Včelařská konference

Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo podpůrných 8,5kg cukru).
Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
pozor.
Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
KM.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
Subject: Odparné desky


> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

Většina včelařů,kteří sledují jen tak pro zajímavost stránky této konference,se svými příspěvky nechvátají.
Také je to tím,že témata se zde den ode dne mění a odpovídající 2 - 3 stálí lektoři se potom prezentují jako vždy svými sáhodlouhými referáty většinou někde přečtenými a ve včelařké literatuře již mnohokrát prezentované.Snad by bylo dobré,kdyby se tyto příspěvky věnovaly měsíc od měsíce po dobu včelařské sezony,která trvá tak krátce,zrovna jako holubářům.Těm začínají lety holubů koncem dubna a končí začátkem srpna,kdy začínají pelichat a nemuseli by doletět.Tedy ta doba aktivní pro obě branže se přesně kopíruje,řekl bych navlas.Hodnocení letošního roku ponechejme již zmíněným lektorům konference,kterého se určitě dočkáme,však každý včelař sám již dnes má jasno,mohlo to dopadnout i hůře,stačí si vzpomenout na rok 1975 a několik dalších , proto nebrečme a s elánem a trochou nostalgie sundejme medníky,vložme Gabon,poté dostatečně dodejme zásoby na zimu a nakonec proveďme poctivě fumigaci ať už takovou či makovou.Nu a těšme se na příští jaro,včely nás mnohokrát překvapí,chce to jenom mít lásku k nim a hlavně vytrvalost. Špaček konečně dal vyšší výkupní ceny,snad vlivem konkurence,která jej k tomu donutila a jeho zásluhou proto je,že počty včelstev se snad do budoucna nebudou snižovat,spíš narůstat a to je dobrá zpráva.Ještě snad by bylo dobré podotknout,že výměna vedení by také stála za uvážení.

>Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
Odparné desky
Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
------------------------------------------------------------
Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm. Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto prohlášení nyní proklejí.
Tak směle do toho JK

Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam ukládají krmení.
2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace par moc velká?

Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

Ahoj Pepo! Chtěl jsem udělat dva úkony a to přečíst ¨Konferenci a pak se podívat na polyuretan. desky. Takže toho jsi mě ušetřil. Díky. V uvedeném článku je také dost závěrů, které vyplývají pouze s nadšení a ne dokonalého ověření. No ono v K. to někdy není o moc lepší. R. S.

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT .....
--------
antiGMo, antiGMO, :-))))
taková fušeřina, nakonec profláknete celou ideu proti GMO. Jsou lidi co jsou ochotni i slyšet argumentaci proti GMO, A MÍSTO TOHO TAKOVÉ S.....

Žádný minulý příspěvek tady nezazněl,a genetik SUZUKI tohle tvrdil? Kde, citace?
Ňapsat něco, pak někoho citovat a neuvádět uvozovky, tedy odkud začíná citace, pěkná fušeřina...

Karel

jsem jenom doktor, ale tohle snad psali v Blesku, nebo jiném podobně odborném časopisu. Mohl bys uvést podrobnosti. Takhle to pro každého, kdo trochu rozumí věci musí vypadat jako úplná pitomost.
díky Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: moyzes <moyzes/=/seznam.cz>
> Předmět: genet. modifik. potraviny
> Datum: 23.7.2009 21:32:28
> ----------------------------------------
> Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému
> příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA
> bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v
> našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho
> poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z
> BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé
> továrny na pesticidy, možná až do konce života.
> Bohužel, nelze vše citovat.
> Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty
> se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně
> bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!
>
>
>

Nakyslou chuť ve smyslu jako doplněk medové chuti, ne převládající chuť má
často medovicový med. Lípová chuť tedy znamená, že tam chytily ještě
poslední dokvétající květy lip, ale jinak to bude medovicový med. Medovicové
medy v tuto dobu po odkvětu lípy jinak běžně bývají i na stejném stanovišti
každý rok velice od sebe odlišné, vypadá to, že v druhé polovině července a
v srpnu produkují sladinu sbíranou včelami hodně různých druhů mšic a každý
rok se přemnoží nějaký jiný druh.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ottová" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 6:39 PM
Subject: chu medu


> Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku
> prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal
> včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně
> prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice
> intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu,
etikety
> předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos
> jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech
> zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v
> plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně
> voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu.
Ještě
> jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu
> kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v
> ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový
> med neznám. Děkuji Ottová.

Zdroj časopis včelařství č. 8/2009, autor Karel Salvet.
Zkrátka je to bomba. Při internetovém pohledu na cenu desky z polyuretanu o rozměrech 2000 x 1000 mm se mi strachem roztřásla peněženka. Deska tl. 5 mm ... 5500,- Kč, deska tl. 12 mm ... 12,500,- Kč. Ceny jsem zaokrouhlil Jako naši obchodníci - tedy vzhůru. Tak tedy zůstanu u coulovek ze starého dobrého dřeva.
JK

>je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu<
-----------------------------------------------------------
Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.
JK

Pohankový med je tmavě hnědý,později,pomalu krystalizuje a hlavně chutná výborně ale smrdí po prasatech...ale kdo ví, že je z pohanky tak ho chce,Poláci můžou ruce utrhat...asi vědí,že tam je RUTIN dobrý na žíly a cévy...

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?
------
Možná na pár místech.
Zjistil jsme sám na svazence (modrý pyl, jednoznačně děfiniované pole) ale i jiní (2x ve Včelařství), že 7km můžou včely létat za snůškou.
Pokud to zmenším na 5km, tak kolik je možné najít v ČR kružnic o průměru 10km, kde není nic NEBIO a NEEKO.

Možná v Africe, východní Sibiři, a jiných rozvojových zemích. Například na FV je článek o tom, jak obchodníci v Kení lákají včelaře k větší produkci medu a defekato BIOmedu.
V ČR by mě zajímalo kolik je takových míst, kde v doletu není třeba řepka. Jak se tak stalo jednomu biovčelaři.
Myslel si/prodával/ že má med z ostropeřce mariánského, pylová analýza prokázala řepku. Bio řepku neznám. Možná ji ale někdo okolo pěstoval:-))

BIO je marketingová značka, nyní i pro diskontní prodejny.
Je samozřejmě určitou zárukou, že to není ten samý humus co má nejlacinější ceny ve měastě a jiné garance. Ale jen určitou.

U mého mlékaře co rozváží mléko od svých krav ve sklenicích po okolí (20Kč/litr X suprák za 7,90 v krabici) mě certifikace nezajímá. Zajímá mě jeho provoz a místo kde pase jalovice a kde pěstuje krmení pro krávy. Typický český statek, audit by tam asi neprošel:-)) ale krávy zjevně zdravé

------
Když to vezmu na automobilový průmysl, tak veškeré certifikace podle ISO atd jsou podmínkou nutnou, ale každý zákazník si chodí své "výrobky/linky/procesy/ certifikovat/auditovat osobně. Nějaké ISO je mu ukradené, věří jen vlastní kontrole/auditu.


Ale to je asi kolik procent lidí věří značkám, a kolik procent zákazníků rozumu.

Karel

Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu, etikety předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu. Ještě jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový med neznám. Děkuji Ottová.

Hm, bavit se o GMO jako celku je už samo o sobě nesmysl. Smysl by mělo bavit
se o konkrétním druhu, rostlině modifikované geneticky konkrétním
způsobem. Jedině tak je možné relevatně mluvit o konkrétních kladech a
záporech takové úpravy. Jenže to by vyžadovalo si vyhledat konkrétní
znalosti a naučit se je a to je pro mnoho lidí příliš pracné nebo dokonce
jimi rovnou označováno za zbytečné.
Co se týká medu, vlastní sběr sladiny v přírodě a způsob jejího zpracování
včelami zaručuje velice nízkou úroveň kontamicemi škodlivinami z okolí.
Kromě medu z mimořádně znečištěných oblastí je normální med a biomed v
podstatě rovnocenný.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 5:31 PM
Subject: Re: CSV versus GMO


> Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na
> potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá
> geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba
> minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční-
> průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako
> integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.
>
> Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s
> nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit.
> Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny,
> protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou
> postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z
> toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů,
> zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
> Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a
co
> nejlevnější "potravina " na výstupu.
> Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si
GMO
> své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie
> strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je
> biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do
> vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu,
> životní styl a mnoho dalšího.
>
> A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio
kvalitě,
> produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až
> zneužívané slovo?

Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční- průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.

Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit. Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny, protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů, zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a co nejlevnější "potravina " na výstupu.
Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si GMO své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu, životní styl a mnoho dalšího.

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?

http://www.youtube.com/watch?v=Mun2M1PXWmE, zde se můžete podívat jak řádily včelky po aplikaci formidolu.

Když je to takhle , vysypat ven, nepárat se s tím. Včelky se vžebrají do
okolních úlů a tím pádem aspoň ty budou k něčemu. Čekat až se včely vytratí
není moc dobrý nápad. V rámcích je už beztak plno nakladených vajíček od
zavíječů, v takovém úlu v letních teplotách potom včelí populace přejde
plynule v populaci zavíječů. Voští rámků bude zničeno a kuklící se larvy
poškodí i dřevo rámků a úlu. Dobré rámky je vhodné před uložením vložit do
středů včelstev aspoň na 14 dnů, pokud ne přes zimu, včely je od zavíječů
vyčistí, špatné hned zlikvidovat, v žádném případě je neukládat k ostatním
skladovaným rámkům.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 10:56 AM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


> Co tedy s nimy, moc jich v úlu nezbývá. Mám je opodál sklepnout na zem ať
> se vžebrají, nebo je mám ponechat osudu až se pomalu vytratí.

No, ono se v poslední době rozmáhá jakési spotřební myšlení stylu Koupit
refraktometr a rázem problémy s řídkým medem nebudou.... Udělat cinkované
úly s nejlepšího dřeva a rázem budou ty úly plné medu, i kdyby stály bez
včel někde ve stodole.... Jako by základní předpoklad k úspěchu nebyla v
první řadě práce . Ať už fyzická, přímo s těmi úly, včelami, medem nebo
duševní, získávání informací a zkušeností, sledování věcí kolem včel, jejich
vyhodnocování - zpracování všech informací..... Pokud se bude klást důraz na
to spotřební myšlení a nakupování těch různých hejblat, tak se začátečníků
budou dvouletí včelaři. První rok ohromný zápal, nakoupí všechno možné,
investuje do toho, druhý rok vystřízlivění, protože ono to i takhle bez
investované práce a času do včel nepůjde. A třetí rok potom bude takový
včelař jen přemýšlet, jak nejvýhodněji by se těch drahých hejblat zbavil. Já
proti těmto věcem nic nemám, ale automaticky v případě nějakého problému
doporučit zakoupení něčeho místo skutečného řešení ne. Jaký je potom rozdíl
zakoupit takovou věc a zakoupit řekněme nějaký amulet třeba zaměřený proti
vlhkému počasí v době snůšky? Prospívá to jenom prodejcům takových věcí.
Jinak letošní počasí je skutečně průšvih. Nepamatuji si, že by tahle
katastrofálně řídké medy a v takovém dlouhém časovém období vyskytovaly.
Snad někdy hluboko v socialismu, kdy se okamžitě odlifrovaly do konví a přes
Jednotu vykoupily.... A tím v tehdejším socialistickém hospodářství
praktikovaném i při zpracování medu jejich stopa ztratila a dále se o tom
nemluvilo.....-:) Já mám naštěstí v úvozovkách výhodu, že letos mám tak
malý počet včelstev, že jsem se mohl rozhodnout neprodávat vůbec žádný med,
jen doplním zásoby pro spotřebu pro doma. Med mám vytočený a v současné době
v kyblíkách uložený na půdě pod plechovou střechou, přes den, jak je
slunečno, odkrytý a chodím ho tam promíchávat. Světlý lípový med už by
možná pomalu mohl být dostatečně hustý, tmavý med ještě z doby předtím je
pořád řídký....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 9:02 AM
Subject: Re:


> No Radim se opět rozjel, ale letošní rok je opravdu průšvih. Včely se s
> nějakým zahušťováním, když vlhkost vzduchu neklesá pod 90% moc nepářou a
> tak medy kolem 30% nejsou asi zas tak vyjímkou. Dokonce i já vyhlášený
> šetřílek jsem si po 35 letech praxe koupil refraktometr a začaly mě
vztávat
> vlasy hrůzou a to jsem čekání na zavíčkování doopravdy protahoval jak to
> šlo. Žel konec letošní sklizně nic moc a včely roztažené zásoby ve 2 - 4
> nástavcích nevíčkují, vlhkost tak 22% a tak se stejně musí točit a
> připravovat na zimu. Jestli tedy med kvasí a není ho moc, stačí snad
> odebrat horní vrstvu a použít např. na medovinu, a zbytek nahřát na 45
> stupňů a míchat a větrat jak o život. V tomhle mokrém vzduchu budou
> výsledky nic moc a kdy se počasí umoudří je velkou neznámou. Stane li se
> toto velkému včelaři je v průšvihu a může ho zachránit pouze urychlené
> stavění vysoušeče. Pro malé v podstatě stačí nahřívací box, větráček a
> funkční menší lednička. Box se musí co největším otvorem propojit s
> ledničkou a větrákem do ní hnát teplý vzduch a nějakými plechy donutit
> vzduch, aby v ledničce měl co nejdelší dráhu zvl. kolem zadní stěny, kde
je
> zapěnován výparník. Proto se také otvor do ledničky musí dělat jen zboku
> nebo ze dna. Při práci nekuřte a ani jinde nesmí být otevřený oheň. Kdyby
> vám totiž uniklo chladivo tak kolem ohně máte hned fosgen a to asi není to
> pravé ořechové. /informace od chladařů/ Samozřejmě obsahem nádob v boxu se
> musí míchat a ne málo! Jinak nejlepším pomocníkem jak zabránit kvašení
medu
> ve skladu je chlad! Místo párání se s ledničkou lze také koupit vysoušeč
> vzduchu, ceny začínají od 4 500. Ale funguje to úplně stejně. Jinak v Dole
> asi před 10 lety o tom napsal vědecké pojednání Dr. Kamler, ale nic moc a
> to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Kdo se nechce umíchat musí zvolit
> řešení aby suchý vzduch měl k dispozici co největší plochu medu, proto
> Jindrovo "mlýnské kolo" nebo různá jiná míchátka. Takže jestli tropy budou
> pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S

Co tedy s nimy, moc jich v úlu nezbývá. Mám je opodál sklepnout na zem ať se vžebrají, nebo je mám ponechat osudu až se pomalu vytratí.

Stonjek:>Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S<
...............
Jedna z nich je HMF

V souvislostech nastává problém s limitní a nízce povolenou hodnotou HMF, která je ve vlhčím prostředí pronás jako producenty diskriminace a pro spotřebitele údaj oničem, protože neříká nic tak přesného o kvalitě, jak se hodnotě HMF přisuzuje. HMF je problém. Ne tropické počasí. Stačí, aby Unie zrušila nebo přenastavila HMF. Člověku HMF neublíží. Další problém v souvislostech co by to řešilo jsou kyselá léčiva. Pokud vím, tak nárůst HMF je přímo závislý nejen na teplotě a době skladování ale HLAVNĚ na obsahu kyselin v medu. Pokud se bude léčit v takovém vlhkém prostředí kyselinou, zcela určitě stačí když kyselina přejde třeba i přechodně vlivem vyšší vlhkosti do medu a tím se zvýší tvorba HMF mnohem razantněji v něm. A to je průšvih.

No Radim se opět rozjel, ale letošní rok je opravdu průšvih. Včely se s nějakým zahušťováním, když vlhkost vzduchu neklesá pod 90% moc nepářou a tak medy kolem 30% nejsou asi zas tak vyjímkou. Dokonce i já vyhlášený šetřílek jsem si po 35 letech praxe koupil refraktometr a začaly mě vztávat vlasy hrůzou a to jsem čekání na zavíčkování doopravdy protahoval jak to šlo. Žel konec letošní sklizně nic moc a včely roztažené zásoby ve 2 - 4 nástavcích nevíčkují, vlhkost tak 22% a tak se stejně musí točit a připravovat na zimu. Jestli tedy med kvasí a není ho moc, stačí snad odebrat horní vrstvu a použít např. na medovinu, a zbytek nahřát na 45 stupňů a míchat a větrat jak o život. V tomhle mokrém vzduchu budou výsledky nic moc a kdy se počasí umoudří je velkou neznámou. Stane li se toto velkému včelaři je v průšvihu a může ho zachránit pouze urychlené stavění vysoušeče. Pro malé v podstatě stačí nahřívací box, větráček a funkční menší lednička. Box se musí co největším otvorem propojit s ledničkou a větrákem do ní hnát teplý vzduch a nějakými plechy donutit vzduch, aby v ledničce měl co nejdelší dráhu zvl. kolem zadní stěny, kde je zapěnován výparník. Proto se také otvor do ledničky musí dělat jen zboku nebo ze dna. Při práci nekuřte a ani jinde nesmí být otevřený oheň. Kdyby vám totiž uniklo chladivo tak kolem ohně máte hned fosgen a to asi není to pravé ořechové. /informace od chladařů/ Samozřejmě obsahem nádob v boxu se musí míchat a ne málo! Jinak nejlepším pomocníkem jak zabránit kvašení medu ve skladu je chlad! Místo párání se s ledničkou lze také koupit vysoušeč vzduchu, ceny začínají od 4 500. Ale funguje to úplně stejně. Jinak v Dole asi před 10 lety o tom napsal vědecké pojednání Dr. Kamler, ale nic moc a to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Kdo se nechce umíchat musí zvolit řešení aby suchý vzduch měl k dispozici co největší plochu medu, proto Jindrovo "mlýnské kolo" nebo různá jiná míchátka. Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S

Váha, pokud má záznam měřených hodnot, ukáže, jestli je nebo byla snůška
nebo silná snůška, popřípadě když jsou už pár dnů malé přínosy nebo žádné,
že snůška není a že v úlu je jenom zpracovaný a zahuštěný med.
Refraktometr ukazuje přímo procenta vody v medu.
Otázka je jestli místo odůvodněného nákupu to nebude nákup hraček, který se
z výnosu těch několika včelstev včelaře nezaplatí. Hustota medu se totiž dá
bez problémů s trochou zkušeností poznat přímo, s ohledem na případnou
teplotu medu. Stačí med nabrat lžičkou, podívat se, jak teče, jak při dopadu
na hladinu medu řetízkuje atd. Někdy stačí v uzavřené sklenici někde u
stánku na trhu ji naklonit a dívat se, jak se tam převaluje bublina vzduchu
nad medem. Podobně se dá bez váhy poznat snůška, jen pozorováním včel,
pozorováním okolí a znalostí počasí.
Narážím tím na to, že dneska je módní na všechno shánět a kupovat různá
hejblata, měřáky, zapisovače hodnot místo toho, aby člověk nějaký rok
nasával zkušenosti, nebo je sbíral u jiných a učil se. Jestli včelař vytočí
ročně tunu, dvě medu, tak volba je jasná, měřák a podobná hejblata vyloučí
těch několik procent pravděpodobnosti, kdy se i zkušený včelař utne a při
takovém množství medu se tím "hejble" spolehlivě zaplatí. Pokud má včelař
pár včelstev na zahradě nebo někde v lese, většinu medu nechá v rodině či
rozdá příbuzným a prodává jen známým známých přebytky, tak je otázka, jestli
se takovými hejbly zásobovat. Každý si to musí rozmyslet sám, protože
konkrétně ten refraktometr toho moc nevyřeší, med nezahustí. Jestli třeba
nebude lepší ten kyblík medu prostě spotřebovat, na medovinu, na medové
ovocné víno, třeba rybízák, do pečiva, já pro hodně řídký med uvažuji jeho
zavaření ve sklenicích.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:57 PM
Subject: Re:


u velmi ranných medů bývá problém s vlhkostíi hlavně u zavíčkovaného medu
medu. Místo váhy kupraději refraktometr a pak múžeš takové medy změřit a
případně vysušit nebo smíchat s medy s nízkou hladinou vody

Pepan

u velmi ranných medů bývá problém s vlhkostíi hlavně u zavíčkovaného medu medu. Místo váhy kupraději refraktometr a pak múžeš takové medy změřit a případně vysušit nebo smíchat s medy s nízkou hladinou vody

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Já jsen ho tam měl pro paní od které jsem dům koupl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vecne bremeno
> Datum: 24.7.2009 11:01:33
> ----------------------------------------
> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené
>
>
>

Med měl veké množství vody i když byl zavíčkovaný. Mohlo se také stát, že byl v pořádku a že přijal vodu z ovzduší a proto kvasí.Stalo se mi letos, že ve sklenici kam dávám med, který sbírám a byl jen volně přikrytý, tedy ne uzavřený, měl po několika dnech až o 10% vody více.Vlhkost ovzduší měla přes 80%.Různé rady na zralý med neplatí všeobecně, rozhodující je refraktometr a i ten nemusí být zcela pravdivý, leda až po několika dnech.

No obvykle rada, že aspoň třetina plochy rámků má být zavíčkovaná, stačí.
Včelky donesou sladinu do úlu a hned potom a hlavně večer a v noci odpařují
nadbytečnou vlhkost. Zahuštěnou sladinu ještě párkrát přenesou a potom ji
definitivně uloží do medníkových plástů. Zahuštěné je to tak dobře, že při
odběru plástů odpoledne tam může být i nějaké množství nezahuštěné sladiny a
pořád je ten med dostatečně hustý. Když během těch několika dnů je tak
vlhko, že sladinu zahustit nemůžou, dokonce při stoprocentní vlhkosti by
předtím zahuštěná sladina opět absorbovala vodu a ředila se, tak jim nezbývá
nic jiného, než uložit do medníkových buňek jako hotovou nezahuštěnou
sladinu. V buňkách a ošetřovaná včelami se taková sladina do zimy ani tak
nezkazí, ale vytočená v nádobách bohužel. Bylo prostě nevhodné období a med
je prostě řídký.
Co s tím, je věc jiná. Troška vody se odpaří, když se med nechá otevřený v
letních horkách v teple. Přirozeně chráněný před včelami. Když se potom
ochladí a začne krystalizovat a může se napastovat, je to téměř vyřešeno.
Když se podaří, aby řídký med vydržel až do zimních měsíců, v zimě se takový
med dá zahřát ve ztekucovací komoře na 35 - 45 st C a potom v chladnu 5 - 10
st C pomalu tenkým čůrkem a zvysoka přelívat z jedné nádoby do druhé nebo
nějak podobně. Při takové vysoké teplotě medu a nízké teplotě okolí se z
medu vlkost odpaří velice rychle a med se poměrně znatelně zahustí. Pro
velkovčelaře to ale není. Odpařovače vody z medu jsou zatím dost vzácné.
Jinak jsem zaznamenal, že včely občas nestihnou zahustit med a víčkují ho
řídký při nízkých venkovních teplotách. Na jaře při časných ranních snůškách
z řepky a potom, svého času poslední vytáčení v polovině srpna taky občas
vykazovalo řidký med.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <nasepenze/=/volny.cz>
To: "včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 3:09 PM


Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.

TO BYL TEDY RÁDCE :-)
Spíše, když 4 dny nic nebo ubude, tak možná. Zavíčkování není ten hlavní znak. Letos v těch vedrech byla vysoká vzdušná vlhkost a med nevysychal. Nejlépe je vytáčet po chladném třeba i deštivém týdnu. Samozřejmě nesmí přibývat na váze.

Kupte si ve včelařské prodejně měřák % vody v medu. A potom točte pokud je někde okolo 19% max. Zavíčkování v tomto bláznivém roce neznamená nízký obsah vody.

Zdravim vespolek,

v stredu tohoto tydne jsem poprve vyzkousel udelat preletak, do te doby jsem vzdy tvoril vcelstva pomoci oddelku, ktere mam jiz vyzkousene a funguje mi vyborne. Vzhledem ktomu, ze jsem preletak tvoril poprve, tak jsem mozna jeste udelal nekde nejake chyby, nicmene v tomto okamziku jsem toho nazoru, ze preletak ma mnoho uskali a taktez nevyhod. Vcelstvo ktere je odlozeno je nadmiru ohrozeno loupezi, ikdyz se jednalo o tri nastavky 39x24, tim ze chybi letavky je treba ul uplne v podleti zavrit, jinak Vam jej oststni vcely kompletne vyberou ( stihl jsem to naposleni okamzik). Je treba podavat vodu, protoze ve vcestvu je mnoho otevreneho plodu a nejsou k dispozici zadne letavky. V nove vzniklem vcelstvu zustanou letavky, ktere v tomto okamziku svadi boj s trubci - pomer je temer 1:1. Mlada oplozena matka byla prijata mladuskami ( ktere jsem strepal z ramku z medniku), 1/3 letavek je venku na cesne a protestuji proti teto zmene. Verim, ze za par dnu se vse ustali, ale prislo mi to jako velky sok pro obe vcelstva.
Priste budu volit radeji oddelek do plemenace.
Jestli mate nekdo jine lepsi zkusenosti, tak se ozvete, treba jsem mohl nekde udelat chybu.

PZ

Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.


--
Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz

Nepsal jsem, že znemožňuje chov matek, jen zhoršuje. Svého času jsem taky
choval matky přímo v úlech kočovného včelína, na prostoru o šířce těsně nad
dva metry ve dvou řadách půl metru nad sebou bylo dvakrát po 5 úlech,
zvenku to byla hladká stěna včelína s 10 barevnými česny a očky nad nimi.
Přesto se matky po provedení jednoduchého opatření - čerstvého nátěru česna,
dokázaly vcelku spolehlivě vrátit do svého česna a to včelín byl občas
umísťován do polí na nechráněná místa s občas soustavnými poryvy větru.
Které občas odfoukávaly přistávající létavky až o metr mimo ty správná
česna. Co se týká nástavků, taky jsem svého času zkoušel kvůli budoucímu
spojování odchovávat oddělek s novou matkou podstavený pod produkčním úlem
nebo naopak postavený na produkční úl a se ztrátami matek nebyl problém.
Jedná se o to, že když jsou oddělky v samostatných úlcích, je lepší je mít
někde stranou od produkčních včelstev, protože potom úspěšnost je o nějaká
procenta lepší, o 1 - 2 matky z 10 - 20 chovaných.....
Co se týká stavění včelstev za sebe, já mám zkušenost s dvěma stanovišti
dvou včelařů. Jeden měl stanoviště na své zahradě u svého domu na jižní
straně včely obrácené k jihu vyletovaly nad jeho zahradu a druhý měl svá
včelstva o cca 10 -15 metrů jižněji na severním okraji zase své zahrady zase
česny obrácené k jihu. A "severní" včelař" si stěžoval na soustavný
nedostatek a úbytek včel. Bylo to v podstatě na rovině, stanoviště nebyla
oddělena žádnou překážkou kromě řídkého průhledného ovocného stromového a
keřového porostu běžného tehdy na zahradách, stanoviště byla mezi sebou
viditelná. Podle mého názoru byly přílétající létavky "severního" včelaře
stahovány do úlů "jižního" včelaře, ten měl taky i víc úlů.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 12:41 PM
Subject: Re: Vzdálenost nejbliích trubčích shromadi - překáka páření


> Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se
> zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se
> doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se
> létavky neměly
> snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
> překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
> pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?
>
> Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
> mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po
35
> včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena
> viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade,
> tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej
> taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú
> jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej
> značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je
> rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z
> obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu
> otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú,
> moje výsledky to potvrdzujú
> Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky
> sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so
> stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako
> robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už
> netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.
>
> Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v
> teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené,
> ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
> Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné,
> matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat.
> Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky,
asi
> 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne
> tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m
> poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M,
> trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po 35 včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade, tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú, moje výsledky to potvrdzujú
Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.

Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené, ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné, matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat. Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky, asi 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M, trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
Jaký dotaz, takové odpovědi......
Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek, aby
bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní strany
přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

Oddělky by se měly umisťovat tak, aby výlety včel nešly do výletu včel
produkčních včelstev. Potom se skutečně vzájemně ovlivňují. Takže pokud jsou
oddělky ve stejné řadě s produkčními včelstvy a česna mají namířené stejným
směrem, měly by být oddělky od produkčního včelstva nejméně 2 - 3 metry.
Oddělky by potom neměly být před včelstvy a taky ne hned za včelstvy. Když
mají česna namířena výrazně jiným směrem, zas to tak moc nevadí. Pokud ale z
nějakých provozních důvodů je oddělek na nebo pod včelstvem nebo těsně
vedle, zas to nějak zásadně moc nevadí. Pouze v závislosti na tom, jak je
vizuálně oddělen vstup do oddělku a vstup do česna produkčního včelstva
stoupá procento matek ztracených při oplozovacím výletu a taky procento
zalétaných včel, oddělek musí být prostě o něco silnější..
Umístění oddělků na stanovišti vůbec nesouvisí s loupeží, protože jak začnou
včely slídit, postupně proberou doslova decimetr po decimetru plochu kolem
stanoviště na desítky až stovky metrů daleko. Neexistuje, že by jakkoliv
schovaný oddělek nenašly. Obrana před loupeží není schování oddělku, ale
dělat životaschopné oddělky a mít je v takovém úlku, aby se i s tím omezeným
počtem včel, co v oddělku jsou, dokázaly ubránit. Je to takové neustálé
testování, slídičky se snaží proniknout do všech možných úlů a úlku a
odletět zpět ve zdraví s nakradenou sladinou, strážkyně jim nejdřív prostě
jen brání ve vstupu do úlu a později se s nimi perou a vzájemně se zabíjejí.
To je poměrně běžné v době mimo snůšku, že je vidět občas na česnu se
peroucí včely. Kdykoliv, jak se podaří dostatečnému množství slídilek
vniknout dovnitř úlu a naloupit sladinu, ve svém mateřském včelstvu zatančí
taneček a rozdají uloupenou sladinu s vůní toho úlku. A plná síla létavek
toho loupícího včelstva potom vyrazí na označené místo a pokouší se dostat
dovnitř toho úlku a taky si nabrat sladinu....
Matky na oplozovací prolet létají snad stovky metrů, snad kilometr.... U
trubců byl zaznamenán dolet až 15 kilometrů, v horských údolích, kde zřejmě
tak daleko létat museli, v normální krajině to budou trubci z pár
nejbližších okolních stanovišť.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:45 AM
Subject: Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření


Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

Jednou jsem brousil na internetu volně přístupnými údaji z katastru
nemovitostí a zjistil jsem, že u poměrně dost mých sousedů, kde bydlí v
jednom baráku staří rodiče a děti, tak cca třetina , polovina případů je
tak, že rodiče přepsali svůj barák někomu z další generace a sami si
vymínili věcné břemeno bydlení na dožití... Jak to ale mají s konkrétním
soužitím, nevím, musí se prostě nějak dohromady snést a domluvit, jinak to
je zřejmě velký problém.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 11:01 AM
Subject: Re: vecne bremeno


> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené

Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
Tonda
>podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

V některých letech pozoruji úhyn včel na lípě malolisté (původní druh). V nadmořské výšce 580m, jedna lípa je u cesty s rovným hladkým povrchem. Mrtvých včel tam je velké množství jdoucí do tisíců. Vliv nějakého chemického ošetření nepřichází v úvahu, lípy jsou vysoké a terén kopcovitý, bez polí. Když rozkvetou lípy, znamená to (v této loklitě), že už nebude snůška, co tam je tak vytočit a začít krmit.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, July 23, 2009 6:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: smrtici lipa

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

takto dělají mezistěny v Africe
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/jak-delaji-mezisteny-v-africe

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Za normálnych okolností, prijímacie včely sú stotožnené s materskou látkou pridávanej M, u mňa ploduje už na druhý deň (ale to v prípade, že po svojom oplodnení v oplodňovacej jednotke už položila prvé vajíčka, čo zistím priamou kontrolou. Ja nečakám na kontrolu týždeň-dva, ako som aj ne tejto konferencii čítal. pri použití správneho technologického postupu, sa netreba obávať vstupu do včelstva.

Také jsem to zkoušel, ale spíše pro svíčky. Aby se to nelepilo formu jsem namočil či polil vodu s Jarem /smáčedlem/. U mne to platilo /nějaká umělá hmota, kdysi dávno jsem to našel/ , zda by to bylo vhodné pro beton, nevím. Na suchou formu nebo politou vodou se vosk vždy přilepil a nešel dobře ani seškrábat.

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé továrny na pesticidy, možná až do konce života.
Bohužel, nelze vše citovat.
Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!

Nejsem ani distributorem, ani jinak vázán na časopis WM.Přesto doporučuji přečíst článek ze stránky 56, "Česká Akademie věd podpoří pěstování modif. kukuřice, příp. i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní postředí."

A CO LIDÉ ,? ZKOUMAL NĚKDO, CO TO DĚLÁ S NIMI???


WM Magazín,ŠÉFREDAKTOR JIŘÍ WOJNAR, 17.LISTOPADU 146, 738 02 FRÝDEK MÍSTEK
Objednat lze na č. 234 092 851

Já sem nepsal že je to šlechtění . ale přenášení genů Tam dokonce dochází k ovlivňování toho roubu podnoží Kde různými podnožemi můžeme měnit částečně vlastnosti nového jedince Duplikáty přesně stejných vlastností získáme jen řízkováním nebo meristyrénovým množením.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760)
> (36762) (36765) (36766) (36859)
> Datum: 22.7.2009 21:07:04
> ----------------------------------------
> Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování.
> Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují       duplikáty původního druhu,
> to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení -
> opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
> Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla
> bla.
>
>
>

podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jarka <m.alatko/=/seznam.cz>
> Předmět: vecne bremeno
> Datum: 22.7.2009 15:16:10
> ----------------------------------------
> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může znovu
> vrátit do mého domu?
>
>
>

Zrovna Drašar, který je autorem Včelí pastvy píše jinde o lípách ve
Včelařství,str.209/r.1985 a že nedoporučuje sázet lípu stříbrnou kvůli
občasné galaktóze, kterou neumí včely zpracovat a hynou nani.

2009/7/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> v  KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: smrtici lipa
>> Datum: 22.7.2009 14:00:35
>> ----------------------------------------
>> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
>> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>>
>> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v  chování
>> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
>> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
>> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
>> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
>> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
>> vyčerpáním.
>> .........
>>
>> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
>> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
>> ejhle ozili.
>>
>> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
>> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
>> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>>
>> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
>> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>>
>> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
>> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
>> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
>> je proti srsti. <
>>
>>
>>
>

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 22.7.2009 14:00:35
> ----------------------------------------
> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>
> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování
> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
> vyčerpáním.
> .........
>
> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
> ejhle ozili.
>
> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>
> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>
> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
> je proti srsti. <
>
>
>

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor.
------
podle mě to bude víc než dost na seschnutí, spoj pero drážky (podobně jako :
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=nastavky
)
------
Právě tluču nástavky 14,5cm sponkovačkou a hřebíkovačkou. Čela jsem protáhl na protahu z tl. +26mm což některé pily řežou, abych měl stejnou tlouštku, vyšla dokonce 25mm. Povrch samozřejmě je hrubý, normalizoval jsem tlouštku.
Z boku čel lepidlo, pak sponky a nakonec hřebíkovačkou hřebíky 80mm. To se nedá ve vzuchu, ale proti zemi, proto ty sponky. A jediný vrut se širokou hlavou nahoře u drážky.
Podle mých dosavadních zkušeností vydrží klidně dest let bez dalších povrch. úprav. Až bude v zimě čas, bude tam nahoře ještě na čelech hmatová lišta na zvedání.

To bylo asi smyslem přechozích příspěvků. Původní nástavky byly z beden.
Samozřejmě perfektně vybroušené a slepené nástavky zahradu pěkně ozdobí, ale nějak se v poslední době čím dál véc krade. I včely. Tak co se pak rozčilovat nad pěknými úly.

Karel

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

2009/7/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2
> - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k
> němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly a d?evo
> > Datum: 17.7.2009 23:38:20
> > ----------------------------------------
> > Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> > Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit
> mezi
> > ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> > blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> > něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> > utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou
> vrstvou
> > doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít
> hadrem.
> > Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> > všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> > pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> > kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale
> jen
> > u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a
> pak
> > se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil
> 10
> > úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> > moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> > problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let.
> To
> > je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí,
> že
> > to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> > polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> > ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
> >
> >
> >
>

Tip G. Pazderky: dobrý asi bude stačit. Teď jen z čeho.

Dejte mi prosím na Vás kontakt na info/=/hvac.cz, děkuji.

Zkusil bych google patenty. Např.

http://www.google.com/patents?q=beeswax+foundation&spell=1&rview=1

...........
Petr (90.177.108.154) --- 23. 7. 2009
dopis

CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr

CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr

Radim Polášek:>Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé.<
..........
Jestli něco nějak nabízíš, už nejde o uzavřené hospodářství ale charakterem distribuční výrobu a tím dochází k riziku roznosu nemocí šířitelných přes vosk. Tam by dohled SVS měl být automatický.

Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé. V žádném případě
jsem nepsal o lisování mezistěn na prodej, tam je jasné, že veterinární
zákon se musí dodržovat.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 11:08 AM
Subject: Re: dopis


> Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
> .........
> Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním
> zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený
> voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani
> neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem
> pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.

Na beesource bylo historické foto stroje, který válce vyráběl předsto lety. Nebylo to ani na medaile ani CNC. Podobu to mělo psacího stroje nebo monstrózního telegrafu s třemi děličkami do kterých se upíná válec a dokola ramínka na ražení. Bohužel to na beesource stáhly. Obrázek stroje byl asi z nějakého vydání ABC XYZ. Tak asi proto. Válec je vlastně dvouvrstvý. Ražení musí být na desetinu mm přesné. Jedna vrstva - jádro, je kluzná litina nebo ocel (nevím) a naní je vrstva rycí - litografická. (možná, že jde jen o čistý cín)
..........
>GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje. <

Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
..........
Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.

Desinfekce není třeba, pokud se mezi stanovišti mění plásty a ostatní
vybavení, vytáčí med na jednom pracovišti atd. Protože to je mnohem
masivnější zdroj případné nákazy než vosk bez viditelných nečistot. Potom
desinfekce není třeba, když všechen vost je od spolehlivých kolegů včelařů,
u kterých se předpokládá, že ve vosku nejsou spory moru. Jiná onemocnění
včel, předpokládám, se voskem vyvařeným vodou nebo párou při 100 st C
nešíří.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 10:17 AM
Subject: Re: dopis


> Také jsem měl podobné choutky, ale nějak jsem se nechal odradit desinfekcí
> vosku u těch velkovýrobců. Umíte to udělat podomácku? Pokud ano, tak by to
> bylo super.

GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje.
Na ty mechanické - co se na nich dělají razníky na medaile člověk potřebuje model, na cnc potřebuji program.
Oboje je o tom, že kvůli jednomu kusu se to nevyplatí, jedině když by se strojový čas ukradl na fušku:-)

Mě se na ten necelý metrák nevyplatí zatím nic dělat, dokud bude válcovat kamarád. Válcované mezistěny - tedy ty nadvakrát vyráběné se podle mě nedají s litými srovnat. Hlavně jsou stále pružné, jednoduchá manipulace po celý rok.
Chdce to ale zásobu vosku, aby človk věděl že je ho toli, že se to vyplatí dělat jen jemu v jedné várce. (MVP)
Karel