Včelařská konference

Zdravim,

take ze severu Moravy ( Opavsko) u nas taky neco je, vcely nosi do tmy a rano v 6 hodin uz zase jedou. Letaji jednim smerem, lesy jsou kolem dokola. Takze tam bude mozna i neco jineho. Budu to muset prozkoumat. Letosni zkusenost, cast vcel jsem odvezl k repce a cast nechal doma, s prislibem, ze nejblizssi repka je 3 km, bude tentokrat med z javoru a ovocnych stromu bez repky. Me prekvapeni bylo pri vytaceni medu, jsem mel doma med stejny, jako od vcel u repky. Takze 3 km pro vcely zadna vzdalenost.

Severní Morava předhůří Beskyd.
Medovicová snůška bude ale hodně bodová, kde nebyly v posledních 14 dnech
prudké lijáky a vítr a kde jsou vhodné stromy, tam bude. Snůška z bílého
jetele bude spíše plošnější, jak bylo tak mokro, lidi přestali sekačkami
hoblovat trávníky a leckde se ten bílý jetel rozrostl.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 11:18 AM
Subject: RE: snůka


Kde je to "U nás"? :-)
J.T.

> U nás je nyní snůška, ...

Kde je to "U nás"? :-)
J.T.

> U nás je nyní snůška, ...

Rozdíly jednoznačně jsou, zatím jsem je taky nevyhodnocoval. Nemusí to být
jen ale otužilostí, může to být lepší vyhledávací činností pátraček stejně
jako prostě tím, že některé linie některé snůšky využívají lépe nebo hůře,
např medovicové. Pokud je nějaká průměrná snůška, často mně připadá, že
včely buď na snůšku létají a to všechny včelstva zhruba stejně anebo
nelétají vůbec, jako by o snůšce vůbec nevěděly. Podle jedné mé "teorie" má
vliv časně ráno a pozdě večer i světlo dopadající na česno případně přes
česno dovnitř úlu, ale zase zatím jsem to nijak nezkoumal. Řekl bych, že do
určité míry se včely přizpůsobí tak, že rozhodující bude intenzita světla na
místě zdroje snůšky. Včelstvo vysílající létavky časně ráno a hlavně pozdě
večer skoro za tmy může mít na druhé straně vyšší ztráty létavek.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 9:32 AM
Subject: Re: snůka


> U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané
> všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé
> obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní
> chlad.
> MV.
> ----------------
> U nás (Podkrkonoší) stejné, až do tmy. Ráno jsme je nekontroloval, neboť
> odcházím hákovat po páté hodině.
>
> Každý rok si říkám, že si označím úly, kde včely začínají hodně brzo létat
> a kde končí pozdě a porovnám s výnosem. Ale nějak nejsou lidi.
>
> Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší,
nebo
> co a létají když jiné jsou doma.
>
> Karel

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
MV.
----------------
U nás (Podkrkonoší) stejné, až do tmy. Ráno jsme je nekontroloval, neboť odcházím hákovat po páté hodině.

Každý rok si říkám, že si označím úly, kde včely začínají hodně brzo létat a kde končí pozdě a porovnám s výnosem. Ale nějak nejsou lidi.

Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší, nebo co a létají když jiné jsou doma.

Karel

Doporučuji kvalitně zdokumentovat, fotkami nebo videem, bude to dost
zajímavost.
Podle zmínek tady dříve v konferenci budou včely pravděpodobně nějaký týden
po zásahu bleskem silně divoké a práce v nich nepříjemná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 8:49 AM
Subject: Blesk, ne bulvarni, ale ten elektricky


> Zdravím, mám dotaz.
>
> Má někdo z Vás zkušenost s bleskem, respektive když udeří do stromu a z
něj
> blesk přeskočí na dřevěnou boudu-včelín? Abych pravdu řekl, byl jsem úplně
> zmatený. V prvním okamžiku jsem si řekl asi nějací výrostci se sekerou.
> Rozštípnutý trám cca 10x15 cm (ten kterému se říká u krovu pozednice),
tudy
> asi nastal přeskok ze stromu, vzrostlá planá třešeň vysoká asi 20 m. Na ní
> není vidět nic. Včelím je pobitý palubkami cca 15x2 cm. Na té pod tím
trámem
> je vytržena tříska cca 5x1x70 cm. Naprosto čistý povrch, zdravé dřevo.
> Prohlédnuto silnou lupou, zvětšení 10x. Nebylo nalezeno jakékoli poškození
> ani opálení.
> Uvnitř jsou vytrhány kousky dřeva kam oko pohlédne. Určitě je jich více
než
> sto. Velikost tak asi od větší jehly po tužku. Napadl mě medvěd, tedy
> medvídě. Pak jsem si vzpoměl, jak se psalo v novinách o pumě, kterou na
> Plánicku údajně vidělo několik lidí. Pak si říkám, vše se dá vysvětlit.
> Nalezl jsem jednu vytrženou třísku, tlustou asi jako prst a dlouhou cca 20
> cm na spodní straně střešní latě, přesně pod šroubem který upevňuje vlnitý
> eternit. Šel jsem to obhlédnout znovu ven a všiml si spálených kopřiv asi
> tak 3 metry kolem stromu.
> U jednoho úlu je kovová mateří mřížka a výsuvná kovová síťka jako dno.
Před
> úlem bylo asi 50 mrtvých včel.
> Včely vyletují ze všech obsazených úlů. Byla zima (14 stupňů), tak jsem je
> nerozebíral. Asi dostaly zabrat, tak je prohlédnu asi za týden.
>
> Vašek.
>
>

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
Asi medovice nebo jak teď bylo vlhko, v trávnících hodně rozkvetl bílý jetel.

______________________________________________________________


Závidím. U mě ( Smiřice ) snůška už prakticky není. Nasáté včely přilétávají jen ojediněle. Ani stopa po producentech medovice ( stejně by z toho moc nebylo... les je od mích včelstev vzdálen něco přes 3 km. ) V neděli se to mírně zlepšilo ( jetel ), ale přesto z toho mála nějaké přebytky do zásob asi nezůstanou. Ve čtvrtek jdu vytáčet a v pátek krmit.

S přáním úspěšného zakončení produkčního období
M. Václavek

V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Na túto otázky mali odpovedať respodenti, tak ako pán K. Čermák, na konkrétnu otázku, konkrétnu odpoveď.
Práve včelám, ktoré sa stotožňujú s pridávanou M sa chovajú na sieťke priateľsky, môžeme bez zábran uvolniť prístup k otvoru, v ktorom je CMC! Včely, ktoré sú na sieťke agresívne- zahryznuté do sieťky, nesmieme úľovým včelám umožniť cez CMC uvolniť cestu k matke, pretože ju zabijú!

______________________________________________________________

Příště by bylo dobré, kdyby tazatel lépe vylíčil situaci. Popis typu ,,včely o ní nejeví zájem,, je dost neurčitý a lze ho pochopit více způsoby. Já jsem si ho vyložil tou horší variantou ( včely se k přidávané matce chovají nepřátelsky ).

S pozdravem M. Václavek

Zdravím, mám dotaz.

Má někdo z Vás zkušenost s bleskem, respektive když udeří do stromu a z něj
blesk přeskočí na dřevěnou boudu-včelín? Abych pravdu řekl, byl jsem úplně
zmatený. V prvním okamžiku jsem si řekl asi nějací výrostci se sekerou.
Rozštípnutý trám cca 10x15 cm (ten kterému se říká u krovu pozednice), tudy
asi nastal přeskok ze stromu, vzrostlá planá třešeň vysoká asi 20 m. Na ní
není vidět nic. Včelím je pobitý palubkami cca 15x2 cm. Na té pod tím trámem
je vytržena tříska cca 5x1x70 cm. Naprosto čistý povrch, zdravé dřevo.
Prohlédnuto silnou lupou, zvětšení 10x. Nebylo nalezeno jakékoli poškození
ani opálení.
Uvnitř jsou vytrhány kousky dřeva kam oko pohlédne. Určitě je jich více než
sto. Velikost tak asi od větší jehly po tužku. Napadl mě medvěd, tedy
medvídě. Pak jsem si vzpoměl, jak se psalo v novinách o pumě, kterou na
Plánicku údajně vidělo několik lidí. Pak si říkám, vše se dá vysvětlit.
Nalezl jsem jednu vytrženou třísku, tlustou asi jako prst a dlouhou cca 20
cm na spodní straně střešní latě, přesně pod šroubem který upevňuje vlnitý
eternit. Šel jsem to obhlédnout znovu ven a všiml si spálených kopřiv asi
tak 3 metry kolem stromu.
U jednoho úlu je kovová mateří mřížka a výsuvná kovová síťka jako dno. Před
úlem bylo asi 50 mrtvých včel.
Včely vyletují ze všech obsazených úlů. Byla zima (14 stupňů), tak jsem je
nerozebíral. Asi dostaly zabrat, tak je prohlédnu asi za týden.

Vašek.

Já už dávno nějaké shánění speciálních rukavic neřeším. V Ostravě je
prodejna specializovaná na ochranné pomůcky a tam mají vždy spoustu druhů
levných prstových pracovních rukavic,asi je sami vyrábějí. Od čistě tenkých
látkových za cca 15 Kč přes kožené za 30 Kč z tenoučké štípané kůže
kombinované s látkou až po solidní různé prstové ze silnější kůže za 50 - 80
Kč. Ceny jsou staré asi 2 roky. Vždycky si z nich nějaké vyberu, manžety na
krytí loktů, pokud je rukavice nemají, doma přišiju a je to. Tvrdnutí kůže
není problém, rukavice jsou levné nebo se dají impregnovat, vosk a propolis
se k tomu přímo nabízí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "miso" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 6:54 PM
Subject: Re: rukavice


> Takové rukavice by mě taky zajímali.Pokud se vám je povede opět sehnat a
> zjistit o nich víc (značka, materiál atd.), budu vděčný když sem dáte
> nějaké info. Dík!

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
Asi medovice nebo jak teď bylo vlhko, v trávnících hodně rozkvetl bílý jetel.

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Na túto otázky mali odpovedať respodenti, tak ako pán K. Čermák, na konkrétnu otázku, konkrétnu odpoveď.
Práve včelám, ktoré sa stotožňujú s pridávanou M sa chovajú na sieťke priateľsky, môžeme bez zábran uvolniť prístup k otvoru, v ktorom je CMC! Včely, ktoré sú na sieťke agresívne- zahryznuté do sieťky, nesmieme úľovým včelám umožniť cez CMC uvolniť cestu k matke, pretože ju zabijú!

Jak čtu příspěvky k tomuto
problemu,všechny jsou dobré a prověřené praxí.Já bych k tomu přidal i svůj poznatek.Nejdůležitější je samozřejmě se ujistit,že v oddělku není matka a ani matečník.Potom už stačí mít po ruce trochu mateří kašičky a matičku s ní pomazat. Vláda.

Odebrat veškerý plod ,nechat jen zásoby.

Pokud je to oddělek s mladými včelami, v klidu, bez jiné matky, je
přítomnost malého počtu včel na klícce příznivým znamením pro úspěšné
přijetí. Nebojte se a nechte matku vyjíst (uvolnit přístup k těstu,
stačí malá zátka těsta).
K. Čermák

Zden?k Svoboda napsal(a):
> Dobrý den,
>
> prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely
> o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?
>
> Díky, Z.S.
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> Internal Virus Database is out of date.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.375 / Virus Database: 270.13.4/2218 - Release Date: 07/04/09 17:55:00
>
>

Takové rukavice by mě taky zajímali.Pokud se vám je povede opět sehnat a zjistit o nich víc (značka, materiál atd.), budu vděčný když sem dáte nějaké info. Dík!

To by bylo na delší vysvětlování, na to teď nemám čas.
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?
>
> "Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede
> uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické
> jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to
> jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Někdo radí matku počůrat

______________________________________________________________

:-)
To opravdu někdo dělá? Opravdu mě to pobavilo. Zlaté rozmačkávání matky ( a rozhodně mnohem jistější ).

>prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky? Díky, Z.S.<
-----------------------------------------------------------
Co na to říci? Staří praktici, chovatelé matek tvrdí, že nejistěji přidaná matka je matka prodaná. Zde má chovatel 100%-tní úspěšnost. Co s matkou udělá kupující je jeho problém. Existuje mnoho návodů jak přidat do včelstva mladou cizí matku. Mimo notoricky známých a ve včelařské literatuře popsaných způsobů jsou i jiné způsoby se "100%-tní úspěšností". Někdo radí matku počůrat, jiný zase volí způsob posypání matky a včelstva kakaem nebo skořicí atd. Ve skutečnosti přidávání matky má svá nepsaná (napsaná) pravidla, která když se dodrží, tak je naděje, že včely přidávanou matku přijmou. Mne zaujal článek ing. Leoše Dvorského v posledním Moderním Včelaři, č. 3/2009, pod názvem "Množení včelstev a přidávání matek" str. 88 a 89. Je zde publikován zajímavý způsob výměny matek v produkčních včelstvech. Způsob přidávání nové matky za přítomnosti usmrcené matky staré. Tento způsob jsem uplatnil minulý týden když jsem dostal poštou 2 inseminované matky Vigor od ing. K Čermáka. Vím, byla to ode mne drzost, takto zacházet s cenným materiálem. Tento způsob jsem však volil vzhledem k pokročilé době a mokrému počesí. Tvorba smetence se mi zdála v tomto období a nečase riskantnější. Včerejší kontrola ale potvrdila úspěšnost přijetí. Obě matky jsem viděl na plástech. Byla to náhoda, protože jsem hledal pouze položená vajíčka. Tento způsob jsem uplatnil o několik dnů později u dalších čtyř produkčních včelstev s matkami z vlastní produkce. Jejich přijetí budu kontrolovat koncem tohoto týdne. Píši o tom proto, že jsem dosud o takovém způsobu přidávání (výměny) matek nečetl ani neslyšel. Možná tedy, že to bude přínosná novinka i pro některé návštěvníky této konference. Mě však nezbývá, než abych ing. L Dvorskému poděkoval za poučení.
Zdravím JK

Tak to nejspíš zajít do nějakého velkého obchodu s ochrannými pomůckami, kde
je hodně druhů pracovních rukavic a přímo vyzkoušet a vybrat nejlepší.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 1:02 PM
Subject: Re: rukavice


> Omlouvám se, já se špatně vyjádřil.
> Když jsem je kupoval - měly označení "latexové". Ani vzdáleně
nepřipomínají
> zdravotnické a jim podobné pružné a tenké "gumové". Vypadá to jako umělá
> kůže, ale pružnější a jemnější. Jsou nasákavé a prodyšné. Jsou neskutečně
> trvanlivé a po zmáčení neztvrdnou, jako kožené. Proto o ně tak stojím.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 13.7.2009 08:15:49
> ----------------------------------------
> Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?
>
>
>

Omlouvám se, já se špatně vyjádřil.
Když jsem je kupoval - měly označení "latexové". Ani vzdáleně nepřipomínají zdravotnické a jim podobné pružné a tenké "gumové". Vypadá to jako umělá kůže, ale pružnější a jemnější. Jsou nasákavé a prodyšné. Jsou neskutečně trvanlivé a po zmáčení neztvrdnou, jako kožené. Proto o ně tak stojím.

Přidání matky do oddělku se mně jeví vzhledem k ceně matky příliš rizikové.
Pro takovou matku je podle mně ideální smetenec a vzhledem k pozdní době
smetenec aspoň kilo a půl včel. Který vystaví rovnou aspoň celý nástavek
mezistěn 39x24 a ihned po usazení na mezistěny je to velikostí defakto
plnohodnotné včelstvo.
Radím matku z oddělku hned vyndat, přidat k ní zase pár mlaďušek,
medocukrové těsto a vodu a uschovat. Nejméně u 4 včelstev otřepat a hodit
nad mřížku celkem 10 - 20 rámků s plodem a druhý den ty včely z těch rámků
setřepat do rojáku a udělat ten smetenec. Matku přidat, zcelit v chladu a
temnu, usadit na mezistěny a krmit, ať ty mezistěny vystaví. Je to
nejpracnější, ale zároveň nejjistější způsob, jak přidávat matku.
Inseminovaná drahá matka si takovou péči zajisté zaslouží.
Pokud už není pozdě a mtka je v pořádku, není třeba přes síto klícky
poškozená včelami.

R. Polášek

Nasákavé, velmi měkké a prodyšné... A zároveň latexové? To si poněkud
odporuje.
Pro latexové rukavice bych zkusil prodejny zdravotnických potřeb. Měli by
mít "latexové" bez gumy pro ty zdravotníky, co mají alergii na přírodní
gumu. Jinak by mohla být určitá varianta jednorázové tenké snad
polyetýlenové igelitové rukavice, používají se pro ochranu při třeba čerpání
benzínu, pod klasické gumové či jiné jakékoliv prstové. Svého času jsem
používal obyčejné látkové prstové za pár korun pod prstové kožené rukavice.
Když spodní látkové nasákly potem, vyměnily se a a vypraly. A mohly se jako
vrchní používat i tenčí a jemnější prstové, které by jako samotné včely
propíchly.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 10:32 AM


>
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcela
> rske-rukavice-latex
>
> Díky, tuto nabídku jsem také našel, ale ta fotografie a popis, že jsou
> omyvatelné naznačuje, že jsou klasicky gumové.
> Ty co mám, jsou nasákavé, velmi měkké, prodyšné a přesto je včely daleko
> obtížněji propíchnou, než kožené
> brouky nechovám, mám totiž zálibu ve "Včelách"

V prvé řadě zkontrolujte, zda-li v oddělku není přítomna jiná matka. Při negativním nálezu ( přítomnost nouzových matečníků potvrzuje její nepřítomnost ) a za předpokladu, že včely z oddělku jsou již zalétané na dané místo, je možná náprava v podobě odběru všech plodových plástů. Tím se včely dostanou do stavu beznadějného osiřelce, kdy jsou přinuceni ujmout se přidávané matky, jelikož nemají k dispozici plod na výchovu matky nové a vlastní ( tu včely vždy preferují, je to jejich krev, proto odmítají ,,cizinky,, ). Plod se vrátí za týden či dva ( mezitím se uchová v nějakém silném včelstvu ).
Druhá alternativa je přidání matky do smetence.

S pozdravem M. Václavek

http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcelarske-rukavice-latex

Díky, tuto nabídku jsem také našel, ale ta fotografie a popis, že jsou omyvatelné naznačuje, že jsou klasicky gumové.
Ty co mám, jsou nasákavé, velmi měkké, prodyšné a přesto je včely daleko obtížněji propíchnou, než kožené
brouky nechovám, mám totiž zálibu ve "Včelách"

ZU Brno Novorocni: S radostnymi nadejemi zaciname...jako vitezove na poli valecnem i politickem.Jsme si dobre vedomi ze musime plneji a usilovneji pracovati na zvelebeni sve vlasti, sveho naroda a celeho jeho zrizeni...Sesli jsme se poprve po prohlaseni nasi narodni samostatnosti.Doufame,ze take nase,jako vsech nadeje budou splneny,a ze nebudeme tak macessky oddelovani vcelim cukrem...Za valky veskere veci spolkove musel vyrizovati sam a sam.S akci nouzoveho cukru vcel bylo mnoho prace,presto se to mnohym clenum nelibilo..ze ho bylo malo,ze se jinde vice dostalo..ale aby se odhlasili,tak neucinili...

3.1.1919 Prvni schuzka delegatu zemskych ustredi k utvoreni-SVAZU-.Praha:Kebrle,Schonfeld,Pohl,Smidlik. Brno: Dolezal. Sdruzeni:Kudrnac. Slezsko:Cernin.

22.4. ZU Brno Valna hromada Predseda Dolezal navrhuje,zriditi v Brne zvlastni spolek z primych clenu z cele Moravy,ktery by mel takova prava,do nehoz by vstupovali clenove,jimiz zvlastni priciny neni mozno byti cleny spolku (mistniho)v pobocnem.Volby vykonany aklamaci,primi clenove zruseni.

1.5. ZU Praha Valna hromada 84krajinskych spolku=112 delegatu,primi clenove 9delegatu.V.Svarc zada aby jednatelska zprava byla doplnena-ztrata a zisku.

15.8.Bratisla: Shromazdeni zahajil Vaclav Smidlik vyslany jako expert z Prahy..a dalsi jednaniu za predsedy J.Gasperika:Vyslovuje vdaka ceskym extrementom ktori neunavne pracovali a casto velmi obtizne predsa vsak so zdarom celu organisaciu dokoncili.

Bratri vcelari: Tezka zkouska dolehla na nasi milovanou,mladou republiku.Hordy madarske v poslednim vzepjeti sveho vzteku a zasti a avarske krvelacnjosti vnikly na nase Slovensko.Pomoci potrebuji nasi bratri slovensti a nase vcelarska organisace.

27.10. ZU Brno Valna hromada: Zmena stanov schvalena,vybor se usnesl darovati na zrizeni vcelarske skoly 60.000 Kc

31.10. Vcelarsky spolek Kralovo Pole mel svoji posledni schuzi ponevadz bude spojen s Brnem.Predseda spolku J.Kozlik odevzdal spolkove knihy,nebot se presune do Bilovic nad Svitavou.Podal nektera ze svych zkusenosti za Slovenska.

30.12.ZU Praha jednatelska zprava:Vcelarum slovenskym zasilan casopis zdarma a rovnez pojisteni za ne zaplaceno. Pro podzimni krmeni na 1vcelstvo/7,25 kg cukru. Clenu ve spolcich:17.649, primych clenu:466, vcelstev:134 129, .Cesky vcelar 18455 vytisku,pro slovensko zdarma 2500 vytisku. Redaktorem do kvetnoveho cisla Kebrle(ktery tuto praci delal zadarmo).Od cisla 6.cervnoveho Schonfeld(plat 5.tisic.)

Pane Svobodo, inseminovaná matka jsou dnes v korunách tisícové položky na zakoupení a Vy se zde ptáte jak s ní naložit? Co Vám k Vaší otázce poradil prodávající?

..............


Zdeněk Svoboda (86.63.218.139) --- 13. 7. 2009

>Dobrý den,

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?<

Dobrý den,

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Díky, Z.S.

A je to nějak důležité v tuto chvíly?
............
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695)

>Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?<

Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?

Možná tady:
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcelarske-rukavice-latex

Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému: RACIONALIZACI ZDAR ,ZDAR,ZDAR… Konečné řešení tu již jednou v minulosti bohužel proběhlo.
______________________________________________________________


Jak to u začátečníků často dopadá, konečné řešení určitého problému přinese další problémy, které je třeba řešit. Těch ,,konečných řešení,, bude ještě spoustu, než se dopracuji k nějaké konzistentní metodice. Bohužel ( bohudík ? ) praxe je praxe.

//\/\\//

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů )
Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému: RACIONALIZACI ZDAR ,ZDAR,ZDAR… Konečné řešení tu již jednou v minulosti bohužel proběhlo.
Dovětek ,,Racionalizaci zdar!!!,, jsem zprvu používal, abych se zviditelnil. Postupem času jsem ho připisoval k mým článkům již spíše jen ze zvyku. Až jednoho dne ( 17.12.2007 ) mi pisatel ,,kozlík,, otevřel oči a uvědomil jsem si, že stálé opakování mého tradičního sloganu je ,,matka trapnosti,, a přestal jsem s tím. To však neznamená, že se od sousloví ,,racionální včelaření,, distancuji, pouze jeho používání omezuji na nejefektivnější minimum.
Opět se ozval Doubek, alias emilkamilka, E. M., Nepovídej, Nevaž si to, Dománek, Michalka, Novotný, Kořenský, Vilímek, kramář, blinkanek, atd., prostě ,,normální,, včelař z 88.100.95.205, který mě ustavičně vyhání z konference již více než rok.
Nu a vidíš,stejně se mu to nepodařilo a tak nás nadále oblažuj těmi svými výplody jak to dlouho vydržíme,co myslíš? To souvčelsví / to není překlep / taky byl od tebe originální kousek,jen tak dál…

K.Čermák:>Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu.<
............
No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?

"Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu. Zajisté i u včel se uplatňují, ale
jinými formami, a v menší míře...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do
> úzkých?

Díky za odpovědi.

Pro Lukáše Matelu >>

A jaká bude prosím cena těchto přířezů od Vás? Včera jsem k Vám posílal objednávku na nástavky :-)

díky Aleš Faltín

Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek
______________________________________________________________

Můj vztah k LBV metodě nadbytku trubců prodělává vývoj. Už od počátku jsem byl přesvědčen, že opravdu funguje, ale byl jsem skeptický vůči její údajné vysoké účinnosti. Vloni a zejména letos jsem ji vyzkoušel a byl jsem mile potěšen. Ještě před začátkem letošní sezóny jsem plánoval místo stavebních rámků použít tzv. trubčí nástavky, avšak to jsem nezrealizoval a realizovat nebudu. Usoudil jsem, že by to ve svém důsledku mohlo přinést nevykompenzovatelné komplikace. Tento postup by byl přímo v rozporu s metodou LBV ( trubčina musí být mezi plásty s dělničím plodem! )

Na LBV metodě mi vadilo především její skoro nulová návaznost na můj systém včelaření, především z hlediska kombi-včelaření ( produkční včelstvo + oddělek... nedostatek materiálu na jeho tvorbu ). Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému:

Metodu LBV ze začátku jara nedodržím... při jívách nebo třešní ( podle síly včelstev ) vložím nanejvýš 2 stavební rámky ( NN-míra ). Začátkem jara ( rozkvět třešní ) začnu s chovem matek, abych měl ještě před nástupem rojového období přichystané matečníky ( matky ) na tvorbu oddělků. Včelstva nechám vyzrát do latentní rojové nálady - znamení: včely stavějí rojové misky ( podle síly včelstva a jeho vývoje tato fáze nastává někdy krátce před, či až za květu řepky = 2-4 týdny od začátku jara ). V tomto stavu provedu odběr: 4 plásty se zavíčkovaným plodem, které nahradím stavebními rámky, čímž včelstva ,,zmladím,, a nastartuji LBV.

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů ) a pojištění výstavby a zakladení trubčího díla ( včely v latentní rojové náladě po trubcích přímo prahnou ). Jako úskalí této metody spatřuji problematiku raného chovu matek a riziko prošvihnutí správného termínu odběru s následným vznikem rojové nálady.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Tak jsem se podíval a zjistil jsem, že jsem odpovídal na maily přímo od př
Čermáka přímo jemu mimo konferenci. Jenže já jsem odpovědi psal pro
konferenci a tak nyní posílám obě své sloučené odpovědi.:

Na stránce ceníku má pouze toto:
"1.
Nástavek...............................................................260Kč

2.
Dno.........................................................................
400Kč

3.
Víko........................................................................
260Kč

4.
Krmítko...................................................................40
0Kč

5. Mateří mřížka v rámu...........................................250Kč

6. Strůpková
fólie........................................................40Kč

7. Stavební zábrana....................................................50Kč

8. Rámkový
přířez..........................................................9,50Kč

9. Rámkový přířez - vrtané boky..............................10Kč

10. Rámkový přířez - vydrátkovaný..........................15Kč

11. Zátka do
nástavku.....................................................5Kč"


O tom, že to jsou díly Optimalu, pokud skutečně jsou, to bez dotazu jaksi
poznat není, ani slovo...
Radim Polášek

Jo takhle. Zhruba nějak napopáté, co jsem tu stránku s jeho ceníkem viděl,
jsem si všiml, že tam je skutečně nadpis "Ceník pro Optimal" "umně" a
"umělecky" zakomponován do obrázku, který má zřejmě zvyšovat nějakou
estetickou hodnotu těch stránek. Tak na tohle já nemám čas, lupou nebo tak
podobně zkoumat každý obrázek na stránce, jestli tam není nějaký pro obsah
důležitý nadpis nebo jiná důležitá informace. Já prohlídnu stránku, během
pár sekund přečtu, co tam je černé na bílém nebo v horším případě na jiné
barvě a jdu na další stránku. Přirozeně když jsem ty stránky zkoumal, měl
jsem si toho všimnout, takže skutečně tam Optimal nadepsaný je, moje omluva
na toto.
Tady se dostáváme k tématu, jak udělat webové stránky, aby byly skutečně
funkční a ne přeplácané různými rádoby avangardními výmysly, které
využitelnost stránek jen zhoršují. Ale to by byla diskuze na dlouho a
tématem někde úplně jinde.....
R. Polášek


R. Polášek

tak nevím, má cenu nějak obsáhleji do konference psát, když příspěvky se neobjevují podle odeslání, ale s jakýmsi náhodným zpožděním?

Na internetu "visí " dva moje příspěvky k tématu "úly typu Optimal" napsané a odeslané před mým příspěvkem k LBV a ne a ne se na konferenci objevit. To jsem zvědav, jaké budou mít zpoždění, jestli vůbec dorazí.

Já si pamatuji z 80 let, že oficiální včelařské teorie tehdy naopak
doporučovaly ve včelstvech chov trubců v určitém přirozeném počtu.
Podrobnosti si už nepamatuji. Od té doby dávám do každého včelstva asi 3
trubčí plásty, je to plást 39x24 s jednou vyřezanou třetinou, kde vystaví
trubčinu a odchovávají tam trubce. Společně s roztroušenou trubčinou po
ostatních plástech mám v každém včelstvu od května po začátek krmení na zimu
plochu trubčiny o velikosti 3 stran rámku 39x24 neboli 1,5 rámku 36x24
oboustranné trubčiny. Omezování až úplná eliminace trubců byly teorie někdy
z 50 - 60 let minulého století, kdy se trubci brali jen jako užírači zásob
včelstva.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "bernard" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 12, 2009 11:31 AM
Subject: LBV


> Moje zkušenosti,včelařím pouze v zemědělské oblasti horního
> Slezska.Včelařím s 70 včelstvy na jednom stanovišti.V sedmdesátých letech
> jsem začínal včelařit,od té doby vkládám dva až tři stavební rámky pro
> odchov trubců a vytahují je před podzimním krmením.V tu dobu se mi včelaři
> doslova vysmívali že převracím včelařskou teorii,dnes jsem rád že LBV ze
> svých zkušeností toto potvrdili.Chtěl bych tímto pánům poděkovat mají
> pravdu.A taky panu Ivanu Černému za překlad ošetřování včelstev které
> nahrazuje rojení medným výnosem. Panové
> vřelý dík.
> Tímto mi pomohli pochopit co jsem si nedokázal vysvětlit.
> Včelařím na tenkostěných Slezanech bez mateří mřížky.

Vyrábí je p. Nerad, Bálkova Lhota

Luboš
----- Original Message -----
From: "Ale F." <afaltin/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 5:24 PM
Subject: Přířezy 159 L


> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159
> takové,
> že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti
> drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

Moje zkušenosti,včelařím pouze v zemědělské oblasti horního Slezska.Včelařím s 70 včelstvy na jednom stanovišti.V sedmdesátých letech jsem začínal včelařit,od té doby vkládám dva až tři stavební rámky pro odchov trubců a vytahují je před podzimním krmením.V tu dobu se mi včelaři doslova vysmívali že převracím včelařskou teorii,dnes jsem rád že LBV ze svých zkušeností toto potvrdili.Chtěl bych tímto pánům poděkovat mají pravdu.A taky panu Ivanu Černému za překlad ošetřování včelstev které nahrazuje rojení medným výnosem. Panové vřelý dík.
Tímto mi pomohli pochopit co jsem si nedokázal vysvětlit.
Včelařím na tenkostěných Slezanech bez mateří mřížky.

Co Ti brání takovou medvědí službu pro včelaře spustit? Možná to chce na vlastní kůži vyzkoušet aby jsi pochopil.
-----------------
A v čem je medvědí? V medu? Myslíš že nevhodný je rozměr o 3cm širší než tvoje kvadranty, nebo nízká výška rámků nebo to že není izolovaný?

KArel

Propadák to jistě není, ale jako je to u každé teorie - nedá se slepě
použít na vše. A právě u včely je to omezení, že tam nepasuje, aspoň ne
podle představ autorů.
Experimentální ověření by mělo zajímat v první řadě autory "nové"
teorie, tedy jako klasický srovnávací pokus, tj. proti kontrole. A to
neudělali. Tak by se ukázala účinnost metody chovu trubců proti
rojivosti, tedy jak je vysoká. Odhaduji, že nemůže být za každých
okolností 100 %-ní, jak doložil např. p. Křapka. Správně uvádíte, že je
třeba ji zkoušet v různých letech, tedy i v silně rojivých... A i když
toto bude jasnější, ptám se - potřebujeme k tomu tu nepřehlednou,
nejasnou teorii, i s chybami?
K. Čermák

Čermák K.:>Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst.<
...............
Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do úzkých?

KaJi:>Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil.<
...........
Co Ti brání takovou medvědí službu pro včelaře spustit? Možná to chce na vlastní kůži vyzkoušet aby jsi pochopil.

Nevím, nemám k statistikám prodeje úlů přístup.
Ale třebas Kolomý, uvedený na stránkách Optimalklubu jako výrobce má zrovna
nyní v nabídce uly v tomto pořadí: Nástavkový tenkostěnný 39x24 ze smrkového
dřeva, úl Dadant, úl Langstroth (nepochopil jsem rozdíl mezi jeho Dadantem a
Langstrothem, oby mají stejnou rámkovou míru ) , úl palubkový uteplený na
rámky 39x24 v provedení z vejmutovky, totéž ze smrkového dřeva a nakonec
nástavkový tenkostěnný 39x24 z borovice vejmutovky. Optimál nemá v nabídce
žádný.
Ing Buřinský, zase uvedený v Optimalklubu má v nabídce nastavky v tomto
pořadí 39x24, 39x17, 42x27,5, 37x30, 42x17 O nějakém úlu s názvem
Optimal ani slovo.... (jsou to nastavky 42x17, pokud si dobře pamatuji)
Milan Flek má nefunkční webové stránky, podle Optimalklubu má vyrábět
komplet úl . Jak to je ve skutečnosti, zjišťovat nebudu. musel bych mu
poslat mail nebo zavolat.
Kotrla Jaroslav. V Optimalklubu píše , že vyrábí úly Optimal, na svých
webových stránkách vyrábí tyto úly, viz citace "Výroba úlů v mírách
Langstroth, Dadant, DN a Zander byla doplněna o tradiční úl včetně doplňků
na rámkovou míru 39 x 24 pro trh v naší republice. "
O Optimalu tam je pouze poslední odstavec, evidentně o ten jeden odstavec
jen narychlo doplněný text a dále potom není o nějakém úlu Optimal ani
zmínka. Zase je tam zmínka o Optimalklubu a o Vás jako tvůrce úlu a je tam
odkaz na webové stránky Optimalklubu. Aspoň něco.
Takže vypadá to tedy, že Optimal žádného výrobce v klasickém slova smyslu,
jako že když se zákazník rozhodne, koupí ten úl ve včelařské prodejně nebo
že ho večer objedná a ráno může přijet ke skladu a odvézt si ho, nemá.
Výrobci ho znají, protože je jednou z alternativ, mají na něho rozkreslené
rozměry a komponenty a nejspíš i jakousi určitou přípravu výroby, ale
nevyrábějí ho dopředu, protože nemají jistotu, že by se v rozumné době
prodal a nestal se ležákem. Je to prostě úl na přání stejně jako by vyrobili
jakýkoliv atypický úl, který si zákazník objedná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 4:58 PM
Subject: Re: uly typ OPTIMAL


Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli
to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere

Přiznám se, že jsem teorii sobeckého genu nečetl, ne že bych nechtěl, ale nikde jsem jí po knihovnách nesehnal. Teď když jsem zjistil, že jeden z mých kolegů v práci studuje dálkově PF v Praze, tak jsem ho poprosil aby mě jí sehnal. Slíbil si jí vypůjčit v univerzitní knihovně, tak uvidím. Každopádně byl překvapen, že o tom něco málo vím. Na uvedené fakultě se o ní studenti učí, tak to asi tak velký propadák nebude!!!Ale běžným včelařům jako jsem i já je tohle všechno úplně jedno to ať si vyřídí vědátoři mezi sebou. Nás zajímá pouze zda LBV funguje, nebo ne. No a těch spokojených je nějak podezřele hodně a "experimentální ověření" v podstatě nikoho nezajímá. Všechno chce svůj čas a met. LBV tak na zrání potřebuje alespoň 3 roky a z toho 2 silně rojivé! Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek

A to je právě omyl. Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst. Tedy není to univerzální princip platný vždy! Něco
málo více k tomu si můžete přečíst na mém webu vigorbee.cz v článečku o
evoluci včel. V tom udělali L+B+V chybu a jejich rozsáhlé zdůvodnění
principu protirojové metody je na vodě, a mají tam i další, a banální
chyby (např. neznalost míry příbuznosti mezi včelami). Ale nechci vás
praktické včelaře zatěžovat teoretickými věcmi. S praktickou stránkou
metody to totiž stejně ani nesouvisí, resp. nevysvětluje její princip.
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> ... Jinak princip metody není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. ...

Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere

Zdravím vás a prosím, zda někdo z vás neví, kde se dají sehnat latexové rukavice (ne gumové). Před cca 3 roky jsem je kupoval na netu a již nevím od koho. Stály 210 Kč. a doted je používám a jsou k nezaplacení. Rád bych si koupil další.

> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na
> langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce
> drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat
> rámek?

Výhoda originál rámků Langstroth (drážkované) je natolik zajímavá, že je budeme distribuovat zásilkovým způsobem. Málokdo je schopen dodávat ihned ze skladu. Budeme mít v příštím nebo přespříštím týdnu první várku k distribuci. Pokud do té doby vydržíte, rádi pošleme. Nevýhoda je ta, že je silná horní loučka a větší množství dřeva navyšuje cenu přířezů. Cena (práce) drátkování ale odpadá.

http://matela.wz.cz/nastavky - zde se brzy objeví nabídka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 10:19:15
> ----------------------------------------
> >>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<
>
> Každý n jazyk je světová rarita!
> Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
> Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které
> jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:
>
> pepan
> --------------
> V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním
> včelařům moc dobrou vizitku.
>
> Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název
> evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na
> květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková
> moderní Ebola.
>
> Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá
> docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za
> jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se
> udělá odběr a rozbor měli.
>
> Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co
> se tam zjistí:-(
>
> Karel
>
>
>

>Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino<
-----------------------------------------------------------
Stříhám je z použitých desek Formidolu.
JK

Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
pracuje.
To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
"hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "vladimir" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 11:20 AM
Subject: uly typ OPTIMAL


> Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim
> myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych
a
> navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne
> lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24.
> Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

Vážení přátelé, optimál se zdá být jako nadčasový úl, ale pravda je tak trošku někde jinde, patří do "světového úlového trendu".
Úl je optimál, jak pro včely, tak pro včelaře, což je paráda.
Adamcova míra je tu něco přes sto let a byl to taky určitý vývoj, od trojhránků až po 39x24. Ale doba je jinde...
Buď chci včelařit pro radost s pár úly a tohle neřeším, nebo ve včelařině hledám i zajímavé finanční přilepšení.

Nízkonástavkové včelaření je jediné včelaření, kde máte zaplacenou dobu práce ve včelách. A že zde furt podporujeme 39x24 x 11 rámků v nástavku, tak to ještě pořád znamená, že u nás ve včelařině není konkurence. Protože jen konkurence ukáže, jak jste dobří a jaké máte náklady na vyprodukovanou jednotku.

KRajské a jiné dotace se nerozdávají z osvícenosti politiků, ale proto že je někdo o něčem přesvědčí. A ten co to z nich vyloudí, tak si tam prosadí to co mu vyhovuje, nebo co si myslí že tam má být.

A je zajímavé, jak je to v některých krajích ušito na různou míru.

Úl Optimal je vynikající, ale bohužel měl smůlu. Vymysleli jej odborníci na včelaření ne na marketing.

Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil. Teyd prodeje nařezaných polotovarů. DOstal by se možná i pod cenu současné stavebnice 2/3 Langstr.

Pokud se dokáže udržet na trhu nástavek za 150, tak je myslím už vymalováno. Ne každý má doma hoblovku a možnost sušit dřevo. Sešroubovat a obrousit, to se dá v paneláku.

Myslím že Optimal pohřbila včelařská veřejnost v době vzniku. A přetrvává to do dnes.

Karel

Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych a navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24. Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.