlom, ale stáva sa to!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 1. 7. 2009
Re: (36406) (36419) (36425)

GP:Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje.
-----------
Že si s rojem můžu nasadit do včelína roztoče, - souhlas.
Ale mor? Kdysi když se tu mor objevil jsem byl vyplašený ze šíření moru roji. Dnes už jen ze šíření moru včelaři.
Protože morem může onemocnět jen larvička a ty s rojem neletí.
Pak jsou dvě možnosti - včelstvo je promořeno sporami, smrdí klihem a přesto se rojí. Málo pravděpodobné ale možné.
Včelstvo si tedy bere sebou med a v něm spory.

A na tohle mají včely vyvinutý systém - stím se v přírodě setkávaly. Se včelařem, který strká plásty ze včel do včel, posiluje chcípáky, osazuje úly po uhynulých včelách atd - na to nemají vyvinuty žádný systém obrany.

Včely vystaví nové dílo - bez spor, matka zaklade a nastoupí kojičky. Každá včela co nesla med má ve volátku česle, kterým med čistí. To samé kojička, pokud by ten med jedla.Nejmladší jednodení lervičky ale dostávají snad 100% krmnou kašičku.
Potřebná dávka na usmrcení larvičky je v ve stovkách až tisících spor. V závislosti na hodinách stáří. Po dni 24hodinách je larvička téměř imuní.

Pokud nějaká larvička uhyne, tak v době kdy je ve včelstvu ve vysoké koncentraci donesený med. Ale to je tam ještě málo plodu a včely o něj intenzívně pečují. Tedy se dá očekávat, že včely mrtvou larvu hned odnesou. Tedy ještě dřív, než se stane zdrojem nákazy.

Ale když se podívám na roj osazený do bedny a bez mezistěn a vidím jak pomalu tam přibývá dílo, pak to matka zaklade, a třiapůldne trvá, než se vylíhne larvička co může být nakažená.

Pravděpodobnost je podle mě velmi malá.

A tady u nás se taky šíření moru sem k nám na sever zarazilo na lese. Ne že by v něm nebyly včely, ale nebyly v něm včelaři.

To tedy k šíření moru roji ve volné přírodě.

Pokud takový roj usadíme, dáme mezistěny, k tomu přidáme plást aby matka mohla hned klást, třetí den zakrmíme, a dále třeba i posilujeme plodem aby nám roj dal užitek,...

Tak tohle všechno prolamuje přirozenou obranyschopnost včel proti MVP.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: Re: (36406) (36419) (36425)

Problém je v tom , že celé včelstvo musíme chápat jako jednoho jedince. Tento má po propuknutí moru problémy s udržením sama sebe. Migrace včelstev probíhají jen u Včely květné a indické. Zajímavé je, že se roj údajně vrací vždy na stejné místo jako naše vlaštovky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 01.7.2009 01:29:45
> ----------------------------------------
> Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje. Stále
> se snaží udržovat sílu svých dcer na výši. Rozmnožování uvnitř
> včelstva udržuje většinou včelí "matka" a dokud je její feromon
> silnější než je feromon dělnic, tak neprobíhá migrace. Pokud budou mít
> v čase třeba i klinického projevu moru, dělnice silnější rojový
> feromon, který matčinu snahu sjednocení společenství - mateří
> sjednocovací feromon, prostě včelstvo se rozdělí, část frnkne a je
> fuč.
>
> Migrace může proběhnout u včelstev i bez pohlavního aktu. Jde o
> "nepřekonatelný technický pokrok" u včelstva. Předmíhají ji známé a
> člověkem poznané zákonité přípravy. Pokud má svůj protokol ke splnění
> takových příprav , má prostředek k migraci i přes destruktivní stav.
>
> Stejně lidstvo, pokud bude lítat se své dutiny - planety Země na jinou
> objevenou planetu bude existovat možnost totální pandemie na Zemi bude
> se část z lidstva snažit i přes cenu roznosu infekce migrovat jinam.
>
> Reprodukce u živé přírody má mnoho technických divů. O pohlavnost nejde.
>
>
> 2009/6/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je u sousedů &nbsp;oficiální metoda
> jeho léčby. V ČEM SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná zvířata aby
> se rozmnožovala?
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět:
> >> Datum: 30.6.2009 10:42:28
> >> ----------------------------------------
> >> roje neznámého původu zásadně likvidovat
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2009
Re: (36406) (36419)

Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje. Stále
se snaží udržovat sílu svých dcer na výši. Rozmnožování uvnitř
včelstva udržuje většinou včelí "matka" a dokud je její feromon
silnější než je feromon dělnic, tak neprobíhá migrace. Pokud budou mít
v čase třeba i klinického projevu moru, dělnice silnější rojový
feromon, který matčinu snahu sjednocení společenství - mateří
sjednocovací feromon, prostě včelstvo se rozdělí, část frnkne a je
fuč.

Migrace může proběhnout u včelstev i bez pohlavního aktu. Jde o
"nepřekonatelný technický pokrok" u včelstva. Předmíhají ji známé a
člověkem poznané zákonité přípravy. Pokud má svůj protokol ke splnění
takových příprav , má prostředek k migraci i přes destruktivní stav.

Stejně lidstvo, pokud bude lítat se své dutiny - planety Země na jinou
objevenou planetu bude existovat možnost totální pandemie na Zemi bude
se část z lidstva snažit i přes cenu roznosu infekce migrovat jinam.

Reprodukce u živé přírody má mnoho technických divů. O pohlavnost nejde.


2009/6/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je u sousedů  oficiální metoda jeho léčby. V ČEM SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná zvířata aby se rozmnožovala?
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět:
>> Datum: 30.6.2009 10:42:28
>> ----------------------------------------
>> roje neznámého původu zásadně likvidovat
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: (36406) (36419) (36421)

Včelstvo se rozmnožuje pohlavně!! Dělením se rozmnožují měňavky nezmaří atd. Nebo tobě na matce prostě vypučí nová? Na co pak mají tedy trubce? Moje zaostalé včely se napřed pohlavně rozmnoží a pak následně se kolonie rozdělí, asi ještě nezaznamenaly nový směr množení :-)) Poslední zbytky života do zachování rodu využívají jen rostliny Vyšší živočichové v pokusu zachovat si život se zbavují i nezralého plodu což si někteří vykládají mylně jinak.Každé rozmnožování je vysoce energeticky náročné a vyžaduje dobrou kondici a je přírodou načasováno vždy tak aby přišlo do období dostatku potravy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 30.6.2009 22:14:28
> ----------------------------------------
> K tomu za druhé: i nemocná zvířata se rozmnožují, pokud nemají
> nefunkční rozmnožovací orgány ( často do pokusu o zachování
> rodu vkládají i poslední zbytky ubývajícího života).
> A včelstva se nerozmnožují pohlavně, ale dělením (rojením). I
> vážně nemocné nemocné včelstvo se může rozmnožovat, tedy rojit.
> J. Kala
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re:
> Datum: 30.6.2009 - 21:45:05
>
> > Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je
> > u sousedů oficiální metoda jeho léčby. V ČEM
> > SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná
> > zvířata aby se rozmnožovala?
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět:
> > > Datum: 30.6.2009 10:42:28
> > > ----------------------------------------
> > > roje neznámého původu zásadně likvidovat
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 30. 6. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36420)

>V přírodě to je zaručeno kvalitou prostředí, ze kterého dokáže potřebné množství sladiny donést. Pokud nedonese, roj nevystaví nebo málo vystaví voští a přes zimu uhyne, protože vybrané místo má prostě nedostatečnou úživnost pro včelstvo. RP<
----------------------------------------------------------
Anebo zde máme přibližně v srpnu hladový (tzv. zpívající) roj, který se snaží vžebrat do některého včelstva nebo včelstev na fungující včelnici. A máme zde reinvazi kleštíka jak vyšitou. I to je jeden z důvodů, proč likvidovat roje neznámého původu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 30. 6. 2009
Re: zacinaji padat (36412) (36413)

>Pokud chci za svá včelstva být plně odpovědný, nebudu čekat na nařízení někoho z kanceláře, ale sám se rozhoduji, viz. příspěvek p. Křapky. J. Kala<
-----------------------------------------------------------
Pouze malé doplnění a upozornění pro začátečníky, aby nenabyli dojmu, že mohou léčit čímkoli a kdykoli a jak se jim zlíbí (zkušení kozáci vědí). K celoročnímu použití dle úvahy včelaře je povolena pouze kyselina mravenčí v kterékoli aplikaci. Ostatní léčiva jsou pouze na veterinární předpis a jejich použití je regulováno. Léčiva opatřená na černém trhu jsou bez záruky účinnosti. Ty bych nepoužíval.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: (36406) (36419)

K tomu za druhé: i nemocná zvířata se rozmnožují, pokud nemají
nefunkční rozmnožovací orgány ( často do pokusu o zachování
rodu vkládají i poslední zbytky ubývajícího života).
A včelstva se nerozmnožují pohlavně, ale dělením (rojením). I
vážně nemocné nemocné včelstvo se může rozmnožovat, tedy rojit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:
Datum: 30.6.2009 - 21:45:05

> Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je
> u sousedů oficiální metoda jeho léčby. V ČEM
> SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná
> zvířata aby se rozmnožovala?
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět:
> > Datum: 30.6.2009 10:42:28
> > ----------------------------------------
> > roje neznámého původu zásadně likvidovat
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: roj (36361) (36400)

Roj si nese zásoby tak na 3 dny, aby měl s čím začít. Potom potřebuje další
zásoby. V přírodě to je zaručeno kvalitou prostředí, ze kterého dokáže
potřebné množství sladiny donést. Pokud nedonese, roj nevystaví nebo málo
vystaví voští a přes zimu uhyne, protože vybrané místo má prostě
nedostatečnou úživnost pro včelstvo. Včelař setřepe roj do úlu na mezistěny
a pokud je snůška, mezistěny budou vystaveny a z roje se stane včelstvo.
Pokud není snůška, roj musí dostat cukr, během týdne tak půl kila až kilo na
každou mezistěnu velikosti 39x24, kterou obsedne a vystaví. Plus potom ještě
záložní zásoby minimálně 5 kilo, které musí ve včelstvu stále být, aby
normálně fungovalo. Potom až se bude krmit na zimu se dá včelstvu dalších
10 - 15 kilo na zimu plus cukr, který včelstvo spotřebuje po zakrmení v
srpnu, září, říjnu, listopadu a prosinci, jsou li ty měsíce teplé a včely
plodují.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr" <petr.sotola/=/reta.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 30, 2009 9:26 AM
Subject: Re: roj


> Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám
> na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: (36406)

Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je u sousedů oficiální metoda jeho léčby. V ČEM SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná zvířata aby se rozmnožovala?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 30.6.2009 10:42:28
> ----------------------------------------
> roje neznámého původu zásadně likvidovat
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078) (36081) (36083)

skoušelo se všelicos a posuzovala se účinnost a pracnost zatím dnešní metody včetně Kys. mrav a Thym. sou nejlepší. Postupy kdy se před zimou rozebíralo celé včelstvo byly použitelné v době když se zimovalo na 7 - 10 rámcích dnes se zimuje na 20 to by blo potřeba tak 1/2 hodiny na včelstvo za tu dobu jich fumigiji nebo aerosoluji 20 když k tomu přidáme vhodný čas ktrý se v tu dobu obtížně hledá??

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 22:34:28
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 6. 6. 2009
> Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078)
> je to jedna s neúspěšných metod ze začátku šíření nákazy
>
> Pepan
>
> ..............
>
> Já myslel, že oficiální metodou u nás byla likvidace. O prachovém cukru
> jsem ji asi přehlédl. Nebo je ve Včelařství někde popsaná?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: cena medu (35854) (35886)

ztvrdne jako každý , jeho konzistence bude pak mít velké krystaly
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cena medu
> Datum: 26.5.2009 06:59:21
> ----------------------------------------
> > Sám se divím, med jiné roky světle žlutý letos tmavě žlutý.
>
> Potvrzuju, dokonce i pastovany med neni letos bily jak je obvykle, chutove je
> ten med take trochu jinde. Cim to ze je letos z kvetove snusky tmavsi nez je
> obvykle?
>
> Skoro si rikam ze nebudu vse pastovat, protoze chut i barva je paradni. Pockam
> co to udela...
>
> T.H.
> .
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: intenzivn? a extenzivn? (35819) (35820) (35844) (35855) (35878) (35880)

ještě jsem se vrátil k významu těchto slov. Z latiny
Intenzivní
=
- zesilovací
- silný
- účinný
- mocný
- mohutný
- živý
- sytý

Extenzivní
=
- rozsáhlý
- četný
- široký
- roztažitelný
- rozšiřitelný
- tažný


I v Čechách můžete zažít skvělou dovolenou!
Rozjeďte to s jazyky i v létě v kurzech od Tutoru! Více informací zde.
Reklama
LangSoft Translation & Educational Software

LangSoft s.r.o.

Data slovníku poskytla firma LangSoft s.r.o., výrobce multioborových slovníků a překladačů PC Translator.

Kompletní verze slovníku, spolu s překladačem textu a překladačem internetových stránek si můžete objednat na: http://www.pctranslator.cz.

Pozn. Pro informaci o slovnících na mobilu, viz O2 Active. Hlášení chyb v datech a náměty zde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: intenzivn? a extenzivn?
> Datum: 25.5.2009 22:38:28
> ----------------------------------------
> Ještě jeden dodatek na extenzivní včelaření.Chci stále více a více medu,
> abych splatil daň , nemocenskou, abych se uživil nebo jen si přilepšil, mám
> dobrý ...
> -----
> Přátelé, je to právě čím to poměřujete. Nemocenská atd se neplatí medem,
> ale penězi. Takže první předpoklad, pokud to hodnotíme, je že budeme
> vyjadřovat intenzitu v korunách.
> A pak je to celkem jedno, otázka je jak dosáhnout maximálního zisku -
> výdělku. V prvé řadě se tam podle mě bude objevovat příjem, tedy za jakou
> cenu se med prodá. Do výkupu, maloprodej mínus odbytové náklady a nedejbože
> daně atd.
> To zda to vztáhnu jen na čistý příjem z medu, nebo s různými přesměrovanými
> dotacemi - za přednášky, za matky, taky jestli k tomu vyrábím úly atd.
> Nakonec se ukáže, že úlový systém v tom bude hrát minimální roli. Kolik
> /velko/včelařů nakonec vlastně je schopna uživit medná produkce a jak?
> Peníze se u nás vydělávají vedlejšími činnostmi. A tam se dá intenzifikace
> docela slušně provozovat. A není závislá na rozmarech přírody ani úlovém
> systému.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: roj (36361) (36400) (36402)

ROJ NENÍ KOZA, TEN SI NESE ZÁSOBY Z DOMU JE ZBYTEČNÉ HO KRMIT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: roj
> Datum: 30.6.2009 09:38:42
> ----------------------------------------
> Ja to delam takto, sklepnu roj do rojaku (lze to prakticky do cehokoliv,
> bedynka, nastavek s mezidnem, vyzkousel jsem i igelitovy rojochyt :-) )
>
> Necham na miste pres noc, a rano vysypu horem do pripraveneho nastavku s
> mezistenami a krmim. A pak se po case pokocham kolik prace nadelaly za tak
> kratkou dobu...
>
> Krome krmeni, neni nutna jina pomoc. Lze to i bez krmeni ale to si myslim, ze se
> nevyuzije cely stavebni potencial roje...
>
> T.H.
>
> > Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám
> > na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: za??naj? padat (36412)

NASYPAT DO ÚLU PNÉHO MEZISTĚN. :-))
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: za??naj? padat
> Datum: 30.6.2009 19:48:09
> ----------------------------------------
> Nerad jsem poslem špatných zpráv. Dne 24.06.09 ... 4 samičky, 30.06.09 ...
> 26 samiček. Uvidíme za 5 dnů - vypadá to na aplikaci Formidolu.
> Tak hrrr na ně, chlapci. JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2009
Re: zacinaji padat (36412)

Bylo zde na konferenci několik pochybností, zda není zbytečným stresem
pro včely aplikovat kyselinu mravenčí, když přirozeným spadem
nejsou žádní kleštíci pozorováni.
Diagnostickou aplikaci KM nikdo v současnosti nenařídil. Já se domnívám,
že je na kvalifikovaném rozhodnutí každého odhad situace - zjištění,
jak jsou na tom se spadem ostatní včelaři se včelstvy v doletové
vzdálenosti, v jakém stavu mám včelstva, co s nimi pro nejbližší
období zamýšlím, zda třeba využiji bezplodového stavu při chystaném
norském ( finském ) smetení na mezistěny. Kolem mých včelstev
byl spad kleštíků zaznamenán, chystám smetení části včelstev
na mezistěny, tak aplikovat KM budu. Řada jiných včelařů se rozhodne,
že nemají důvod kyselinu aplikovat, tak to neučiní. Ale domnívat
se, že aplikace KM včelám ublíží víc než kleštík, který se
může v plodových buňkách množit a poškozovat právě nepostradatelnou
budoucí generaci přezimijících včel je krátkozraké. Vždyť stačí
pro diagnostiku jen krátkodobé působení desky formidolu a není
třeba tam rvát "léčebné" koncentrace. A jsou i jiné diagnostické
metody - viz. kvalifikované informace na Emanově Fascinovaném včelaři.

Pokud chci za svá včelstva být plně odpovědný, nebudu čekat na
nařízení někoho z kanceláře, ale sám se rozhoduji, viz. příspěvek
p. Křapky.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Josef K?apka" <josef.krapka/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: zacinaji padat
Datum: 30.6.2009 - 19:48:01

> Nerad jsem poslem špatných zpráv. Dne 24.06.09 ...
> 4 samičky, 30.06.09 ...
> 26 samiček. Uvidíme za 5 dnů - vypadá to na aplikaci
> Formidolu.
> Tak hrrr na ně, chlapci. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 30. 6. 2009
začínají padat

Nerad jsem poslem špatných zpráv. Dne 24.06.09 ... 4 samičky, 30.06.09 ... 26 samiček. Uvidíme za 5 dnů - vypadá to na aplikaci Formidolu.
Tak hrrr na ně, chlapci. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (145.7.10.46) --- 30. 6. 2009

Pán Turčáni, dakujem za Vašu odpoved. Ste veľmi skúsený. Takuto odpoved som aj očakával, akurát som si to chcel potvrdiť.

Možno aj nejaké včielky pri tom zahynú, ale to už patri k tomu.
Predpokladám že sa začnú mlátiť, či nie?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2009
Re: (36408)

2 roje mám v rojakoch. Možem ich osadiť spolu do jedného úľa? Co sa stane?

Čoby sa mohlo stať, včely jednu M odstránia, a život včiel ide ďalej, akurát budú možno silnejšie a môžu ešte využiť prípadnú znášku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2009
Re: (36406)

roje neznámého původu zásadně likvidovat

A prečo? Ak zoberiete zo stromu svoj roj, máte istotu, že vaše včely sú bez spór MVP? Prečo by susedove včely boli postihnuté spórami MVP a Vaše nie! Moje skúsenosti hovoria, že pri klinickom prejave včelstva MVP, len ťažko, ak vôbec dochádza k fáze rojenia.
Podľa rady nemeckých odborníkov, práve včely z úpostihnutého včelstva stačí zmiesť do rojnice a nechať ich hladovať 24-36 hodín a prípadné spóry z zo žalúdka sa kalením včiel odstránia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (145.7.10.46) --- 30. 6. 2009

Už mám 6 rojov osadených. 2 roje mám v rojakoch. Možem ich osadiť spolu do jedného úľa? Co sa stane?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36408 do č. 36468)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu